496/XII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Fr. Seidla a soudruhů
o vyplácení diet civilním zaměstnancům vojenské správy přeloženým z Podkarpatské Rusi na Slovensko v obvodu ZVV. Košice (tisk 274/XIX.).
Občanští zaměstnanci, přemístění a území Podkarpatské Rusi na území Slovenska, podali proti vojenské správě žaloby, aby Jim byly nadále vypláceny diety, které jim byly po přeložení odňaty.
Věc projednává se u nejvyššího soudu v Brně v poslední instanci.
Vzhledem k tomu nemůže vojenská správa učiniti žádného opatření, dokud nebude známo konečné rozhodnutí tohoto sondu.
V Praze, dne 27. května 1930.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
496/XIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Františka Neumeistra, Václava Jaši, Františka Hummelhanse a soudruhů
o exekučním zabavení legionářských doplatků choromyslného invalidy-legionáře Františka Polesného z Prahy VII. (tisk 209/XVIII.).
Učinil jsem opatření, aby soudní řízení proti otci choromyslného legionáře Františka Polesného, mající za účel zajištění pohledávky na úhradu výdajů v ústavu choromyslných, bylo zastaveno.
V Praze, dne 21. května 1930.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
496/XIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance štětky a soudruhů,
aby Stanislavu Chytkovi, dělníku z Vinoře, dostalo se odškodnění za utrpěný úraz četařem Václavem Urubou od leteckého pluku č. 1 (tisk 295/III.).
Dne 2. listopadu 1928 srazil se četař pěšího pluku 1 Václav Uruba, jedoucí na soukromém motocyklu a jsoucí mimo službu s dělníkem Stanislavem Chytkou jedoucím na kole. Při srážce utrpěl dělník Chytka lehké zranění. Na četaře Urubu bylo podáno trestní oznámení pro neopatrnou jízdu a byl brigádních soudem v Praze odsouzen k třídennímu vězení podmínečně na jeden rok.
K náhradě škody, pokud jest ministerstvu národní obrany známo, četař Uruba odsouzen nebyl. Ministerstvo národní obrany tudíž není oprávněno jmenovanému cokoli srážeti z jeho požitků na prospěch dělníka Chytky. Takové srážky bez svolení četaře Uruby bylo by lze provésti jen na základě soudního příkazu a to jen ve výši, pokud jsou jeho platy ve smyslu platných předpise zabavitelny.
V Praze, dne 27. května 1930.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
4961/XV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Seidla, Husnaje a soudruhů
o upotřebení úředních kancelářských paušálů u četnictva na Podkarpatské Rusi (tisk 274/XX.).
Zemský president jest ve smyslu § 2 zákona o četnictvu nejvyšším služebním představeným četnictva v zemi. Vzhledem k zvláštním poměrům na Podkarpatské Rusi přichází zemský president často do styku s četnictvem. Tento styk jest upraven zvláštními předpisy, které však nebyly často dodržovány, ježto četníci neznali osobně zemského presidenta. Opatření zemského četnického velitelství bylo tudíž v zájmu služby a lze mu tím méně něco vytýkati, když bylo před tím zjištěno, že četnické stanice mají dostatečné úspory na úředním paušálu, a když šlo celkem o nepatrný výdaj průměrně 44 - 49 Kč.
Při tom podotýkám, že je zemské četnické velitelství ve smyslu výnosu ministerstva vnitra ze dne 16. února 1925, čís. 6865-13, oprávněno povolovati četnickým stanicím nákup určitých předmětů z úspor z paušálu.
Věcné paušály četnictva byly vesně upraveny podle změněných poměrů, takže nejen vystačuji nyní plně, nýbrž lze při řádném hospodaření dokonce i docíliti úspor.
Nemám tudíž ani z tohoto podnětu příčiny k nějakému opatření.
V Praze, dne 2. června 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
496/XVI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance F. Oehlingera a druhů,
že četníci úředně doručují dotazník učitele K. Kyovského majetníkům firem v Poúpí, v politickém okrese trutnovském (tisk 247/XIII.),
na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů,
že četnictvo pomáhá při průmyslovém vyzvědačství pro literární vlastivědu učitele Kyovského (tisk 247/XIV.) a
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů,
že se četníků zneužívá pro soukromé účely publikace učitele Kyovského (tisk 274/XIV.).
Správce menšinové školy v Choustníkově Hradišti, učitel Karel Kyovský, byv pověřen Učitelskou jednotou v Trutnově sepsáním vlastivědné knihy o Krkonoších, požádal velitele četnického oddělení v Trutnově, aby mu četnictvo bylo nápomocno při získávání materiálu pro tuto knihu. Poněvadž pomoc četnictva byla omezena na pouhé příležitostné doručení dotazníku jednotlivým majitelům průmyslových podniků v politickém okrese trutnovském, a ježto se velitel oddělení přesvědčil, že jde skutečně o sepsání takovéto knihy, doporučil sám o své újmě a bez vědomí a souhlasu nadřízených velitelství a úřadů četnickým stanicím, aby žádosti učitele Kyovskélo vyhověly. K vyplnění dotazníků nebyl četnictvem nikdo nucen.
Vzhledem k tomu, že šlo o soukromou záležitost, která kromě toho neměla s četnickou službou nic společného, nebyla účast četnictva, byť i ve formě pouhého doručení dotazníků, na místě. Velitel četnického oddělení v Trutnově byl proto vzat k zodpovědnosti a bylo učiněno opatření, aby se podobné případy neopakovaly.
V Praze, dne 15. května 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
496/XVII. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance L. Schuberta a druhů
o neudržitelném předpisování poplatků
(tisk 138/XVI.), a
na interpelaci poslanců O. Horpynky a druhů
v téže věci (tisk 138/XX.).
V interpelacích jest vytýkáno finančním úřadům, že v instančním postupu setrvávají na neudržitelných poplatkových předpisech a že tyto předpisy odvolávají teprve, když strana podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Se vším důrazem třeba především odmítnouti domněnku, jako by finanční rekursní stolice úmyslně potvrzovaly neudržitelné poplatkové předpisy. Skutečnosti pak odporuje tvrzení, že poplatkové předpisy na stížnost k Nejvyššímu správnímu sondu odvolávají ty finanční úřady, které je na rekurs potvrdily. O tom, zda na stížnost podanou u Nejvyššího správního soudu má býti naříkané rozhodnutí odvoláno či zdali mají, býti spisy předloženy k rozhodnutí, rozhoduje jedině ministerstvo financí. Ministerstvo financí nařizuje odvolání rozhodnutí, do něhož byla podána stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu tenkráte, má-li ministerstvo financí na věc právní názor jiný než žalovaný úřad.
O jiný právní názor šlo také v jediném případě, který interpelace uvádějí a v němž ministerstvo financí se přiklonilo k výkladu zákonného ustanovení, který v poslední době projevil Nejvyšší správní soud.
Podané rekursy a stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu nemají arci vlivu na vymáhání splatných poplatků.
Ani soukromníky ani obcemi nebyly u ministerstva financí podány stížnosti, o nichž interpelace se zmiňují.
V Praze, dne 28. dubna 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
496/XVIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů,
že se pronásledují lidé nosící stejný úbor, zvláště hnědé košile (tisk 209/VIII.).
Případy úředního pozastavení několika příslušníků německé stranu národně sociální v okrese bíloveckém a zábřežském udály se v době, kdy ještě nebylo uděleno spolku "Verband Volkssport" povolení k nošení stejnokroje.
Oběma okresním úřadům v Bílovci a Zábřehu nezavdalo nošení úředně nepovolených uniforem samo o sobě již podnět k zakročení, nýbrž hlavně okolnost, že nošením těchto stejnokrojů bylo vyvoláno veřejné pohoršení, resp. ohrožena veřejná bezpečnost.
Postup těchto úřadů opírá se nikoliv jedině o ministerské nařízení č. 79 ř. z. ex 1917, nýbrž o článek 3., odstavec 2. organisačního zákona č. 125 Sb. z. a n. ex 1927.
Dosavadní rozhodnutí úřadů, opírající se o toto nařízení, nejsou nálezem nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 1926, č. 6187 resp. ze dne 4. února 1929 č. 265-27 nikterak dotčena, neboť cíle ustanovení § 7 zákona o nejvyšším správním soudu jsou úřady vázány právním náhledem nejvyššího správního soudu pouze ve věci, v níž příslušný nález byl vydán.
Nemám tudíž důvodů k žádanému opatření.
V Praze, dne 19. května 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
496/XIX. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců inž. R. Junga, H. Krebse, L. Schuberta a druhů,
že okresní úřady, zvláště v Bílovci, považují za závadné nošení hnědých košil (tisk 174/X).
Osoby v interpelaci zmíněné byly potrestán okresním úřadem v Bílovci, poněvadž vystupovaly na volebních schůzích v úředně nepovoleném stejnokroji, tj. v úboru, zhotoveném podle určitých směrnic o součástkách, střihu a barvě, - a tedy nikoliv pouze proto, že nosily hnědé košile, - čímž vzbudily pohoršení a ohrozily veřejný pořádek.
Potrestaní podali do trestních nálezu okresního úřadu v Bílovci stížnosti k zemskému úřadu o kterých není dosud rozhodnuto.
Poněvadž tudíž věc není dosud definitivně vyřízena, nemám příčiny k nějakému opatření.
V Praze, dne 19 května 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
496/XX. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců H. Krebse, R. Kaspera a druhů
o novelisaci dělnického úrazového zákona a o brzkém rozepsání nových voleb do úrazové pojišťovny (tisk 138/XIII.).
Účelná revise zařazovacího schematu podniků podrobených úrazovému pojištění ve třídy nebezpečenské a procenta nebezpečenská vyžaduje především snesení a zpracování spolehlivého statistického materiálu. Požadavku tomuto nevyhovují pro svoji přechodnou povahu s dostatek statistická data doby válečné a bezprostřední doby poválečné a bude tudíž možno přihlédnouti teprve k datům a zkušenostem vyplývajícím z ustálenějších hospodářských poměrů poválečných let pozdějších a z doby přítomné. Data tato byla z popudu ministerstva sociální péče nositeli úrazového pojištění částečně již snesena, takže bude možno po skončení přípravných prací s urychlením přikročiti k zpracování celého statistického materiálu.
Požadavek zlepšení úrazových důchodů má ministerstvo sociální péče stále v patrnosti. Nesrovnalostem a příkrostem, vyplývajícím z poměry zaviněných válkou, bylo v mezích možnosti čeleno již poskytováním drahotních příplatků k úrazovým důchodům a bude této otázce věnována zvláštní pozornost při přípravě unifikace úrazového práva.
Účelné řešení otázky voleb do správních orgánů nositelů úrazového pojištění vyžaduje především vydání volebních řádů lépe vyhovujících změněným právním a skutkovým poměrům, takže si vyžádá k svému provedení určité doby.
V Praze, dne 15. květnu 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
496/XXI. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance inž. Kalliny a druhů
o kolkovním poplatku za ověření podpisu strany soudem nebo (veřejným) notářem (tisk 204/XXIV.).
Výrok soudu je závazný jen v onom určitém případě, v němž byl vydán, a nemůže být vztahován na jiné případy nebo na jiné osoby (§ 12 občanského zákoníka); totéž plyne nepřímo také z §§ 2 a 7 zákona o správním soudě č. 36/1875, jak uznal též rakouský správní soudní dvůr v nálezích Budwinski F 12.896/1899 a 4650/1906.
Má-li správní úřad závažné pochybnosti o správnosti názoru správním soudem projeveného, nemusí se jím tedy v jiných stejných případech říditi a nelze v tom spatřovati nic nezákonného ani nepřípustného. Takový je též případ jehož se týká interpelace a v němž jde o nepatrný zajisté poplatek 3 Kč za soudní úřední úkon.
V Praze, dne 14. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
Překlad ad 496/V.
Antwort des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. Kallina und Genossen
in Angelegenheit der unhaltbaren Zustände beim Zollamte in Karlsbad (Druck 209/II).
Die Zollerwaltung war in Kenntnis der unerfreulichen Lokalverhältnisse des Zollamtes in Karlsbad bemüht, diesem Amte weitere zweckmäßige Räumlichkeiten zu beschaffen; wie dies das Interesse des Zolldienstes und die Bedeutung von Karlsbad erheischt. Hiebei ist die Zollverwaltung auf verschiedene Schwierigkeiten gestoßen, so z. B. ist es in der vorjährigen Saison nicht gelungen, rechtzeitig mit der Gemeinde Karlsbad die Miete der Räumlichkeiten der alten Markthalle zu vereinbären, damit dort wie in den früheren Jahren eine Zweigstelle für die Verzollung der lokalen Postsendungen errichtet werden könne, so daß diese Sendungen im Amtsgebäude in Räumlichkeiten verzollt werden muhten, welche zur Zeit der Badesaison unzureichend sind.
Nach den §§ 70 und 74 des Zollgesetzes sind zwar die Post und die Eisenbahn verpflichtet, den Post-, bezw. Bahnhofszollämtern die für die Untersuchung und Abfertigung der zollpflichtigen Waren notwendigen Räumlichkeiten beizustellen, in Karlsbad können sie jedoch dieser Verpflichtung einfach deshalb nicht nachkommen, weil sie solche Räumlichkeiten vorläufig nicht besitzen. Deshalb ist die Zollverwaltung bemüht, im Amtsgebäude die bisherigen Wohnungen des Vorstandes und des Kontrollors des Zollamtes freizumachen, um diese derart freigemächten Räumlichkeiten zur Erweiterung der Amtsräume des Zollamtes verwenden zu können.
An der langsamen Abfertigung der Zollsendungen, namentlich der Postsendungen, trägt nicht das Zollamt Schuld, sondern wird dies bloß zu Beginn der Badesaison durch den Umstand herbeigeführt, daß für die Kaufleute auf einmal eine grolle Anzahl von Warensendungen auf ungewissen Verkauf einlangen, deren. Abfertigung verhältnismäßig längere Zeit erheischt.
Insoweit die Interpellation die beschränkte Kompetenz des Karlsbader Zollamtes erwähnt, seile ich mit, daß dieses Amt eine erweiterte Verzollunsberechtigung besitzt, indem es ermächtigt ist - Wollgarn TP. 223 und 224 und Spielkarten ausgenommen - auch Waren zu verzollen, deren Abfertigung ausdrücklich den Ermächtigten Zollämtern vorbehalten ist.
Prag, am 21. Mai 1930.
Der Finanzminister:
Dr. Engliš m. p.
Překlad ad 496/VI.
Antwort
den
Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen,
betreffend die nationale Zusammensetzung der Staatspolizei in Neutitschein
(Druck 24Z/VIII).
Die Verstaatlichung des Sicherheitsdienstes in Neutitschein ist, wie dies übrigens immer bei Errichtung von staatlichen Polizeiämtern der Fall ist, nach reiflicher Erwägung der Sicherheitsverhältnisse in dem Orte und im Bestreben nach intensiverer Funktion des Sicherheitsdienstes erfolgt. Nach Verstaatlichung des Sicherheitsdienstes sind von den 15 städtischen Polizeileuten bloß 4 in den staatlichen Polizeidienst übernommen worden, weil städtische Polizisten auf die Übernahme in den Staatsdienst nicht reflektiert haben und die restlichen 6 der Gemeinde zur Disposition gestellt worden sind, da sie sich im Dienste nicht bewährt hatten.
Für den Sicherheitsdienst ist ein einheitlicher Status der Polizeibediensteten aller Kategorien geschaffen, welche nach Bedarf den einzelnen Polizeiämtern zugeteilt werden.
Bei der Besetzung von Stellen wird, sofern sie nicht gesetzlich einzelnen Gesuchstellern vorbehalten sind, lediglich auf die Qualifikation und Befähigung des Gesuchstellers, nicht aber auf dessen Nationalität Rücksicht genommen.
Von den Mitgliedern der uniformierten Sicherheitschwache beherrschen heute die deutsche Sprache 17 Mann absolut genügend, die übrigen 7 in einem für die ordnungsmäßige Ausübung des Dienstes ausreichenden Maße. Legionäre gibt es 10, von denen 6 die deutsche Sprache gut, 4 teilweise beherrschen.
Am Tage der Einbringung der Interpellation besaß das Polizeikommissariat in Neutitschein außer der uniformierten Wache 11 Bedienstete, und zwar 9 Čechen und 2 Deutsche. Von diesen beherrschen die deutsche Sprache 8 gut, die übrigen, welche bloß untergeordnete Stellen versehen, teilweise. Unter ihnen befindet sich 1 Legionär, welcher die deutsche Sprache beherrscht.
Im Hinblicke auf den geschilderten Sachverhalt können die in der Interpellation vorgebrachten Vorhalte nicht als berechtigt angesehen werden, und ich erachte es daher nicht für notwendig, die in der Interpellation verlangten Maßnahmen zu treffen.
Prag, am 22. Mai 1930.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 496/VII.
Antwort
des Ministers für Industrie, Handel und Gewerbe
auf die Interpellation des Abgeordneten A. Kunz und Genossen,
betreffend die übermäßige. Einfuhr von Brot aus Polen in das mährisch-schlesische Industriegebiet (Druck 24Z/VI).
Der Einfuhr von Brot aus Polen und Ungarn konnte nicht gesteuert werden. Brot unterliegt nicht mehr dem Bewilligungsverfahren und die Neueinführung eines Einfuhrverbotes wäre gegen das Übereinkommen über das Einfuhrregime mit Polen, worin sich beide Staaten verpflichtet haben, neue Einfuhrverbote nicht mehr einzuführen. Eine ähnliche Bestimmung, welche die Einführung, bezw. die Geltendmachung des Bewilligungsverfahrens auf Brot unmöglich macht, findet sich in dem Handelsverträge mit Ungarn.
Durch Erlaß des Handelsministeriums vom 6. August 1929, G. Z. 58.365/29, ist angeordnet worden, daß die Landesbehörde in Brünn eine strenge Kontrolle in der Richtung einführe, ob polnisches Brot im mährisch-schlesischen Industriegebiete auf unerlaubte Art und Weise von Haus zu Haus verkauft werde. Auf Grund des Berichtes, welcher von der Landesbehörde in Brünn eingelaufen ist, sind Fälle eines Hausierhandels bisher nicht ermittelt worden. Dieses Brot pflegt regelmäßig entweder per Fuhrwerk oder per Bahn über die Staatsgrenze an den Bestimmungsort eingeführt, direkt aus den Zügen oder Wagen an die Händler geliefert zu werden, so daß ein Hausierhandel bei dieser Beförderung nahezu ausgeschlossen ist. Trotzdem ist den Gendarmeriepostenkommanden die Weisung gegeben worden, dem Hausierhandel mit polnischem Brot Aufmerksamkeit zu widmen. Anderweitig läßt sich vom gewerberechtlichen Standpunkte die Einfuhr von polnischem Brot nicht verhindern (§ 61 G. O.).
Im Rahmender ihr erteilten Ermächtigung hat die Regierung die Verordnung (Slg. d. u. V. Nr. 33 ai 1930) vom 27. März 1930 erlassen, womit ein neues Verzeichnis jener Gegenstände herausgegeben wird, deren Einfuhr der Umsatzsteuer unterliegt, und ist als laufende Post des Verzeichnisses Nr. 17 die Z. T. Nr. 113 "gewöhnliches, schwarzes und weißes Brot" mit einem Satze von 8 Kč für 100 kg Bruttogewicht angeführt. Durch diese Maßnahme wird wenigstens zum kleinen Teile die Disparität der Zolland Steuerbelastung zwischen der einheimischen und ausländischen Broterzeugung beseitigt werden.
Als weitere Maßnahme regeln die übermäßige Broteinfuhr aus dem Auslande, womit auch der bisher geltende, bezw. künftig erhöhte Zoll auf Getreide und Mehl umgangen wird, wird durch die Einführung eines Zolles auf Brot vorbereitet. Der diesbezügliche Gesetzentwurf ist bereits Gegenstand der interministeriellen Verhandlungen und auf Grund des Übereinkommens der zuständigen Ministerien wird ein autonomer Zoll auf Brot von 150 Kč für 100 kg Nettogewicht in Erwägung gezogen.
Auch durch die Bestimmungen des 1, Abs. 5 des Gesetzes vom 10. April 1930, Slg. d. G, u. V. Nr. 46, über die Broterzeugung, wird nunmehr bis zu einem gewissen Grade die Einfuhr von ausländischem Brot gebremst werden, denn dieses ausländische Brot, welches in seiner Zusammensetzung der Vorschrift des § 1, Abs. 1 des zitierten Gesetzes nicht entspricht, wird in den Geschäften beanständet werden können.
Prag, am 26. Mai 1930.
Der Handelsminister:
Dr. Matoušek m. p.