653/XII.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců V. Mikuláše, F. Zeminové, Em. Špatného, J. Knejzlíka, V. Polívky a druhů

o zemědělské krisi a jejím řešení (tisk 18).

Nynější světová zemědělská krise neušetřila ani zemědělství československého. Tato krise projevuje se jako krise cenová a odbytová. Příčinou její jsou nadvýroba v některých odvětvích a nahromadění zásob výrobků z příznivých let předchozích. Jednotlivé státy snaží se podporovati vlastní zemědělství v této krisi jednak odlehčujíce domácímu trhu podporou vývozu domácích zemědělských výrobků, jednak chráníce vlastní zemědělství před cizí konkurencí. Těmito opatřeními jest zhoršována krise zemědělství v druhých státech, kam s řečenou podporou zemědělské výroby jsou vyváženy, nebo odkud dříve byly zemědělské výrobky dováženy. Otázkou, jak řešiti krisi našeho zemědělství, zabývají se již po měsíce jak zemědělci sami, tak československé zájmové korporace i československé politické strany a veřejný tisk. Vláda s povděkem uvítala tento mimořádný zájem československé veřejnosti o tak významný problém národohospodářský, jakým jest řešení krise našeho zemědělství, neboť byl jí zárukou, že ve své snaze vyřešiti tento úkol tak, jak toho zadá zájem československého zemědělství i prospěch všeho obyvatelstva našeho státu, najde opory nejen u politických stran zastoupených v Národním shromáždění, ale i u celé československé veřejnosti. Za této diskuse o krisi československé ho zemědělství a jejím řešení byl problém osvětlen po všech stránkách a bylo podáno množství návrhů a námětů na řešení této krise. Vláda pečlivě sledovala tuto diskusi a svědomitě uvážila veškeré návrhy na řešení zemědělské krise. Postup její při řešení tohoto obtížného úkolu řídil se asi těmito úvahami:

Protože krise československého zemědělství jest součástí světové krise zemědělské, jejíž příčiny tkví v hospodářských poměrech světových, nelze odstraniti vlastní příčiny krise československého zemědělství opatřeními vnitrostátními. Ponechati krisi této volný průběh nelze však již vzhledem k početnosti obyvatelstva, které v zemědělství nachází obživu a vzhledem k významu, který zemědělství má v celkovém našem národním hospodářství. Nebude-li zemědělská výroba rentabilní, nelze naše zemědělství zachovati na jeho nynějším stupni intensity. Rentabilita jest také nezbytným předpokladem dalšího pokroku československého zemědělství, jenž jest žádoucí v zájmu celku. Poklesem rentability zemědělské výroby klesá kupní síla zemědělců, což při početnosti stavu zemědělského a při vzrůstajícím významu domácího trhu za zhoršených poměrů mezinárodního obchodu jest obzvláště nežádoucí ve státě s tak vyspělou a rozsáhlou průmyslovou výrobou, jako jest náš stát. Z těchto úvah podává se i cíl, který při řešení československé zemědělské krise nutno sledovati. Cílem tím musí býti zachovati, pokud se týče obnoviti rentabilitu československé zemědělské výroby. Uvažujíc o prostředcích, jichž by použila pro řešení zemědělské krise musila vláda ovšem míti na zřeteli nejen tento cíl, ale i stav státních financí, obchodně-politické vztahy našeho státu ke státům druhým, opatření, jež učinily státy ty při řešení krise vlastního svého zemědělství a samozřejmě i hospodářské poměry ostatních tříd obyvatelstva našeho státu a účinky, jež by to které opatření mohlo míti. Tímto myšlenkovým pochodem dospěla vláda k rozhodnutí předložiti Národnímu shromáždění tyto návrhy zákonu:

1.) O odběru některých druhů zboží veřejnými podniky, ústavy a zařízeními. Návrhem tím sledovala vláda cíl zlepšiti odbyt domácích zemědělských výrobků pozvednutím jejich domácího konsumu. Vláda uznala za potřebné, aby v této své, snaze byla podporována předem veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními a proto jim v řečeném návrhu uložila za povinnost odbírati domácí zemědělské výrobky, aby tak byl dán příklad ostatním konsumentům. Tento návrh vlády byl schválen Národním shromážděním a jako zákon ze dne 10. dubna 1930 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů a nařízení pod čís. 47.

2.) O výrobě chleba. Návrhem tím chtěla vláda docíliti zvýšení spotřeby žitné mouky a proto bylo v návrhu tom určeno procento pšeničné mouky, které smí býti při výrobě chleba přimíseno do mouky žitné. Národní shromáždění schválilo i tento návrh, snížilo však zároveň procento dovoleného přimísení mouky pšeničné a určilo procento dovoleného vymílání žita k tomuto účelu. Návrh takto pozměněný byl jako zákon ze dne 10. dubna 1930 uveřejněn ve Sbírce zákonů a nařízení pod čís. 46.

3.) Návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky. Účelem tohoto návrhu bylo poskytnouti vládě možnost aby pomocí celních přirážek přizpůsobovala cení, ochranu naší obilní výroby a s ní spojené výroby mouky a mlýnských výrobků cenovému vývoji. Zároveň bylo v tomto návrhu pamatováno na zákaz chemické úpravy mouky a na zákaz dovozu takto upravené mouky, neboť mouka chemicky upravená ztěžuje odbyt domácí mouky, třebas jest domácí mouka nejen stejné, ale i lepší jakosti. Také tento vládní návrh byl schválen Národním shromážděním a jako zákon ze dne 5. června 1930 uveřejněn ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 72.

4.) O dovozních listech. Návrhem tím chtěla vláda usnadniti, pokud se týče umožniti vývoz domácích zemědělských výrobků, v nichž má náš stát přebytky. Proto dosavadní předpisy o dovozních listech nahrazují se v návrhu novými ustanoveními, jimiž se jednak rozšiřuje možnost vydání dovozních listů na některé vyvážené výrobky, na které dosud dovozní listy se nevydávaly (ječmen, slad, semeno červeného a bílého jetele, máslo a sýry), jednak omezuje se tato možnost vyloučením pšenice, souržice, špaldy a luštěnin, tedy výrobků, u nichž dovozních listů dosud užíváno jen skrovnou měrou, nebo v nichž jsme pasivní. Důsledně byl v návrhu rozšířen i okruh zboží, které se smí na dovozní listy dovážeti na všechny výrobky, jež bude možno nově na dovozní listy vyvážeti; vedle těchto výrobků zařazena sem byla i pšenice a luštěniny, třebas podle návrhu, jak řečeno, na dovozní listy je vyvážeti nebude již možno. Rovněž tento návrh zákona byl schválen. Národním shromážděním a jako zákon ze dne 5. června 1930 uveřejněn ve Sbírce zákonů a nařízení pod čís. 73.

5.) Jako zákonem uvedeným výše pod č. 3. má býti celní ochrana naší obilní výroby přizpůsobena nynějším kritickým poměrům tohoto odvětví zemědělství, stejně nutno přizpůsobiti celní ochranu naší živočišné výroby nynějším poměrům, aby se předešlo katastrofě v tomto odvětví, s nímž jest spjat životní zájem našich horských zemědělců a malých zemědělských závodů. Proto připravila vláda příslušný návrh zákona a předložila jej Národnímu shromáždění. Tento vládní návrh byl schválen Národním shromážděním a jako zákon ze dne 13. června 1930 uveřejněn ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 85. Nejvýznamnější změny, které zákon ten oproti dřívějšímu stavu zavádí, jsou tyto: U dobytka hovězího i vepřového nahrazují se cla kusová váhovými. Systémem celních přirážek při poklesu cen a zmocněním vlády, aby celní sazby snížila, dostoupí-li cena určité výše, má býti zjednána stabilisace cenová u vepřového dobytka, pokud ovšem stabilisace takové lze dosíci. Obdobně pomocí celních přirážek přizpůsobuje se celní ochrana i u dobytka hovězího cenovému vývoji. Dále upravuje řečený zákon cla u koní, mezků, mulů a oslů, ponechávaje tu cla kusová, jakož i clo na chléb, maso a masité droby. Třebas úprava cla na chléb vymyká se z rámce celní ochrany živočišné výroby, která tvoří hlavní obsah tohoto zákona, bylo nutno tuto otázku v tomto zákonu řešiti, aby dovozem hotových výrobků neseslabovala se účinnost cel na obilí a mouku a aby nevyvolávala se nezaměstnanost v domácích živnostech.

Ustanovení obsažená v zákonech uvedených výše pod čís. 3 až 5 dotýkají se smluvních závazků, které náš stát vzal na sebe v obchodní smlouvě s Maďarskem. Dokud tyto smluvní závazky trvají, nemohla by ustanovení obsažená v těchto zákonech, pokud odporují řečeným smluvním závazkům, býti prováděna. Proto vláda učinila potřebná opatření, aby bylo zahájeno jednání o revisi řečené obchodní smlouvy a zároveň smlouva dosavadní byla vypovězena.

Na řešení bytových poměrů zemědělského dělnictva za státní podpory pamatovala vláda v novém zákonu o stavebním ruchu (sr. § 33, odst. 1. a § 47, odst. 2. zákona čís. 45/1930 Sb. z. a n.). Posléze bylo by se zmíniti o některých administrativních opatřeních, kterých vláda užila, aby zmírnila zemědělskou krisi, jako na př. i intervenčních nákupech vojenské správy o opatřeních, aby pro vojenskou správu bylo vymíláno žito jen na 60%, o přeřazení žita a ječmene a mlýnských výrobků z nich, jakož i cibule do povolovacího řízení a pod.

Jest přirozeno, že za nynějšího kritického stavu našeho zemědělství věnuje vláda zvýšenou péči již v minulé době zavedeným zvelebovacím a podpůrným akcím, týkajícím se zemědělství, a že provádí je intensivně v mezích rozpočtových prostředků. Také v oboru železniční tarifní politiky vychází se potřebám našeho zemědělství v mezích možnosti vstříc poskytováním různých výhod.

Těmito opatřeními legislativními a administrativními učinila vláda vše, co pro zmírnění krise československého zemědělství při náležitém ohledu na výše uvedené celkové zájmy, potřeby a poměry učiniti bylo prozatím v její moci. Vláda ovšem nepokládá svůj úkol při řešení krise československého zemědělství za splněný výše uvedenými opatřeními, nýbrž bude dále bedlivě sledovati průběh této krise a vývoj celkových hospodářských poměrů a jest odhodlána navrhnouti Národnímu shromáždění další opatření nebo ve svém oboru působnosti sama taková opatření učiniti, pokud jich bude podle vývoje poměrů třeba. Při tom jest vláda ochotna, jako učinila při opatřeních dosavadních, přihlédnouti k dalším návrhům a námětům obsaženým v interpelaci.

Pokud se interpelace zmiňuje o kritické situaci kolonistů za nynější zemědělské krise, podotýká se, že státní pozemkový úřad poskytuje kolonistům v mezích stanovených zákony o pozemkové reformě tyto výhody:

1.) Poskytuje bezúročný stavební úvěr na stavbu obytných a hospodářských budov až do poloviny uznaných stavebních nákladů, nejvýše do 50.000 Kč pro nedíl ve výměře asi 20 ha půdy; pro nedíl přes 25 ha může býti úvěr zvýšen do 75.000 Kč. Úvěr stavební jest dlouholetý, splatný v deseti letech a státní pozemkový úřad zamýšlí prodloužiti lhůtu splatnosti nejméně na 20 let.

Kolonistům na Slovensku, kteří stavěli za platnosti zákonů o podpoře stavebního ruchu, umožnil státní pozemkový úřad získání zápůjčky u Zemské banky, fil. v Bratislavě tím, že uložil u tohoto ústavu vázané vklady, na jichž podkladě Zemská banka zápůjčky vyplatila.

2.) Chystá poskytnouti kolonistům levný úvěr držebnostní na zaplacení nedoplatku přídělové ceny za půdu až do 90% přídělové ceny. Bude to úvěr dlouhodobý (asi 35 let), nevypověditelný a umořovaný v ročních anuitách; úroková míra jeho bude odstupována podle výměry přídělu a zatížení přídělcova stavebními náklady od 3¹/₂ do 5%.

3.) Poskytuje kolonistům levný úvěr provozovací na opatření živého a mrtvého zařízení buď přímo ze zvláštního fondu "Kolonisační investice" (na Slovensku) nebo prostřednictvím některého úvěrního sdružení.

4.) Poskytuje kolonistům úvěr meliorační za stejných podmínek jako úvěr stavební na zřízení nutných staveb odvodňovacích nebo zařízení vodovodů.

5.) Podporuje na koloniích zakládání zahrádek a ovocných sadů; podporuje hedvábnictví vysazováním morušových stromů; podporuje dobytkářství.

6.) Podporuje družstevnictví: napomáhá při zakládání družstev prodejních a nákupních i družstev úvěrních (kampeličky, záložny), poskytuje těmto družstvům vklady na mírný úrok za účelem rozpůjčení jich kolonistům.

7.) Napomáhá kolonistům v jejich péči o zemědělské dělníky tím, že poskytuje stavební úvěr na stavbu dělnických (deputátních) domků na koloniích.

8.) Podporuje kulturní podniky na koloniích. Zakládá knihovny, pořádá přednášky, poskytuje stavební úvěr na stavbu osvětových domů, v nichž jsou umístěny divadelní a přednáškové sály, místnosti pro knihovnu, tělocvičny a pod.

9.) Kolonistům a legionářům poskytuje levný úvěr z fondu čsl. legionářů při státním pozemkovém úřadě na opatření živého a mrtvého inventáře nebo na doplnění úvěru držebnostního nebo stavebního.

10.) Chystá v mezích zákona náhradového revisi přídělových cen za půdu tak, aby její výše byla úměrna přídělové ceně za půdu s budovami u jiných objektů a zatížení plynoucímu z nákladných novostaveb.

V Praze, dne 16. září 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

 

653/XIII. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci posl. dra Törkölyho a druhů

ve věci rozpuštění obecního zastupitelstva v Rimavské Sobotě (tisk 432/IV.).

Okresní úřad v Rimavské Sobotě provedl ve dnech 15. - 25. dubna 1930 svým odborným orgánem revisi hospodářství obce Rimavské Soboty, při níž byly shledány účetní knihy v takovém stavu, že bylo nutno proti účetnímu úředníkovi obce zavésti řízení disciplinární. Účetnictví obce - jak z revisní zprávy zřejmo - vykazovalo takové vady, že o hospodaření obce nebylo lze získati jasného přehledu a bude vyžadovati delší doby, než bude lze zjistiti pravý finanční stav obce. Ač starosta obce a městská rada tento stav musili znáti, nepostarali se včas o nápravu. Rovněž finanční komise neprovedla ani jednou celkové revise hospodářství obecního. Tato úředně zjištěná fakta nemůže vyvrátiti ani to, že rozpočet obce na rok 1930 byl včas usnesen a schválen.

Revisí, provedenou okresním úřadem, byla tudíž potvrzena správnost závěru zemského úřadu, že hospodářství obce Rimavské Soboty neodpovídá požadavkům spořádané správy. Za tohoto stavu bylo nejen právem, nýbrž i povinností zemského úřadu, aby ve správě obce zjednal nápravu.

Není důvodu, aby výsledek revise, provedené odborným orgánem okresního úřadu, byl brán v pochybnost a aby proto bylo zavedeno další šetření, jak to interpelace žádá, tím méně, aby proti súčastněným orgánům státní správy bylo zavedeno řízení disciplinární.

Volby do zastupitelstva obce Rimavské Soboty budou provedeny, jakmile zjednány budou předpoklady pro další chod správy obecní, odpovídající platným předpisům.

Znění § 28 zákona čís. 243/1922 Sb. z. a n. nedává podnětu k jeho novelisaci.

Úkolem vládního komisaře - jak uvedeno - jest, aby zjednal pořádek ve správě obce. Účel tento nedopouští, aby byla nějak omezena pravomoc jeho, rozhodovati ve všech oborech působnosti obce.

V Praze dne 1. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

 

653/XIV. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů

o neschválení zápůjčky okresu jabloneckému v částce 250.000 Kč na podporu nezaměstnaných (tisk 432/XIX.).

Schvalovati usnesení okresního zastupitelstva o uzavření okresní zápůjčky přísluší dle §u 80. organisačního zákona čís. 125 Sb. z. a n. z roku 1927 zemskému výboru.

Ministerstvu vnitra a zemskému úřadu nepřísluší přímý vliv na schvalování okresních zápůjček zemským výborem.

Usnesení okresního zastupitelstva v Jablonci n. N. ze dne 27. ledna 1930, aby na podporu nezaměstnaných byla uzavřena zápůjčka 250.000 Kč, nebylo zemským výborem schváleno, jelikož nejde o zákonitou povinnost okresu a není jisto, zda obce, jež měly se spoluúčastniti podpůrné akce nezaměstnaných, mohly by potřebné prostředky opatřiti a udržeti své rozpočty v rovnováze, a zda by pak nežádaly za příspěvek z vyrovnávacího fondu.

Usnesení okresního zastupitelstva o uzavření této zápůjčky stalo se ostatně bezpředmětné, když okresní výbor se dne 15. dubna 1930 usnesl, aby nedostávající se potřeba na nouzové podpory byla uhrazena z úspor na položkách, zařazených k jiným účelům v okresním rozpočtu na rok 1930, zemským výborem bez jakýchkoliv změn již schváleném.

V Praze dne 3. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

 

653/XV. (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů

o nedovoleném zjišťování u libereckého krajského soudu (tisk 440/III.).

Ministerstvu spravedlnosti byl zaslán výstřižek časopisu, s článkem pod názvem "Trochu světla na soud v Liberci". V článku tomto jednalo se především o účasti úřadů na oslavách 80. narozenin presidenta republiky. Bylo tam uvedeno mimo jiné: "Masarykova letecká liga pořádala dne 2. března matiné v městském divadle, k němuž rozeslala úřadům potřebný počet vstupenek zdarma. Nejlepší místa byla přenechána pánům soudcům, kteří se o ně dobrovolně hlásili a také vstupenky převzali, takže na kancelářský a pomocný personál se namnoze již nedostalo. Ovšem že místa ta zůstala v divadle prázdná. Kromě.... a několika málo jiných soudců nepřišel nikdo. Proč tedy neodevzdali vstupenky, o které byla nouze, páni soudci: ...... a ostatní? Proč nechali svá sedadla prázdná? Nejedná se tu o zlý úmysl? A to v té době, kdy pan president hned v začátcích své odpovědi na blahopřání vlády a sněmoven vzpomněl na soudce a jejich úpravy platu".

Článek zabýval se pak vůbec otázkou účasti na oslavách, dále znalostí státního jazyka soudních zaměstnanců v Liberci a úřadováním vůbec a končil výtkou, že zaměstnanci německé národnosti stranili se okázale projevu k hlavě našeho státu, v jehož jsou službách.

Obsah článku, zvláště pokud se týkal oslav narozenin presidenta republiky, byl takového rázu, že bylo přímo povinností justiční správy, aby zjistila stav věci. Šlo tu o výtku neloyálnosti vůči hlavě státu u příležitosti oficielních oslav a nikoliv o záležitosti soukromého života zaměstnanců, jak uvádějí páni interpelanti.

V Praze, dne 3. září 1930.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Meissner v. r.

 

653/XVI. (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance Josefa Geyera a druhů

o nepřístojnostech u poštovního úřadu ve Stolzenhainu (tisk 456/V).

Šetřením bylo zjištěno, že poštovní expedient Bohumil Rys, přednosta poštovního úřadu v Stolzenhainu, nekonal řádně službu a že dopustil se četných nesprávností, pro které byl z poštovní služby propuštěn.

Poštovnímu úřadu Stolzenhain bylo uloženo, aby vydával v neděli stranám noviny v době od 8.00 do 8.20 hod.; učinil jsem opatření, aby toto nařízení bylo přesně zachováváno.

V Praze, dne 29. srpna 1930.

Ministr pošt a telegrafů:

Dr. Franke v. r.

 

653/XVII. (původní znění).

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností

na interpelaci poslance H. Knirsche a druhů

o trestním řízení chomutovského okresního úřadu v živnostensko-policejních věcech (tisk 488/III.).

Četnými oběžníky nadřízených úřadů bylo živnostenským úřadům I. instance co nejdůrazněji uloženo, aby stíhaly co nejpřísněji neoprávněné samostatné provádění stavebních prací, tzv. "krytí" neoprávněných podnikatelů.

V posledních dvou letech vzmáhala se v okresu chomutovském, zejména v obcích obývaných důlními dělníky, nepřístojnost, že důlní zedníci, stále zaměstnaní v šachtách, pracují ve volném čase a také o nedělích samostatně na různých stavbách, čímž ovšem zákon o 8 hodinové pracovní době se stává ilusorní a nastává nekalá soutěž stavebníkům z povolání, které tento postup důlních zedníků zkracuje o pracovní místa.

Staly se také případy, že některé stavby obytných domů prováděli pouze dělníci (zedníci i tesaři) ze stavu horníků a bez zadání stavby oprávněnému staviteli nebo zednickému mistru. Na takových stavbách nedohlíží žádný oprávněný živnostník (stavitel, zednický, tesařský mistr) na to, aby stavebně-policejní předpisy byly dodržovány, aby před započetím stavby byla konána stavební komise a aby stavba provedena byla podle schváleného plánu, což může způsobiti zejména na venkově v obcích, ve kterých není zřízen zvláštní stavební úřad, veliké škody pro veřejnost, pro stavebníka a pro dělníky na stavbě zaměstnané. Na takových stavbách nebývají také dodržovány předpisy o ochraně dělnictva a to zejména nedostatečným lešením, a jsou také zkráceny pojišťovací veřejné ústavy o příspěvky za neohlášené dělníky a stát o daně.

Příslušné společenstvo stavitelů v Karlových Varech podalo proto letošního roku již 15 oznámení pro neoprávněné provádění staveb nepovolanými osobami a pro "krytí". Od tzv. "Bauhütte" nedošlo dosud ani jedno oznámení okresnímu úřadu v Chomutově. Dojde-li takové oznámení, zasílá se především četnictvu k důkladnému vyšetření a pak zjistí úřad sám výslechem stavebníka, na stavbě zaměstnaných dělníků a jiných svědků skutečný stav věci. Na základě důkladných vyšetření bylo okresním úřadem v Chomutově dosud vydáno 8 trestních nálezů na stavebníky, kteří stavbu dali provésti bez zadání oprávněnému živnostníku a 8 trestních nálezů na zednické mistry, po případě stavitele, kteří neoprávněně provádění staveb kryli. Ve všech případech bylo však upuštěno od potrestání dělníků (zedníků) ze stavu horníků, kteří na stavbách pracovali. Tvrzení interpelantů v tomto směru není tedy správné.

Stavebníci byli trestáni ve smyslu ustanovení § 132 lit a) živn. řádu a § 17. zák. ze dne 26. XII. 1893, č. 193 ž. z. pokutami 500 - 1000 Kč a nelze o nich tvrditi, že žijí "z ruky do úst" a že nemají majetku, když mohou si dovoliti vystavěti vlastní obytný dům. Pro krytí byla oprávněným živnostníkům podle ustanovení § 133 lit. c) živn. řádu a § 16. zák. ze dne 26. XII. 1893, č. 193 ž. z. ukládána pokuta 1000 - 2000 Kč, zejména těm osobám, u kterých se případy krytí opakovaly.

Dovoluji si také upozorniti na to, že tím, že stavby bývají prováděny důlními zedníky a tesaři, kteří stále jsou zaměstnáni na dolech, zvyšuje se také nezaměstnanost mezi zedníky a tesaři z povolání. Došlo proto také k okresnímu úřadu v Chomutově již několik stížností od organisací stavebních dělníků, jimiž byl okresní úřad žádán o přísné zakročení.

Podmíněné trestání, jak toho žádá interpelace, jest ve správním trestním řízení nepřípustné.

Z toho je vidno, že tato interpelace spočívá vesměs na nepřesných informacích, o čemž svědčí také okolnost, že jediný konkrétní případ, který v interpelaci jest uveden, netýká se chomutovského okresu, ačkoliv interpelace si stěžuje pouze na trestní řízení u chomutovského úřadu.

Pro neoprávněné provádění stavby v Kadani jest příslušným okresní úřad v Kadani. Ani zedník Antonín Griesl z Jirkova, ani mlynář Zeiner v Kadani nebyl okresním úřadem v Chomutově trestán.

Z výše uvedeného vyplývá, že živnostenské úřady při stíhání přestupků neoprávněného provádění stavebních prací postupovaly v mezích platných zákonných předpisů.

V Praze, dne 29. srpna 1930.

Ministr obchodu:

Dr. Matoušek v. r.

 

653/XVIII. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Haiblicka, Hadka, Kuhnové a soudruhů

o censurní praksi státní policie v Ústí n. L. (tisk 402/XVI.).

Policejní komisařství v Ústí n. L., vykonávající tiskovou prohlídku tiskopisů, vycházejících v Ústí n. L., původně trpělo redakcím časopisů na jich vlastní žádost, aby předkládaly k tiskové prohlídce pouhé kartáčové otisky. Tento postup však neodpovídal zákonným předpisům a ve veřejnosti mohl buditi zdání předběžné censury. Bylo proto v r. 1929 policejní komisařství poukázáno, aby napříště postupovalo přesně dle zákona. Od té doby jest v Ústí n. L. stejně jako jinde předkládati k tiskové prohlídce výtisk časopisu v takové úpravě, v jaké se dostává do rukou čtenáře.

Neodpovídá pravdě, že dne 5. dubna 1930 ustanovil policejní komisař Dr. Kouba v Ústí n. L., aby mu byly předloženy k tiskové prohlídce kartáčové otisky časopisů "Roter Vorwärts" a "Internationale." Naopak, když téhož dne dopoledne redakce těchto časopisů předložila kartáčové otisky pouhých sloupců se žádostí, aby je výjimečně přijal místo povinných výtisků, odmítl je a odmítl i censurování kartáčových výtisků, jež mu byly pak předloženy téhož dne o 15. hodině. Hotové povinné výtisky předloženy byly k tiskové prohlídce teprve o 17. hodině. Výměr o zabavení nemohl býti doručen zodpovědnému redaktoru dne 5. dubna 1930 ani do redakce, ani do bytu, ani do tiskárny pro jeho nepřítomnost. Mohlo tudíž se tak státi teprve dne 6. dubna 1930 dopoledne.

Ani telefonicky ani osobně Dr. Kouba o výsledku tiskové prohlídky dotazován nebyl, ačkoliv i když služebně byl zaměstnán mimo úřední místnosti, byl s úřadem ve stálém telefonickém spojení. V tiskárně obou časopisů jmenovaný osobně vůbec nebyl. Nepadá tudíž vina za to, že nové vydání časopisů nebylo možno již poříditi, na jmenovaného policejního úředníka.

Pokud se týče dvojího zabavení téhož čísla obou časopisů, nutno zdůrazniti, že nové zabavení odpovídá zákonu, když v druhém, po konfiskaci opraveném vydání závadná a v prvém vydání zabavená místa částečně znovu jsou otištěna.

Všechny ostatní stížnosti uvedené v interpelaci proti policejnímu komisařství v Ústí n. L. byly přísně vyšetřeny a zjištěno, že postup policejního komisařství - jakož i policejního agenta Diviše - odpovídal zákonným předpisům.

Požadavku, aby výsledek tiskové prohlídky sdělen byl redakci v nejkratší době od odevzdání povinných exemplářů, vyhovuje policejní komisařství plnou měrou, ačkoliv pro to není zákonné povinnosti, zvláště když ve smyslu §u 17 tisk. zák. může býti s rozšiřováním časopisů započato ihned, jakmile povinný výtisk předložen byl tiskovému úřadu a není potřebí vyčkávati výsledku tiskové prohlídky.

Pokud se týče bodu 6) interpelace, poukazuji na svoji odpověď k interpelaci poslanců Gottwalda a soudruhů ze dne 14. března 1930 č. t. 400/II.

Vězeňským celám věnuje se pozornost, jsou periodicky bíleny, lůžka desinfikována a strava odpovídá předpisům a preliminovaným nákladům.

K výtce státního zastupitelství v Litoměřicích ve příčině konfiskační prakse policejního komisařství v Ústí n. L., jak jest uvedena v interpelaci, vůbec nedošlo.

Za tohoto stavu věci nemám příčiny k žádaným opatřením.

V Praze dne 28. srpna 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

 

653/XIX. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci posl. Hokkyho a druhů

ve věci zrušení samosprávy obce Berehy a správy jejího majetku vládním komisařem (tisk 386/VI.).

V obci Berehách byla dne 18. května 1930 provedena volba obecního zastupitelstva a dne 5. června t. r. též volba starosty a obecní rady. Provedenou volbou stala se interpelace bezpředmětnou. Neshledávám proto důvodu k dalšímu opatření.

V Praze dne 27. srpna 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

 

653/XX. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů

ministrovi spravedlnosti

o zabavení časopisu "Deutsche Volkswehr" ve Frýdku č. 23 ze dne 7. června 1930 (tisk 557/XX.).

Tiskovou přehlídku časopisu "Deutsche Volkswehr" vykonává okresní úřad ve Frýdku. Jmenovaný úřad shledal při tiskové přehlídce čís. 23 zmíněného časopisu ze dne 7. června 1930 v místech v interpelaci doslovně otištěných skutkovou podstatu trestných činů dle § 18 zákona na ochranu republiky a § 300 tr. zák. a časopis tento proto zabavil.

Krajský jako tiskový soud v Mor. Ostravě zabavení toto v plném rozsahu potvrdil, a to pro skutkovou podstatu trestných činů dle čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862 čís. 8 říš. zák. z r. 1863 a §§ 487, 488 a 491 tr. zák.

Podle tohoto výroku neodvislého soudu postup okresního úřadu ve Frýdku odpovídal plně zákonu a nemám proto příčiny k žádnému opatření.

V Praze dne 28. srpna 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

 

653/XXI. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců E. de Witte, Blatné a soudruhů

o průtazích při ustavení jáchymovského obecního zastupitelstva (tisk 557/XVII.).

Proti volbě obecního zastupitelstva v Jáchymově, vykonané dne 8. prosince 1929, byly podány čtvery obšírné námitky, jichž důvodnost musila býti před konečným rozhodnutím zjišťována obsáhlým šetřením nejen okresního úřadu v Jáchymově, nýbrž i zemské školní rady v Praze. Přes to však řízení o těchto námitkách bylo tak dalece urychleno, že nové obecní zastupitelstvo v Jáchymově mohlo se ustaviti již dne 18. června 1930.

Provedeným šetřením se zjistilo, že okresní úřad v Jáchymově provedl veškerá mu nařízená opatření v této věci v době povaze případu zcela přiměřené a nemám tudíž příčiny k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 28. srpna 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.

 

653/XXII. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců dra Sterna, Höhnela, K. Procházky a soudruhů

o vypovězení tajemníka Josefa Pieschla z Varnsdorfu (tisk 400/VI.).

Proti výměru, kterým okresní úřad ve Varnsdorfu vyhostil tajemníka komunistické strany ve Varnsdorfu Josefa Pieschla navždy z politického okresu varnsdorfského, zakázav mu současně s poukazem na trestní následky návrat do tohoto okresu, podal jmenovaný v zákonné lhůtě odvolání, o němž zemský úřad v Praze dosud nerozhodl. Tomuto rozhodnutí nechci předbíhati a nemohu se proto blíže o věci vysloviti, podotýkám však, že zemský úřad v Praze neopomene o odvolání rozhodnouti s největší pečlivostí a nestranností i se všemožným urychlením. V tom směru dávám současně pokyn.

Odpověď podávám místo dotazovaného pana ministra spravedlnosti, ježto ve věci rozhodují úřady politické, podřízené ministerstvu vnitra.

V Praze dne 28. srpna 1930.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik v. r.