II. Početní stav rotmistrů z povolání k 31. prosinci 1928:

1. Podle hodnosti:

praporčíci	754,
štábní rotmistři	3.024,
rotmistři	4.615,
úhrnem	8.393.

 

2. Podle rodinného stavu:

svobodní	1.403,
ženatí	6.902,
vdovci	34,
rozloučení a rozvedení	54,
úhrnem	8.393.

 

3. Podle věku:

narození	před r.	1874	12,	narození	roku	1891	454,
"	roku	1874	11,	"	"	1892	384,
"	"	1875	7,	"	"	1893	401,
"	"	1876	15,	"	"	1894	478,
"	"	1877	24,	"	"	1895	532,
"	"	1878	31,	"	"	1896	786,
"	"	1879	47,	"	"	1897	789,
"	"	1880	45,	"	"	1898	782,
"	"	1881	70,	"	"	1899	184,
"	"	1882	70,	"	"	1900	266,
"	"	1883	112,	"	"	1901	259,
"	"	1884	139,	"	"	1902	250,
"	"	1885	171,	"	"	1903	139,
"	"	1886	209,	"	"	1904	57,
"	"	1887	247,	"	"	1905	28,
"	"	1888	364,	"	"	1906	10,
"	"	1889	494,	"	"	1907	-,
"	"	1890	525,	"	"	1908	1.

 

III. Překládání do náhradní zálohy.

V roce 1928 byly podány celkem 8353 žádosti o zařadění do náhradní zálohy. Smíšenými komisemi bylo podle ustanovení § 93 branných předpisů určeno do náhradní zálohy 6085 branců. Z toho připadlo na:

1. živitele rodin podle § 84 br. předp.	4.024,
2. majetníky zděděných zemědělských usedlostí podle § 85 br. předp.	209,
3. majetníky živností a obchodů podle § 86 br. předp.	84,
4. živitele rodin podle § 87, odst. 1. br. předp.	1.492,
5. ostatní žadatele podle § 87, odst. 2. br. předp.	276.
Mimo to bylo zařaděno do náhradní zálohy		297,

 

branců z moci úřední, podle ustanovení § 20, lit. b) a c) bran. zákona, takže celkem bylo přeloženo do náhradní zálohy 6.382 branců.

IV. Osvětová a výchovná, činnost v armádě:

1. Vyučování negramotných:

Počet vyučovaných negramotných vojáku v roce 1928 byl 4.467. Z nich naučilo se číst a psát 3.500 vojáků. Zbytek připadá na nováčky, kterým byla znemožněna návštěva kursu předčasným propuštěním z vojenské služby, nemocí a pod.

Kursů, ve kterých byli negramotní vyučováni, bylo uspořádáno celkem 219 a vyučovalo v nich 174 důstojníků, 24 rotmistrů a 23 osob mužstva.

Až dosud nastoupilo vojenskou službu 34.345 negramotných branců, z nichž se naučilo číst a psát 26.000.

2. Vojenská zátiší.

Vojenská zátiší obstarávají všeobecné vzdělání vojáků a pečují o jejich zábavu. Dnes tvoří nezbytnou součást vojenských těles. Jest jich 301, z nichž některé mají ještě pobočky. Dále poskytují vojenská zátiší vojákům možnost, aby si mohli levně nakoupiti běžné potřeby a potraviny. Vojenská zátiší mají své čítárny, klubovny, kinematografy, divadla, loutková divadélka, prodejny denních potřeb, radiofonické stanice, vlastní hudební i pěvecké kroužky, sportovní náčiní, hřiště, kuželníky a mnoho jiných zařízení.

a) Knihovny a čítárny.

Knihovny vojenských zátiší mají již 413.000 svazků vybrané četby. Za minulý rok přečetli vojáci přes 1 milion knih.

V čítárnách vojenských zátiší jest denně vyloženo celkem 5.235 časopisů.

b) Zábavní podniky.

Vojenská zátiší mají:

divadel	82,
loutkových divadel	33,
kinematografů	104,
radiofonických stanic	168.

 

c) Vzdělávací, zábavné a jiné kroužky.

V minulém roce uspořádala vojenská zátiší:

oslav a akademií	490,
besed a večírků	730,
koncertů	1.202,
radiofonických produkcí	20.982,
divadelních představení	667,
loutkových představení	129,
kinematografických představení	6.744,
sportovních utkání	1.302,
různých sportovních cvičení	2.370,
jiných výchovných podniků	243.

 

Vojenská zátiší sdružovala vojáky v kroužky.

Pěvecké kroužky měly	1.770	vojáků,
hudební kroužky měly	2.017	"
šachové kroužky měly	2.047	"
fotbalové kroužky měly	3.747	"
jiné sportovní kroužky měly	3.366	"

 

3. Vojenská správa vydává časopis "Naše vojsko" věnovaný mravní výchově vojska. Časopis vychází nákladem přes 30.000 výtisků.

V. Vojenské letectví.

Počet letů oproti minulým rokům stoupl, což jest vysvětlitelno postupným rozvojem našeho letectví.

Mimo služební lety vykonali vojenští letci mnoho větších letů za továrny leteckého průmyslu.

V závodě kolem států Malé Dohody a Polskem docílili naši letci na československých strojích prvních míst. S hlediska propagačního nutno se zmíniti o úspěchu docíleného ve Francii a ve Švýcařích, kde mimo jiné bylo dosaženo vítězství na meetingu v Neuchâtelu v soutěži letadel turistických na letadle BH-11 s motorem 60 Ks. Na letadle Avia BH-29 s motorem Walter 120 Ks byla přeletěna bez nehody trať takřka 10.000 km na území 15 evropských států.

Vojenští letci dosáhli v roce 1928 nových 7 rekordů, z nichž 3 byly uznány mezinárodní federaci leteckou za rekordy světové.

Tak bylo dosaženo světového rekordu:

1. na vzdálenost v uzavřeném okruhu, třídě C, kategorie III. letadel jednosedadlových na letadle Avia BH-11 B s motorem Walter 60 Ks na vzdálenost 2.500 km,

2. na vzdálenost v přímém letu na trati Praha - Bědnodemjanovsk v SSSR na tomtéž letounu na vzdálenost 2.011 km,

3. na vzdálenost v uzavřeném okruhu, třídě C, kategorie I. letadel dvousedadlových na letadle Avia BH-9 s motorem Walter 60 Ks na vzdálenost 1.500 km.

5. Ministerstvo národní obrany.

VI. Vojenský zeměpisný ústav.

Vojenský zeměpisný ústav pokračoval i v roce 1928 v několikaletém předem stanoveném programu.

1. Astronomicko-geodetický odbor vedle četných menších prací pro potřeby vojenské správy i jiných státních institucí dokončil triangulaci I. řádu na Moravě a provedl triangulaci vojenského cvičiště u Milovic, triangulaci pro cvičební mapování některých území republiky a triangulace některých dělostřeleckých střelnic. Od roku 1920 pracoval tento odbor na přesné nivelaci území Velké Prahy a po jejím dokončení přistoupil k vybudováni rozsáhlé nivelační sítě v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Při těchto pracích bylo znivelováno celkem 5.537 km tratí a osazeno 10.308 značek.

Vedle toho zúčastnil se odbor vyměřování poledníkového oblouku mezi 20 - 25 východní délky Greenw. S tím souvisí dotčená již triangulace země Podkarpatoruské provedena na 15 bodech našeho, 5 bodech polského a 1 bodu rumunského území, jakož i měření základny u Mukačeva, dlouhé 9.600 m.

V roce 1929 dokončuje se podrobná triangulace na dělostřelecké střelnici v Brdech, pokračuje se v astronomickém měření na střední Moravě a v přesné nivelaci v zemi Slovenské. V roce 1930 bude pokračováno v astronomických pracech ve střední Moravě a v přesné nivelaci v zemi Slovenské. Bude též provedena podrobná triangulace na některém úseku Československé republiky pro účely topografického odboru.

2. Topografický odbor provádí v roce 1929 nové měření 1 : 10.000 na střelnici, v Brdech a dále 1 : 20.000 a reambulace 1 : 25.000 v jiných oblastech ČSR. Dále provádí se i fotogrammetrická a aerofotogrammetrická měření.

Pro rok 1930 je zamýšleno dokončiti nové měření 1 : 10.000 dělostřelecké střelnice v Brdech.

3. Kartografický odbor pokračuje v systematické opravě dosavadních oficiálních map, hlavně na úpravě jejich názvosloví, užívaje k jich opravě a doplnění výsledků prací topografických a došlých evidenčních dat.

Pro soukromé objednávky jsou v práči školní mapy nástěnné, objednávky civilní státní správy, škol, průmyslu a jiné.

Níže uvedená tabulka znázorňuje tiskárnou vojenského zeměpisného ústavu zhotovený počet tisků.

v roce 1920	718.457,
v roce 1921	659.190,
v roce 1922	1,577.889,
v roce 1923	2,661.429,
v roce 1924	2,773.181,
v roce 1925	3,153.636,
v roce 1926	2,827.062,
v roce 1927	2,178,250,
v roce 1928	2,242.100.

 

Počet tiskových desek použitých k tisku pohybuje se ročně mezi 2000 - 5000.

Přehled prodeje skladových výrobků jeví se takto:

v roce 1920 bylo prodáno	362.840 výtisků,
v roce 1921 bylo prodáno	928.815 výtisků,
v roce 1922 bylo prodáno	298.752 výtisku,
v roce 1923 bylo prodáno	216.388 výtisků,
v roce 1924 bylo prodáno	287.064 výtisků,
v roce 1925 bylo prodáno	566.368 výtisků,
v roce 1926 bylo prodáno	373.815 výtisků,
v roce 1927 bylo prodáno	337.231 výtisků,
v roce 1928 bylo prodáno	334.897 výtisků.

 

6. Ministerstvo vnitra.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Resortní působnost ministerstva vnitra se vztahuje na veškeru správu vnitřní, pokud není výslovně přikázána jiným úřadům. Zvláště důležitým oborem této vnitřní správy je péče o veřejnou bezpečnost. Rozpadá se tedy činnost resortu ministerstva vnitra na vnitřní správu v užším slova smyslu a na službu bezpečnostní. Vnitřní správu v užším slova smyslu vykonávají zemské a okresní úřady, obstarávajíce při tom agendu téměř všech ministerstev. Služba bezpečnostní přísluší jednak těmto úřadům, jednak úřadům policejním a četnictvu.

V celém tomto oboru působnosti projevuje se činnost ministerstva vnitra vedle agend konkrétní správy i činností normativní, totiž přípravou osnov zákonů, spadajících do oboru ministerstva vnitra, i vládních nařízení tyto zákony provádějících a ve spolupráci při obdobné činnosti jiných ministerstev. Tak byly v roce 1929 v ministerstvu vnitra vypracovány vládní návrhy zákonů o změně zákona o zrušení šlechtictví, řádů a titulů a o změně a doplnění zákona o svátcích a památných dnech republiky Československé. Připraven jest návrh zákona o prodloužení platnosti zákona č. 165/1920 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmarněna zřizovati státní policejní úřady, dále osnova zákona o podpoře nemajetných a repatriaci ve stycích mezinárodních a osnova zákona o úpravě poměrů zemských peněžních ústavů. V projednávání osnovy zákona o trestním správním právu a řízení se bude pokračovati. Připraveny jsou osnovy zákona o Nejvyšším správním soudě a zákona o řešení kompetenčních konfliktů, a zákona o změnách obecních hranic. Připravují se osnovy zákonů o příspěvcích pojišťoven pro účely hasičské, a výbušných látkách, o zbraních, o kinematografech, jakož i o nové úpravě nošení odznaků a stejnokrojů. Pokračováno bude v provádění zákona o organisaci politické správy a předpisů s ním souvisejících. Za součinnosti ministerstva veřejných prací bude připravena osnova zákona o policii silniční. Konají se obsáhlé přípravné práce pro celkovou reformu obecních zřízení.

Jakožto úřad v otázkách státně zaměstnaneckých v prvé řadě kompetentní není ministerstvo vnitra ve své působnosti omezeno na administrativní otázky, týkající se zaměstnanců vlastního resortu, nýbrž spolupůsobí jednak při projednávání jeduŽtlivých osobních záležitostí zaměstnanců jiných oborů státní správy, jednak při normativním provedení a výkladu jednotlivých ustanovení platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., a příslušných prováděcích předpisů, zejména pak je čino při přípravách k dalším prováděcím předpisům k tomuto zákonu. Intensivní péče byla věnována též provedení § 212 platového zákona o služebních požitcích a právních nárocích zaměstnanců veřejnoprávních korporací a ústavů, nové systemisaci služebních míst a řešení všech otázek s tím souvisejících.

Provedení nové organisace politické správy po stránce personální a zejména převzetí značného počtu zemských a okresních zaměstnanců do státní služby podle § 10 zákona o organisaci politické správy bylo hladce provedeno a pro sloučení dosavadních autonomních a státních osobních stavů zaměstnaneckých byla připravena nová systemisace služebních míst v politické správě.

V souvislosti s provedením organisačního zákona pečovalo ministerstvo vnitra, postupujíc v součinnosti s ministerstvy veřejných prací a financí, o řádné umístění reorganisovaných okresních úřadů a o účelné jejich vybavení věcnými předpoklady moderního úřadování. Této činnosti bude věnována i v příštím roce co největší péče, tak aby mohl býti postupně realisován program věcného vybudování všech podřízených úřadů, kteréž podle učiněných zkušeností je základní podmínkou pro zdolání agendy trvale stoupající.

Podle zákonů č. 139/1919 Sb. z. a n., a č. 500/1921 Sb. z. a n., vydává ministerstvo vnitra Sbírku zákonů a nařízení, a to jednak v autentickém znění českém, jednak v úředním překladu německém, polském a maďarském; vedle toho vydává samostatně "Věstník ministerstva vnitra" jakož i "Věstník četnictva". Sbírka zákonů a nařízení vydává se v počtu výtisků v jazyku:

1. českém	26.000
2. německém	8.000
3. polském	200
4. maďarském	800

 

Důležitý obor působnosti ministerstva vnitra tvoří úprava úředního místopisu republiky, která byla dokončena vydáním úředního seznamu míst na Podkarpatské Rusi podle zákona č. 266/1920 Sb. z. a n. (statistický lexikon obcí, IV. díl), takže nyní všecky země republiky mají stanovenou úřední nomenklaturu obcí, osad a jejich místních částí.

Na rok 1930 se připravuje druhé všeobecné sčítání lidu v republice. Za tím účelem budou vykonány všecky potřebné přípravné práce a bude také připraveno prováděcí nařízení k zákonu č. 47/1927 Sb. z. a n., o sčítání lidu.

V agendě volební bylo po volbách do zemských a okresních zastupitelstev a po jmenování do zemských zastupitelstev provedeno i jmenování do zastupitelstev okresních.

V oboru finančního hospodářství svazků územní samosprávy, zejména zemí a obcí a jich ústavů a podniků vykonává ministerstvo vnitra dozor podle zákonů č. 329/1921, 77/1927 a 125/1967 Sb. z. a n. a přísluší mu v mezích řečených zákonů, aby jednak přímo rozhodovalo o některých hospodářských a majetkových věcech zejména zemských, jednak pak podávalo vládě jako její referent návrhy v těch věcech, jež jí v zemské a obecní samosprávě jsou vypraženy k rozhodnutí. Dále přísluší ministerstvu vnitra, aby jako vládní referent projednávalo administrativní záležitosti zemských peněžních ústavů úvěrních v zemích české a Moravskoslezské v rozsahu určeném stanovami a vykonávalo dozorčí právo nad jejich filiálkami pro Slovensko a Podkarpatskou Rus v mezích zákona č. 238/1922 Sb. z. a n. a jednacího řádu pro filiálky.

Důležitou činnost národohospodářskou vykonávalo ministerstvo vnitra i v oboru nadací. Na nadační půdě zemědělské byla v zásadě provedena ve smyslu příslušných zákonných ustanovení pozemková reforma a prováděna jest reforma půdy lesní podle programu stanoveného státním pozemkovým úřadem. Bylo dále pokračováno v přeměně jednotlivých nadací vzhledem k ustanovení zákona č. 61/1918 Sb. z. a n., o zrušení šlechtictví.

Dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o provedení čl. 266. poslední odstavec a 273 mírové smlouvy St. Germainské o nadacích, majetku kolektivit a veřejných osob právnických, sjednaná v Praze dne 7. prosince 1925, jest v posledním stadiu svého provedení. Jednání o téže materii podle čl. 249 a 256 mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem, svého času přerušená, byla obnovena.

Jednání s Rumunskem o rozdělení majetku obcí a žup, jejichž území byla přeťata československo-rumunskou hranicí státní, jest ve stadiu přípravném.

Práce, spojené s rozlukou správních pomůcek s Rakouskem, jsou ve hlavních rysech skončeny.

Dohoda s Maďarskem o vydání správních spisů, publikovaná ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 160/1927 jest prováděna; rovněž tak obdobná dohoda o tomto předmětě sjednaná s Rumunskem a Polskem.

V roce 1930 bude pokračováno v jednání s Maďarskem o provedení čl. 249 a 256 mírové smlouvy Trianonské, dále s Rumunskem o rozdělení majetku obcí a žup, jejichž území byla přeťata československo-rumunskou státní hranicí, a budou prováděny práce spojené s rozlukou správních pomůcek s Rumunskem, Polskem a Maďarskem. Činnost ministerstva vnitra vztahovala se i na ostatní obory jednání mezistátního, zejména na spolupůsobení přijednávání smluv a při přípravných pracích k tomu čelících (na příklad se Spojenými státy Severoamerickými a s Maďarskem) při expertních pracích ku přípravě kodifikace mezinárodního práva a k jednání za účelem hájení práv Československého státu před mezinárodními fory.

V agendě státního občanství bylo v roce 1929 pokračováno v dosavadní činnosti nařizovací a rozhodovací, jejímž předmětem je provádění předpisů o státním občanství na základě ústavních zákonů a předpisů jimi v platnosti ponechaných, zejména pak také provádění ustanovení mírových smluv v zákony ty pojatých. Dosud jeví se účinky norem povahy mezistátní, vydaných v době přechodné, tím způsobem, že značný počet obyvatelstva majícího nyní státní příslušnost cizí, domáhá se velmi četně československé naturalisace, což platí zejména také o občanech bývalého Uherska, kteří dosud velmi početně uplatňují nárok na udělení československého státního občanství podle zákona Dérerova. Počet případů takovéhoto nároku překročil 6.000 a je nepochybno, že dalším průběhem pětileté lhůty, plynoucí od 22. srpna 1926, počet případů ještě značně vzroste. V nesčetných jiných případech jde o určení státního občanství buď k zákroku strany nebo z povinnosti úřední, jednak o rozhodování o žádostech a odvoláních ve věci přiznání státního občanství i ve věci opcí, i rozhodování otázek domovského práva. K tomu se pojí další častá působnost ve věcech projednávaných před nejvyšším správním soudem.

Do oboru ministerstva vnitra spadá dále agenda vyživovacích příspěvků, které se podle platného zákona vyplácejí oprávněným příslušníkům vojínů presenčně sloužících, po případě povolaných k vojenskému výcviku nebo cvičení; rovněž sem spadá disposice prostředky určenými pro likvidaci péče o uprchlíky a pro péči o občanské poškozence. Tak bylo přikročeno k likvidaci škod, které byly způsobeny československým státním příslušníkům za plebiscitního sporu o Těšínsko, Spiš a Oravu; rovněž dlužno pamatovati na přípěvky k úhradě škod, způsobených výtržnostmi.

V agendě akciových společností bylo v roce 1929 povoleno zřízení 29 takovýchto společností, z nichž 12 je úplně nových, 17 podniků, jež existovaly dříve v jiné formě buď jako společnost s r. o. aneb veřejná obchodní společnost atd., přijalo právní formu akciovou. Akciový kapitál těchto 29 nových společností činí dohromady 92,100.000 Kč. Zvýšen byl akciový kapitál (včetně zvýšení na podkladě stabilisačních bilancí) u 40 společností o částku 345,820.000 Kč a snížen u 9 společností o částku 36,010.000 Kč. Dále byly schváleny změny stanov u 84 akciových společností. Mimo to bylo v této agendě spolupůsobeno při jednáních o obchodních smlouvách, při provádění zákona nostrifikačního a o zápisech společností s ručením obmezeným.

V oboru státního dozoru nad soukromými pojišťovnami bylo v roce 1929 vedle běžné agendy úkolem ministerstva vnitra řešiti otázky související s vyřízením koncesních žádostí oněch říšskoněmeckých pojišťoven, které v našem státě dosud pracují, na, základě hospodářské dohody, a působiti zejména k tomu, aby zajištěna byla výplata pojistek, jež naši příslušníci uzavřeli u říšskoněmeckých pojišťoven na staré rakouské koruny, plně v korunách československých. Rovněž zúčastnilo se ministerstvo vnitra prací na, osnově zákona o zrušení poplatků ze zajišťovacích smluv a zákona proti podloudné činnosti cizích pojišťoven, které na území Československé republiky nemají oprávnění obchodovati. Na programu pro příští dobu je revise v ústavech, které podle mezistátních úmluv provádějí likvidaci pojistek, uzavřených před převratem čsl. příslušníky u cizích pojišťoven, jež po převratu neobdržely v Československa republice koncesi k provozování pojišťovacích obchodů.

Státní dozor nad spořitelnami jest toho času vykonáván nad 374 ústavy a jejich pobočkami, sběrnami a platebnami. Mezi úkoly státního dozoru stojí v popředí sanace, správněji řečeno likvidace spořitelny "Schluckenauer Sparkasse", na jejímž výsledku jest závislá celá řada jiných lidových peněžních ústavů, zejména také spořitelen. V důsledku nepoměrně veliké držby válečných půjček jest nutno také sanace dalších 83 spořitelen. Na příslušném sanačním plánu se pracuje. Jinak zbývá státnímu dozoru mimo pravidelné agendy dohlédací ještě schváliti spořitelnám jejich řády jednací a služební včetně řádů výslužného a kárného. Rozvoji spořitelnictví na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde obyvatelstvo, seznavši značné výhody uložení u spořitelen a úvěrů spořitelnami poskytovaných, ústavy tyto se zvláštní oblibou vyhledává věnuje se zvláštní péče.

Také v roce 199 byla věnována velká pozornost cizineckému ruchu, pokud jej lze podporovati agendami ministerstva vnitra. Dlužno poznamenati, že po zrušení visové povinnosti ve styku s Německem, Rakouskem, Finskem, Belgií, Královstvím Jugoslávie, Španělskem a Japonskem dojde patrně ještě v roce 1929 ke zrušení této povinnosti ve styku s Anglií, Itálií a Norskem.

Bezpečnostní služba, tvořící podstatnou součást agendy ministerstva vnitra, vyžadovala v roce 1929 stálé péče, aby policejní úřady byly vybaveny zařízeními pro rychlý a účelný výkon policejní služby. Pro zmodernisování této služby se připravuje zejména vybudování policejní radiové sítě zřízením zvláštní radiové vysílací stanice policejní a vybavením policejních úřadů a významnějších pohraničních kontrolních stanic přijímacími aparáty. Současně se věnuje potřebná pozornost i reorganisaci telefonní a telegrafní sítě a doplnění telefonického zařízení policejních úřadů. Pro evidenci a možnost úspěšného stíhání zvlášť nebezpečných zejména mezinárodních zločinců zřídilo ministerstvo vnitra dnem 1. prosince 1929 "Všeobecnou kriminální ústřednu" jako součást policejního ředitelství v Praze. Věnuje se stálá pozornost tomu, aby mužstvo bylo vhodně ubytováno, jeho všeobecné vzdělání povzneseno a vyškolení zdokonaleno. V rámci finančních prostředků budou zřízeny nové policejní úřady státní, kde toho bude v zájmu zajištění veřejné bezpečnosti a klidu nejvíce třeba.

Po ukončení soupisu Cikánů, který jest nařízen zákonem č. 117/1927 Sb. z. a n., bude lze na základě evidence potulných Cikánů zameziti ohrožování veřejné bezpečnosti cikánstvem, které se v některých krajích stalo hotovou metlou.

Podíl četnictva na veřejné bezpečno, ti v našem státě jest obecně znám a výsledky tohoto oboru veřejné služby jsou i veřejností s povděkem kvitovány. Dlužno se především zmíniti o činnosti 40 četnických pátracích stanic, jichž působnost jest ministerstvu vnitra vodítkem při dalším postupném vybavování četnictva různými pomůckami moderní kriminalistiky. Dnem 1. června 19.39 byla zřízena další četnická pátrací stanice v Klatovech. Chovu služebních psů četnictva v pyšelském ústavu věnuje se péče jak po stránce služebního výcviku, tak i zejména v ohledu veterinárním; v rámci této puče připravuje se stavba kotců pro chovné feny a mláďata. V postupném budování telefonní sítě mezi četnickými stanicemi se pokračuje, takže ze 2719 četnických stanic již 1789 stanic má telefonní spojení. Služební kola konají četnictvu velmi platné služby jejich počet se nákupem rok od roku zvyšuje. V přítomné době má četnictvo v užívání 478 kol a 41 motorové kolo. Pro výkon služby v zimním období jsou četnické stanice, hlavně pohraniční, vybaveny 1866 páry lyží a 911 páry sněhových obručí. Ta některých horských četnických stanicích na Slovensku udržuje se horolezecká výzbroj. Střelecká zdatnost četnictva se podporuje zvýšením dotace střeliva a zavedením mizivých cílů. Dosavadní nedostatky v ubytování četnictva snaží se ministerstvo vnitra odstraniti buď získáním prostornějších a vhodnějších kasáren nájmem " koupí budov nebo i stavbou vlastních kasáren. Pro jednotnost četnických stejnokrojů v kvalitě i barvě byly látky na četnické stejnokroje a tkaniny na ložní součástky četnictva normovány. Pro vzdělání a zábavu příslušníků četnictva podporuje se činnost knihoven a čítáren, zřízených u zemských četnických velitelství a půjčování knih těm četnickým stanicím, v jichž sídle není vhodných veřejných knihoven.

Ze zařízení, která slouží vyučené působnosti resortu ministerstva vnitra, dlužno se zmíniti o knihovně a archivu. Úřední knihovna ministerstva vnitra je zřízena a vedena tak, aby v ní pro potřebu služby byly stále po ruce veškeré tisky k informacím, jichž jest třeba pro běžnou práci administrativní i pro souvislé práce odborné. Tomuto účelu slouží jednak celý československý tisk (periodický i neperiodický), docházející do zdejšího ministerstva na základě § 18. tisk. zák., jednak odborná literatura cizozemská (hlavně německá, rakouská, francouzská a anglická). Počet sv azků, do knihovny zařazených, činí přibližně 20.000, při čemž část knih nemohla býti dosud pro nedostatek místa definitivně zařaděna.

Archiv ministerstva vnitra pečuje o starší spisy státní správy politické, soudní a finanční a podává odborná dobrá zdání nejen pro ministerstva, jež tyto obory státní správy obstarávají, nýbrž i pro jiná ministerstva, zejména pro ministerstva školství a národní osvěty a veřejných prací. V roce 1929 byla zejména podávána odborná dobrá zdání o rozličných záležitostech správních, pokud svým původem sahaly jakýmkoliv způsobem do minulosti, bez ohledu na to, zda se k ním chovaly písemné doklady v archivu ministerstva vnitra či nic. Byly podávány odpovědi na četné vědecké dotazy a vyhledáván ve velkém množství archivní materiál pro početné domácí a zahraniční vědecké badatele. Prováděly se předepsané revise skartovaných spisů se stanoviska historicko-archivního u úřadů politických, soudních a finančních všech instancí v Čechách a z části i na Moravě, a spisy cenné historicky byly přebírány k dalšímu uložení. Značnou část archivní agendy tvořila správa starých desek zemských, jichž se neustále užívá velkou měrou jak pro potřeby právní tak i historicko-vědecké. Pokud stačily velmi omezené peněžité prostředky, byla s potřebnou pečlivostí doplňována příruční archivní knihovna, která jest důležitou pomůckou k vyřizování úředních a vědeckých prací, uložených v archivu ministerstva vnitra. Ve zvláštní publikační činnosti byl dotištěn II. svazek Sborníku archivu ministerstva vnitra:. Vedle pokračování v těchto pracích směřuje úsilí archivu ministerstva vnitra k soupisu všech pozůstalostních spisů, uložených u soudů v obvodu Velké Prahy, jež mají význam pro účely vědecké a úřední. Dále bude dokončeno podrobné urovnání a přenesení krajské registratury v Čáslavi a podle zkušeností, při této příležitosti získaných, bude zahájeno pořádání ostatních krajských registratur, jehož úplné provedení pro rozsáhlost materiálu a pro nedostatek archivního konceptního úřednictva vyžádá si delší doby. Největším úkolem bude převzetí spisů bývalého c. k. místodržitelství v Praze, uložených dosud v přeplněné registratuře zemského úřadu v Praze, a to spisů všeobecné registratury z let 1856-1900, presidiální registratury z let 1881 - 1900 a spisů vyvazovacích z let 1869-1911. Tento materiál čítá 6738 fasciklů, 1157 podacích protokolů, 409 fasciklů, 407 indexů, 47 knih normálií, na 300 kusů původních listin, 651 sešit normativních výnosů a oběžníků a 4246 nadačních listů. Toto převzetí setkává se ovšem s velkými překážkami, které tvoří jednak veliký nedostatek místa v archivních skladištích, jednak nedostatek sil. Mimo to bude započato s tiskem III. svazku Sborníku archivu ministerstva vnitra "pro nějž jest materiál již shromážděn.

Stručný přehled činnosti ministerstva vnitra lze shrnouti v poznatek, že tomuto resortu jest svěřena velmi široká a důležitá: působnost, která jej ve všech stolicích; především však v činnosti úřadů okresních a zemských, co nejúžeji váže s lidem, jehož potřebám slouží v bezprostředním styku s obyvatelstvem. V činnosti resortu pojí se vlastní působnost administrativní s péčí o veřejnou bezpečnost a pořádek, která jest předpokladem mírové práce a hospodářského i kulturního pokroku. Státní rozpočet, pokud se týká ministerstva vnitra, jest přizpůsoben těmto úkolům.

K vlastním rozpočtovým číslicím se přehledně uvádí toto:

V rozpočtu na rok 1930 preliminují se výdaje ministerstva vnitra (kap. 6) částkou	691,313.060 Kč.
V rozpočtu na rok 1929 byly preliminovány výdaje ministerstva vnitra (kap. 6) částkou	709,861.710 Kč,
preliminuje se tedy pro rok 1930 méně o	18,548.650 Kč.

 

Snížení toto vyplývá v prvé řadě ze snížení potřeby na politickou správu v zemích o 26,7 mil. Kč provedením organisačního zákona (potřebu pro rok 1929 nebylo lze přesně zjistiti a byla proto z opatrnosti do rozpočtu zařaděna částka poměrně vyšší), dále ze snížení potřeby na vyživovací příspěvky o 02 mil. Kč, a na péči o uprchlíky o 02 mil. Kč, ze zmenšené potřeby na občanské poškozence o 1,- mil. Kč, konečně pak z menší potřeby na četnictvo o 1 mil. Kč.

Naproti tomu se zvýšila potřeba kapitoly 6. jednak zařazením nové částky 39 mil. Kč na sčítání lidu, jednak zvýšením potřeby na platy stráží bezpečnosti o ca 55 mil. Kč následkem rozmnožení uniformované stráže bezpečnosti a úpravy příplatku na byt povoleného usnesením vlády ze dne 17. července 1928 a administrativní potřeby policie o ca 1,2 mil. Kč, a to hlavně v důsledku zmíněného rozmnožení uniformované stráže bezpečnosti.

Příjmy na rok 1930 preliminují se částkou	19,436.000 Kč
tedy proti částce na rok 1929 preliminované	11,334.180 Kč
více o	8,101.820 Kč

 

Zvýšení toto odůvodňuje se hlavně tím, že se příjem na příspěvcích obcí k nákladům na stráž bezpečnosti a civilní stráž preliminuje vyšší částkou o 7,6 mil. Kč jako pravděpodobný příjem podle ustanovení § 3. (odst. 1.) zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n. Dále se zvyšuje příjem z předplatného na Sbírku zákonů a nařízení o 0,1 mil. Kč v důsledku zvýšení počtů předplatitelů a příjem z poplatků za vidování pasů o 0,2 mil. Kč následkem stoupnutí cestovního ruchu.