HLAVA V.
O zjištění a prohlášení výsledku volby.
I. První skrutinium.
§ 43.
Sčítání hlasů.
Když se hlasování skončí, zůstanou ve volební místnosti mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a osoby pomocné jen důvěrníci volebních stran. Volební komise vyjme obálky a hlasovací lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. Potom vyřadí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle osob na nich volených a zjistí počet hlasů, který každá z volených osob dostala, dvojím písemným zaznamenáním. U kandidátů, kteří podle § 27 odvolali kandidaturu, budiž odděleně zaznamenán součet hlasů, který jim má býti podle § 27 započten (hlasů, neoznačených pojmenováním skupiny nebo názvem sdružení, z kterých vystoupili) a součet hlasů, který má býti připočten volební skupině nebo sdružení pro druhé skrutinium. Při tom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.
Neplatné jsou hlasovací lístky nejsou.-li na tiskopise, vydaném krajskou volební komisi.
Je-li v obálce nakolik hlasovacích lístků, jsou neplatné všecky.
Za platné hlasovací lístku sluší uznati a osobě na nich napsané připočísti i takové lístky, na kterých nejsou vyplněny rubriky pro zaměstnání a bydliště osoby, nebo ve kterých jest jméno a příjmení této osoby napsáno nesprávně (odchylným pravopisem), je-li jinak zřejmé, koho volič chce voliti; zejména, jde-li o kandidáta, který ve volebním kraji oznámil svoji kandidaturu podle §§ 21-22a a pojmenování jeho volební strany na hlasovacím lístku ukazuje, že volič chce odevzdati hlas jemu. Hlasovací lístky volebních stran, na kterých je změněno jméno kandidáta, posuzují se jako lístky, které voliči sami vyplňují.
§ 44.
Zápis o volbě.
O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejném znění. Do něho se zaznamenají jména členů volební komise, zástupce úřadů a důvěrníků, pak počátek a konec, ev. přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti průběhu voleb se týkající, potom výsledek volby s označením součtů hlasů, odevzdaných jednotlivým kandidátům. U kandidátů, kteří podle § 27 odvolali svojí kandidaturu, budiž odděleně zaznamenán součet hlasů, který jim má býti podle § 27 započten, a součet hlasů, který má býti připočten volební skupině nebo volebnímu sdružení pro druhé skrutinium, z kterých vystoupili. V součtech buďte uvedeny hlasy uznané volební komisí za platné. Součet hlasů neplatných jest uvésti zvláště.
V zápise budiž výslovně řečeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby skutečně zúčastnilo a kolik z nich bylo mužů a žen.
Zápis vede úředník obecní, k volbě přibraný (§ 9), anebo jiná pomocná osoba nebo člen volební komise, předsedou komise určený.
Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány.
§ 45.
Oznámení výsledku volby.
Obvodní volební komise odešle bez průtahu jeden zápis přímo předsedovi krajské volební komise, druhý politickému úřadu první stolice (magistrátu), jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování telegraficky nebo telefonicky.
V obcích, v kterých jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební komise zápisy oné komisi, v jejímž obvodu jest obecní úřad. Tato komise sestaví z volebních výsledků, zjištěných obvodními volebními komisemi, volební výsledek z celé obce a oznámí jej předsedovi krajské volební komise s jedním zněním všech zápisů a politickému úřadu první stolice s druhým stejným zněním.
Výsledek voleb v obvodu politického úřadu první stolice (magistrátu) oznámí přednosta tohoto úřadu ihned ministerstvu vnitra.
Legitimační a hlasovací lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož i doklady (§§ 3, 39) obvodní volební komise v obalech zapečetí a uloží u obecního úřadu.
§ 46.
Přidělování mandátů krajskou volební komisí.
Volební číslo.
Krajská volební komise se sejde v svém sídle bez pozvání o 10. hodině dopolední druhý den (v úterý) po volbě.
Komise zjistí podle zápisů, došlých od volebních komisí v obcích, a podle úředních zpráv politických úřadů první stolice součet všech platných hlasů a vypočte volební číslo.
Součet všech platných hlasů, odevzdaný všem kandidátům dohromady, rozdělí se počtem mandátů, které se v příslušném volebním kraji mají obsaditi; celé číslo dělením vyšlé beze zlomku jest číslem volebním.
Hlasy, odevzdané v kterémkoliv volebním okrese kandidátům, kteří podali podle §§ 22 a 22a společné oznámení kandidatury skupiny spojených kandidátů sečte krajská volební komise dohromady a tento součet dělí u každé skupiny volebním číslem; každé skupině přidělí tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů, pro celou skupinu odevzdaných.
§ 47.
Kteří z kandidátů jsou zvoleni.
Samostatní kandidáti (§ 21) a osoby, které ve volebním kraji kandidaturu neoznámili, budou zvoleni, jestliže se součet hlasů v celém volebním kraji pro ně odevzdaných rovná volebnímu číslu nebes je převyšuje.
Z každé skupiny spojených kandidátů obdrží mandáty skupině této přidělené podle § 46 ti kandidáti, kteří dostanou ve volebním kraji největší počet hlasů. Ke kandidátům, kteří podle § 27 odvolali kandidaturu vůbec nebo oznámili, že ze skupiny spojených kandidátů vystupují, komise při přidělování mandátů skupině přidělených nehledí.
Nejmenuje-li některá volební strana v oznámení kandidatury tolik kandidátů, kolik mandátů jí přísluší podle výsledku prvního skrutinia, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.
§ 48.
Zápis krajské volební komise.
O jednání krajské volební komise sepíše se zápis ve dvojím stejném znění, který všichni přítomní podpíší.
V zápise budiž uveden výpočet volebního čísla, postup při přidělování mandátů, jakož i zbytky, vyšlé dělením součtů hlasů číslem volebním, počet mandátů, přidělených skupinám spojených kandidátů, a jména všech zvolených osob.
Předseda krajské volební komise zašle ihned jeden exemplář zápisu přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah jeho zároveň telegraficky oznámí.
II. Druhé a třetí skrutinium.
§ 49.
Kdy se sejde ústřední volební komise.
Mandáty, které nebudou obsazeny postupem popsaným v §§ 46 a 47, obsadí ústřední volební komise ve schůzi, k níž se sejde bez pozvání u svého předsedy v 10 hodin dopoledne osmý den po volbách.
§ 50.
Řízení před ústřední volební komisí.
Předseda ústřední volební komise podá zprávu o tom, zda se v prvém skrutiniu správně postupovalo a zda není třeba výsledek prvního skrutinia opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. V tomto případě opraví ústřední volební komise přímo výsledek prvního skrutinia. Zjistí-li komise, že byl krajskými volebními komisemi přidělen v různých volebních krajích mandát téže osobě, ponechá jí mandát v tom kraji volebním, v kterém dostala nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los, neoznámí-li zvolený občan předsedovi ústřední volební komise písemně, nejpozději před zahájením schůze ústřední volební komise, který mandát chce podržeti.
Podle zápisů, došlých od krajských volebních komisí, zjistí ústřední volební komise počet mandátů, které při prvním skrutiniu zůstaly neobsazeny, počítajíc v to i mandáty uprázdněné zvolením téže osoby v jiném volebním kraji.
§ 51.
Ke kterým volebním stranám a volebním sdružením se nepřihlíží.
Při druhém skrutiniu přihlíží se toliko k hlasům volebních sdružení pro druhé skrutinium a nesdružených skupin spojených kandidátů, a to jediné k těm volebním sdružením a nesdruženým skupinám, které dostanou v prvním skrutiniu aspoň v jednom volebním kraji mandát.
Do zbytků hlasů volebních sdružení a skupin, ke kterým se podle prvního odstavce při druhém skrutiniu hledí, započtou se i zbytky hlasů (rozuměj všecky hlasy, jde-li o osoby v příslušném volebním kraji nezvolené), které dostanou kandidáti příslušného volebního sdružení nebo skupiny v jiných volebních krajích, než v kterých byla jejich kandidatura oznámena.
§ 52.
Volební číslo. Přidělování mandátů.
Komise sečte vždycky zbytky hlasů z celé republiky, ke kterým se podle § 51 přihlíží, dělí tento součet zbytků prostým průměrem volebních čísel všech volebních krajů a číslo beze zlomku dělením vyšlé dává počet mandátů, které se obsadí v druhém skrutiniu.
Je-li počet mandátů, tímto způsobem určený, týž jako počet mandátů dosud neobsazených nebo větší, třetí skrutinium se nekoná.
Aby se zjistilo pro druhé skrutinium volební číslo, dělí se součet zbytků vzpomenutý v odstavci prvním počtem mandátů, které se v tomto skrutiniu mají obsaditi, zvětšeným o jednu, a celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je číslem volebním. Komise přidělí každému volebnímu sdružení pro druhé skrutinium a každé nesdružené skupině spojených kandidátů tolik mandátů, kolikráte je volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů tohoto sdružení nebo této skupiny ze všech volebních krajů.
Bude-li obsazeno více mandátů, než kolik se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát tomu volebnímu sdružení nebo té skupině, která má nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku, která má menší počet hlasů v celé republice; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los. Nebudou-li obsazeny všechny mandáty způsobem svrchu ustanoveným nebo proto, že v některém volebním sdružení nebo v některé nesdružené skupině jest méně kandidátů v prvním skrutiniu nezvolených, než kolik mandátů na toto volební sdružení nebo na tuto skupinu připadá, přidělí komise po jednom mandátu postupně těm volebním sdružením a skupinám, které mají největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků přidělí se mandát tomu volebnímu sdružení (nebo té skupině), které (která) má větší součet zbytků v druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přidělí se mandát tomu volebnímu sdružení (nebo skupině), které (která) má v celé republice úhrnem více hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.
Mandáty v druhém skrutiniu neobsazené obsadí se v skrutiniu třetím.
§ 53.
Třetí skrutinium.
Ústřední volební komise rozdělí volební sdružení pro druhé skrutinium a nesdružené skupiny spojených kandidátů, ke kterým při druhém skrutiniu přihlížela, ve dva soubory.
V I. souboru jsou volební sdružení a nesdružené skupiny spojených kandidátů, na jejichž oznámeních kandidatury jest úhrnem v celé republice nadpoloviční většina kandidátů jedné nebo několika národnostních menšin, německé, maďarské nebo polské. V souboru II. jsou všecka ostatní volební sdružení a nesdružené skupiny spojených kandidátů.
Podle týchž zásad rozdělí ústřední volební komise sdružení, skupiny a samostatné kandidáty, ke kterým se při druhém skrutiniu nepřihlíží, v soubory A a B. Při tom se včítají do souboru A jenom volební strany a volební sdružení, které, kdyby se k ním při druhém skrutiniu mohlo hleděti, byly by zařaděny do souboru I.; ostatní volební strany a volební sdružení pro druhé skrutinium včítají se do souboru B.
Ústřední volební komise sečte všechny zbytky platných hlasů z prvního skrutinia (tedy u volebních stran, které nedostanou v prvním skrutiniu žádný mandát, všecky platné hlasy vůbec) všech volebních stran a volebních sdružení pro druhé skrutinium, ke kterým se v druhém skrutiniu nepřihlíží, ať náleží do souboru A nebo B, z celé republiky dohromady, dělí součet těchto hlasů počtem neobsazených mandátů, a zjistí tak volební číslo, jímž jest celé číslo beze zlomku dělením vyšlé. Kolikráte je toto volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů souboru A, tolik mandátů dostane v třetím skrutiniu soubor b, kolikráte je toto volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů souboru B, tolik mandátů obdrží soubor II. Neobsadí-li se takto všecky mandáty, přidělí se zbývající mandát souboru I., jestliže soubor A má větší zbytek po dělení řečeným volebním číslem než soubor B; v opačném případě dostane zbývající mandát soubor II. Při rovnosti zbytků obou souborů A a B rozhodne, který z těchto souborů má větší úhrnný součet zbytků hlasů z celé republiky; rovnají-li se i tyto součty, rozhodne los. Mandáty, které připadnou souboru I. a II.; rozdělí se mezi volební sdružení a nesdružené skupiny příslušného souboru podle zásad § 52; při tom jest základem výpočtu součet všech hlasů odevzdaných volebnímu sdružení nebo nesdružené skupině v celé republice.
§ 54.
Kteří z kandidátů budou zvoleni v druhém a v třetím skrutiniu.
Z jednotlivých volebních sdružení a nesdružených skupin spojených kandidátů budou v druhém a v třetím skrutiniu zvolení za poslance podle počtu mandátů, připadajících na příslušné volební sdružení nebo na nesdruženou skupinu, ti kandidáti v prvním skrutiniu nezvolení, kteří mají největší počet hlasů, nehledíc na to, v kterém volebním kraji kandidovali. Rozhoduje počet hlasů, které kandidát ve volbách dostane ve všech volebních krajích republiky dohromady.
Kandidáti, kteří při prvním, druhém i třetím skrutiniu vyjdou na prázdno, jsou náhradníky poslanců své skupiny spojených kandidátů, ev. náhradníky poslanců volebního sdružení pro druhé skrutinium, do kterého se jejich skupina nebo oni samí jako samostatní kandidáti přihlásili v oznámení kandidatury.
§ 55.
Zápis a vyhláška volební.
O jednání ústřední volební komise sepíše se zápis, který všichni členové podpíší. V tomto zápise budiž napsáno, kteří kandidáti byli ve všech třech skrutiniích prohlášení za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.
Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí. Ministerstvo vnitra vydá poslancům, které ústřední volební komise prohlásí za zvolené, osvědčení, jež je opravňuje vstoupiti do poslanecké sněmovny a účastniti se jejího jednání. Toto oprávnění pomíjí, jestliže volební soud prohlásí volbu osoby, které bylo řečené osvědčení vydáno, za neplatnou.
§ 56.
Jak nastupují náhradníci.
Uprázdní-li se mandát po poslanci zvoleném v I. skrutiniu ve volebním kraji, ve kterém kandidoval, nastoupí po dosavadním poslanci náhradník téže volební strany, tedy občan, který byl kandidován v témže oznámení kandidatury skupiny spojených kandidátů jako poslanec, jehož mandát jest uprázdněn. Je-li takových náhradníků několik, nastoupí ten z nich, který ve volbách dostal v příslušném volebním kraji největší počet hlasů.
Není-li takového náhradníka skupiny spojených kandidátů, nastoupí náhradník volebního sdružení pro druhé skrutinium, do kterého se přihlásila (§§ 21a a 22a) volební strana poslance, jehož mandát jest uprázdněn. Je-li takových náhradníků volebního sdružení pro druhé skrutinium několik, nastoupí ten z nich, který dostal ve všech volebních krajích dohromady největší počet hlasů.
Uprázdní-li se mandát po poslanci, zvoleném v I. skrutiniu ve volebním kraji, ve kterém neohlásil platnou kandidaturu, nastoupí po něm náhradník jeho volebního sdružení nebo nesdružené skupiny spojených kandidátů, který má v témže volebním kraji největší počet hlasů. Není-li takového náhradníka, nastoupí ten náhradník příslušného volebního sdružení nebo nesdružené skupiny spojených kandidátů, který má v celé republice dohromady nejvíce hlasů.
Uprázdní-li se mandát po poslanci, zvoleném v druhém nebo v třetím skrutiniu, nastoupí náhradník jeho volebního sdružení nebo nesdružené skupiny spojených kandidátů, a to ten, který dostal v celé republice dohromady největší počet hlasů. Není-li náhradníků, o kterých se mluví v předchozích odstavcích, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období. To se také stane, když se uprázdní mandát samostatného kandidáta, nesdruženého pro druhé skrutinium, nebo mandát osoby, která kandidaturu vůbec v žádném volebním kraji neohlásila.
Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolané osobě osvědčení, opravňující ke vstupu do poslanecké sněmovny (§ 55. poslední odstavec).
§ 57.
Stížnost proti volbám.
Stížnost proti volbám upravuje zákon o volebním soudě.
HLAVA VI.
Ustanovení trestní.
§ 58.
Nejde-li o trestný čin přísněji stíhaný, tresce se:
I. Jako přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:
1. odepře-li předseda krajské volební komise neb jiná osoba k tomu určená přijmouti oznámení kandidatury a vyhověti i jinak povinnostem, ustanoveným v §§ 21 a 22;
2. dá-li předseda krajské volební komise nebo jiný úředník, obecní starosta nebo obecní zřízenec zúmyslně nebo z hrubé nedbalosti vyhlásiti, rozmnožiti nebo dodati nesprávné hlasovací lístky;
3. odnímá-li kdo voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací lístky nebo škrtá-li mu v nich;
4. mění-li kdo proti ustanovením zákonů voličské seznamy veřejně již vyložené; když někdo
5. vydá volební komisi nestejné hlasovací obálky;
6. neodvede volební komisi nedoručené legitimační lístky;
7. nešetří zákazů o výčepu, prodeji a podávání nápojů obsahujících alkohol. Pokus jest trestný.
II. Jako přestupek soudem stíhaný trestem na penězích od 50.- Kč do 5000.- Kč nebo vězením od týdne do tří měsíců, když někdo
1. proti ustanovení § 4 snaží se vykonati právo volební v několika obcích;
2. odepře ověřiti podpis na oznámení kandidatury některé osoby, která podle zákona má oznámení kandidatury podepsati (§§ 21a a 22a);
3. odepře oprávněné osobě vydati legitimační nebo hlasovací lístek;
4. žádá za rozmnožení hlasovacích lístků ceny nepříslušně vysoké;
5. nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu volebního práva;
6. oproti ustanovení zákona zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů a činiti si opisy nebo výpisy;
7. nezachovává zúmyslně lhůt, které tento zákon nařizuje dodržovati;
8. Když osoba k tomu povinná nevyloží včas voličské seznamy.
III. Jako přestupek politickými úřady stíhaný pokutou od 20,- Kč do 5000,- Kč nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce, když kdo
1. agituje v budově, v které je místnost volební, aneb v budově té zřídí volební kancelář;
2. volby bez omluvného důvodu se nezúčastní;
3. vědomě ohlásí svou kandidaturu na několika oznámeních téhož volebního kraje, přihlásí se v oznámeních samostatné kandidatury v některých volebních krajích do sdružení pro druhé skrutinium, v jiném kraji - nebo v jiných - nikoli nebo se přihlásí do volebního sdružení jiného, aneb vědomě oznámí kandidaturu v různých volebních krajích, i když to tento zákon zakazuje;
4. nesplní povinnosti v § 30 stanovené. Při druhém odsouzení pro tento čin může býti vinník zbaven živnosti. Nebo kdo
5. podá ve velkém počtu svévolně zcela neodůvodněné reklamace;
6. vykoná volební právo, ač bylo pravoplatně rozhodnuto (na př. vydáním pasu cizího státu), že není státním občanem Československé republiky, nebo ač si je vědom, že v den vyložení seznamů voličských, podle kterých se volí, nedosáhl věku, který ústavní listina ustanovuje jako podmínku volebního práva.
HLAVA VII.
Ustanovení všeobecná.
§ 59.
Dohlédací úřad.
Dohlédací úřad politický bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů, volebním řádem obcí nařízených. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje práva komisí v tomto volebním řádě ustanovených, úkon ten zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány nákladem obce. Obec má pak právo postihu na povolaných orgánech obecních.
§ 60.
Počet obyvatelstva.
Kde se v tomto zákoně mluví o počtu obyvatelstva, rozhoduje stav podle výsledků posledního obecného úředního sčítání lidu.
§ 61.
Formuláře.
Formuláře vyhlášek, protokolů volebních komisí, seznamů hlasovacích, legitimačních lístků a nevyplněných hlasovacích lístků dodá státní správa zdarma.
§ 62.
Osvobození od kolků a poplatků.
Veškerá podání, protokoly, námitky, stížnosti ve věcí voleb a přílohy k ním, jakož i ověření podpisů na oznámení a na odvolání kandidatury (§§ 21a, 22a a 27) jsou osvobozeny od kolků, a nejde-li o ověření podpisů před veřejným notářem, i od poplatků.
§ 63.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 64.
Provede jej ministr vnitra.