Důvodová zpráva

k návrhu

finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1930.

Část všeobecná.

A. Rozpočet po stránce formální.

Pro rok 1930 nebyly ve struktuře rozpočtové zavedeny podstatné změny. Forma rozpočtu, jak byla před třemi lety upravena, se vžila a umožňuje svou stálosti snadnější srovnávání rozpočtu pro rok budoucí s rozpočtem pro rok předchozí. Změny, které byly provedeny, jsou podřadnějšího významu bez porušení formálních základů, na nichž byl až dosud státní rozpočet vybudován.

V administrativním rozpočtu (rozpočtová skupina I.) staly se jen některé podřadné změny, zejména:

1. V kapitole 7. "Ministerstvo spravedlnosti" se preliminuje celý náklad pro Komenského ústav v Košicích, který byl v roce předchozím částečně preliminován v kapitole 17. "Ministerstvo sociální péče".

2. Z výdajů kapitoly 11. "Ministerstvo zemědělství" byl vyloučen náklad na ústřední ředitelství státních lesů a statků a přímo zařazen do rozpočtu podnikového, z něhož již v předešlých letech náklad ten podle předpisů byl refundován.

3. Do rozpočtu kapitoly 14. "Ministerstvo veřejných prací" byl při titulu 5. "Elektrisace státu" zařazen nový paragraf "Státní příspěvek elektrisačnímu fondu" v důsledku ustanovení odstavce 2. § 5 zákona z 22. března 1929, č. 44 Sb. z. a n., podle něhož rozdíl mezi úrokem z výpůjček opatřených elektrisačním fondem a úrokem placeným ze zápůjček poskytnutých elektrisačním fondem nese stát.

4. Z rozpočtu kapitoly 16. "Ministerstvo železnic" byla potřeba na některé výdaje, jež povahově spíše příslušejí k úhradě železničnímu podniku, vyloučena a zařazena přímo do rozpočtu státního podniku "Československé státní dráhy". Jsou to následující potřeby:

a) "Výlohy ústřední a ředitelské rady železniční". (Pol. 16., § 2, tit. 1, rozpočtu pro rok 1929).

b) "Správní výdaje a náklady likvidační za soukromé dráhy zestátněné, nebo jsoucí ve státním provozu". (Pol. 17., § 2, tit. 1. rozpočtu pro rok 1929).

c) "Trasování železnic a výdaje s tím spojené". (Pol. 20., § 2, tit. 1. rozpočtu pro rok 1929).

d) "Náklad na ústřední sbor důvěrníků". (Pol. 21., § 2, tit. 1. rozpočtu pro rok 1929).

5. Z rozpočtové kapitoly 22. "Všeobecná pokladní správa" byla z výdajů vyřazena kvota dopravních daní (tit. 2., § 5), která dle článku II. finančního zákona se ponechává Československým státním dráhám k úhradě výdajů investičních. Stejná částka byla vyloučena v kapitole 21. (tit. 3. § 5 pol. 4.) "Ministerstvo financí" z příjmů finanční správy. Změna tato byla provedena z důvodu jednotnosti postupu ve všech kapitolách rozpočtových, jako to bylo již provedeno v předchozích letech u podílu samosprávných svazků a fondů a u podílu silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích. Dosavadní způsob budgetování působil, že další zvyšování kvoty dopravních daní ponechávaných železnicím se jevilo jako vzestup státních výdajů, kdežto vlastně jde o to, že státní správa se vzdává určité kvoty svých příjmů. Evidence těchto položek ovšem tím nesmí trpěti; tento příděl jest uveden ve skupině II. rozpočtu a krácení daní dopravních jest v příjmech číselně vyznačeno.

V rozpočtech podnikových (rozpočtová skupina II.) zavádí se nový způsob úhrady investic "vlastními prostředky". Nebylo by účelným a hospodárným, aby podniky hradily investice jen dosavadním způsobem, tj. podílem z provozního zisku, příspěvkem státní pokladny a zápůjčkou, jestliže jejich vlastní prostředky, zejména nastřádané v reservních fondech, jim umožňují buď úplnou anebo částečnou úhradu z tohoto zdroje.

Již v rozpočtu na rok 1929 byl dodatečně zaveden v přehledu skupiny II. nový oddíl C. "Použití čistého zisku, případně hrazení ztráty", pro krátkost doby nebylo však v tomto roce již možno provésti změny tyto také v podrobných rozpočtech podnikových a v jejich sumářích. Letos se i v těchto rozpočtech provádějí a jest již z nich patrným, jak se disponuje provozním ziskem a jaká částka má býti odvedena státní pokladně, resp. v případě provozní ztráty, jaká částka má býti uhrazena státní pokladnou. Tím stává se rozpočet státních podniků úplnějším a přehlednějším a přizpůsobuje se také svou strukturou státním závěrečným účtům. Na místo názvu "Použití čistého zisku, případně hrazení ztráty" používá se názvu "Zjištění konečného přebytku (schodku)", který lépe vyhovuje, neboť odpovídá účelu tohoto oddílu.

K rozpočtu "Československá pošta včetně poštovní úřady šekové" jest se zmíniti o tom, že pro rok 1930 ponechává se československé poště likvidní zisk podniku na částečnou úhradu investic, kdežto podle rozpočtu pro rok 1929 byl provozní zisk podniku odveden státní pokladně a poštovní správa byla odkázána stran úhrady investiční potřeby na zápůjčku. Na plnou úhradu investic nedostávající se částka bude v roce 1930 uhrazena vlastními prostředky podniku a to stavebními příspěvky, které jsou nájemníci povinni Československé poště platiti na investiční zařízení, z prostředků reservního fondu poštovních úřadů šekových, pokud jde o investice pro tyto úřady, a konečně z reserv poštovního, telegrafního, telefonního a automobilního provozu, utvořených z nepřímých odpisů peněžní hodnoty zakládacích aktiv podniku a z amortisačních příspěvků, placených pražskými telefonními účastníky.

Do rozpočtu Československých státních drah byly zařazeny, jak již shora uvedeno, některé výdaje, jež povahově spíše příslušejí k úhradě železničnímu podniku.

U podniku "Státní lázně" bude úhrada investičních výdajů pro rok 1930 opatřena jednak provozním ziskem, jednak zápůjčkou, kdežto pro rok 1929 měla býti úhrada investičních výdajů opatřena pouze zápůjčkou.

Pokud se týče potřeby, jíž si pravděpodobně vyžádá úprava systemisace služebních míst, zajištěna je jednak v rozpočtu administrativním (rozpočtová skupina I.) ve všeobecné pokladní správě částkou 20 mil. Kč, jednak v rozpočtech podnikových (rozpočtová skupina II.).

Ostatní méně význačné zraněny formálního rázu budou uvedeny v podrobných vysvětlivkách k jednotlivým rozpočtům.

B. Finanční zákon.

Ve znění finančního zákona bylo provedeno několik závažnějších změn proti roku 1929, které byly vyvolány jednak dalším rozvojem státní administrativy, jednak nutností zavésti účetní pořádek u záloh na učitelské platy, které se dosud částečně súčtovaly mimoetátně.

Do článku II. fin. zákona se vsunuje jako 5. odstavec ustanovení, podle něhož se vojenským lesním podnikům ponechává, převýší-li provozní zisk, dosažený těmito podniky, preliminovanou částku, tento vyšší zisk na zvětšení investičních splátek za převzaté lesní pozemky v Brdech a Malackách. Vojenským lesním podnikům byla totiž podle článku XIV. finančního zákona pro rok 1929 poskytnuta zúročitelná investiční zápůjčka 40,000.000 Kč, které byla použito větším dílem na zaplacení některých převzatých lesních komplexů pro dělostřelecké střelnice v Brdech a Malackách. Uvedená zápůjčka 40,000.000 Kč má býti podle možnosti co nejdříve splacena z prostředků podniku. Proto nutno docíleného eventuelního vyššího zisku, nežli jest preliminovaný, použíti na nejrychlejší sklácení této zápůjčky.

Článek III. doplněn novým odst. 4., který řeší úhradu nákladu na výstroj železničních vozidel průběžnou tlakovou brzdou.

K článku IV. se připojuje jako 2. odstavec ustanovení, kterým se stanoví na krytí potřeby zvýšených učitelských platů neuhrazených vydržovateli škol ve skupině III. podíl z příjmů na dani z obratu a přepychové částkou 800,000.000 Kč a kterým se ministr financí zmocňuje, aby hradil z dosaženého vyššího příjmu na uvedených daních zálohově také onen náklad na zvýšené platy učitelské, který není uhrazen prostředky dosavadních vydržovatelů včetně tohoto podílu. Učitelské platy mají sice hraditi podle § 45 zákona čís. 104/1926 Sb. z. a n. dosavadní vydržovatelé, tito však nemají dostatečných prostředků k tomu. Státní správa přispívá proto na úhradu těchto platů údělem preliminovaným ve skupině III. "Podíl samosprávných svazků a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích". Avšak ani tímto údělem neopatří se ještě plná úhrada pro, učitelské platy. Zbytek potřebný do plné úhrady poskytuje státní správa od lept zálohou z vyšších nad rozpočet docilovaných příjmů. Aby byl pro tento způsob úhrady a pro správné vyúčtování získán podklad, jest vhodným vložiti do finančního zákona toto prozatímní ustanovení pro dobu, pokud tato otázka nebude rozřešena zvláštním zákonem.

Úděl ten je výhradně ustanoven na úhradu zvýšených učitelských platů, takže v tomto rámci může ho býti použito jen do výše skutečné potřeby.

S ustanovením tímto souvisí též doplnění článku XIX., odstavec 1., kde bylo vsunuto do závorky: "po skutečném zaplacení záloh podle čl. IV."

V článku XIV. upouští se od zmocnění ministra financí k opatření peníze nutného pro investiční potřeby československé pošty úvěrovou operací aneb k poskytnutí zálohy ze státní pokladny, protože její potřeby byly, jak již shora zmíněno, opatřeny jednak ponecháním likvidního zisku podniku, jednak vlastními prostředky podniku, za to však se toto zmocnění rozšiřuje na vojenské továrny na letadla, na státní tiskárnu v působnosti ministerstva národní obrany a na státní lesy a statky.

Do investičních potřeb, jež se mají podle článku XIV. finančního zákona opatřiti úvěrem, byl převzat také peníz nutný na zaplacení nemovitého majetku, převzatého pro podnik státní lesy a statky v důsledku provádění pozemkové reformy.

Toto ustanovení jest přípravou ku provedení postátňovací akce lesní v širším měřítku po stránce finanční.

Státní lesy a statky převzaly dosud podle zákonů o pozemkové reformě ca. 190.000 ha lesní půdy, za níž dluhují nedoplatek kolem 270 milionů Kč. Za další lesy v rozloze ca. 317.000 ha bude třeba vedle výnosu přejímaných statků zaplatiti ještě ca. 454 milionů Kč a interkalární úroky, jež se odhadují na 126 mil. Kč. Úhrnem bude tedy potřebí vedle částek placených hotově z výnosu převzatých lesů asi 850 mil. Kč na zaplacení nedoplatku odevzdací ceny.

Toto zaplacení není najednou z běžných hotovostí možno a stane se postupně z výnosu nabyté půdy, což jest podle vypracovaných podrobných plánů zabezpečeno. Bude tudíž nutno potřebný peníz opatřiti úvěrem, a to v roce 1930 do výše 280 mil. Kč.

Převzetí lesů státem podle zákona o pozemkové reformě jest časově vhodné a z hospodářských důvodů nevyhnutelné, aby mohl stát provésti ekonomisaci správy svých lesů. Odkladem celé akce by stát značně ztrácel. Bude-li převzetí cestou úvěrovou uspíšeno, znamená to též rychlejší zlikvidování značných nedoplatků na daních a dávce z majetku, váznoucích na zabraném pozemkovém majetku.

K opatření odevzdací ceny úvěrem zamýšlí se použíti emise pozemkových listů úvěrových podle zákona ze dne 11, března 1920, č. 166 Sb. z. a n. o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy a vlád. nař. ze dne 7. prosince 1922, č. 360 Sb. z. a n. o náhradových knihách a náhradových bankách.

Emisi těchto pozemkových listů úvěrových bude možno financovati z největší části na účet pohledávky státu za náhradovým fondem, státního pozemkového úřadu. Peněžní trh nebude tedy v roce 1930 emisí zatížen.

Ustanovení odst. 3. článku XIV. fin. zákona bylo nutno hledíc k tomu, že zatížení majetkové podstaty státních podniků může se podle § 3 zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n. státi jen zákonem.

C. Rozpočet po stránce materielní.

Rozpočet na rok 1930, dvanáctý od počátku republiky, je aktivní, přes řadu mimořádných okolností, které brání rychlejšímu snížení podílu státního hospodářství na národním důchodu. Je to šestý aktivní rozpočet od počátku republiky, a pátý po sobě jdoucí aktivní rozpočet. Tento rozpočet vyhovuje v každém směru požadavku rozpočtové stability. Jeho konečná cifra jest přibližně stejná jako rozpočtu minulého, a i když se vezme v úvahu, že některá snížení výdaj ů nebyla při voděna skutečnými úsporami, nýbrž pouhými formálními přesuny, nevyplývá, jak bude níže dovozeno, žádné značnější zvýšení. Jest tedy i letošní rozpočet dalším krokem v plánovitém vývoji našeho finančního hospodářství.

I. Rozpočet administrativní.

A. Státní výdaje.

a) Rozsah administrativního rozpočtu.

Pro rok 1930 navrhují se celkové výdaje částkou	9.366,904.736 Kč,
kdežto pro rok 1929 byly preliminovány částkou	9.534,373.114 Kč,
takže je rozpočet pro 1930 po stránce výdajové o	167,468.378 Kč,
absolutně nižší.

 

Toto snížení vzniklo některými přesuny a odchylnými úpravami, jak bude níže číselně doloženo.

V první řadě jest to vyloučení pro rok 1929 ve výdajích všeobecné pokladní správy zařazené 25%ní kvoty dopravních daní částkou 175,600.000 Kč a její přímá kompensace u dopravních daní na straně příjmové.

Dále provedeny některé menší přesuny, které byly již shora v pojednání o formálních změnách rozpočtu uvedeny, a to:

1. Peněžní potřeba na osobní a věcné výdaje ústředního ředitelství státních lesů a statků, preliminovaná pro rok 1929 v kapitole 11. "Ministerstvo zemědělství" částkou 2,996.840 Kč, která se pro rok 1930 zařazuje přímo do rozpočtu podnikového.

2. "Výlohy ústřední a ředitelské rady železniční", "Správní výdaje a náklady likvidační za soukromé dráhy zestátněné nebo jsoucí ve státním provozu", "Trasování železnic a výdaje s tím spojené" a "Náklad na ústřední sbor důvěrníků" z administrativního rozpočtu kapitoly 16. "Ministerstvo železnic" byly přesunuty do podnikového rozpočtu; pro rok 1929 preliminována byla celková částka 1,660.000 Kč.

Celkem jest tedy k správnému srovnání výdajového rozpočtu pro rok 1930 s výdaji roku 1929 odečísti od celkového výdaje roku 1929 částku 180,256.840 Kč, aby obě rozpočtové celkové cifry výdajů byly postaveny na stejnou základnu srovnávací (viz sloupec "Výdaje 1929 upravené na základnu rozp. návrhu 1930".)

Vyloučí-li se z výdajů pro rok 1929	9.534,373.114 Kč
hoření částka	180,256.840 Kč
zbude pro srovnání celkový výdaj pro rok 1929	9.354,116.274 Kč
proti kterému výdaj pro rok 1930 navržený částkou	9.366,904.736 Kč
jeví se relativně vyšším o	12,788.462 Kč

 

Těchto příznivých výsledků bylo dosažen a, ač do návrhu rozpočtového na rok 1930 bylo nutno zařaditi některé nové výdaje, tak zejména:

Na státní starobní podpory	42 mil. Kč,
Odpočivné a zaopatřovací platy (důsledkem platových úprav a převzetí
pensí zemských zaměstnanců)	30.5 mil. Kč,
Podpory na soustavnou elektrisaci venkova	25 mil. Kč,
Úprava systemisace služebních míst	20 mil. Kč,
Schodek Národního divadla s udržovacími náklady	15.3 mil. Kč.
Náklad na sčítání lidu a zemědělských a živnostenských závodů	14.4 mil. Kč,
Nouzové stravování a ošacování potřebných vrstev obyvatelstva	3.2 mil. Kč.

 

To bylo možno ovšem jen tím, že byly podstatně sníženy jiné administrativní výdaje.

Jak patrno, zůstávají také rozpočtové výdaje pro rok 1930 v rámci výdajů pro rok 1929, tudíž stabilisovány. K dosavadním stabilisovaným rozpočtům posledních let přibývá další. Zásada stabilisace rozpočtu, na které jest vybudována finanční politika státní v posledních letech a jejíž důležitost byla prokázána již v důvodových zprávách k finančním zákonům a rozpočtům předchozím, uplatňuje se důsledně i na dále.

b) Rozbor výdajů státní správy.

Nejdůležitějším znakem rozpočtu na rok 1930 je skutečnost, že rozsah státních výdajů zůstává proti roku 1929 téměř nezměněn. Vůdčí myšlenkou finanční politiky výdajové jest jednak, aby břemena ukládaná státem poplatnictvu nebyla neúměrná jeho únosnosti, jednak, aby odpovídala prospěchu, jenž poplatnictvu z užití vybrané částky plyne. Z tohoto hlediska, musíme posuzovati také výdaje rozpočtu na rok 1930. Není zajisté pochyby, že dnešní naše daňové břemeno jest velmi tíživé a že není daleko hranici naší národní únosnosti. Není však za dnešních poměrů možno výdaje státní redukovati v té míře, aby bylo lze daňové břemeno citelněji snížiti. Proto se sleduje soustavně snaha, aby poměr mezi naší národní únosností a veřejnými, zejména státními dávkami byl zlepšen cestou přirozeného vývoje, která vede ke vzrůstu národního důchodu.

Pro správný rozbor výdajů státní správy pro rok 1930 je třeba seznati, k jakým účelům a v jakém rozsahu se činí výdaje podle rozpočtového návrhu na rok 1930 vzhledem k výdajům podle rozpočtu na rok 1929. Protože však v rozpočtu na rok 1930 byly, jak již shora bylo uvedeno, provedeny různé úchylky a přesuny v některých položkách proti roku 1929, je nutno, má-li se takové srovnání správně provésti, cifry rozpočtu pro rok 1929 uvésti na stejnou základnu, na které byl zbudován rozpočet pro rok 1930, tj. vyloučiti ony částky, které se - jak shora vysvětleno - přesunem v roce 1930 mezi výdaji již neobjevují.

Jak vysvítá z následující tabely, nastaly v tom směru celkem jen nepatrné změny při jednotlivých skupinách státní správy. Zvýšení při skupině "Ústřední orgány státu" z 1,01% na 1,17% nastalo hlavně tím, že bylo nutno zařaditi do návrhu rozpočtového potřebu Státního úřadu statistického pro přípravné práce na sčítání lidu a na sčítání zemědělských a živnostenských závodů, což má býti provedeno v roce 1930, při správě kulturní z 9,88% na 10,20% zejména postátněním Národního divadla v Praze (zák. č. 83/1929 Sb. z. a n.), úpravou placení klinického nákladu v Praze a Brně a postupem zaměstnanců do vyšších stupňů služného, při správě hospodářské a dopravní z 11,42% na 11,50% zvýšenou podporou na soustavnou elektrisaci venkova podle zákona č. 46/1929 Sb. z. a n. a při skupině sociální zvýšení z 18,38% na 18,65% vzniká hlavně převzetím pensí zemských zaměstnanců, ač naopak při této skupině jsou sníženy výdaje ministerstva sociální péče zejména přirozeným úbytkem invalidů a menší potřebou na péči stavební a bytovou. Naproti tomu nastává poměrné snížení ze 7,59% na 7,38% při skupině politické, ježto provedení organisace politické správy vyžaduje menšího nákladu, než bylo předpokládáno při sestavování rozpočtu na rok 1929, při skupině justiční a unifikační z 3,42% na 3,34% ekonomisací ve správě justiční zejména při režii. Konečně při správě finanční snížení z 28,11% na 27,59% jest odůvodněno zmenšením příspěvku státní správy na úhradu státního dluhu.

Ze 100 Kč výdajů státní správy připadají na odvětví státní správy vedle uvedená:

Odvětví státní správy		rok 1929	rok 1930
Ústřední orgány státu		1,01	1,17
Správa zahraniční a vojenská		20,13	20,10
Správa vnitřní:	politická	7,59	7,38
	justiční a unifikační	3,42	3,34
	kulturní	9,88	10,20
	hospodářská a dopravní	11,42	11,50
	sociální	18,38	18,65
Správa finanční		28,11	27,59
Kontrola		0,06	0,07
úhrnem		100,--	100,--

 

Podrobnější rozvrh percentuelní na jednotlivá odvětví státní správy je uveden v následujícím přehledu. Úkoly, při nichž zvýšení nastalo, jsou uvedeny jednak vpředu, při vymezení a odůvodnění rozsahu administrativního rozpočtu, jednak ve vysvětlivkách k jednotlivým kapitolám.

Odvětví státní správy	Ze 100 Kč připadá na odvětví správy vedle uvedené
	1929	1930
President republiky a kancelář presidenta republiky	0,20	0,21
Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven	0,46	0,45
Předsednictvo ministerské rady	0,35	0,51
Ministerstvo zahraničních věcí	1,79	1,79
Ministerstvo národní obrany	14,97	14,95
Fond pro věcné potřeby národní obrany	3,37	3,36
Ministerstvo vnitra	7,59	7,38
Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem	3,33	3,26
Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy	0,02	0,02
Nejvyšší správní soud a Volební soud	0,07	0,06
Ministerstvo školství a národní osvěty	9,88	10,20
Ministerstvo zemědělství	2,59	2,59
Státní pozemkový úřad	0,30	0,29
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností	0,50	0,49
Ministerstvo veřejných prací	7,61	7,72
Ministerstvo pošt a telegrafů	0,13	0,13
Ministerstvo železnic	0,29	0,28
Ministerstvo sociální péče	8,90	8,80
Ministerstvo pro zásobování lidu	0,10	0,14
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy	1,55	1,57
Odpočivné a zaopatřovací platy	7,83	8,14
Ministerstvo financí	5,94	5,93
Všeobecná pokladní správa	22,17	21,66
Nejvyšší účetní kontrolní úřad	0,06	0,07
úhrnem	100,--	100,--

 

B. Státní příjmy.

Administrativní příjmy pro rok 1930 se preliminují částkou 9.420 mil. Kč. Pro rok 1929 byly tyto příjmy stanoveny částkou 9.569,9 mil. Kč. I zde nutno však pro srovnání převésti jako při výdajích číslice příjmů roku 1929 ve stejnou základnu s rokem 1930. Bylať v soustavě příjmové pro rok 1930 proti roku 1929 provedena změna, obdobná jako ve výdajích. Z.příjmů státních v návrhu rozpočtovém pro rok 1930 vylučuje se mimo jiné příjmy uvedené níže zejména kvota daní dopravních, ponechaných podle čl. II., odst. 3. osnovy finančního zákona Československým státním drahám. Proto třeba vyloučiti také z příjmů roku 1929 preliminovaných ve výši 9.569,9 mil. Kč vedle příjmů níže uvedených v úhrnná výši 4,7 mil. Kč 25%ní kvotu daní dopraveních v částce 175,6 mil. Kč, takže takto upravené státní příjmy roku 1929 na basi roku 1930 činily by 9.389,7 mil. Kč. Jsou tedy státní příjmy preliminované pro rok 1930 o 30,3 mil. Kč vyšší než příjmy takto upravené pro rok 1929. Výše se preliminují cla (46 mil.) a kolky (1501 mil.) se zřetelem k příznivým výsledkům posledních let. Naproti tomu značně níže preliminují se v prvé řadě příjmy soukromohospodářské (55,8 mil.) a z příjmů veřejnohospodářských daně a dávky (107,1 mil.).

Při úpravě příjmů pro rok 1929 na základě rozpočtu na rok 1930 je k docílení stejné základny třeba:

1. V příjmech soukromohospodářských A) snížiti výnosy státních podniků jednak o náklad na Ústřední ředitelství státních lesů a statků v částce 2,996.840 Kč, poněvadž v rozpočtu na rok 1930 náklad ten, který byl pro 1929 preliminován v administrativním rozpočtu, jak bylo zpředu uvedeno, již se neobjevuje; z těchže příjmů vylučuje se i částka 1,660.000 Kč, jež, jak již bylo řečeno, byla také z administrativních výdajů kop. 16. "Ministerstvo železnic" vyloučena.

2. V příjmech veřejnohospodářských B) jest třeba sub a) Daně a dávky vyloučiti příslušnou částku příjmovou, jež ve výdajích kop. 22. odpovídá 25%ní kvotě dopravních daní, ponechaných Č. S. D. na investice, tj. částku 175,600.000 Kč.

Takto upravená soustava státních příjmů na rok 1929 dává tento obraz:

A. Příjmy soukromohospodářské:
Výnosy státních podniků	1.297,601.488 Kč.
B. Příjmy veřejnohospodářské:
a) Daně a dávky	5.331,851.459 Kč,
b) Cla	1.169,162.000 Kč,
c) Kolky a právní poplatky	921,876.700 Kč,
d) Ostatní správní příjmy	669,159.109 Kč,
Úhrn veřejnohospodářských příjmů	8.092,049.268 Kč.
Úhrn veškerých příjmů	9.389,650.756 Kč.

 

Soustava státních příjmů na rok 1930:

A. Příjmy soukromohospodářské:
Výnosy státních podniků [Včetně příspěvků pošt a železnic na Ústřední správu.]	1.241,829.141 Kč.
B. Příjmy veřejnohospodářské:
a) Daně a dávky podle připojeného přehledu	5.224,757.700 Kč,
b) Cla	1.215,126.500 Kč,
c) Kolky a právní poplatky	1.072,660.600 Kč,
d) Ostatní správní příjmy [Včetně úroků z prodlení, exekučních poplatků a pokut kap. 21.]	665 493.488 Kč.
Úhrn veřejnohospodářských příjmů	8.178,038.288 Kč.
Úhrn veškerých příjmů	9.419,867.429 Kč.

 

Srovnáno s minulým rokem v relativních číslech:

	Ze 100 Kč příjmů připadá na
	1929	1930
A. Příjmy soukromohospodářské:
Výnosy státních podniků	13,82	13,18
B. Příjmy veřejnohospodářské:
a) Daně a dávky	56,79	55,47
b) Cla	12,45	12,95
c) Kolky a právní poplatky	9,82	11,39
d) Ostatní správní příjmy	7,12	7,06
Úhrn veřejnohospodářských příjmů	86,18	86,82
Úhrn všech příjmů	100,--	100,--

 

Snížené procento příjmů čerpaných ze státních podniků odůvodněno je tím, že saldo podniku "Československá pošta" neplyne jako odvod do státní pokladny, nýbrž používá se ho přímo pro účely investiční. Snížení toto bylo v celku všech podniků částečně zmírněno zvýšením salda "Tabákové režie".

Naproti tomu zvýšila se poněkud kvota příjmů veřejnohospodářských v prvé řadě u kolků a právních poplatků a dále u cel.

Výnos státních podniků podle rozpočtového návrhu činí 13,18% veškerých státních příjmů, tedy o něco více než ¹/₈. Vyloučí-li se však výnos tabákové režie a státní loterie, které jsou vlastně jen zvláštní formou zdanění, vyplývá z toho, že ostatní podniky přispívají na úhradu výdajů státní správy jen částkou 74,2 mil. Kč, tedy jen asi 0,8%.

Soustava a rozvrh daní jsou patrny z přehledu na následujících stranách.

Daňová soustava zůstává nezměněna. Pokles výnosu přímých daní téměř o 2¹/₄% proti roku 1929 nutno přičísti nižším sazbám zavedeným zák. č. 76/27 Sb. z. a n. Skutečný výnos těchto daní, který činí jednak platby na staré nedoplatky z roku 1926 a let předchozích a jednak platby na nové předpisy daní přímých za rok 1927 a zákonné platy zálohové na dosud nepředepsané daně za rok 1928; poklesl proti roku 1927 o 647,5 mil. Kč. Staré nedoplatky z let 1926 a předcházejících se likvidují jen povlovně, ježto nelze národnímu hospodářství odnímati v krátké době tolik likvidních prostředků, kolik činí tyto nedoplatky. Cifry uvedené v rozpočtovém návrhu při těchto daních zůstávají podobně, jak také již uvedeno v r. 1929, i nadále pouhým hrubým odhadem. Kvota daní spotřebních činí 34,53% (o 2,30% více než v r. 1929). Vzestup, zejména při dani z cukru a sladidel a dani z lihu, jest způsoben zvýšenou spotřebou. Kvota daní obchodových poklesla o 0,07%, poněvadž nutno z důvodů národohospodářských refundovati je při vývozu v oněch odvětvích, při kterých tvoří značnější položku výrobních nákladů a stávají se tím překážkou neb aspoň citelnou brzdou soutěživosti na zahraničních trzích.

Přehled daní a dávek.

	1929		1930
	Kč
I. Daně přímé:
1. Daň důchodová	1.050,000.000		1.050,000.000
2. Daně výnosové:
a) výdělková:
1. všeobecná	175,365.500		127,200.000
2. zvláštní	221,450.000		150,000.000
b) pozemková	82,892.000		78,450.000
c) domovní:
1. činžovní	7,080.000		800.000
2. třídní	704.000		200.000
d) rentová, z tantiém a daň z vyššího služného:	120,850.000		119,500.000
3. Doplatky zrušených daní přímých	19,600.000		1,336.000
I. Úhrn daní přímých		1.677,941.500		1.527,486.000
II. Daně spotřební:
1. z cukru a sladidel	598,000.000		622,530.000
2. z masa	115,000.000		116.000.000
3. potravní na čáře	19,600.000		20,500.000
4. z vína	3,000.000		4,000.000
5. z líhu	615,048.000		634,890.700
6. z ostatních nápojů	293,400.000		320,000.000
7. ostatní	74,176.800		86,211.000
II. Úhrn daní spotřebních		1.718,224.800		1.804,131.700
III. Daně obchodové:
1. z obratu	1.049,605.169		1.111,600.000
2. z uhlí	190,000.000		200,000.000
3. z dopravy železniční, poštovní a telefonní	*) 662,800.000		*) 547,000.000
4. ostatní	33,280.000		34,540.000
III. Úhrn daní obchodových		1.935,685.159		1.893,140.000
Úhrn daní a dávek		5.831,851.469		5.224,757.700

 

*) Poněvadž z rozpočtu administrativního na rok 1930 byla vyloučena 45% kvota dopravních daní, bylo nutno na stejnou basi převésti i cifry rozpočtu na rok 1929 a procenta znovu podle takto upravené base propočítati.

Přehled daní a dávek.

	Ze 100 Kč výdajů státní správy bylo kryto daněmi vedle uvedenými		Ze 100 Kč daní a dávek připadá na jednotlivou daň
	1929	1930	1929	1930
I. Daně přímé:
1. Daň důchodová	11,23	11,21	19,69	20,10
2. Daně výnosové:
a) výdělková:
1. všeobecná	1,87	1,36	8,29	2,43
2. zvláštní	2,37	1,60	4,16	2,87
b) pozemková	0,89	0,84	4,16	1,50
c) domovní
1. činžovní	0,07	0,01	0,13	0,01
2. třídní	0,01	0,01	0,01	0,01
d) rentová, z tantiém a daň z vyššího služného	1,29	1,27	2,27	2,29
3. Doplatky zrušených daní přímých	0,21	0,01	0,36	0,03
I. Úhrn daní přímých	17,94	16,31	31,47	29,24
II. Daně spotřební:
1. z cukru a sladidel	6,39	6,65	11,22	11,92
2. z masa	1,23	1,24	2,16	2,22
3. potravní na čáře	0,21	0,22	0,37	0,39
4. z vína	0,03	0,04	0,06	0,08
5. z lihu	6,58	6,78	11,53	12,15
6. z ostatních nápojů	3,14	3,81	5,50	6,12
7. ostatní	0,79	0,92	1,39	1,65
II. Úhrn daní spotřebních	18,37	19,26	32,23	34,53
III. Daně obchodové:
1. z obratu	11,22	11,87	19,69	21,27
2. z uhlí	2,03	2,13	3,56	3,83
3. z dopravy železniční, poštovní a telefonní	7,08	5,84	12,43	10,47
4. ostatní	0,36	0,37	0,62	0,66
III. Úhrn daní obchodových	20,69	20,21	36,30	36,23
Úhrn daní a dávek	57,--	*) 55,78	100,--	100.--

 

*) K úhrnnému procentu 55,78 (57,-) došlo se následující úvahou:

Činí-li úhrn výdajů 9.366,904.736 Kč (9.354,116.274)	100%
úhrn daní a dávek určených na jich krytí 6.224,757.700 Kč (5.331,851.459) činí	55,78%	(57,-).

C. Poměr výdajů a příjmů.

Výdaje státní pro rok 1930 se preliminují částkou 9.367 mil. Kč, příjmy pak částkou 9.420 mil. Kč, takže rozpočet jest aktivní přebytkem 53 mil. Kč. Jest mimo pochybnost, že této aktivity bude také skutečně v roce 1930 dosaženo, tak jak rozpočet předvídá. Příjmy jsou odhadnuty velice opatrně podle skutečných výnosů za poslední léta. S nadprůměrným výnosem z nedoplatků za minulá léta se v návrhu rozpočtovém nepočítá. Budou-li se tedy poměry vyvíjeti normálně při nezměněné soustavě příjmů, uhradí státní příjmy výdaje, které mají podle fin. zákona povahu výdajů maximálních, nepřekročitelných. Správnost tohoto předpokladu potvrzují dostatečné výsledky hospodaření za poslední léta, jak jsou vykázány v závěrečných účtech, neboť výsledky ty jsou daleko příznivější, než jak byly předvídány státními rozpočty. Byly vykázány značné přebytky a to i po úhradě mimorozpočtových výdajů (učitelských platů). K tomu ještě dlužno poznamenati, že při preliminování příjmů se nepočítalo se zvýšením, které se dostavuje jako důsledek přirozeného a pravidelného vzrůstu národního hospodářství, ač při odhadu výdajů byl přirozeně k tomuto vzrůstu vzat patřičný zřetel.

Přes to bylo lze bez ohrožení rovnováhy rozpočtu ponechati zisk Československé pošty, který r. 1929 byl započten v příjmech státních, tomuto podniku k účelům investičním. Obdobně byla i Československým státním drahám ponechána vyšší kvota daní dopravních a samosprávným svazkům poskytnut větší úděl z daně z obratu a přepychové.

Z mimorozpočtového hospodaření zbývá ještě i nadálé problém plné úhrady učitelských platů. Úděl k tomuto účelu se dále zvyšuje a preliminuje ve skupině III. opět o 100 mil. Kč více, takže zůstává při učitelských platech neuhrazen schodek as 200 mil. Kč. K zálohové úhradě tohoto schodku zmocňuje se vláda odst. 2. čl. IV: osnovy finančního zákona. Opatření toto jest jen provisorní; jest umožněno jen reservami z nedoplatků daňových, a bude proto nutno rozřešiti definitivně tuto otázku zvláštním zákonem.

Shora zmíněného přebytku zamýšlí státní správa použíti na úhradu nákladu chystané úpravy pensí před vydáním platového zákona.

II. Hospodářství státních podniků.

O změně, resp. doplnění rozpočtového schematu zvláštním oddílem "Zjištění konečného přebytku (schodku)" bylo pojednáno již v předu.

Zásady, stanovené pro financování státních podniků, zejména pro opatření prostředků na investice a pro upotřebení zisku používané v posledních letech se osvědčily. Proto se při nich setrvává i pro rok 1930.

Rozšiřují se jen potud, že pro rok 1930 celého očekávaného provozního zisku podniku Čsl. pošta (včetně pošt. úřady šekové) v úhrnné částce 8,95 mil. Kč má býti použito na příděly základnímu jmění a sice jednak na splátky investičních dluhů částky okrouhle 2,5 mil. Kč, jednak na investice částky 8,7 mil. Kč, kdežto v roce 1929 měl poštovní podnik likvidní provozní zisk odváděti státní pokladně. Navrhuje se tak v úvaze, že by jednak zápůjčky investiční svým břemenem úrokovým a úmorovým zeslabovaly celkovou hospodářskou situaci podniku poštovního pro další budoucnost, na druhé straně pak očekávané příjmy státní připouštějí pro rok 1930, aby státní správa nepočítala s příjmem tímto pro výdaje administrativní.

Československým státním drahám ponechává se na úhradu investičních potřeb podle čl. II., odst. 3., osnovy finančního zákona jako v roce 1929 kromě zisku též opět kvota daní dopravních, letos však vzhledem na vyšší potřeby investiční zvýšená na 45%. Daně tyto zatěžují uvedený podnik a omezují jej v disposicích s dopravními tarify. Poskytování kvoty daní dopravních působí stejně, jako kdyby bila snížena daň a zvýšeny tarify či odbourává se obchodová daň dopravní ve prospěch železniční správy.

Konečné saldo státních podniků, jež se má odvésti státní pokladně, jest o 54,3 mil. Kč nižší než v roce 1929. Toto snížení nastalo zejména tím, že odchylkou proti roku 1929 československé poště se ponechává likvidní provozní zisk na úhradu výdajů investičních. Jinak očekávaný nižší odvod některých podniků vyrovnán jest opět očekávaným vyšším odvodem jiných. S vyšším odvodem státní pokladně se počítá při tabákové režii, protože se do provozních výdajů zařazuje jen skutečná potřeba tabáku na jeden rok, nikoli - jak se dělo dříve - celý nákup, při státních lesích a statcích, kde se očekává zlepšení výnosu polního hospodářství, lepší konjunktura na dřevním trhu a výnos nemovitostí nově převzatých státem ze záboru, při Uhřiněvském školním závodě zemědělském, kde se očekává větší příjem z produkce živočišné, při státních báňských a hutnických závodech, kde se počítá jednak s lepším výsledkem v důsledku zlevnění produkce a zvýšení výroby u jednotlivých odvětví, kde dokončené již investice přinášejí závodům čistý zisk, jednak se zmenšením ztrát při některých závodech dosud sice ještě pasivních, jichž situace však ekonomisačními opatřeními se přece jen zlepšuje, konečně při státní tiskárně, kde se počítá se zvýšeným provozem. Značnější rozdíly jsou pouze při tabákové režii, kde se počítá se zvýšeným odvodem o 10,2 mil. Kč a při státních báňských a hutnických závodech, kde se očekává již odvod tentokráte státní pokladně ve výši 5,1 mil. Kč.

Naproti tomu s nižším odvodem se počítá při státní loterii, ježto bude vydán podle jevící se menší potřeby menší počet losů, a při státní mincovně v Kremnici, kdež provozní zisk je sice menší pouze o 100.000 Kč, avšak odvod státní pokladně jest nižší o 700.000 Kč, ježto 600.000 Kč z provozního zisku se používá na dotaci fandům. U československé pošty se ponechává, celý provozní zisk k úhradě investičních potřeb a investičních dluhů, kterýžto zisk je však okrouhle o 92,7 mil. Kč nižší, než v r. 1929 a to hlavně tím, že se zařazují navě do provozních výdajů odpisy v částce 51,3 mil. Kč na znehodnocení činného majetku pošt, telegrafů a telefonů, pořízeného za podnikové správy, a dále vzestupem nákladu na pensijní a zaopatřovací požitky podle platových předpisů. Při státních lázních rovněž se ponechává celý provozní zisk na úhradu investic, kterýžto zisk jest však o 2,36 mil. Kč nižší než v r. 1929 zařazením odpisů do provozních výdajů. Také podobně vojenské továrně na letadla, kde se však počítá byť i s malým zvýšením provozního zisku, z očekávaného lepšího odbytu výrobků do ciziny, se ponechává provozní zisk na úhradu investic.

Vyšší provozní zisk, který však pro srovnání odvodů státní pokladně nemá významu, ježto jak v roce 1929, tak i 1930 se ponechává státním podnikům, jest očekáván při školních závodech zemědělských v Děčíně - Libverdě a Žabčicích, kde se počítá s nepatrným zvýšením zisku v důsledku vyšších příjmů z produkce živočišné. Naproti tomu nižší provozní zisk, který pro srovnání odvodů státní pokladně nemá významu, vykazují Čsl. státní dráhy o 7,5 mil. Kč, a dále Vojenské lesní podniky, poněvadž byla zařazena do provozních výdajů částka potřebná na zúrokování investičních dluhů.

Konečně jest zapotřebí zmíniti se ještě o Úředních novinách v Praze a Bratislavě a o Československé tiskové kanceláři, při kterýchžto podnicích se počítá s větší ztrátou provozní než v r. 1929. Podniky tyto nejsou svou povahou podniky v pravém slova smyslu a jen veřejný zájem odůvodňuje při nich hrazení ztráty provozní státní pokladnou.