Nedoplatků v účetní uzávěrce, jak referent dovodil, máme veliké množství. Je to určitý balast, který nevyplývá zrovna z toho, že nemohou všichni ti poplatníci platiti. Neříkám, že mohou všichni platiti, ale nejsou zase všichni neplatové; někteří platiti mohou, ale nechtějí. To je pokles daňové morálky resultující z toho momentu, že bývaly odpisovány někdy daně i těm, kteří si toho nezasloužili. Na to konto hřeší někdy i ti, kteří si toho nezaslouží, ještě dnes.

Tolik jsem chtěl k účetní uzávěrce za r. 1933 poznamenati. Především volám znovu ministerstvo vnitra, aby dbalo na pořádek, jestliže tu není nikdo jiný, kdo ten pořádek ve státě udržovati chce. Stojíme za vládou, která pořádek udržeti chce, a pro účetní uzávěrku hlasovati budeme. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Účetní závěrka je nesporně důležitějším aktem nežli státní rozpočet. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Žel, že právě tomuto aktu, který číselně znázorňuje výsledky hospodaření na rozpočet i mimo rozpočet, věnuje se daleko menší pozornost a péče nežli rozpočtu samému. Rozpočet je toliko rámec, v jehož prostorách má se hospodářství pohybovati, a závěrka je obrazem skutečného stavu, ona představuje výsledek a ukazuje, do jaké míry bylo správně preliminováno, ukazuje, do jaké míry čísla nasazená do rozpočtu vyšla v účetní závěře. Lituji proto, že už se u nás skoro tak vžila pomalu tradice, že účetní závěra je toliko pro vyplnění prázdného času poslanecké sněmovny a že se jí nemusí věnovati ta potřebná péče, jaká se třeba věnuje rozpočtu. Svědčí o tom také fakt, že poměrně malý počet pánů poslanců ujímá se při této příležitosti slova, aby se zabývali státní účetní závěrou ať již v celku nebo v jednotlivostech, ať již hospodářstvím podniků, hospodářstvím fondovním anebo hospodářstvím toho kterého úseku státního.

Vážení pánové, kvituji s poděkováním, jestliže páni, kteří zde hovořili, přece jen se přidržovali materie a věci, která je projednávána. Nemohu ani zazlívati, jestliže této příležitosti bylo oposicí použito, aby při tom promluvila k účetní závěře svým způsobem, jak ona to z důvodů agitačně politických pokládá za účelné.

Prosím, aby mi bylo dovoleno odpověděti na některé vývody pánů řečníků, kteří se ujali v debatě slova. Je to především pan kolega dr Matoušek, který zde analysoval výsledky státního hospodářství. Přiznal, že do značné míry souhlasí s tím, co jsem ve své zprávě o účetní závěře minulého pátku řekl, dovodil však, že příčiny nedoplatků jsou také ještě někde jinde, naznačil zejména, že je to odklad exekucí u zemědělců. Snad v ojedinělých případech mohlo zde býti dotčeno také státní hospodářství, nicméně však mám za to, že zákon, který r. 1933 vešel v život a počal působiti teprve v druhé polovici roku, nemůže mít takového vlivu na to, že výsledky hospodaření odchylují se značně od prelimináře. Pan kol. dr Matoušek pravil zejména, že pokládá za druhý důležitý důvod neuspokojivého výsledku hospodaření směr hospodářské politiky, který nastoupila vláda. Pokládá zejména za nenáležité, jestliže vláda zasahuje do soukromého hospodářství určitým plánováním.

Chtěl bych tu říci, že projednáváme účetní závěru za hospodářský rok 1933 a jestliže jsou zde jakékoliv nedostatky, které by snad byly zaviněny vládou nebo vládní majoritou, na které tu pan kol. dr Matoušek poukázal, pak prosím, aby mi pan kol. dr Matoušek laskavě dovolil říci, že za hospodářství r. 1933 je s námi právě také strana nár. demokratická odpovědna, jakož i za všechny důsledky tohoto hospodářství, poněvadž v té době byla ještě ve vládě a všechno, co dnes kaceřuje, dělala s sebou. A nad to pan kol. dr Matoušek byl dokonce členem vlády, které zde byly činěny určité výtky. Tedy myslím, že v tomto směru dělí se pan kol. dr Matoušek a jeho strana příslušným podílem na všem, co zde bylo předmětem jeho kritiky.

Vážení pánové, nebudu se pouštěti do sporu, zda liberalistická soustava výrobní a distribuční selhala, čili nic. Kdybych chtěl na toto pole vejíti, pak musel bych říci, že pan kol. dr Matoušek po mém soudu nehájil ani dosti odvážně, ani dosti statečně liberalistickou soustavu výrobní. On se k tomu také docela otevřeně přiznal a přímo také doznal, že tato soustava nesporně dnes již není s to opatřiti pořádek v hospodářském a státním životě kteréhokoliv státu. Tato soustava použila jednostranně - nechci-li užíti slova "zneužila" - technické vědy k tomu, aby právě bezplánovitým hospodařením, bezplánovitou výrobou, anarchistickou výrobou způsobila stav, který vyřadil desítky milionů lidí ve světě z pracovního procesu, zbavil je možnosti výdělku a tím oslabil jejich konsumní schopnost. Důsledek toho jest, že pak pochopitelně trpí nejen ti, kteří jsou vyřazeni z práce a možnosti opatřiti si výdělek, nýbrž že jsou postiženy také ony vrstvy, které až do nedávné doby dostatečnou měrou nechápaly významu konsumentské schopnosti zaměstnanectva a dělnictva.

Slavná sněmovno, ukázala-li současně dosud platná soustava liberalistická nezpůsobilost k tomu, aby udržela rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, aby udržela rovnováhu v zaměstnanosti, pak pochopitelně nemůže býti vytýkáno, jestliže někdo hledá cesty, jak z toho začarovaného kruhu ven, a jestliže pomocí plánovitého hospodářství, ať už je dokonalé nebo prozatím nedokonalé, chce opatřiti lidem práci, uvésti je opětně do hospodářského procesu výrobního a dát jim možnost, aby si mohli opatřiti lidské existence pro sebe a své rodiny.

Pan kol. dr Matoušek prohlásil výslovně, že jeho strana nepředstavuje liberalisty starého, klasického směru, ale že nelze najednou odhoditi starý systém. Nám je velmi dobře známo, že máme co činit s výrobní soustavou, která tady po staletí byla budována, která má svou tradici a své kořeny. Nicméně však zjevy, před které jsme byli postaveni v posledních čtyřech letech strašlivé krise, nás přesvědčují, že s touto soustavou musí být zúčtováno.

Pan kol. dr Matoušek zde poukazoval, že stát z monopolního hospodaření bude mít citelné škody. Dnes se nedá odhadnout a nemohu říci ani já, do jaké míry z obilního monopolu mohou vzejíti nějaké státní výdaje. Prozatím můžeme použíti jenom zkušeností z dobytčího syndikátu - jejž měl také pan kolega dr Matoušek na mysli a o němž hovořil ve výboru rozpočtovém - z kterého bylo přijato na poplatcích celkem 78˙3 mil. Kč, a po úhradě režie a různých výdajů skončilo hospodářství tohoto syndikátu tak, že státní pokladna přijala na čistém přebytku 1,997.000 Kč. Prozatím z tohoto hospodářství nevznikly tedy státní pokladně žádné škody a nebylo by také důvodu, abychom z toho vyvozovali závěr pro monopolní opatření, kterým obhospodařujeme obilní sklizeň.

Pokud jde o otázku daňových subjektů, o kteréžto věci jsem tu také minulý pátek hovořil a které se pan kolega dr Matoušek dotkl, konstatoval jsem ve své řeči pouhý fakt, že podle sčítání živností máme asi o 100.000 živností více než kolik jich přichází v úvahu při zdanění pro všeobecnou daň výdělkovou. Část této ztráty se dá vysvětliti snad tím, že mnohé živnosti jsou zkumulovány v jedněch rukou, že na příklad někdo může býti hostinským, zároveň však řezníkem, uzenářem nebo kupcem, připadají zde tedy na jednu fysickou osobu třeba tři živnosti. Mám však přece pochybnosti, zda tato okolnost sama je s to vyčerpati, co se nám zde jeví jako rozdíl mezi skutečně zdaněnými živnostmi a tím, co vykazuje Státní úřad statistický ve svých výkazech jako počet existujících živností v republice.

P. kol. dr Matoušek hovořil o státních podnicích. V té věci není třeba nositi vodu do rybníka, neboť jsme všichni zajedno v tom, že ve státním podnikání jsme neměli prozatím nejlepší štěstí, nicméně však je třeba si uvědomiti, že státní podniky nemůže nikdo zabaliti do bavlnky, když všude ve světě se všem ostatním vede zle. Jsou to zejména státní dráhy, které jsou také vedle své povahy podnikové podnikem obecně prospěšným, který musí konati rozmanité úkoly, za něž se mu nedostává plného honoráře. Je tedy pochopitelné, dochází-li tam k větším ztrátám, než k jakým by snad za jiných okolností došlo. Slabiny tohoto hospodářství jsem osvětlil již nesčetněkráte jak v rozpočtovém výboru, tak i v plenu této slavné sněmovny.

P. kol. dr Matoušek pravil, že nesouhlasí s výkladem, jakoby naše poplatnické kruhy nebyly dostatečnou měrou zatěžovány. To nikdo netvrdí a ani já jsem to netvrdil. Pokud jsem zde mluvil pro jakoukoli reformu, opírala se má snaha o skutečnost, že u nás se věnuje zpravidla velmi mnoho času malým, drobným poplatníkům při daňovém poměřování a že pak na velké poplatníky nezbývá finanční správě čas, v důsledku čehož nám řada příjmů uniká. Daňový únik je právě u finančně zdatných a velkých podniků a poplatníků neobyčejně velký a mohli bychom mu zabrániti, kdybychom trochu hospodárněji nakládali s lidským materiálem, který je zde k tomu účelu, aby daně vyměřoval, ale nemá zpravidla možnost činiti tak podle skutečné únosnosti toho kterého poplatníka. Proto jsem zde již několikráte vznesl požadavek po paušalování jak daně obratové, tak daně výdělkové u malých a drobných výrobců a poplatníků, abychom mohli administraci a její aparát obrátiti ke kvalitnímu poměřování poplatníků velkých, kde nám to něco vynese.

P. kol. dr Matoušek má za to, že velké podniky nám neunikají daňově. Tvrdím s naprostou rozhodností a v plném vědomí odpovědnosti za to, co říkám, že velké podniky, velké subjekty daňové nám unikají zdanění takovou měrou, že, kdybychom to dovedli pořádně zachytiti, opatřili bychom státu a samosprávě velmi vydatné prostředky.

Vážení pánové a dámy, chci jenom naznačiti, kudy nám zejména utíkají berně a samosprávě přirážky. V poslední době řada velkých výrobních podniků a koncernů výrobních zakládá za hranicemi t. zv. sesterské společnosti výrobní, které však nic nevyrábějí a které častokráte ani de facto neexistují, jejich existence jeví se toliko na papíře, a těmto t. zv. sesterským společnostem výrobním se zde vyrobené zboží posílá za ceny daleko nižší, nežli jaké representují výrobní náklady, a tímto umělým způsobem snižují se zde dosažené zisky, přecházejí na sesterské společnosti za hranice, tam se daně neplatí a u nás se daně neplatí. Zde máme mezeru v zákoně a nad to státní finanční správa nemá dostatek možností a ani snad dostatek energie a odvahy - říkám to otevřeně - proti těmto velkodefraudantům daní zakročiti. My se taháme s malým poplatníkem častokráte o pár korun a na druhé straně nám utíkají ne desítky, ale sta miliony korun tímto způsobem pod rukama ven. Jde tedy o to, abychom sil, které zde jsou, využili takovou měrou, s takovou intensitou a tak účelně, aby se nikomu nestala křivda.

Toto opatření může přinésti drobnému a pořádnému poplatníku toliko prospěch, nikoliv škodu. Proto také již dlouhou dobu usiluji, aby počet zaměstnanců v administrativě finanční byl rozmnožen, poněvadž zde bylo šetřeno na nepravém místě.

Kol. Hokky ukazoval zde na některé okolnosti, které pokládám za nutné jenom několika slovy vyvrátiti, ježto neodpovídají tak plně pravdě. Pan kol. Hokky zejména tvrdil, že finanční úřady snad nejsou prací přetíženy a že snad není dostatečně odůvodněno, žádáme-li rozmnožení personálu. Ubezpečuji p. kol. Hokkyho, že to, co jsme zde již řekli, je nejenom pravda, nýbrž pravda, která měla býti již dávno a dávno honorována na druhé straně tím, co teprve ministerstvo financí provedlo letos, že o něco zvýšilo počet státních zaměstnanců ve finanční správě.

Pan kol. Hokky tvrdil, že není dostatečného dozoru nad hospodářstvím státním. Mluvil zde, že peněz v rozpočtu povolených bylo užito na některé jiné potřeby, než na které byly určeny. Ve své zprávě jsem poukázal, že počet virementů, přesunů stoupl proti předcházejícímu roku, a to proto, že to právě znamená daleko lepší hospodárnost. Resorty nemají možnost častokráte uhraditi naléhavé výdaje, které v zájmu s tátu učiniti musí a které se opírají o právní nároky, o normy, služební smlouvy, závazky atd. a nemohou býti plněny, poněvadž bylo preliminováno neobyčejně těsně. Tedy spíš bych řekl, že pravdou je pravý opak toho, co řekl pan kol. Hokky.

Ohledně půjčky práce se ptal pan kol. Hokky, kam se poděla. Panu kolegovi mohu prohlásiti, že všechno, co na půjčku práce bylo zaplaceno, je také obráceno na účele, pro které půjčka práce byla emitována. Všechny práce, které měly býti z této půjčky udělány, byly zadány a půjčky bylo k tomu účelu také plně využito. Poněvadž použilo se jí dočasně, přechodně z části ku krytí pokladničního schodku, musí ministr financí pochopitelně nyní na zaplacení těch prací, které měly býti z půjčky práce honorovány, opatřiti prostředky jiné.

Panu kol. Hokkymu chci ještě říci, že fondy, které jsme povinni vykazovati v účetní závěře, jsou v účetní závěrce podrobně vyúčtovány. Pokud jde o ostatní fondy, rozpočtový výbor již několikráte vyžadoval, aby, pokud to lze, předložil nám nejvyšší účetní kontrolní úřad seznam a výsledky hospodaření všech těchto fondů. Na tomto výkazu se pracuje, a jsem přesvědčen, že i v tomto směru se doděláme potřebné nápravy, aby se nám dostalo přehledu. Tolik k tomu, co říkal pan kol. Hokky.

Kol. Adámek zde konstatoval, že schodek ministerstva soc. péče vyrostl zde zejména také proto, že byl seškrtán rozpočet ministerstva veř. prací. Prosím, abychom si uvědomili, že schodek ministerstva soc. péče je především tak vysoký proto, že nebyla uskutečněna nouzová dávka, která měla vynésti 100 mil. Kč, o níž jsem tady také minulý pátek hovořil.

Pokud jde o stav daňové bonity a pohotovosti inkasní v jednotlivých obvodech, není sporu, že Praha je, pokud jde o Čechy, na tom hůře než ostatní venkov, Brno je na tom hůře než ostatní venkov moravský, a pokud jde o Podkarpatskou Rus, ta daňově padá velmi málo na váhu.

Končím své vývody a prosím slavnou sněmovnu, aby státní závěrečný účet tak, jak to navrhuje rozpočtový výbor posl. sněmovny, schválila, a aby zároveň schválila dodatečně překročení úvěru u kap. 17 a 21, jakož i krytí části nákladů osobních přesunem z nákladů věcných u kap. 5 a aby pak také schválila resoluci výboru rozpočtového ke zprávě připojenou. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Míním dáti hlasovati o návrhu na schválení celého závěrečného účtu za rok 1933 najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zpravodajovým na schválení celého závěrečného účtu státních výdajů a příjmů za rok 1933, jak jest obsažen v tisku 2733, a to i s účty státního bytového fondu a dávky z majetku, dále s udělením dodatečného souhlasu podle čl. XII finančního zákona pro rok 1933 k vyšším výdajům při kap. 17 a 21, které nebyly hrazeny úsporami v rozpočtu týchž kapitol, a při kap. 5 pro překročení osobních výdajů, které byly hrazeny v mezích kapitoly úsporami na vydáních věcných, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna schválila státní závěrečný účet za rok 1933 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku a udělila podle čl. XII finančního zákona pro rok 1933 dodatečný souhlas pro překročení výdajů při kap. 17 a 21, které nebyly hrazeny úsporami v rozpočtu týchž kapitol, a při kap. 5 pro překročení osobních výdajů.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru rozpočtového, otištěné ve zprávě výborové tisk 2934.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k projednávání odst. 4 až 6 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati odstavec 4, jímž jest: