653/XXIII. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance dr. Luschky a druhů
o škodlivých změnách jízdního řádu (tisk 320/VII.).
V letním jízdním řádu nenastaly změny v takovém rozsahu, jak se v interpelaci uvádí. Jízdní řád vlaku č. 4404 nebyl vůbec změněn, takže přijíždí opět v 6.57 hod. do Opavy vých. nádraží.
Odjezd vlaku č. 4445 z Opavy vých. nádraží byl posunut pouze o 18 minut a to vzhledem k pozdějšímu odjezdu rychlíku č. 83 a proto, aby se zachovalo spojení s vlakem č. 519.
Vlak čís. 4415 byl svého času zaveden pro určité dny v letním období, nikoli však jako zvláštní vlak školní, nýbrž jako vlak k odlehčení následujícímu vlaku čís. 4413, který by byl nemohl ve dnech větší frekvence odvézti sám celou zátěž. Souprava tohoto vlaku musila totiž býti poměrně malá, ježto vlak vezen byl slabším strojem. Nyní byl k obsluze vlaku určen silný stroj, připouštějící zvětšení vlakové soupravy, takže lze bez pomoci druhého vlaku přepravu cestujících obstarati vlakem jediným. Vlak č. 4415 byl proto jako zbytečný z důvodů úsporných vypuštěn.
Z uvedených skutečností jest patrno, že příčinou změn v jízdním řádě byly zřetele ryze dopravní povahy. Musím se proto co nejdůrazněji ohraditi proti snaze uváděti opatření železniční správy v souvislost s pohnutkami jí zcela cizími.
V Praze dne 30. srpna 1930.
Ministr železnic:
Mlčoch v. r.
653/XXIV. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance J. Geyera a druhů
o zdlouhavém doručování pošty u poštovního úřadu Město Litrbachy (tisk 456/XVII.).
Zlepšení poštovní dopravy Města Litrbachy bylo umožněno zavedením pravidelných autobusových jízd městského úřadu Města Litrbachy do Falknova n. O.
Od 1. srpna 1930 dopravuje tento autobus veškerou poštu pro Město Litrbachy dvakrát denně a došlá pošta se tam ihned doručuje.
V Praze dne 22. srpna 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
653/XXV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dr. Polyáka a druhů
o bezodkladném provedení opatření potřebných pro řešení hospodářské krise (tisk 27/XIV.).
Odpověď na dotaz uvedený v bodu 1.) interpelace obsažena jest v odpovědích vlády na obdobné interpelace poslanců V. Mikuláše, F. Zeminové, Em. Špatného, J. Knejzlíka, V. Polívky a druhů (č. t. 18) a poslanců dr. Staňka, dr. Zadiny, Mašaty, Petroviče a druhů (č. t. 24), na které se proto zde odkazuje.
K bodu 2, písm. a) interpelace se poznamenává, že při vydání nového československého autonomního celního tarifu bude třeba přihlížeti k nové mezinárodní tarifikaci, o níž pracují mezinárodní experti při hospodářském komitétu Společnosti Národů v Ženevě. Jejich práce nebyla dosud skončena. Vydání nového československého autonomního celního tarifu vyžádá si tedy již z uvedeného důvodu ještě delší doby. Avšak i za platnosti dosavadního tarifu snižují se obchodními smlouvami a autonomními opatřeními celní sazby na průmyslové výrobky potřebné pro zemědělství.
K bodu 2, písm. b) interpelace se podotýká, že vláda jest ochotna uvažovati o všelikých podnětech, o nichž by se mohlo důvodně souditi, že jsou s to způsobiti zmírnění hospodářské krise.
K bodu 2, písm. c) interpelace dlužno upozorniti, že povolovací řízení, pokud se týká zemědělských plodin a výrobků, došlo řešení v některých obchodních smlouvách našeho státu, hlavně ve smlouvě s Maďarskem, Polskem, Italií, Švýcarskem, Rakouskem, Francií, Nizozemím a Belgií. Zúžení koncesí, poskytnutých Československou republikou v oboru povolovacího řízení pro tyto druhy zboží v řečených smlouvách, by předpokládalo, aby súčastněné státy propustily Československou republiku z řečených smluvních závazků.
K bodu 2, písm. d) interpelace, pokud se týká požadavku, aby zahradníkům bulharské státní příslušnosti byla administrativně zakázána výroba zeleniny, se poznamenává toto:
Vládě jsou dobře známy stížnosti domácích pěstitelů zeleniny proti konkurenci bulharských zahradníků, kteří u nás jako cizinci vyrábějí za podmínek zcela odlišných od těch, za kterých vyrábějí domácí producenti. Příčinou stesků jest společenstevní forma tohoto podnikání bulharských zahradníků. Bulharští zahradníci se totiž sdružují ke společné výrobě, takže všechny pracovní síly při výrobě zaměstnané jsou zpravidla zároveň i podnikateli, třebas zisk podnikání nerozdělují mezi sebe stejným dílem. K tomu přistupuje nízká míra životních potřeb těchto pracovníků. Jest přirozeno, že výrobky za takovýchto podmínek vyrobené stlačují ceny výrobků domácích pěstitelů. Řešení konkurence bulharských zahradníků s domácími pěstiteli zeleniny skýtá některé obtíže. Zahradnictví podle platných předpisů jest buď činností, na kterou se živnostenský zákon nevztahuje, nebo má povahu živnosti podrobené živnostenskému zákonu. Pokud zahradnictví má povahu zemědělské výroby, jak ji má na zřeteli ustanovení §u 251, odst. 2. písm. a) živnostenského zákona, na kterou se ustanovení uvedeného zákona nevztahují, dlužno uvážiti, že v československém platném právním řádu není předpisu, který by zakazoval někomu, aby zemědělské plodiny nepěstoval na svých vlastních, nebo na jinakých pozemcích. Pokud jde o zahradnictví jako činnost podrobenou ustanovením živnostenského zákona (tzv. zahradnictví umělé nebo obchodní), dlužno míti na zřeteli, že i cizincům zásadně za podmínek reciprocity jest podle §u 8 živnostenského zákona volno u nás nastupovati a provozovati živnosti. Posléze dlužno uvážiti, že našemu státu v zájmu jeho vlastních příslušníků, kteří jsou usedlí v Bulharsku nebo hodlají se tam usídliti, musí záležeti na tom, aby s nimi Bulharsko nezacházelo hůře než z vlastními příslušníky, což ovšem předpokládá reciprocitu. Proto při řešení tohoto problému nutno se vyvarovati všeho, co by mohlo vésti k retorsním opatřením Bulharska. Vláda bude však dále otázku tuto sledovati a usilovati, aby byla konkurence bulharských zahradníků našim pěstitelům zeleniny učiněna snesitelnou.
Pokud jde o rozšíření působnosti dovozních listů poukazuje se na zákon č. 73/1930 Sb. z. a n.
K bodu 2, písm. e) interpelace sluší uvésti toto:
Všeobecnému zlevnění železničních tarifů staví se v cestu již sama velmi nízká jejich úroveň. Od ustálení československé měny nebyly totiž naše tarify vůbec zvyšovány, nýbrž na rozdíl od tarifní politiky železničních správ sousedních států, které železniční tarify právě v poslední době několikráte zvyšovaly, byly naše tarify v různých směrech snižovány celou soustavou výjimečně nízkých tarifů a tarifních slev ve prospěch snazšího odbytu zemědělských plodin v tuzemsku, pokud se týče zahraničí, jakož i ve prospěch nákupu výrobků, jež potřebuje naše zemědělství. Československé státní dráhy vyhověly již potřebám našeho zemědělství, na př. zavedením výjimečných tarifů pro přepravu cukrovky, řízků, osiv a sádě, mléka, zemědělského živočišstva, pro vývoz cukru, lihu, sladu, brambor, ovoce, zeleniny ze Slovenska, jakož i pro přepravu umělých hnojiv a zboží potřebného k účelům melioračním.
Podnětu obsaženému v bodu 2, písm. f) interpelace, aby byl odstraněn dunajský překladištní tarif, nemůže vláda - vědoma jsouc mimořádných národohospodářských úkolů, které tento tarif plní odpomáhaje nepříznivé zeměpisné poloze našeho státu - rozuměti jinak, než jako snaze nikoli o zrušení překladištního tarifu vůbec, nýbrž o dosažení určitějšího cíle, jímž jest ztížení dovozu cizozemských zemědělských plodin a mlýnských výrobků do Československé republiky. Jest upozorniti, že zlevněné sazby překladištního tarifu neplatí pro mlýnské výrobky, nehledíme-li k ojedinělým slevám, vyvolaným nutností přizpůsobiti se tarifním opatřením cizích dopravních prostředků Ministerstvo železnic se vynasnaží, aby tarifní politika, sledovaná při kombinované dopravě železniční a vodní, byla v mezích možnosti přizpůsobena ještě více potřebám i zemědělské složky našeho zahraničního obchodu.
K podnětu obsaženému v bodu 2, písm. g) interpelace, aby byl podporován zemědělský úvěr, uvádí se toto:
Po převratu nebylo na Slovensku téměř organisace zemědělského úvěru, kromě 250 úvěrních družstev, jejichž prostředky zůstaly jednak v jejich centrále v Budapešti, jednak byly uloženy ve válečných půjčkách a která proto neměla dostatečných prostředků pro svou činnost. Ministerstvo zemědělství hned po převratu přikročilo k nové moderní organisaci zemědělského úvěru na Slovensku. Poskytlo zálohy družstvům již zřízeným a mimo to podporovalo zřizování nových úvěrních družstev přiměřenými podporami na zařízení. Toho času jest na Slovensku asi 650 úvěrních družstev, jejichž vklady koncem roku 1928 činily cca Kč 220 mil. a půjčky cca Kč 160 mil. Pro střední úvěr zemědělský jak hypotekární, tak i směnečný, založilo ministerstvo zemědělství na Slovensku do tohoto času 54 rolnických vzájemných pokladnic a v nejbližší době budou založeny ještě další 4 pokladnice, takže do konce tohoto roku bude v činnosti na Slovensku 58 rolnických vzájemných pokladnic a na Podkarpatské Rusi 2 pokladnice. Poněvadž jest na Slovensku 77 venkovských politických okresů, nemělo by 19 okresů pokladnice, avšak v některých okresích zřídily pokladnice expositury nebo aspoň platebny, takže dnes pro každý okres funguje úvěrní ústav typu pokladnice. Rolnické vzájemné pokladnice koncem roku 1929 měly celkem Kč 250 mil. vkladů a Kč 290 milionů půjček a obrat cca Kč 4 miliardy.
Pro velký hypotekární úvěr funguje na Slovensku Hypoteční banka česká, fil. v Bratislavě, jejíž obrat koncem roku 1928 činil Kč 11/2 miliardy. Banka ta poskytla do konce řečeného roku na půjčkách Kč 142 mil. Rolnické vzájemné pokladnice se zakládají podle přesného plánu, podle vzorných stanov vydaných ministerstvem zemědělství, a musí se podrobiti stálému dozoru a směrnicím ministerstva zemědělství.
Peněžní zdroje, zejména vklady, jsou na Slovensku značně omezeny, ježto Slovensko netvoří dosud ani tolik úspor, kolik činí jeho úvěrová potřeba. Proto nesmí býti zakládán příliš velký počet ústavů pro zemědělský úvěr, zejména v témže obvodu, poněvadž by tyto ústavy mezi sebou konkurovaly, zejména o vklady, a tím by zvyšovaly úrokovou míru na škodu úvěru zemědělského. Z toho důvodu může ministerstvo zemědělství podporovati jen takové ústavy, které vyhovují racionelnímu plánu a organisaci zemědělského úvěru a které se podrobí podmínkám stanoveným ministerstvem zemědělství.
Katastrální práce pro založení nebo reambulaci pozemkového katastru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se vykonávají dosud ve velmi omezeném rozsahu. Po věcné stránce jest možno urychliti řečené práce a vláda urychlení to pokládá za žádoucí. Překážkou urychlení těchto prací byla dosud jen nemožnost získati potřebný odborný personál. Vláda se však vynasnaží, aby překážka ta byla odstraněna. Počet sil, které jsou určovány pro práce, spojené se zakládáním pozemkových knih, není předem upraven pevnou systemisací. Zvětšuje se automaticky podle toho, jak se provádí zaměřování katastru, jako předpoklad pro založení nové pozemkové knihy.
Tento způsob doplňování potřebných sil nejlépe vyhovuje povaze zakládacích prací a zaručuje rychlé jejich provedení, nač justiční správa pečlivě dohlíží.
O nuceném přednostním vymílání domácího obilí uvažovala vláda pečlivě. Nerozhodla-li se vláda užíti tohoto prostředku ke zlepšení odbytu domácího obilí, stalo se tak z důvodů, na které vláda poukázala všeobecně ve svých odpovědích na výše uvedené interpelace.
Zákaz chemické úpravy mouky byl pojat do zákona č. 72/1930 Sb. z. a n.
K bodu 2. písm. k) interpelace se podotýká, že o zemědělských směrnicích pro důchodovou daň za rok 1929 došlo na Slovensku k dohodě. Paušalování daně z obratu u drobných zemědělců za rok 1929 bylo upraveno vyhláškou ministra financí v dohodě s ministrem zemědělství ze dne 25. června 1930, č. 105 Sb. z. a n. Požadavek, aby byla zrušena daň z masa při tzv. domácích porážkách, vláda uváží při novelisaci zákona o dani z masa, která se připravuje.
Na dotaz obsažený v bodu 3.) interpelace nemůže vláda odpověděti, protože není v dotazu tom blíže naznačeno, čeho se týkají žádosti, o které tu jde, a klub poslanců, k němuž páni interpelanti náleží, nepodal potřebné vysvětlení, ač byl o to požádán. Žádosti o povolení přeměny lesní půdy na pastviny posuzovalo ministerstvo zemědělství vždy velmi blahovolně a povolilo přeměnu lesní půdy tam, kde to připouštěly stanovištní a půdní poměry, při čemž se přihlíželo k tomu, aby vykácením lesů nevznikly pusté plochy. Jest samozřejmé, že s hlediska ochrany lesa, jak to platné zákony ustanovují, nemůže se povolovati těžba dříví pod titulem přeměny, není-li prokázána skutečná potřeba pastvin a není-li tu záruky, přihlížejíc k pracovní kapacitě a finanční schopnosti žadatelů, že odlesněná půda bude k trvalé přeměně na pastviny upravena. Rozmnožování divokých a nekultivovaných pastvin na vykácených lesních plochách vede k extensivnosti a je nesmírnou národohospodářskou škodou.
V Praze, dne 16. září 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Překlad ad 653/I.
Válasz
a vasútügyi minisztertől
Hokky képviselő és társai interpellációjára
a Královo nad Tisou község vasútállomási épületének mielőbbi felépítése tárgyában. (440/XII. ny.-sz.).
A Královo nad Tisou vasúti állomás intőházának állapota az állami vasútigazgatás előtt jól ismert. Ez okból az állami vasútigazgatás már többször foglalkozott az új rendezés oly tervezetével, amely ezen állomás szükségleteinek meg felelne. A tervezett munkálatok gyors keresztülvitelét azonban oly körülmények akadályozták, amelyek csak a legújabb időben derültek ki. Az 1929. évi október elején Královo nad Tisou álló-máson helyszíni vizsgálat tartatott meg, amelynek eredményeként az új időház felépítése iránt újabb programtervezet lett kidolgozva. Emez újabb tervezet értelmében s az építkezési költségvetés mellett a végleges projektum már munkában van. Az állami vasútigazgatás azon lesz, hogy a szükséges pénzeszközöket előteremtse, úgy hogy Královo nad Tisou állomásnak modern állomási épületté leendő kiépítéséhez mielőbb lehessen hozzáfogni.
Praha, 1930. július 30.-án
A vasútügyi miniszter:
Mlčoch, s. k.
Překlad ad 653/XIII.
Válasz
a belügyi minisztertől
dr. Törköly képviselő és társai interpellációjára
a rimavska-sobotai községi képviselőtestület feloszlatása tárgyában. (432/IV. ny.-sz.)
A rimavska-sobotai járási hivatal 1930. április 15.-től 25.-ig saját szakértő közegével Rimavská Sobota község gazdálkodásának revízióját foganatosíttatta, amely alkalommal a számviteli könyvek oly állapotban találtattak, hogy a község számviteli hivatalnoka ellen fegyelmi eljárást kellett indítani. A község számvitelében, ahogy ez a felülvizsgálati jelentésből kitűnik, oly hiányok állapíttattak meg, hogy a község gazdálkodásáról világos képet nyerni nem lehetett s a község tényleges pénzügyi helyzetének megállapítása hosszabb időt fog igényelni. Jóllehet a község sztarosztájának és tanácsának ezen állapotokról tudomással kellett birniok, orvoslásról mégsem gondoskodtak. Hasonlólag a pénzügyi bizottság is a községi gazdálkodás teljes felülvizsgálatát egyszer sem hajtotta végre. Eme hivatalból megállapított tények nem cáfolhatók meg azáltal sem, hogy az 1930. évre szülő költségvetés idejében szavaztatott meg s hagyatott jóvá.
A járási hivatal által megejtett revízió révén tehát beigazolást nyert az országos hivatalnak azon következtetése, hogy Rimavská Sobota község gazdálkodása a rendezett igazgatás követelményeinek meg nem felel. Az ügynek ilyen állása mellett az országos hivatalnak nemcsak jogában, de kötelességében is állott, hogy a községi igazgatásban rendet teremtsen.
Arra, hogy a járási hivatal szakértő közege által végrehajtott revízió eredménye kétségbevonassék s hogy az interpellációban kifejezett kívánathoz képest további vizsgálat indíttassék, nincsen ok, s még kevésbé van ok arra, hogy az érdekelt állami közigazgatási szervek ellen fegyelmi eljárás indíttassák.
Mihelyt a községi igazgatás a fennálló rendelkezéseknek megfelelő további menetének előfeltételei létesíttetnek, a rimavska-sobotai községi képviseleti választások azonnal megejtetnek.
A 243/1922. gy.-sz. törvény 28. §-ának hangzása annak nivellálására alapot nem nyújt. A kormánybiztos feladata a mondottak szerint az, hogy a községi igazgatásban rendet teremtsen. Eme feladat nem tűri, hogy a község hatáskörének valamennyi ágát érintő rendelkezésre kiterjedő joghatósága valamiképpen korlátoztassák.
Praha, 1930. szeptember 1.-én.
A belügyi miniszter:
Dr. Slávik s. k.
Překlad ad 653/XIV.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten O. Horpynka und Genossen
in Angelegenheit der Nichtbewilligung eines Bezirksdarlehens von Gablonz durch die Prager Landesbehörde (Druck 432/XIX).
Die Genehmigung von Beschlüssen der Bezirksvertretung über den Abschluß eines Bezirksdarlehens obliegt nach § 80 des Organisationsgesetzes S. d. G. u. V. Nr. 125 v. J. 1927 dem Landesausschusse.
Dem Ministerium des Innern und der Landesbehörde steht eine direkte Einflußnahme auf die Genehmigung der Bezirksdarlehen durch den Landesausschuß nicht zu.
Der Beschluß der Bezirksvertretung in Gablonz a. N. vom 27. Jänner 1930 dahingehend, zur Unterstützung der Arbeitslosen ein Darlehen von 250.000 Kč abzuschließen, ist vom Landesausschusse aus dem Grunde nicht genehmigt worden, weil es sich nicht um eine gesetzliche Pflicht des Bezirkes handelt und weil es nicht sicher ist, ob die Gemeinden, welche an der Arbeitslosen - Unterstützungsaktion mitteilenden sollten, die erforderlichen Mittel beschaffen, sowie ihre Voranschläge im Gleichgewichte erhalten könnten, und ob sie dann nicht um einen Beitrages dem Ausgleichungsfonds ansuchen würden.
Der Beschluß der Bezirksvertretung über den Abschluß dieses Darlehens ist im übrigen gegenstandslos geworden, weil der Bezirksausschuß am 15. April 1930 den Beschluß gefaßt hat, daß das mangelnde Erfordernis für die Notunterstützungen aus den Erstattungen in jenen Posten gedeckt werde, welche in dem vom Landesausschusse ohne irgendwelche Änderungen bereits genehmigten Bezirksvoranschlage für das Jahr 1930 zu anderen Zwecken eingereiht sind.
Prag, am 3. September 1930.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 653/XV.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten O. Horpynka und Genossen
wegen unerlaubter Erhebungen beim Kreisgerichte in Reichenberg (Druck 440/III).
Dem Justizministerium ist ein Zeitungsausschnitt mit einem Artikel betitelt "Trochu světla na soud v Liberci" eingesendet worden. In diesem Artikel hat es sich vor allem um die Beteiligung der Behörden an den Feierlichkeiten anläßlich des 80. Geburtstages des Präsidenten der Republik gehandelt. Unter anderem war darin folgendes angeführt: "Die Masaryk - Flugliga hat am 2. März eine Matinee im Stadttheater veranstaltet, zu der sie den Behörden die notwendige Anzahl unentgeltlicher Eintrittskarten hat zukommen lassen. Die besten Plätze waren den Herren Richtern überlassen worden, welche sich freiwillig um die selben gemeldet und die Eintrittskarten auch übernommen hatten, so daß für das Kanzlei- und Hilfspersonal vielfach nichts mehr übrig blieb. Diese Plätze sind im Theater allerdings leer geblieben. Außer.... und einigen wenigen anderen Richtern war niemand erschienen. Warum haben also die Herren Richter:........ und die übrigen die Eintrittskarten, um welche Not war, nicht zurückgegeben? Warum haben sie ihre Sitze unbesetzt gelassen? Handelt es sich hier nicht um böse Absicht? Und dies alles zu einer Zeit, wo der Herr Präsident gleich eingangs seiner Antwort auf die Glückwünsche der Regierung und des Parlaments der Richter und ihrer Gehaltsregelung gedachte."
Der Artikel hat sich weiter mit der Frage der Teilnahme an den Feierlichkeiten überhaupt, dann mit der Kenntnis der Staatssprache der Gerichtsbediensteten in Reichenberg und mit der Amtierend überhaupt beschäftigt und hat mit dem Vorwürfe geschlossen, daß die Bediensteten deutscher Nationalität sich offensichtlich von der Kundgebung gegenüber dem Oberhaupte unseres Staates, in dessen Diensten sie stehen, fern gehalten haben.
Der Inhalt des Artikels, insbesondere soweit er die Geburtstagfeier des Präsidenten der Republik betraf, war von solchem Charakter, daß es direkt Pflicht der Justizverwaltung war, den Stand der Angelegenheit zu ermitteln. Es hat sich hier um den Vorwurf der Illoyalität gegenüber dem Staatsoberhaupts anläßlich offizieller Feierlichkeiten gehandelt und nicht um Angelegenheiten des Privatlebens der Bediensteten, wie die Herren Interpellanten angeben.
Prag, am 3. September 1930.
Der Justizminister:
Dr. Meissner m. p
Překlad ad 653/XVI.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation der Abgeordneten J. Geyer und Genossen
in Angelegenheit unzukömmlicher Verhältnisse bei Postamte in Stolzenhain (Druck 456V).
Durch die geflogenen Erhebungen ist ermittelt worden, daß der Postexpedient Bohumil Rys, Vorstand des Postamtes Stolzenhain, den Dienst nicht ordentlich versehen und sich zahlreicher Ungehörigkeit schuldig gemacht hat, derentwegen er aus dem Postendienste entlassen worden ist.
Dem Postamte Stolzenhain ist aufgetragen worden, den Parteien am Sonntage die Zeitungen in der Zeit von 8.00 bis 8.20 Uhr ausflogen; ich habe Maßnahmen getroffen, daß diese Anordnung genau eingehalten werde.
Prag, am 29. August 1930.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Dr. Franke m. p.
Překlad ad 653/XVII.
Antwort
des Ministers für Handel, Industrie und Gewerbe
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Knirsch und Genossen
betreffend das Strafverfahren bei der Bezirksbehörde in Komotau in gewerbepolizeilichen Angelegenheiten (Druck 488/III).
Den Gewerbebehörden I. Instanz ist durch eine ganze Reihe von Runderlässen der übergeordneten Behörden mit größtem Nachdrucke aufgetragen worden, die unberechtigte selbständige Durchführung von Bauarbeiten, die sog. "Deckung" unbefugter Unternehmer auf das strengste zu verfolgen.
In den letzten zwei Jahren ist im Bezirke Komotau, namentlich in den von Grubenarbeitern bewohnten Gemeinden, die Unzukömmlichkeit aufgekommen, daß die dauernd in den Schächten beschäftigten Grubenmaurer in ihrer freien Zeit und auch an Sonntagen selbständig auf verschiedenen Bauten arbeiten, wodurch allerdings das Gesetz über die achtstündige Arbeitszeit illusorisch wird und ein unlauterer Wettbewerb gegen die Bauarbeiter von Beruf geführt wird, welche dieses Vorgehen der Grubenmaurer um ihren Arbeitsplatz gebracht werden.
Es sind auch Fälle vorgekommen, wo Bauten von Wohnhäusern lediglich von Arbeitern (Maurern und Zimmerleuten) aus dem Bergmannsstande und ohne Vergebung des Baues an einen berechtigten Bau- oder Maurermeister vorgenommen worden sind. Diese Bauten werden von keinem berechtigten Gewerbetreibenden (Baumeister, Maurer-, Zimmermannmeister) in der Richtung beaufsichtigt, daß die baupolizeilichen Vorschriften eingehalten werden, daß vor Baubeginn eine Baukommission vorgenommen und daß der Bau nach einem genehmigten Plane durchgeführt werde, was namentlich am Lande in Gemeinde, wo kein besonderes Bauamt besteht, große Schäden für die Öffentlichkeit, für den Bauherrn und für die am Baue beschäftigten Arbeiter herbeiführen kann.
Bei solchen Bauten werden gewöhnlich auch die Vorschriften über den Schutz der Arbeiterschaft nicht eingehalten, und zwar namentlich durch ungenügende Gerüste, ebenso werden auch die öffentlichen Versicherungsinstitute um die Beiträge für die nicht angemeldeten Arbeiter und der Staat um die Steuern verkürzt.
Die zuständige Baumeistergenossenschaft in Karlsbad hat daher heuer bereits 15 Anzeigen wegen unbefugter Vornähme von Bauten durch unberufene Personen und wegen "Deckung" eingebracht. Seitens der sog. "Bauhütte" ist bisher bei der Bezirksbehörde in Komotau keine einzige Anzeige eingelaufen. Wenn eine solche Anzeige einfangt, wird sie vorerst der Gendarmerie zur gründlichen Erhebung übergeben, worauf die Behörde selbst durch Einvernahme des Bauherrn, der auf dem Baue beschäftigten Arbeiter und anderer Zeugen den tatsächlichen Stand der Angelegenheit feststellt. Nach gründlichen Erhebungen sind bisher von der Bezirksbehörde in Komotau 8 Straferkenntnisse gegen Bauherren, welche einen Bau ohne Vergebung an einen berechtigten Gewerbetreibenden haben vornehmen lassen, und 8 Straferkenntnissen gegen Maurermeister, bezw. Baumeister gefällt worden, welche eine Bauführung unberechtigterweise gedeckt haben. Von einer Bestrafung der Arbeiter (Maurer) aus dem Bergmannsstande, welche auf den Bauten gearbeitet haben, ist jedoch in allen Fällen Abstand genommen worden. Die Behauptung der Interpellanten ist daher in dieser Richtung unzutreffend.
Die Bauherren sind im Sinne der Bestimmungen des § 132, lit. a), der Gewerbeordnung und des § 17 des Gesetzes vom 26. Dezember 1893, RGBl. Nr. 193, mit Geldstrafen von 500 - 1.000 Kč gestraft worden und kann von diesen Bauherren nicht behauptet werden, daß sie "von der Hand in den Mund" leben und daß sie vermögenslos sind, da sie sich den Bau eines eigenen Wohnhauses gestatten können. Wegen Deckung ist berechtigten Gewerbetreibenden auf Grund der Bestimmungen des § 133, lit. c), der Gewerbeordnung und des § 16 des Gesetzes vom 26. Dezember 1893, RGBl. Nr. 193, eine Geldstrafe von 1.000 - 2.000 Kč namentlich jenen Personen auferlegt worden, bei denen sich die Fälle von Deckungen wiederholt haben.
Ich erlaube mir auch darauf aufmerksam zu machen, daß dadurch, daß Bauten von Grubenmaurern und Zimmerleuten vorgenommen werden, welche auf den Schächten beschäftigt sind, auch die Arbeitslosigkeit unter den Berufsmaurern und Zimmerleuten vermehrt wird. Deshalb sind bei der Bezirksbehörde in Komotau auch bereits mehrere Beschwerden seitens der Organisation der Bauarbeiter eingelaufen, worin die Bezirksbehörde um strenges Einschreiten ersucht worden ist.
Eine bedingte Bestrafung, wie sie die Interpellation verlangt, ist im Verwaltungsstrafverfahren unzulässig.
Daraus ist ersichtlich, daß diese Interpellation durchwegs auf ungenauen Informationen beruht, wovon auch der Umstand zeugt, daß der einzige in der Interpellation angeführte konkrete Fall nicht den Bezirk Komotau betrifft, obwohl sich die Interpellation lediglich gegen das Strafverfahren bei der Komotauer Behörde beschwert.
Für die unberechtigte Bauführung in Kaaden ist die Bezirksbehörde in Kaaden zuständig. Weder der Maurer Anton Griesl in Görkau noch der Müller Zeiner in Kaaden ist von der Bezirksbehörde in Komotau bestraft worden.
Aus dem Obangeführten geht hervor, daß die Gewerbebehörden bei der Verfolgung von Übertretungen der unbefugten Vornähme von Bauarbeiten innerhalb der Grenzen der geltenden Gesetzesvorschriften vorgegangen sind.
Prag, am 29. August 1930.
Der Handelsminister:
Dr. Matoušek m. p.