Se zřetelem na to čeká ovšem sudetskoněmecké pracující obyvatelstvo s nevyhnutelnou nutností úkol zahájiti boj o východisko z krise. V této situaci musíme konstatovati, že v sudetsko-německé veřejnosti vystupuje mnoho tak zvaných zachránců a nových proroků, kteří se zřetelem na nastávající volby nabízejí své recepty pracujícímu obyvatelstvu. Jsou to většinou stará přitažlivá hesla, která jsme již stokráte slyšeli v nejrůznějších variacích a která dnes noví mužové popularisují mezi pracujícím obyvatelstvem. V sudetsko-německém území vyvíjí především Henlein neobyčejně čilou propagandu. Jest to nový bubeník v sudetsko-německém území, který slibuje blaho pracujícímu obyvatelstvu. Henlein vystoupil v Č. Lípě a ohlásil svůj program. Učinil to se souhlasem a povolením československé vlády a recept, jejž nám tam ohlásil, byl, že sudetsko-německé obyvatelstvo musí obnoviti národní pospolitost, národní pospolitost je prý východisko. Tato slova slyšeli jsme již v nejrozličnějších variacích zaznívati přes hranice. I v Německu byly tímto heslem zlákány pro fašismus široké vrstvy a pan Henlein se domnívá, že recept již v Německu vyzkoušený se ovšem nechybí účinkem ani u německého obyvatelstva v Československu. Tato národní pospolitost má ovšem vadu, že totiž za dvouleté činnosti byla Hitlerova vláda dosti kompromitována. Národní pospolitostí rozumí pan Henlein spojení chudých a bohatých, milionářů a nezaměstnaných, kapitalistů a námezdních otroků, velkých agrárníků a drobných zemědělců. Tato národní pospolitost je prý recept, který vyvede německé obyvatelstvo tohoto státu z bídy a nouze. Sudetsko-německé pracující obyvatelstvo, sudetsko-němečtí dělníci znají již dosti tyto pány, s nimiž mají nyní uzavříti národní pospolitost. Jsou zde zastoupeni rozliční továrníci, jakýsi továrník Klinger, který se i v době konjunktury pokoušel oloupiti své dělníky o právo shromažďovati se a již za konjunktury snižoval mzdy, muž, který dnes platí svým textilním dělníkům, dokonce těm, kteří vydržují rodiny, 60 až 80 Kč týdně. Pan Henlein doporučuje svému dělnictvu, aby obnovilo národní pospolitost s těmito pány. Můžeme ukázati ještě četné takové hrdiny, s nimiž se podle Henleinova receptu má dělnictvo spojiti, aby sudetsko-němečtí dělníci byli zachráněni před zkázou a zhroucením. Věřím, že převážná většina dělnictva sama zamítá tuto národní pospolitost a důkaz toho získali jsme v neděli. V neděli se sešlo v Liberci 10.000 dělníků, kteří se vyslovili proti podvodu s národní pospolitostí. Nepřišli do Liberce za normálních poměrů, nýbrž musil i celé hodiny pochodovati v nejzuřivější vánici, s roztrhanými botami a hladovým žaludkem chtěli projeviti, že odmítají tuto frázi o národní pospolitosti a nejen to, nýbrž že jsou ochotni bojovati, aby páně Henleinův podvod s národní pospolitostí zničili. Po celé týdny úřady znemožňovaly jakoukoliv propagandu, jakýkoliv nástup, demokratické úřady se pokoušely zabrániti v tom severočeským dělníkům, pokoušely se vtlouci jim od hlavy, že se tento nástup neprovede.

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana řečníka po druhé k věci.

Poslanec Hadek (pokračuje): Přes to si to nedali vzíti a poslechli volání komunistické strany, aby projevili, že jsou ochotni zahájiti boj proti nouzi a bídě, ale i proti fašismu a jeho sudetsko-německé odrůdě, sudetsko-německé vlastenecké frontě.

Sudetsko-němečtí dělníci vědí, že Henlein je muž německé buržoasie, který má rozkaz postaviti revoltující masy znovu do služby udržení kapitalismu. Sudetsko-němečtí dělníci vědí, že Henlein je zástupcem krvavé fašistické diktatury Třetí říše. Ale sudetsko-němečtí dělníci vědí také, že Henleinův program ve svém provedení znamená válku, válku v sudetsko-německém území a o sudetsko-německé území. Henlein je nástupce nár.-socialistické strany. Domnívám se, že ani široké vrstvy jeho přivrženců o tom nepochybují. Známe plány, které sledovala tato strana, a také plány, které převzal Henlein od svých předchůdců, rozpuštěných nár. socialistů. Směřují k tomu, aby sudetsko-německá území byla odtržena od Československa a vydána [ ] diktatuře Hitlerově. Proto pravíme, že se pracující obyvatelstvo, aby udrželo samo sebe, musí postaviti na obranu proti těmto fašistickým plánům, neboť tato válka by ještě desetkrát více zdecimovala sudetsko-německé obyvatelstvo než nynější krise.

Zároveň musíme konstatovati, že státní orgány velmi činně podporují toto Henleinovo hnutí. V Žatci četníci československé vlády chránili Henleinovu schůzi a vyhazovali z této schůze protifašistické bojovníky za souhlasu Henleinova a jeho nohsledů. V Novém Městě jsme rovněž viděli, jak se četnictvo zařídilo ve prospěch Henleinovců, že se zasazovalo, aby Henlein a jeho lidé mohli konati svou schůzi v dělnickém místě. Ovšem novoměstští dělníci, a to nejen komunisté, nýbrž i soc. demokraté, to se musí zde konstatovati, v jednotné frontě přiměřeně odpověděli. Viděli jsme, že v Č. Lípě mohl Henlein se souhlasem a strpěním a pod ochranou československé vlády a jejích bodáků vystoupiti a prohlásil tam svůj program. Musíme dále konstatovati, že československá vláda trpí vydávání zcela otevřených fašistických orgánů, že časopisy Henleinovy fronty mohou bez překážky a bez censury vyvíjeti svou propagandu a štváti, že mohou provozovati svou šovinistickou propagandu, zatím co dělnický tisk, tisk komunistické strany, byl zastaven. Je vám jistě známo, že časopis "Rote Fahne", protifašistický orgán německého pracujícího lidu v Československu, zastavily úřady tohoto státu, musíme to otevřeně říci, pod záštitou soc. demokratické strany na tři měsíce. Musíme konstatovati ještě více: Liberečtí dělníci ohlásili policejnímu ředitelství svůj nástup v neděli a mezi jiným vydali také heslo proti připojení k Hitlerovu Německu. Toto heslo liberecká policie zabavila. Nikdo ho nesměl při demonstraci ani nésti, ani provolávati, jinak se mu hrozilo, že bude ihned zatčen. Československé úřady podporují tedy Henleina a podporují částečně jeho iredentistickou propagandu. Zde se nesmí zapomínati ani na to, že soc. demokratická strana poskytla vlastně Henleinovi možnost se rozvinouti. V říjnu 1933 rozpustila vláda nár. socialistickou stranu a soc. demokratičtí vůdcové prohlašovali tehdy v tisku a na schůzích, že komunisté jsou frázisti a že jen hubou bojují proti fašismu, zatím co se oni sami postarali o rozpuštění nár.-socialistické strany. Mnoho dělníků šlo jim tehdy na lep. Ale když někdo střízlivě a jasně učiní rozvahu z této protifašistické činnosti soc. demokratů, a to musíte učiniti i sami, nalezne, že rozpuštění nár.-socialistické strany r. 1933, které bylo tehdy označováno jako jedině možná cesta proti fašismu, nic nepomohlo. Dělali jste dělníkům iluse, že demokracie porazí fašismus. A tím jste jen fašismus pěstovali, poněvadž kapitalisté nikdy nezakročí proti svému nejvěrnějšímu čeledínovi, nýbrž budou ho podporovati, aby tak udrželi v područí pracující obyvatelstvo. Vy jste však podporovali fašismus i tím, že jste soustavně bránili, aby se zřídila jednotná proletářská fronta. Chtěli jste dělníkům namluviti, že jste jako strana dosti silní, abyste zabránili fašismu. Ale dnes musíme konstatovati opak.

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana řečníka po třetí k věci.

(Další slova řečníkova nebyla již podle §u 50, odst. 2 jedn. řádu těsnopisecky zaznamenávána.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního, p. posl. Chalupníkovi.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Nikdo z pp. řečníků, kteří zde mluvili k této osnově, neobíral se meritem věci a proto také není mojí povinností, abych zde podával další vysvětlení.

Pokud zde význam této smlouvy byl p. posl. Hadkem podceňován, musím prohlásiti, že i když jde o smlouvu (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) s malým státem, musí nám na ní záležeti stejně tak, jako když ji sjednáme se státem velkým, poněvadž jenom tím způsobem, když budeme míti uzavřené obchodní smlouvy se všemy státy, pomůžeme našemu vývozu a tím také přispějeme k řešení těžké hospodářské krise.

Proto doporučuji slavné posl. sněmovně, aby návrh schvalovacího usnesení přijala v původním znění. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Připojuji se k vývodům pana zpravodaje výboru živn.-obchodního. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou ve znění zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.