Vítám, že v této sněmovně během debaty bylo tak četně pány kolegy vzpomenuto toho, aby se samosprávě neukládaly nové a nové povinnosti a aby bylo také pamatováno, že k povinnostem, k úkolům je také potřebí určité úhrady, na kterou se vždy zapomínalo. Byl bych velmi vděčen, kdyby tato zásada byla v tomto slavném domě do budoucna vždy zachovávána.

Pokud se zákona samého týče, byly zde především vzneseny námitky, že se přichází se zákonem, který vyžaduje na státní pokladně určité úhrady, kdežto státní pokladna na tuto úhradu nedostává. Porušujeme prý určité ústavní zvyklosti. A tu bych si dovolil odpověděti na tyto výtky tím, že tato sněmovna schvaluje zákon o úpravě finančního hospodářství samosprávných svazků, počítá ale s novým přídělem, s novým příspěvkem do pokladny státní teprve ovšem až od 1. ledna 1936. Příspěvek tento bude pocházeti z daně důchodové (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) a bude muset býti dán do rozpočtu. Bude ovšem věcí ministerstva financí, vlády i parlamentu, aby v případě, kdyby dané prostředky, které má stát resp. vláda nebo ministr financí po ruce, se zmenšily o 150 milionů Kč, byla příslušná úhrada nalezena do konce tohoto roku nebo do té doby, kdy nový rozpočet bude sděláván.

Byl jsem velmi nerad, že během debaty, když se mluvilo o této osnově, bylo užíváno slova "sanace". Slavná sněmovno, tato osnova, kterou schvalujeme, není sanačním zákonem samosprávním, tato osnova má přechodný ráz, chce přechodně pomoci samosprávě tam, kde není možno řádně hospodařiti, a teprve až dosáhne toho prostředí, že v samosprávných svazcích bude možno za určitého klidu uvažovati o generálním vyřešení poměrů samosprávních, pak myslím, by se teprve mohlo hovořiti o tom, kde a na kterém místě zadlužení bylo snad takové, že potřebuje sanace. Prozatím § 9 v čl. III tohoto zákona mluví o úpravě služby dluhové a jasně povídá: "Jestliže pomocný fond provedl úpravu dluhu, má proti dotčenému svazku územní samosprávy nárok, aby fondu přispěl k úhradě platů, při úpravě dluhu jím plněných". Pomocný fond nastoupí na místo dřívějšího věřitele dotčené komuny, ale komuna zůstane do té doby dlužníkem, až tento převzatý dluh bude pomocným fondem plně umořen. Tedy žádná sanace, snad je to, řekl bych, konverse dluhová, kterou chceme zmenšiti vydání samosprávných svazků.

Páni kolegové se ve svých řečech dotkli dále otázky limitu obecních přirážek a padla zde konečně slova, že vlastně tímto zákonem zvyšujeme obecní přirážky o plných 100%. Je třeba, abych konstatoval s tohoto místa, že v čís. 3 čl. I mluví se sice o zvláštní 50% ní obecní přirážce, která však bude vybírána jenom v případě, když v některé obci nestačí výnos z nabytého majetku nebo výnos z podniku a zařízení mimořádné povahy a místního významu, zkrátka takového podniku a zařízení, ze kterého mají dotčení občané určitý hospodářský prospěch, na plnou dluhovou službu, ale jenom toho druhu, za tím účelem nebo z toho titulu vzniklého dluhu. Pak tedy má uhraditi dotčená komuna tento rozdíl. Bude záležeti na ní, aby hospodářství v těchto úsecích uvedla do rovnováhy a nemusela vybírati žádnou zvláštní přirážku. Tato 50%ní přirážka okresní a obecní není toho rázu, jak se zde odhadovalo, že znamená nové zatížení přes 100 mil. Kč, naopak je odhadováno, že tato přirážka v celém státě nepřekročí 25 až 30 mil. Kč. Bylo zde ovšem mylně vyprávěno právě p. posl. Mlčochem, že má se zde uhraditi vlastně 202 mil. Kč a že má býti použito této 50%ní přirážky. Nikoliv, slavná sněmovno, tyto 202 mil. Kč sestávají z těch 35% dosavadních přídělů zemských, to je asi těch 51 milionů, a potom ostatek, 151 mil., počínaje 1. lednem 1936 přidělí stát z daně důchodové. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Není také třeba, jak pan kol. Mlčoch zde uvedl, hledati nové zdroje, které by přinesly státu 350 mil. Kč, to je pouze snad těch 150 mil. Kč, které konečně snad i úsporami ve státním rozpočtu by se do určité míry mohly sehnati.

Slavná sněmovno, je velmi potěšitelným zjevem, že tuto osnovu konečně dostáváme pod střechu a že ji dostáváme v tento čas. Proč? Poněvadž asi za 1/2 nebo 3/4 roku může býti právě ustanovení této osnovy využito k úpravě těch rozpočtových prací, abychom počínaje 1. lednem 1936 mohli již za jiných podmínek v našich komunách, ať už v obcích nebo okresích, hospodařiti.

Řekl jsem, že osnova tato má ráz jen přechodný, že to není osnova, která definitivně a celkově řeší úpravu financí samosprávních. A tu, slavná sněmovno, jsem přesvědčen jakmile dosáhneme určitého klidu v samosprávě, určitého vyrovnání v těchto komunách, které jednak hospodářskými poměry, jednak také platnými zákony dostaly se do takového určitého prostředí, ve kterém se nedalo mluviti o žádném hospodaření, že bude pak na místě, abychom, když budeme upravovati poměry samosprávní, vycházeli potom z toho širokého hlediska, aby zde konečně bylo řečeno, co z těch veřejných úkolů mají konati obce, co okresy, co země a co bude konati stát, aby tak v celém státě byla jednotná úprava, ale nejenom v rozdělení úkolů, nýbrž také v úpravě příjmů, aby takto úkoly, které těmto svazkům budou svěřeny, mohly býti řádně plněny.

Myslím, že prvním krokem k této úpravě je právě zrušení toho 20% příspěvku obcím na útraty ve veřejných nemocnicích. Je třeba přenésti úkoly, které nejsou místního rázu, které mají význam pro širší okruh, na širší svazky, a já jsem přesvědčen, že takovýmto způsobem mohou býti také lépe a spravedlivěji řešeny.

K návrhu zákona došly pozměňovací návrhy: pozměňovací návrh posl. Jurana, Kubače, Töröka a soudr., pozměňovací návrhy posl. dr Matouška, Mojto a druhů ke čl. I, II a III a pozměňovací návrh posl. Mojto a druhů ke čl. III. Všechny tyto návrhy byly už podány ve výboru rozpočtovém a já jsem už tam měl možnost k nim zaujmouti stanovisko. Nemohu se od něho odchýliti a nemohu tyto návrhy slavné sněmovně k přijetí doporučiti.

Vedle těchto návrhů byl zde podán návrh posl. Mašaty, Remeše, Bergmanna, Adámka, Kremsera, Windirsche a druhů, kterým se doplňuje zákon, a to v tom směru, že za čl. III vsunuje se čl. IV a pak v čl. V v první větě rozšiřuje se působnost zákona také na čl. I, čís. 16, aby obce a okresy mohly již hned po účinnosti tohoto zákona tam, kde toho bude potřeba, provésti zápůjčky na investice nutné na podporu akce pro nezaměstnané.

Odst. 1 mluví o určitém odkladu exekucí u těch komun, které by se v důsledku toho, že čl. III této osnovy platí až od 1. ledna 1936, dostaly do takového prostředí, že by mohly býti právně stíhány, čím by jim vzrostly veliké neproduktivní výdaje. Myslím, že toto opatření, kterým se takovéto exekuční zákroky znemožňují, vyhovuje zájmu věci.

Doporučuji proto slavné sněmovně, aby přijala osnovu zákona tak, jak byla rozpočtovým výborem schválena, ve znění návrhu posl. Mašaty, Remeše, Bergmanna, Adámka, Kremsera, Windirsche a druhů, kterýžto návrh rovněž k přijetí slavné sněmovně doporučuji. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 5 článků, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých článků, dále nadpisy paragrafů ve článku třetím a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány pozměňovací návrhy, míním dát hlasovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o celé osnově najednou, a to v úpravě návrhu posl. Jurana a soudr.

Nebude-li tato úprava přijata, dám hlasovati o celé osnově najednou, a to v úpravě návrhů posl. dr Matouška, Mojto a druhů.

Nebude-li ani tato úprava přijata, budeme hlasovati o osnově zákona v úpravě návrhu posl. Mašaty, Remeše, Bergmanna, Adámka, Kremsera, Windirsche a druhů.

Kdyby ani tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy podle předneseného pořadu hlasovati.

Kdo souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhu posl. Jurana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhů posl. dr Matouška, Mojto a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Také tento návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhu posl. Mašaty, Remeše, Bergmanna, Adámka, Kremsera, Windirsche a druhů, jejíž přijetí doporučil pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Celá osnova zákona je tedy přijata ve znění zprávy výborové v úpravě podle návrhu posl. Mašaty a druhů, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.