|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930 |
|
|
III. volební období. |
2. zasedání |
496.
Odpovědi:
I. min. soc. péče na interp. posl. Koudelky, inž Nečase, Tayerle, Bečko a soudr., o zjištěni zaměstnanců, zmrzačených a nepojištěných v zemědělském a lesním podnikání (tisk 115/IV.),
II. min. soc. péče na interp. posl. Hampla, Zeminové a druhů o zprostředkování práce a ohlašování volných míst (tisk 174/XX.),
III. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Tayerle a soudr., o zneužívání moci četnickým exponovaným důstojníkem v Králové Hradci (tisk 306/II.),
IV. vlády na interp. posl. Vaňka, Knejzlíka a druhů v záležitostech týkajících se státního pozemkového úřadu a dvora Rantířova na okresu jihlavském (tisk 320/XVII.),
V. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o neudržitelných poměrech u celního úřadu v Karlových Varech (tisk 209/II.),
VI. min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o národnostním složení státní policie v Novém Jičíně (tisk 247/VIII.),
VII. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Kunze a druhů o nemírném dovozu chleba z Polska do moravsko-slezské průmyslové oblasti (tisk 247/VI.),
VIII. min. financí na interp. posl. Čuříka a druhů o opětné sanaci velkých pražských bank (tisk 386/V.),
IX. min. veřejných prací na interp. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr.. o přidělení, případně umožnění nákupu motorových vozidel pro státní cestmistry a stanovení paušálu na udržování těchto (tisk 204/XIV.),
X. vlády na interp. posl Mikuláše, Zeminové, Špatného, Knejzlíka, Hrušovského, Polívky a druhů o dokončení pozemkové a lesní reformy (tisk 14/IX.),
XI. vlády na interp. posl. Neumeistra, Polacha, Kučery a soudr., o přídělu nedílu ze dvora Češkovice - statek Blansko (tisk 386/XIV.),
XII. min. národní obrany na interp. posl. Seidla a soudr., o vyplácení diet civilním zaměstnancům vojenské správy přeloženým z Podkarpatské Rusi na Slovensko v obvodu ZVV. Košice (tisk 274/XIX.),
XIII. min. národní obrany na interp. posl. Neumeistra, Jaši, Hummelhanse a soudr.. o exekučním zabavení legionářských doplatků choromyslného invalidy legionáře Františka Polesného z Prahy VII. (tisk 209/XVIII.),
XIV. min. národní obrany na interp. posl. Štětky a soudr., aby Stanislavu Chytkovi, dělníku z Vinoře, dostalo se odškodnění za utrpěný úraz četařem Václavem Urubou od leteckého pluku čís. 1 (tisk 295/III.),
XV. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Husnaje a soudr., o upotřebení úředních kancelářských paušálů u četnictva na Podkarpatské Rusi (tisk 274/XX.),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Oehlingera a druhů, že četnicí úředně doručují dotazník učitele K. Kyovského majetníkům firem v Poúpí, v politickém okrese trutnovském (tisk 247/XIII.)
na interp. posl. Horpynky a druhů, že četnictvo pomáhá při průmyslovém vyzvědačství pro literární vlastivědu učitele Kyjovského (tisk 247/XIV.) a
na interp. posl. R. Kaspera a druhů, že se četníků zneužívá pro soukromé účely publikace učitele Kyjovského (tisk 274 XIV.),
XVII. min. financí na interp. posl. Schuberta a druhů o neudržitelném předpisování poplatků (tisk 138/XVI.) a na interp. posl. Horpynky a druhů v téže věci (tisk 138/XX.),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů, že se pronásledují lidé nosící stejný úbor, zvláště hnědé košile (tisk 209/VIII.),
XIX. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga, Krebse, Schuberta a druhů, že okresní úřady, zvláště v Bílovci, považují za závadné nošení hnědých košil (tisk 174/X.),
XX. min. sociální péče na interp. posl. Krebse, Kaspera a druhů o novelisaci dělnického úrazového zákona a o brzkém rozepsání nových voleb do úrazové pojišťovny (tisk 138/XIII.),
XXI. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o kolkovním poplatku za ověření podpisu strany soudem nebo (veřejným) notářem (tisk 204/XXIV.),
496/I.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Jana Koudelky, inž. Nečase, Rudolfa Tayerle, Jána Bečko a soudr.
o zjištění zaměstnanců, zmrzačených a nepojištěných v zemědělském a lesním podnikání (tisk 115/IV.).
Úrazy zaměstnanců v zemědělství a lesnictví jsou zjišťovány ve statistice Slovenskej pokladnice pre hospodárskych robotníkov v Bratislave, kde jsou pojištěni zaměstnanci zemědělští kromě zkoušených strojníků, kteří jsou pojištěni u Zemské úřadovny pro dělnické pojištění v Bratislavě, a lesní kromě těch, kteří jsou zaměstnáni v podnicích po živnostensku prováděné produkce dříví. Je tedy zjišťován na území Slovenska a Podkarpatské Rusi každoročně počet oznámených případu úrazů vzniklých během roku jak u dělníků zaměstnaných u strojů, tak u čeledi hospodářské, u zaměstnanců sezónních a u zaměstnanců na lesních a mimořádných pracích. Z těchto pak se vykazují zvláště úrazu odškodněné, a to s neschopností k výdělku trvající déle deseti týdnů, a smrtelné. Poměry zde zjištěné nelze ovšem aplikovati na zemědělské zaměstnance v celém státě, neboť v ostatních zemích bylo možno sledovati toliko úrazy zemědělského dělnictva zaměstnaného u strojů, ježto tato část dělnictva je pojištěna u příslušných úrazových pojišťoven kromě Hlučínska, kde moment zaměstnání u strojů není rozhodný. Specielní šetření v tom směru, aby mohli býti zjištěni v celém státě všichni zaměstnanci, kteří se v zemědělství a lesnictví zmrzačili, aniž byli pojištěni, nelze zatím vyčerpávajícím způsobem provésti.
Bude však možno získati aspoň částečný obraz z toho, že při nejbližším sčítání lidu je do sčítacího archu pojata otázka po tělesné vadě, z jejíž odpovědi budou zjištěnu osobu, které nemají některé končetiny, bud jedné ruku nebo nohy nebo obou. Přibráním dalších pomůcek, jež jsou po ruce, hade možno posouditi otázku aspoň s hlediska ztráty pracovní schopnosti od tohoto stupně výdělečné neschopnosti.
Pokud jde o opatření ve prospěch osob nepojištěných dlužno uvésti, že příslušné podpůrné fondy úrazových pojišťoven dělnických jsou podle své povahy určenu v prvé řadě pro poskytování podpor pojištěncům ústavů, kdežto u osob, které nebyly členu těchto ústavu a nejsou tudíž vůči nim v nijaké organické souvislosti, lze udíleti podpory jen v případech výjimečných. Rovněž ministerstvo sociální péče poskytuje těmto osobám případ od případu mimořádné podpory, pokud peněžní prostředky pro mimořádné podpůrné případy vystačují.
V Praze, dne 27. května 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
496/II.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Ant. Hampla, F. Zeminové a druhů
o zprostředkování práce a ohlašování volných míst (tisk 174/XX.).
Ministerstvo sociální péče již řadu let sleduje otázku zákonné úpravu veřejného zprostředkování práce. O vládním návrhu zákona o zprostředkování práce (tisk č. 2106) jednalo se již v poslanecké sněmovně Národního shromáždění republiky Československé v roce 1921, a to v sociálně-politickém výboru, o čemž vydána byla zpráva ze dne 3. září 1921. Osnova tato byla pak v ministerstvu sociální péče vzhledem k podstatným změnám v organisaci veřejné správy podrobena revisi a jest nyní v tomto ministerstvu vypracována nová osnova, která, přihlížejíc k nové organisaci veřejné správy, staví veřejné zprostředkování práce na zákonný podklad, dává základ k řádnému vybudování sítě veřejných zprostředkovatelen pro cel státní území, potřebné k regulaci pracovního trhu a odstraňuje vady, jimiž dosavadní způsob zprostředkování práce trpěl. Při této připravované nové zákonné úpravě veřejného zprostředkování práce bude odborovým organizacím poskytnuta příležitost, aby mohly k osnově uplatniti svá přání a své požadavky. Je přivozeno, že při této nové úpravě veřejného zprostředkování práce věnována bude pozornost též otázce tisku nového věstníku zprostředkovatelen práce, v němž by vedle sociálních informací uveřejňovány byly též nabídku práce a poptávky po práci.
V Praze, dne 27. května 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
496/III.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Seidla, Tayerle a soudruhů
o zneužívání moci četnickým exponovaným důstojníkem v Králové Hradci (tisk 306/II.).
Když v roce 1927 počaly cikánské a jiné potulné tlupy ohrožovati neobvyklou měrou veřejnou bezpečnost a počet četníku byl četnými onemocněními a soustředěním většího počtu četnictva na různých místech značně zmenšován, upozornil bývalý exponovaný četnický štábní důstojník rozkazy ze dne 19. května 1927, č. j. 486 dův. a ze dne 1. července 1927, č. j. 486 dův./I., podřízené okresní četnické velitele na zjištěné nedostatky preventivních bezpečnostních opatření na ochranu občanstva proti těmto tlupám, a doporučil jim, aby "až na dále" nařizovali a osobně řídili noční obchůzky četnických hlídek se společným srazem na místech zvláště ohrožených.
Svým rozkazem ze dne 19. ledna 1929; čís. jedn. 597 dův. upozornil zmíněný důstojník na nejednotné provádění a ne zcela správné pochopení svých předem zmíněných pokynů a nabádal k dalším event. potřebným opatřením z vlastní iniciativy okresních četnických velitelů.
Tímto opatřením, které se velmi osvědčilo a s nímž přednostově okresních úřadů vyslovili souhlas, nepřekročil bývalý exponovaný četnický štábní důstojník v Hradci Králové nijak meze své působnosti neboť nešlo o bezprostřední řízení služby bezpečnostní ve smyslu §u 7 zákona o četnictvu čís. 299/1920 Sb. z. a n., nýbrž v rámci zákonem uložené kontrolu služby toliko o pokyny pro výkon obyčejné duby, kterou četnictvo koná podle platných předpisů samostatně, aniž by k tomu mělo zapotřebí zvláštních nařízení příslušných úřadů.
Vzhledem k tomuto stavu věci nemám důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 24. května 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
496/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Josefa Vaňka, Josefa Knejzlíka a druhů
v záležitostech týkajících se státního pozemkového úřadu a dvora Rantířova na okresu Jihlavském (tisk 320/XVII.).
Státní pozemkový úřad udělil pí Porgesové zásadní svolení k odprodeji velkostatku Rantířova p. Františku Šaškovi za těchto podmínek:
1. a) předloženo bude potvrzení, že prodávaný majetek jest veškerým majetkem nemovitým pí M. Porgesové v republice Československé;
b) prodávané nemovitosti zastanou nadále zabrány státem podle záborového zákona;
2. nabyvatel vydá prohlášení, že jest mu známo, že vůči státu platí za cenu přejímací jedině ceny stanovené podle náhradového zákona;
3. nabyvatel vstoupí výslovně do všech smluv pachtovních a nájemních, případně závazků, jež zcizovatel vůči státnímu pozemkovému úřadu převzal, pokud od nich státní pozemkový úřad neupustí;
4. převodem souboru majetkového ničeho se nezmění na služebních poměrech aktivních i pensionovaných zaměstnanců nebo daru z milosti;
5. předloženo bude osvědčení, zda a jakým způsobem byla zaplacena nebo zajištěna dávka z majetku a přírůstku na majetku;
6. předložen bude průkaz o zaplacení hektarového příspěvku.
Když těmto požadavkům bulo vyhověno, schválil státní pozemkový úřad kupní smlouvu rozhodnutím ze dne 19. září 1928 č. j. 108.492/281/I s tím, že odprodané nemovitosti zůstanou nadále zabrány státem podle záborového zákona.
František Šašek pak se svolením státního pozemkového úřadu odprodal dříve jemu přidělený nedíl - nikoliv zbytkový statek - Mutěnice (asi 18 ha), která jemu byl podle ustanovení §u 50 náhrad zákona přidělen jako poškozenému bývalému velkopachtýři několika dvorů velkostatku Strakonic.
V přítomné době jedná státní pozemkový úřad s novým nabyvatelem velkostatku Rantířova o konečné vyřešení pozemkové reformy na tomto velkostatku.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 29. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
496/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance inž. Kalliny a druhů
o neudržitelných poměrech u celníka úřadu v Karlových Varech (tisk 209/II.).
Celní správa znajíc neutěšené lokalitní poměry celního úřadu v Karlových Varech snažilo se opatřiti tomuto úřadu další vhodné místnosti, jak toho zájem celní služky a význam Karlových Varů vyžaduje. Přitom narazila celní správa na různé potíže, tak na př. v loňské sezoně nepodařilo se zavčas sjednati s obcí karlovarskou nájem "místností staré tržnice, aby tam mohla býti jako v minulých letech zřízena odbočka pro vyclívání místních poštovních zásilek, takže tuto zásilky musely býti vyclívány v úřední budově v místnostech, které jsou v době lázeňské sezony nepostačující.
Podle §§ 70 a 74 celního zákona jsou sice pošta a železnice povinny poskytnouti poštovním, pokud se týče nádražním celním úřadům místnosti potřebné k prohlídkám a ku projednávání celního zboží, v Karlových Varech však nemohou tomuto závazku dostáti prostě proto, že tam takových místností zatím nemají. Proto snaží se celní správa uvolniti v úřední budově dosavadní byty přednosty a kontrolora celního úřadu, aby takto uvolněných místností mohla použíti k rozšíření úředních místností celního úřadu.
Na pomalém projednávání celních zásilek, zejména zásilek poštovních, nenese viny celní úřad, nýbrž bývá přivoděno jen na počátku lázeňského období tou okolností, že obchodníkům dochází najednou veliký počet zásilek zboží na nejistý prodej, jejichž projednání vyžaduje poměrně delší doby.
Pokud se interpelace zmiňuje o omezené kompetenci karlovarského celního úřadu sděluji, že tento úřad má rozšířené vyclívací oprávnění jsa zmocněn vyclívati - mimo viněnou přízi saz. čís. 223 a 224 a hrací karty - i zboží, jehož projednávání jest vypraženo výslovně zmocněným celním úřadům.
V Praze, dne 21. května 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
496/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o národnostním složení státní policie v Nové Jičíně (tisk 247/III.).
Postátnění bezpečnostní služby v Novém Jičíně stalo se, jak se ostatně děje vždy při zřizování státních policejních úřadů, po zralém uvážení bezpečnostních poměrů v místě a ve snaze po intensivnějším výkonu bezpečnostní služby. Po sestátnění bezpečnostní služby byli z 15 městských strážníku převzati do státní policejní služby pouze 4, poněvadž 5 městských strážníků na převzetí do státní služby nereflektovalo a zbývajících 6 bylo dáno obci k disposici, jelikož se ve službě neosvědčili.
Pro službu bezpečnostní je zřízen jednotný stav policejních zaměstnanců všech kategorií, kteří jsou podle potřeby přidělováni jednotlivým policejním úřadům.
Při obsazování míst, pokud zákonem nejsou vyhrazena některým žadatelům, béře se zřetel jedině na kvalifikaci a způsobilost žadatele, nikoli však na jeho národnost.
Z členů uniformované stráže bezpečnosti ovládá dnes německý jazyk naprosto dostatečně 17 členů, ostatních 7 pak v míře pro řádný výkon služby postačující. Legionářů je 10, z nichž ovládá jazyk německý 6 dobře, 4 pak částečně.
Ke dni podání interpelace mělo policejní komisařství v Novém Jičíně kromě uniformované stráže 11 zaměstnanců a to 9 Čechů a 2 Němce. Z těchto ovládá německý jazyk osm dobře, ostatní, kteří zastávají pouze místa podřadná, částečně. Mezi nimi je 1 legionář, který německý jazyk ovládá.
Vzhledem k vylíčenému nelze míti výtky v interpelaci vznesené za oprávněné a nepokládám proto za nutné učiniti opatření v interpelaci žádané.
V Praze, dne 22. května 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
496/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci poslance A. Kunze a druhů
o nemírném dovozu chleba z Polska do moravsko-slezské průmyslové oblasti (tisk 247/VI.).
Dovozu chleba z Polska a Maďarská nebylo lze čeliti. Chléb není již v povolovacím řízení a nové zavedení dovozního zákazu bylo by proti úmluvě o dovozním režimu s Polskem, ve které se oba státy zavázaly, že nezavedou nových dovozních zákazů. Podobné ustanovení, bránící zavedení, resp. uplatnění povolovacího řízení na chléb je v obchodní smlouvě s Maďarskem.
Výnosem ministerstva obchodu ze dne 6. srpna 1929, č. j. 58365/29 bylo nařízeno, aby zemský úřad v Brně zařídil přísnou kontrolu v tom směru, zda polský chléb prodává se v moravskoslezské průmyslové oblasti nedovoleným způsobem po domech. Podle zpráv, která došla od zemského úřadu v Brně, nebyly dosud zjištěny případy podomního obchodu. Chléb tento bývá pravidelně dovážen přes státní hranice buď povozem nebo vlakem na místa určení, dodáván přímo z vlaků a vozů obchodníkům, takže podomní obchod při této dopravě jest téměř vyloučen. Přes to byl velitelstvím četnických stanic dán příkaz, aby podomnímu obchodu polským chlebem věnována pozornost. Jinak s hlediska živnostensko-právního nelze zabrániti dovozu polského chleba. (§ 61. ž. ř.).
V rámci svého zmocnění vydala vláda nařízení (čís. 33 Sb. z. a n. ai 1930) ze dne 27. března 1930, kterým se vydává nový seznam předmětu, jejichž dovoz jest podroben dani z obratu a jako běž. pol. seznamu 17 uvedeno jest čís. cel. saz. 113 a chléb obyčejný, černý i bílý se sazbou 8 Kč za 100 kg hr. v. Tímto opatřením alespoň z malé části bude odstraněna disparita zatížení celního a daňového mezi domácí a zahraniční výrobou chleba.
Jako další opatření proti nemírnému dovozu chleba z ciziny, jímž se též obchází dosud platné, resp. příští zvýšené clo na obilí a mouku, chystá se zavedení cla na chléb. Příslušná osnova zákona jest již předmětem meziministerských jednání a podle dohody příslušných ministerstev béře se v úvahu autonomní clo na chléb 150 Kč za 100 kg č. v.
Též ustanovením §u 1. odst. 3. zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 46 Sb. z. a n. o výrobě chleba bude se nyní do jisté míry brzditi dovoz cizozemského chleba, neboť bude lze v obchodech pozastaviti takový cizozemský chléb, jenž svým složením neodpovídá předpisu § 1. odst. 1. cit. zákona.
V Praze, dne 26. května 1930.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek v. r.
496/VIII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Antonína Čuříka a druhů
o opětné sanaci velkých pražských bank (tisk 386/V).
Splynutím Anglo-československé banky. Pražské úvěrní banky a České komerční banky v jeden ústav, k němuž došlo za státní pomoci, sledován byl v prvé řadě účel snížením přebytečného počtu obchodních bank dosíci úspor na bankovní režii věcné i osobní a tímto způsobem umožniti snížení rozpětí mezi úrokem ze vkladů a úrokem z úvěrů, neboť dosavadní drahota úvěru jest jedním z činitelů, kteří nám zdražují výrobu všech statků. V druhé řadě šlo o posílení československého bankovnictví, které z poválečné krise se ještě zcela nezotavilo, a konečně o zabezpečení vkladatelů. O soukromé zájmy akcionářů a peněžníků zde vůbec nešlo.
Peníze, které stát ve sloučené bance uložil, jsou zabezpečeny smlouvou, podle níž jest banka povinna spláceti je se 4%ním úrokem počínajíc rokem 1936 v pevných ročních anuitách, jakož i vlivem, který si stát zastoupením ve správních orgánech banky zajistil.
V Praze, dne 26. května 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
496/IX.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Seidla, inž. Nečase a soudruhů
o přidělení, případně umožnění nákupu motorových vozidel pro státní cestmistry a stanovení paušálu na udržování těchto (tisk 24/XIV.).
Ministerstvo veřejných prací plně uznává, že jest zapotřebí, aby výkonní orgánové správy státních silnic a to jak inženýři, pověření správou státních silnic, tak i státní cestmistři byli vybaveni k usnadnění služby silniční motorovými vozidly a opatřilo již na účet silničního fondu 10 malých automobilů a 5 motorových kol s přívěsnými vozíky. Tento počet bude postupně zvětšován a ministerstvo veřejných prací se bude snažiti, aby otázka vybavení dotčených orgány motorovými vozidly a s tím souvisící nová úprava příslušných cestovních paušálů byla co nejrychleji řešena.
V Praze, dne 10. května 1930.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
496/X.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců V. Mikuláše, F. Zeminové, E. Špatného, J. Knejzlíka, Hrušovského, V. Polívky a druhů
o dokončení pozemkové a lesní reformy (tisk 14/IX.).
V prvních létech provádění pozemkové reformy bylo uvažováno o tom, má-li příděl půdy býti prováděn současně s vyřešením všech technických a právních otázek, zejména zároveň se scelováním půdu a prováděním knihovního pořádku. Takový postup byl by však pro svoji složitost rozvlekl provádění pozemkové reformy na celá desetiletí. Proto v souhlasu s vládou bylo rozhodnuto, aby státní pozemkový úřad prozatím odsunul veškeré úkony, které jen poněkud odkladu snesou a soustředil se všemi silami na nejrychlejší převzetí a odevzdání půdy zemědělské do užívání lidu.
Od roku 1921 do roku 1929, tedy po 8 let pracovali konceptní úředníci, aby půdu rozdělali a odevzdali. Tyto pracovní výsledky mají býti nyní uvedeny v soulad s přísnými mírovými předpisy o pozemkových knihách a jejich vedení.
Podklad knihovního přádku tvoří přesné měřičské plány, které mohou pracovati a revidovati pouze odborně vzdělaní geometři. Vypracování technických elaborátů jest zdržováno zejména značným rozdílem mezi knihovní mapou a stavem v přírodě, změnami v osobách přídělců, na Slovensku pak a Podkarpatské Rusi v mnoha obcích není ani pozemkových knih; právníkovi pak stěžují práci vedle uvedených ještě potíže při směnách půdy zabrané s nezabranou (depurace atd.), dále formální řízení při nesouhlasu skutečného stavu se stavem knihovním, a konečně pak průtahy, jež způsobují přídělci sami svými nedoplatky přídělové ceny.
V době největší intensity akce přídělové nemohlo býti mnoho vykonáno v knihování. Technici státního pozemkového úřadu byli plně zaneprázdněni hotovém grafických skizz přidělovaných a jinými neodkladnými otázkami technickými (výstavbou kolonií atd.).
Teprve v roce 1927 uvolňovalo se postupně technické úřednictvo od prací distribučních. Značná část jich byla však ještě zaměstnána pracováním výkazů daňových, aby byl umožněn předpis daně na jednotlivé přídělce. V létech 1927 - 1928 knihovní výkon značně stoupl, avšak teprve v roce 1929 po provedení nového seskupení sil státního pozemkového úřadu bylo docíleno podstatných pokroků, takže mohl president státního pozemkového úřadu prohlásiti, že provedení knihovního pořádku lze zdolati během 8 až 10 let.
Ježto se státnímu pozemkovému úřadu dostalo v poslední době svolení, aby za účelem vykonání této práce rozmnožil úměrně počet úřednictva, lze za to míti, že bude možno shora uvedenou dobu ještě zkrátiti.
Jest jasno, že nelze v krátké době zdolati asi 200 kvalifikovanými silami obrovský úkol technického pořádku díla, které rozdělovací aparát 600 lidmi rozpracoval za dobu 8 let.
O zamyšlené novostavbě budovy pro státní pozemkový úřad sděluje vláda, že souhlas byl dán příslušnými resorty v uvážení těchto závažných okolností: úřad jest roztříštěn do několika od selce vzdálených budov: tíseň v úřadovnách jest taková, že v jedné místnosti pracuje 6 i více referentů, ba 12 i více sil kancelářských; není vůbec zasedací síně. Již jen péče o zdraví zaměstnanců vyžaduje rychlé nápravy. Státní pozemkový úřad získal od obce pražské za nepatrný peníz pozemek na Letné v ceně asi 10 mil. Kč. Novostavba Je zamýšlena pro ústředí státního pozemkového úřadu.
Ježto státní pozemkový úřad získává vhodný stavební pozemek, jest možno při současném výhodném zcizení domu na Václavském náměstí a uvolnění jeho pro obchodní ruch - provésti novostavbu aniž bude mnoho peněz vynaloženo z fondu náhradového a tak investováno clo novostavby.
Ve věci provádění reformy na půdě lesní sděluje vláda, že státní pozemkový úřad po provedených nezbytných přípravách v posledních dvou létech přikročil ve velkém měřítku s urychlením k převzetí a přídělu lesní půdy do vlastnictví státu, zemí, okresů, obcí a jiných veřejných svazů.
V dohodách s vlastníky zabraného majetku zajišťuje si státní pozemkový úřad u lesních ploch, které jsou určeny pro pozemkovou reformu a nemohou býti převedeny ihned do vlastnictví nabyvatelů, ne jen řádné hospodaření podle schválených lesohospodářských plánů a směrnic úřadů lesopolicejních, nýbrž i závazek vlastníka, že nepřenese v žádném případě na tyto plochy těžby z jiných jemu ponechaných nebo propuštěných ploch. Státní pozemkový úřad má právo zakročiti jednak podle platných předpisů, jednak na podkladě dohody proti všem závadám vlastníkem zaviněným a ujednání v dohodě odporujícím.
Ve věci velkostatku Křivoklátu sděluje vláda, že tento velkostatek byl ihned po převzetí odevzdán do správy ministerstvu zemědělství. Na velkostatku Jelšava zbývá státnímu pozemkovému úřadu vyřešiti ještě řadu spletitých otázek technických a právních, zaviněných předchozí správou, jakož i provésti řadu přídělů a rozprodejů některých částí tohoto rozsáhlého majetku. Z těchto důvodů ujal se státní pozemkový úřad sám dočasné správy v plném souhlasu s předpisem §u 4 zákona o pozemkovém úřadě. O velkostatku Veveří jedná státní pozemkový úřad se zemí moravskou jako uchazečem. Nebylo by proto účelno odevzdávati tento objekt přechodně clo správu ministerstva v zemědělství. Zmíněné tři velkostatky převzal státní pozemkový úřad vesměs s celým živým i mrtvým zařízením, za které jest povinen zaplatiti vlastníku podle §u 57 náhradového zákona v hotovosti obecnou cenu v době převzetí. Dále převzal státní pozemkový úřad i nemovitosti propuštěné podle §u 3 a), 11. z. z. a §u 20 příděl. zákona ze záboru. Cena přejímací se zřetelem ku těmto skutečnostem stanovená jest přiměřená a odpovídá zákonným předpisům.
Ve věci kontroly státního pozemkového úřadu upozorňuje vláda, že veškeré hospodaření penězi úřadu jest podrobeno kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 31. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
496/XI.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, J. Polacha, Jar. Kučery a soudruhů
o přídělu nedílu ze dvora Češkovice statek Blansko (tisk 386/XIV.).
Pozemkovou reformou na dvoře Češkovice (výměra 56 ha) byly ze stávajících hospodářských budov utvořeny dva nedíly po 10 ha a zbytek půdy byl rozdělen drobným uchazečům.
O nedíly se ucházeli tři uchazeči: Slezák František, bývalý šafář v Češkovicích, Stloukal Karel, bývalý šafář v Blansku a manželé K. a Š. Skalských, drobní zemědělci v Těchově.
Jeden rolnický nedíl přidělen prvně Jmenovanému šafáři v Češkovicích, jenž podle výsledků šetření měl peníz potřebný k zaplacení přídělové ceny nedílu a k zakoupení inventáře a zaručoval řádné hospodaření na nedílu.
Při rozhodování o přídělu druhého nedílu bylo uváženo, že manželé Skalských, vlastníci asi 2 ha půdy s dostatečným živým a mrtvým inventářem., měli potřebné prostředku a zaručovali řádné hospodaření na nedílu. Jelikož jejich nedostatečný pozemkový majetek neposkytoval jim dostatečné výživy, měli také vedlejší zaměstnání.
Naproti tomu u bývalého šafáře: v Blansku nebylo těchto předpokladů rozhodných pro příděl nedílu.
Státní pozemkový úřad rozhodl tudíž o přídělu pro manž. Skalské a rozhodnutí toto odůvodněno jest v předpisech přídělového zákona. Podlé vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 2. června 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.