Takový a v mnohých městech ještě kritičtější jest stav bilancí hospodářství od r. 1928, kdy počaly se projevovati a stupňovati účinky zákona, vytvořeného koalicí občanských stran, kdy podvázána svoboda volného hospodaření obcí a okresů. Nestačí, co je připravováno, tím spíše, když splnění pomoci je zase oddalováno. Samospráva zasluhuje a potřebuje vydatné pomoci bezodkladně; očekávanými nadějemi další ztráty neuhradí. Více a účelněji bylo by ulehčeno obcím, kdyby státní správa konečně již jednou splnila svou povinnost, uloženou jí ustanovením §u 20 novely k obecnímu zřízení, vydané zákonem ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., a ve smyslu jejím co nejdříve převzala jedny z nejnákladnějších oborů posavadní působnosti obecní, totiž věcný náklad na školství obecné, na policii bezpečnostní a polní, policii zdravotní a mravnostní, na stavbu a udržování silnic, jakož i na správu chudinskou.

Pro obce bylo by přijatelnější, kdyby pan referent rozpočtového výboru učinil návrh na usnesení sněmovny Národního shromáždění, aby vláda a příslušná ministerstva byla vyzvána, aby v dohledné době připravila návrh zákona, kterým by byl stát zavázán k převzetí věcných nákladů na školství obecné, policii bezpečnostní a polní, policii zdravotní a mravnostní, na stavby a udržování silnic, jakož i správu chudinskou, které jsou dosud spravovány a vydržovány obcí. A než se tak stane, posloužilo by preventivní opatření, aby stát v době přechodné uhražoval obcím dluhovou službu ze zápůjček, uzavřených na účely všeužitečné půlou hodnotou, pro bezpečnější záruku snesitelnějšího vývoje hospodaření v obcích.

Podle osnovy zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy smějí býti upraveny toliko dluhy ze zápůjček, jež svazky územní samosprávy uzavřely před 1. lednem 1935, nikoliv však dluhy ze zápůjček, jež byly před tímto dnem uzavřeny k rozmnožení nebo ke zvýšení hodnoty majetku nebo na zbytná zařízení místního významu a na podniky a zařízení, jež jest spravovati podle zásad soukromohospodářských.

V uvážení skutečného použití výnosu zápůjček doporučuji: Z úpravy dluhů ze zápůjček podle osnovy zákona buďtež vyloučeny pouze zápůjčky, které byly uzavřeny a skutečně použity na zařízení obecních podniků - mimo vodovody, na zakoupení pozemků k účelům hospodářským - nikoliv pro parky, sady, komunikace a stavbu veřejných budov, na zakoupení budov nebo stavbu činžovních domů. Výpůjčky, které byly sice na takovéto rozmnožení nebo zvýšení obecního majetku obecním zastupitelstvem uzavřeny, avšak jichž výnosu použito k jiným účelům, buďtež pak pojaty do úpravy dluhové podle citované osnovy zákona.

Zároveň žádám, aby ustanovení "zbytné zařízení místního významu" bylo z osnovy zákona vypuštěno, neboť umožňuje široký výklad tohoto pojmu, a bylo by pak možno tvrditi, že převážná část zápůjček byla uzavřena právě na taková zbytná zařízení místního významu, jako je na př. úprava historických a stavitelských památek, přestavba úřadoven, stavba sokoloven, pozemky pro nemocnice, školy, divadlo, dlažba ulic, stavby mostů a konečně i stavba škol, chudobince a podobně, a obce by neměly pak z takové úpravy dluhů ze zápůjček nic.

Doporučuji proto, aby z úpravy dluhů ze zápůjček byly vyloučeny půjčky pro obecní podniky - nikoliv však pro obecní vodovod - a na produktivní obecní majetek, kde služba dluhová jest zajištěna výnosem příslušného majetku, jako je hospodářská půda, lesy, obecní domy činžovní, na který byla zápůjčka uzavřena a upotřebena. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Zároveň budiž do osnovy zákona pojato ustanovení, že půjček, které byly uzavřeny k účelům produktivním a na které se nebude vztahovati úprava dluhová podle zákona, stanoví se jednotná míra úroková alespoň na 5% a celoroční anuita ve výši 5 1/2% ze zápůjčky podle stavu z 31. prosince 1934, neboť i u těchto zápůjček nutno službu dluhovou upraviti tak, aby samospráva výši úrokovou nebo vysokými splátkami nebyla příliš zatěžována.

Slavná sněmovno, je-li vážný úmysl vyprostiti obce a okresy z presu nemohoucnosti, dejte jim více volnosti a prostředků k nerušené trvalé životaschopnosti.

Obce a okresy až na mizivé výjimky vedeny byly dobře a s poctivou svědomitostí; poskytněte jim bez odkladů nezbytnou finanční náplň k usnadnění lepšího hospodářského vývoje a utěšujícího klidu v obyvatelstvu. Nepokračujte v prodlení, když vstupují na prah úpadku mnohé složky československé samosprávy. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo p. posl. Čížek.

Posl. Čížek: Slavná sněmovno! Po dlouhé čekací době předkládá se slavné sněmovně osnova zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy. Používám úmyslně termínu "dlouhá doba čekací" z toho důvodu, že naše čsl. samospráva již řadu let nalézá se ve špatné hospodářské situaci a dlouhou dobu volá po účinné pomoci, aby mohla plniti zase, jako dříve, svoje poslání, které jest jí zákonem uloženo.

S povděkem kvitujeme jako zástupci naší samosprávy, že vláda odhodlala se podati slavné sněmovně tento návrh zákona, který má umožniti čsl. samosprávě normální hospodaření. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Finanční situace některých našich obcí je v nynější době tak zbědována, že kdyby se na samosprávu vztahoval zákon o konkursním řízení, musily by ohlásiti konkurs. Nepochybuji, že je zde dobrá vůle pomoci samosprávě, ale neslibuji si od předložené osnovy zákona úplnou její sanaci. Neslibuji si od tohoto zákona ozdravění samosprávných financí, protože se současným nepatrným zvýšením příjmů je zde dána možnost nového zatížení občanů a poplatníků zvýšením přirážek a také zavedením zvýšených sazeb veškerých dávek obecních. Při současné hospodářské krisi zvyšovati dávky a přirážky je nejen nepopulární, nýbrž také velmi nebezpečné.

Dávková a přirážková únosnost našich poplatníků je dnes, možno směle říci, na nule. Občané našich venkovských měst a městeček nesnesou dnes již žádného většího zatížení a již dnešní přirážky a dávky, bohužel, musíme na našich poplatnících vymáhati exekucemi, které bývají často bezvýsledné, a každé nové zvýšení přinese jen nové a nové obtíže obecní agendy.

Z prakse vím, že zavedení některé dávky je nerentabilní, poněvadž na režii spojenou s vybíráním je často potřebí větší částky, než dávka sama skutečně vynese. Sama důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona uvádí, že finanční zotavení samosprávných svazků bylo povážlivě oddáleno trvající všeobecnou hospodářskou krisí. Jak máme naše poplatníky při dnešních hospodářsky těžkých dobách, kdy stává se i sebe menší peníz vzácností, zatěžovati novými břemeny? Pro nesoběstačnost a zvláště předluženost velkého počtu okresů a obcí, která v přítomné době dostoupila vrcholu, nemohou obce a okresy plniti pravidelnou dluhovou službu. Avšak nejen to, ale nemohou platiti ani svoje zaměstnance a vyplácejí je zálohově na dvakrát, ano i na třikrát v měsíci. Veškeré podnikání obcí a okresů úplně uvázlo. Naše komunikace jsou v desolátním stavu, zdravotní, sociální a bezpečnostní služba následkem nedostatku peněz úplně uvázla. Naše druhdy kvetoucí samospráva dnes živoří a tento stav je nutno co nejdříve odstraniti, než bude pozdě.

Jak zde pomoci? Jsem přesvědčen, že částečně pomůže předložená osnova, aspoň okamžitě, ale trvale pomoci nemůže. Zde jest uvažovati o účinnější podpoře samosprávy.

Tvrdí se, že naše samospráva upadla do dnešní situace svojí vlastní vinou a snad dokonce nehospodárností. Jako samosprávní funkcionáři odmítáme toto tvrzení. V naší samosprávě, až snad na ojedinělé případy, hospodařilo se vždy svědomitě. Dnes spravovati naše obce jest nad lidské síly a od každého funkcionáře pravou obětí.

Chci se zmíniti o některých příčinách tíživé situace obcí a naší samosprávy vůbec. Velkou vinu nese především starý, již nevyhovující obecní řád, který je nutno co nejdříve přepracovati a přizpůsobiti dnešní době. V jiných státech tuto změnu již dávno provedli, jako v Německu, Rakousku, Italii a v Maďarsku. I my musíme k změně co nejdříve přikročiti. Blahobyt našich měst a městeček odvozoval se vždy od prosperity živností a obchodu. Pokud náš živnostník a obchodník měl dostatečné příjmy ve svých závodech, pokud mohl řádně plniti své povinnosti k obci, byly i naše obce soběstačné. Dnes tyto stavy těžko zápasí o skromnou existenci a je proto příkazem lidskosti pomoci jim. Jest již nejvyšší čas předložiti ministerstvem obchodu vypracovaný návrh zákona na ochranu živností a obchodu k projednání. Dosáhneme tím znovuvzkříšení soukromého podnikání, dáme těmto stavům opět možnost života a posílíme tím i naši samosprávu, Ne několik velkých továren, ale tisíce malých podnikatelů bude nejlepší oporou tohoto státu. Dosavadní praxe zákona o předpisování daní pro filiálky továren těžce poškozuje naše obce. Některý malý živnostník odvádí své obci při svém nepatrném příjmu větší přirážky a dávky než tovární filiálky s milionovými obraty. Je mi známo, že řada obecních zastupitelstev učinila demonstrativní usnesení, jimiž žádá vládu, aby učinila opatření, aby veškeré daně továrních filiálek šly ve prospěch obce, kde filiálky jsou, a ne pouze do obcí mateřských závodů. Při takové praxi snad mohou obce mateřských závodů továrních filiálek vzkvétat, jako na př. Zlín, ale naše města při tom hynou.

Aby bylo našim obcím pomoženo, je zapotřebí, aby byly sníženy také obcím nově uložené povinnosti, vyplývající z nových zákonů a nařízení, kterých dříve nebylo a které zvýšily podstatně vydání obecní. Jmenuji jenom některé, poněvadž o mnohých bylo zde v této debatě již mluveno. Dávka z nájemného jako komunální dávka ze spotřeby bytu byla a je dosud vydatným příjmem obcí. Tato dávka byla různými zákony - aby byl podporován stavební ruch, což jest jistě správné, ale ovšem na úkor obcí - při novostavbách od r. 1926 odstraněna. Novostavby byly však osvobozeny také od domovní daně třídní i činžovní a přirážek k nim. Obcím ubyl tím vydatný zdroj příjmů, ačkoliv vzrostly povinnosti: upraviti k novostavbám cesty, vodovod, plynovod, elektrické světlo, kanalisaci, policejní dozor a pod. Většinou se tyto i ostatní poválečné investice prováděly v době znehodnocené měny, ale dluhová služba musí se dnes konati valutou již hodnotnou. I přímé zásahy zákonné novými povinnostmi zvyšovaly obecní vydání proti vůli obce. Tak školní zákon, jímž se obcím ukládá přijímati do obecných škol žáky do 4 km a v městech i přes 4 km. Dále zákon o veřejných knihovnách, který nařídil obcím jejich zřizování. Dále nařídil zákon vésti stálé voličské seznamy v obcích a 2krát v roce je veřejně vykládati. I tento zákon zatěžuje velmi silně naše obce.

Zákon ze 17. prosince 1919, č. 16 Sb. z. a n., upravil služební a hmotné poměry trvale zaměstnaných obecních zaměstnanců, a nikdo se obcí neptal, zda to snesou. Dalším zákonem uloženo bylo obcím vésti pamětní knihy obecní; zákonem z 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., byli obecní lékaři převzati sice do státní služby, ale služné jim bylo stanoveno tak malou částkou, že obce jsou povinny dopláceti jejich požitky.

Ubytovací zákon vojenský zatěžuje také obce velmi citelně, uvážíme-li, že za přechodné ubytování vojáka platí se pouhých 16 hal. a za vojenského gážistu 3 Kč. Ostatní ovšem doplácí obec. Volá se sice již dlouho po zvýšení odměny za přechodné ubytování, ale dosavad bezvýsledně.

Zákony o zdravotním a sociálním opatření z 15. června 1920, č. 232 Sb. z. a n., ukládají obcím další a dosud nebývalá břemena.

Slavná sněmovno! Chtěl bych se dále také zmíniti o zásadách prováděné centralisace různých zdravotních a hlavně kulturních institucí. Od našeho státního převratu usiluje se o to, aby různé typy škol soustředěny byly v hlavních střediscích naší republiky, a to ke škodě našich venkovských měst a obcí. Tak brzy po převratu ztratil Tábor hospodářskou akademii, vysoká zemědělská škola byla vybudována v Brně a místo ní obdržel náhradou střední hospodářskou školu, poměrně lokálního významu. Město Bechyně již několik let bojuje o udržení své keramické školy proti snahám o její přeložení do Prahy. Před 2 lety strachovala se města, že jim budou odňaty učitelské ústavy při proponované reformě učitelského vzdělání. Řada měst očekávala s hrůzou smrtící ránu, jež jim měla býti zasazena zrušením učitelských ústavů. Vzpomeňme jen úsilí měst Soběslavě, Příbramě, Hořovic a řady jiných, která bojovala o zachování učitelských ústavů.

Města, jež přinesla tolik obětí pro školství, která vystavěla budovy pro učitelské ústavy a která nesla mnohdy i věcný náklad na ně, nemohla věřiti, že budou za své oběti, přinesené našemu školství, trestána a že by jim mohly býti odňaty školy s nimi, s jejich vývojem a tradicí srostlé. Měla zde býti spáchána nenapravitelná škoda, sociální křivda, měly býti přivoděny nenapravitelné škody hospodářské i kulturní.

Jako starosta horního města Příbramě musím se zde také zmíniti o snaze přeložiti příbramskou vysokou školu báňskou do Prahy. O její zachování vede město Příbram již dlouhá léta boj, který, jak okolnosti tomu nasvědčují, není ještě ukončen. Je vám, vážení pánové, jistě všem známo, co všechno bylo podniknuto pro i proti přeložení této školy do Prahy. Nejen část profesorského sboru, nýbrž i Svaz majitelů dolů a část horních a hutních inženýrů podnikla řadu útoků proti městu Příbrami. Od doby, kdy se škola stala vysokou, vždy opět a opět byl obnovován boj o její bytí v Příbrami. Za Rakouska byli to severočeští uhlobaroni, kteří by byli rádi školu dostali do Ústí n. L., ale Příbram se ubránila. Když pak národ český stal se samostatným a škola se stala českou, znovu rozvířil se boj o její přeložení do Prahy. I když boj byl veden částí českých profesorů a inženýrů, přece nám nikdo nemůže vyvrátiti, že jde o příští bytí a nebytí našeho dorostu horních a hutních inženýrů. Vždyť pro to mluví tolik momentů v celém boji, že požadavek přeložiti školu do Prahy je podporován hornickými kruhy německými, aby při přeložení do Prahy ztratila škola samostatnost, byla přičleněna české technice a aby na německé technice byla zřízena k dosavadnímu přípravnému kursu hornická a hutnická fakulta německá. Co by to znamenalo pro absolventa české fakulty hornické a hutnické, lze si snadno představiti.

V poslední době byl opět rozvířen boj o přeložení školy do Prahy a překvapilo nás, že Svaz horních a hutních inženýrů vznesl požadavek přeložení školy i za cenu ztráty její samostatnosti a přičlenění jí jako fakulty k české technice do Prahy. Pro Prahu by neznamenalo přeložení školy hospodářsky vůbec nic a pro Příbram, město 84krát menší nežli Praha, by to znamenalo nenahraditelnou hospodářskou, kulturní i prestižní ztrátu.

Bránili jsme se centralismu za Rakouska a budeme se brániti centralismu i za republiky. Centralismus, při němž by jedna složka národa trpěla újmu na úkor složky jiné, považovali bychom za krajně nedemokratický a v republice nepřípustný a musili bychom proti němu vznésti boj. Vzdělání nemá býti privilegiem bohatých. Co by se stalo, kdyby škola byla přeložena do Prahy? Vzdělání hornické a hutnické stalo by se opravdu jen takovým privilegiem bohatých synků hornických magnátů ze severovýchodních Čech a z Ostravska a synek havíře z Příbramska by již neměl možnost státi se inženýrem, průkopníkem české myšlenky a obhájcem českých zájmů i zájmů státních po boku českého havíře v hnědouhelné pánvi mostecké a kamenouhelné pánvi ostravské, jediné proto, že Příbram, město s hornickou tradicí a vyspělým životem kulturním i společenským, nebyla nalezena dosti dobrým prostředím pro pobyt těch, jimž osobní zájmy šly nad zájmy celého národa.

Následkem stálého a trvalého poklesu státního báňského závodu na Březových horách, který se projevil snížením počtu osazenstva z původně zaměstnaných 6.000 dělníků na pouhých 1.290, jest vysoká škola báňská význačnou hospodářskou jednotkou města Příbramě i celého kraje a její ztrátu nesneslo by ani hospodářsky ani kulturně.

Město mělo v době rozkvětu státních dolů 15.000 obyvatel - a dnes pokleslo na pouhých 10.000 obyvatel. Každý samosprávný činitel ví, co takový pronikavý pokles obyvatelstva hospodářsky pro obec znamená. Ponechme tedy našim venkovským městům vše to, co s nimi historicky srostlo, a neochuzujme je o to poslední, co ještě mají.

Chtěl bych zvláště zdůrazniti, že jest povinností státu vybudovati naši samosprávu. Aby byla jako dříve oporou státu, musí nám jíti o zachování autority československé samosprávy, o hospodářsky silnou samosprávu, která bude tvořiti také hospodářsky silný stát. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Mašaty, Remeše, Bergmanna, Adámka, Kremsera, Windirsche a druhů:

A. Za čl. III vkládá se jako čl. IV nové ustanovení:

"Vymáhá-li věřitelský ústav během r. 1935 na okresu (obci) své nároky ze zápůjčky a je-li zřejmo, že vymáhání nemůže míti úspěchu pro stísněný finanční stav dotčeného svazku územní samosprávy, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí po slyšení zemského výboru vyzvati věřitelský ústav, aby od vymáhání upustil. Doručení tohoto vyzvání věřitelskému ústavu má stejné právní účinky jako vyrozumění zemského výboru podle čl. III, § 7, odst. 2 s úchylkou, že právní účinky tu pominou dnem 31. prosince 1935, neomezí-li je vyzvání na dobu kratší. I tu doba, po kterou plnění ze zápůjčky nemůže býti uplatňováno, nezapočítává se do lhůt promlčecích, ani do jiných lhůt, jichž zmeškání má po zákonu v zápětí právní újmu."

B. Čl. IV se přečísluje na čl. V a čl. V se přečísluje na čl. VI, při čemž jeho odst. 1 bude zníti:

"(1) Ustanovení čl. I, č. 16, čl. II, IV a V nabývají účinnosti dnem vyhlášení; ostatní ustanovení tohoto zákona nabudou účinnosti dnem 1. ledna 1936 s úchylkou, že opatření, jež tato ustanovení ku včasnému svému provedení předpokládají již v roce předchozím, lze podle nich učiniti ode dne vyhlášení tohoto zákona. Tento zákon provedou ministři vnitra a financí v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry."

2. Pozměňovací návrhy posl. dr Matouška, Mojto a druhů:

Ve čl. I, čís. 1 nechť věta 2 zní:

"Obecní přirážky v sazbách nad 250% mohou býti povoleny jen tehdy, vybírá-li obec vzhledem k místním poměrům vhodné a účelné dávky a poplatky, pro které byla vládou vydána vzorná pravidla, a to v sazbách podle těchto pravidel nejvýše přípustných."

Ve čl. I budiž čís. 3 škrtnuto.

Ve čl. II, § 1 budiž odst. 4 doplněn takto:

"Členové příslušného obecního a okresního zastupitelstva jsou osobně zodpovědni za škodu, která obci nebo okresu vznikne, a mohou býti proto zbaveni svých funkcí."

Ve čl. III buďtež odst. 3 §u 3 a odst. 2 §u 11 škrtnuty.

Ve čl. III, § 3 má odst. 2 znieť:

"Čiastok, určených pre zem Slovenskú a pre zem Podkarpatoruskú smie byť v prvom rade použito k úprave dlhov z niektorých požičiek finančne slabých okresov alebo obcí. Pokiaľ neboly čiastky tie vyčerpané k tomuto účelu, rozhodne o spôsobe ďalšieho ich použitia k účelom uvedeným v čl. I, č. 12, príslušný zemský výbor podľa vlastných smerníc vydaných v dohode s ministerstvom vnútra a s ministerstvom financií."

3. Pozměňovací návrh posl. Jurana, Höhnela, Kubače, Töröka, Śliwky a soudr.:

Navrhujeme usnesení zákona v tomto znění:

(1) Obce, okresy a země k úkolům a povinnostem vůči pracujícímu lidu opatří si úhradu od bohatých vrstev, ukládáním a vybíráním přirážek k přímým daním v neomezené výši.

(2) Obecní, okresní a zemské přirážky buďtež ukládány a od všech fysických a právních osob vybírány, jejichž roční důchod přesahuje 50.000 Kč.

Obce mohou na své sociální, školské, zdravotní a komunikační úkoly zaváděti zvláštní daně z majetku, přesahujícího hodnotu 500.000 Kč, zvláštní surtaxi k velkým důchodům z kapitálu a zvláštní přirážky k pozemkové dani velkých sedláků a velkostatkářů.

Obce mohou vybírati a zaváděti nové dávky na zřejmý luxus, na spekulaci a kořistnictví:

a) Dávku z velkých luxusních bytů, vil a paláců.

Tato dávka budiž uložena každé osobě, která nemá žádných rodinných příslušníků a obývá více než dvě obytné místnosti mimo jedné místnosti pro služebnou, nebo osobě, která má rodinné příslušníky a obývá více obytných místností, než kolik má členů rodiny, mimo jednu místnost pro služebnou, nejvýše však pět obytných místností mimo kuchyň; z každé takové místnosti podle majetkových poměrů a ročních příjmů od 1.000 Kč do 5.000 Kč ročně, při čemž letohrádky, letní vily takovýchto osob buďtež postiženy dávkou od 5.000 Kč do 10.000 Kč ve prospěch té obce, na jejímž katastru jsou postaveny vila nebo letohrádek.

b) Dávku z luxusního osvětlování.

Tato dávka budiž uložena z každé přepychově zařízené a zvláště osvětlené místnosti, jež má více než 500 svíček; z každé takové místnosti podle velikosti a světelných těles budiž uložena dávka od 500 Kč do 1.000 Kč ročně. Toto ustanovení nevztahuje se na provozovny živnostenské a obchodní místnosti.

c) Dávku z přepychového zařízení velkých bytů, vil a paláců.

Dávka tato budiž uložena z každého přepychového zařízení místnosti podle ceny přepychových předmětů od 50 Kč do 1.000 Kč ročně z každé přepychově zařízené místnosti.

d) Dávku z luxusních, veřejně nepřístupných zahrad a parků.

Dávka tato budiž uložena z každé luxusně zařízené letní i zimní zahrady a parku, které jsou veřejnosti nepřístupny a slouží pro majitele a jeho rodinné příslušníky, podle velikosti luxusu od 1.000 Kč do 5.000 Kč ročně.

e) Dávku za vstup do barů a luxusních zábav v uzavřených místnostech.

Dávka tato budiž vybírána od každé osoby, vyjma osoby zaměstnané v takovém podniku a osoby veřejné kontroly obecní, a při vstupu do místností barů a zábavních a luxusních podniků od 50 Kč do 500 Kč podle rozsahu podniku.

f) Dávku z banketů, luxusních hostin a čajových večírků.

Dávka tato budiž uložena každému pořadateli banketu, hostiny a čajového večírku. Každý pořadatel (hostitel) takového banketu, hostiny neb čajového večírku jest povinen ohlásiti jej komisi obecního úřadu. Obec uloží a vybéře podle rozsahu takového každého podniku dávku od 1.000 Kč do 5.000 Kč.

g) Dávku z luxusních aut.

Tuto dávku jest uložiti každému majiteli luxusního auta, kterému neslouží jako prostředek dopravní pro jeho existenci, nebo který má více než 50.000 Kč ročního důchodu, anebo majetku více než 500.000 Kč.

Auta lékařů a veřejné zdravotní služby, jakož i nájemní auta, jejichž majitelé je sami obsluhují a slouží jim za obživu, jsou vyloučena z této dávky. Dávku jest uložiti od 500 Kč do 5.000 Kč ročně.

h) Dávku z luxusních jezdeckých koní a kočárů.

Dávka tato budiž uložena všem majitelům jezdeckých koní a kočárů, které jim neslouží jako dopravní prostředek anebo výdělečný prostředek, anebo mají více než 50.000 Kč ročního důchodu aneb více než 500.000 Kč majetku. Dávku jest uložiti z každého jezdeckého koně od 500 Kč do 2.000 Kč a z každého kočáru od 100 Kč do 500 Kč ročně.

i) Dávku z luxusních psů.

Tato dávka budiž uložena všem majitelům luxusních psů vyjímaje psy hlídací a takové, kteří slouží k obživě podle majitelových hospodářských poměrů od 500 Kč do 2.000 Kč ročně z každého luxusního psa.

j) Dávku z honitby a loveckých pušek.

Tato dávka budiž uložena každému majiteli lovecké pušky a honitby, který ji provozuje, anebo dává jiným provozovat, anebo nájemci honitby podle rozsahu a počtu zvěře od 500 Kč do 5.000 Kč, při čemž z každého hosta a za den honitby jest vybírati zvláštní příplatek k dávce, a to z hosta na den od 20 Kč do 100 Kč. Společné honitby, které provozují zemědělci, domkáři společně na svých pozemcích, jsou od této dávky osvobozeny. Z každé lovecké pušky, které používá majitel, aniž ji potřebuje ke svému povolání (jako hajný a pod.) pouze na luxusní honitbu, budiž uložena dávka podle ceny pušky od 100 Kč do 1.000 Kč ročně.

k) Dávky z nezastavěných pozemků, určených podle plánu ke stavbě budov, ale nezastavěných z důvodů spekulačních.

Tato dávka budiž uložena všem majitelům stavebních parcel, kteří z důvodů spekulačních, ač mají vlastní obydlí a hospodářské provozovny, nepostaví na těchto pozemcích budovy, ani je neprodají za běžnou cenu na stavbu obytných domů do jednoho roku, a to z každého čtverečního metru od 1 Kč do 10 Kč ročně, podle velikosti a ceny pozemků.

l) dávku z mimořádných zisků (bank, těžařů, majitelů cukrovarů, majitelů podniků k výrobě válečného materiálu a pod.).

Tato dávka budiž vybírána od každé osoby, která ze svých funkcí ve správních radách dostává veliké odměny a tantiemy, podle obnosu, 150 Kč dávky z každých 1.000 počínaje od částky 6.000 Kč ročně.

Pohledávky bank vůči předluženým obcím a okresům za nezaplacené úroky a úmor se škrtají.

Úroky ostatních finančních ústavů pro předlužené obce a okresy se snižují na 2%.

Obec a okresy, které by uvedenými finančními prostředky nemohly sanovati svá hospodářství, dostanou potřebný příděl od státu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tímto dnem pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení tomuto zákonu odporující, zejména příslušná ustanovení zákonů č. 76, 77 a 125 z r. 1927, jakož i zákona č. 169 z r. 1930.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministrům vnitra a financí."

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Během debaty, která byla velmi věcná, dotkla se řada řečníků otázek, které nijak nesouvisí s předlohou, kterou projednáváme, a proto také nepovažuji za nutné, abych na ně reagoval.