4. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2834), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů rozdělených hranicí, podepsaná v Bukurešti 22. prosince 1930 (tisk 2962) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec 5, to jest:

5. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 2932) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1437 a 1460), kterým se provádí úmluva mezí republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1930 o rozdělení majetků správních obvodů (žup, měst, obcí a okresů) rozdělených státní hranicí (tisk 2963) [podle §u 35 jedn. řádu].

Projednávání doporučuje se sloučiti proto, poněvadž osnova druhá jest prováděcí zákon k osnově prvé a jde tedy vlastně o dvojí normy o témže předmětu.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy sloučeno.

Zpravodaji při obou odstavcích jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. Richter, za výbor zahraniční p. posl. Hrušovský, za výbor rozpočtový p. posl. Rýpar.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji, za výbor ústavně-právní, k oběma osnovám, p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Československo-rumunská státní hranice rozděluje obvody bývalých žup ugočské, marmarošské a szatmárské a stejně obvody některých okresů, měst a obcí. Z tohoto rozdělení vznikla nutnost upraviti právní poměry mezi oběma zúčastněnými státy o majetkových podstatách nově na území obou států organisovaných autonomních svazků, případně o jmění fondů a nadací jimi spravovaných. Úmluva obsahuje zásady pro rozdělení dříve společného majetku, o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků, o právním postavení rozdělených částí a jejich právních nástupců, jakož i o organisaci smíšených komisí pro ocenění a rozdělení majetkových podstat a o organisaci rozhodčích orgánů pro případ, že komise nebudou ve svých názorech jednomyslnými.

Do podrobností se pouštěti nebudu, jsou obsaženy v důkladné důvodové zprávě k vládnímu návrhu.

Jménem ústavně-právního výboru, který projednal tento vládní návrh ve schůzi dne 4. dubna 1935, navrhuji slavné posl. sněmovně, aby schválila toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů (žup, měst, obcí a okresů), rozdělených hranicí, podepsanou v Bukurešti 22. prosince 1930.

Pokud se týče druhé osnovy, o které mám referovati, obsahuje tato některé právní zásady, nutné k provádění úmluvy, které však nejsou v právním řádu u nás platném obsažené, nebo se od něho uchylují. Jsou to zejména ustanovení o ocenění a rozdělení aktiv a pasiv, o způsobu placení pohledávek, o převzetí dluhů, o vyúčtování a právní sukcessi. Předloženou osnovou se těmto zásadám dostává právní účinnosti.

Ustanovení §u 2 upravuje vztah mezi ustanoveními úmluvy a měnovými předpisy československými. § 3, poslední to paragraf, obsahuje ustanovení o účinnosti zákona a ustanovení prováděcí.

Jménem ústavně-právního výboru navrhuji, aby osnova zákona byla přijata ve znění, s nadpisem a úvodní formulí, jak se na ní usnesl senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. Hrušovskému, k oběma osnovám.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Slávna snemovňa. Pripojujem sa k vývodom svojho predrečníka kol. Richtera, ktorý ako referent ústavne-právneho výboru doporučuje schválenie úmluvy a prevádzajúceho zákona. Dovoľujem si tejto príležitosti použíť k tomu, abych tlumočil smýšľanie a city československého obyvateľstva k našim spojencom, k Rumunom.

Tento rok dožívame sa práve významného jubilea, ktoré je medzníkom v našom pomere ku spriatelenému národu rumunskému. Pred 40 rokmi konal sa v Budapešti sjazd nemaďarských národov, Rumunov, Srbov a Slovákov. K tomuto sjazdu bola už príprava v predchádzajúcich desaťročiach. Od vzniku ústavného života v bývalých Uhrách v r. 1861 memorandum slovenské hlásalo solidaritu všetkých nemaďarských národov v Uhorsku. R. 1884 v Budapešti vysokoškolskí studenti národnosti slovenskej, rumunskej a srbskej vyslovili nútnosť spolupráce k obrane národných práv potlačených národov bývalých Uhôr. R. 1892 Rumuni podali sťažnosť k vtedajšiemu panovníkovi Rakúsko-Uhorska Franc Jozefovi, kde žiadali nápravu krívd, páchaných na rumunskom národe a kde vyzývali všetkých národov býv. rakúsko-uhorskej monarchie, aby podporovali ich boj za práva národné. Konštatovať treba, že z tohoto memoranda vznikol proces a perzekúcie bývalou uhorskou vládou. A boli to vtedy prední činitelia Slovákov, medzi nimi dr Miloš Štefanovič, dr Štefan Fajnor, Samo Daxner, Matúš Ďula a zo Srbochorvatov Michal Polit, ktorý sa ujali hájenia pred maďarským súdom perzekvovaných Rumunov. (Výborne! - Sláva jim!) Nie dosť na tom. Prejavili vtedy aj Česi účasť na osude prenasledovaných Rumunov a v tom roku, kedy bola poriadaná mileniárna výstava na oslavu tisícročného príchodu Maďarov do podunajskej kotliny, boli to Česi, ktorí odmietli účasť na milenárnych slávnostiach z dôvodu, ktorý bol ukázaný na sjazde potlačených nemadarských národov pred celou Europou, kde tieto potlačované národy žiadaly o pomoc svetovej verejnosti.

Prejednávaná úmluva končí všetky naše ešte nedokončené právne pomery medzi nami a kráľovstvom madarským. Minister zahraničia rumunský Titulescu vo svojej návšteve v Bratislave zdôraznil, že on necíti hraníc štátnych (Výborně! - Potlesk.), ktoré nás delia, že sa cíti v Československu práve tak ako vo svojej vlasti Rumunskej (Výborně!). My budeme potešení, keď na oslavu jubilea 40tiročného sjazdu nemadarských národov a memorandového procesu budeme môcť privítať našich rumunských bratov v Bratislave, kde pred celým svetom ukážeme, že Malá dohoda není nejakým umelým útvarom, ale že má hlboké korene vo spoločnom utrpení za bývalej vlády. (Výborně! - Potlesk.)

Týmto, vážená snemovňa, ako referent doporučujem, aby úmluva ako i prevádzejúci ju zákon boly snemovňou schválené. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo třetímu zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Rýparovi, k oběma osnovám.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Československo-rumunskou státní hranicí byly rozděleny obvody bývalých žup a tím zřízeny byly také nové obvody v naší Československé republice. Rozdělením obvodů autonomních územních svazků novou státní hranicí vzešla nutnost upraviti právní poměry mezi oběma zúčastněnými státy, Československou republikou a Rumunskem, o majetkových podstatách těchto svazků, případně o jmění fondů a nadací jimi spravovaných. To vše buď se stalo dobrovolnými dohodami, sjednanými do 30. listopadu 1930, anebo má to býti zařízeno úmluvou ze dne 22. prosince 1930, podle níž bude rozdělen majetek okresů, žup, měst a obcí, jejichž území bylo přeťato státní hranicí československo-rumunskou.

Poněvadž úmluva tato obsahuje ustanovení o ocenění dluhů a pohledávek ve starých korunách rakousko-uherských, tedy obsahuje také určitá břemena pro stát, resp. pro jednotlivce, podle §u 64, č. 1 úst. listiny musí se zabývati touto úmluvou Národní shromáždění Československé republiky, jak poslanecká sněmovna, tak senát. Proto také vedle ústavně-právního a zahraničního výboru projednal tyto otázky, pokud se týkají finančního dosahu, rozpočtový výbor, připojil se k usnesení výborů ústavně-právního a zahraničního a schválil tuto úmluvu.

Pokud pak se týká osnovy zákona, kterým se má provést úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským z 22. prosince 1930, o rozdělení majetků správních obvodů, rozdělených státní hranicí, probral rozpočtový výbor všechny příslušné části, jež se týkají finanční stránky státní, jakož i finanční stránky občanstva. Při projednávání bylo konstatováno, že provedením zákona nevzniknou státu zvláštní náklady. Výlohy řízení oceňovacího a rozdělovacího zatíží územní svazky, jichž se týče, v poměru určeném pro rozdělení majetků. K provedení této osnovy zákona není třeba žádných nákladů, jak toho také vyžaduje naše ústava, a proto také není třeba v rozpočtu hledati pro tento zákon úhradu.

Rozpočtový výbor jednal i o této osnově, jíž se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1930 o rozdělení majetků správních obvodů, rozdělených státní hranicí (tisk 2963), vzal na vědomí usnesení ústavně-právního a zahraničního výboru, a proto si dovoluji slavné sněmovně obě tyto osnovy navrhnouti k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k oddělenému hlasování o každé ze společně projednávaných předloh a budeme proto nejprve hlasovati o odst. 4 pořadu:

Ad 4. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů rozdělených hranicí, podepsanou v Bukurešti 22. prosince 1930 (tisk 2962).

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím

usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení jako naléhavém bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů rozdělených hranicí, podepsanou v Bukurešti 22. prosince 1930 (tisk 2962).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Nie sú.

Zpravodaj posl. Rýpar: Nejsou.

Místopředseda Stivín (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen je 4. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o odst. 5 pořadu:

Ad 5. Hlasování o osnově zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1930 o rozdělení majetků správních obvodů (žup, měst, obcí a okresů) rozdělených státní hranicí (tisk 2963).

Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou ve znění zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1930 o rozdělení majetků správních obvodů (žup, měst, obcí a okresů) rozdělených státní hranicí (tisk 2963).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Nie sú.

Zpravodaj posl. Rýpar: Nejsou.

Místopředseda Stivín (zvoní): Návrhů takových není.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen je 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2941), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými ze dne 29. října 1923, sjednaná ve Washingtoně dne 29. března 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 29. března 1935, č. 44 Sb. z. a n. (tisk 2968) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Vládní návrh tisk 2941 týká se dohody o prozatímní obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Spojenými státy severoamerickými, jak byla sjednána mezi oběma státy dne 29. března 1935 a uvedena v prozatímní platnost vlád. vyhláškou ze dne 29. března t. r. Podstatou věci je dohoda, která byla vyvolána tím, že Spojené státy severoamerické za účelem oživení zahraničního obchodu nabídly letos zejména latinským státům americkým řadu výhod a nyní jsou ochotny tyto výhody, které se týkají zejména koncesí celně-tarifních, poskytnouti i druhým státům, těm, se kterými mají dosud obchodní smlouvy na základě doložky nejvyšších výhod, avšak pouze tehdy, pokud nebude diskriminován žádným způsobem obchod Spojených států severoamerických.

Z tohoto návrhu Spojených států severoamerických mohla by Československá republika míti prospěch, který se cení na zvýšení našeho vývozu asi o 100 mil. Kč. První výhoda, která by z toho vyplývala, byla by již výhoda, kterou by Československá republika požívala na základě toho, že byla uzavřena mezi Spojenými státy severoamerickými a Belgií 27. února t. r. smlouva a protože Československá republika vyváží do Spojených států severoamerických zboží, které v mnohém je stejné jako zboží, jež vyváženo je z Belgie, znamenaly by výhody poskytnuté Belgii v tomto případě také výhody, poskytnuté Československé republice. V dohodě, která byla uzavřena mezi naší republikou a Spojenými státy severoamerickými, je v čl. 1 ustanovení o nejvyšších výhodách, zejména pokud jde o cla, vnitřní dávky a celní formality; v čl. 2 jsou ustanovení o povolování devis, v čl. 3 ulehčení, která se týkají povolovacího řízení a v čl. 4 je zajímavé ustanovení, které znamená v podstatě, že Spojené státy uznávají zvláštní regionální obchodně-politický systém pro střední Evropu. Pro nás je výhoda v tom, že nebudou potom odvozovány důsledky ze zvláštních některých výhod, které by si navzájem poskytla Československá republika s Rumunskem a Jugoslavií, tedy státy Malé dohody mezi sebou.

Proti loňsku bylo zaznamenáno již určité zvýšení našeho dovozu i vývozu ze Spojených států severoamerických. R. 1933 činil náš dovoz ze Spojených států severoamerických 504 mil. Kč, r. 1934 činil již 634 mil. Kč. Vývoz činil r. 1933 428 mil. Kč, r. 1934 493 mil. Kč. Ježto dohoda, která byla uzavřena, a o níž jedná zpráva výboru zahraničního tisk 2968, může oživiti a zvýšiti vzájemný obchodní styk mezi naší republikou a Spojenými státy severoamerickými, je tedy ve prospěch obou těchto smluvních států, doporučuji slavné sněmovně, aby přijala návrh schvalovacího usnesení v tisku 2968 ve znění navrženém zahraničním výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Vážená sněmovno! Výbor živn.-obchodní pojednal o návrhu prozatímní obchodní dohody, která byla dojednána mezi Československou republikou a státy severoamerickými. Tato prozatímní dohoda, jak zde zdůraznil kol. inž. Nečas, přinese našemu obchodu a vývoznímu životu jistý prospěch. Živn.-obchodní výbor pojednal také o všech těchto otázkách a já jeho jménem doporučuji, aby slavná sněmovna přijala návrh schvalovacího usnesení tak, jak jej přijal výbor zahraniční. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly).

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení jako naléhavém bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými ze dne 29. října 1923, sjednaná ve Washingtonu dne 29. března 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 29. března 1935, č. 44 Sb. z. a n. (tisk 2968).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živn.- obchodní p. posl. Tykal.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Nejsou.

Zpravodaj posl. Tykal: Není jich.

Místopředseda Stivín (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesení tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě imunitní záležitosti, které jsou na pořadu dnešní schůze. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati odstavec 9, jímž je:

9. Zpráva výboru imunitního o žádostí kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. A. Beneše (tisk 2620).

Zpravodajem je p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Krajský soud trestní v Praze žádá za souhlas s trest. stíháním posl. A. Beneše pro přečin proti bezpečnosti cti.

Václav Sisel a druzi žalují soukromou žalobou posl. A. Beneše pro obsah článku, uveřejněného v periodickém tiskopise "Krejčovské zájmy" ze dne 10. dubna 1933, čís. 7 pod nadpisem "Rozpočet pražského společenstva končí deficitem".

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby dala souhlas k stíhání posl. A. Beneše.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. A. Beneše.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. A. Beneše.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu v trest. věci posl. Eckerta (tisk 2647).

Zpravodajem je p. posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Krajský soud v Chebu žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Eckerta pro zločin podle §u 81 tr. z. a přečin podle §u 279 tr. z.

Arbeits- und Wirtschaftspartei v Chebu svolala na 9. dubna 1932 do hotelu Continental volební schůzi. Předseda strany Siegfried Buxbaum požádal správce policejního komisařství v Mar. Lázních o asistenci civilní stráže. Když schůze o 8. hodině byla panem Miessnerem zahájena, vykřikl předseda chebské německo nár. socialistické strany žádost o volbu předsednictva, což bylo povelem ke křičení, pískání a rušení dalšího průběhu schůze. Pořadatel Josef Fischer požádal policejního agenta Huliciuse, aby vyzval jednoho rušitele schůze k zachování klidu. To se také stalo a rušitel schůze přislíbil, že zachová klid. Podle udání přistoupil v tom okamžiku k agentu Huliciusovi předseda strany německých nár. socialistů Gleisinger a ohražoval se proti jeho zákroku. Ihned na to posl. Eckert uchopil zezadu policejního agenta Huliciuse jednou rukou za rameno a rozkřikl se na něho slovy: "Heraus mit Ihnen. Ein Regierungsvertreter hat hier nichts zu tun," při čemž prý s ním lomcoval, ukazoval ke dveřím a křičel k shromáždění: "Heraus mit ihm." Na to vyvedl policejního agenta až na konec sálu. Tam teprve policejního agenta pustil a znovu přes vysvětlování policejního agenta Huliciuse prohlásil: "Heraus, Sie wissen, ein Regierungsvertreter hat hier nichts zu tun." Vzhledem k hrozivé situaci opustil policejní agent sál. Schůze byla potom asi za 7 minut rozbita.

Imunitní výbor pojednal o žádosti kraj. soudu v Chebu a vzhledem k tomu, že žalované jednání posl. Eckerta nelze chrániti imunitou a že nutno ponechati průchod řízení soudnímu, které by objektivně zjistilo žalované delikty, navrhuje vydání posl. Eckerta k tr. stíhání.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Eckerta.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Eckerta.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Přerově v trest. věci posl. Čuříka (tisk 2650).

Zpravodajem je pan posl. dr Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Okres. soud v Přerově žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Čuříka pro přestupek podle §u 1 až §u 3 zákona o ochraně cti.

Soukromý žalobce Rudolf Bechyně, ministr železnic, podal trest. žalobu na posl. Čuříka pro výroky, které pronesl na veřejné schůzi v Přerově dne 18. února 1934, jimiž cítí se soukromý žalobce na cti dotčen. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Imunitní výbor projednal citovanou žádost za vydání zmíněného poslance, zjistil, že žaloba byla podána na ochranu cti veřejného pracovníka a proto dal souhlas, aby posl. Čuřík vydán byl.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Čuříka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Čuříka.

Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 2655).

Zpravodajem je pan posl. dr Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Krajský soud v Plzni žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 81 tr. z.

Posl. Dvořák byl vydán posl. sněmovnou pro zmíněný delikt na základě zprávy výboru imunitního ze dne 6. května 1931. Ve zprávě imunitního výboru bylo konstatováno, že zmíněný trestní čin stal se v Plzni dne 9. července 1930. Toto datum bylo převzato do zprávy imunitního výboru ze žádosti kraj. soudu v Plzni, v níž líčen domnělý trestní čin tak, jako by se byl stal dne 9. července.

Při přelíčení tvrdila obhajoba, že není vyloučeno, že obžalovaný podobný čin spáchal i 9. července 1930 a pro tento čin tudíž vydán byl, že však obžaloba státního zastupitelství zní na čin spáchaný 11. července a že pro tento čin obžalovaný poslanec vydán nebyl. Z toho důvodu žádal zmíněný soud, aby v imunitním výboru a plenu posl. sněmovny bylo nově rozhodnuto o žádosti za vydání posl. Dvořáka v trest. věci pro zločin veřejného násilí podle §u 81 trest. zákona, spáchaný 11. července 1930.

V podání kraj. soudu ze dne 27. dubna 1933 bylo dodatečně zjištěno po odeslání žádosti o vydání posl. Dvořáka, že trest. čin spáchán byl 11. července 1930 a obžaloba byla podána rovněž pro čin spáchaný 11. července 1930. Na základě těchto skutečností pojednal imunitní výbor znovu o této žádosti a navrhuje, aby posl. Dvořák vydán byl pro zmíněný trestní čin spáchaný dne 11. července 1930.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: