Smrt zaměstnance.

§ 36.

(1) Zemřel-li zaměstnanec, jemuž zaměstnavatel podle služební smlouvy poskytoval obytné místností, budiž byt, měl-li zaměstnanec vlastní domácnost, vyklizen do tří měsíců po jeho smrtí, jinak do 6 neděl.

(2) Hrozí-li příslušníkům zemřelého zaměstnance, kteří s ním žili ve společné domácností, že vyklizením ve lhůtě podle odst. 1 zůstanou bez přístřeší, může okresní soud, v jehož obvodu jest byt, svoliti k prodloužení vyklizovací lhůty nejvýše o další 3 měsíce. Jen za okolností zcela zvláštního zřetele hodných lze povoliti další prodloužení nejvýše o jeden měsíc.

(3) Zaměstnavatel může však žádati, aby se ihned vyklidila část bytu, pokud jest to nutné, aby byl umístěn nástupce nebo jeho zařízení.

Změna vlastníka.

§ 37.

(1) Zemře-li vlastník podniku, v němž jest zaměstnanec zaměstnán nebo přejde-li podnik do jiné držby, přecházejí všechny závazky ze služebního poměru zaměstnance na právního nástupce.

(2) Zaměstnanec může do měsíce po smrtí dosavadního zaměstnavatele ihned zrušiti služební poměr. Právní nástupce musí dodržeti příslušné výpovědní lhůty.

(3) Změna právní formy podniku nemá vlivu na podmínky služebního poměru.

Konkurs.

§ 38.

(1) Bude-li po nastoupení služebního poměru uvalen konkurs na jmění zaměstnavatele, vstupuje do smlouvy konkursní podstata. Ale v jednom měsíci ode dne uvalení konkursu může služební poměr zrušiti zaměstnanec bez výpovědí, správce podstaty zachovávaje zákonitou, nebo jeli tato delší, smluvenou výpovědní lhůtu.

(2) Zruší-li se služební poměr výpovědí správce podstaty, než uplyne určitý čas, na nějž byl sjednán, nebo byla-li ve smlouvě sjednána delší výpovědní lhůta, může zaměstnanec žádati, aby mu byla nahrazena způsobená škoda.

(3) Pokud požadavky uplatňované zaměstnancem podle tohoto zákona nepřesahují odměny připadající na 1 rok, patří do první třídy konkursních pohledávek a ve vyrovnávacím řízení k přednostním pohledávkám.

Předčasné zrušení služebního poměru.

§ 39.

Každá strana může zrušiti služební poměr, byl-li sjednán na určitou dobu, před uplynutím této doby z důležitých důvodů, jinak bez dodržení výpovědní lhůty.

§ 40.

Za důležitý důvod, jenž zaměstnance opravňuje k předčasnému vystoupení, dlužno zvláště považovati:

1. Stane-li se zaměstnanec neschopným vykonávati dále svou službu nebo nemůže-li ji vykonávati dále bez újmy na svém zdraví nebo mravnosti;

2. snižuje-li zaměstnavatel bezprávně nebo zadržuje-li odměnu patřící zaměstnanci, poškozuje-li ho při věcných požitcích tím, že mu dává nezdravou nebo nedostatečnou stravu nebo nezdravý byt, nebo porušuje-li jiná podstatná ustanovení smlouvy;

3. zdráhá-li se zaměstnavatel vyhověti svým zákonitým povinnostem na ochranu života, zdraví nebo mravnosti zaměstnance;

4. dopustí-li se zaměstnavatel činů urážejících mravnost nebo značně urážejících čest zaměstnance nebo jeho příslušníků nebo se zdráhá chrániti zaměstnance proti takovým činnostem jiného zaměstnance nebo příslušníka zaměstnavatelova.

§ 41.

Za důležitý důvod, opravňující zaměstnavatele k předčasnému propuštění, dlužno zvláště považovati:

1. Je-li zaměstnanec ve službě nevěrný, dává-li si ve své činnosti bez vědomí nebo vůle zaměstnavatele od třetích osob poskytovati neoprávněné výhody, zvláště béře-li proti ustanovení §u 13 provisi nebo jinou odměnu, nebo se dopustí činností, z které lze usuzovati, že není hoden důvěry zaměstnavatele;

2. je-li zaměstnanec nezpůsobilý vykonávati slíbené nebo okolnostem přiměřené služby;

3. provozuje-li zaměstnanec uvedený v §u 1 bez svaleni zaměstnavatele samostatný kupecký podnik nebo v obchodním odvětví zaměstnavatele dělá obchody na vlastní nebo cizí účet;

4. opustí-li zaměstnanec bez právní překážky svou službu na dobu podle okolností značnou nebo se trvale zdráhá konati svou službu nebo podrobiti se příkazům zaměstnavatele odůvodněných předmětem služby, nebo usiluje-li jiné zaměstnance svésti k neposlušnosti vůči zaměstnavateli;

5. nemůže-li zaměstnanec vykonávati svou službu pro nemoc nebo úraz nebo konání vojenské služby po dobu delší než označenou v §§ 10 a 11 nebo pro nepřítomnost po dobu podle okolností značnou;

6. dopustil-li se zaměstnanec činů urážejících mravnost nebo značně urážejících čest vůči zaměstnavateli, jeho zástupci, jeho příslušníkům nebo jiným zaměstnancům.

§ 42.

(1) Z důvodů uvedených v §§ 40 a 41 může býti služební poměr zrušen bez výpovědi jen tehdy, stane-li se to do tří dnů od chvíle, kdy nastal nebo se stal známým důvod propuštění nebo vystoupení. Po uplynutí těchto tří dnů důvod zrušení považuje se za omluvený a nelze ho potom již uplatniti ani tehdy, naskytne-li se nový důvod stejný nebo podobný.

(2) Při zrušení služebního poměru bez výpovědi dlužno udati důvod.

(3) Zrušení služebního poměru bez výpovědi má jen tehdy účinnost, provede-li se písemně nebo potvrdí-li se ihned písemně. Jde-li o propuštění zaměstnance bez výpovědí, musí býti podepsáno zněním firmy.

(4) Pro účast na stávce nebo jiném odborovém boji nesmí býti služební poměr zrušen bez výpovědi, leč by se zaměstnanci daly dokázati protizákonité činy sabotáže, které způsobily podniku prokazatelnou škodu.

§ 43.

(1) Vystoupí-li zaměstnanec bez důležitého důvodu předčasně nebo stihne-li ho vina na předčasném propuštění, má zaměstnavatel nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena.

(2) Za úkony již provedené, za něž odměna ještě není splatná, má zaměstnanec nárok na příslušnou část odměny, pokud pro předčasné zrušení služebního poměru nepozbyly pro zaměstnavatele své ceny zcela nebo většinou.

§ 44.

(1) Propustí-li zaměstnavatel zaměstnance předčasně bez důležitého důvodu nebo zaviní-li jeho předčasné vystoupení, může zaměstnanec bez újmy případných dalších nároků na náhradu škody mimo část odměny odpovídající jeho dosavadním úkonům žádati ještě odměnu podle smlouvy mu patřící za dobu, která by byla uplynula až do ukončení smluvního poměru uplynutím určité smluvní doby nebo řádnou výpovědí. Nárok na odbytné (§ 35) příslušející zaměstnanci zůstává nedotčen.

(2) Celé odbytné jest splatné při zrušení služebního poměru.

Ustoupení od smlouvy.

§ 45.

(1) Byl-li zaměstnanec přijat s výslovnou podmínkou, že nastoupí službu přesně určitého dne, může zaměstnavatel ustoupiti od smlouvy, nenastoupí-li zaměstnanec služby určitého dne, lhostejno proč.

(2) Kromě tohoto případu může zaměstnavatel ustoupiti od smlouvy před nastoupením služby, nenastoupí-li zaměstnanec služby smluveného dne, ačkoliv mu nepřekáží neodvratná překážka, nebo když pro neodvratnou překážku prodlévá s nastoupením služby více než o 14 dní. Totéž platí, je-li zde důvod, opravňující zaměstnavatele k předčasnému propuštění zaměstnance.

(3) Zaměstnanec může před nastoupením služby ustoupiti od smlouvy, je-li zde důvod opravňující ho k předčasnému vystoupení ze služebního poměru. Totéž platí, nemůže-li nastoupiti službu pro vínu zaměstnavatele nebo pro náhodu, která ho postihla, v době delší než 14 dnů.

(4) Byl-li před nastoupením služby uvalen konkurs na jmění zaměstnavatele, může jak správce podstaty, tak i zaměstnanec od smlouvy ustoupiti.

(5) Kdo od smlouvy ustupuje, musí to druhé smluvní straně oznámiti do 5 dnů a uvésti důvod, počítaje ode dne, kdy nastal důvod překážky, nebo od smluveného dne nastoupení, ale určitě před skutečným nastoupením zaměstnance. Později nelze již z takového důvodu od smlouvy ustoupiti.

§ 46.

(1) Nastoupil-li zaměstnanec službu přes zpoždění podle § 45, odst. 3, patří mu odměna ode dne, kterého měl podle smlouvy službu nastoupiti.

(2) Ustoupil-li zaměstnavatel od smlouvy bez důležitého důvodu nebo dal-li svou vinou zaměstnanci odůvodněný podnět k odstoupení, musí zaměstnanci nahraditi odměnu, která mu patří za dobu, která by uplynula při řádné výpovědi dané zaměstnavatelem ode dne nastoupení služby až do ukončení smluvního poměru. Byl-li služební poměr sjednán na určitou dobu, musí zaměstnavatel nahraditi zaměstnanci, nepřesahuje-li smluvená doba služby tří měsíců, odměnu připadající na celou tuto dobu, přesahuje-li však smluvená doba služby tři měsíce, část odměny připadající na tři měsíce. Případné další nároky na úhradu škody nejsou dotčeny těmito ustanoveními.

(3) Stejné nároky má zaměstnanec, když od smlouvy ustoupil správce podstaty.

(4) Ustoupil-li od smlouvy zaměstnanec bez důležitého důvodu nebo dal-li svou vinou zaměstnavateli odůvodněný podnět k odstoupení, může zaměstnavatel žádati náhradu škody.

§ 47.

Zavinily-li obě strany odstoupení od smlouvy nebo předčasné zrušení služebního poměru, rozhodne soudce podle volného uvážení, zdali a v jaké výši náhrada přísluší.

Lhůta pro uplatnění nároků.

§ 48.

(1) Nároky na náhradu pro předčasné vystoupení nebo předčasné propuštění podle §§ 40 a 41, dále nároky na náhradu pro ustoupení od smlouvy podle §u 45 musejí býti soudně uplatněny do 6 měsíců, jinak jsou vyloučeny.

(2) Lhůta počíná při nárocích prvního druhu vplynutím dne, kdy zaměstnanec vystoupil nebo byl propuštěn, při nárocích druhého druhu uplynutím dne, kdy služba měla býti nastoupena.

Kauce.

§ 49.

Dal-li zaměstnanec kauci, budiž kauce a rovněž pojistka na uzavřené pojištění kauce složena u příslušného soudu. Nároky na kauci mohou býlí uplatňovány jen soudně.

Konkurenční doložka.

§ 50.

Dohoda, která by zaměstnance omezovala v jeho výdělečné činnosti v době po ukončení služebního poměru (konkurenční doložka) nemá účinnosti.

Zákaz černých knih.

§ 51.

(1) Zakázáno jest zakládati a vésti tak zvané černé knihy, dohodnouti se o znameních na vysvědčení zaměstnanců a užívati jich k tomu účelu, aby proti předpisům §u 52 jiní zaměstnavatelé odmítli zaměstnance hledajícího místo.

(2) Zaměstnavatel, který o svém zaměstnanci podá jinému zaměstnavateli takovou zprávu, že tím zmaří služební poměr, jenž by byl jinak býval uzavřen, jest povinen onomu zaměstnanci nahraditi škodu, která mu tím byla způsobena. Bez újmy případných jiných nároků na náhradu škody dlužno nahraditi aspoň onu odměnu, kterou by ubyl zaměstnanec dostal, kdyby byl svůj služební poměr sjednal na neurčitý čas a ihned dostal výpověď.

(3) Stejné nároky na náhradu škody může zaměstnanec uplatňovati i vůči zaměstnavateli, nedodrží-li tento zaměstnavatel svého slibu, že nebude žádati zprávy od nynějšího nebo posledního zaměstnavatele, u něhož byl o službu se ucházející zaměstnanec zaměstnán a zaměstnanec tím utrpí škodu.

Vysvědčení.

§ 52.

(1) Zaměstnavatel jest povinen při ukončení služebního poměru vydati zaměstnanci písemné vysvědčení o době a druhu služby. Zápisky a poznámky na vysvědčení, jimiž by se zaměstnanci ztěžovalo dosáhnouti nového místa, jsou nepřípustné. Na žádost zaměstnance má se vysvědčení vztahovati také na jeho chování a úkony.

(2) Žádá-li zaměstnanec o vysvědčení, dokud služební poměr trvá, budiž mu vydáno na jeho útraty.

(3) Vysvědčení zaměstnance, která jsou uschována u zaměstnavatele, buďtež mu na jeho žádost kdykoliv vydána.

Kupecký učeň a praktikant.

§ 53.

(1) Kupecký učeň jest, kdo jest zaměstnán v obchodě, aby se vyučil kupeckým službám a konal služby, jímž se naučil.

(2) Učňové v kancelářích továrních podniků se nazývají praktikanti. Pro ně platí stejně ustanovení tohoto zákona.

Způsobilost k povolání.

§ 54.

(1) Kupeckým učněm může se státi, kdo jest mravně zachovalý a tělesně zdravý a s úspěchem docházel aspoň do nejvyšší třídy občanské školy (kde jí není, obecné školy) nebo prokáže vzdělání stejně hodnotné.

(2) Každý čekatel tohoto povolání musí se ve své zkušební době podrobiti zkoušce způsobilosti (zkoušce učňovské, § 73), na jejímž výsledku dlužno učiniti závislým uzavření učební smlouvy. Nevyhoví-li učeň při zkoušce, musí býti ihned z tohoto povolání vyloučen.

Právo zaměstnávati učně.

§ 55.

(1) Vyučovati učně jsou oprávněny jen takové podniky, které, pokud jde o vedení, zařízení a druh prací v nich konaných, vyhovují zvláštním požadavkům kupeckého odborného vzdělaní a které živnostenský dozorčí úřad uznal za učební podniky.

(2) Zvláště jsou k učení oprávněny jen osoby, které samy ukončily řádné kupecké učení nebo jiným způsobem si získaly onu míru kupeckého vzdělání a zkušeností, která se aspoň rovná kupeckému učení.

Zákaz zaměstnávati učně.

§ 56.

(1) Přijímati a vyučovati učně budiž úplně nebo částečně zakázána osobám, které hrubě porušily ustanovení tohoto zákona nebo proti nímž svědčí skutečnosti, pro něž po stránce mravní nejsou způsobilé učně vzdělávati.

(2) Toto ustanovení platí zvláště i pro takové mistry, jejichž učňové na konci učební doby nevykonají vůbec nebo jen nedostatečně povinnou pomocnickou zkoušku (zkoušku výkonností, § 73), poněvadž se jím nedostávalo v době učení možnosti se vzdělati a vycvičiti, dále pro takové, kteří nedodržují ustanovení §u 58 o nejvyšším počtu učňů.

Přijímání učně.

§ 57.

(1) Učeň musí býti přijat na základě písemné učební smlouvy, kterou po zkušebním čase a po učňovské zkoušce dlužno vydutí v trojím vyhotovení. Z toho jedno vyhotovení dostane učeň nebo jeho zákonitý zástupce, druhé mistr a třetí obchodní gremium nebo příslušný živnostenský úřad. Učební smlouvou nesmějí býti ustanovení tohoto zákona nikdy změněna v neprospěch učně. Takové úmluvy jsou neplatné.

(2) Příslušná ustanovení učební smlouvy platí jako pracovní, t. j. služební smlouva.

(3) Doba učení nesmí býti smlouvou ani zkrácena ani prodloužena.

(4) Úmluvy týkající se povinnosti učně nebo jeho zákonitého zástupce nahraditi škodu, mohou se vztahovati pouze na škodu úmyslnou.

Poměr počtu zaměstnanců k počtu učňů.

§ 58.

Kde se přijímají učňové, nesmí jejích počet při jednom nebo dvou zaměstnancích býti vyšší než jeden, při třech do pěti zaměstnanců dva, při 6 do 10 zaměstnanců 3 a při více než 10 zaměstnancích 4. Podniky bez zaměstnanců nesmějí zaměstnávati ani učňů.

Zkušební doba.

§ 59.

(1) První 4 týdny učební doby jest zkušební doba, ve které učební poměr může býti ihned zrušen ustoupením každé z obou smluvních stran.

(2) Ve zkušební době musí se učeň podrobiti učňovské zkoušce (zkoušce způsobilosti, § 73).

(3) Zkušební doba započítává se do učební doby.

Trvání učební doby.

§ 60.

(1) Učební doba trvá 3 leta. Změnil-li učeň učební místo, dlužno mu jíž odbytou učební dobu započítati v nové učební smlouvě.

(2) Rok nebo dva roky učební doby nahrazují se předchozí úspěšnou docházkou do jednoroční nebo dvouleté obchodní školy veřejné nebo s právem veřejností. Propouštěcí vysvědčení obchodní akademie nahrazuje úplně učební dobu, dále rok služby, 4. třída občanské školy nebo soukromý obchodní kurs nemají vlivu na trvání učební doby.

Pracovní doba.

§ 61.

(1) Pracovní doba učňů nesmí býti delší než 8 hodin denně.

(2) Čas ztrávený v pokračovací škole platí v tomto smyslu za pracovní dobu.

(3) Za výjimečně nutné hodiny přes čas dlužno učňovi dáti stejně dlouho volno v osmihodinné pracovní době.

(4) Zaměstnávati učně mezi 22. a 6. hodinou jest zakázáno.

Dovolená.

§ 62.

(1) V době letních prázdnin kupecké pokračovací školy budiž učňům poskytnuta nepřetržitá placená dovolená na zotavenou, trvající 3 týdny.

(2) Učňové mladší 18 let, kteří potřebují zotavené, mohou, když je byl vyšetřil lékař nemocenské pokladny, dostati dovolenou až do 4 neděl.

(3) Pro určení pozdější dovolené zaměstnanecké platí učební doba za služební dobu.

Nedělní klid.

§ 63.

(1) V neděli jest zakázáno zaměstnávati učně i posílkami, otvíráním a zavíráním výkladů, obsluhou čerpacích stanic atp.

(2) Ve velkoobchodu a v písárnách továren má počínati nedělní klid v sobotu odpoledne nejpozději ve 14 hodin, pro ostatní učně nejpozději v 18 hodin.

Náhrada učňů.

§ 64.

(1) Každému učňovi patří za jeho výkony odměna, která musí stoupati podle toho, jak pokračuje jeho učení.

(2) Výši učňovské náhrady upravuje tarifní smlouva. Kde jí není, ustanovuje jí výbor paritně složený z kupců a zaměstnanců, do něhož kupce vysílá příslušné společenstvo, zaměstnance pomocnický výbor.

Strava a byt.

§ 65.

Mistr jest povinen poskytnouti učňům u něho bydlícím zdravé, světlé, čisté a v zimě vytápěné obytné místnosti a ložnice a dávati jím dobrou a vydatnou stravu.

Povinnosti učně.

§ 66.

(1) Učeň má celou svou pozornost jak v obchodě tak i ve svých volných chvílích obraceti ke svému odbornému vzdělání.

(2) Jest povinen svému mistrovi poslušností, věrností a mlčenlivostí, pilností a slušným chováním.

(3) Svěřené mu kupecké práce musí konati svědomitě a prosté práce na počátku učení považovati za stupeň k obtížnějším, aby mu bylo lze postupně svěřiti všechny v obchodě se vyskytující práce.

Povinnosti mistra.

§ 67.

(1) Mistr jest povinen dbáti o odborné vzdělání učně a cvičiti jej ve všech pracích v podniku se vyskytujících.

(2) Učňovi nesmí se odnímati čas a příležitost k důkladnému a obšírnému odbornému vzdělání nekupeckými pracemi na př. denními delšími posílkami, zaměstnáním v zemědělství, jímž mistr mimo to se zabývá, v současně provozovaných podnicích dopravních nebo hostincích, v domácnosti, dopravou břemen, roznášením zboží zákazníkům, pravidelným vybíráním peněz mimo obchod, denními velkými pracemi při balení nebo ve skladištích, vykládáním ze železničních vozů atp.).

(3) Mistr jest dále povinen bdíti nad zdravím a dobrou životosprávou učně v obchodě i mimo něj a chrániti ho před přílišnou tělesnou námahou, před nemravnými a surovými činy jakož i před týráním.

(4) Vzdálí-li se učeň z obchodu, onemocní-li nebo stane-li se mu jiná důležitá věc, má mistr ihned uvědomiti rodiče nebo poručníka.

§ 68.

Mistr jest povinen ohlásiti učně u příslušného živnostenského úřadu, u nemocenské pokladny, po ukončení 16. roku u pensijního ústavu, dále ho včas přihlásiti ke zkoušce způsobilosti (učňovské) a pomocnické (výkonnosti) a platiti příspěvky podle zákona o pensijním a nemocenském pojištění.

Docházka do kupecké pokračovací školy.

§ 69.

(1) Učňové, kteří dosud s úspěchem neukončili vyučování v kupecké pokračovací škole nebo jiného, aspoň stejně hodnotného vyučování, jsou povinni docházeti do kupecké, nebo kde jí není, do živnostenské pokračovací školy.

(2) Mistr jest povinen poskytnouti učňovi čas potřebný k docházce do pokračovací školy, dohlížeti na pravidelnou docházku do školy a přihlásiti a odhlásiti ho u správy školy. Všechny výdaje spojené s docházkou do školy má hraditi mistr.

Předčasné zrušení učební smlouvy.

§ 70.

(1) Učeň může ihned zrušiti učební smlouvu, je-li ohroženo jeho odborné vzdělání nebo jeho zdraví, nedovoluje-li mu mistr docházeti do pokračovací školy, porušuje-li hrubě převzaté závazky, svádí-li ho k nemravným nebo nezákonitým činům, týrá-li nebo trestá ho na těle nebo ho nechrání před přehmaty jiných zaměstnanců, pomocných dělníků nebo domácích zaměstnanců, je-li mistr ve vězení déle než měsíc nebo se nikdo nestará o přístřeší a živobytí učňovo.

(2) Mistr může ihned zrušiti učební smlouvu, odporuje-li učeň trvale příkazům mistra, dopustí-li se nepoctivosti, je-li ve vězení déle než měsíc nebo je-li déle než 3 měsíce nemocný.

Výpověď.

§ 71.

Učeň nebo jeho zákonitý zástupce mohou učební poměr vypověděti na 14 dní, mění-li učeň své povolání nebo je-li ho zapotřebí v podniku jeho rodičů.

Zánik učební smlouvy.

§ 72.

Učební smlouva zaniká zrušením podniku, smrtí učňovou, smrtí mistrovou, vzdálí se mistr živnosti. Přejde-li obchod do majetku jiné osoby, jest dosavadní místy povinen podle svých sil usilovati, aby jeho nástupce uzavřel stejnou učební smlouvu.

Zkouška učňovská a pomocnická.

§ 73.

(1) Každý učeň má se podrobiti ve své zkušební době zkoušce učňovské (zkoušce způsobilostí) a na konci své učební doby zkoušce pomocnické (zkoušce výkonnosti).

(2) Obě zkoušky se konají před zkušební komisí paritně složenou z kupců a zaměstnanců, do níž kupce vysílá příslušné sdružení obchodníků, zaměstnance pomocnický výbor.

(3) Při zkoušce učňovské má se zjistiti způsobilost pro povolání, při zkoušce pomocnické praktické znalosti a schopnosti získané v učení. Zkušební osnovu vydá příslušné obchodní společenstvo v dohodě s pomocnickým výborem a každoročně přizpůsobí odborným požadavkům.

(4) Nevykoná-li učeň učňovské zkoušky, dlužno ho ihned vyloučiti z povolání.

(5) Neobstojí-li učeň při zkoušce pomocnické nebo jen nedostatečně a prokáže-li se nepochybně, že nepříznivý výsledek zavinil sám nedbalosti v učení, může býti učební doba prodloužena až o půl roku. Je-li však příčinou nedostatečného výsledku zkoušky nedostatečná průprava mistrem, zakáže se mistrovi míti dále učně.

(6) Zkoušku, při níž učeň neobstál, nelze opakovati vůbec a v žádném jiném místě, zkoušku, při níž pomocník neobstál, lze opakovati jen jedinou.

(7) Vykoná-li učeň pomocnickou zkoušku, vydá se mu o tom vysvědčení.