2. Zpráva výborů ústavně-právního a živn.-obchodního k vládnímu návrhu (tisk 2729) zákona o hospodářském vyzvědačství (tisk 2815).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Daněk, za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! K ochraně hospodářského života a hospodářského podnikání v našem státě, zejména podnikání průmyslových podniků, byla učiněna v našem státě již některá opatření, a to především opatření zákona o nekalé soutěži z 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n. Dříve však byla učiněna administrativní opatření zemského presidenta v Praze. Avšak všechna tato opatření nestačila k ochraně průmyslového podnikání. Právě proto, že tu byly velmi značné nedostatky, předložila vláda návrh zákona o hospodářském vyzvědačství, který zejména na rozdíl od zákona o nekalé soutěži má nejen trestat provedené již činy trestní, nýbrž má býti preventivním prostředkem, má předem zabraňovati jednání, které by mohlo ohroziti hospodářskou existenci průmyslových podniků.

Ustanovení této osnovy zákona mají nejen povahu represivní, nýbrž především preventivní. Na této ochraně průmyslového podnikání má ovšem zájem nejen soukromý podnikatel, nýbrž jde tu také o zájem veřejný a o zájem státní, a to proto, že ohrožením existence průmyslových podniků bylo by vzníceno nebezpečí zase větší nezaměstnanosti, jakož i nebezpečí, že by byl ohrožen vývoz a soutěživost tuzemských průmyslových podniků, čímž ovšem by byly značně poškozeny zájmy veřejné a státní, kdyby sdělením tajemství hospodářských podniků do ciziny nebo nepovolaným osobám stala se tato tajemství předmětem konkurenčního podnikání. V důsledku toho, že zájem státní a veřejný je ohrožen, mají ustanovení této osnovy zákona povahu oficiosní, podle kterých stát stíhá a stíhati může z úřední iniciativy a z vlastní své moci.

Tato osnova ovšem vyjímá některé případy z ochrany tohoto zákona a to: Nemohou býti předmětem hospodářské špionáže vynálezy, které požívají ochrany patentové, a úkony, které směřují k dosažení této ochrany, dále pak svěřování vlastních nebo svěřených hospodářských tajemství osobě nebo podniku, pokud se tak děje v mezích obvyklých hospodářských a technických styků a spojení a pokud těchto styků nebylo zneužito.

Aby ochrana byla účinná, zvyšuje tato osnova značně trestní sazby a pokuty a kromě toho je zde také sankce, že veškerý zisk, který by z takového vyzvědačského jednání vyplynul, propadá ve prospěch státu.

Trestnými osobami podle této osnovy jsou nejen osoby, které se přímo nebo nepřímo dopustí hospodářského vyzvědačství, nýbrž také majitelé podniků, kteří mohou býti trestáni pro hrubou nedbalost, jíž se mohou dopustiti tím, že se nepostarali o zamezení špionáže a umožnili tak prozrazení tajemství. -

Trestné činy kvalifikuje osnova buď jako zločiny anebo jako přečiny. Jako zločiny jsou podle §u 2 této osnovy kvalifikovány takové činy, jde-li o vyzrazení tajemství ve prospěch podniků v cizině usazených. Jako přečin kvalifikuje osnova v §u 3 činy, nejde-li o vyzrazení tajemství podniků do ciziny. Avšak v obou případech musí býti u pachatele zjištěna vědomost ohrožení důležitého zájmu veřejného, čímž druhý uvedený případ, pokud jde o přečiny, liší se od přečinu podle §u 31 zákona o nekalé soutěži. K podání žaloby je zde oprávněn veřejný žalobce, jak už jsem se zmínil, protože jde o delikt oficiosní, ale je potřebí k ní ještě zvláštního zmocnění ministerstva průmyslu, obchodu a živností.

Může se státi, že veřejný žalobce odepře stíhání pro některé delikty podle §u 2 a §u 3 této osnovy zákona, a v takovém případě může ještě soukromý žalobce žalovati. Poněvadž však by se mohlo státi, že by mu vypršela lhůta, dává tato osnova přes to možnost podati žalobu, poněvadž ponechává soukromému žalobci lhůtu k podání takovéto žaloby.

Z uvedených důvodů, jak jsem je zde právě načrtl, vysvítá - a právě také těžká hospodářská doba k tomu vede - že jde o osnovu jistě veliké důležitosti, a proto také ústavněprávní výbor, když tuto osnovu projednával 11. prosince 1934, navrhl - a já tak činím jménem ústavně-právního výboru - aby slavná posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve znění navrženém vládou. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, jímž je p. posl. Tykal.

Zpravodaj posl. Tykal: Vážená sněmovno!

Každý vynálezce chrání svou myšlenku před zneužitím buď ochranou patentováním anebo ochrannou známkou. Máme však vedle již ochráněných vynálezů stávajícími zákony za povinnost ochrániti také naši organisaci výrobní, živnostenskou a průmyslovou v různém oboru našeho podnikání, zvláště v některé speciální výrobě, jako na př. v oboru sklářském, perleťářském a pod.

K ochraně hospodářského podnikání, zejména průmyslového, nestačí dosavadní zákon o nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a nař., ani administrativní opatření, která byla vydána zemským presidentem v Praze. Poněvadž v poslední době dochází řada stížností na špionáž naší speciální výroby, kterážto špionáž je s to ohroziti naši dosavadní přednost a konkurenční schopnost, hlavně na zahraničním trhu, předkládá vláda návrh zákona, který má na rozdíl od zákona o nekalé soutěži nejen trestati činy, nýbrž i ochrániti naši výrobu vůbec.

Na této ochraně, jak zkušenost dokazuje, má zájem nejen soukromý podnikatel, nýbrž také stát, poněvadž ohrožením existence podniků ohrožena je zaměstnanost dělníků a soutěživost tuzemských hospodářských podniků a důležité zájmy státní a veřejné. Předložená osnova má povahu oficiosní a dává našim úřadům náležitou možnost stíhati každou špionáž, ať se týká vynálezů či samých výrobních úkonů.

Osnovou zákona o hospodářské špionáži má býti trestáno stejně přísně i svěřování vlastních nebo úředně svěřených hospodářských tajemství osobě nebo podniku i pokud se tak děje v mezích hospodářsky obvyklých.

Aby ochrana byla účinná, byly zvýšeny značně trestní sazby, pokuty a veškeren zisk z vyzvědačského jednání propadá státu.

K podání žaloby jest oprávněn veřejný žalobce, ale potřebuje k ní zvláštního zmocnění ministerstva průmyslu, obchodu a živností.

Odepřel-li veřejný žalobce stíhání pro některý delikt (§ 2 a § 3) této osnovy, bylo-li učiněno udání pro nekalou soutěž, může i soukromý žalobce žalovati, při čemž se mu zachovává lhůta v této osnově stanovená ke stíhání soukromou žalobou.

Z uvedených důvodů, které jsem přednesl a které přednesl již zpravodaj p. posl. dr Daněk, jeví se osnova zákona jako nutný prostředek k ochraně našeho hospodářského podnikání, doporučuji proto jménem výboru živn.-obchodního posl. sněmovně, aby schválila osnovu ve znění vládního návrhu. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. Dvořák; na straně "pro" p. posl. Kejmar.

Uděluji slovo prvému řečníku, p. posl. Dvořákovi.

Posl. Dvořák: Dříve než přednesu stanovisko k projednávané předloze o hospodářské špionáži, jsem pověřen, abych jménem klubu komunistických poslanců se zřetelem ke změně politické situace po anglofrancouzském jednání a zvláště po přijetí zákona o všeobecné branné povinnosti v Německu učinil toto prohlášení (čte):

"Zavedení branné povinnosti v Německu ukazuje, jak blízké a veliké je nebezpečí války. Co chvíli může vyletěti sud prachu, který představuje dnešní Evropu. Hitler bude pokračovati ve své politice horečných příprav na válku...

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Dvořák (pokračuje): Prohlášení, pane předsedo!

"Nastane nevídaná soutěž ve zbrojení, které musí končiti na konec katastrofou. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) Jediným pilířem světového míru...

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím po druhé pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Dvořák (pokračuje): ... je jedině socialistický stát, který nemá a nebude míti krise a nezaměstnanosti, který ustavičně...

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím pana řečníka po třetí, aby mluvil k věci. (Výkřiky posl. K. Procházky.)

Prosím pana posl. Procházku, aby zachoval klid. (Stálé výkřiky posl. K. Procházky.)

Prosím po druhé p. posl. Procházku, aby zachoval klid. (Řečník pokračuje v řeči.)

(Další slova řečníkova nebyla podle §u 50, odst. 2 jedn. řádu již těsnopisecky zaznamenávána.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Kejmar. Dávám mu slovo.

Posl. Kejmar: Slavná sněmovno! Jako odst. 2 pořadu dnešní schůze posl. sněmovny projednáváme osnovu zákona tisk 2815, jednající o hospodářském vyzvědačství. A tu chtěl bych hned v úvodu své řeči říci jako příslušník čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské, že i když tato strana stojí v oposici, je složkou státotvornou a že od doby, kdy vstoupila do oposice proti vládě, přes to vždycky hlasovala pro záležitosti týkající se zájmů státu.

A poněvadž osnova zákona o hospodářském vyzvědačství, jakož i zpráva příslušných výborů mluví v daném případě o zájmu státu, prohlašuji, že ani tentokráte čsl. živnostensko-obchodnická strana středostavovská nestaví se proti takovýmto zákonům a že po případě hlasuje pro přijetí takového zákona. Ale na druhé straně osnova zákona i zprávy výborů nutí mne přece jenom k uvažování, zdali bylo měřeno v daném případě všem stavům stejně.

Uvážíme-li, co páni zpravodajové zde prohlásili, že tu jde případně o znemožnění ohrožení existence, že běží zde o omezení nezaměstnanosti, tu si kladu otázku, zdali je ve všech případech a pro každý stav stejně měřeno. Slavná sněmovno, kdyby ti, kdož nesou tíhu odpovědnosti, byli bývali měli vždycky na mysli existenční ohrožení a zamezení nezaměstnanosti, neměli bychom dnes příčin poukazovati, že živnostenský a obchodnický stav byl následkem různých nařízení zákonných a vládních nejen ohrožen, nýbrž z velké části zničen. (Výborně!) My jsme předpokládali, že právě na tomto místě dostává se spravedlnosti všem, a předpokládali jsme také, když na podzim r. 1931 s tohoto místa bylo prohlašováno, že důsledky hospodářské krise dotýkají se všech hospodářských složek ve státě, že nastane zde jakási náprava, že bude vzat v úvahu i stav živnostenský a obchodnický, že spravedlnost najde také k němu cestu, aby tak snáze přečkal dobu hospodářské krise. Ale v tomto směru jsem se velmi zklamali, ba byli jsme naopak svědky, když jsme správně poukazovali na příslib živnostnictvu a obchodnictvu daný, že žádný nový zákon, ať se týkal čehokoliv, nezapomínal sice na stav živnostenský a obchodnický, ale pamatoval na tento stav vždy v jeho neprospěch, že každým novým zákonem nebo vládním nařízením byla některá složka maloživnostnictva a maloobchodnictva ubita.

Slavná sněmovno, když vezmeme v úvahu jen na jaře r. 1932 podávané vládní návrhy, které, bohužel, se staly zákony, tu bychom mohli vypočítati, kolik různých zákonů v neprospěch živnostnictva a obchodnictva bylo vychrleno, a co je nejhorší, že nebylo mnohdy pamatováno ani na ty nejnuznější, kteří měli dobrou vůli a snahu, aby poctivě v rámci své působnosti v maloživnostech a maloobchodech získávali to nejpotřebnější k obživě svých rodin, a čeho bylo zapotřebí, aby vykonali také svou povinnost jako občané státu. Nebylo na př. zapomenuto ani těch - bylo to loni - kteří vrátili se z války zmrzačeni proti své vlastní vůli, a když jim dobrodiní zákona poskytlo možnost, aby se ucházeli o trafiky, a když zdraženo bylo kuřivo, nebylo zapomenuto ani na tyto chudáky a bylo jim vzato aspoň jedno procento z jejich zisku s poukazem, že musí se pro státní pokladnu hospodařit, že státní pokladna nemá potřebných prostředků, jak se tehdy uvádělo, k vyplácení státních a veřejných zaměstnanců.

Slavná sněmovno, půjdeme-li dále, vidíme, že bylo pamatováno i na prodejce zápalek, žárovek a jiných a jiných předmětů u příležitosti zavádění nových daní v neprospěch nejenom konsumentů, nýbrž také toho distribuenta, a v každém případě dálo se to na účet živnostensko-obchodnického stavu. A když byl podán konečně onen nešťastný návrh na zvýšení daně z obratu ze dvou na tři procenta, tu přirozeně přestávaly všecky ohledy a naše strana vyvodila z toho patřičné důsledky, odešla z vlády a postavila se do oposice. Připomínám však znovu, do oposice státotvorné. Připomínám to proto, poněvadž oposice a oposice je rozdíl. Máme oposici stůj co stůj, za každých okolností a proti všemu, kdežto oposice živnostenské strany je jenom proti takovým vládním návrhům, které neprospívají obyvatelstvu státu. A proto po marném jednání najíti východisko, aby na jedné straně státní pokladna přišla na svůj účet, ale na druhé straně aby byl chráněn stav živnostensko-obchodnický, jsme tenkráte navrhovali, aby se přistoupilo k paušalisaci daně obratové jednak při prvovýrobě, jednak při dovozu zboží na hranicích.

Slavná sněmovno! My jsme měli tenkráte zájem oboustranný a řešili jsme záležitost tuto cestou kompromisu, ale hlas živnostenských poslanců nebyl slyšán a daň z obratu byla proti jejich vůli zvýšena. To byla ta pravá příčina, proč živnostenští poslanci vstoupili do t. zv. státotvorné oposice.

Slavná sněmovno! Domnívali jsme se tenkráte, že po slibu daném tehdejším p. předsedou vlády Udržalem v souhlase s p. ministrem financí nastoupí zde jiný kurs pro živnostnictvo a obchodnictvo, čekali jsme to právem a tím spíše, poněvadž tenkráte padla slova, že živnostensko-obchodnický stav je stavem početným a poplatným, a je také pravda, že za tento stav, pokud se týče poplatnosti, by byl marně hledán stav náhradní, který by plnil tak svědomitě svou povinnost vůči státu jako to dělá stav živnostensko-obchodnický. Já to zde prohlašuji proto, že proti straně živnostenské je mnohdy operováno tím, že živnostenští poslanci a senátoři chodí na veřejné schůze a svádějí tam živnostensko-obchodnický stav, aby daně neplatil. A tu prohlašuji, že naopak my, kteří přicházíme mezi lid, říkáme, že stát je nám nejpřednější, a platili-li jsme Rakousku, že tím spíše musíme odváděti daně svému státu, ovšem připomínáme, že poplatník může platiti jen určitou část toho, co vyzískal z provozu své živnosti nebo obchodu, a nikoli, jak se to, bohužel, děje, že cestou zdanění se sahá v živnostech a obchodech i na základní kapitál, který má sloužiti k provozu těchto živností. S takovým vybíráním a předpisováním daní nesouhlasíme.

Slavná sněmovno! Dočkali jsme se, že se živnostenskému a obchodnickému stavu nepomáhá, naopak, jak jsem již řekl, při každé příležitosti projednávání nového zákona je živnostenský a obchodnický stav dále ničen, a aby soukromé podnikání v živnostech a obchodech bylo rychlejším způsobem dobito a úplně zničeno, zvolena byla cesta t. zv. syndikátů a konečně i monopolů.

Vážené shromáždění! Za tyto činy nesou odpovědnost ti, kteří dali souhlas k ničení živnostenského a obchodnického stavu. Je to jistě v rozporu s tím, co se u příležitosti projednávání tohoto zákona hlásá, totiž se znemožněním ohrožování existencí a se zamezením další nezaměstnanosti. Nechceme nic vyčítati, ale vidíme, že se na jedné straně jednomu stavu cestou zákona dává možnost, aby byl existenčně ochráněn, avšak na druhé straně je armáda poctivého živnostnictva a obchodnictva cestou zákona ničena. Je-li pravda, že ti, kdož nesou odpovědnost za činy spáchané na živnostnictvu a obchodnictvu, sledovali zde úmysl rychlejší proletarisace, nevíme, bylo-li v daném případě správně kalkulováno. Mělo býti uváženo, že zde již jedna armáda nezaměstnaných je, že pro ni není dostatek práce a že také není naděje, že by se jednou tato dnešní armáda nezaměstnaných mohla ku práci dostati. Chtíti za těchto okolností bez jakékoliv naděje do budoucnosti proletarisovati další stav, to je, mírně řečeno, opovážlivostí. Ti, kdož nesou odpovědnost, musejí si uvědomiti, i kdyby se podařilo tento stav zproletarisovati, že má přece nárok na další žití a že je proto třeba řešiti zároveň také otázku, jak by byl další zproletarisovaný stav obživen. Není práce pro ty, kteří jsou již dnes bez zaměstnání, a nebyla by práce ani pro nové nezaměstnané, a proto je třeba uvažovati, měl-li by stát dostatek finančních prostředků, aby i těm nově zproletarisovaným mohl vypláceti podporu v nezaměstnání. Myslím, že je to kapitola sama pro sebe. (Místopředseda Špatný zvoní.)

Při projednávání státních rozpočtů dáváme vždy státní rozpočet do rovnováhy, ale přesto vždycky končívá schodkem. K tomu si musíme ještě přimysliti, že pomalu a jistě budou vysýchati prameny příjmů tekoucí do státní pokladny a že naprosto není možno počítati s tím, že by se nějak jinak mohly získati jiné prameny.

Slavná sněmovno! Zmínil jsem se již o syndikalisaci a monopolisaci a chtěl bych se jen stručně a běžně zmíniti jak hospodářsky rušivě působí uskutečnění t. zv. mléčných osnov, pasteurisace mléka atd. Měl jsem příležitost v zemědělském výboru poukázati na škodlivost tohoto zařízení nejenom pro živnostnictvo a obchodnictvo, nýbrž vzal jsem v úvahu také zájmy konsumentské a dokonce i zemědělské. Ale přes tento varovný protest staly se mléčné osnovy skutkem. V Praze, na př., počínaje 15. t. m., nedostane se jiného mléka než mléka pasteurisovaného. Páni, kteří byli účastni na těchto osnovách a zákonech, měli by slyšeti především názor zemědělců samých. To je ovšem záležitostí pánů z republikánské strany. Ale obrátil bych se také na strany socialistické, aby slyšely, co říká armáda konsumentstva v Praze a jak ve skutečnosti tato záležitost dnes v Praze vypadá. (Hlas: To je demagogie!)

Podle vašeho názoru, pane kolego, je to demagogie, podle našeho názoru je to pravda - a pravda se někdy nerada slyší... (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Jak vypadá na př. pondělek v Praze, pokud se týče mléka. Konsumentstvo dostává něco, co je podobno mléku, neboť během neděle ztrácí mléko na své kvalitě, o čemž svědčí nářky konsumentů. Měli bychom slyšeti na př. názor nájemce obecního domu, p. Jilemnického: ten za tím účelem, aby 100%ně vyhověl ve svém podniku choutkám a přáním konsumentů, vlastní dva statky a dovedl se svým mlékem manipulovat tak, aby byl on i jeho konsumenti uspokojeni. Ovšem dnes tímto zařízením stává se tato jeho snaha ilusorní, poněvadž mléko ze svých objektů musí rovněž podrobiti pasteurisaci, jak zákon nařizuje.

Slavná sněmovno! Pokud živnostníků, zejména obchodníků mlékem se týče, o jejich nespokojenosti nejlépe mluví ony veliké protestní schůze, konané ve všech městech, zejména veliký protestní projev, který se konal v Praze na Slovanském ostrově. Mohu říci, že tito lidé, které jsme viděli v nejčasnějších hodinách ranních na ulicích, měli sice snahu, aby získali prodejem mléka, ale také snahu, aby uspokojili své odběratele, a proto se v ničem nešetřili, jak jsem již řekl a první byli na nohou na pražských ulicích. Když však chtěli dále vykonávati tuto svoji funkci, tu se stalo, jak nám dokládá zde předložené lékařské vysvědčení, že takový dlouholetý mlékař byl nejenom zničen, ale když dovážel mléko, byl zraněn a musil se uchýliti k lékaři do ošetřování. Při této příležitosti poukáži na případ, kdy slepec, který ve válce přišel o zrak, to znamená, že byl uznán 100% invalidou, poprosil, aby mu byla jeho renta zkapitalisována, aby mu bylo umožněno, aby mohl nějakým způsobem sám svoji rodinu živiti. Dostal zkapitalisovanou rentu, koupil si koníčka a potřebné náčiní k provozu obchodu s mlékem, a dnes, prosím, má sice koníčka, má zařízení, zůstal 100% invalidou, ale na základě tohoto ustanovení nemá možnosti, aby se tímto způsobem živil. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Za daných okolností spadá odpovědnost na ty, kteří byli účastni na těchto vládních nařízeních. Ale, slavná sněmovno, jak je asi v duši takového člověka, který, ačkoliv slepý, chtěl se poctivým způsobem živiti a kterému takovýmto násilnickým způsobem i ta chuť k životu i výdělku byla vzata? A tu je nutno poukázati, jak mluví zástupci socialistů: "K lidu blíž a zájem dělného lidu, zájem drobného lidu musí nám býti nejbližší!" A byli to právě socialisté, kteří k tomuto zákonu, k tomuto vládnímu nařízení dali svoji sankci. Je potřeba uvažovati, je potřebí si uvědomiti, že jsme si nevydobyli jenom samostatnosti, že jsme si nezaložili jenom nový stát, nýbrž že s tímto novým státem jsme také založili dějiny národa československého a že také tato generace, i generace příští bude jedenkráte listovat v těchto dějinách národa československého a pak přijdou na řadu k souzení ti, kteří ten živnostensko-obchodnický stav, zejména takto a tímto způsobem zmrzačené lidi připravili i o základnu poctivého živobytí.

Slavná sněmovno, nebylo by žádnou odchylkou, kdyby ta mladá generace u příležitosti revise, proč ten stav živnostenský a obchodnický byl tak daleko zaveden, učila svoje děti proklínati ty, kteří ten živnostenský a obchodnický stav tak daleko zavedli. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Slavná sněmovno! Dnes jako by všecky politické strany cítily tíhu toho černého svědomí, co v neprospěch živnostenského a obchodnického stavu učinily, poněvadž se blíží volby, které se nedají snad žádným způsobem odstranit. A tu přicházíme na mnohé letáky, ať stran socialistických, nebo stran občanských, které vydávají časové plátky, na jejichž přední straně volají otevřeným listem p. předsedu vlády, aby poukázaly na nedostatky, jevící se v řadách živnostenských a obchodnických. Není to vyložená demagogie, když dnes ti, kdo cítí, že se blíží volby, chtějí loviti mezi živnostnictvem a obchodnictvem? (Výkřiky posl. Hatiny.) Mají tolik opovážlivosti, že takovýmto způsobem vtírají se do řad živnostnictva a obchodnictva. Což, pánové, jste neměli dostatek času (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.), což jste neměli ve vládě své zástupce, což jste nemohli činy prokázati tu lásku k živnostnictvu a obchodnictvu, pro které dnes jdete? Je to stud... (Posl. dr Mareš: Vždyť jste také hlasovali pro berní reformu! - Posl. Ostrý: Berní reforma je dobrá, ale její provádění je špatné!)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kejmar (pokračuje): Pane kolego, mluvíte-li o berní reformě... (Výkřiky poslanců čsl. strany nár. socialistické a čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid. Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. Kejmar (pokračuje): Slavná sněmovno, poněvadž jsem upozorňován panem předsedajícím, že lhůta řečnická skončila, chtěl bych se jenom na konec ještě zmíniti o poznámce, která zde padla, že jsme hlasovali pro daňovou reformu. Ano, my to přiznáváme a my se za to nestydíme, ale je-li zde někdo, kdo by se měl stydět, jsou to ti, kteří trpěli, aby zákon dobře myšlený byl u těch berních správ vykládán tak, jak si páni berní tajemníci představovali. A je to také nějaké zadostiučinění, když sám pan ministr financí svého času prohlásil, že živnostnictvo a obchodnictvo neprožívá již let konjunkturálních, nýbrž hubených? Je to v rozporu s tím, aby takovýmto tvrdým způsobem, jak se dnes děje, byly vymáhány na živnostnictvu a obchodnictvu daňové nedoplatky, které se rovnají hotové konfiskaci jmění.

Končím prohlášením, že živnostenská strana jako strana oposiční vykoná vždycky dobře své poslání vůči státu, ale vždycky bude potírati, co je škodlivé národu a státu. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pí. posl. Pechmanová-Klosová. Dávám jí slovo.

Posl. Pechmanová-Klosová: Slavná sněmovno! Máme-li ve skutečnosti pokračovati v projednávání osnovy o hospodářské špionáži, respektive jejím potírání, mohu s tohoto místa pouze litovati, že přes ten veliký důraz, který zde byl položen na řadu věcí, nemajících nic společného s touto osnovou zákona o hospodářské špionáži, nemůžeme počítati s tou vyhlídkou, že právě strana politických živnostníků se stejnou vehemencí se postaví i za takovouto spravedlivou a neobyčejně důležitou věc, kterou sněmovna právě projednává. (Výborně!)

Je to, slavná sněmovno, osnova zákona, po němž bylo voláno soustavně a velmi naléhavě dlouhou řadu měsíců, ba možno říci roků. Tato osnova zákona měla a má svou historii, velmi význačnou a konečně i dost zajímavou, a vzhledem k tomu, jakou materií se osnova obírá a jaké cesty a prostředky volí ke zdolání těch obtíží, které byly nesčíslněkráte zdůrazňovány, stojí za to, aby se posl. sněmovna podívala do této historie potírání hospodářské a průmyslové špionáže.

V odborových i denních listech vyšla řada článků, úvah, stížností, které měly jenom jediný smysl a účel: upozorniti naši veřejnost, občanskou i politickou, na nešváry, které se soustavně páchaly pod pláštíkem nejrůznějších hesel. Kořistí těchto pokusů, které byly veřejně kárány a pranýřovány, byla ona odvětví výrobní, kterými se Československo v pravém smyslu toho slova mohlo pochlubiti a s chloubou na ně ukázati.

Měli jsme příležitost před nedlouhou řadou měsíců koncentrovati zejména veřejný zájem k úseku takovéto specificky naší československé výroby, která založila výbornou pověst Československa a jeho vynikajícího výrobku - československého skla. (Výborně!) Dokazovali jsme, že právě československé sklo je soustavně ohrožováno nekontrolovaností poměrů, které zavládly ve výrobě sklářské, ať se tato výroba provádí v masách, v továrnách, nebo po domácku, v průmyslu domáckém, které vyvrcholily v naší světoznámé jablonecké bijouterii, která živila celé rozsáhlé kraje kolem Jablonce, na Železnobrodsku, na Semilsku a zasahovala až do Podkrkonoší, a zejména celé Pojizeří. V dobách, kdy tento průmysl byl na výši, nejen že se dobře a poctivě touto výrobou živily celé kraje, ale zejména založily skvělou pověst československých výrobků ze skla. (Tak jest!) Ukazovali jsme, že právě malí, drobní a chudí lidé stávají se kořistí nesvědomitého vykořisťování ve všech směrech.

A když poměry vyvrcholily a bylo znáti, že se i československá veřejnost, jejíž zájem byl neustále povzbuzován směrem k tomuto ohrožení československé sklářské výroby, začala o tyto věci interesovati, uspořádali jsme v Železném Brodě, v centru této domácké výroby sklářské, sklářskou výstavu. A když jsme se později r. 1929 stali v našem Pojizeří centrem, kam se chodilo pro výrobky, které se vystavovaly a prodávaly na světové výstavě v Paříži, měli jsme při tom příležitost ukázati, že opravdu to stojí za to, aby se čsl. veřejnost zabývala úvahou, zda nebezpečí, které ohrožuje čsl. výrobu sklářskou, je pouze nebezpečím přechodným, anebo jsou-li důvody, které toto nebezpečí přibližují, daleko závažnější a v důsledku toho také povahy trvalejší než jakékoli konjunkturní ohrožení.