Nekryje-li platba ani běžný daňový předpis, pak je samozřejmé, že úhrn daňových nedoplatků nemůže klesat jinak než v důsledku odpisů. Ale i tento pokles je minimální, ba u daně z obratu, jak jsem již řekl, nedoplatky dokonce stále rostou. Je to pochopitelné, neboť oč se sníží nedoplatky za staré roky, o to zase vzrostou nedoplatky za běžný rok.

Finanční správa se v důsledku toho pohybuje v začarovaném kruhu. Co je příčinou tohoto stavu? Po mém soudu jsou jen dvě možnosti:

1. Buď jsou daňové předpisy příliš vysoké a neodpovídají platebním schopnostem našich poplatníků, nebo 2. nemáme dokonale vybudovanou inkasní službu daňovou. Zdá se, že obojí bude pravda.

Není myslím pochybností, že daňové břemeno, které nesou naší poplatníci, je velmi tíživé. Ale jsem přesvědčen, že jsme nepřekročili dosud hranici celkové únosnosti. Přesvědčuje mne o tom rozbor jednotlivých daní, provedený v publikacích Státního úřadu statistického. Opírám své přesvědčení a tato fakta:

Daň důchodová r. 1930. Počet případů daně důchodové vyměřované přímo a srážené podle §u 30 byl 2,848.881. Z toho do 30.000 důchodu bylo 2,692.370 případů čili 92˙3%, a nad 30.000, včetně i těch nejvyšších důchodů, bylo v celé republice toliko 151.511 případů, čili 7˙7%. Jsem toho mínění, že je k neuvěření, aby počet důchodců této daně nad 30.000 Kč včetně i těch nejvyšších daňových stupnic byl tak nepatrný. (Slyšte!) Zde se zdá, že nám prameny utíkají nesčetnou řadou otvorů, které potřebují býti ucpány.

Všeobecná daň výdělková r. 1930 vykazuje počet případů 623.935, z toho do 30.000 Kč čistého zisku, jak byly předkládány berním správám ve fasích, 571.932 případů, čili 91˙6% a nad 30.000 Kč čistého zisku 52.003 případy, čili 8˙4%. Také zde je procento vyšších zisků velmi nepatrné. Nad to je nutno pozastaviti se nad faktem, že podle sčítání živností, jak je provedl Státní úřad statistický, máme u nás 720.000 živností a počet zdaněných případů 623.935, tedy nám zde bezmála 100.000 živností někde mizí; kde, to lze těžko uhodnouti.

U zvláštní daně výdělkové byl počet veškerých případů r. 1930 zdaněných 17.120, z toho s bilančním ziskem do 30.000 Kč 9.798 případů, čili 57˙3%, s bilančním ziskem nad 30.000 Kč 7.322 případů, čili 42˙7%.

U daně obratové r. 1930 byl celkový počet případů, včetně zemědělského paušálu, ale bez paušálů jiných, 2,175.094, z toho do 30.000 Kč obratu 1,994.427 případů, čili 89˙2%, nad 30.000 Kč obratu 230.667 případů, čili 10˙6%.

Z těchto dat plyne nade vší pochybnost, že nedá se generelně mluviti o předanění, naopak možno míti velmi důvodně za to, že nebyly správně zachyceny všechny obraty, zisky a důchody. Nejde-li však o předanění, pak nutno míti za to, že nedostatečné daňové inkaso je důsledkem vad ve výběrčí službě daňové. Naše berní úřady - a ty mám hlavně na mysli -, již řadu let nemohou zvládnouti zvláštní své úkoly, před něž jsou rok co rok postaveny. Nemohou tak činiti především proto, že jejich běžná agenda je zatížena nesmírným balastem nedoplatků. Toto břemeno úžasně zatěžuje práci berních úřadů. Byli bychom vděčni p. ministru financí, kdyby provedl velkou depuraci daňových nedoplatků cestou administrativní. Nemá naprosto žádného smyslu, vlečeme-li v daňových knihách a účtech břemeno daňových nedoplatků, ačkoliv dobře víme, že je to balast nejméně z 50% nedobytný. Chceme-li se skutečně dostati do běžného stavu, musíme se odhodlaným řezem zbaviti tohoto neužitečného břemene.

Druhou okolností, na niž třeba důtklivě upozorniti, je stálý nedostatek sil v berní službě. Rozhodnutím vlády z 8. února t. r. byl sice rozmnožen počet systemisovaných míst v berní službě o 607 služebních míst. Ale ani toto rozmnožení ještě nestačí. Chceme-li skutečně zjednati pořádek v daňové administrativě, musíme se zbaviti předsudků. Nesmíme šetřiti na osobních a věcných nákladech v daňové administrativě v bláhové představě, že tím prospíváme státu. Právě na daňové administrativě si můžeme ověřiti trpkou pravdu, že každá úspora nemusí býti úsporou skutečnou. Proto musíme dáti daňové administrativě vše, co potřebuje: pracovní síly, vhodné kancelářské místnosti i dokonalé kancelářské zařízení. Chceme míti moderní daňovou administrativu, dokonale vyzbrojenou k provádění úkolů, které jí ukládáme.

Musím se také vypořádati s představou, že rozmnožení sil v berní službě bude znamenati zostření berní prakse. Jsem přesvědčen, že každé opatření, směřující k zdokonalení berní služby, je opatřením, z něhož budou míti užitek především poplatníci, poplatníci poctiví. Podaří-li se finanční správě zachytiti dosud unikající daňové základy a podaří-li se jí přinutiti daňové kverulanty k plnění daňové povinnosti, nezůstane to bez vlivu na daňové sazby. Musí býti sníženy. Největší úlevu však získají poplatníci tím, že bude zjednán v daňových věcech pořádek. Daně se musejí vyměřovati včas, kvalitně a za spolupůsobení poplatníků. Musejí býti vyřízeny všechny rekursy a žádosti!

Přimlouvám se opětovně za paušalování daně z obratu a všeobecné daně výdělkové u malých a středních poplatníků. Vhodný základ bych viděl v návrhu Svazu berních úředníků, který je obsažen v memorandu, jež bylo předloženo finanční správě. Finanční správa musí pak své správní metody přizpůsobiti modernímu duchu a především psychologii našich poplatníků.

Jsem rád, že mohu konstatovati, že ministerstvo financí má pochopení pro správní metody. Svědčí o tom výnos č. 20.417 z 12. března letošního roku, v němž pan ministr financí dává všem podřízeným úřadům pokyny, jak se mají úředníci finanční správy chovati vůči poplatníkům. Přál bych si jen, aby finanční správa měla odvahu a provedla naznačené zásady do všech důsledků také v praxi. Byla to reforma opravdu historická, neboť by znamenala konec rakouských byrokratických a fiskálních metod a nastolení moderních, demokratických správních zásad.

Téměř každým rokem se zastavuji u položky "Úroky z prodlení", která je nejenom příznakem doby, nýbrž také vydatným pramenem příjmovým pro státní pokladnu jak u daní přímých, tak u daně z obratu. Z účetní závěrky jde na jevo, že jak ministerstvo financí, tak nejvyšší účetní a kontrolní úřad obrátily zřetel k této důležité položce a učiněno opatření za účelem včasného předpisu úroků, o nichž je konstatováno, že nebyly včasně předpisovány. To je stará pravda, kterou jsem zde přednášel asi před 6 roky.

Nedoúčtované položky v účinech kontokorentních jak aktivních, tak pasivních dosahují stále značné výše. Na obou stranách je to přes 1 1/2 miliardy Kč. V těchto nevyúčtovaných položkách účtu kontokorentního jsou ovšem také položky, které svou povahou jsou vlastně účiny působivými a při svém účtování dotknou se citelně rozpočtového hospodářství. Mám na mysli zejména částku 112,953.622˙15 Kč na str. 364 účetní závěry. Jde o nevyúčtované zálohy z prvních let popřevratových a bylo by žádoucno, aby konečně tato věc byla uvedena do pořádku.

Aktiva a pasiva na rozpočet. Pasiva na rozpočet, jak jsou vyznačena na str. 135 účetní závěry, činí ke konci r. 1933 683,929.579˙60 Kč. Z toho ministerstvo školství 2,800.000 Kč, ministerstvo zemědělství 35 mil. Kč, ministerstvo veř. prací 123,954.049˙35 Kč, ministerstvo soc. péče 1 mil. Kč, agenda pro zásobování lidu 1018 Kč, ministerstvo zdravotnictví 1,705.181˙15 Kč a ministerstvo financí 519,469.331˙10 Kč. Jde tedy o nesplacené zálohy z dávky majetkové na proplacení státních pokladničních bonů, kterých bylo svého času použito.

Aktiva na rozpočet dostoupila utěšené výše 12.472,991.197˙80 Kč. V minulém roce činila aktiva na rozpočet 10.818,375.337˙75 Kč. R. 1933 přibylo na těchto aktivech, která bychom rádi prodali, kdyby je chtěl někdo koupiti, 1.654,615.860˙05 Kč. Lví podíl na těchto aktivech má ministerstvo školství, na jehož konto má státní pokladna k pohledávání 8.887 mil. 444.303˙90 Kč. Jsou to především zálohy na učitelské platy, které dostoupily horentní výše.

Pasiva a aktiva mimo rozpočet: Pasiva mimorozpočtová tvoří jediná položka 350 mil. 400.187 Kč, dluh konsorciu peněžních ústavů na zálohu pro regulaci kursu cenných papírů státních. Aktiva mimorozpočtová tvoří 8 položek v částce 2.665,136.076˙47 Kč a z toho zase zálohy na učitelské platy zemím z doby popřevratové, z doby, kdy byl dělán paritní zákon a nebylo v rozpočtu na tyto platy pamatováno, 1.598,133.890˙15 Kč a pohledávka za schodky košicko-bohumínské dráhy a místních drah 809,735.264˙82 Kč.

Několik slov o hospodaření státních podniků, které skončilo r. 1933 proti rozpočtu o 746,381.891˙27 Kč nepříznivě. Proti prelimináři 1.206,573.710 Kč činil odvod státních podniků toliko 460,191.818˙73 Kč. Hlavní podíl na tomto schodku mají státní dráhy, neboť místo očekávaných 490,806.200 Kč dosáhl jejich schodek výše 820,181.485˙03 Kč. Tabáková režie odvedla rovněž o 244˙4 mil. Kč méně, než preliminovala. Také pošta skončila o 54 mil. schodkem vyšším, než jaký preliminovala. Státní lesy a statky, které preliminovaly zisk 1˙6 mil. Kč, skončily schodkem 40˙5 mil. Kč. Státní báně a hutě vykázaly rovněž o 47˙5 mil. Kč výsledek nepříznivější. S ohledem na investovaný kapitál činící u státních podniků 23.700 mil. Kč je výsledek hospodaření státních podniků velmi neuspokojivý a velmi hubený. Téměř dvě třetiny docíleného zisku tabákové režie utopily se ve ztrátách ostatních podniků.

Podíly na státních daních a poplatcích. V rozpočtové skupině III byly preliminovány výdaje jako podíly na státních daních, dávkách a poplatcích 2.748,732.900 Kč. Náležitost však činila 2.737,584.057˙80 Kč, vyplaceno tedy méně o 11,148.842˙20 Kč, a to na řešení krise malých pivovarů v oddílu B 6 mil. Kč, v oddílu C - podíly státních fondů 17,526.131˙25 Kč a v oddílu D - mimořádná přechodná opatření 30,382.141˙25 Kč, úhrnem 53,908.272˙50 Kč. Naproti tomu větší potřeba v oddílu A samosprávné svazky 42,759.430˙30 Kč, takže rozdíl mezi těmito dvěma čísly nám dá menší náležitost 11,148.842˙20 Kč. Nepříznivý výsledek oddílu A způsoben byl zejména výplatou další t. zv. zálohy na zvýšené platy učitelské a pense nad úděl stanovený státním rozpočtem a nepreliminovanými oddíly na daních z plateb konaných na předpisy těchto daní za léta 1921 až 1927.

Osobní výdaje na národní školství činí celkem v naší republice 1.355,793.041˙70 Kč. V Čechách je to 833,848.676˙75 Kč, na Moravě a ve Slezsku 438,652.563˙55 Kč, na Slovensku 79,543.066˙65 Kč, na Podkarpatské Rusi 3 mil. 748.734˙75 Kč. Tato částka byla uhrazena vlastními příjmy školních fondů a učitelských pensijních fondů, ročními příspěvky jednotlivých zemí z rozpočtů zemských a 30% podílem státu na výnosu zemských přirážek podle zákona z r. 1927, č. 77 Sb. z. a n., částkou 366,133.646˙15 Kč. Stát naproti tomu hradil zálohami ve smyslu čl. IV finančního zákona a dalšími zálohami nad zákonem stanovenou částkou celkem 989,659.395˙55 Kč, úhrnem částka, kterou jsem před chvílí citoval jako náklad personální ve školství. Stát hradil v r. 1933 tedy 73% celkového nákladu a vydržovatelé škol, t. j. země, 27% tohoto nákladu.

Státní dluh: r. 1933 přibylo nám stát. dluhu 3.201,165.005˙90 Kč, ubylo stát. dluhu 1.313 mil. 540.301˙85 Kč. Státní dluh nám tedy vzrostl o 1.887,624.704˙05 Kč. Rok 1933 je v životě našeho státu rokem největšího přírůstku stát. dluhu. Na přírůstku participuje ovšem největším podílem 5% půjčka práce. Stát. dluh vykázaný na počátku roku částkou 35.437,113.223˙65 Kč vzrostl do konce r. 1933 na 37.324,737.927˙70 Kč. Z toho je vnitřního dluhu založeného, dlouhodobého 23.313 mil. 722.724˙20 Kč, vnitřního dluhu přechodného 4.439,572.423˙20 Kč, dluhu zahraničního 6.977 mil. 970.187˙30 Kč a t. zv. dluhu státovkového 2.593,472.593 Kč. Dá nám to dohromady číslici dříve citovanou.

Nejtíživějším dluhem je samozřejmě dluh přechodný, který s francouzskou půjčkou splatnou r. 1937 činí okrouhle 5 1/4 miliardy. R. 1933 přibylo nám krátkodobého dluhu 353,903.749˙85 Kč. To by nebylo mnoho. Nesmíme však zapomínat, že v tomto roce jsme emitovali půjčku práce, které bylo použito z valné části k úhradě pokladního schodku.

Důležitou okolností je zastavení pravidelného slosování, které bylo nahrazeno mimořádným úmorem v částce 266,624.898˙20 Kč podle zákona č. 48/1933.

Zahraniční dluhy uvádějí se v závěrečném účtu podle kursů vyúčtovaných, podle kterých byly tyto dluhy při původním vyúčtování zapsány do knihy státního dluhu. To proto, aby se každoročně nemusily měnit podle běžných kursů valut.

Fond pro konsolidaci přechodného dluhu státního nedostal podle finančního zákona pro r. 1933 již ani formálního práva něco přijímat, poněvadž takovéto ustanovení bylo by ilusorní, ježto daně nedosahují ani číslice rozpočtem preliminované, natož aby ještě něco nad preliminář vybylo.

Aktiva fondu r. 1933 činí 384,502.768˙30 Kč, jeho pasiva 6,210.739˙30 Kč, čisté jmění k 31. prosinci 1933 dělá 378,292.029 Kč. R. 1933 zmenšilo se jmění fondu o 64,682.761˙55 Kč, a to: pro službu jiného státního dluhu bylo použito 60 mil. Kč, na nákup stříbra a ražbu stříbrných mincí bylo vydáno 10 mil. 245.635˙75 Kč, na depositní poplatky 1.682˙95 Kč a na různá vydání 280.000 Kč. Dohromady dělá toto vydání 70,527.318˙70 Kč. Naproti tomu fond měl příjmy z úroků a jiné příjmy 5,844.557˙15 Kč.

Aktiva fondu skládají se z pokladní hotovosti, která dělá 20,349.678˙80 Kč, z pohledávek z nezaplacených záloh a úroků 216 mil. 207.965˙35 Kč. Vklad na běžném účtu poštovní spořitelny a cenné papíry okrouhle 101 mil. Kč.

Pasiva. V částce 6,210.739˙30 Kč je nevyplacený zbytek nákladu na nákup stříbra k ražbě stříbrných mincí, který bude realisován r. 1934.

Státní silniční fond. Jeho příjmy činily r. 1933 244,045.076˙65 Kč, z vlastních prostředků (úroky a náhrady) přijal 361.833 Kč, takže skutečné příjmy jeho dělaly 244 mil. 406.909˙65 Kč. Na zápůjčkách a v podílu z úvěrních operací to byla půjčka práce, 265 mil. Kč, takže dohromady jeho příjmy dělaly 509,406.909˙65 Kč. Celkové výdaje fondu činily 483,271.918˙30 Kč.

Zde pokládám za nutno upozorniti, že ze skutečných výdajů připadlo na příspěvky vlastní státní správě k částečné úhradě nákladů na udržování, stavby a přestavby státních silnic a mostů 70,320.341˙35 Kč, na podpory a příspěvky na zlepšení nestátních silnic 75,195.431˙20 Kč, na zlepšení státních silnic a úpravu souvislých tratí státních silnic 252,824.911˙80 Kč, a co hlavního, na úrok a úmor výpůjček bylo vydáno 84,931.233˙95 Kč. Celá 1/3 běžných řádných příjmů byla tedy r. 1933 obrácena na dluhovou službu. R. 1934 bude stav pravděpodobně ještě horší.

Mám za to, že je potřebí se u tohoto faktu zastaviti a poukázati, že není možno, aby v takovém hospodaření bylo dále pokračováno, nemá-li nakonec fond platiti jenom úroky a amortisaci a nemá-li na to obraceti veškeré své příjmy. Nesmíme zapomínati, že silnice, které z těch mnohých výpůjček byly postaveny nebo upraveny, jsou již dávno rozbité, zničené a dluh tady ještě je. Ten musíme platiti, úrokovati a amortisovati.

Fond má koncem roku 1933 čisté pasivum 1.114,490.216˙49 Kč. Jeho schodek r. 1933 činí 206,980.950˙60 Kč. Jsou to většinou zápůjčky, především u Ústřední soc. pojišťovny. Nerad bych, aby se došlo ke stavu, že by fond nebyl s to tyto peníze spláceti. Tak docela vyloučeno to také není, kdyby se pokračovalo v tomto hospodářství.

Fond pro hospodářské meliorace při ministerstvu zemědělství měl příjem ze státních přídělů, z příspěvku zemí, okresů, obcí atd. 75˙3 mil. Kč, z výtěžku zápůjček a podílu na půjčce práce 35 mil. Kč, dohromady 110˙3 mil. Kč. Příjmy byly proti rozpočtu menší o 59˙8 mil. Kč. Výdaje fondu činily 137˙2 mil. Kč. Jsou sice proti rozpočtu také nižší, přes to však převyšují docílené příjmy o 26˙8 mil. Kč. Celkový schodek hospodářství fondu za r. 1933 činí 61,406.078˙95 Kč, čisté pasivum fondu k 31. prosinci 1933 činí 74,422.960˙65 Kč.

Státní vodohospodářský fond při ministerstvu veř. prací měl za r. 1933 příjem ze státních příspěvků, z příspěvků zemí, okresů, obcí atd. 88,759.403˙50 Kč, ze zápůjček 80 mil. Kč, celkové příjmy tedy činily 168,759.403˙85 Kč. Proti rozpočtu je výsledek nepříznivější o 17˙9 mil. Kč, a to hlavně z důvodu nižšího výnosu daně z vodní síly. Výdaje fondu činily r. 1933 162˙4 mil. Kč a jsou proti rozpočtu nižší o 50˙2 mil. Kč, a to proto, že nebyl dodržen program prací, s nimiž bylo při sestavování rozpočtu počítáno. Hospodářství fondu končí r. 1933 schodkem 71,566.303˙45 Kč a čisté pasivum fondu činí k 31. prosinci 1933 174,057.249 Kč. Byla uzavřena nová výpůjčka u Všeobecného pensijního ústavu.

Státní elektrisační fond, zřízený zákonem ze dne 22. března 1929, čís. 44 Sb. z. a n., měl příjmů včetně stát. příspěvku 2,820.885 Kč, k tomu povolená výpůjčka 20 mil. Kč, celkem 22,820.885 Kč. Výdaje fondu rovnaly se přesně jeho příjmům. Aktiva fondovní činila ke konci r. 1933 64,153.350˙55 Kč. Rovněž tolik činila také jeho pasiva. Činnost fondu spočívá v tom, že vedle nepatrného státního příspěvku opatřuje zápůjčky a zase je rozpůjčuje elektrárenským společnostem.

Fond pro pojišťování vývozních úvěrů: příjmy fondu činily 1,897.404˙65 Kč, výdaje 288.727˙70 Kč. Přírůstek fondovního jmění 1,608.676˙95 Kč. Čisté jmění koncem r. 1933 činilo 4,594.929˙65 Kč.

Státní bytový fond, oddíl A - pro záruky: V účtech fondu objevují se již důsledky těžkých poměrů. Je to zjevno ze vzestupu zápůjček na anuity, které z 336.207˙80 Kč, které účet vykazoval koncem r. 1932, stouply na 1,102.405˙25 Kč. Fond má ke konci r. 1933 jmění 43,644.447˙30 Kč, které se zvětšilo během účetního roku o 1,908.412˙25 Kč a je uloženo téměř celé v cenných papírech.

Státní bytový fond, oddíl B - pro přímé půjčky. Pohyb fondovních prostředků byl poměrně malý. Jmění fondu činilo ke konci r. 1933 15,607.390˙60 Kč. Zápůjčky stavebním družstvům činí 1,713.524˙35 Kč. Jmění je téměř celé až na částku, kterou tvoří tyto zápůjčky, uloženo ve stát. papírech a během r. 1933 se zvětšilo o 728.760˙67 Kč.

Na dávku z majetku, jejíž celková náležitost do konce r. 1933 činila 7.575,018.176˙01 Kč, bylo zaplaceno celkem 6.974,203.339˙32 Kč, takže zbývá koncem r. 1933 nedoplatek 600,814.836˙69 Kč. Předpisy na dávku jsou již celkem nepatrné. Pozůstávají především z úroků z prodlení. Následkem odpisů, které je nutno provésti po skončených rekursech a po provedených slevách, objevují se v účetní závěře t. zv. negativní platby, to znamená, že dosavadní výnos se v některých případech proti stavu z minulého roku zmenšil.

Pokladní stav cenných papírů činí podle závěrečného účtu ke konci r. 1933 1.650,597.347 Kč 64 h, z toho je za 1.617,576.201˙60 Kč u ústřední státní pokladny a za 33,021.146˙04 Kč, u pokladen a úřadů finančních.

Tím jsem vyčerpal v hrubých rysech obsah státního závěrečného účtu, i když jsem byl snad poněkud obšírnější, přes všechnu snahu, podat v kostce obsah státního závěrečného účtu.

Činím slavné sněmovně návrh, aby především schválila závěrečný účet, i když se podstatně uchyluje od prelimináře, poněvadž příčina spočívá v poměrech a není zaviněna nedostatkem odpovědnosti vlády. Dále pak navrhuji, aby sněmovna schválila dodatečné překročení výdajů při kapitolách 17 a 21, které nebyly hrazeny úsporami téže kapitoly, a při kapitole 5 překročení osobních výdajů, které byly hrazeny v mezích kapitoly úsporami na vydáních věcných. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k projednávání odst. 1 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati odst. 1, jímž jest: