Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy (tisk 2873).

Zpravodajem jest p. posl. Bečák.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Bečák: Nikoliv.

Místopředseda Taub (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích.

Jest to jednak resoluce otištěná ve zprávě výborové, jednak resoluční návrhy podané posl. Mašatou a druhy, dr. Matouškem, Mojtem a druhy a resoluční návrh posl. Eckerta a druhů.

Žádám o přečtení podaných resolučních návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Resoluční návrh posl. Mašaty, Remeše, Bergmanna, Adámka, Kremsesera, Windirsche a druhů:

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila k ústavnímu projednání návrh zákona, kterým by byl zrušen zemský zákon moravský ze dne 15. července 1914, č. 53 z. z., o povinnosti moravských obcí přispívati k úhradě osobních nákladů na školství národní částkou rovnající se 23% přímých daní přirážkám podléhajících, té které obci předepsaných.

2. Resoluční návrh posl. dr Matouška a druhů:

Vláda se vyzývá, aby bezodkladně provedla objektivní vyšetřování finančního stavu obcí a okresů, po případě zemí a hlavních příčin jejich finančních nesnází, tak, aby příští osnova zákonná, která bude musit definitivně řešit poměry naší samosprávy, nepřišla tak nepřipravena na stůl zákonodárců jako tato.

3. Resoluční návrh posl. dr Matouška, Mojto a druhů:

Ministr financí se žádá, aby rozpočtovému výboru ještě před absolvováním předlohy tisk 2833 zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy předložil ona úhradová opatření, jimiž chce vyrovnat úbytek, jenž nastane ve výnosu státních příjmů částečným přídělem daně důchodové sanačnímu fondu samosprávnému.

4. Resoluční návrh posl. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů:

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve vydala předpisy pro vybírání zvláštních dávek připadajících obcím, a to:

1. pro vybírání občanské dávky, kterou by měly platiti ony osoby povinné k dani důchodové, které dosud neplatí obecní dávky na základě daně výdělkové nebo pozemkové;

2. zvláštní dávky pro prodejny v malém, které provozují továrny v jiných místech, než jest sídlo hlavního podniku;

3. zvláštní dávky pro velké obchodní domy a obchody s jednotnou cenou.

Místopředseda Taub (zvoní): Žádám pana zpravodaje, aby se vyslovil o těchto resolučních návrzích.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! K obsahu přečtených resolucí měl jsem již příležitost ve svých závěrečných vývodech zaujmouti stanovisko a proto nemohu souhlasiti s resolučním návrhem pana kol. dr Matouška, který žádá, aby rozpočtovému výboru ještě před přijetím této osnovy, která vlastně byla již schválena, byl předložen úhradový zákon.

Nemohu se také přimlouvati za resoluční návrh pánů posl. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů, aby byla zavedena zvláštní dávka k dani důchodové. Dnešní poměry to dobře nesnesou a otázka ta není prakticky v dnešní tíživé době proveditelná. Pokud se týče druhého odstavce, zvláštní dávky pro prodejny v malém, které provozují továrny v jiných místech, než je sídlo hlavního podniku, a potom zvláštní dávky pro velké obchodní domy a obchody s jednotnou cenou, jsou, jak víme, tyto otázky předmětem vládních porad, které nespravedlnosti, jež se v hospodářském životě projevují, hledí zákonnou cestou upraviti.

Naproti tomu přimlouvám se za přijetí resolučního návrhu posl. Mašaty, Remeše, Bergmana, Adámka, Kremsera, Windirsche a druhů ohledně zrušení 23% příplatku na platy učitelské v zemi Moravské. Je to vlastně unikum, že obce a města v zemi Moravské platí 23% školní příplatek, kdežto již obce v připojené zemi Slezské nemají povinnosti platiti tento 23% příplatek na platy učitelské. Tak je vlastně snížen dosavadní limit obcím v bývalé zemi Moravské. Přimlouvám se proto za přijetí tohoto resolučního návrhu. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jest přijata.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Mašaty, Remeše, Bergmanna, Adámka, Kremsera, Windirsche a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. dr Matouška a druhů o objektivním vyšetřování finančního stavu obcí a okresů, po případě zemí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. dr Matouška, Mojto a druhů o úhradových opatřeních, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Eckerta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě odst. 6 a další pořadu schůze. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 6 pořadu, jímž jest:

6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, č. 21 Sb. z. a n. (tisk 2853).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, který se vzdává slova, za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Tykal: Nejsou.

Místopředseda Taub (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

7. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se zřizuje Tyršův státní tělovýchovný ústav (tisk 2851).

Zpravodaji jsou: za výbor zdravotnický p. posl. Hummelhans, za výbor kulturní p. posl. Jaša, za výbor rozpočtový p. posl. Chalupa.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hummelhans: Nikoli.

Zpravodaj posl. Jaša: Nejsou.

Zpravodaj posl. Chalupa: Rovněž ne.

Místopředseda Taub (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru kulturního, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Druhé čtení osnovy zákona o vyvlastnění k účelům obrany státu (tisk 2867).

Zpravodajem jest p. posl. Chloupek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Chloupek: Nejsou.

Místopředseda Taub (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

K této věci byl podán resoluční návrh posl. Pika, dr Patejdla, dr Slávika, Vičánka, Müllera, Zierhuta a druhů.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Resoluční návrh posl. Pika, dr Patejdla, dr Slávika, Vičánka, Müllera, Zierhuta a druhů:

Vláda se žádá, aby pro případy vyvlastnění jinými osobami (§ 1, odst. 4) byla položena podmínka, že vyvlastněná nemovitost, není-li jí už zapotřebí pro účel, jak ustanovuje zákon, byla nabídnuta zpět za původní náhradu dřívějšímu vlastníku. Budiž při tom zvlášť hleděno k zájmům veřejných korporací, jichž nemovitost byla podle tohoto zákona k účelům obrany vyvlastněna.

Místopředseda Taub (zvoní): Žádám pana zpravodaje, aby se o tomto resolučním návrhu vyslovil.

Zpravodaj posl. Chloupek: Doporučuji jeho přijetí.

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Pika, dr Patejdla, dr Slávika, Vičánka, Müllera, Zierhuta a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento jest přijat.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Brně v trestní věci posl. Jurana (tisk 2802).

Zpravodajem je za onemocnělého posl. Marka p. posl. dr Suchý. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Kraj. trest. soud v Brně žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Jurana pro přečin podle §u 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky.

Posl. Juran použil na schůzi v Král. Poli dne 10. listopadu 1933 výroku, který nevybočuje celkem z obvyklé fraseologie komunistické. Pořádek na schůzi nebyl porušen a proto imunitní výbor navrhuje, aby posl. sněmovna souhlas k trest. stíhání nedala.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Jurana.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Jurana.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Hrubého (tisk 2878).

Zpravodajem je za omluveného posl. Richtra p. posl. dr Suchý.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Vrchní stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého pro zločin podle §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Hrubého nevydala, poněvadž jde o bezobsažné fráze.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrubého.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hrubého.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Č. Budějovicích v trest. věci posl. Chmelíka (tisk 2879).

Zpravodajem je p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Okres. soud v Č. Budějovicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Chmelíka pro oduznání podmíněného odsouzení pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z.

Posl. Chmelík byl rozsudkem okres. soudu v Č. Budějovicích, č. j. T. 1986/29 ze dne 20. března 1930 odsouzen pro přestupek podle §u 488 tr. z. a to na soukromou žalobu posl. Hampla. Trest vyměřen byl podmíněně a na odvolání žalobce byl vynesen rozsudek kraj. soudu v Č. Budějovicích To VI 228/30 ze dne 5. srpna 1930 a uloženo obžalovanému, aby soukromému žalobci ve zkušební lhůtě 2 roků dal přiměřené zadostiučinění.

Dne 4. dubna 1932 zaslal odsouzený posl. Chmelík okres. soudu v Č. Budějovicích sdělení, v němž prohlásil, že neměl na zřeteli a také se nechtěl dotknouti cti pana posl. Hampla, že se později přesvědčil, že výroky jeho zakládaly se na nesprávných informacích, že odvolává své výroky a žádá pana posl. Hampla za prominutí.

Poněvadž soukromý žalobce se nemínil spokojiti s takovým zadostiučiněním, že není přiměřené, a žádal zadostiučinění přesnější, dochází k projednávání této věci u zmíněného okresního soudu.

Imunitní výbor projednav zmíněný případ dospěl k přesvědčení, že dostiučinění dané písemně odsouzeným poslancem lze považovati za přiměřené a když také dodatečně žalobce posl. Hampl sdělil, že mu dostiučinění dostačí, usnesl se ve schůzi 26. března 1935, že není dalšího důvodu pro postup podle §u 8 zák. Sb. 562/19, t. j. oduznání podmíněného odsouzení a navrhnouti tudíž poslanecké sněmovně, aby k tomuto postupu souhlasu nedala.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Chmelíka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Chmelíka.

Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jihlavě v trest. věci posl. Novotného (tisk 2880).

Zpravodajem je za omluveného posl. Richtra posl. dr Suchý.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Kraj. soud v Jihlavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Novotného pro přečiny podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, §§ 283 a 284 tr. z. a přestupky podle §§ 312, 314 tr. z. a §§ 14 a 19 zákona z 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z.

Imunitní výbor navrhuje, aby poslanecká sněmovna nedala souhlasu k stíhání posl. Novotného pro obsah projevu, učiněného dne 1. května 1934 v Městě Žďáře a pro neuposlechnutí výzvy k rozchodu. Obsah projevu se pohybuje v mezích obvyklých komunistických frází (§ 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, §§ 283, 284 tr. z. a §§ 14 a 19 zákona z 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z.).

Naproti tomu navrhuje vydání posl. Novotného pro urážlivý výrok a chování se ke komisaři dr Matlovi (§§ 312, 314 tr. z.).

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jest přihlášen řečník. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Ke slovu je přihlášen pan posl. Novotný. Dávám mu slovo.

Posl. Novotný: Imunitní výbor navrhuje, abych byl vydán pro udánlivý výrok, který jsem učinil 1. května ve Městě Žďáře oproti intervenujícímu komisaři. Poněvadž mi nebyla dána příležitost, abych se vyjádřil v imunitním výboru, jak se ty věci sběhly, činím tak nyní.

Před táborem lidu dotázal se intervenující komisař Matl z Nov. Města na Moravě, kdo bude mluviti. Legitimoval jsem se a představil se mu. Za celého táboru, při kterém nedošlo k nejmenším konfliktům, byl zachován úplný klid a komisař Matl neměl příležitost proti mně zakročiti. Teprve při ukončení táboru, když jsem dal výzvu, že čsl. dělníci musí bojovati za právo asylu pro rakouské emigranty, byl tábor rozpuštěn a nato byl dán četnictvu příkaz, aby postupovalo ostře. Snad měl pan komisař právo mne stíhati, ale neměl příčiny, aby hnal četníky proti lidem, kteří ničeho neučinili a kteří byli potom surově biti.

Podal jsem v tom smyslu na p. ministra vnitra proti jednání četníků a proti jednání komisaře Matla interpelaci. Ale na mou interpelaci dosud nebyla dána odpověď. V této interpelaci jsem uvedl doslovně, proč jsem výrok učinil. Byli hnáni lidé, kteří ničeho neudělali a nebránili se, náměstím, kde jim bylo znemožňováno se rozptylovati do okolních ulic a kde potom byli biti. Mou povinností bylo, abych zakročoval v jednotlivých případech. Viděl jsem, jak si četník počínal vůči jedné ženě, která vedla malé děcko, že to vzbuzovalo pohoršení u měšťáků, kteří si tam odplivovali. Přikročil jsem k četníkovi a ptal jsem se ho: "Co vám udělala tato žena, že ji tak bijete?" Četník mi na to řekl: "Jděte svou cestou a nerušte mne v mém úředním výkonu." Já jsem mu řekl: "Tohle jmenujete úředním výkonem? To je hulvátství!"

Nato přišel pan komisař Matl a řekl mi, abych se rozešel, nebo že mne nechá předvésti. Já jsem mu řekl: "Vy mne znáte a nemáte nejmenší příčiny mne dávati předvésti, poněvadž jsem se vám již legitimoval." Řekl jsem doslovně: "To bych vám musil dáti dříve pár facek, abyste měl k tomu příčiny." To je ta urážka, které jsem se měl dopustiti. Nebylo to myšleno jako urážka a jiný důvod k zatčení neměl. Nato dal příkaz mne předvésti na četnickou stanici. Na četnické stanici byl se mnou zaveden protokol. Pan komisař Matl dává do protokolu, že prý jsem učinil výrok, že mu dám přes držku. Sám vrchní, který byl při mém výroku, musil doznati pravdu a řekl: "Tak to nebylo, pane komisaři." Učinil jsem takový výrok. Ovšem vynechalo se slovíčko "bych". Jestliže se tvrdí, že jsem skutečně chtěl dáti pár facek, žádný rozmach jsem k tomu neudělal. Protokol jsem nepodepsal, ale stěžoval jsem si proti tomuto postupu. Při této příležitosti chci pánové říci jedno: Vy schvalujete vydávání nás, ale četníci nepostupují proti nám. Chci poukázati na případ pana posl. Tayerleho, který v Pardubicích měl možnost, že se mu blýskaly četnické bodáky před očima při sportovních slavnostech. Tenkráte pan posl. Tayerle napsal ve "Východočeském obzoru", že četníci jsou hulváti a hospodští rváči a nebyl za tento výrok stíhán, ač to byl výrok veřejně pronesený v tisku, nebyl za to hnán k odpovědnosti. Ale vůči nám, kteří máme více příčin, abychom se ohrazovali proti jednání četníků a pánů, kteří mají moc v rukou, se postupuje jinak. Byl jsem nesčíslněkrát zbit, byla mně kolbou takřka přeražena ruka a byl na mně roztrhán kabát, ale nemohl jsem si zjednati satisfakci, poněvadž na pachatele nebylo podezření. Co říci tomu, jestliže okresní hejtman v Dačicích deputaci řekne: Vy jste poslanci, tamhle máte dveře; stěžujte si na ministerstvu vnitra, ale pan sekční šéf řekne: Oni jsou nervosní. Zde ukazujete pravou tvář. Vy myslíte, že si získáte respekt toho lidu, ale to není pravda. Ten lid se jednou sveze po vás a jeho soud bude potom spravedlivý, ta persekuce se potom sveze po vás. (Potlesk poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. dr Suchému.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! K tomu, co zde přednášel pan posl. Novotný, chci říci, že všechny tyto okolnosti byly již známy imunitnímu výboru, a jestliže imunitní výbor přes ně přešel, uznávaje je za irelevantní, stalo se tak proto, protože tyto okolnosti po soudu imunitního výboru nejsou věcí tohoto výboru, nýbrž soudu.

Imunitní výbor se postavil na stanovisko, že v této věci nelze chrániti imunitou poslaneckou tyto výroky, a proto nemohu jinak, nežli znovu doporučiti poslanecké sněmovně, aby pan posl. Novotný pro urážlivý výrok a chování se ke komisaři dr Matlovi (§§ 312, 314 tr. z.) vydán byl.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Novotného pro přečiny podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, §§ 283 a 284 tr. zák. a přestupky podle §§ 14 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., a aby svolila k trest. stíhání téhož poslance pro přestupky podle §§ 312 a 314 tr. z.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Novotného pro přečiny podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, §§ 283 a 284 tr. z. a přestupky podle §§ 14 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., a svoliti k trest. stíhání téhož poslance pro přestupky podle §§ 312 a 314 tr. z.

Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Hrubého (tisk 2881).

Zpravodajem za omluveného posl. Richtera je pan posl. dr Suchý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Kraj. soud v Mor. Ostravě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého pro přečin shluknutí podle §u 279 tr. z.

Imunitní výbor navrhuje, aby posl. sněmovna souhlasu k vydání posl. Hrubého nedala vzhledem k bezvýznamnosti užitého výroku.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrubého.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hrubého.

Tím jest vyřízen 13. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

14. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Hrušovského (tisk 2883).

Zpravodajem je pan posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas s trest. stiháním posl. Hrušovského pro přečin pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n.

V periodickém tiskopise "Slovenská Politika" ze dne 21. října 1934 byl uveřejněn článek pod názvem "Honba na Dunaji", jímž se cítil dotčen na své cti soukromý žalobce dr Cyril Černý, gener. tajem. Československé dunajské akc. plavební společnosti v Bratislavě a podal žalobu na posl. Hrušovského.

Posl. Hrušovský není v žádné souvislosti podle spisu s uvedeným článkem v časopisu "Slovenská Politika", poněvadž není ani vydavatelem, ani redaktorem, ani jeho jméno v článku není uvedeno.

Imunitní výbor z uvedených důvodů dospěl k názoru, že pro stíhání posl. Hrušovského není dostatek důvodů, které by mohly vésti k tomu, aby jednáním soudním byl zkracován v možnosti vykonávati poslanecký mandát, doporučuje a navrhuje posl. sněmovně, aby ke stíhání posl. Hrušovského souhlasu nedala.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušovského.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hrušovského.

Tím vyřízen jest 14. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: