Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, inž. dr. Toušek.

209 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Krčmář.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 35 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Hadkovi, dr Reiszovi, Klimentovi; na dnešní a zítřejší den posl. Wokurkovi.

nemocí posl. Nejezchleb-Marcha, Blažek, Macoun, Eckert.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Navrátil, Babel.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Hynka za posl. Pechmanovou.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Hummelhanse za posl. Fr. Svobodu.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna za posl. Špačka.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Müllera za posl. Macouna.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 15. března 1935 že senát NSRČ projednal a schválil:

ve 291. a 292. schůzi dne 13. a 15. března 1935 dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsanou v Paříži dne 11. dubna 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (k tisku 1388-III sen. 1934),

ve 292. schůzi dne 15. března 1935 osnovu zákona, kterým se osvobozují věnování k založení a k rozmnožení základního jmění nadání "Ústav T. G. Masaryka", jakož i jiná věnování na oslavu 85. narozenin prvního presidenta republiky od daní, kolků a poplatků (k tisku 1453-III sen. 1935),

a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Dotazy:

posl. Hokkyho predsedovi vlády o zatvorení erárnej rím. kat. školy v Jasine (č. D 1461-III),

posl. Husnaje ministru školství a nár. osvěty o přeložení zem.- škol. inspektora na Podkarpatské Rusi vrch. rady Jana Vondráčka (č. D 1463-III),

posl. Hokkyho ministru železníc o zvýšení penzie železničiarskeho penzistu Michala Hülvelya v Királyháze (č. D 1462-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy posl. Neumeistera č. D 1330, 1343, 1373, 1416-III,

min. železnic na dotaz posl. Richtra č. D 1443-III,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Polívku č. D 1411-III,

min. nár. obrany na dotaz posl. Richtra, Langra, Netolického č. D 1430-III,

min. spravedlnosti na dotaz posl. Krehana a soudr. č. D 1423-III,

min. financí na dotaz posl. inž. Kalliny č. D 1421-III.

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2851, 2853, 2858, 2859.

Interpelace tisky 2838 (I až XI), 2846 (I až XVIII).

Odpovědi tisk 2839 (I až VII).

Zápis o 360. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 360. a 361. schůzi posl. sněmovny.

přikázány počátkem schůze návrhy tisky 2849, 2850, 2854.

přikázal předseda žádost okr. soudu v N. Zámcích ze dne 27. února 1935, č. Nt VI 124/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 13. března 1935, č. 2524/35, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Holoty pro přečin těžkého ublížení na těle podle §u 301 tr. z. (č. J 681-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 2730), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií ze dne 30. března 1931 k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze dne 13. července 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1934, č. 156 Sb. z. a n. (tisk 2782).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Chalupník, za výbor zahraniční p. posl. Hrušovský.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - p. posl. Chalupníkovi.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno!

Dodatkovou dohodou vyhovuje se žádosti vlády království Jihoslavie o rozšíření lhůty pro platnost smluvního cla 15 Kč, vybíraného podle ustanovení přílohy A k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavie ze dne 30. března 1931 (č. 79 Sb. z. a n.) k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928 při dovozu švestek v bednách a koších o hrubé váze nejvýše 20 kg (ex s. č. 37 c) československého celního sazebníku), a to tak, aby platilo již od 20. července t. r. místo od 15. srpna. Žádost jest odůvodněna tím, že loni švestky v Jihoslavii dříve dozrály. Jest to opatření mimořádné, platné pouze pro loňský rok.

Výbor živn.-obchodní projednal ve schůzi dne 21. listopadu 1934 uvedený vládní návrh a doporučuje posl. sněmovny toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií ze dne 30. března 1931 k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou výměnou not ze dne 13. července 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1934, čís. 156 Sb. z. a n.

Doporučuji jménem živn.-obchodního výboru posl. sněmovně, aby toto schvalovací usnesení přijala. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, panu posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Návrhom týmto predkladá sa ku schváleniu dodatočná úmluva medzi námi a Juhosláviou platná len na jedon rok. Zahraničný výbor doporučuje tuto úmluvu schváliť už s toho hľadiska, že záleží nám, aby obchodné styky medzi nami a naším spojencom Juhosláviou boly čo najtesnejšie. Doporučujem preto spolu s kolegom predrečníkom, aby posl. snemovňa úmluvu schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti": pp. posl. Vallo a Török.

Uděluji slovo prvému řečníku, p. posl. Vallo.

Posl. Vallo: Pri prejednávaní smluvy medzi Československem a kráľovstvom Juhoslávskym chcem sa zmieniť o udalostiach, ktoré sa sbehly minulý týždeň na východnom Slovensku. Za tejto príležitosti je nútno podotknúť, ako rychle reagovaly jednotlivé časopisy, ako rychle reagovaly jednotlivé strany. Akonáhle na východnom Slovensku prišlo ku srážke medzi roľníctvom a četníctvom, okamžite vyrukovali niektoré časopisy a niektorí páni: Rozpustite komunistickú stranu! To mal byť liek k použitiu na to, čo sa stalo na východnom Slovensku, poneváč udajne tieto udalosti organizovali komunisti, a preto je nutno rozpustiť komunistickú stranu. Prichádzali s týmito návrhy pán Beneš, Pangrác atď. Po krátku dobu, za niekoľko dní prišli na to, že nie komunisti to boli, ale agrárnici. Ale rychle odpadla týmto pánom chuť, aby volali agrárnikov k zodpovednosti, aby povedali, čo sa má stať s agrárnikmi, keď zapríčinili túto srážku. Isteže pomery panujúce na Slovensku, zvlášte na východnom Slovensku sú vecou o sebe.

Ako prišlo k udalosti am na východnom Slovensku? (Předseda zvoní.) Robotníci a maľorolníci tam nevlastnia buďto žiadne pozemky, alebo tak malé, že to nemôže stačiť na vydržanie seba a rodiny, a práce, kde by si mohli zarobiť pri svojich malých pozemkoch, tam niet. V týchto pomeroch ešte zťažuje situáciu týchto roľníkov okolnosť, že sa nachádzajú na území, kade prešla svetová válka, že svetovou válkou boly zničené všetky ich statky, aké mali, že svetová válka ich uviedla ešte do väčšej biedy, než v akej by boli bez nej.

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že předmětem jednání je smlouva s Jugoslavií, a žádám ho, aby mluvil k věci.

Posl. Vallo (pokračuje): Je treba, aby sa tu zvlášť vyzdvihlo, že týmto ľuďom boly sľubované válečné náhrady, že im bolo sľubované odpísanie daní, že sa im sľubovalo zastavenie exekúcií, zastavenie úrokovania a ja neviem, čo všetko možné. A zvlášte agránickí agitátori prichádzali a sľubovali tomu ľudu, a konečne exekúcie sa prevádzaly i ďalej a válečné náhrady im poskytnuté neboly.

Jestli prišlo k udalostiam 13. marca, tedy len preto, že týmto ľudom mal byť braný posledný kúsok dobytka, s ktorým ešte vydržiavali svoju rodinu, s ktorým ešte krmili svoje deti. Jestli siahli títo ľudia k tomu, aby sa bránili exekuciám, jestli sa postavili na obranu svojho posledného kúska chleba, isteže to bolo ich povinnosťou.

13. marca prišiel do obce Čertižnej exekútor, ktorý mal zabaviť jeden pár ošípaných. Ale poneváč medzitým maloroľník bol donútený, aby tieto predal, a takým spôsobom pomohol svojej rodine z biedy, exekútor, nemohúc zabaviť ošípané, chcel zabaviť jednu kravu za čiastku 140 Kč. Maloroľník nenachádzal sa doma a jeho syn prehlásil exekútorovi, aby si to vybavil s otcom, až sa tento vráti, že je možné, že otec zaplatí tieto peniaze, alebo snáď nájde nejaký spôsob, ako by sa vyrovnal s berným úradom. Exekútor samozrejme vidiac, že sám tú vec nesvedie, zavolal četníkov a chcel zabaviť poslednú kravičku. Zatým sbehli za ľudia, ktorí všetci z celej obce nachádzajú sa v tej istej situácii (Předseda zvoní.), a keď exekúcia bere jednému roľníkovi kúsok dobytka, znamená to, že môžu očakávať, že zajtra alebo pozajtre príde na rad on. Sišli sa tam četníci, prišli a zatknuli toho mladého roľníka a odviedli na četnickú stanicu, spísali protokol, a poneváč videli, že ľud sa dožaduje prepustiť tohoto nevinného, prepustili ho. (Předseda zvoní.)

Navečer prišli agrárnici ako už obyčajne sľubovať zasa, čo roľníkom dajú v Čertižnej, ako im pomôžu zasa, ako pred 7 rokmi, ako prehlásil agitátor. Prichádzajú, aby vraj sa podívali na ten ľud, ako trpí, ako vypadal pred 7 rokmi a ako vypadá teraz.

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka po druhé k věci.

Posl. Vallo (pokračuje): Samozrejme, že títo ľudia vedeli, že práve títo, ktorí prídu a zasa im sľubujú náhrady válečné, teraz zasa prichádzajú sľubovať im odpísanie daní, že práve to boli tí, na ichž komando boli k nim posielaní exekútori, ktorí exekvujú týmto chudiakom posledný kúsok dobytka. Povedali referentovi, čo si o ňom myslia, a posielali ho tam, aby viacej do ich obce neprišiel, poneváč si neprajú, aby ešte ďalej ľud krmil sľubami, čo zatiaľ deti a oni sami umierajú tuberkulózou a inými nemocmi.

Isteže vládnucá strana nemohla zniesť toto pokorenie, ktoré sa jej dostalo, že ešte pred voľbami sú ich agitátori vyhnaní z obce, že tam, kde okresný náčelník je hlavným agitátorom agrárnej strany, je agitátor agrárnej strany vyhnaný z obce a dané mu na srozumenie, aby sa viacej do tejto obce nevrátil. A toto viedlo k tomu, že do Čertižnej bolo sústredené vyše 250 četníkov, ktorí tam prišli ako trestná expedícia, aby potrestali tých roľníkov, ktorí sa bránili proti exekúcii, ktorí sa opovážili vládnucej partaji dať na srozumenie, že si neprajú, aby ešte ďalej boli zavádzaní a aby im bolo sľubované. (Výkřiky.)

Úradná zpráva hovorí o tom, že roľníci strieľali do četníkov. Je vymyslenou lžou, že by bola padla čo len jedna rana so strany roľníkov. Nepadla, ale ako má štátny aparát v takomto prípade ospravedlniť to, čo tam bolo podniknuté? Veď chodili četníci z domu do domu, bez ohľadu na to, jestli to bol mužský alebo ženská, bili kolbami a gumovými obuškami. Takým spôsobom sa pomstili za to, že títo ľudia sa nechcú ďalej nechať zavádzať rôznymi sľuby. A preto, aby mohli toto ospravedlniť, preto bolo nutné (Předseda zvoní.), aby hovorili, že tí roľníci použili zbraní a že četníctvo stálo v obrane, že sa im bránilo proti útoku, ktorý na nich podnikali roľníci. Neni pravda, že by roľníci boli podnikli nejaký útok, ale je fakt ten, že keď bolo zatknuté niekoľko ľudí a odvedené na četnícku stanicu, kde boli zbití do bezvedomia, takže na nich sa nosila voda a polievali ich, aby prišli zasa k sebe - iste že to rozbúrilo celú obec a robotníci a malí roľníci sa vzchopili a chceli vyslobodiť tých, ktorí boli bití na četnickej stanici, z rúk četníkov. To je pravda; ale akú to muselo vzbudiť ozvenu, jestli počula manželka, že jej muž v četnických kasárňach kričí, že je bitý, ako to musilo pôsobiť na deti, ktoré počuly, že ich otec je na četnickej stanici bitý kolbami a gumovými obuškami! Neni sa tak veru čo diviť, že roľníci potom podnikli proti četnickej stanici útok a chceli vyslobodiť svojich príbuzných. Tak sa odohrala udalosť na východe.

Čo je dôvodom, čo viedlo k týmto udalostiam? Môžeme povedať, že to nebude len ojedinelé, že je to taký záblesk, odkrytie toho stavu, v akom sa pracujúci ľud Slovenska nachádza, že je to záblesk a otvorenie tej rany, ktorou pracujúci ľud Slovenska trpí. Jestli musí sahať už k tomu, aby si svojim telom a životom bránil posledný kus chleba, potom je to veľmi smutné vysvetlenie a veľmi smutné vysvedčenie za 17ročné vládnutie tým, ktorí pri každej príležitosti majú plné ústa ochrany robotníctva a roľníctva, za 17 rokov vládnutia agrárnej strany, ktorá sa považuje a hlása, že ona je zastáncom malého, drobného roľníckeho ľudu. Je-li takým zastáncom po 17 rokov, to dokumentuje Čertižná a rôzné udalosti. Najlepšie to dokumentuje to, ako ďaleko sú dohnaní pracujúci roľníci a pracujúci vôbec. Príčina udalostí v Čertižnej vyplýva z toho, že roľníci ešte pred válkou chodili na maďarské roviny pracovať, poneváč ich pole nevynáša toľko, aby mohli svoju rodinu a seba uživiť. Chodili pracovať na poľné práce, chodili pracovať do lesov a takým spôsobom vedľa toho, čo im ich malé políčko vynieslo, zarobili si pre seba a doniesli si, aby ako tak cez zimu so svojimi rodinami žili a nehladovali. Dnes táto možnosť zárobku odpadla, odpadla možnosť zárobku v poľnom a lesnom hospodárstve, poneváč ešte doteraz tam, kde by snáď Československo mohlo isté kvantum dreva odpredať, sa nesnažilo, aby bola uzavretá obchodná smluva s Maďarskom, kde by Československo mohlo umiestiť niekoľko tisíc a snáď i 10.000 m³ dreva, kde by si mohli pracujúci ľudia zarobiť aspoň na ten nutný kus chleba. Toto doteraz nebolo učinené a ako som už spomenul, ani práce niet v poľnom hospodárstve, ani v lesnom hospodárstve. A v priemysle? V priemysle iste že sa tým menej môže robotníctvo uplatniť, poneváč robotníctvo, ktoré pracovalo v priemysle, je dneska nezamestnané, lebo podívame-li sa od Čopu až po Bratislavu a druhým smerom, vidíme, že továrne, ktoré pracovaly, sú odmontované a práce žiadnej niet. Isté je, že za týchto okolností roľníci nemôžu platiť dane, nemôžu platiť dlhy. Je to samozrejmé, poneváč nie sú vstave ani vyživiť svoju rodinu. A keď za týchto udalostí prichádza exekútor, prichádza banka a chce vzať posledný kus živobytia tomu roľníkovi ale robotníkovi, iste že je nutné, aby sa bránil.

To bola príčina udalostí na východnom Slovensku, [ ].

Předseda (zvoní): Napomínám pana řečníka po třetí, aby mluvil k věci.

(Další slova řečníkova nebyla podle §u 50, odst. 2 jedn. řádu již těsnopisecky zaznamenávána.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému řečníku, panu posl. Törökovi.

Posl. Török (maďarsky): Robotnícka verejnosť Europy v r. 1932 s rozhorčením sa dozvedela o tom, že, na podkarpatoruských pracovníkov sa strieľalo. Táto udalosť zapríčinila, že znamenití cudzozemskí spisovatelia prišli na Podkarpatskú Rus a napísali, že Podkarpatská Rus je hladomornou Europy.

Udalosti rýchle nasledujú za sebou. Data 11., 13., 14. a 15. marca 1935 stejne dokazujú, že vláda Československej republiky, ktorá sa obvykle nazýva vládou ľudu, na miesto toho, aby biede a nezamestnanosti čelila, gumovými obušky, streľami a bajonety chce nakrmiť tých, ktorí chcú zachrániť posledný kúsok svojho dobytka pred smrťou hladom, pred exekúciami vykonávanými pomocou bajonetov.

Niekoľko dní pred udalosťmi v Čertižnej sa stalo, že jedna časť podkarpatoruských pracovníkov zahájila stávku. Prez to, že žili v biede a nedostatku, hrdinne obstáli v stávke a očakávajú, že erár, v jehož lesoch pracovali, zvýši im pracovnú mzdu. Na miesto toho stalo sa to, že páni im prehlásili, že nebudú s nimi jednať o zvýšení pracovných miezd dotiaľ, kým znova sa nedajú do práce, lebo páni im povedali, prečo vraj zahájili stávku, prečo neprišli už pred stávkou so svojím požiadavkom stran zvýšenia miezd. Pravda je naproti tomu tá, že robotníci celé dlhé mesiace chodili na lesné úrady, na lesné riaditeľstvá a prosili i požadovali, aby im boly mzdy zvýšené, lebo v prevažnej väčšine prípadov zarobili si denne iba 4, 5 až 6 Kč.

Sľubov bolo dosť, veď sľuby nestoja žiadne peniaze. Robotníci však už sa sľubov najedli, lebo videli, že páni na miesto toho, aby sľuby dodržali, vrazili im na krk obilný monopol, zvýšili ceny chleba, petroleja a zápaliek, a robotníci nemohli sa zo svojích zárobkov uživiť. Preto zahájili stávku dňa 22. januára. Stávka trvala už semo tamo 8 týždňov. Robotníci preukázali veľkú sebadisciplinu, nenechali sa strhnúť k ničomu a očakávali, aký bude výsledok. Výsledok bol ten, že agrárnický rychtár a agrárnický notár obce spolu s lesnými úrady zorganisovali prácu stávkokazov. To sa však pánom nepodarilo, lebo najímanie stávkokazov bolo bezvýsledné. Pokusili sa o to ináč. Koncentrovali v dedinách četníkov a terorom i vyhrážkami podarilo sa im získať úhrnom 8 stávkokazov, ktorí však v lesoch nikdy nepracovali.

Druhého dňa robotníci, ale ešte viac robotnícke ženy, od ktorých požadovaly deti chleba, zastavili stávkokazov a vyzvali ich, aby v práci nepokračovali. Tu sa stalo, že okresný náčelník česky napísanou výzvou upozornil ľud, že neslobodno sa shromažďovať, že je stávka, a vyhlásil výnimečný stav. Ľud nerozumel českej výzve a neporozumel ani tomu, prečo smie úradník organizovať a podporovať stávkokazov. V nedeľu shromaždilo sa pred notárskym úradom vyše 3000 robotníkov, aby tam prejavili svoj protest proti stávkokazom, a tu prehlásili, že nestrpia provokácie, a zároveň požadovali zvýšenie ich biednej mzdy, lebo z dosavádnej mzdy nemohli byť živí. Notár im radil, aby si zvolili komisiu, s ktorou bude zajtra vyjednávať. Ľud neporozumel dobre notárovi, ktorý mluvil česky, a preto druhého dňa, v pondelok, shromaždilo sa pred notárskym úradom viac ako 4000 ľudí, žien, mladých, starých, dospelých i detí.

Ihneď bolo zahájené telefonovanie, prišli četníci, a ľud na miesto toho, aby dostal zvýšené mzdy, bol četníkmi bitý pažbami, bodlami, gumovými obušky hlava nehlava, starí, mladí, ženy a deti, a výsledkom práce tejto 80 mužov silnej četníckej hliadky bolo vyše 20 ranených, ktorých potom ich súdruhovia robotníci odniesli na rôzne miesta a niektorým z nich bola poskytnutá i lekárska pomoc.

Vo spojitosti s touto srážkou poukázať musím na to, že československé vládne listy písaly o týchto udalostiach tak, že udalosti v Bohdane a na východnom Slovensku sú výsledkami agitácie komunistickej strany. Tieto vládne listy požadovaly, že treba rozpustiť stranu, ktorá jediná viedla pracujúcich do boja za zlepšenie ich situácie. Podobne možno tu poukázať tiež na to, že listy písaly i o strane Kurťáka tak, že i táto strana organisuje boj, avšak ruka v ruke s českou buržoaziou a s českými kapitalistmi proti pracovníkom Podkarpatskej Rusi. Veď dňa 11. marca práve ten Kaliňuk dal rozkaz 80 četníkom k útoku na demonštrantov, ktorý sa narodil v Bohdane, tam bol vychovaný, je krv z ich krvi a preca on dal rozkaz, aby ruka v ruke s českou buržoaziou bol odboj stávkujúcich zlomený. I z toho vidno, ako by vypadala autonomia, ktorú by dala strana Kurťákova Podkarpatskej Rusi.

Předseda (zvoní): Bylo mi sděleno, že pan posl. Török mluví o věcech, které nesouvisí s projednávaným pořadem. Volám ho proto po prvé k věci.

Posl. Török (pokračuje): Z prípadu v Bohdane môžu jasno videť všetci pracovníci Podkarpatskej Rusi a Československa, že niet vôbec žiadneho rozdielu medzi kapitalistom ukrajinským, slovenským, českým, maďarským, nemeckým alebo židovským. My musíme pribiť naše stanovisko, že my musíme bojovať spolu s pracovníkmi v Československu za to, aby sme kapitalizmus zničili a utvorili vládu robotníkov a sedliakov, vládu socialistov. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Pracovníci Podkarpatskej Rusi hladajú a hladovali dnes i po dobu celých rokov. Na miesto toho, abyste nám pomohli, novým zdražovaním a novým strádaním urýchľujete proces, ktorý sa musí dostaviť. Komunistická strana bude, nech páni páchajú čokoľvek na Podkarpatskej Rusi, ruka v ruke s pracovníkmi Československa pracovať, aby pracovníkov oslobodila na poli sociálnom, hospodárskom i národnostnom. A preto, somknutí v jednotnú frontu, budú pod vedením strany komunistickej bojovať až do úplného oslobodenia. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního, p. posl. Chalupníkovi.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Poněvadž pp. řečníci v debatě nedotýkali se merita projednávané osnovy, není také mou povinností, abych na jejich vývody odpovídal. Dotýkali se sice některých událostí na Slovensku, jichž je litovati (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) a které jistě také budou úředně náležitě vyšetřeny. (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Nemám možnosti, abych k těmto vývodům zaujal stanovisko, a proto se omezím pouze na projednávanou osnovu a doporučuji posl. sněmovně, aby ji přijala tak, jak se na ní usnesl výbor živn.-obchodní. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľectená snemovňa! Je konečne pochopiteľné, že sa užíva i pri prejednávaní predmetov, ktoré ináče obsahom svojim sú mimo toho, čo patričný rečník o tom rozpráva... (Výkřiky komunistických poslanců.) Hovorím práve, že nesledujete to, čo spomínam, totiž že je pochopiteľné, že konečne ujme sa rečník slova o veci, ktorá je aktuálna. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ja chcem upozorniť (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) vás, pánovia, na to, že preca len musíte uznať, že voľakedysi za starého režimu Podkarpatská Rus ináče trpela než dnes (Výkřiky.), že tam bol iný hlad (Výkřiky posl. Töröka) a vtedy by, pánovia, v maďarskom parlamente ináče k vám prehovorili než u nás zpravodaj predlohy, ktorá je na porade schôdze. (Výkřiky posl. Töröka.) Preca nebudem si poučenie brať od pána predrečníka, ako mám rozprávať. Konštatujem len to, že poukazovať len na vady, ktoré bez otázky tu sú, a neuznávať to, čo sa urobilo pre ľud na Podkarpatskej Rusi a na východnom Slovensku dobrého, preca len nie je seriozné jednanie. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: