1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Část zvláštní.

Skupina I. Vlastní státní správa.

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Z činnosti kanceláře presidenta republiky v roce 1929 a z programu prací pro rok 1930 uvádí se hlavně:

A. Stavební úprava pražského hradu.

I. Nová část hradu.

a) Ukončena úprava representačních síní v I. poschodí jižního traktu až na instalaci ústředního topení, která bude provedena v roce 1930.

b) Pokračováno v úpravě a zadláždění III. hradního nádvoří. V roce 1929 budou zadlážděny asi tři čtvrtiny nádvoří, zbývající část v roce 1930.

Z detailních úprav na III. hradním nádvoří bylo v roce 1929 provedeno: osazení schodiště k budově starého proboštství, úprava farady konstrukce nad zbytky basiliky Spytihněvovy (mezi budovou starého proboštství a dómem svatovítským), osazení sochy sv. Jiří na nový dioritový podstavec a bronzový basinek, osazena rampa z III. hradního nádvoří do nádvoří starého hradu a markýza při vyústění schodiště ze zahrady na Valech na III. hradní nádvoří.

c) Ukončeno osazení schodiště ze zahrady na Valech na III. hradní nádvoří. V roce 1930 ukončena bude vnitřní výzdoba schodiště několika plastikami a úprava přiléhající síně.

d) Úprava vstupní síně v Matyášově bráně bude v hlavních rysech ukončena v roce 1929 až na osazení kamenné podlahy a portálu do dnešní Matyášovy brány. Tyto práce budou ukončeny v roce 1930 a současně zahájena bude úprava celého spojovacího traktu ke Španělskému sálu.

e) Úprava IV. hradního nádvoří odložena pro nedostatek finančních prostředků na rok 1930. V roce 1929 provedena jen menší úprava stržením sešlé brány, oddělující toto nádvoří od náměstí Hradčanského.

f) V zahradě na Valech provádí se další zabezpečování svahu hradních zahrad v partii od domu čp. 169/III. až k Moravské baště. V roce 1930 bude se v těchto pracích pokračovati.

II. Historická část hradu.

V roce 1929 ukončeno zabezpečení Vladislavské části starého hradu a sálové klenby. Zbořeny přístavky podél ulice Jiřské, renovována východní fasáda západního křídla a zahájeny restaurační práce na severní a jižní fasádě sálu Vladislavského a v Přemyslovských síních pod sálem Vladislavským. V těchto pracích bude se pokračovati i v roce 1930. V renovovaných síních pod sálem Vladislavským budou postupně uloženy bohaté archeologické sbírky hradního musea.

Na letohrádku Belvedere ukončena restaurace celé farady letohrádku, zabezpečení klenby ochozu betonovým překladem a měděným krytem. Ve vstupní místnosti zřízen nový dřevěný kasetový strop. V roce 1930 provedena bude konservace kamenné plastiky a restaurace přízemních a sklepních místností.

Kol Míčovny provedena z části zevní úprava. V roce 1930 přikročí se k vnitřní úpravě Míčovny, aby bylo lze použíti této vzácné stavitelské památky při zahradních recepcích.

III. Archeologické vykopávky.

V letošním roce zjištěny zbytky různých staveb kamenných a dřevěných v západní části III. hradního nádvoří mezi dómem svatovítským a východním příčným hradním traktem. Přímo před budovou starého proboštství nalezeny zbytky několika staveb kamenných z 15. a 16. století a části dlažby a cihlových podlah. Proti portálu svatovítskému nalezeny zbytky dřevěných staveb z 10. až 11. století, četné předměty keramiky a různých řemeslných nástrojů.

Veškeré stavby byly ofotografovány a přesně zaměřeny. Konstrukce dřevěných staveb byly vyňaty a konservovány. Tím ukončeny archeologické vykopávky na III. hradním nádvoří, podávající jasný přehled stavební činnosti na tomto nádvoří od dob nejstaršího osídlení této části. Velice cenný materiál bude zpracován a knižně publikován.

B. Zámek v Lánech.

V roce 1929 ukončena stavba ozdobné zdi u zámeckého rybníka. Pro rok 1930 neprojektují se v zámku lánském žádné stavby.

C. Státní statek Lány.

V roce 1928 provedena byla za součinnosti Ústředního ředitelství státních lesů a statků revise lesního hospodářského plánu na státním statku v Lánech. Účelem revise bylo stanovení přesných zásad racionelního hospodaření na tomto statku se zřetelem k jeho zvláštní povaze jakožto statku sloužícího representačním účelům státním.

Dle těchto hledisek rozděluje se hospodářství lesní v Lánech:

na čistý voluptuár (obora ve výměře 2.107 ha),

na hospodářství čistě výnosové ve výměře cca 3.000 ha.

Současně provedena byla nová organisace lesní správy v Lánech. Zřizuje se nové polesí (v důsledku připojení polesí žilinského ku státnímu statku v Lánech) a důchodenský úřad.

Pro lesní správu a důchodenský úřad projektuje se nová budova v bezprostřední blízkostí obce Lán. V budovách lesní správy na Nových Dvorech bude ubytován správce pro polesí Obora a adjunkt; úřadovny lesní správy budou adaptovány na hájovnu. Naproti tomu dosavadní hájovna Vašírovská lísa adaptuje se na myslivnu pro správce polesí Lány.

V hospodářství polním provedena byla meliorace pozemků v celkové výměře cca 58 ha. Do programu na rok příští zařazeno jest odvodnění pozemků kol lihovaru v Lánech a dalších pozemků na Ploskově v celkové výměře cca 45 ha.

V rozpočtovém návrhu této kapitoly na rok 1930 preliminují se výdaje částkou	19,2 mil. Kč.
V roce 1929 bylo preliminováno	19,1 mil. Kč,
jest tedy na rok 1930 preliminovaná potřeba proti roku 1929 větší o	0,1 mil. Kč.

 

Zvýšení odůvodňuje se hlavně větší potřebou na platy stálých zaměstnanců podle platových zákonů a nařízení, na udržování hradních budov, nádvoří a zahrad a na otop Pražského hradu.

Státní příjmy preliminují se částkou	2,5 mil. Kč,
tedy proti roku 1929	2,7 mil. Kč,
méně o	0,2 mil. Kč.

 

Snížení příjmů odůvodňuje se hlavně menším výnosem lesní těžby v důsledku snížení ročního etátu a znehodnocení dřeva poškozeného zvěří.

2. Zákonodárné sbory.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Státní výdaje pro rok 1930 preliminují se částkou	42,56 mil. Kč
a jsou proti výdajům pro rok 1929	42,63 mil. Kč
menší o	0,07 mil. Kč

 

Snížení vzniklo menší potřebou na doplnění a udržování inventáře a zařízení místností sněmovních jak u poslanecké sněmovny (0,3 mil. Kč), tak u senátu (0,1 mil. Kč), poněvadž potřeba inventární po úpravách budov sněmovních nebude vyžadovati vysokých nákladů, menší potřebou na náhrady výloh senátorům (0,07 mil. Kč), poněvadž podle průměru posledních 3 roků lze počítati s menší potřebou na změnu senátorských míst.

Naproti tomu nastalo zvýšení u platů přidělených zaměstnanců (0,24 mil. Kč), s ohledem na normální časové postupy, dále u platu smluvního personálu (0,07 mil. Kč), mimo to vedle různých menších zvýšení vzniklo ještě další zvýšení u platů smluvního personálu (0,09 mil. Kč) v důsledku služebních smluv.

Celkové příjmy pro rok 1930 preliminují se částkou jako v r. 1929, tj. 204.000 Kč.

3. Předsednictvo ministerské rady.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.

V zásadním vymezení oboru působnosti presidia ministerské rady nenastala žádná tměna a proto se v tomto směru odkazuje na vylíčení podané na těchto místech v létech minulých. Jest přirozeným důsledkem obsáhlé kompetence vlády jakožto sboru (§ 81. úst. test.) a úkolu presidia ministerské rady jakožto úřadu zpravujícího písemný materiál pro zasedání vlády i vyřizujícího vládní usnesení, že téměř všechny čelné práce a akce jednotlivých resortů, jak jsou uvedeny u příslušných kapitol, procházejí alespoň částečně ministerskou radou a proto i spisově presidiem ministerské rady.

Státní úřad statistický.

Rok 1930 přináší čsl. státní službě statistické veliký úkol provésti a zpracovati druhé:.sčítání lidu zakládající se na zákonu o sčítání lidu ze dne 17. března 1927, č. 47 Sb. z. a n. V témže roce má býti provedeno prvé sčítání závodů zemědělských, průmyslových a živnostenských.

Jestliže sčítání lidu obsahující kromě jiných znaků zvláště i sčítání povolání obyvatelstva je inventurou lidí jako nositelů práce, pak sčítání závodů je inventurou ostatních činitelů výrobních. Naše prvé sčítáni závodů je tím významnější, ježto má poskytnouti obraz výrobních činitelů našeho hospodářství po dvanáctileté politické samostatnosti a má poskytnouti obraz stavu hospodářství v našich zemích po více jak 25 letech, jež uplynula od posledního sčítání závodů, jež se před válkou naposled konalo na našem území r. 1902. Tyto skutečnosti jsou nejlepším dokladem potřebnosti těchto šetření a rentability jejich nákladů. Je přerozeno, že úkoly tak značné zaujmou rozpočtově několik let a je v zájmu přehledu celého rozsahu práce a příslušných nákladů, aby byl podán předběžný rozpočet rozvržený na předpokladu, že hlavní mimořádné práce potrvají jak při sčítání lidu tak i při sčítání závodů po dobu 3 let (1930-32).

Je přerozeno, že po dobu budoucích tří let těžiště rozpočtu Státního úřadu statistického bude ležeti v rozpočtu mimořádném. Tím ovšem nesmí se pustiti se zřetele řádný pracovní program statistické služby, neboť jak již v důvodových zprávách k rozpočtům na rok 1928 a 1929 bylo zdůrazněna, význam a produktivita této služby rok od roku vzrůstá. Nemůže býti lépe vysvětlena a odůvodněna funkce statistické služby, než jak ji nalézáme uvedenu ve velkolepém díle francouzských národohospodářů Gide a Rista "Dějiny nauk národohospodářských" (v českém překladu manželů Koudelových str. 467 a 468.), když praví: "Tak jako chemie, fysika a přírodní vědy všeobecně se dnes oživují a rozvinují hlavně pracemi v laboratořích, tak i vědě národohospodářské slouží dnes střediska pozorování, jako by byly její laboratoře, a jejich soustavné práce přispívají podstatně k pokroku vědy. Ve zprávách a studiích, které tyto instituce vydávají, musíme dnes často hledati pramen pokroku národohospodářského myšlení. Uveďme z nesčetných publikací statistických úřadů jednotlivých států a významných společností, které kolektivně organisují práci sbírání a rozboru hospodářských dat, Bulletin, vydávaný ústřední statistickou službou francouzskou nebo Review of Economic Statistics university Harwardské; to jsou typy pramenů, které dnes poskytují národnímu hospodáři pracovní materiál a často i dokonalé zpracování tohoto materiálu. Rozmnožiti tato střediska pozorování a analysy, zvětšiti jejich neodvislost, jejich prostředky činnosti, vytvářeti duchy schopné k zužitkování a výkladu zjevů, jež shromažďují, dáti takto lidem a veřejnému mínění stále bezpečnější názor o vývoji velikých zjevů sociálních, jejichž vývin často bezděčný a nepozorovaný ovládá politiku - to jest dnes nejnaléhavějším úkolem."

Tato sova jsou zajisté i nejlepším dokladem nejen veliké odpovědnosti, před niž jsme postaveni, majíce pečovati o úkoly, jež nová doba klade na statistickou službu, ale také i dokladem produktivnosti prostředků vynaložených k tomuto účelu. Řádné vybudování statistické služby není jen otázkou prestiže kulturní, ale i důležitým zájmem hospodářským.

Pro rok 1930 preliminují se výdaje částkou	47,9 mil. Kč,
tedy proti částce schválené pro rok 1929	32,7 mil. Kč,
více o	15,2 mil. Kč.

 

Zvýšení nastalo - nepřihlížejíc k menším zvýšením u různých položek - hlavně u položky "Platy stálých i přidělených zaměstnanců" časovým postupem do vyšších stupňů platových (0,3 mil. Kč); dále v tit. 1. "Předsednictvo ministerské rady" u § 4. zvýšením úvěru na fond pro nepředvídané výlohy vlády (4 mil. Kč); v tit. 2. "Státní úřad statistický" u pol. "Nájemné" v důsledku najmutí nových místností pro Státní úřad statistický v novostavbě D. Ú. P. (0,8 mil. Kč); u pol. "Zařízení úřadu" (0,1 mil. Kč); konečně zařazením mimořádných úvěrů na sčítání, jež S. Ú. S. hodlá v roce 1930 provésti a to: na sčítání zemědělských závodů (7,6 mil. Kč), na sčítání živnostenských závodů (1,9 mil. Kč) a na přípravné práce pro sčítání lidu (0,9 mil. Kč).

Rozpočet celkových nákladů na tato sčítání a jeho rozvrh na jednotlivá léta 1930 1931 a 1932 jest sestaven v následujících tabelách.

Naproti tomu nastalo snížení výdajů - kromě menších částek - hlavně v tit. 1. "Předsednictvo ministerské rady" u § 5. na provádění zákona ze dne 22./12. 1924, č. 286 Sb. z. a n. (0,2 mil. Kč) a v tit. 2. "Státní úřad statistický" u položky: "Publikace" (0,4 mil. Kč).

Příjmy na rok 1930 preliminují se částkou	21,55 mil. Kč,
tedy proti částce preliminované pro rok 1929	21,51 mil. Kč,
více o	0,04 mil. Kč.

 

Zvýšené příjmy očekávají se v titulu 2. "Státní úřad statistický" vzhledem k příznivým výsledkům předchozích let.

3. Předsednictvo ministerské rady.

I. Rozpočet nákladů na sčítání zemědělských závodů.

Rozpočet	na rok
	1930	1931	1932
	Kč
A. Osobní výdaje.
1. Odměny komisařům	4,480.500	-	-
2. Odměny u okresů	953.750	-	-
3. Práce ve Státním úřadě statistickém
a) rozesílání tiskopisů	5.500	-	-
b) sbírání a evidence	5.000	-
c) likvidace účtů	10.000	-	-
d) revise materiálu	450.000	800.000	-
e) zpracov. závodů statist.	-	3,750.000	1,875.000
f) statistika dobytka	150.000	150.000	-
g) statistika stromoví	-	300.000	-
h) zpracov. zvláštních otázek	-	-	300.000
Osobní výdaje (úhrn)	6,054.750	6,000.000	2,175.000
B. Věcné výdaje.
1. Tiskopisy a stroje	1,060.000	240.000	-
2. Cestovné a diety komisařům	540.000	-	-
Věcné výdaje (úhrn)	1,600.000	240.000	-
Celkem	7,654.750	6,240.000	2,175.000

 

Rekapitulace podle let.

Roku	1930	Kč	7,654.750,
"	1931	"	6,240.000,
"	1932	"	2,175.000,
úhrnem		Kč	16,069.750.

 

II. Rozpočet nákladů na sčítání průmyslových a živnostenských závodů.

Položka	na rok
	1930	1931	1932
	Kč
A. Osobní výdaje.
1. Odměny vyšetřujícím komisařům	1,000.000	1,460.000	-
2. Odměny u okresů	150.000	270.600	-
3. Práce ve Státním úřadě statistickém	178.500	2,542.000	1,600.000
(úhrn)	1,328.500	4,272.600	1,600.000
B. Věcné výdaje.
1. Tiskopisy a jiné věcné potřeby	251.472	394.278	-
2. Cestovné a diety komisařům	350.000	190.000	-
(úhrn)	601.472	584.278	-
Celkem	1,929.972	4,856.878	1,600.000

 

Rekapitulace podle let.

Roku	1930	Kč	1,929.972
"	1931	Kč	4,856.878
"	1932	Kč	1,600.000
Úhrnem		Kč	8,386.850

 

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

V roce 1929 pokračovalo ministerstvo zahraničních věcí ve své činnosti ve stejném duchu a stejnými metodami jako v letech předcházejících, pečujíc soustavně o udržení a prohloubení politických, právních, obchodních i administrativních styků s jinými státy, o upevnění mezinárodního postavení Československé republiky a obhájení jejích zájmů a potřeb ve všech situacích a poměrech mezinárodních.

Na poli politickém vedena byla činnost ministerstva zahraničních věcí zejména snahou zachovati a upevniti dobrý mírový poměr k sousedům, rozmnožovati záruky bezpečnosti a pokojného rozvoje utužováním svazků zvláště se státy spojeneckými a úsilím, aby bylo pracováno ve smyslu míru a vzájemného dorozumění na mezinárodních forech, zejména ve Společnosti Národů.

V poměru ke spřáteleným státům učiněn byl v uplynulém roce další krok vpřed upevněním malodohodového spojeneckého svazku tím, že byly obnoveny a sjednoceny smlouvy s Rumunskem a Jihoslavií. K těmto smlouvám připojena byla současně jednotná tripartitní smlouva arbitrážní: Úsilí zahraniční politiky neslo se ve vztazích k oběma malodohodovým spojencům také k prohloubení vzájemných styků kulturních a hospodářských. V tomto směru lze poukázati zejména k poradám věnovaným otázkám vzájemných styků hospodářských na konferenci expertů konané v únoru 1929 v Bukurešti.

Pokud jde o ostatní bezprostřední sousedy, udržovala naše zahraniční politika na pevné přátelské základně svůj poměr k Polsku a k Rakousku. V poměru k Německu lze ukázati nejen na dojednání otázky československého přístavního pásma v Hamburku, nýbrž i na úspěšné porady o pohraničních otázkách železničních, na dohodu o ochraně domácího trhu práce a na obnovená jednání obchodní, která, jak lze doufati, přinesou v dohledné době kladný výsledek. V poměru k Maďarsku nemohla se říditi, naše zahraniční politika pouze snahou o udržení dobrých sousedských styků, nýbrž musila si všímat i oněch maďarských politických tendencí, které vyvěraly a vyvěrají dosud z revisionistické a proti naší integritě směřující orientaci a vyrovnati se s těmito tendencemi nejen propagačně, ale, pokud se projevily v oficielní maďarské politice, diplomaticky a politicky. Zde lze připomenouti zejména akci vyvolanou iredentistickým projevem maďarského ministerského předsedy v červnu 1923 a vedenou v kontaktu s ostatními členy Malé Dohody. Zahraniční politika jest také pro budoucno připravena čeliti všem maďarským počinům, které by směřovaly proti právnímu řádu, na němž je Československo vybudováno, ale při atom zůstává věrna, své zásadě, že jsme se nikdy nevymykali a nevymykáme spolupráci s Maďarskem a že nezanedbáme žádné příležitosti, která by přispěla k vytvoření dobrého poměru s tímto státem.

Ve vztazích k velmocem a ostatním státům nenastaly během minulého roku podstatné změny. Snahy naší zahraniční politiky vyčerpávaly se tu udržováním vztahů a svazků již dříve formulovaných. Důkazy dobrých vztahů k nim shledali jsme zejména při řešení mezinárodních otázek buď na mezinárodních forech, anebo mimo ně. Síť našich arbitrážních smluv byla v roce 1929 rozmnožena o několik nových: s S. H. S., Rumunskem, s Belgií a Řeckem. Kromě toho bude jednáno nebo v jednání pokračováno s těmito státy o smírčí a rozhodčí smlouvu: s Bulharskem, Portugalskem, dále se Švýcarskem, Holandskem a Norskem. S jinými státy: Albánií, Argentinou, Brazílií, Bulharskem, Čínou, Dánskem, Francií, Chile, Maďarskem, Německem. Norskem, Persií, Polskem, Rakouskem, S. H. S., U. S. A., Švédskem, Švýcarskem a Tureckem bude ministerstvo zahraničních věcí pokračovati v jednání o různé jiné smlouvy jako: smlouvu o usazování, úmluvu o právní pomoci ve věcech-občanských a obchodních, úmluvu o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních, úmluvu o vzájemném uznání a výkonu soudních rozhodnutí, o vzájemné podpoře osob nemajetných, smlouvu v oboru sociálního pojištění; o bezplatném ošetřování nemocných, smlouvy konsulární a jiné.

Součinnost ve Společnosti Národů byla také v roce 1929 velmi intensivní a projevila se téměř ve všech oborech, na něž se rozprostírá činnost této instituce. Zvláštní zmínky zasluhuje náš podíl v hospodářských institucích a konferencích, naše účast v jednání o mezinárodní konvenci proti penězokazectví a v jednáních o dalším postupu v řešení otázek odzbrojovacích a bezpečnostních. Při řešení otázek menšinových, které nabyly v tomto roce mimořádného rozsahu, postupovali jsme společně s našimi spojenci, jakož i s Polskem a Řeckem, při čemž jsme nezanedbali ničeho v hájení zájmů státu, jsouce věrni závazkům, které jsme převzali mírovými smlouvami.

Vztahy Československé republiky k Vatikánu nalézají se ve stadiu praktického provádění "modu vivendi". Provádění "modu vivendi" bude vyžadovati pravděpodobně ještě i v roce 1930 podstatné součinnosti ministerstva zahraničních věcí. Náleží sem zejména účast ve vymezování obvodů čsl. diecésí tak, aby jejich hranice oproti cizině splývaly s hranicí státní, dále úprava majetkových poměrů diecésí a řešení otázky osamostatnění řádů a řeholních kongregací v Československu tak, aby nepodléhaly cizím představeným, leč by šlo o domy generální.

Ministerstvo zahraničních věcí bude i v roce 1930 pokračovati v administrativním provádění spisové rozluky s Rakouskem, Rumunskem a Maďarskem a pokud se týče spisového materiálu Těšínska, Spiše a Oravy s Polskem."

V obchodní politice byla naším obchodním stykům zajištěna větší stabilita dodatečnou dohodou s Polskem a definitivní smlouvou s Kanadou. Obchodními smlouvami s Francií a Španělskem pak dosaženo, aby se zbožím vyváženým do těchto zemí zacházeno bylo podle doložky nejvyšších výhod, které do té doby našemu zboží poskytovány nebyly. Ve snaze o další stabilisaci obchodně-politických poměrů sjednána byla definitivní smlouva s Persií. Hlavní pozornost soustředěna byla však na úpravu obchodně politických poměrů s Německem a s královstvím S. H. S. Přes vnitropolitické obtíže, jež v obou těchto státech po delší dobu nedovolovaly, aby bylo s úspěchem pokračováno v dřívějších jednáních, byla tato jednání s oběma státy obnovena a vedla prozatím - pokud jde o království S. H. S. - k sjednání nové smlouvy všeobecné (rámcové), založené na zásadě nejvyšších výhod. V jednání s Německem byla vzájemně vyměněna zásadní stanoviska pokud jde o požadavky celně tarifní, jichž revise po delší. přestávce v jednání ukázala se nutnou se zřetelem na změněné poměry. Vedle toho připravuje se v důsledku nových celních tarifů v Turecku, Rumunsku a Španělsku revise dosavadních smluv s těmito státy, resp., pokud jde o Rumunsko; celně-tarifní smlouva.

V oboru dopravní politiky bylo dosaženo v jednání s Německem o podstatných bodech úpravy poměrů na přípojových železničních tratích v pohraničí zásadní dohody, takže mohl býti připraven text příslušné mezistátní smlouvy. V otázce přístavních pásem v Hamburku a ve Štětíně (podle ustanovení článku 363-364 a článku 339 mírové smlouvy versailleské) byla připravena dohoda mezi vládami československou a německou, která bude předložena mezinárodní komisi k rozhodnutí o zřízení těchto pásem.

V oboru letectví došla k výměně ratifikačních listin letecké smlouvy s Německem, jakož i k sjednání nových leteckých tratí ve směru Praha - Kolín n. R. - Londýn a Mariánské Lázně - Norimberk a pokračováno v jednání s Anglií o leteckém provozu na tratí Praha - Londýn. Rovněž byly sjednány dohody s Německem a Rakouskem o přeletech bez přistání do vzdálených významných středisek letecké dopravy (Hamburk, Záhřeb).

V rámci naznačených cílů a směrnic politických a hospodářských, řízených zájmy a potřebami státu, vyvíjela se v minulém roce také pravidelná činnost ministerstva zahraničních věcí po stránce administrativní. V obor této činnosti přísluší péče o československé příslušníky v cizině za účasti úřadů státních a institucí neúředních. První místo zaujímá péče o vystěhovalce, jich ochrana při dopravě a v novém domově, při čemž se hledí zvláště na zákonodárství cizích států týkající se vystěhovalectví a sleduje se činnost mezinárodního úřadu práce.

Administrativní činnost ministerstva zahraničních věcí zahrnuje dále ochranu čsl. příslušníků zaměstnaných ať trvale nebo přechodně v zahraničí se zřetelem k sociálnímu pojištění, podporám v nezaměstnanosti atd. a vztahuje se mimo to též na péči o československé válečné poškozence žijící v cizině a na ochranu domácího trhu práce.

Pokračující konsolidace poválečných poměrů přispěla podstatně k zjednodušení agendy pasové a vilové. V roce 1929 zrušena byla vilová povinnost ve styku Československo se Španělskem, Japonskem, Estonskem, Dánskem a Islandem a přechodné zrušení vis s královstvím S. H. S. proměněno bylo v trvalé. O zrušení vilové povinnosti s jinými státy se vyjednává.

Stále živěji rozvíjející se mezinárodní styk Československé republiky jak po stránce politické, tak po stránce hospodářské, má za následek nové úkoly a povinnosti. Mimořádná posice republiky, jakožto státu exportujícího, ukládá našim zastupitelským úřadům povinnost zvýšené účasti v zápase o odbyt našeho zboží v cizině a v úsilí hledati pro naše výrobky nová odbytiště. Jednání v zahraničním resortu, pokud jde o uzavírání nových smluv obchodních a o revisi smluv starých, narážejí v důsledku různých, často si odporujících zájmů na stále větší obtíže, jest zapotřebí mimořádné přípravy a velmi opatrného postupu, aby úspěch jednání těch nebyl ohrožen.

Při rostoucí soutěži na mezinárodním trhu vyžaduje hospodářská agenda zastupitelských úřadů stále většího podrobného studia hospodářských poměrů a bedlivého sledování změn v té které zemi.

Tyto zvýšené úkoly nutí ministerstvo zahraničních věcí ke změnám v síti zastupitelských úřadů tak, jak toho vyžaduje měnící se situace. Jest přerozeno, že při tom nelze pomýšleti na zmenšení počtu zastupitelských úřadů a jim přiděleného personálu. V budoucnosti bude se naopak stále naléhavěji projevovati tendence, aby síť zastupitelských úřadů vybudována byla co nejúplněji.

Nejsou to však jen množící se zájmy obchodní, které by předpoklad tento odůvodňovaly, k nájmům těmto přistupuje jako další důležitý článek otázka vystěhovalecká, zvyšující našim zastupitelským úřadům značně agendu sociální a otázka cizineckého ruchu (mezinárodního styku kulturního, sportovního a turistického), jejíž úspěšné řešení činí velké nároky na zastupitelské úřady po stránce propagační.

V době od 1. července 1928 do 30. června 1929 zřízen byl konsulát ve Rjece, honorární konsuláty v Alexandrii, Durbanu, East London, Skadaru, San Sebastianu a honorární místokonsulát v Port Elizabeth. Diplomatická agencie a generální konsulát v Tiraně přeměněna byla na vyslanectví, konsuláty v Chicagu a Mnichově povýšeny byly na generální konsuláty a místokonsuláty v Katovicích, Černovicích, Skoplji a Štýrském Hradci na konsuláty. Zrušeny byly: úřad delegáta v Peipingu, jehož agendu převzalo zastupitelství ČSR. v Shanghaii, a honorární konsulát v Kavalle.

Do programu činnosti na rok 1930 bylo pojato - pokud to dovolí úvěrové prostředky - zřízení nových zastupitelských úřadů a to: vyslanectví v Limě a po případě v Habaně nebo Caracasu, efektivních konsulárních úřadů v Barceloně, Charbinu, Omaze, Winnipegu, Štětíně, Batavii, Splitu a Tunisu a povýšení konsulátů v Bombayi a Záhřebě na generální konsuláty.

Vývoj sítě zastupitelských úřadů v posledních létech jest patrný z této tabulky:

	Úřady diplomatické	31. XII. 1926	31. XII. 1927	31. XII. 1928	1. VII. 1929
1.	Vyslanectví	23	29	29	30
2.	Úřad delegáta	1	1	1	-
3.	Diplomatická agencie a generální konsulát	-	1	1	-
4.	Generální konsulát s diplomat. charakterem	1	1	-	-
	Úřady konsulární
5.	Diplomatické úřady, uvedené pod 1. až 4., vykonávající agendu konsulární	20	26	26	26
6.	Skutečné konsuláty	53	52	52	52
7.	Zastupitelství	3	2	2	2
8.	Honorární úřady	76	95	109	115
	Celkový počet bez úřadů ad 5.	157	181	194	199

 

Tituláři některých úřadů uvedených pod 1. a 4. byli současně pověřeni diplomatickým zastoupením Československé republiky

31. prosince 1926 ve	4 státech,
31.prosince 1927 v	11 státech,
31. prosince 1928 ve	13 státech,
1. července 1929 ve	13 státech,

 

aniž mají v těchto státech úřední sídlo.

Pro rok 1930 preliminovány jsou výdaje částkou

Kč 167,570.419,-.

 

Pro rok 1929 preliminovány byly toutéž částku. Jest tedy rozpočet na rok 1930 beze změny.

K přepočítání cizích měn použito bylo tak, jako roku minulého pevných přepočítacích kursů, které byly pro obor ministerstva zahraničních věcí zavedeny dnem 1. ledna 1928 v souhlase s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Příjmy preliminují se pro rok 1930 ve stejné výši jako byly preliminovány pro rok 1929, tj. částkou Kč 14,080.000,-.

Rozpočet Společnosti Národů.

Náklady Společnosti Národů hradí podle odst. 5. článku 6. Paktu státy - členové Společnosti Národů, kteří schvalují na každoročním Shromáždění Společnosti Národů její rozpočet.

Náklady Společnosti Národů jsou tyto:

1. Výdaje spojené s činností Sekretariátu Společnosti Národů i s výdaji na zasedání Shromáždění Rady, jejich poradních orgánů ať stálých nebo pouze dočasných, jakož i výdaji na zasedání mezinárodních konferencí konaných pod záštitou Společnosti Národů.

2. Výdaje Mezinárodní organisace práce i s výdaji na zasedání Správní rady a Mezinárodní konference práce.

3. Výdaje Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti, tj. platy a diety soudců, výdaje spojené s činnosti zapisovatele dvoru, jakož i výdaje na zasedání Stálého dvoru.

Rozpočet Společnosti Národů připravuje se vždy v dubnu roku předcházejícího. Rozpočtový návrh obsahuje tři oddělené částky, tj. rozpočet "Sekretariátu Společnosti Národů a zvláštních orgánů Společnosti", "Mezinárodní organisace práce" a "Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti". Rozpočtový návrh Sekretariátu připravuje generální sekretář Společnosti Národů, rozpočtový návrh Mezinárodní organisace práce jeho ředitel, a rozpočtový návrh Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti jeho zapisovatel.

Všechny tři rozpočty předkládány jsou tzv. kontrolní komisi Společnosti Národů, která je prozkoumá a navrhuje po případě změny a redukce.

Když byl rozpočet prošel Radou Společnosti Národů, jest předložen Shromáždění Společnosti Národů: Shromáždění je přidělí své IV. komisi, tzv. rozpočtové, která probírá rozpočet položku za položkou a po provedených úpravách doporučí jej Shromážděni ke schválení.

Členům S. N. jest dána záruka a možnost zabrániti nepřiměřenému vzrůstu rozpočtu a jest samozřejmo, že Československá republika se vždy přičiňuje, aby bylo dbáno zásad krajní šetrnosti.

Návrh rozpočtu Společnosti Národů na rok 1930 vykazuje tyto preliminované výdaje a příjmy:

	Zl. frs.		Zl. frs.
Výdaje		Příjmy
I. Sekretariát a odborné orgány:		I. Řádné příspěvky
Řádné výdaje	14,994.306,-	a) na vydržování sekretariátu a odborných orgánů	14,994.306,-
Investiční výdaje	183.000,-	b) na vydržování Mezinárodní organisace práce	8,330.011,-
II. Mezinárodní organisace práce:		c) na vydržování Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti	2,256.524,-
Řádné výdaje	8,330.011,-
Investiční výdaje	80.000,-	II. Mimořádné příspěvky:
III. Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti:		a) na nemovitosti v Ženevě	1,375.000,-
Řádné výdaje	2,256.524,-	b) na zařízení	274.457.-
Investiční výdaje	11.457,-
IV. Nemovitosti v Ženevě	1,375.000,-
	27,230.298,-		27,230.248,-