138/XI. (překlad).

Interpelace

poslanců dr Sterna, Höhnela a soudruhů

ministrovi spravedlnosti,

že v libereckém časopise ťVorwärtsŤ ze dne 10. prosince 1929 byl zabaven článek ťGalerie ministrůŤ.

V čísle ze dne 10. prosince 1929 libereckého časopisu ťVorwärtsŤ byli jednotliví nově jmenovaní ministři velmi případně charakterisováni takto:

ťNyní již autentická listina ministrů nové vlády ukazuje všemu třídně uvědomělému dělnictvu velmi zřetelně její ráz. Jest to soustředění všech zpátečnických a fašistických sil pod vedením finančního kapitálu a sociálfašismu.

Pevný blok v nové vládě tvoří a vedoucí úlohu má galerie sedmi sociálfašistických ministrů. K ním dlužno počítati

prof. dr Karla Engliše,

prohlášeného za ťnenáležejícího k žádné straněŤ, jenž byl již členem všech reakčních vlád Tusarovy II, Švehlovy II, zpátečnického úřednického kabinetu Černého, vlády Švehlovy III, a Udržalovy. Byl zvolen na kandidátní listinu české národní strany socialistické a v novém kabinetě jest exponentem českého finančního kapitálu, jenž byl postaven proti agrárnímu kapitálu. Jest příznačné, že sociálfašisté, dostali do vlády nejenergičtějšího zástupce Živnostenské banky a československého imperialismu.

Dr Alfréd Meisner,

ťtvůrceŤ československé demokratické ústavy, má jako vůdce českých sociálfašistů ministerstvo spravedlnosti. Proč si sociálfašisté právě tento obor vybrali jako svou baštu, jest jasné. Jsou údernou četou zpátečnictví proti bolševismu, mají tedy úkol demokratická vězení naplnit daleko více než dosud a přísným vykonáváním censury a zabavování udusiti hlas dělnického tisku.

Rudolf Bechyně,

ministr školství Švehlovy éry jest správný muž pro novou vládu. Jest nejhorším představitelem českých šovinistů v sociální demokracii. Jako ministr školství v první Švehlově vládě dal zavříti tucty německých škol, sta německých školních tříd. I tentokráte bude kráčeti v čele při potlačování národních menšin.

Dr Ivan Dérer,

jenž jako zástupce slovenských fašistů dostává ministerstvo školství a národní osvěty, jest k tomuto úřadu rovněž dostatečně legitimován svou minulostí jako tvůrce ťLex DérerŤ, jímž statisíce slovenských proletářů bylo oloupeno o státní občanství a jako ťlidé beze státuŤ stali se úplně bezprávnými.

Dr. Eduard Beneš,

sociálfašistický ministr věcí zahraničních neponechal nikdy pochybnosti o tom, že jest ochoten pokračovati ve své dosavadní zpátečnické zahraniční politice Československé republiky, v politice neuznávání Sovětského Svazu a v imperialistické politice obkličování státu proletářské diktatury.

Dr Ludvík Czech,

vůdce německých sociálfašistů v Československé republice, jenž nyní dosáhl svého dlouho touženého cíle, stejně jako Noske a Scheidemann, stejně jako Vandervelde a Renner, totiž usednouti na ministerském křesle kapitalistické republiky, převzal odbor ťsociální péčeŤ. To znamená, že němečtí sociálfašisté jsou vyhlédnuti, aby provedli velkolepé rušení sociální politiky, které nutně jest spojeno s ostřejší kapitalistickou ofensivou. Již dnes ohlašují agrární ministři, že se letos 100 milionů na vyšší výdaje ve vojenském rozpočtu ťrozhodněŤ musí ušetřiti za bílé vlády německého sociálfašistického ministra sociální péče.

Ke galerii sedmi sociálfašistických ministrů připojují se občanští ministři:

Jsou to titíž agrární ministři celní loupeže a vydrancování dělnických mas, kteří ve volebním boji spílali sociálfašistickým demagogům, s nimiž nyní hezky klidně sedí v jedné vládě. Předsedou vlády jest Udržal, představitel finančně kapitalistického ťhradníhoŤ křídla agrární strany. Dalšími zástupci velkostatkářů a agrární buržoasie jsou nový ministr vnitra dr Juraj Slávik a nový ministr národní obrany dr Viškovský, jenž ještě než nastoupil úřad, žádal, aby vojenský rozpočet byl zvýšen o 100 milionů a aby do všech škol byla zavedena vojenská příprava mládeže, a tím zřetelně projevil směr nové vlády jako vlády vystupňovaných imperialistických příprav k válce.

Němečtí agrárníci mají v ministerstvu zase Spinu, tentokráte jako ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Zvláště dlužno zdůrazniti, že ministrem průmyslu, obchodu a živnosti byl jmenován fašista dr Matoušek jako zástupce Kramářovy strany. Kdysi byl to Hrad, jenž měl námitky proti kandidatuře fašisty Matouška do III. Švehlovy vlády, především proto, že příliš upřímně projevoval své fašistické cíle. Dnes se situace změnila: Dnes je to sám Hrad, jenž Matouška vyhlédl pro správu tohoto velmi důležitého odboru. Hrad staví vedle sociálfašistů nejzazší pravé křídlo Kramářovy strany jako vykonavatele kapitalistické racionalisace. Připojíme-li k tomuto obrazu ještě klerikálního ministra veřejných prací Dostálka a zpátečnického zachránce živnosti Mlčocha jako ministra železnic, jeví se velmi zřetelně ráz nové vlády jako vlády soustředění zpátečnických sil pod vedením sociálfašismu. Úkolem třídně uvědomělých dělníků jest již dnes organisovati nejostřejší boj proti této vládě.Ť

Tyto vývody censor úplně potlačil. Tážeme se ministra:

1.) Není toto drzé a vyzývavé censurní opatření důkazem, že v censurovaném článku byla nová vláda správně charakterisována?

2.) Proč není provinilý censor pohnán k odpovědnosti a potrestán?

3.) Jaké stanovisko má ministr ke komunistickému požadavku, aby byla zrušena každá censura a každé omezení proletářského tisku vůbec?

V Praze dne 14. ledna 1930.

Dr Stern, Höhnel,

Śliwka, Hruška, Rjevaj, Haiblick, Kuhn, Kubač, Hrubý, Čižinská, Kliment, K. Procházka, Novotný, Dvořák, Steiner, Tyll, Hadek, Juran, Barša, Babel, Sedorjak.

 

138/XII (překlad).

Interpelace

poslance Böhma a druhů

ministrovi financí a zemědělství

o postupu orgánů zemského finančního ředitelství vyměřujících paušalované sazby daně důchodové v zemědělství za rok 1929.

Zemské finanční ředitelství vydalo dne 16. prosince 1929 výnos podepsaný panem drem Prokopem, který má číslo XVI/1182/27 ai 29.

Uvážíme-li všeobecně známou tíseň zemědělství způsobenou poklesem cen všech zemědělských výrobků, působí tento výnos přímo provokačně. Praví se v něm, že všechny paušální sazby z čistého důchodu za rok 1920 vyměřené berními správami na základě výpočtu výtěžku zaslaných jednotlivými zemědělci berním úřadům, jsou příliš nízké a nařizuje v okresech ležících v obilnářské oblasti I tyto paušalované sazby:

Malé podniky do 8 ha, které vystačí bez cizí pomoci, důchod z 1 ha:

Skupina I,	Skupina II,	Skupina III,	Skupina IV,
1500.-	1350.-	1200.-	1050.-

Pro podniky s cizími pomocníky, to jest nad 8 ha, mají platit; tyto paušalované sazby:

Skupina I,	Skupina II,	Skupina III,	Skupina IV,
1700.-	1550.-	1400.-	1250.-

Pro podniky od 8 do 10 ha zemědělské půdy má se počítati s jedním cizím pomocníkem.

Pro podniky od 10 do 15 ha 2 cizí pomocníci,

pro podniky od 16 do 20 ha 3 cizí pomocnicí.

Za muže má se srážeti 3000 Kč, za ženy 2500 Kč.

Pro okresy v oblasti pícninářské mají platiti tato pravidla:

Pro malé podniky do 10 ha bez cizí pomoci příjem z ha:

Skupina I,	Skupina II,	Skupina III,	Skupina IV,
1100.-	1000.-	900.-	800.-

Pro podniky s cizími pomocníky to jsou podniky od 10 ha, platí tyto paušalované sazby:

Skupina I,	Skupina II,	Skupina III,	Skupina IV,
1200.-	1100.-	1000.-	900.-

Pro

podniky

od

10

do

15

ha

zemědělské půdy

má

se

počítati

s

1

pomocníkem

ť

ť

ť

16

ť

20

ť

ť

ť

ť

ť

ť

2

ť

ť

ť

ť

21

ť

30

ť

ť

ť

ť

ť

ť

3

ť

ť

ť

ť

31

ť

50

ť

ť

ť

ť

ť

ť

4

ť

 

Za muže má se srážeti 3000 Kč, za žeru 2500 Kč. Roku 1928 činily paušalované sazby v obilnářské oblasti I na příklad pro okresy Benešov n. Ploučnicí a Děčín:

Skupina I,	Skupina II,	Skupina III,	Skupina IV,
1150.-	1050.-	950.-	750.-

Skupina V.

650.-

bez dalších srážek za cizí pomocníky.

V pícninářské oblasti, na příklad v okrese Česká Kamenice, činily paušalované sazby:

Skupina I,	Skupina II,	Skupina III,	Skupina IV,
800.-	750.-	700.-	600.-

V porovnání s průměry roku 1928, uvážíme-li o 30% nižší ceny obilí, cenu chmele a lnu, nehradící již ani výrobních nákladů, nižší cenu řepy při stejně vysokých provozních a hospodářských výdajích, musí býti klíč čistého důchodu za rok 1929 stanoven nejméně o 30% nižší než roku loňského. Jak si představuje tvůrce výnosu hospodaření na 29 až 36 měrách pole v obilnářské oblasti I, na 36 až 54 měrách pole v pícninářské oblasti s jedním pomocníkem u držitelů do 40 let, kteří nemají ještě vlastních pomocných sil, není z výnosu parno. Na pozemních do 29 měr má hospodařiti bez cizí pomoci držitel i tehdy, když jeho žena, beztoho usoužená domácími pracemi, musí pečovati ještě o malé děti a troufalost vyvěrající z tohoto konstatování svědčí o nepatrném porozumění pro zemědělskou práci a naprosto nedbá úsilí o péčí o obecné blaho venkova.

V době, kdy cena obilí jest o 40% nižší než před válkou, což lze bezvadně zjistiti podle záznamů na vídeňské burse z roku 1909 v době, kdy ceny chmele, řepy a lnu nehradí již ani výrobních cen, v době, kdy není poptávka po dobytku a kdy všechny hospodářské podniky zemědělské v roce 1929 jsou pasivní a kdy nouzi zemědělství uznaly všechny vrstvy obyvatelstva a jeho zástupci i při poslední parlamentní rozpravě o vládním prohlášení a kdy se hledají prostředky, jak této nouzi čeliti, stanoviti uvedeným výnosem tak vysoké paušalované sazby daně důchodové, vybízí k obraně. Úkolem finanční správy nemůže a nesmí býti oceňovati výměnek směšnými cenami za zemědělské výrobky, počítati mzdy zemědělských pomocných dělníků o 30% níže než činí skutečně, výši výměry, při které jest zaměstnán zemědělský pomocný dělník, stanoviti neobyčejně vysoko, zvláště v době, kdy zemědělství bojuje těžce za svou existencí.

Žádáme, aby paušalovaná sazba za rok 1928 byla o 30% snížena, žádáme jednotné paušální sazby a 20% srážky z paušálu pro drobné rolníky a domkaře, kteří jsou odkázáni vedlejším výdělkem na důchod z práce, poněvadž tito lidé nemohou často své pozemky obdělávali racionálně.

Podepsaní se tedy táží:

1.) Vědí páni ministři financí a zemědělství o výnosu zemského finančního ředitelství číslo XVI/1182/27 ai 29, jímž se paušalované sazby důchodové daně v roce 1929 mají zvýšiti proti roku 1928 o značnou částku a jímž se mají neodůvodněně stanoviti pro hospodaření s cizí pomocnou silou výměry, jak jest to v praktickém zemědělském životě neproveditelné?

2.) Jest pan ministr financí v dohodě s panem ministrem zemědělství ochoten ihned dáti pokyny zemskému finančnímu ředitelství o nepřístojnostech tohoto výnosu a naříditi, aby zemské finanční ředitelství v roce 1928 ustanovilo paušalované sazby daně důchodové v zemědělství nižší než roku 1928?

V Praze, dne 16. ledna 1930.

Böhm, Halke, Viereckl, Zierhut, Windirsch, dr Holota, Szentványi, Nitsch, dr Törköly, Jelínek, dr Peters, Prause, Eckert, Stenzl, dr Kafka, Wagner, dr Rosche, Platzer,Gläsel, Heller, Böllmann, Hodina.

 

138/XIII. (překlad).

Interpelace poslanců H. Krebse, R. Kaspera a druhů

ministrovi sociální péče

o novelisaci dělnického úrazového zákona a o brzkém rozepsání nových voleb do uranové pojišťovny.

Dělnické úrazové pojišťovny vzrostly v posledních letech na neobyčejně veliké pojišťovny.

Zatím co v r. 1890 bylo jen 19.478 pojištěných průmyslových podniků s 299.908 plně zaměstnanými dělníky, vzrostl tento počet v r. 1927 jen u dělnické úrazové pojišťovny pro Čechy na 59,725 podniků s 956,567 plně zaměstnaných dělníků. Stejně vzrostly dělnické úrazové pojišťovny v jiných územích.

Počet úrazů v posledních letech neobyčejně stoupl nejen absolutně, nýbrž i poměrně, a to nejen počet úrazů, jejichž následkem byla částečná nebo úplná invalidita dělníka, nýbrž i těch, které se skončily smrtí. Zatím co se počet dělníků od r. 1920 do r. 1927 zvýšil jen o třetinu, počet úrazů se skoro zdvojnásobil, t, j. stoupl z 8.809 v r. 1920 na 17,427 v r. 1927.

Bohužel důchody, které dostávají pojištění dělníci v případě úrazu nebo jejich pozůstalí v případě smrti, jsou neobyčejně malé. Jak zařazení podniků do tak zvaných nebezpečenských tříd, tak i v těchto třídách do nebezpečenských procentních sazeb jíž dávno vyžaduje změny. Před válkou bylo zařazování podniků podle zákona upravováno každých 5 let novou úpravou. Od r. 1914 nezměnilo se nic na zařazení, ačkoliv zatím nastaly velké změny v průmyslu. Bylo by tedy nejvýš na čase, aby konečně bylo vydáno nové zařazovací schema podniků a zároveň aby se zlepšily požitky úrazových důchodců.

Za velmi důležité považují však interpelanti, aby správa úrazové pojišťovny byla pokud možno nejdříve zase vložena do rukou volených důvěrníků dělnictva. Proto tážeme se pana ministra sociální péče:

1.) Jest pan ministr ochoten předložiti poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se zavádí nové schema zařazení podniků povinně pojištěných proti úrazu a jímž se zlepšují důchody osob oprávněných podle úrazového pojištění?

2.) Jest pan ministr ochoten naříditi, aby volby do správy úrazové pojišťovny byly konečně provedeny v nejkratší lhůtě?

V Praze dne 16. ledna 1930.

Krebs, Kasper,

Zajíček, Knirsch, inž. Jung, Geyer, dr Luschka, dr Hanreich, inž. Kallina. Simm, dr Schollich, dr Keibl, Matzner, Fritscher, Köhler, Horpynka, Schubert, Bobek, Kunz, dr Hassold, Krumpe.

 

138/XIV. (překlad).

Interpelace

poslanců H. Krebse, inž. R. Junga a druhů

ministrovi sociální péče

o Léčebném fondu.

Státní zaměstnanci si právem stěžují do nemožného provádění zákona o Léčebném fondu správou Léčebného fondu v Praze. K různým nepřístojnostem přidružila se v posledních týdnech nová. Koncem prosince usnesli se lékárnici severozápadní české průmyslové oblasti, že budou prováděti recepty vydané lékaři k tíži Léčebného fondu již jen za hotové a ne již na účet Léčebného fondu v Praze. Příčinou tohoto opatření jest že Léčebný fond vydává pro celou republiku jednostranná opatření, podle nichž lékárníci nesmějí vydávati na účet Léčebného fondu některé léky, i když byly předepsány lékařem u vědomí, že jsou putny k léčení nemocného. Tato opatření týkají se hlavně různých zahraničních výrobků a správa Léčebného fondu žádá, aby místo nich byly vydávány méněcenné domácí a často nespolehlivé výrobky. Jakkoli můžeme schvalovati že Léčebný fond hájí zájmů domácí výroby léků, tak také musíme protestovati proti tomu, aby trpící, kteří mají právo, aby dostali od Léčebného fondu spolehlivé výrobky, memusili se spokojovati méněcennými přípravky. Nemocným takovéto přípravky ovšem neprospějí a mnoho politováníhodných lidí, kteří musí platiti do Léčebného fondu velmi značné příspěvky, musí si léky koupiti za vlastní peníze a tak platiti do Léčebného fondu, aniž se jim za to něčeho dostalo. Jestliže lékárník přes předpisy Léčebného fondu z příkazu lékařova vydá nemocnému lék slibující úspěch, který však jest na indexu Léčebného fondu. Léčebný fond jej neuzná a také nezaplatí. Z těchto důvodů odmítli lékárníci teplické župy poskytovati na úvěr léky pro Léčebný fond a podle rozhodnutí nejvyššího soudu nemohou býti nuceni, aby je na úvěr vydávali.

Správa Léčebného fondu místo aby co nejrychleji zavedla v těchto poměrech pořádek a hájila zájmů pojištěných nemocných, kteří musí platiti dosti značné částky, neudělala nic jiného, než že budí ve veřejnosti náladu proti majetníkům lékáren. Tímto prostředkem neuškodí správa Léčebného fondu lékárníkům, ale ani neposkytne pomoci nemocným. Tato sporná otázka nebude sprovozena se světa pohrůžkou bojkotu lékárníkům, nýbrž jen rychlými smlouvami. V zájmů úředníků pojištěných v Léčebném fondu, táži se tedy pana ministra:

1.) Ví pan ministr o sporech lékárníků s Léčebným fondem?

2.) Co zamýšlí pan ministr podniknouti, aby úředníkům pojištěným v Léčebném fondě byly co nejrychleji opět řádně vydávány léky?

V Praze, dne 16. jedna 1930.

Krebs, inž. Jung,

inž. Kallina, Horpynka, dr. Luschka, Knirsch, Matzner, dr. Hanreich, dr. Keibl, Geyer, Simm, Köhler, dr. Schollich, Schubert, Kasper, Bobek, dr. Hassold, Krumpe, Greif, dr. Petersilka, Kunz, Fritscher, Oehlinger.

 

138/ XV. (překlad).

Interpelace

poslance H. Knirsche a druhů vádě

o úřadování u státních úřadů.

V denním tisku vyšel článek, v němž se praví, že poslanci a senátoři německého pracovního a hospodářského souručenství jsou tak zaplaveni žádostmi o zakročení, že sněmovní kancelář těchto poslanců není již s to, aby všechny žádosti splnila.

Tato zpráva jest historickým dokumentem pro posuzování dnešního úřadování státní správy a dnešního postavení poslance nebo senátora ve veřejném životě. Projednání nesčetných spisů, na jejichž rychlém vyřízení závisí často existence celých rodin, jest tak složité a zdlouhavé, že postižení ve své bezmocnosti a častokráte v zoufalství nevidí jiné cesty než ke členovi parlamentu, který se jim zdá posledním útočištěm ve všech strastech. Nebo tak jako poslancům a senátorům uvedeného sdružení daří se i všem ostatním členům parlamentu. Interpelanti vědí o případech, kdy státní občané čekají několik let na vyřízení svých podání. Ve státní správě a v žádné záležitosti veřejného života jistě není oboru, do něhož by v úředním styku státních občanů s úřadem nemusil zasáhnouti člen parlamentu. Tyto poměry připravují úřednictvo o nestrannost a vlastní jistotu, poslancům znemožňují věnovati se vlastnímu úkolu a vedou nakonec ke korupci celého veřejného života. Vždyť nejpřednějším úkolem vlády jest pečovati o rychlé úřadování vzbuzující důvěru. Občan, jemuž stát ukládá největší hmotné oběti a od něhož, je-li toho třeba, žádá, aby obětoval i svůj život, má přece při nejmenším právo, aby s ním stát nenakládal hůře, než kterýkoliv obchodník.

Podepsaní táží se tedy vlády.

1.) Ví vláda o těchto poměrech?

2.) Co jest jejich příčinou?

3.) Jak vláda zamýšlí tyto poměry napraviti?

V Praze, dne 16. ledna 1930.

Knirsch,

Horpynka, dr. Schollich, Krebs, dr. Luschka, Bobek, Krumpe, Greif, Kunz, dr. Petersilka, Fritscher, Oehlinger, Geyer, Kasper, inž. Kallina, inž. Jung, Köhler, Simm, Schubert, dr. Hassold, Matzner, dr. Keibl, dr. Hanreich.

 

138/XVI. (překlad).

Interpelace

poslanců L. Schuberta, H. Knirsche a druhů

ministrovi financí

o neudržitelném předpisování poplatků.

Již několikráte jak soukromníci, tak také obce si stěžovali, že finanční úřady setrvávají v instančním postupu na neudržitelných poplatkových předpisech a že předpisy jsou odvolávány teprve na stížnost u nejvyššího správního soudu. Státní berní úřady totiž vyčkávají, podají-li strany stížnost k nejvyššímu správnímu soudu či nikoliv. Jakmile se podá stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, neudržitelný poplatkový předpis se odvolá, jestliže strana stížnost k nejvyššímu správnímu soudu nepodá, nezákonně uložený poplatek jest vymáhán.

Dnes uvádíme nový takový případ. Městu Chomutovu bylo předepsáno za koupi domu číslo 60 v Chomutově 2455.- Kč poplatků, ačkoliv dům byl zakoupen pro regulaci ulice a obec podala žádost o osvobození od poplatků. Poplatkové úřady ve všech instancích odepřely přiznati osvobození od poplatku, takže obec Chomutov musila podati stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Sotvaže se tak stalo, bylo obci vyhověno a žádosti přiznáno osvobození od poplatku. Podepsaní táží se tedy pana ministra financí.

1.) Ví pan ministr o vylíčených poměrech?

2.) Jest ochoten učiniti přítrž neodpovědnému jednání poplatkových úřadů?

V Praze, dne 16. ledna 1930.

Schubert, Knirsch,

inž. Kallina, Horpynka, dr. Luschka, Bobek, dr. Petersilka, Fritscher, Scharnagl, Krumpe, dr. Hassold, inž. Jung, Geyer, dr. Schollich, Simm, Kasper, Krebs, dr. Keibl, dr. Hanreich, Kunz, Köhler, Greif, Oelinger, Matzner.

 

138/XVII. (překlad).

Interpelace

poslance H. Krebse a druhů ministrovi pošt a telegrafů

o přílišném zvýšení manipulačních poplatků a poplatků za šekové vklady.

Poštovní šekový úřad rozeslal dne 20. prosince 1929 svým majitelům účtů oběžník pod číslem jednacím 1754-P 29, jenž mezi jiným obsahuje tato ustanovení: ťPodle vládního nařízení ze dne 18. prosince 1929, č. 176 Sb. z. a n. o zvýšení některých poplatků v šekovém řízení poštovního úřadu šekového zvyšují se s platností od 1. ledna 1930 poplatky uvedené v §u 15, odst. 1 a), d), f) a g) ťUstanovení pro šekové řízeníŤ a to:

1. Manipulační poplatek za každý přípis nebo odpis provedený na šekovém účtu zvyšuje se z 10 h na 25 h.

2. Poplatek za každou poštovní poukázku převedenou poštovním úřadem na šekový účet vplatním lístkem zvyšuje se z 5 h na 15 h.

3. Poplatek za každou šekovou platební poukázku předepsanou k doručení do vlastních rukou zvyšuje se z 5 h na 15 h.

4. Poplatek za každou šekovou platební poukázku, jež se má doručiti na potvrzení vdovství nebo chudoby, žití nezletilců nebo opatrovanců a pod., zvyšuje se z 10 h na 25 h.Ť

Poplatky za jednotlivé manipulace šekového úřadu zvyšují se tímto vládním nařízením o 150 až 300%. To jest bezpříkladné zatížení všech majetníků poštovních šekových účtů. Tážeme se tedy pana minstra pošt a telegrafů:

1.) čím může ospravedlniti neslýchané velké zvýšení manipulačních poplatků a poplatků za vklady a výplaty?

2.) Jest pan ministr ochoten tuto novou poplatkovou sazbu přezkoumati a přiměřeně jí snížiti?

V Praze, dne 16. ledna 1930.

Krebs,

Geyer, inž. Jung, dr. Luschka, inž. Kallina, Schubert, dr. Schollich, Köhler, Knirsch, Kasper, Simm, dr. Keibl, Horpynka, Krumpe, Oehlinger, Fritscher, dr. Petersilka, Kunz, Greif, dr. Hanreich, Bobek, Matzner, dr. Hassold.

 

 

138/XVIII. (překlad).

Interpelace

poslance dr E. Schollicha a druhů

ministrovi spravedlnosti

o neuvěřitelném jednání znojemského státního zastupitelství proti vydavateli časopisu ťZnaimer TagblattŤ.

Brněnský časopis ťTagesboteŤ uveřejňuje ve svém čísle 597 ze dne 28. prosince 1929 tuto zprávu:

ťTriumf ťmoderníhoŤ soudnictví,

Jaké plody nese nový tiskový zákon, ukazuje tento případ: Dne 27. září byl ve Znojmě v pozdních hodinách odpoledních osmiletý synáček majetníka tiskárny a vydavatele časopisu ťZnaimer TagblattŤ Hanuše Bornemanna přejet autobusem, když se vracel ze školy, a ihned zabit. Zděšení nad tímto strašným neštěstím, o němž se hned mluvilo v celém městě, bylo všeobecné, zvláště však v domě a podniku postiženého vlastníka tiskárny. V rozčilení, které se zmocnilo také personálu, bylo přehlédnuto z tištěného časopisu, neboť v tiskárně tiskne se pět deníků, předložiti státnímu zastupitelství tak zvaný ťpovinný exemplářŤ v době zákonem předepsané (o 18. hodině). Oba následující dny nebyly dny pracovními a tak se stalo, že povinný exemplář mohl býti předložen státnímu zastupitelství teprve v pondělí dne 30. září. Tato bezvýznamná věc - bezvýznamná potud, že při opomenutí šlo o týdenní vydání jiného časopisu, jež vždy obsahovalo zprávy již censurované - našla žalobce, jenž obžaloval odpovědného vlastníka tiskárny. Poněvadž zákon neposkytoval soudci možnosti hoditi spis do kamen, došlo k tomu, že dnes ťna štědrý večerŤ byl obžalovaný odsouzen. Jest to případ, jenž by svou drsností mohl snad přispěti, aby byl tiskový zákon doplněn ustanovením o ťvyšší mociŤ.

Podle tohoto stavu věci táží se podepsaní pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten poučiti znojemské státní zastupitelství, že tiskový zákon dlužno prováděti humánně a že jeho postup v tomto případě byl nelidský a neodpovědný, dále učiniti opatření, aby podobné případy byly příště znemožněny, nelze-li jinak, tedy změnou tiskového zákona?

V Praze, dne 16. ledna 1930.

Dr. Schollich,

dr. Törköly, Szentivanyi, dr. Szüllö, dr. Hanreich, inž. Jung, Nitsch, Fedor, Dobránsky, dr. Jabloniczky, Hokky, Matzner, Knirsch, Krebs, Geyer, inž. Kallina, dr. Holota, Horpynka, Kasper, Simm, Schubert, Köhler.