3. Zpráva výborů ústavně-právního a živnostensko-obchodního o usnesení senátu (tisk 2856) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1379 a 1442) o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů (tisk 2864).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. Pozdílek, za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. Pozdílkovi.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Slavná sněmovno! Úkolem a jednou z nejpřednějších povinností státu jest podporovat a chránit domácí výrobu a reelní obchod. Zvýšená konkurence v důsledku nadbytku zboží vnesla v posledních letech do obchodu zvláštní způsob lákání odběratelů, t. zv. přídavky při odběru zboží nebo při provádění výkonů. Přídavky tyto dějí se obyčejně na úkor jakosti nebo zmenšení množství požadovaného zboží nebo výkonů a jdou pravidelně vždy na účet odběratele.

Důvodová zpráva vládního návrhu předloženého senátu, tisk 1379, uvádí řadu přídavků, které jsou v obchodech poskytovány a které s požadovaným a kupovaným zbožím nemají pravidelně nic společného.

Řada okolních států označila tento způsob lákání odběratelů za nešvar a upravila otázku přídavků zvláštními zákony a opatřeními, jichž vydání dožadovaly se i u nás veškeré složky našeho průmyslu a veškeren obchod a živnosti, neboť zjev tento je neobyčejně škodlivý jak s hlediska výrobce, tak prodávajícího i konsumenta, a zejména reelní obchod jím velmi trpí.

Také z důvodů národohospodářských není přídavkový obchod zdravý a žádoucí. Solidní obchodníci přicházejí o kádr odběratelů, neboť obecenstvo zvyknuvší si na poskytování přídavků začíná odmítati i sebe lepší zboží a sebe dokonalejší výkon, není-li mu zároveň poskytnut přídavek, a mohou úpadku svých živností z toho jim hrozícímu zabrániti jen tím, že by i oni nastoupili stejnou cestu, čemuž jim však brání jejich reelnost a obchodní slušnost.

Přídavkovým obchodem poškozen jest i konsument zhoršováním jakosti zboží a výkonu, neboť vzrůstem přídavkového obchodu je nucen obchodník zakalkulovati větší částky za přídavky do ceny zboží, konsumentu pak dostává se zpravidla předmětů nepotřebných, dražších a horší jakosti.

To má pak význam i z důvodů národohospodářských, neboť dochází k nehospodárnému plýtvání majetkem, zatím co potřeby nezbytné jsou zanedbávány, odnímá se obchod s těmito věcmi oprávněným odborníkům na odbyt těchto věcí zařízeným a odkázaným, kteří jsou stále více a více z prodeje těchto předmětů vyřazováni a s nimi zároveň i jejich kvalifikovaný personál, což vede k rozšiřování nezaměstnanosti v řadě oborů.

Odstraněním přídavků umožní se všeobecné zlevnění a zjakostnění zboží i výkonů a poněvadž přídavkového obchodu chápe se zejména kapitálově silnější cizozemský exportér, který pak vytlačuje z našeho trhu domácí výrobce a domácí obchodníky, kteří mu pak s přídavky konkurovati nemohou, má tato zákonná osnova také velký význam, pokud se týče podpory a ochrany domácí výroby.

Touto osnovou není zakázáno poskytování dávno obvyklých výhod při prodeji zboží nebo provádění výkonů, které byly v obchodu a v dosavadních hospodářských stycích zvyklé a obvyklé a kterých pro jejich vžitost odstraniti nelze. Rovněž není zakázána reelní reklama a propagační prostředky a akce, které sledují účely propagační, jak o tom podrobně pojednává § 3 osnovy.

Osnova tato je vlastně praktickým doplňkem zákona o nekalé soutěži z 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., a ministerstvo obchodu i celá vláda snažily se při vší snaze potlačiti nekalé praktiky přídavkové najíti takové kompromisní řešení, kterým by volnost obchodu a reklamní možnosti nebyly snad pod potřebu podvázány.

Osnova byla projednána v souhlase se všemi zájmovými korporacemi. Lze ji označiti za souhrn dohodnutých zásad se všemi složkami průmyslu, obchodu a živností. Byla přijata senátem Nár. shromáždění a ústavně-právní výbor posl. sněmovny, projednav ji pečlivě ve schůzi dne 21. března 1935, usnesl se doporučiti slavné posl. sněmovně, aby osnova zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží nebo provádění výkonů byla přijata ve znění usneseném senátem Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Vážená sněmovno! Hospodářská anarchie v důsledku odbytové krise postihuje stále do větší šíře i hloubky všechen náš i světový hospodářský život. Válka nerozvrátila jenom národní hospodářství všech států bez rozdílu, nýbrž smrtelně poranila a mnohde i přetrhala kořeny morálky, které držely kroky lidského snažení na poli hospodářském v mezích určité solidnosti a korektnosti. Jaké plody mohl přinášeti mohutný strom života lidského kolektiva, když jeho kořeny byly postiženy morem nedůvěry a největšího sobectví? Pokud se přiváděly k opětnému životu vyssáté prameny nezbytných lidských potřeb, nebylo nesnází, v nichž by netvor zlořádu doby upoutal pozornost a vzbudil ostražitost povolaných. Ale když následkem nespoutané a překotné industrialisace byl světový trh nepředvídaně brzy naplněn a poptávka začala pokulhávati za nabídkou, vyrůstaly na naší cestě děsivé stíny lidského sobectví a bezohlednosti. Boj o největší zisk za každou cenu a s jakýmikoliv zbraněmi získává bohužel stále víc a více účastníků. Konsument stává se předmětem boje mezi nerozumnou a nezřízenou konkurencí. Je lákán z té či oné strany všemi možnými svody, anonymní insercí, podomními agenty, přídavky ke koupenému zboží atd. Pro příklady není třeba daleko jíti. Každý občan setkává se s mnohými denně.

K ilustraci dosavadních poměrů bude účelné, připojíme-li k příkladům, obsaženým jak v vrhu vládním, tak i ve zprávě živn.-obchodního výboru senátu, markantní případ jisté společnosti pro obchod s margarinem. Tato společnost zavedla pro své konsumenty jakési legitimace, na něž se přilepují zvláštní známky, které zákazník obdrží za 1/2 kg zboží. Za takových 50 známek pak zákazník obdrží 50 Kč. Tak a podobně se děje dnes u všech artiklů, ať se kupují v malém nebo ve větším množství. Příznačné je, že ona nadhodnota, která se konsumentovi přidává, bývá většinou naprosto odlišná od běžného zboží toho kterého obchodu.

Důsledky tohoto nového obchodního podnikání jsou dalekosáhlé. Kde kdo jimi trpí. Soutěžitel stejně jako konsument naříkají si na společensky i hospodářsky nezdravé zjevy, působící veliké zlo nejen jim, nýbrž všemu národnímu hospodářství. Taková obchodní morálka by dovedla rozvrátiti jeho mladé základy.

Není pomalu starých solidních obchodních domů. Nové veliké obchodní společnosti rostou, vrhají na trh ohromné spousty zboží, nákladnou reklamou lákají konsumenta a hledají všechny možné cesty k rychlému odbytu. Zavádějí prodej na splátky, poskytují slevy na nejrůznější legitimace a snaží se za každou cenu ovládnouti konsumenta a bezohledně se zbavovati konkurence. Konkurent, který podlehne, končívá konkursem, a konsument, který se dostane do takového konkurenčního víru, doplácí za svoji důvěřivost v kvalitě zboží.

Důležité pro naše hospodářství by bylo poznati vnitřní poměry sociální a národnostní v těchto obchodech. Ministerstvo soc. péče mělo by na prvém místě znáti poměry zaměstnanců. Tiskem proběhla velká řada zpráv, jak bídné jsou platy v podobných obchodech. 30 až 40 Kč týdenního platu prodavačky není žádnou zvláštností při 12hodinové neb i delší pracovní době. Kolik slz a úmorné práce celých rodin lpí na každém kousku zboží, zvláště je-li to předmět nejnutnější potřeby, který náš občan koupí zdánlivě o nějakou korunu levněji! Co kupující dostane v různých přídavcích, o to obdrží méně v kvalitě hlavního předmětu. Ovšem vyrovná-li se zdarma poskytnutá "nadhodnota" s ošizenou kvalitou u obchodníka, pak není možné efektivní uspokojení u konsumenta. Ten musí doplatiti, a často velmi citelně. Nemůže býti sporu, že na dnešní nezdravé obchodní poměry měla velmi neblahý vliv někdejší deflační politika, neboť zvyšováním kupní síly koruny snižovali jsme ceny zboží, které bylo nahromaděno v obchodech a skladech. A jestliže se tohoto zboží chtěli obchodníci zbaviti, museli je prodávati za snížené ceny anebo si pomoci jiným způsobem, to jest těmi všemi možnými přídavky, jimiž se velmi mnohý zákazník dal zlákati.

Anarchie ve výrobě i v obchodě dělá anarchii v celém našem národním hospodářství. Konkursy, nízké platy, horečné soutěžení, bezohledné a nevybíravé, zatěžují naše hospodářství a celou naši společnost. Z jednotlivých případů stává se veliká spleť, která je překážkou rychlého a nutného vybřednutí z všeobecné krise.

Osnova zákona o zákazu přídavků je jedním z těch vzorných ukazatelů cest, které jasně vyjadřují, kde je třeba začíti: ne u stroje, ne ve formuli, nýbrž u člověka, v jeho duši a v jeho srdci. A právě osnova zákona, který se předkládá slavné sněmovně, má to velké a důležité poslání, aby přivedla vzájemný poměr obchodníka a konsumenta do mezí solidnosti a poctivosti, aby zamezila nezdravou konkurenci, kterou postaví na jediný a společný základ přirozené konkurence kvality, a konečně aby na místo chaosu a libovůle postavila spravedlivý řád.

Živn.-obchodní výbor sněmovny projednal 26. března vládní návrh zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů a doporučuje slavné sněmovně přijetí osnovy zákona v tom znění, na jakém se usnesl senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 19 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 19 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů (tisk 2864).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. Pozdílek, za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Pozdílek: Nejsou.

Zpravodaj posl. Tykal: Nejsou.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru živn.-obchodního, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výborů živn.-obchodního a ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 2965) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1378 a 1496) o splátkových obchodech (tisk 2987).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Vaněk, za výbor ústavně-právní p. posl. dr Mareš.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, panu posl. Vaňkovi.

Zpravodaj posl. Vaněk: Slavná sněmovno! Pro splátkové obchody platí v historických zemích zákon ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. z. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi není všeobecné úpravy splátkových obchodů. Je tam upraven toliko splátkový obchod cennými papíry a šicími stroji i stroji hospodářskými. Projednávaná osnova upravuje splátkové obchody jednotně pro celý stát.

Od r. 1926 počalo se volati po zrušení zákona o splátkových obchodech. Písemnou anketou vyslovila se menšina interesovaných korporací pro zrušení zákona, ale převážná většina z kruhů obchodních i výrobních žádala toliko novelisaci zákonných ustanovení o splátkových obchodech. Ani zde nebylo jednotnosti, jedna část zájemců žádala větší ochranu solidních obchodů, jiní pak zvýšenou ochranu kupujících před obchodem nesolidním. Konečně převládlo mínění, že podvázáním splátkových obchodů utrpěla by výroba i obchod, ale že časté případy nesolidních splátkových obchodů nutí ke zvýšení ochrany kupujících.

Živn.-obchodní výbor projednal tuto osnovu a navrhuje, aby posl. sněmovna ji přijala tak, jak byla usnesena senátem. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický: Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, panu posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Připojuji se k vývodům p. zpravodaje posl. Vaňka a poukazuji na to, že tu jde o materii, která byla upravena v historických zemích zákonem z r. 1896, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi zvláštními nařízeními tehdejší královské uherské vlády. Je to materie, která měla býti upravena také zásadně novelou občanského zákona, která však na naléhání obchodních a interesovaných kruhů je upravena zvláštním zákonem, který se vyznamenává jednak jasnou a přesnou dikcí a stylisací, ale také úplným zpracováním této materie. Zákon poskytuje stupňovanou a větší ochranu kupujícím před vykořisťováním a před národohospodářskými škodami. Zejména chrání spotřebitele a kupujícího před škodami, které by mu mohly vzniknouti z fakta, že by neměl možnosti platiti všechny splátky nebo platiti je včas.

Osnova zákona vztahuje se na obchody, které nepřesahují částku 10.000 Kč, vyjma případy nákupu cenných papírů a losů a dále nákup hospodářských strojů.

Navrhuji posl. sněmovně, aby laskavě přijala osnovu zákona ve znění přijatém ústavněprávním výborem a ve znění přijatém senátem. Je to pokrok jednak v unifikaci zákonodárství, také je to pokrok jaksi v sociální ochraně slabých, zejména ustanovením, že v rámci péče o nezaměstnané se poskytuje zvláštní ochrana a zvláštní výhody, jakési moratorium pro ty, kdož pro nezaměstnanost nemohou splátkám plně vyhověti.

Navrhuji přijetí osnovy zákona ve znění, jak je máte v rukou. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme ihned ke hlasování.

Osnova zákona má 21 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 21 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona o splátkových obchodech (tisk 2987).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Vaněk, za výbor ústavně-právní p. posl. dr Mareš.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vaněk: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Nikoliv.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Návrhů není.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní odložené hlasování o odst. 1 a 2 pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 2966).

Osnova zákona má 10 článků, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 10 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení o spotřební dam z minerálních olejů (tisk 2966).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní p. posl. Brodecký, za výbor rozpočtový p. posl. Chloupek za posl. Křemena.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Brodecký: Není změn.

Zpravodaj posl. Chloupek: Nikoliv.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Není oprav.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jest přijata.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu.

Ad 2. Hlasování o osnově zákona o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění (tisk 2967).

Osnova zákona má 107 paragrafů, rozdělených na 11 hlav, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých hlav, nadpisy v hlavě 8 a úvodní formuli.

Jelikož byly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve celé osnově najednou v úpravě návrhů posl. Ostrého a druhů; nebude-li přijata, o celé osnově najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhů pp. posl. Ostrého a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava tato je zamítnuta. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění (tisk 2967).

Zpravodajem výboru techn.-dopravního je p. posl. Brodecký, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. dr Novák.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Brodecký: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Novák: Nikoliv.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o čtyřech resolucích otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jsou přijaty.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání 5. odstavce pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 2649).

Zpravodajem je pan posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! Příslušníci komunistické strany Josef Hrdlička a František Hošek byli zatčeni pro vyzvědačství. Podkladem k soudnímu stíhání byl mezi jiným "Zpravodajský arch", o kterém se tvrdí, že byl vypracován cizí zpravodajskou službou a prostřednictvím komunistických složek a institucí v tuzemsku doručován byl jednotlivým oddaným členům strany k provozování výzvědné činnosti. Když policejní ředitelství v Plzni dovědělo se z "Rudého večerníku" ze dne 14. prosince 1932, č. 293, že posl. Dvořák ve své řeči pronesené dne 13. prosince 1932 prohlásil, že tento "Zpravodajský arch" dal sám obžalovanému Hrdličkovi, oznámilo policejní ředitelství tuto skutečnost krajskému trest. soudu v Praze, který v důsledcích toho podal žádost za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin vojenské zrady podle §u 6, čís. 2, odst. 2 a 3 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor pojednal o tomto případě a vzhledem k tomu, že není žalována řeč posl. Dvořáka ve sněmovně, nýbrž že je žalována skutečnost, o které nelze pochybovati, že je v souvislosti s procesem o vyzvědačství, usnesl se navrhnouti posl. sněmovně, aby posl. Dvořák pro uvedené delikty k trest. stíhání vydán byl.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Benešově nad Pl. v trest. věci posl. Böhma (tisk 2976).

Zpravodajem za omluveného posl. dr Stránského je p. posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! Imunitní výbor usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby žádosti okres. soudu v Benešově n. Pl. ze dne 15. května 1934, č. T 46/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Böhma pro přestupek podle §u 391 tr. z. vyhověno nebylo, ježto zájem na projednání této trestní věci, soukromě mezi posl. Böhmem a poškozeným vyrovnané, nepřevyšuje zájmu poslanecké sněmovny na nerušeném výkonu mandátu posl. Böhma.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Böhma.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Böhma.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: