Proto míníme, že soutěž železniční správy se soukromými podniky nemůže nikdy jíti tak daleko, aby takovými osnovami, jako jest předložená, potlačovala každou soukromou podnikavost a tím se pokoušela udržeti dopravní vývoj příčící se duchu doby. Při tom se bohužel často přehlíží, že automobil strhl na sebe dopravu, kterou železnice nikdy neprovozovala a nikdy i při nejpečlivějším vývoji provozovati nebude. Přes to železnice učiní dobře, když podnikne vše, aby se udržela na výši, nechce-li býti předstižena rychlým vývojem automobilové dopravy, třebaže ji všichni činitelé podporují.

Upouštím od toho, abych se zabýval dalšími podrobnostmi předložených, naprosto nedostatečných návrhů, tím spíše, že se končí parlamentní období, které musilo vyříditi spoustu takových zákonů, jež jen málo, většinou však vůbec nepřispěly ke zmírnění nynější hospodářské krise. Rovněž jsme nemohli konstatovati, že by se byla nějakými činy zlepšila i národně politická krise. Výjimkou toho bylo snad včera přijetí zákona o zřízení újezdních měšťanských škol, jejž však bohužel příslušník německé koaliční strany označil přímo jako triumfální úspěch německo-české spolupráce skoro 6 let trvající, totiž socialistických stran. (Výkřiky poslanců něm. soc. dem. strany dělnické.)

Jistě jest přijetí tohoto zákona nepochybně úspěchem posl. sněmovny, která přece po dvouletém projednávání mohla tyto návrhy krátce před svým zavřením položiti na sněmovní stoly, což uznaly také všechny strany, i my. I náš klubovní kolega dr Petersilka to konstatoval a při projednávání této osnovy připomenul, že se musíme obávat, že senát v posledních dnech svého trvání nebude již jeviti ochotu vyříditi tuto osnovu. Při tom projevil mínění, že bychom to snad mohli označiti dokonce jako sabotáž senátu. To konstatovali i čeští kolegové. V téže hodině jsme se dověděli, že předseda senátu pronesl již svou řeč na rozloučenou a že tedy přes tak krásně znějící labutí zpěv kol. Jaksche uzákonění nové osnovy zákona zůstává vyhrazeno novému, snad poněkud změněnému Národnímu shromáždění. Promiňte, když se zřetelem na tento fakt přes honosivé řeči o velkých úspěších rudo-zelené koalice dovolím si říci: "Poselství sice slyším, ale chybí mi víra."

Nyní stojíme před rozpuštěním sněmovny. Nemáme potřebí znovu se přiznávati ke státu a k demokracii. Celá naše minulost ukazuje bezvadně a trvale naše stanovisko k těmto zásadám. Přes to, več doufáme? Přejeme si, aby nové Národní shromáždění našlo lepší a rozumnější cesty, aby nám připravilo klidnější hospodářský a politický vývoj a aby především takové pronikavé zákony, jako tyto, byly lépe a důkladněji projednány. Poněvadž se to v tomto případě nestalo, nemůžeme pro tyto osnovy hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Pozměňovací návrhy posl. Ostrého a druhů k osnově tisk 2967:

V §u 1 budiž odst. 5 škrtnut.

V §u 2, lit. c) na řádce 7 za slovem "území" buďtež vložena slova "pokud místní potřeba dopravy není kryta dosavadní dopravou."

K §u 3 budiž přidán další odstavec:

"c) Žadatel o koncesi musí prokázati šestiletou praxi v řízení motorových vozidel, z toho alespoň 3 roky u živnostenského provozu."

V §u 7 buďtež odst. 1 a 2 škrtnuty a v odst. 4 buďtež škrtnuta konečná slova "nebo pachtýřem".

V §u 9 budiž odst. 4 doplněn slovy "jejichž sazby jsou stanoveny podle místních poměrů".

§ 13 budiž škrtnut.

V §u 24 budiž odst. 4 škrtnut.

V §u 30 buďtež škrtnuta slova: na řádce 1 a 2 "nebo pachtýřem", na řádce 5 a 6 "nebo pachtýře", na řádce 10 "nebo pachtýře".

V §u 59, odst. 1 buďtež škrtnuta písm. b) a f).

V §u 60 budiž doba osvobození od daně zvýšena na 5 let.

V §u 63, odst. 1 nechť písm. b) zní:

"b) u osobních automobilů (§ 65, odst. 3) podle válcového obsahu:

V §u 66 nechť odst. 2 a 3 zní:

"(2) U tuzemských motorových vozidel, vlečných vozů a u evidenčních značek (§ 63, odst. 7) jsou osoby uvedené v §u 62, odst. 1 až 4 povinny zaplatiti čtvrtletně daň napřed.

(3) Vznikne-li platební povinnost po počátku období uvedeného v předchozím odstavci, jest zaplatiti daň ode dne, kdy motorové vozidlo bylo dáno do provozu, a to před použitím motorového vozidla nebo vlečného vozu k jízdě, u evidenčních značek (§ 63, odst. 7) v den jejich přidělení."

V §u 73 budiž odst. 1 doplněn takto:

"c) jízdné za hromadnou dopravu osob, pokud dopravováno jest žactvo do škol a zpět a dělnictvo do zaměstnání a zpět."

V §u 76 budiž v odst. 1 škrtnuta věta: "Neznehodnocené jízdní lístky jsou neplatné."

V §u 81 nechť odst. 3 zní:

"(3) Vrácení daně může býti požadováno do jednoho roku ode dne, kdy daň měla býti odvedena (§ 77, odst. 3)."

V §u 97 budiž odst. 2 na konci doplněn slovy: "za součinnosti orgánů, uvedených v odst. 1".

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru techn.-dopravního k oběma osnovám, p. posl. Brodeckému.

Zpravodaj posl. Brodecký: Slavná sněmovno! K vývodům pánů, kteří se přihlásili jako řečníci v debatě k oběma osnovám, není třeba mnoho poznamenati. Jde jen o novelisaci zákona o jízdě motorovými vozidly. Není sporu a těžko lze oddisputovati, že tu byla snaha zavésti zákonem č. 198 určitý pořádek do vývoje automobilismu. Stalo-li se to šťastně nebo nešťastně, to je jiná otázka. Rozhodně bych však musil potírati názor, že se při zákoně č. 198 a zvláště při jeho tvrdostech projevila snaha železnic, zbaviti se za každou cenu, a to i za cenu zničení automobilismu, soutěže automobilů. Tak se věci nemají. Myslím, že budeme míti ještě dosti příležitosti si tuto otázku vyjasniti.

Pokud se týče fiskálních ohledů, tedy třetího podkladu těchto osnov, myslím, že nebylo u těch, kdož zpracovávali důvodovou zprávu, dosti opatrnosti, aby zdůraznili, že se jim opravdu v této věci jednalo také o finanční efekt, o pomoc finanční správě, a to prostě proto, že to byla jen jaksi vedlejší složka snahy o zavedení pořádku do automobilismu a jeho vývoje a snad falešně chápané snahy, aby byl rozdělen provoz mezi železnici a automobil tak, aby se železnicím zbytečně nějakou nekalou soutěží neuškodilo.

Neustále a neustále se opakuje, že vlastně otcem zákona č. 198, který má býti nyní napraven, je nedobrá politika našich národohospodářů a resortů, které zpracovávají určité zákony. Všechno to, co na jiné straně a v jiném odvětví musíme připsati krisi, se zde v otázce automobilové přechází. Již ve výboru jsem řekl, jak je možné, aby člověk národohospodářsky myslící dovedl si udělati thesi, když všechna odvětví národního hospodářství jsou postižena krisí téměř až k úplnému vyžití a zničení, jak může rozumný člověk žádati, aby zrovna tento odbor automobilový nebyl krisí zasažen. Automobil je přece prokazatelně prostředek vzájemné přepravy toho, co se vyrobí, a když se teď již 5 roků nevyrábí v množství, jak je potřebí anebo jak se vyrábělo, není možno diviti se tomu, že živnost automobilová a automobilismus klesá, že klesá výroba automobilů a že klesají živnosti, že se vozy nechávají státi atd. Nevím, zdali je možno a fair svalovati to všechno na jeden zákon. Snad při uzavírání parlamentu je to pro některé strany velmi vhodným prostředkem, který však neobstojí před žádným rozumným člověkem, aby zrovna veškerá tíseň a veškeré nedostatky automobilové dopravy se převalovaly na zákon č. 198, jako kdybychom žili v normální době.

Pokud se týče otázky nezaměstnaných. Že by počet nezaměstnaných stoupal jenom právě proto, poněvadž jsme udělali špatný zákon o jízdě a dopravě motorovými vozidly, myslím, že by nechtěl tvrditi nikdo, i kdyby přišel do veliké emfase. Nevím, v jaké přímé souvislosti ty věci zde jsou, ale, pánové, jsme na konci svého jednání a proč bychom si neřekli, co je pravda. I když bude výroba stoupati, bude u nás zároveň stoupati počet nezaměstnaných, poněvadž na místech nezaměstnaných, kteří jsou dnes mimo výrobu a mají se vrátiti do práce, stojí dnes stroj a ten bude vytlačovati čím dále tím větší masy nezaměstnaných, nedojde-li vedení národohospodářských a státních věcí k tomu, aby rozdělovalo práci a nerozdělovalo mzdu. Ostatně to je otázka, které sice může někdo běžně používati jako argumentu pro to, čeho chce dosáhnouti, ale je to argument, který se nedá udržeti. Stoupání nezaměstnanosti dávat dohromady se zákonem č. 198 nebo se špatnou novelisací tohoto zákona je při nejmenším, řekl bych, velmi jednoduché myšlení a vykládání věci. V celku ovšem je nutno říci, že v osnově zákona samé, která byla senátem zrale uvážena a propracována, nebylo možno prováděti nějakých změn a proto také techn.-dopravní výbor stojí na stanovisku, aby osnova byla přijata tak, jak byla přijata senátem. A když i tady jeden nebo dva páni řečníci prohlásili, že nejsme na konci jednání o této věci, kterou upravuje osnova zákona, pak se to nemusí vykládati vždycky tak černě, jak to bylo vykládáno odsud, že bude ještě zhoršení nějakou novou novelisací. Uvážíme-li, že automobilismus jest u nás věcí velmi živou a že jistě prodělá ještě velký vývoj kupředu, víme jistě při těchto úvahách, že nemůže zůstati předpisem pro automobilismus to, co říká tato zákonná osnova, nýbrž že se bude musiti zákonodárství pravděpodobně přizpůsobovati, že bude musit aspoň dohoniti, když ne předhoniti vývoj, který v automobilismu budeme prodělávati. A v tom případě myslím, že nám bude poskytnuto více možnosti, abychom vypracovali takový zákon, který by odpovídal daně situaci, když už ne budoucnosti.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů, jak jsem prohlásil, techn.-dopravní výbor navrhuje jejich zamítnutí. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového k odst. 1 pořadu, p. posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Po provedené debatě o osnově zákona a usnesení senátu, jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů, možno prohlásiti, že nebylo proti jeho uskutečnění zásadních námitek. Opravných návrhů, které byly navrhovány v debatě, nelze přijmouti, aby neohrozily finanční základny, které je třeba k novým úkolům ve prospěch automobilismu v našem státě. Nemohou proto býti přijaty.

Rozpočtový výbor připojuje se k usnesení výboru techn.-dopravního a doporučuje, aby tato osnova byla přijata tak, jak byla přijata senátem a rozpočtovým i techn.-dopravním výborem posl. sněmovny, beze změny. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového k odst. 2 pořadu, p. posl. dr Novákovi.

Zpravodaj posl. dr Novák: Slavná sněmovno! Pokud se projevy řečníků odnášely k finanční části projednávaného zákona, měly ráz namnoze všeobecný a programový, vzhledem k nastávajícímu volebnímu období. Osnova, kterou projednáváme, je novelisací zákona starého a ani v přednesené debatě se neozvala zpráva, že by novým zákonem, novelisací byly nějak zhoršeny podmínky, pokud jde o automobilový průmysl a o činitele v něm zúčastněné. Uznávalo se všeobecně, že tento zákon přináší úlevy, ovšem řečníci z oposičních stran žádali, aby tyto úlevy byly větší, než jak je poskytuje zákon.

Když přehlížíme podané pozměňovací návrhy, vidíme, že buď porušují stabilitu a určitost v terminologii a byly by s to ohroziti bezpečné vykládání zákona, anebo, pokud se týkají stránky finanční, nejsou podloženy finančními údaji o výsledku a, jak je možno sledovati, ohrozily by stabilitu finančního výsledku, takže není možno doporučiti je nyní ke schválení. Proto navrhuji, aby osnova zákona byla přijata tak, jak byla usnesena senátem a jak se na ní usnesl výbor rozpočtový, a aby byly zamítnuty všechny pozměňovací návrhy, které zde byly předneseny. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Hlasování o tomto odstavci pořadu odložím na dobu pozdější a, nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání odstavce dalšího. (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme tedy projednávati další odstavec, jímž je: