456/XI (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty,
o započtení vojenské služební doby učitelům veřejných škol pro postup do vyšších platů.
Podle ministerského výnosu ze dne 6. dubna 1929, č. 35.227 (Věstník ročník 1929, sešit 4, str. 117) má býti činná vojenská presenční služba započtena učitelům veřejných škol do postupu do vyšších platů pod podmínkou, že ji konali, když byli již ustanoveni učiteli veřejných škol a před 1. lednem 1926.
Po vydání tohoto výnosu podalo mnoho učitelů na které se tento výnos vztahoval, své žádosti zemským školním radám jako prováděcím úřadům doufali, že jim bude vyhověno tak, že se jim jejích vojenská služební doba podle podmínek skutečně započítá.
Rozličnými výnosy zemských školních rad byl však výše uvedený ministerský výnos ze dne 6. dubna 1929 vyložen tak; že se této výhody započítání jejich vojenské služební doby dostane jen učitelům, kteří dne 1. ledna 1926 byli jíž definitivně jmenování, ale že učitelům, kteří v této době ještě nebyli definitivní, doba vojenské presenční služby nemůže býti započítána ani do jejich služby jako výpomocných učitelů ani jako čekatelů. Jest zřejmé, že se toto mínění zemských školních rad nezakládá na znění výnosu, naopak tento výnos má nepochybně platnost pro všechny kdož sloužili ve vojsku. Přes to ani ministerstvo dosud nepodalo žádného vysvětlení stran této praxe zemských školních rad, ačkoliv tam dochází mnoho odvolání poškozených učitelů.
V nich se právem poukazuje, že i výpomocní učitelé a čekatelé, kteří sloužili ve vojsku, i když dne 1. ledna 1926 nedosáhli ještě definitivy, pokud jen konali službu na veřejných školách, musejí býti považováni za jejich učitele. Jen nedostatek volných učitelských míst byl překážkou jejich definitivního ustanovení. Po 2 leté nebo 1 1/2 roční službě u vojska byli by tito učitelé, když se s nimi nenaloží podle ministerského výnosu ze dne 6. dubna 1929, č. 35,227 - I. poškozeni proti svým kolegům od vojenské služby osvobozeným, kteří zatím mohli dosíci definitivy.
Interpelanti se domnívají, že ministerstvo školství a národní osvěty nezastává jiného mínění než to, že i výpomocným učitelům a učitelským čekatelům dlužno zajistiti výhody podle jeho výnosu. Tážeme se tedy pana ministra, je-li ochoten tuto věc vysvětliti?
V Praze dne 8. května 1930.
Simm,
Horpynka, dr Hassold, dr Hanreich, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, dr Szüllö, Dobránsky, Szentiványi, Fedor, inž. Kallina, dr Schollich, Matzner, dr Keibl, Köhler, Schubert, Krebs, Knirsch, Kasper, inž. Jung, Geyer.
456/XII (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi veřejných prací
o tom, jak se provádí cejchování.
Platné cejchovní předpisy jsou neobyčejně tíživé a to proto, že podle cejchovních zákonů má se cejchování prováděti v obdobích dvou let. Toto období jest snad vhodné tam, kde se vah, závaží a měrných nádob používá stále a kde se tedy opotřebují. Ale pokud jde o zemědělské poměry a zvláště selské potřeby, prokazuje praxe, že dvouleté období, po jehož uplynutí se začíná cejchovní povinnost, jest příliš krátké. Provádí-li se cejchování, vznikají nejen velká vydání, poněvadž dlužno platiti cejchovní poplatky, nýbrž působí to i nesnáze, jelikož vlastníci vah musí se hlásiti o cejchování u cejchovních úřadů žádostmi, které mimo to musejí býti ještě kolkovány 5 Kč. Zemědělcům a zemědělským spolkům, jimž patří na př. dobytčí váhy, není vždy možno psáti žádostí o cejchování, jichž cejchovní úřady žádají. Ostatně podávati žádosti není ani nutné, poněvadž cejchovní úřady mají seznamy, v nichž se vedou v patrnosti větší, cejchování podrobené předměty v obvodu cejchovního úřadu. Tak tomu jest na př. i u cejchování. Závazek podávati takové žádosti jest chovní úřad přesně zapsal datum posledního cejchování, přes to, když lhůty uplynou, žádá od majetníků vah, aby kolkovanými žádostmi žádali o cejchování. Závazek podávati takové žádosti jest však za uvedených poměrů zbytečný a jest to práce, jež zároveň působí výdaje, poněvadž beztoho předměty cejchování podrobené se přihlašují u obecních úřadů, odkud se o nich dovídají cejchovní úřady. Jest nutné, aby práce spojené s cejchováním neukládaly zbytečné námahy majetníkům předmětů podrobených cejchování a lze se tomu vyhnouti, když na místo byrokratických úvah nastoupí rozumné, praktické pochopení pro potřeby zemědělství. Cejchování tedy vyžaduje dnes za normálních poměrů, aby byla podána kolkovaná žádost a dále se platí cejchovní poplatek. Tu však není konec výdajům, neboť jde-li o cejchování vah, žádá se, aby váhy byly před cejchováním řádně upraveny. To musejí provésti odbornicí, kteří v této věcí mají, jak se zdá, u cejchovních úřadů výlučné postavení, neboť provedou-li na vahách práce před cejchováním nutné jiní podnikatelé, přece jen nejsou v pořádku. Za povšimnutí stojí, že na rozkaz cejchovních úřadů dlužno dáti do pořádku i váhy, které jsou nově koupené nebo jichž se teprve krátký čas užívá. Dlužno-li již na vahách činiti nějaké opravy, musí býti dovoleno, aby i jiní živnostníci, mající věcné znalostí, mohli váhy opravovati. Stížnosti v tomto směru podali v libereckém okrese Zemědělský spolek v Doníně a rolník Heřman Thiel ve Wetzwalde. Opravy stojí ovšem i mnoho peněz a tak zcela značně zvyšují výdaje nutné pro cejchování. Pro to, co jsme uvedli, tážeme se Pana ministra veřejných prací:
1.) Není-li již za dnešních platných předpisů cejchovních zákonů možno, aby pro zemědělce bylo ustanoveno delší období cejchování?
2.) Nebylo-li by lze zrušiti nucené žádosti o cejchování, kterých požadují cejchovní úřady a místo nich zavésti hromadné přihlašování prostřednictvím příslušných obecních úřadů?
3.) Je-li nezbytně nutné, aby cejchování podrobené předměty upravovali živnostníci, kteří mají dobré styky s cejchovními úřady a jež tyto úřady uvádějí jmény?
4.) Je-li pan ministr veřejných prací ochoten vydati cejchovním úřadům pokyny, aby provádějíce své úkoly chápaly je méně byrokraticky, ale za to spíše přiměřeně k praktickým potřebám?
V Praze dne 20. května 1930.
Windirsch,
dr Szüllö, dr Rosche, Gläsel, Böllmann, Dobránsky, Halke, dr Jabloniczky, Hokky, Fedor, Viereckl, Platzer, Wagner, Böhm, Hodina, Zierhut, Heller, Stenzl, Prause, Fritscher, Scharnagl, dr Peters.
456/XIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi školství a národní osvěty o zřízení úplně zbytečné české školy ve Stráži.
Při projednávání státního rozpočtu nejen Němci, nýbrž i Češi velmi ostře kritisovali zřizování zbytečných českých menšinových škol pro několik málo dětí a tento dosavadní systém, jehož účelem jest konec konců jen naplniti tyto menšinové školy německými dětmi, odsoudili a odmítli. Přes to musíme stále a stále konstatovati, že se takovéto české menšinové školy zřizují i dále v místech, kde není toho ani nejmenší potřeby.
V uvedené osadě Stráži byla z podnětu několika českých horlivců pod vedením jednoho železničního úředníka otevřena škola, do které po dlouhém namáhání chodí konečně 12 dětí, 6 dětí jest německé národnosti a 6 české. Z oněch 12 dětí jen 4 bydlí ve Stráži a ostatních 8 dětí bylo získáno s námahou, a to se slibem bohaté vánoční nadílky za docházení do školy, z okolních obcí: Perštejna, Boče a Okounova, 3 z těchto českých dětí docházely dosud do české školy v Klášterci nad Ohří a pro poměry jest příznačné, že si česká správa školy v Klášterci nad Ohří stěžuje do přebrání těchto 3 dětí, poněvadž také tamější škola má nedostatek dětí.
Z poměrů, které jsme zde vylíčili, vysvítá, že přes všechna ohlášená úsporná opatření a přes stanovisko, které ministr školství úředně ohlásil, že německé děti patří do německé školy a že českých menšinových škol nesmí býti zneužíváno k lapání duší. Národní výbory s tichou podporou okresních úřadů a zemské školní rady nedají se másti a zřizují zbytečné české menšinové školy i dále.
Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten vydati konečně příslušné pokyny, aby zbytečně zřízené menšinové školy byly zrušeny a zabrániti zřizování takovýchto nových škol.
V Praze, dne 13. května 1930.
Inž. Kallina,
dr Keibl, dr Hanreich, Horpynka, dr Hassold, Schubert, Geyer, Köhler, Eckert, Prause, Hokky, dr Jabloniczky, Knirsch, Kasper, Krebs, dr Szüllö, Fedor, Dobránsky, Stenzl, inž. Jung, Simm, Matzner, dr Schollich.
456/XIV (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi vnitra
o neuvěřitelném zákazu dalších přednášek plavce kolem světa, kapitána Karla Kircheisse a vítěze nad Velkým oceánem, hejtmana Heřmana Köhla.
V posledních měsících zařadily různé osvětové spolky a místní skupiny spolku ťBund der Deutschen in BöhmenŤ do svých přednášek mezi jiným také přednášku smělého plavce kolem světa Karla Kircheisse a prvého vzduchoplavce, který přeletěl Velký oceán od východu na západ, hejtmana Köhla. Velké množství těchto přednášek bylo již konáno a podaly důkaz, že sudetsko-německé obyvatelstvo uvítalo tyto přednášky s nadšením, Obeplutí světa kapitánem Kircheissem v malém plachetním člunu se 4 muži posádky byl hrdinný čin a zástupci všech kulturních států světa splatili to tomuto německému námořnímu hrdinovi nejvyšší chválou a uznáním. Všude, ve všech pěti dílech světa, kde kapitán Kircheiss stanul u řečnického pultu, aby vypravoval o vykonané cestě, dostavili se jako posluchači vždy také zástupci úřadů, aby splatili uznáním jeho smělý čin.
Totéž platí o hejtmanu Köhlovi, který byl zvláště ve Spojených státech amerických po týdny slaven jako hrdina dne.
Za takovéhoto stavu nedovedeme pochopiti, že nyní zemský úřad, když již mnoho těchto přednášek bylo vykonáno, na základě štvanice vyvolané části českého tisku proti těmto přednáškám uznal za nutné pokračování těchto přednášek jednak zakázati, jednak pořádání již povolených přednášelo dovoliti jen za podmínek, které se prakticky rovnají zákazu. Tento nepochopitelný postup zemského úřadu jest novým důkazem, že přes to, že máme německo-českou vládu, tak jako dříve ťNárodní výboryŤ a český štváčský tisk mají rozhodující vliv na rozhodování podřízených úřadů.
Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten naříditi zemskému úřadu, aby pořádání přednášek, jak kapitána Kircheisse, tak také hejtmana Köhla a generála Lettowa, ihned povolil za dřívějších podmínek?
V Praze, dne 18. května 1930.
Inž. Kallina,
dr Keibl, dr Hassold, dr Schollich, Horpynka, Szentiványi, dr Holota, dr Jabloniczky, Hokky, Dobránsky, dr Törköly, Nitsch, Fedor, dr Szüllö, Köhler, Knirsch, Kasper, inž. Jung, Geyer, Simm, dr Hanreich, Matzner, Krebs, Schubert.
456/XV (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o úředním seznamu vlastníků poštovních šekových účtů uvádějícím veřejnost v omyl.
Opětovný požadavek německých hospodářských vrstev, aby byl vydán seznam vlastníků poštovních šekových účtů německy, zůstává po léta nesplněn. Při skutečně obchodním vedení státního poštovního podniku mělo by se přece takovýmto praktickým potřebám ihned vyhověti. Poněvadž mimo to odpovědná místa několikráte prohlásila, že státní podniky mají sloužiti veřejným zájmům a sami čeští národohospodáři přiznávají, že sudetsko-německé obyvatelstvo platí na 45% daní, jest tedy požadavek, aby byl vydán německý seznam vlastníků poštovních šekových účtů, více než odůvodněn.
Nynější stav jest naprosto neudržitelný, neboť znamená přímo vědomé poškozování německých hospodářských zájmů. V dosavadních seznamech vlastníků poštovních šekových účtů jest většina německých vlastníků poštovních šekových účtů, dokonce proti názvu firmy na složence, uvedena jen česky, což musí nezbytně vzbuditi dojem, že zde jde o české firmy.
Tento postup poštovního šekového úřadu jest nepochopitelný a podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten:
1.) splniti konečně přání německých hospodářských vrstev, aby byl vydán německý seznam vlastníků poštovních šekových účtů,
2.) pro přechodnou dobu se aspoň postarati, aby název firmy, místo a ulice německých vlastníků poštovních šekových účtů byly uvedeny německy.
V Praze, dne 13. května 1930.
Inž. Kallina,
dr Hanreich, Horpynka, dr Keibl, Simm, dr Schollich, Köhler, Krebs, Matzner, Kasper, Geyer, dr Hassold, inž. Jung, Schubert, Knirsch, Eckert, Prause, Stenzl, Dobránsky, Hokky, Fedor, dr Jabloniczky, dr Szüllö.
456/XVI (překlad).
Interpelace
poslance Gläsela a druhů ministrovi vnitra,
že plzeňská sokolská župa zamýšlí uspořádati v Chebu velkou českou manifestaci.
Jak známo, sokolská jednota v Chebu slaví dne 1. června tohoto roku slavnost svého desítiletého trvání. Proti uspořádání takové vnitřní slavnosti nemůže ovšem nikdo nic namítati. V poslední době objevují se však v novinách různé zprávy, podle nichž plzeňská sokolská župa chce použíti této příležitosti a uspořádati v Chebu velkou českou manifestaci s velkými nástupy a veřejnými průvody, aby, jak oznamuje ťNárodní PolitikaŤ ukázala ťspontání projev síly Sokola a manifestaci Čechů tohoto pohraničního územíŤ. Náklad na tuto slavnost jest rozvržen na 50,000 Kč a počítá se s velkým přílivem českých hostů a diváků. Propaganda k této slavností nabývá již zcela zvláštních forem a plzeňský časopis ťČeský denníkŤ v posledních dnech s velkým rámusem rozšířil zprávu, že Němci hrozí, že při této slavnosti dojde ke krveprolití a že do Chebu přijde 50.000 říšských Němců s ručními granáty a revolvery, kteří chtí slavnost rušiti. Tato rozčilující zpráva nemá ovšem nižádného skutečného podkladu, její účel jest průhledný, než přece může obyvatelstvo tak rozčiliti, že to skutečně může míti nedohledné následky. Německé obyvatelstvo Chebska a německého města Chebu musí pobouřiti, jestliže vnitřní slavnost chebské sokolské obce stává se vnějšími vlivy velkým českým národním projevem a nabývá forem, jaké se domácímu německému obyvatelstvu v jeho německém kraji při německých slavnostech odpírají a pro niž se mimo to ještě dělá propaganda svrchu vylíčeným, pobuřujícím způsobem. Poukazujeme při tom na loňský zákaz praporů a barev při slavnosti domácího studentstva ťEgerländer LandtagŤ v Chebu, který zranil národní city domácího obyvatelstva.
Takovéto věci dějí se nyní v době začínajícího dorozumění obou velkých národů ve státě a jsou nebezpečím pro pokračování v dorozumívací akci, o které nejvyšší hlava státu tak často již mluvila a která jest podporována rozumnými politiky obou národů. Jest tedy v dané době naprosto nemístné, že se takovéto národně-šovinistické projevy pořádají v jinojazyčných krajích tohoto státu, čímž se těžce poškozuje národně-politická konsolidace státu a mimo to se obyvatelstvo znepokojuje rozšiřováním svrchu uvedených rozčilujících zpráv. Vzniká tím také nebezpečí pro veřejný pokoj a pořádek. Plzeňská sokolská župa najde jistě pro svůj slet jiné vhodnější místo než jest německé město Cheb.
Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra:
Co zamýšlí pan ministr zaříditi v této věci, aby jednak hájil zájmy státu, jednak, aby uchránil obyvatelstvo německého jazykového území v Chebu před znepokojením a zaručil veřejnou bezpečnost?
V Praze, dne 16. května 1930.
Gläsel,
Böllmann, dr Szüllö, Heller, Platzer, Viereckl, Fedor, Szentiványi, Windirsch, Nitsch, Halke, dr Törköly, Wagner, Prause, Hodina, Stenzl, dr Holota, dr Jabloniczky, Zierhut, Dobránsky, Böhm, Hokky.
456/XVII (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů ministrovi pošt a telegrafů
o zdlouhavém doručování pošty u poštovního úřadu Město Litrbachy.
Členové parlamentu jíž několikráte jak v parlamentě, tak také mimo něj si stěžovali do neuvěřitelné zdlouhavosti v doručování pošty. Zvláště křiklavé poměry, pokud jde o doručování, jsou ve venkovských obcích, aniž tato zdlouhavost má snad důvod v nějakých mimořádných místních poměrech nebo potížích. Takovéto stížnosti ozývají se v poslední době jak ústně, tak také písemně v obvodu poštovního úřadu Město Litrbachy a zaměstnávají také tisk, jak potvrzuje níže uvedený článek časopisu ťElbogener ZeitungŤ, čís. 19, ze dne 10. května 1930. Pod nadpisem ťMěsto LitrbachyŤ jest tam uveřejněn tento článek:
(Neuvěřitelné poštovní poměry). Pražské noviny ze dne 1. května, které jsou v Praze dávány na poštu vždy den před tím, dostaly se zde do rukou čtenářů teprve v poledních hodinách dne 3. května. Tentokráte musíme ovšem počítati s klidem práce dne 1. května, ale i pravidelná doprava trvá o 24 hodin méně. Každé hnízdo na Podkarpatské Rusi má příznivější poštovní spojení než my v srdci kulturně vysoko stojící střední Evropy. Rovněž tak příznivé poštovná spojení máme s Loktem, městem naších okresních úřadů. Dopis daný na poštu v sobotu o 17. hod. dojde pravidelně do rukou příjemce v Litrbachách v úterý v poledne. Uraziti 12 km za 67 hodin jest stále ještě rekord. V příštích týdnech očekáváme opět značný počet letních hostů, kteří vždy se zlostí a výsměchem mohou si krátiti čas takovýmito poštovními poměry. Domnívá se naše poštovní správa, že tímto způsobem podporuje tak obtížné získávání cizinců pro naši obec?
Na základě těchto stížností táží se podepsaní pana ministra:
1.) Jest pan ministr ochoten vyšetřiti právě vylíčené zdlouhavé doručování a
2.) vydati nařízení, která by příště zabránila takovýmto průtahům v pravidelném doručování pošty?
V Praze, dne 16. května 1930.
Geyer,
Krebs, Horpynka, Matzner, dr Schollich, dr Keibl, inž. Jung, Kasper, Köhler, Schubert, inž. Kallina, Simm, Knirsch, dr Hanreich, dr Szüllö, Dobránsky, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, Hokky, Fedor, dr Jabloniczky, dr Hassold.
456/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů ministrovi železnic
o úlevách, které by se měly poskytnouti organisacím péče o mládež.
Německá zemská komise pro ochranu dětí a péči o mládež v Čechách a její pobočky, německé okresní péče o mládež, vysílají každoročně na 2000 úplně chudých, péče potřebných dětí, do léčebných a výchovných ústavů, do sirotčinců, dětských útulků a opatroven. Náklady spojené s cestami dětí a úředních dozorců značně zatěžují uvedené organisace a podstatně zvyšují náklady sociální výchovy.
Ministerstvo železnic, aby snížilo výdaje, povolovalo dosud zemským komisím a jejich pobočkám určitý počet volných železničních lístků. Ale povolovalo jich tak málo, že finanční efekt této úlevy neměl pro jejich nositele téměř významu. Teprve, kdyby se počet volných železničních lístků, které budou povoleny, blížil počtu potřeby, znamenalo by to pro péči o mládež skutečnou pomoc ministerstva.
Mimo to úředníci zemských komisí konají četné přednášky a osvětové práce, jejichž účelem jest lidová osvěta a blaho lidu, pro něž jsou něčím naprosto nezbytným. Také na tyto přednášky a osvětovou službu misí komise vynakládati velké částky, které se odhadují ročně na 200,000 Kč. Po této stránce mohlo by ministerstvo železnic poskytnouti úlevu, kdyby povolilo aspoň tři volné roční lístky na československých státních drahách pro úředníky organisací péče o mládež.
Podepsaní táží se pana ministra, je-li ochoten:
1.) Přizpůsobiti počet požadovaných volných železničních lístků skutečné potřebě,
2.) povoliti úředníkům zemských komisí pro přednášky a osvětovou práci přiměřený počet volných železničních lístků?
V Praze, dne 21. května 1930.
Simm,
Krebs, Kasper, nž. Jung, Knirsch, Köhler, Schubert, Horpynka, dr Schollich, Hokky, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Jabloniczky, dr Holota, Dobránsky, dr Szüllö, Fedor, dr Hassold, inž. Kallina, dr Keibl, dr Hanreich, Matzner.
456/XIX (překlad).
Interpelace
poslanců H. Simma, Geyera a druhů ministrovi pošt a telegrafů,
aby písemný styk organisací péče o mládež byl osvobozen od poštovného.
Písemný styk německé zemské komise pro ochranu dětí a péčí o mládež a jejich poboček, německých okresních péčí o mládež, jednak mezi sebou, jednak styk těchto organisací s různými úřady; okresními a obecními úřady, okresními soudy, farními úřady, správami a ředitelstvími škol, se státními a zemskými úřady jest velmi rozsáhlý. Dopisy týkají se šetření ve věcech poručnických a sociální péče, žádostí za vydání křestních, rodných a domovských listů, vysvědčení chudoby a nemajetnosti, zpráv poručenských a správních úřadů. Jsou tedy psány v zájmu státní správy, jejíž agendu obstarávají z části v přeneseném oboru působnosti.
Ačkoliv zemská komise nebo její podřízené úřady vypomáhají takto státní správě, neposkytla jí leckteré možné úlevy, které by jí mohla poskytnouti, pro plnění povinností přenesených na tuto organisaci. Tak na příklad výdaje uvedených organisací péče o mládež na svrchu uvedené účely činí u ústředí samotného ročně 50,000 Kč, u poboček 150,000 Kč. Znamenají tedy velké zatížení, na které by byl stát musil již dávno pamatovati slevou poštovného. Bylo by jen spravedlivé a slušné, kdyby československá poštovní správa osvobodila písemný styk organisací péče o mládež od poštovného.
Podepsaní táží se pana ministra, je-li ochoten:
1.) Uvažovati o tomto osvobození od poštovného,
2.) naříditi, aby se při zahájeném jednání o státním rozpočtu pamatovalo na tuto úlevu jako na příslušné opatření pro rok 1931?
V Praze, dne 2. května 1930.
Simm, Geyer,
dr Schollich, dr Hanreich, Krebs, Horpynka, Matzner, Knirsch, Kasper, inž. Jung, Schubert, Köhler, dr Hassold, dr Keibl, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, dr Jabloniczky, Hokky, Dobránsky, dr Szüllö, Fedor, inž. Kallina.
Původní znění ad 456/IV.
Interpellation
des Abgeordneten Hugo Simm und Genossen
an den Minister für nationale Verteidigung in Angelegenheit der militärischen Besatzung der Stadt Hohenelbe.
Die Stadt Hohenelbe hat seit dem Jahre 1918, also bereits durch 12 Jahre, eine militärische Besatzung, die zum Teil im Armenhause der Stadt, zum andern Teile in dem Gasthofe ťZum Mooren; untergebracht ist. Der Gasthof ťZum MoorenŤ grenzt an den Rathausplatz, den größten Stadtplatz, und ist Eigentum der städt, Sparkassa, die selbst in äußerst beschränkten Räumen untergebracht ist, was zu wiederholten malen bei Revisionen auch durch amtliche Organe festgestellt wurde. Es besteht deshalb für das genannte Institut ein begreifliches Interesse, sein Besitztum von der militärischen Besatzung freizubekommen, um voran sich selbst mit den nötigen Amtsräumen versehen zu können, wie das auch die Entwicklung des Geschäftes notwendig macht. Bei wiederholten Vorsprachen der Interessenten beim Ministerium für nationale Verteidigung ist Interpellanten um die Befreiung der städt. Gebäude von Hohenelbe von der militärischen Besatzung wiederholt bedeutet worden, daß man diesem Wunsche auch seitens des zuständigen Ministeriums Berechtigung zuerkennt und ihn in absehbarer Zeit erfüllen wird. Im Zusammenhange mit diesem Versprechen wurde auch stets darauf verwiesen, daß es sich bei der Beschlagnahme der öffentlichen Gebäude der Stadt für militärische Zwecke von allem Anfange an um eine provisorische Maßnahme handelte, Nun dauert aber, wie oben bedeutet wunde, der Besatzungszustand trotz dieser Versprechen schon 12 Jahre und es ist bis heute noch nicht wahrzunehmen, daß das Ministerium für nationale Verteidigung an die Wiederherstellung des normalen Zustandes denkt. Der Schade, der solcherart der Stadt als interessiertem Faktor entstanden ist, besteht über dem Schaden, der an und für sich aus der Besetzung der Gebäude der Stadt erwachsen ist, noch in weiteren großen Opfern, Wohl keine Stadt ist solcherart durch Jahre herauf durch eine militärische Maßnahme beschwert gewesen. Neuerlich wird sogar das städt. Schützenhaus zu weiteren Einquartierungen von Militaristen benützt, obwohl es sich beim Schützenhause um eine Unternehmung mit dem einzigen Saale der Stadt, der zu größeren Veranstaltungen geeignet ist, handelt. Diese Verhältnisse müssen der Meinung der Interpellanten nach eine Abstellung erfahren. Der Herr Minister wird deshalb gefragt:
1. Sind ihm die Zustände, wie sie durch die militärische Einquartierung für Hohenelbe entstanden sind, bekannt?
2. Sind Sie bereit, die Stadt Hohenelbe von ihren Opfern für die Zukunft zu befreien? und
3. Sind Sie bereit, für den Fall der dauernden Belassung von Militär in Hohenelbe raschestens den hiefür nötige Kasernebau aufzuführen?
Prag, am 8. Mai 1930.
Simm,
Geyer, Ing. Kallina, Kasper, Köhler, Krebs, Knirsch, Ing. Jung, Schubert, Dr. Schollich, Horpynka, Szentiványi, Dr. Törköly, Dobránsky, Nitsch, Dr. Hassold, Dr. Holota, Fedor, Dr. Szüllö, Matzner, Dr. Keibl, Dr. Hanreich.
Původní znění ad 456/IV.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Geyer und Genossen
an den Minister für Post- und Telegraphenwesen in Angelegenheit unzukömmlicher Verhältnisse beim Postamte in Stolzenhain.
Das Postamt in Stolzenhain, Bezirksamt Joachimstal, wird vom Postmeister Bohumil Ris verwaltet, der durch sein Verhalten seit längerer Zeit das Ärgernis der einheimischen Bevölkerung hervorruft, Während der Amtszeit duldet der Postmeister den regelmäßigen Besuch staatlicher Finanzorgane aus Böhmisch-Wiesenthal und Umgebung. Er empfängt sie im Postraum hinter dem Schalter, wo sie Zeuge der ganzen Amtshandlung sind und auch alle sog, Postgeheimnisse durchsehen und überprüfen können, Außerdem wird durch die oft sehr lang dauernden Gespräche des Postmeisters mit Finanzorganen die Abfertigung von Parteien verzögert und das Ersuchen der Parteien, sie doch abzufertigen, bleibt in den meisten Fällen unbeachtet, weil scheinbar private Unterhaltung mit den Gästen angenehmer ist als die Erledigung der dienstlichen Obliegenheiten. Gegenüber Beschwerden aus Bevölkerungskreisen sucht sich der Herr Postmeister damit zu rächen, daß er Sonntags die Zeitungen früh von 1/4 7 Uhr bis 1/2 7 Uhr ausgibt. Wer später kommt, findet den Schalter geschlossen, sodaß wegen der Zerstreutheit der Stolzenhainer Ortschaft viele Leute schon um 1/2 6 Uhr früh aufstehen müssen, wenn sie ihre Zeitung erhalten wollen. In vielen Orten des Bezirkes wird die Zeitung in der Zeit von 1/2 9 bis 10 Uhr ausgegeben. Die Vorverlegung der Ausgabe in die Zeit noch vor der normalen Wochenamtszeit scheint auch eines der Mittel zu sein, um die stolzenhainer Bevölkerung zu verärgern, Auf Grund dieser Sachlage fragen daher die Gefertigten:
1. Ist der Herr Minister bereit, die vorgebrachten Umstände überprüfen zu lassen und
2. dem Postamte in Stolzenhain den Auftrag zu normaler Amtserledigung nicht nur während des Wochentags, sondern auch bei der Zeitungsausgabe am Sonntag zu erteilen?
3. Ist der Herr Minister bereit, dem Postamte die Wahrung des Amtsgeheimnisses erneut in Errinnerung zu bringen und die Abhaltung von Plauderstunden in den Postamtsräumen zu untersagen?
Prag, am 2. Mai 1930.
Geyer,
Dr. Hanreich, Dr. Keibl, Horpynka, Dr. Hassold, Ing. Kallina, Knirsch, Schubert, Ing. Jung, Simm, Kasper, Matzner, Dr. Schollich, Köhler, Krebs, Szentivänyi, Nitsch, Dr. Törköly, Dr. Holota, Dr. Szüllö, Dobránsky, Fedor.
Původní znění ad 456/VI.
Interpellation
des Abgeordneten J. Geyer und Genossen an den Minister für nationale Verteidigung in der Angelegenheit der zwangsweisen Abzüge von der Mannschaftslöhnung für die Masarykflugliga.
Zufolge Mitteilung von Soldaten, welche vor kurzem abrüsteten, wird folgende unglaubliche Vorgangsweise der Masarykliga bei der ťWerbungŤ von Mitgliedern bekannt. Den Mannschaftspersonen wird, ohne sie zu befragen und ohne ihre Zustimmung oder ihre Einwilligung in einer Anzahl von Regimentern und Unterabteilungen bei der Auszahlung der Löhnung einfach eine Einschreibegebühr von 1 Krone, eine Abzeichengebühr von 1 Krone und Mitgliedsbeiträge von 50 Hellern gleich für mehrere Monate ohne weiteres abgezogen. Die Betroffenen erhalten statt des entfallenden Teilbetrages ihrer Löhnung eine Anmeldebestätigung, die für deutsche Soldaten wohl doppelsprachig im Vordruck, den Eigennamen des betreffenden Soldaten aber eigentümlicherweise in der tschechischen Schreibweise führen. Die Weigerung der Annahme dieser Scheine bleibt unbeachtet, ebenso Beschwerden gegen diesen Abzug oder sie unterbleiben aus Furcht, sich damit nur Schikanen und Sekaturen auszusetzen. Die Soldaten erhalten auch eine Legitimation zum Einkleben weiterer blauer Monatsmarken, deren Geldbetrag ihnen fallweise bei der Löhnung abgerechnet wird, Diese erzwungene ťMitgliedswerbungŤ kommt in der geschilderten Form einer unmoralischen Pressung gleich und der Abzug der Beiträge von der geringen Löhnung sieht nach Konfiskation eines Teiles derselben aus. Der Umfang dieser Aktion geht aus einer den Interpellanten vorliegenden Legitimation der Truppe No. 128, Podolnice, hervor, die eine Zentralnummer von mehr als 156.000 aufweist, Gerade dem Ministerium für nationale Verteidigung stehen reichliche Mittel zur Verfügung um derartige unmoralische Belästigungen und zwangsweise Mitgliedspressung für die Flugliga entbehrlich zu machen, wobei es dahingestellt bleiben mag, ob solche Sammlungen und Werbungen für das Militärar unter seinen Mannschaftspersonen überhaupt eine Ehre bedeuten. Infolge dessen fragen die Gefertigten:
1. Ist dem Herrn Minister die zwangsweise Werbung für die M. L. L. und gegen den Willen der Betroffenen durchgeführten Abzüge von der Löhnung bekannt?
2. Ist der Herr Minister bereit, diesen unqualifizierbaren Vorgang abzustellen und die Soldaten vor diesen und ähnlichen Belästigungen zu verschonen, sowie die vorgesetzten militärischen Stellen von Wiederholung solcher Versuche zu verwarnen?
Prag, am 2. Mai 1930.
Geyer,
Horpynka, Dr. Hassold, Knirsch, Simm, Dr. Hanreich, Kasper, Schubert, Ing. Jung, Krebs, Köhler, Ing. Kallina, Dr. Keibl, Szentiványi, Dr. Törköly, Dobránsky, Dr. Holota, Fedor, Nitsch, Dr. Szüllö, Matzner, Dr. Schollich.
Původní znění ad 456/X.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. Stern, Klimmt und Genossen
an den Außenminister und Handelsminister und die Gesamtregierung betreffend die Kündigung des Handelsvertrages mit Ungarn.
Am 8. März berichtete die Prager Presse in ganz unauffälliger Weise von einer Arbeitskonferenz der agrarischen Partei, auf welcher Minister Dr. Viškovský erklärt Mitteilungen über den Handelsvertrag mit Ungarn machte. Dr. Viškovský erklärte dort, daß die ungarische Regierung bereits telegrafisch ersucht wurde, in Verhandlungen über eine Revision des Handelsvertrages einzutreten und daß ihr in demselben Telegramme mitgeteilt wurde, daß der Handelsvertrag automatisch gekündigt werde, wenn eine zustimmende Antwort nicht innerhalb von 6 Wochen erfolgt.
Es ist zunächst ein unerhörter Skandal, daß eine derartig wichtige Sache von der Regierung geheim durchgeführt wird und daß dann nachträglich in einer agrarischen Parteikonferenz so nebenbei davon Mitteilung gemacht wird. Nochviel schlimmer ist die Tatsache selbst. Die Kündigung des Handelsvertrages mit Ungarn ist eine Maßnahme, welche dazu dient, die Wirkung der letzten Teuerungsgesetze aufs äußerste zu verschärfen und zu beschleunigen, Bezeichnend für den für die Arbeitenden gefährlichen Charakter dieser Kündigung ist die Komödie, welche von Seiten der Sozialfaszisten in dieser Angelegenheit aufgeführt wurde. Als die Frage dieser Kündigung gegen Ende April in der Öffentlichkeit besprochen wurde und in der Regierung darüber verhandelt wurde, erklärte die sozialfaszistische Presse, daß die Kündigung eine solche Schädigung der Interessen der Arbeitenden bedeuten würde, daß die Sozialfaszisten niemals ihre Zustimmung dazu geben könnten, Seitdem sind nur wenige Tage vergangen und die Kündigung ist schon beschlossen. Die Sozialfaszisten haben zugestimmt, Ihre ganze Weigerungskomödie hatte nur den Zweck, die Kündigung durch Einschläferung der Arbeiter zu erleichtern. Aus demselben Grunde, um die Arbeiter zu täuschen, ihren Widerstand unmöglich zu machen, wirkten sie mit bei der Verheimlichung der Durchführung und sie verschweigen diesen gefährlichen Anschlag auf die Arbeitenden sogar jetzt noch, wo die Agrarier ihrer Partei schon triumphierend die Kündigung mitteilen, Die Kündigung und die Alternative, in welcher sie durchgeführt wird, trägt auch nicht wenig zu Erhöhung der Kriegsgefahr bei, an deren Steigerung sowohl die faszistische mit Arbeiterblut befleckte Horthyregierung als auch unsere faszistisch-sozialfaszistische Regierung, welche der Horthyschen in Bezug auf Arbeiterfeindlichkeit und Faszismus mit Erfolg nacheifert, wirksam zusammenarbeiten, was sie nicht hindert, gemeinsam den Krieg gegen die Sowjettunion fieberhaft vorzubereiten.
Wir fragen deshalb den Herrn Außenminister, den Herrn Handelsminister und die Gesamtregierung:
Sind Sie bereit, die Kündigung sofort zurückzunehmen?
Sind Sie bereit, diese Angelegenheit sofort dem Parlamente vorzulegen?
Wie können Sie es rechtfertigen, daß derartige Maßnahmen von der Regierung eigenmächtig und heimlich vorgenommen werden?
Prag, am 12. Mai 1930.
Dr. Stern, Kliment,
Dvořák, Čižinská, Babel, Kuhn. K, Procházka, Hodinová, Major, Rjevaj, Gottwald, Juran, Sliwka, Barša, Steirer, Hruška, Novotný, Kopecký, Štětka, Tyll, Kubač.