Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období. |
1. zasedání. |
138
Interpelace:
I. posl. Krebse a druhů min. vnitra o odnětí politické expositury a zrušení okresní správní komise v Mimoni,
II. posl. dr Pružinského a druhou min. verejných prác o výstavbe cesty Osturňa-Velká-Franková-Hanušovce,
III. posl. Knirsche, Krebse a druhů min. školství a nár. osvěty o udělení subvence na stavbu živnostenské pokračovací školy v Teplících-Šanově,
IV. posl. Krebse, Simma a druhů min. školství a nár. osvěty, že němečtí studenti jsou poškozováni při rozdělování státních stipendií,
V. posli Čuříka a druhů min. soc. péče o jmenování přísedících pojišťovacích soudů v Praze, v Brně a Bratislavě, příslušných pro žaloby z pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, jakož i o zřízení vrchního pojišťovacího soudu,
VI. posl. dr Ivanky, dr Staňka, Petra a druhů min. soc. péče o nemocenském pojištění soukromých úředníků na Slovensku,
VII. posl. Seidla a druhů min. financí o vyplácení vánočních odměn kancelářskému personálu,
VIII. pos. Seidla a druhů min. zahraničních věcí o přípravách k provedení §u 2 zák. ze dne 15, října 1925, č, 221 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění státních zaměstnanců ve službách zahraničních,
IX. posl, Seidla a druhů min. zahraničních věcí o nové úpravě zahraničních přídavků,
X. posl. Koška a druhů min. financí, vnitra a železnic o přeřadění města Nymburka do skupiny B činovného,
XI. posl. dr Sterna, Höhnela a soudr. mim. spravedlnosti, že v libereckém časopise ťVorwärtsŤ ze dne 10. prosince 1929 by zabaven článek ťGalerie ministrůŤ,
XII. posl. Böhma a druhů min. financí a zemědělství o postupu orgánů zemského finančního ředitelství, vyměřujících paušalované sazby daně důchodové a v zemědělství za rok 1929,
XIII. posl, Krebse, Kaspera a druhů min. sociální péče o novelisací dělnického úrazového zákona a o brzkém rozepsání nových voleb do úrazové pojišťovny,
XIV. posl. Krebse, inž. Junga a druhů min. sociální péče o Léčebném fondu,
XV. posl. Knirsche a druhů vládě o úřadování u státních úřadů,
XVI. posl. Schuberta, Knirsche a druhů min. financí o neudržitelném předpisování poplatků,
XVII. posli Krebse a druhů min. pošt, a telegrafů o přílišném zvýšení manipulačních poplatků a poplatků za šekové vklady,
XVIII. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o neuvěřitelném jednání znojemského státního zastupitelství proti vydavateli časopisu ťZnaimer TagblattŤ,
XIX. posl. Krebse a druhů min. vnitra o volebních podvodech při obecních volbách v Jihlavě, XX. posl. Horpynky a druhů min. financí o neudržitelném předpisování poplatků,
XXI. posl. inž. Kalliny a druhů min. železnic, že se u státních drah nezachovává jazykový zákon,
XXII. posl, inž, Kalliny a druhu min. financí o neudržitelných poměrech u karlovarského berního úřadu,
XXIII. posl. Kučery a soudr. min. národní obrany o příčinách sebevraždy Norberta Bartoše, vojína 7. hraničářského praporu 1. roty ve Frývaldově,
XXIV. posl. V. Beneše a soudy, min. školství a nár. osvěty o doplňku ke konkursu na ředitelské místo při měšťanské škole v Kasejovicích,
XXV. posl. Mikuláše Kmejzlílka, Tykala, Polívky a druhů min. zemědělství o nevyhovujícím provádění zákona o plemenitbě hospodářských zvířat (skotu).
138/I (překlad).
Interpelace
poslance H. Krebse a druhů
ministrovi vnitra
o odnětí politické expositury a zrušení okresní správní komise v Mimoni.
Při provádění správní reformy byla zrušena politická expositura v Mimoni a okresní správní komise pro soudní okres mimoňský. Zrušení obou těchto úřadů nejen těžce poškodilo město Mimoň, nýbrž i celý soudní okres který má neobyčejně velkou rozlohu a velmi špatné spojení. Tak zvaný ťstálý úřední denŤ, který byl zaveden v Mimoni jako náhrada nemá žádného základu pro samostatné rozhodování ve všech agendách, jimiž byly zrušené úřady dříve vybaveny. Přímé a nepřímé hospodářské újmy, které trpí každý jednotlivec a každá korporace mnoha nevyhnutelně nutným zakročeními a intervencemi v nynějším okresním městě, činí ročně statisíce korun a nejsou jistě v žádném poměru k výdajům. které by bylo způsobilo ponechání úřadů v jejich někdejším správním obvodu. Aby se člověk dostal do nynějšího okresního města České Lípy z několika míst rozlehlého a žádnými úředními dopravními prostředky nevybaveného okresu mimoňského k tomu jest třeba dlouhé doby a značných peněz. Z nejzazších hranic okresu mimoňského dostane se člověk do České Lípy sotva za jeden den. Rozloha okresu mimoňského činí asi 31.000 ha2 a má asi 22.000 obyvatelů. Jeho daňová základna činí přes půl milionů korun. Ve schůzi městského zastupitelstva v Mimoni jíž se súčastnili také všichni starostové měst a obcí mimoňského okresu bylo učiněno jednomyslné usnesení požádati naléhavě ministerstvo, aby učinilo přítrž neudržitelným poměrům které nastaly zrušením mimoňské politické expositury a rozpuštěním mimoňské okresní správní komise a aby obnovilo jak mimoňskou politickou exposituru, tak také mimoňskou okresní správní komisi. Interpelanti připojujíce se k oprávněnému přání veškerého obyvatelstva mimoňského soudního okresu, táží se pana ministra vnitra:
1) Ví o poměrech v mimoňském soudním okresu a jest ochoten přihlížeti k oprávněným přáním obyvatelstva?
2.) Jest ochoten obnoviti aspoň poltickou exposituru okresního úřadu v Mimoni?
V Praze, dne 11. ledna 1930.
Krebs,
Knirsch, Zajíček, inž. Jung, Horpynka, Kunz, dr Hanreich, Bobek, Schubert, Geyer, dr Keibl, Fritscher, inž. Kallina, dr Luschka, Matzner, Kasper, dr Schollich, dr Hassold, Simm, Köhler, Krumpe.
138/II.
Interpelácia
poslanca dr M. Pružinského a druhov ministru verejných prác o výstavbe cesty Osturňa-Veľká-Franková-Hanušovce.
Odtrhnutím čiastky spišskostaroveského okresu a pripojením tejto čiastky k Poľsku nastala v spomenutom okrese v komunikačnej sieti porucha. Majúc na zreteľ túto okolnosť bývalé zastupiteľstvo župy Podtatranskej uzavrelo vybudovať cestu: Osturňa-Veľká-Franková-Hanušovce. Obnos na vyhotovenie plánov bol tiež odhlasovaný V spišskostaroveskom okrese vôbec niet železničnej dráhy a celá premávka odohráva sa na cestách. preto je v tejto čiastke republiky otázka ciest veľavýznamná. Vybudovanie tejto cesty malo by ale aj zo sociálneho ohľadu význam, lebo poskytlo by zárobok chudobnému obyvateľstvu, čo je tým viac dôležité, lebo v okolí nejestvuje väčší priemyselný závod poskytujúci hromadný zárobok a pre neúrodnosť pôdy je prevážna väčšina hospodárstiev nie sebestačná.
Preto pýtame sa vysokej vlády:
1.) Prečo sa nebuduje táto cesta?
2.) V tom páde ak výstavbu tejto cesty hatí tá okolnosť, že patričný samosprávny sväzok (Slovenská Krajina), nemá dostatočné finančné prostriedky, či je ochotná vláda poskytnutím subvencie stavbu umožniť prípadne jestli by sa táto cesta jako neštátna vôbec vybudovať nemohla do ohľadu berúc význam tejto cesty jako štátnu cestu vystaviť?
V Prahe, dňa 15. januára 1930.
Dr Pružinský,
Hlinka, dr Tiso, dr Fritz, Čuřík, Danihel, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, Sivák, dr Ravasz, dr Polyák, Onderčo, Mojto, Macháček, dr Mederlý, Slušný, Suroviak, Šalát, Gajda, dr Mayr-Harting, dr Petersilka.
138/III. (překlad).
Interpelace
poslanců H. Knirsche, H. Krebse a druhů ministrovi školství a národní osvěty o udělení subvence na stavbu živnostenské pokračovací školy v Teplicích-Šanově.
Svazy živnostenských společenstev pro politický okres Teplice-Šanov zabývají se již delší dobu vystavěním vlastní budovy pro živnostenskou pokračovací školu v Teplicích-Šanově jež jest naléhavě nutné Poněvadž však místní svazy mají jen málo peněz, je provedeni této stavby, přes to, že zřízení takovéto školy jest velice nutné, v nejbližší době pravděpodobně nemožné, neposkytnou-li státní úřady, potřebné finanční podpory. Zákonem předepsané vyučování pro živnostenské pokračovací školy musí se již delší dobu konati ve třech daleko od sebe vzdálených obecných a občanských školách, jejichž zařízení (školní lavice atd.) nikterak se nehodí pro podstatně starší učedníky. Počet žáků docházejících do živnostenských pokračovacích škol v Teplicích-Šanově činí nyní asi 800 a již sám tento počet jest zřejmým důkazem naléhavé nutnosti výstavby vlastní školní budovy. Majíce na zřeteli tyto poměry živnostenské svazy pro politický okres Teplice-Šanov podaly ministerstvu školství a národní osvěty v Praze žádost o povolení státní subvence z živnostenských pokut a z peněz, které má ministerstvo školství pro velký program školních staveb. Obec Teplice-Šanov zamýšlí vystavěti školní budovu pro živnostenskou pokračovací školu, bude-li jí povolena jen poněkud přiměřená subvence ministerstva školství. Stavba živnostenské pokračovací školy vyžádala by si asi 5 milionů Kč. Podepsaní táží se tedy pana ministra.
1.) Ví pan ministr školství a národní osvěty o poměrech v Teplicích-Šanově a že jest naléhavě nutno vystavěti živnostenskou pokračovací školu?
2.) Jest pan ministr ochoten zařaditi do státního rozpočtu přiměřenou státní subvenci na stavbu živnostenské pokračovací školy v Teplicích-Šanově nebo ji povoliti z fondu živnostenských pokut, jež ministerstvo každoročně dostává?
V Praze, dne 11. ledna 1930.
Knirsch, Krebs,
Krumpe, Kunz, Zajíček, Horpynka, Fritscher, Geyer, Matzner, Bobek, Schubert, inž. Kallina, dr Keibl, dr Luschka, inž. Jung, dr Schollich, dr Hanreich, Köhler, Kasper, Simm, dr Hassold.
138/IV (překlad).
Interpelace
poslanců H. Krebse, H, Simma a druhů ministrovi školství a národní osvěty,
že němečtí studenti jsou poškozování při rozdělování státních stipendií.
Časopis ťPéče o studentstvoŤ vydávaný a řízený ministerským radou v ministerstvu školství, dr Fr. Mathesiem, uveřejňuje několik statistických čísel o rozdělení státních podpor chudým vysokoškolákům. Podle tohoto časopisu bylo uděleno obyvatelům českých studentských kolejí 2.652,740 Kč stipendií na byt, kdežto obyvatelům německých studentských útulků bylo rozděleno jen 137,440 Kč, Tedy z rozdělených peněz bylo povoleno českým studentům 95.07% a německým studentům jen 4,93%. Celkem z úhrnné částky 3,760,250 Kč vynaložených na sociální péči o studentstvo bylo rozděleno českým vysokoškolákům 3,584.260 Kč a německým vysokoškolákům jen 175.990 Kč to jeli českým vysokoškolákům bylo uděleno 95,32% a německým 4,68%. Toto neslýchané nespravedlivé rozdělení peněz, jež rozděluje ministerstvo školství, resp. sociální péče o studentstvo, nelze ničím odůvodniti. Páni v ministerstvu školství vysvětlili sice tento nepoměr tím, že podle vší pravděpodobnosti majetkové poměry německých studentů jsou daleko příznivější než českých vysokoškoláků. Ministerstvu školství musilo však býti známo, že převážná část německých sudetských studentů pochází z vrstev malorolnických, maloměšťanských, zaměstnaneckých a dělnických. Německý živel byl tímto nespravedlivým rozdělením připraven téměř o 20% částek, které mu patří, to jest o více než 700,000 Kč. Interpelanti táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
1.) Ví o nepoměru při rozdělování stipendií na byt a státních studijních podpor chudým vysokoškolákům?
2.) Jest ochoten působiti, aby stipendia byla příště rozdělována podle spravedlivého poměru?
V Praze, dne 11. ledna 1930.
Krebs, Simm,
inž, Kallina, Schubert, Geyer, dr Hassold, dr Schollich, Knirsch, Horpynka, Kasper, dr Keibl, Matzner, dr Hanreich, dr Petersilka, dr Mayr-Harting, Fritscher, Scharnagl, Kunz, inž. Jung, Zajíček, Krumpe, Greif.
138/V.
Interpelace
poslance A. Čuříka a druhů ministru sociální péče
o jmenování přísedících pojišťovacích soudů v Praze, Brně a Bratislavě, příslušných pro žaloby z pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, jakož i o zřízení vrchního pojišťovacího soudu.
Paragraf 134 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z a n. o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách určuje, že pojišťovací soud zřízený podle zákona č. 221/24 v Praze, Brně a Bratislavě je výlučně příslušný rozhodovali:
1.) o žalobách proti výměrům nositelů pensijního pojištění, jimiž se rozhoduje o nárocích pojištěnců vůči těmto nositelům pojištění o dávkách z pojištěni pensijního;
2.) ve sporech mezi nositelem pensijního pojištění a pojištěncem, příjemcem důchodu invalidního, nebo jich rodinnými příslušníky, vzešlých při provádění ustanovení §§ 49 až 54, pokud je v nich jmenovaným osobám zaručen nárok na příslušné dávky (z titulu léčebné péče), jakož i ve sporech o náhradu mezi nositelem pojištění pensijního a nemocenského v případech upravených §em 51 a 52 pensijního zákona.
U pojišťovacích soudů v Praze Brně a Bratislavě hromadí se žaloby hlavně pojištěnců proti dávkovým výměrům nositelů pensijního pojištění, o nichž však tyto pojišťovací soudy nemohou rozhodovati, poněvadž nejsou dosud přísedící těchto tříd pojišťovacích soudů voleni resp. ani jmenováni.
Podle §u 135 zákona č. 26/29 má býti voleno 36 přísedících a tolikéž náhradníků pojišťovacího soudu, a to po polovině ze skupin zaměstnanců a zaměstnavatelů, a to tak, že 15 přísedících a náhradníky pojišťovacího soudu v Praze a v Brně volí pojištěnci a dalších 15 přísedících a náhradníky těchto pojišťovacích soudů zaměstnavatelé úřadoven pensijního ústavu v Praze a v Brně v oddělených skupinách, dalších 6 přísedících, a to po třech ze skupiny zaměstnanců a po třech ze skupiny zaměstnavatelů, jakož i náhradníky volí ze členů náhradních ústavů valná hromada svazu pensijních ústavů, 36 přísedících a jich náhradníky pojišťovacího soudu v Bratislavě volí výlučně členové (pojištěnci a zaměstnavatelé) úřadovny v Bratislavě. Podle §u 194 zákona č. 26/29 pro dobu přechodnou, dokud se neujmou úřadu přísedící, vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje přísedící pojišťovacích soudů, jakož i jejich náhradníky ministr sociální péče v dohod s ministrem spravedlnosti.
Zákon č. 26/29, jehož shora uvedených ustanovení s tuto dovoláváme, nabyl účinnosti dnem 1./1, 1929. Paragraf 199 tohoto zákona ukládá ministru sociální péče, aby tento zákon provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.
Ačkoliv od vyhlášení zákona (vyhlášen byl dne 6. března 1929) uplynul už skoro rok, nebyli přísedící pojišťovacích soudů v Praze, Brně a Bratislavě, příslušných pro žaloby z pensijního pojištění, dosud jmenováni a pensijní pojištěnci marně čekají na vyřízení svých žalob. Při velkém počtu žalob, jež se u těchto pojišťovacích soudů až do jich ustavení nahromadí, budou soudy tyto, které jsou přímo zavaleny spory z nemocenského, invalidního a starobního pojištění dělnického, tak zatíženy že je velké nebezpečí vleklých průtahů při vyřizování žalob pensijních pojištěnců, což spojeno bude se značnými újmami pro tyto pojištěnce, kteří zpravidla a bez jakýchkoliv prostředků marně intervenují a volají po konečném vyřízení žalob, podaných u pojišťovacích soudů, u nichž by se mohli dovolati ochrany svých práv.
Totéž platí o ustavení vrchního pojišťovacího soudu, který podle § 151 zákona č. 26/29 má rozhodovati o odvoláních a stížnostech podaných do rozhodnutí soudů pojišťovacích. U vrchního pojišťovacího soudu jest podle §u 152 téhož zákona voliti 24 přísedících a jejich náhradníků z pojištěnců a zaměstnavatelů všeobecného pensijního ústavu, resp. ze skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců ze členů náhradních ústavů pensijních. I o přísedících vrchního pojišťovacího soudu platí ustanovení §u 194 pensijního zákona, že pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu přísedící vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje tyto přísedící ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti.
Je zajímavo, že p. ministr sociální péče dr Šrámek velmi si pospíšil, aby zbavil funkcí křesťansko-sociální zástupce v okres. nemoc. pojišťovnách, ale ustavení resp. zřízení pojišťovacích soudů nevěnoval žádné pozornosti.
I táží se podepsaní:
Kdy hodlá pan ministr provésti jmenování přísedících pojišťovacích soudů dle zákona o pojištění soukromých zaměstnanců?
V Praze, dne 16. ledna 1930.
Čuřík,
Šalát, Suroviak, dr Pružinský, Slušný, Sivák, dr Mederlý, Grebáč-Orlov, dr Labaj, Hlinka, dr Polyák, Macháček, dr Gažík, Mojto, dr Tiso, dr Luschka, Onderčo, dr Fritz, Danihel, dr Ravasz, dr Mayr-Harting.
138/VI.
Interpelace poslanců dr M. Ivánky, dr Františka Staňka, Aloise Petra a druhů
ministru sociální péče
o nemocenském pojištění soukromých úředníků na Slovensku.
Ministerstvo sociální péče na popud okresní nemocenské pojišťovny v Bratislavě a Zemské úřadovny pro pojišťování dělníků v Bratislavě, zakázalo proti znění zákona č. 221/1924 a č. 184/1928 a proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. října 1922 č. 14.689 a ze dne 28. června 1924 č. 11.589 Nemocenské pojišťovně soukromých úředníků a zřízenců v Praze pojišťovati soukromé úředníky na Slovensku a z tohoto zákazu vzešlo by nebezpečí odsunutá nemocenského pojišťování úřednického na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Nemocenská pojišťovna soukromých úředníků opírá své oprávnění o schválené stanovy a předložila dobrozdání význačných právnických kapacit: prof. bratislavské university Dr. Lašťovky a prof. brněnské university Dra Weyra. Přes to ministerstvo setrvalo na svém zákazu.
Tážeme se proto pana ministra sociální péče:
1.) je-li ochoten odvolací zákaz a zaručiti Nemocenské pojišťovně soukromých úředníků a zřízenců, aby mohla nerušeně prováděti nemocenské pojišťování soukromých úředníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
2.) Je-li ochoten působiti k lomu, aby nemocenský zákon zaměstnanců pro vyšší služební výkony byl v zájmu odstranění všech nesrovnalostí v organisaci úřednického nemocenského pojištění předložen co nejdříve parlamentu k projednání a odstranil tím i nedostatky v provádění pensijního zákona, který se v některých svých úsecích tohoto dosud neexistujícího zákona dovolává.
V Praze, dne 16. ledna 1930.
Dr Ivanka, dr Staněk, Petr,
dr Hodáč, Hudec, Vetterová-Bečvářová, dr Mičura, dr Černý, Machník, dr Lukavský, Vančo, dr Hnídek, Stašek Košek, Marek, inž. Novák, Špaček, dr Hajn, Zeman, Ježek, dr inž. Toušek, Mašata, Roudnický, Beran, inž. Žilka.
138/VII.
Interpelace
poslance Františka Seidla a soudruhů ministru financí
o vyplácení vánočních odměn kancelářskému personálu.
Kancelářské zaměstnanectvo finančního resortu jest stejně přetíženo úřední prací, jako jiné kategorie zaměstnanectva finanční správy. Šestihodinnová pracovní doba denní byla již před několika léty prodloužena na sedm hodin, které jsou soustavně překračovány bud nařízením pp. přednostů, nebo takovým přídělem služební práce, že osmihodinová, ano i delší pracovní doba denní není žádnou zvláštností, nýbrž téměř denním zjevem aniž do krajnosti vyčerpané a prací trvale přetížené zaměstnanectvo bylo za tuto vícepráce přiměřeně odměněno. Otázky tyto bude nutno v dohledné době uspokojivě upraviti, úřední agendu zjednodušiti a potřebný počet personálu řádně a úměrně služebnímu výkonu - rozmnožiti! V jiných resortech veřejné správy byly vypláceny vánoční odměny, k jichž rozdílení byla tlumočena celá řada námitek. Finanční správa však ani tímto nepatrným uznáním prací nepamatovala na všechny své zaměstnance, takže dochází řada stížností, hlavně z řad kancelářských zaměstnanců a to především od úřadů I. instance, kde v mnohých případech nebyly vyplaceny odměny žádné!
Podepsaní táží se pana ministra.
1. Jsou panu ministrovi tylo výsledky vyplácení vánočních odměn známy?
2. Je pan ministr ochoten sděliti, bodle jakých zásad byly rozvrženy volné částky na vánoční odměny připravené, pro jednotlivé instance úřední a pro jednotlivé kategorie zaměstnanců a za jakých předpokladů byli zaměstnanci či kateorie z účastí na těchto odměnách vylučovány?
3. Je p. ministr ochoten naříditi šetření, hlavně u I. a II. instance a nechati si předložiti seznam zaměstnanců, kterým vánoční odměny vyplaceny nebyly s příslušným odůvodněním, proč se tak postupovalo?
4. Je pan ministr ochoten dáti příkaz k dodatečnému vyplácení přiměřené odměny všem zaměstnancům neprávem vyřazeným?
V Praze dne 12. ledna 1930.
Seidl,
Husnaj, dr Macek, Pik, Benda, Staněk, Remeš, Srba, Kučera, Brodecký, Klein, dr Winter, Hampl, inž. Nečas, Bečko, Neumeister, Chalupník, Vácha, Jurnečková, Stivín, Nový.
138/VIII.
Interpelace
poslance Františka Seidla a soudruhů
ministru zahraničních věcí
o přípravách k provedení § 2 zákona ze dne 15. října 1925, čís, 221 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění státních zaměstnanců ve službách zahraničních.
Zákon ze dne 15. října 1925, čís. 221 Sb. z. a n., (jehož provedení bylo uloženo ministru sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry, nejdéle do 9 měsíců od jeho vyhlášení), nařizuje ve svém paragrafu 2. ťNemocenské pojištění státních zaměstnanců republiky Československé, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky, bude upraveno vládním nařízenímŤ.
Nemocenské pojištění pro veřejné zaměstnance ve vnitrozemí počalo se prakticky prováděti od 1. srpna 1925, ale pro účast zahraničních zaměstnanců na léčebné péči, nebylo podniknuto téměř po čtyři léta ničeho. Potřebné vládní nařízení k provedení § 2 citovaného zákona nebylo dosud připraveno a vyhlášeno, takže zaměstnanci ve službách zastupitelských úřadů za hranicemi republiky jsou v případě onemocnění nuceni hraditi veškeré výlohy z vlastních prostředků, čímž jsou jejich nedostatečné služební požitky zatěžovány novou, namnoze velmi tíživou položkou. Nevyřešení této otázky doléhá velmi tíživě na zaměstnance kategorií nejnižších i středních u kterých těžší případ onemocnění znamená pravidelně finanční katastrofu. Vyřešení otázky léčebné péče ve smyslu zákona 221/1925 Sb. z. a n. je nejvýše naléhavé a nestrpí dalších odkladů zvláště v tom případě když otázka byla již cit. zákonem řešena a jde pouze o ukončení přípravných prací k provedení zásady § 2, zákona o nemocenském,pojištění veřejných zaměstnanců.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. Jaké kroky byly podniknuty ve prospěch léčebné péče zaměstnanců v zahraničních službách v období od platnosti zákona 221/1925 Sb. z. a n.?
2. Jsou přípravné práce k provedení § 2 zákona čís. 221/1925 Sb. z. a n. ukončeny neb v jakém stadiu se nalézají?
3. Je pan ministr ochoten naříditi urychlené ukončení přípravných prací a předložiti příslušný návrh ministru sociální péče a uspíšiti tak vyhlášení vládního nařízení k § 2 zákona č, 221/1925 Sb. z. n., v době co nejkratší?
V Praze dne 14. ledna 1930.
Seidl,
Neumeister, Husnaj, Srba, Benda, Bíňovec, Jaša, V. Beneš, Chalupník, Stivín, inž. Nečas, Brodecký, Hampl, Polach, Vácha, Pik, Remeš, Koudelka, Prokeš, Staněk, Chalupa, dr Macek.
138/IX.
Interpelace
poslance Františka Seidla a soudruhů
ministru zahraničních věcí
o nové úpravě zahraničních přídavků.
Českoslovenští státní zaměstnanci zastupitelských úřadů, exponovaní v cizích státech, stěžují si v poslední době velmi trpce na vysoké ceny životních potřeb v některých sousedních státech, aniž by zahraniční přídavky byly těmto existenčně tíživým změnám přizpůsobovány. Vysoké ceny životních potřeb doléhají velmi tíživě na zaměstnance nižších a středních kategorií, jichž životní úroveň beztak přímo katastrofálně klesla provedením platového zákona. Každé nové vydání vrhá tyto zaměstnance do nových existenčních nesnází a dluhů.
Je nezbytně nutno, aby výše zahraničních přídavků byla podrobena nové zásadní revisi, aby bylo více přihlíženo k zásadě pouhé existence a aby s hlediska lidskosti a ohledů sociálních byly zahraniční přídavky zřízenců, podúředníků, kancel. pomocníků, oficiantů (vrchních), - (pomocných kancelářských úředníků), i úředníků všech kategorií až včetně 4. plat. stupnice nově upraveny a to především u zastupitelských úřadů exponovaných ve státech, kde ceny životních potřeb byly v posledních letech zvýšeny, zejména v Německu, Rakousku a j.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. Je panu ministru zahraničních věcí známo v jakých svízelných poměrech finančních se nalézají příslušníci nižších a středních kategorií zastupitelských úřadů?
2. Co bylo podniknuto ve prospěch nižších a středních kategorií v úpravě zahraničních přídavků od vyhlášení platového zákona hlavně ve státech a oblastech kde ceny životních potřeb značně stouply?
3. Je pan ministr ochoten podrobiti zahraniční přídavky zásadní revisi s ohledem na ceny životních potřeb v jednotlivých státech, po případě oblastech a přihlížeti vydatnější měrou k existenční základně nižších kategorií, až včetně 4. platové stupnice a provésti tuto novou úpravu v době co nejbližší, případně připraviti a doporučiti takový návrh ministerské radě k urychlenému projednání a schválení?
V Praze dne 12. ledna 1930.
Seidl,
Neumeister, Vácha, Klein, Bečko, dr Winter, Srba, Fr. Svoboda, Brodecký, Jaša, dr Macek, Pik, Chalupa, Staněk, Jurnečková, Remeš, Nový, dr Mareš, Prokeš, Hampl, inž. Nečas, Chalupník.
138/X.
Interpelace
poslance Václava Koska a druhů
ministru financí, ministru vnitra a ministru železnic
o přeřadění města Nymburku do skupiny B činovného.
Město Nymburk zařaděno jest dosud do skupiny C činovného. Činovné státních a veřejných zaměstnanců jest podle různých místních skupin odstupňováno jenom proto, aby byly oceněny odlišné místní poměry jednotlivých působišť zaměstnanců k ostatním vrstvám obyvatelstva, poněvadž jeho výslednicí a obrazem jsou místní poměry druhotní.
Město Nymbunk vzrostlo rychle z venkovského města o 3,500 obyvatelích na město čítající 12.200 obyvatelů. Vzrůst tento jest neobyčejně rychlý a proto také bytové poměry v Nymburce jsou daleko nepříznivější nežli v jiných obcích počtem obyvatel Nymburk převyšujících a vyššího činovného již požívajících. Nymburk jest městem rozvrstvením svého obyvatelstva velmi zajímavým. V Nymburce jest služebně přiděleno 2.513 státních a veřejných zaměstnanců se 6.020 rodinnými příslušníky, celkem medy 8.528 osob odkázaných na pevný plat. Počet státních a veřejných zaměstnanců činí v Nymburce plných 70% všeho obyvatelstva.
Jest tedy Nymburk vlastně obcí gážistů, mezi nimiž převládají podúředníci, zřízenci a dělníci. Vzhledem k tomu, že město Nymburk pozbylo tak charakter města s většinou zemědělského obyvatelstva, přestalo býti také v oboru zásobování obyvatelstva soběstačným. Všechny životní potřeby musí v Nymburce od převážné většiny obyvatelstva býti opatřovány nákupem. Jest přivozeno, že tato velká poptávka má za následek zdražování zboží.
Poněvadž při zhoršených životních podmínkách jest i řemeslná práce dražší, jsou tam i v ohledu ošacení a ostatních potřeb domácích stejné ceny obvyklé jako v Praze.
Druhotní poměry v Nymburce jsou tedy mimořádně tíživé a pro osoby odkázané na pevný plat jsou krajně nepříznivé a neliší se ničím od drahotních poměrů velikých lidnatých středisek nebo míst průmyslových, na něž již v příslušném zákoně a vládním nařízení v příčině činovného přeřazením byl již vzat zřeteli.
Podepsaní tážou se tudíž:
Jsou p. ministrům tyto poměry v Nymburce známy? Jsou ochotni s největším urychlením dáti uvedené poměry vyšetřiti a na základě vyšetření ihned město Nymbunk přeřaditi do skupiny B činovného?
V Praze dne 8. ledna 1930.
Košek
Adámek, Kaňourek, Rýpar, Světlík, Roudnický, Vaculík, Petr, dr Novák, Stanislav, dr Dolanský, Šamalík, Stašek, Myslivec, dr Mičura, Janalík, Sedláček, Víčánek, dr Daněk, Knotek, Bezděk, Navrátil.