Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Langr.

122 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Černý, dr Hodža, dr Meissner.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 10 hod. 50 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Polívkovi, Bazalovi, dr Stránskému, Lancovi, Křemenovi, Mrskošové, inž. dr Touškovi, inž. Novákovi, Klimentovi, Dvořákovi, Vierecklovi.

nemocí na tento týden posl. dr Rosche.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Solfronk.

počátkem schůze: Zprávy tisky 2942 až 2949, 2952.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o včerejší 369. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu z řečí posl. Klimenta a Jurana.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 5 pořadu (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 5, jímž jest:

5. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1933 (tisk 2733) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 2934).

Zpravodajem jest p. posl. Remeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!

Již při projednávání státního rozpočtu na r. 1935 měli jsme možnost zhodnotiti výsledky hospodaření správního roku 1933, které jsou obsaženy ve státním závěrečném účtu za toto časové období.

Jsem povinen především s uznáním konstatovat, že nejvyšší účetní kontrolní úřad tak, jako v posledních letech vůbec, také v minulém roce předložil nám státní závěrečný účet o více nežli o polovinu zákonného času dříve nežli je k tomu podle zákona povinen. Podle zákona je nejvyšší účetní kontrolní úřad povinen předložiti sněmovně závěrečný účet nejpozději za 18 měsíců po skončení roku, z něhož se účet klade. Zpravidla však dostáváme účet již za 8 měsíců po skončení roku hospodaření, což nesmírně ulehčuje jednání o rozpočtu, poněvadž při sestavování příjmů, jakož i při sestavování stránky výdajové je možno již počítati bezpečně s účinem předcházejícího roku. Nad to je možno i výsledku závěrečného účtu použíti jako prostředku srovnávacího a účelně jej zužitkovati při projednávání rozpočtu na nejbližší rok.

Závěrečný účet za rok 1933 sestaven je co do formy jako všechny účty předcházející soustavou účetnictví kameralistického kromě státních podniků, které vesměs až na státní lesy a statky mají již zavedeno účetnictví podvojné. Přes to, že tento závěrečný účet je sestaven účetnictvím kamerálním, poskytuje při trochu bedlivějším studiu naprosto bezpečny a spolehlivý přehled, jakých výsledků hospodaření bylo dosaženo jak na účtu pokladním, tak také na účtu správním, který zastupuje v kameralistice účet ztráty a zisku účetnictví podvojného.

Výsledky hospodaření r. 1933 jsou vyčísleny dvojím způsobem. Jednak je to výsledek účtu pokladničního, jednak výsledek účtu správního. Mezi těmito výsledky je ten rozdíl, že na účtu pokladničním se objevují veškeré příjmy i výdaje bez rozdílu, zda jsou v příčinné souvislosti s hospodářstvím roku, s rozpočtem čili nic. Nalézají se tam veškeré příjmy i výdaje rozpočtové i mimo rozpočet. Účet pokladniční obsahuje vedle řádných příjmů rozpočtových také příjmy z úvěrových operací, zálohy hospodářství průběžného, a rovněž tak, pokud jde o výdaje, jsou čísla výdajová obdobou stránky příjmové co do formy.

Účet správní kalkuluje především s náležitostí, to jest s předpisem, který je rozhodným pro posuzování výsledků hospodaření a který je také rozhodným pro schodek, eventuálně přebytek rozpočtový.

Účet pokladní vykazuje tyto číselné výsledky: Příjmy na rozpočet, a to příjmy preliminované i nepreliminované, činily roku 1933 8.080,969.605˙53 Kč, výdaje na rozpočet, a to preliminované i nepreliminované, 9587 mil. 979.121˙48 Kč. Pokladní schodek z hospodaření na rozpočet činil r. 1933 1.507,009.515˙95 Kč. Příjmy mimo rozpočet - jde tady především o úvěrní operace, které přicházejí v úvahu - činily 3.476,779.645˙05 Kč, výdaje mimo rozpočet 1.910,029.911˙45 Kč. Z hospodářství mimorozpočtového vyplynul pokladní přebytek částkou 1.566,749.728˙60 Kč, takže z působivých účinů vyplývá čistý přebytek 59 mil. 740.212˙65 Kč. Tento přebytek tu máme ovšem proto, poněvadž tu převahu příjmovou tvořily především příjmy z úvěrních operací. Připočítáme-li k tomuto zbytku 59,740.212˙65 Kč pokladní hotovost z 31. prosince 1932 594 mil. 533.573˙95 Kč, činila tedy pokladní hotovost 31. prosince 1933 654,273.786˙60 Kč. K tomu však musíme ještě připočítati saldo hospodářství průběžného, které činilo 45,030.220˙05 Kč, takže skutečná pokladní hotovost tak, jak je také vykázána ve státním závěrečném účtu, k 31. prosinci 1933 činila správně 699 mil. 304.006˙65 Kč. To je pokladní stav. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Výdaje preliminované podle rozpočtu kapitola 1 až 22 dosáhly skutečné výše 8931 mil. 318.204˙28 Kč. Příjmy preliminované podle rozpočtu naproti tomu dosáhly však toliko výše 7.378,804.473˙53 Kč, takže z příjmů a výdajů, s nimiž rozpočet počítal, vyplývá schodek 1.552,513.730˙75 Kč. To jsou stále čísla pokladního účtu. Kdybychom k vykázanému schodku pokladničnímu 1.552,513.730˙75 Kč připočítali ještě výdaje nepreliminované, které nejsou v řádném rozpočtu obsaženy, které byly hrazeny úvěry a činí pokladničně 656,660.917˙20 Kč, a kdybychom k tomu pak ještě dali schodek z oddílu B, zálohy, částkou 110,969.313˙85 Kč, činil by pokladniční schodek za r. 1933 2.320 milionů 143.961˙80 Kč. Připomínám, že skutečný schodek na náležitost vypadne jinak, poněvadž tam zejména nelze připočítávati položku, vydanou ve formě zálohy, a to proto, poněvadž zálohy nejsou v žádné souvislosti s hospodařením r. 1933, nýbrž byly vydány toliko za tím účelem, aby zase po určitém čase byly zúčtovány. V daném případě bylo jich použito na nákup cenných papírů, tedy na úkol, který po svém realisování vykáže určité aktivum. V účtu pokladním však musíme s touto částkou kalkulovati, poněvadž de facto ubyla z pokladny.

Mimo to činily skutečné výdaje, které nebyly do rozpočtu pojaty, tedy tak zvané nepreliminované, částku 656,660.917˙20 Kč a z těch pro částku 506,043.187˙55 Kč byla zvláštními zákony opatřena úhrada z výnosu úvěrních operací a jich neuhrazený schodek, resp. zbytek 150,617.729˙65 Kč zvyšuje pokladní schodek rozpočtového hospodářství na částku 1.703,131.460˙40 Kč. Tento schodek byl uhrazen takto: 1. z přebytku hospodářství průběžného 2,372.642˙85 Kč, 2. úvěrními operacemi částkou 1.873,840.986˙90 Kč, úhrnem 1.876,213.629˙75 Kč.

Z těchto příjmů uhrazen byl též schodek hospodářství mimorozpočtového částkou 110,969.313˙85 Kč. To jsou zálohy, o nichž jsem tu hovořil. Pokladní hotovost zvýšila se o 62,112.855˙50 Kč. Úvěrních operací provedli jsme r. 1933 celkem za 3.120,233.699˙45 Kč. V tom jest obsažena půjčka práce částkou 2.023,112.870 Kč. To jsou tedy výsledky účtu pokladního.

Nyní přecházím k účtu správnímu, který je rozhodující pro posouzení schodku rozpočtového za r. 1933. Finančním zákonem stanoveny byly pro rok 1933 výdaje 8632 mil. 537.770 Kč a státní příjmy částkou 8634 mil. 170.060 Kč. Státní rozpočet předvídal tedy přebytek 1,632.290 Kč. Naproti tomu výsledky ukazují ovšem něco jiného. Náležitost preliminovaných státních výdajů činila 8885 mil. 746.613˙83 Kč, náležitost preliminovaných příjmů naproti tomu toliko 7.355,659.078˙78 Kč, takže z náležitosti účinů preliminovaných vyplývá schodek v částce 1.530,087.565˙05 Kč. To však by nebylo správné, kdybychom k tomu ještě něco nepřidali, a to částku 150 mil. 262.730˙45 Kč, kterých bylo použito z hospodářství rozpočtového na úhradu schodku nepreliminovaných účinů, a dáme-li to dohromady, dostaneme skutečný schodek za r. 1933 částkou 1.680,350.295˙50 Kč. To je skutečný schodek, jak jej vykazuje účet správní na náležitost.

Kalkulujeme-li pak ještě s náležitostí výdajů nepreliminovaných částkou 655 milionů 735.449˙55 Kč a s příjmy nepreliminovanými, které činily 701,594.663˙55 Kč, objeví se nám z tohoto srovnání přebytek 45,859.214 Kč a po odečtení této částky zbývá nám schodek na náležitost v částce 1.484,228.351˙05 Kč.

Ale to by zase nebylo správné, kdybychom k tomu nepřipočítali 196,121.944˙45 Kč, které byly přijaty během roku hospodaření z úvěrových operací, z pokladničních poukázek, a kterých bylo použito přímo v mezidobí k úhradě rozpočtového schodku. Připočítáme-li je, dojdeme opětně k výsledku, který jsem zde již vyčíslil částkou 1.680,350.295˙50 Kč. Tento schodek dá se kontrolovati při nejmenším těmito dvěma způsoby, které zjišťují, že výsledek jeho je číselně správný.

Nepříznivý výsledek zaviněn byl zejména poklesem státních příjmů, které zůstaly za rozpočtem o 1.278,511.011˙22 Kč. Je to hlavně menší výnos daní a dávek, menší obvod státních podniků a menší příjmy všeobecné pokladní správy. Pak vyšší potřeba kap. 17, to je péče o nezaměstnané a starobní podpory částkou 178,577.076˙45 Kč a u kap. 21, finance, částkou 178,839.250˙13 Kč, to je nerozpočtená potřeba na platy ze záruk a na nákup cenných papírů, jakož i na nepreliminované výdaje 150,262.730˙15 Kč, které se uhradily z rozpočtových příjmů, jak jsem se o tom prve zmínil.

Srovnáme-li náležitost výdajovou 8850 mil. 746.613˙83 Kč s rozpočtem, který preliminoval výdaje částkou 8.632,537.770 Kč, znamená to celkové překročení rozpočtu o 253,208.843˙83 Kč. Překročení rozpočtu u kap. 17, ministerstvo soc. péče, bylo způsobeno u tit. 5, §u 4 "Péče o nezaměstnané", částkou 186 milionů 876.340˙35 Kč a u tit. 5, §u 5, "Státní starobní podpory", částkou 18,132.773˙45 Kč. Tím je vyčerpána tato částka celkového překročení.

K tak vysokému překročení došlo zejména také proto, že nebyla uskutečněna nouzová dávka, která byla preliminována v rozpočtu částkou 100 mil. Kč. Jest litovati, že k této dávce nedošlo; dávku měly zaplatiti právnické osobnosti, které jsou povinny klásti veřejné účty. Fysické osoby na současnou bídu doplatily několikráte, byla jim zejména uložena zvláštní přechodná přirážka k důchodové dani, naproti tomu právnické osobnosti nedaly v žádné formě nic. Pokládám proto za chybu, že k vybrání této dávky nedošlo.

Naproti tomu měla tato kapitola, soc. péče, na jiných titulech úspory 25,432.037˙35 Kč, takže nám zbude celkové překročení 179 mil. 577.076˙45 Kč.

Překročení u kap. 21, finance, vzniklo u tit. 5, všeobecná pokladní správa, částkou 195 mil. 315.006˙38 Kč. Úspory této kapitoly činily u tit. 1 až 4 16,475.756˙25 Kč, takže zbude zde celkové překročení u této kapitoly 178 mil. 839.250˙13 Kč.

Příčina překročení je několikerá. Jsou to především pasivní úroky z přechodných záloh, které činily 90,210.328˙10 Kč, naproti tomu úroky aktivní dělaly 37,241.485˙75 Kč. Tyto částky ani pasivních, ani aktivních úroků nebyly zakalkulovány do rozpočtu. Objevují se toliko v účetní závěře, a to rozdílem mezi aktivními a pasivními úroky částkou 52 mil. 968.842˙35 Kč. Dále jsou to hlavně realisované státní záruky, zejména za Ústřední bratrskou pokladnu v částce 144˙6 mil. Kč, za firmu Wiesner v Chrudimi 86.472˙65 Kč a některé drobnější položky. Mimoto je tu částka 14 mil. Kč na sanaci Americko-slovenské banky v Bratislavě a konečně 51˙5 mil. Kč na platby na dlužný příspěvek státu Zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát, povstalých z poválečných poměrů.

Dále došlo k překročení uvnitř kapitoly 5, to jest národní obrana, tím, že osobní výdaje vyžádaly si o 7,872.041˙55 Kč proti rozpočtu více. Hlavní příčina je v tom, že nedošlo ke snížení žoldu mužstva, s nímž se v rozpočtu počítalo, a pak proto, že nenabylo platnosti zrušení zvláštního slovenského a podkarpatoruského přídavku. Toto překročení bylo kryto úsporami na výdajích věcných, přes to však ve smyslu ustanovení odst. 2 čl. XI finančního zákona potřebuje schválení Národního shromáždění.

Ministerstvo soc. péče, u něhož jde o značnější překročení rozpočtu, žádalo o příslušné opatření ve smyslu finančního zákona za účelem schválení dodatečných úvěrů, ke schválení však nedošlo. Rovněž tak žádalo o příslušné opatření ministerstvo nár. obrany. V zájmu pravdy jsem povinen konstatovati, že tentokráte nebyl to nedostatek ani dobré vůle, ani ne nějaká nedbalost, které by byly způsobily tuto situaci, nýbrž okolnosti čistě fysicko-technické, které znemožnily předložení příslušné osnovy, kterou by byl parlament požádán o dodatečné úvěry. Připomínám, že překročení rozpočtu pro r. 1934 bylo již před časem v této sně vně vyřízeno.

Naproti uvedeným překročením byly u rozpočtových kapitol vyjma kap. 17 a 21 dosaženy úspory v celkové částce 105,207.482˙75 Kč.

Osobní výdaje u vlastní státní správy činily r. 1933 2.547,081.085˙80 Kč, čili 28˙66% veškerých výdajů. U podniků činily personální náklady 2.217,299.409˙32 Kč, čili 30˙58% veškerých výdajů. Osobní náklady činily r. 1933 celkem 4.764,380.495˙12 Kč.

Schodky rozpočtového hospodářství vyvíjely se za poslední leta takto: R. 1930 skončil schodkem v náležitosti 425˙6 mil., r. 1931 schodkem 1257 mil. Kč, r. 1932 schodkem 1748 mil. Kč a r. 1933 schodkem 1680˙3 mil. Kč. Úhrnem činily schodky státního hospodářství za poslední 4 leta 5110˙9 mil. Kč. O tuto částku vydalo státní hospodářství více než přijalo, nehledě k úvěrovým operacím, které představují svůj samostatný účet. Připočítáme-li k tomu výdaje nepreliminované, jdou schodky státního hospodářství značně nad tuto číslici.

R. 1933 znamená pokračování klesající tendence ve státních příjmech. Úbytek státních příjmů nebyl sice již tak rapidní jako roku předcházejícího, přes to však zůstaly státní příjmy daleko za rozpočtem.

Několik slov o virementech. Úvěrových přesunů v mezích jednotlivých kapitol projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad r. 1933 329 případů na úhrnnou částku 104,757.353˙86 Kč, a to na nutné doplnění preliminovaných úvěrů 238 případů v úhrnné částce 77 mil. 455.616˙55 Kč a na úhradu výdajů nepreliminovaných 91 případ v úhrnné částce 27 mil. 301.737˙31 Kč. R. 1932 vykazuje toliko 266 virementů na částku 84˙2 mil. Kč. Z toho je viděti, že se počet přesunů i peněžní částka zvýšila. Jaká je toho příčina? Příčina spočívá v tom, že jednotlivé kapitoly mají těsnější preliminář, nemají v rozpočtu tolik vůle, aby v jeho hranicích, zejména v hranicích jednotlivých položek, mohly uhraditi, co se ukáže během roku potřebné. Svědčí to, že se rozpočtuje celkem hospodárněji a opatrněji než před tím. Čím méně virementů, tím větší je to důkaz, že se v rozpočtu nalézá velmi citelná vůle.

Veřejné dávky. Vývoj státních daní a dávek, poměr mezi jednotlivými druhy daní, rozdíl mezi předpisy a platbou a soustavný vzrůst daňových nedoplatků jsou předmětem stálé pozornosti rozpočtového výboru posl. sněmovny i senátu. Tato okolnost přiměla nejvyšší účetní kontrolní úřad, že tentokráte rozšířil stať k minulému účtu po prvé připojenou a vkládá nový přehled o výnosu veřejných dávek od r. 1919 až do r. 1933 a rozčleňuje nedoplatky a přeplatky podle let jejich vzniku, jakož i data o spotřebních daních. Nedoplatky na daních a dávkách činí po odečtení přeplatků celkem 4.822,489.027˙70 Kč. Proti nedoplatkům na konci r. 1932 zmenšily se jediné u přímých daní o 148.3 mil. Kč, kdežto u daně z obratu se zvýšily téměř o 42 mil. Kč, u daní spotřebních o 2˙5 mil Kč a u poplatků o 149˙5 mil. Kč. Předešlý rok zaznamenali jsme ještě aspoň efektivní pokles nedoplatků, letos však stojíme před relativním jejich zvýšením. Nedoplatky stouply v celku o 45,349.747 Kč. Dříve ubývalo nedoplatků aspoň pomocí odpisů, nyní již ani odpisy nestačí a nedoplatky nám rostou. (Slyšte!) Příčiny jsou jednak v tísnivých hospodářských poměrech, ale základem všeho zla byl a je doposud nedostatek personálu u finančních úřadů. Finanční úřady nemají čisté stoly, naopak stohy několik roků nevyřízených rekursů jak ve věcech daňových, tak ve věcech poplatkových čekají po léta na své vyřízení, aby se po dlouhé době konečně poplatník dověděl, na čem je, kolik jest opravdu povinen. R. 1933 byla berními úřady ve smyslu §u 7 zákona o půjče práce likvidována částka 448 mil. Kč na daň důchodovou a obratovou. Pochopitelně, že tím také ubyly přirážky samosprávné, poněvadž byly likvidovány také daně jiné, přesto však nedoplatky stouply.

Při projednávání státního rozpočtu na r. 1935 upozorňoval jsem že celková platba na přímých daních i daně z obratu byla r. 1933 menší než úhrn předpisů revidovaných v tomto roce.

Dovolte, abych se ještě jednou vrátil k tomuto nejvýš závažnému faktu. Že nejde jen o náhodný zjev, o tom svědčí tato data vyňatá ze státních závěrečných účtů za r. 1929 až 1933: R. 1929 činily realisované předpisy přímých daní 2.270,247.562˙54 Kč. Celková platba na ně činila 2.394,714.069˙94 Kč, bylo tedy zaplaceno více, nežli bylo předepsáno. Poměr předpisu k platbě se tady jevil jako 105˙5 platby proti 100 předpisu. R. 1930 činily realisované předpisy přímých daní 1.956 mil. 282.169˙44 Kč a celková platba 1.892 mil. 883.393˙64 Kč. Tady, prosím, už je citelný pokles, tady už poměr platby k předpisu vypadá tak, že je vyjádřen 96˙6 ke 100.

R. 1931 činily realisované předpisy 1.904 mil. 549.417˙64 Kč a celková platba dělala 1.771,129.512˙67 Kč. Zase pokles na 92˙9%. R. 1932 činily realisované předpisy 2.344 mil. 800.280˙73 Kč a celková platba činila 2.073 mil. 368.316˙25 Kč čili poklesla v poměru k předpisu na 88˙4% a to přes to, že v tomto roce již začíná působiti přechodná přirážka k dani důchodové. R. 1933 činily realisované předpisy 2.234,903.406˙30 Kč a celková platba 1.855,030.950.85 Kč a platba poklesla, srovnáme-li ji na předpisu, na 83% v poměru k předpisu.

Z tohoto přehledu je zřejmo, že jedině r. 1929, v roce vrcholné hospodářské konjunktury, bylo na přímých daních inkasováno více, nežli činily v tom roce realisované předpisy.

V následujících letech se poměr platby k předpisům postupně horší. Zdá se, že toto zhoršení je barografem hospodářské krise. Náhlý vzestup předpisu i platby r. 1932 je vyvolán předpisem i platbou přechodné přirážky k dani důchodové.

Zhoršením hospodářské situace projevuje se však citelný pokles předpisu i platby r. 1933. Podobně je tomu také u daně obratové. Tady realisované předpisy r. 1929 činily 2.483˙5 mil. Kč, celková platba 2.346˙3 mil. Kč. Srovnání platby na předpis nám ukazuje, že platba činí toliko 94˙6%. R. 1930 dělaly realisované předpisy 2.539˙3 mil. Kč. Platba 2.358 mil. Kč, čili 92˙8%, srovnáme-li platbu v poměru na předpis.

R. 1931 činily realisované předpisy 2.439˙8 mil. Kč, celková platba 2.222˙8 mil. Kč, již jenom 91% činí tady platba, srovnáme-li ji na předpis. R. 1932 činily realisované předpisy 2.189˙3 mil. Kč, celková platba činila 2.230 mil. Kč, čili 101˙8%. To proto, poněvadž v tomto roce nastoupil platnost zákon o zvýšení daně obratové ze 2 na 3%. Ale je vidět, že stěží to 1% dohonilo úbytek, který tu resultoval z poklesu hospodářského života.

R. 1933 činily předpisy 2.481˙1 milionů Kč, platba 2.311˙8 mil. Kč, čili už jenom 93˙1% srovnáno s předpisem. Zde se už neudržela obratová daň ani na té výši, která by se vyrovnala úbytku resultujícímu z menšího zdroje příjmového, nýbrž klesla o skoro celých 8%. I když u daně z obratu není takový pokles v poměru platby k předpisu jako u přímých daní, přece jen lze i zde konstatovati vliv hospodářské krise, korigovaný ovšem v předpisech i platbě zvýšením daňové sazby.

Podobnou tendenci vidíme však u právních poplatků. Tak také právní poplatky r. 1929 jeví tyto rozdíly: Platba je proti předpisům toliko 94˙6%, čili je menší o 5˙4% než předpis. R. 1930 činí už platba toliko 85˙5% celkového předpisu, r. 1931 86˙5%, r. 1932 86˙2%, r. 1933 80˙2%. I právní poplatky ukazují stejnou tendenci jako přímé daně a daň z obratu.

Všechna dosud citovaná data ukazují, že daňové a poplatkové inkaso není úměrné tomu, co poplatníci platiti mají. Nekryje-li platba ani běžný předpis při tom, že tu máme takové ohromné nedoplatky, není divu, že nemůžeme tyto daňové a poplatkové nedoplatky zlikvidovati.

Analysujeme-li daňovou platbu podrobněji, tu musíme z našeho pozorování vyloučiti daně vybírané srážkou u pramene a pozorovati jen ty daně, které jsou přímo předpisovány k placení u berních úřadů. Chceme-li pak zjistiti inkasní kapacitu berních úřadů, musíme přihlédnouti nejen k přímým daním a dani z obratu, nýbrž i k přirážkám. Jen tak dostaneme jasný obraz o skutečné výkonnosti berných úřadů. Rozbor s tohoto hlediska je opravdu velmi zajímavý.

Výsledky činnosti berních úřadů r. 1933 podle zemí činily v Čechách na přímých daních, dani obratové a přirážkách 3.574 mil. 670.601 Kč, celková platba činila 3.023 mil. 526.695 Kč, čili 84˙5% veškerého předpisu. Na Moravě činily předpisy na přímých daních, na obratové dani a na přirážkách 1.050 mil. 1.639 Kč a celková platba dělala 917 mil. 407.047 Kč, takže činila platba tady v poměru k předpisu 87˙4%. Ve Slezsku je poměr asi stejný. Tam na 200˙7 mil. Kč předpisu činila platba 174˙8 mil., čili 87˙1%, tedy asi stejný poměr jako na Moravě. Slovensko mělo předpisy 699,782.000 Kč a platbu 611,714.000 Kč, čili 87˙3%. Slovensko drží se tedy na výši Moravy a Slezska co do vykonávání povinností platebních s ohledem na jejich předpis. Podkarpatská Rus je jako vždycky velmi neuspokojivá. Na předpis, který činil 71˙6 mil. Kč, bylo zaplaceno 52˙2 mil. Kč, čili 72˙8%.

Tento přehled ukazuje, že nejlepší celkové výsledky má Morava. To nepřekvapuje. Morava již před válkou vynikala vždy nad průměr rakouských zemí, mívala vždycky lepší administraci nežli Čechy. Na druhém místě je Slovensko. To je celkem uspokojivé zjištění, které podstatně koriguje dosavadní názor na stav daňové administrace v této zemi. Intensita daňového inkasa na Slovensku je jen o 1/10% za Moravou. Příčina spočívá v tom, že Slovensko má mladé, obratné úředníky a že tam administrace zásluhou vedení byla poměrně v krátké době postavena na mimořádně vysokou úroveň. Svého času jsem konstatoval, že na Slovensku byl koncem r. 1933 poměr předpisů k nedoplatkům u přímých daní 147˙9, u daně obratové 89%. Poměrně vysoká kvota nedoplatků u přímých daní je patrně důsledkem neutěšených poměrů popřevratových, které se doposud nedaly zlikvidovati. Myslím také, že zde spolupůsobí i speciální problémy slovenské, zejména těžkosti s pozemkovou daní.

Na třetím místě je Slezsko. Je o 3/10% za Moravou, je to tedy výsledek celkem dobrý. Na čtvrtém místě jsou Čechy. Jsou "jen" o 2˙9% za Moravou. Tento poměrně značný odstup zaráží. Jdeme-li však na kořen tohoto zjevu, tu zjistíme, že velmi dobré výsledky venkovských berních úřadů v Čechách velmi podstatně snižuje město Praha podle zásady, že pod svícnem bývá tma. Podrobný rozbor nám ukáže tento obraz: Čechy měly r. 1933 předpis 3.574˙6 mil. Kč, platbu 3.023˙5 mil. Kč, takže poměr platby k předpisu činil 84˙5. Praha však, vyloupneme-li ji ven z Čech a srovnáme-li si ji zvláště, nám ukazuje, že měla předpisů 1.364˙3 mil. Kč a zaplatila na to 1.053˙6 mil. Kč, čili 77˙2%. Ostatní Čechy, vezmu-li je zvláště, mimo Prahu mi dají poměr platů k předpisům 89˙1%. Poměr celkem velmi dobrý. Ukazuje to, že venkovské berní okresy mají daleko lepší pořádek, než jaký nalézáme v Praze, kde jsou koncentrovány všechny centrály průmyslové, kde jsou téměř všechny podniky usídleny a kam vidíme stálý příliv podniků a jejich vedení z venku. (Posl. dr Macek: Čím to je?) Je to nedostatek, který spočívá v příčinách, o kterých jsem tu x-kráte mluvil. Jednak tu není takový pořádek jako na venkově ve finančních úřadech, a nadto, jak jsem již několikráte řekl a ještě k tomu přijdu, příčina spočívá zejména v tom, že berní úřady nejsou vybaveny ani dostatečným počtem personálu, ani pořádnými místnostmi, ani pořádným zařízením, ani pořádnými stroji.

Po vyloučení pražských berních úřadů předčí výsledky venkovských berních úřadů v Čechách průměrný výsledek Moravy. Praha však je hluboko pod průměrem venkova o celých 11˙9%. Toto zjištění potvrzuje, co jsem zde již několikráte tlumočil. Praha je nejdůležitějším bodem finanční správy v Čechách. Dosud však nebyla pražským berním správám a berním úřadům věnována pozornost a péče, úměrná jejich důležitosti pro státní pokladnu. Výsledky ukazují, že v Praze samé nevystačíme s normálními opatřeními. Praha vyžaduje mimořádné péče a mimořádných opatření.

V této souvislosti dovoluji si upozorniti na data, týkající se Brna a Bratislavy. Morava měla na předpisech daní přímých, daně obratové a na přirážkách r. 1933 1050 mil. Kč. Zaplatila na ně 917,407.047 Kč, čili 87˙4%. Brno mělo, vyloupnu-li je z Moravy, předpis 244,824.000 Kč a zaplatilo na něj 201,900.000 Kč, čili 82˙5%. Morava-venkov měla předpis 805 mil. Kč, zaplatila 715 mil. Kč čili 88˙8%. Brno jeví obdobný poměr jako Praha.

Slovensko mělo poměr platů k předpisům 87˙3%. Bratislava, to je zajímavé, 91˙4%. Bratislava byla lepší než celé Slovensko dohromady, a to zase proto, poněvadž Bratislava má v pořádku svou finanční administrativu. Nebylo tomu tak po převratu, je tomu tak však poslední léta. Ostatní Slovensko má toliko 86˙4%, když vyjmeme z něho Bratislavu. Tyto případy hlavních měst nám zkreslují příznivější výsledky venkovských berních úřadů. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Nejslabší výsledky má Podkarpatská Rus. Rozdíl proti Moravě je 14˙6%. Podkarpatská Rus má nápadně vysokou kvotu nedoplatků a nápadně nízkou intensitu inkasní. To ukazuje na nějakou organickou chorobu daňové administrativy na Podkarpatské Rusi. Z tohoto rozboru však plyne nad vší pochybnost, že ani v jednotlivých zemích a tím samozřejmě i v celostátním úhrnu platba nekryje běžný předpis daní. Toto zjištění je po mém soudu klíčem k pochopení stálých těžkostí naší daňové administrativy.