Ad 1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Finskou ze dne 2. března 1927, sjednaný v Praze dne 22. května 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. května 1934, č. 98 Sb. z. a n. (tisk 2783).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Chalupník, za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Chalupník: Nejsou.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Není návrhů.

Místopředseda Taub (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, budeme nyní projednávati 5. odstavec pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odstavce 5, jímž jest:

5. Zpráva výborů zahraničního a ústavněprávního o vládním návrhu (tisk 2765), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsaná dne 8. června 1934 v Budapešti (tisk 2794).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Hrušovský, za výbor ústavně-právní p. posl. Richter.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Vážená snemovňa! Roku 1931 bol uzavretý medzi republikou Československou a Maďarskom t. z. hraničný štatut. Je to úmluva rámcová, ktorá ponecháva miesto v jednotlivých svojich ustanoveniach k ďalšiemu dohadovaniu a prevedeniu hraničného štatutu.

Jednou z týchto otázok bola doba hájenia rýb, šetrenie rýb, ktorá mala byť upravená zvláštnou dohodou. Ako známo, velice zaujímavý stav nastal tým, že na Slovensku a Podkarpatskej Rusi je dosiaľ platný starý uhorský zákon, týkajúci sa šetrenia rýb, kdežto v Maďarsku bol v r. 1925 prijatý nový zákon, ktorý má odchylné ustanovenia od starého uhorského zákona. Tým, že so strany Maďarska nebolo dbané zákazu nočného rybolovu, mnohé chudobné rybárske rodiny na Slovensku si mohly právom sťažovať na túto okolnosť, že sú tým hmotne poškodené, lebo u nás bol zákaz nočného rybolovu. Touto úmluvou má sa tomuto stavu odpomôcť a preto zahraničný výbor doporučuje slávnej snemovni schválenie tejto osnovy.

Ovšem poznamenávam, že sa vyskytly okolnosti, ktoré nútily nás k tomu, abysme si v tejto dohode vymienili určité opatrenia, ktoré by znemožnily zneužitie nočného rybolovu, a preto v úmluve je výslovne uvedené, že lodi, ktoré prevádzajú tento rybolov, nesmejú pristať na brehu druhého štátu preto, aby prípadne nebolo zneužité v jednotlivých prípadoch tejto možnosti proti Československej republike. Vieme dobre, že na Dunaji boly podobné prípady, kde bolo nielen podlúdne pašované na územie nášho štátu, ale boly i podlú dne dopravované závadné osoby.

Behom rozpravy o tejto predlohe, ktorá sama o sebe je nie vysoko dôležitá s hľadiska celého štátu, vyskytly sa okolnosti, že budapeštská rozhlasová stanica práve v tej dobe napadala stále našu republiku, náš štát a rozhlašovala ako silná vysielacia stanica nepravdivé zprávy o vnútornom stave u nás. Naše stanice, menovite bratislavská, sú príliš slabé, aby mohly v dostatočnej miere čeliť týmto nepravdivým zprávam, ktoré sa zachyťujú i v našom vnútrozemí. Preto zahraničný výbor sa usniesol na rezolúcii, aby náš rozhlas učinil náležité opatrenia proti týmto nepravdivým zprávam budapeštskej rozhlasovej stanice. Fakt je, že náš rozhlas sa dosiaľ omedzoval často len na defenzívu, a ja bych myslel, že by bolo na čase, keď proti nám pokračuje budapeštský rozhlas takýmto neslušným zpôsobom, aby sme konec koncov odkryli nie nepravdami, ale líčením holej pravdy, ako to dnes v Maďarsku vypadá. To by malo byť úkolom nášho rozhlasu, a iste veľmi dobre by si všímali našich zpráv v súsednom maďarskom štáte.

Doporučujem preto slávnej snemovni, aby schválila nielen úmluvu, ktorá je predložená snemovni, ale i rezolúciu, ktorú navrhol zahraničný výbor. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor ústavněprávní - p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, o které referoval právě kol. Hrušovský za zahraniční výbor, obsahuje dvě odchylky od platného právního řádu. Především pro případy rybolovu v pohraničních tocích československo-maďarských se mění doba hájení, stanovená v §u 18 zák. čl. XIX/1888, a mimo to se umožňuje noční rybolov, v §u 23 písm. f) cit. zákona zakázaný.

Ústavním schválením této úmluvy se tyto zvláštní normy ve smlouvě ob sažené stávají podle zákona 151/30 §u 1 (je to zákon o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích) platným právem, vnitrostátně závazným.

Ústavně-právní výbor navrhuje, aby posl. sněmovna předloženou úmluvu schválila. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pí posl. Hodinová-Spurná; na straně "pro" p. posl. Pik.

Uděluji slovo řečnici přihlášené "proti", pí. posl. Hodinové-Spurné.

Posl. Hodinová-Spurná: Mas čsl. pracujícího lidu zmocňuje se strašlivé zoufalství. Bída a hlad v dělnických rodinách nabývá takové míry, že matky vstávají ráno se zoufalstvím v očích, poněvadž nevědí, co v ten den dají svým dětem jísti, a československý parlament zabývá se "vážnými" otázkami, jako je hájení ryb, v době, kdy nezaměstnaní dobývají se do parlamentu, aby mohli zástupcům svým, které si zde zvolili, říci o této bídě a o tomto hladu, který je pronásleduje dnem i nocí. Tito nezaměstnaní dělníci, kteří sem přicházejí, aby vám řekli o své bídě, jsou vašimi pochopy, vaší policií...

Místopředseda Taub (zvoní): Volám paní řečnici k věci.

Posl. Hodinová-Spurná (pokračuje): ... od bran parlamentu odháněni, aby nebyl slyšen hlas těch, kteří v zoufalství si nevědí jiné rady.

I podle úředního zjištění zmírá 300.000 dětí v Československu hlady. Za jeden den bylo možno zaznamenati jen v Praze samé, v srdci to Československé republiky, podle toho vzletného slova, kterého tak často užíváte, toto: Zmrzl člověk, a to proto, poněvadž jeho životní síla byla u konce následkem hladu a bídy. Tentýž den matka s dítětem shořela ve stohu, poněvadž vaše úřady ji i s dítětem vystěhovaly z bytu. V tentýž den v cihelně uhořel člověk, který se musel uchýliti do tohoto doupěte, poněvadž nenasel nikde bezplatného příbytku. Ve skalách kolem Prahy hladovějí, živoří a umírají hlady desítky rodin. Nejen Slovensko a Podkarpatská Rus mohou zaznamenati, že děti umírají, ačkoliv úřední zprávy se snaží tento fakt vyvrátiti, i kolem Prahy, v jejímž středu hýří boháči, zmírají mámy se svými dětmi, poněvadž nemají nic k jídlu. Ačkoliv ve Velké Praze byty nádherně a krásně zařízené jsou prázdné, tyto matky se svými dětmi jsou odtud vystěhovány a vyhrabávají si díry ve skalách a tam se s dětmi ukrývají před zimou, která je pronásleduje.

A sociální instituce, kterými se tak rádi oháníte, o kterých byste rádi prohlásili, že jsou institucemi na zmírnění bídy, řeší takovéto případy bídy a hladu podobným způsobem, jak to řešili ve Vysočanech minulého týdne. Tátovi bylo vzato poslední, co mu bylo uštědřeno, totiž stravovací lístek pro jeho 6 až 7člennou rodinu, on ze zoufalství odvedl děti na radnici, a sociální instituce, které byly děti předány, vyřešila to tak, jako za války pochopové Rakouska, kteří vzali děti otci rodiny a poslali je na domovskou obec, aby děti od 4 do 10 roků šly po šňůře od sedláka k sedláku a zakoušely slast agrárních chamtivců, jejichž péči na obci byly svěřeny.

Jak strašlivá bída je v rodinách dělnictva ať zaměstnaného či nezaměstnaného, ukazují nám fakta, že životní důchod klesl za posledních pět let o 51%.

Co přineslo pracující třídě uzákonění obilního monopolu? To, co vy jste zde měli odvahu vychvalovati jako opatření ku zlepšení života pracujícího lidu, přineslo dělnické třídě v Československu zdražení životních potřeb, a to chleba o 40%, pšeničné mouky o 15 až 20%, sádla o 40%. (Výkřiky komunistických poslanců.) [ ].

Úřední statistika říká jasná slova: jen v měsíci lednu bylo denně 2000 lidí zbaveno práce. V Československu bylo denně 2000 nových rodin zbaveno možnosti žíti, možnosti dívati se do budoucna alespoň s nadějí.

Při tom se brání dělníci a pracující třída v Československu hladu a bídě, kterou stále ve větší míře svými opatřeními a zákony navalujete na bedra pracujícího lidu. Spotřebitelé v Československu v počtu 1,120.000 svými podpisy demonstrovali žádost za zlevnění životních potřeb. Komunistický poslanecký klub tuto žádost vyjádřil v návrhu zákona, který podal. Čsl. spotřebitelé obrátili se na socialistické kluby, aby spolu s nimi prosazovaly snížení cen životních potřeb. A dnešní deputace, které navštívily socialistické kluby, znovu urgovaly, aby společnou silou se pracovalo ke snížení cen životních potřeb. Českoslovenští spotřebitelé, v jejichž středu stojí hlavně ženy, které nejvíce pociťují drahotu na svých bedrech, činí tak jistě v nejzoufalejším okamžiku a v nejtěžší chvíli. Až doposud nestalo se nic, čím byste prokázali ochotu zmírniti bídu těch, o jejichž hlasy se chcete ve volbách ucházeti a kterým ve volební kampani chystáte se znovu slibovati modré s nebe.

Pracující ženy v Československu, tak jako dělnická třída celého světa, jsou si jasně vědomy, že příčinou jejich bídy je kapitalistický řád. Za těchto okolností přistupují pracující ženy v Československu, jako v celém světě, letošního roku ke konání mezinárodních dnů žen, které byly původně ustanoveny jako protest proti vykořisťování kapitalistickým řádem, proti zotročování pracujících žen. Ty, které si již dávno uvědomily, že není jiné cesty z bídy a hladu, ty zvláště dnes, v době strašlivé bídy a zoufalství, všem svým družkám řeknou, jakou cestou se mají ubírati, aby zmizel kapitalistický řád, příčina všeho zoufalství a bídy. My se dnes vynasnažíme, abychom pracující ženy přitáhli do boje, do jednotné fronty, která zajistí dělnickým ženám a celé dělnické třídě lepší a radostnější budoucnost. Dnes stojí před námi a před všemi pracujícími ženami otázka, jak se dostati z této těžké situace, do které je přivedl kapitalistický řád. Stojí zde otázka "buďto - anebo!", buď další úžasné zotročování - anebo boj, který přinese také vítězství. Společný boj a také společné vítězství všech pracujících žen i mužů! Veliká většina těch, které ještě do nedávna důvěřovaly, že je možno se spoléhati na parlament i jiné demokratické instituce, že budou spravedlivě řešiti otázku jejich bídy, už dnes poznala, že pravdu mají komunisté, kteří říkají, že jen ve spojené síle dělnické třídy, jen v socialistickém souručenství, bojem dosáhnou dělníci zlepšení svého života. Poznávají stále více, že jen socialismus osvobodí ženu od hrozných starostí o zítřek jejích dětí. A proto stojí dnes před celou dělnickou třídou úkol, udělati konec kapitalistickému hospodářství a zavésti pořádek socialistický.

My voláme k pracujícím ženám v Československu o mezinárodním dnu žen: Semkněte se k společnému boji proti fašismu, který plodí válku, proti kapitalismu, který znamená hlad a bídu pracujících! Postavte se na obranu Sovětského svazu, k boji za mír a svobodu! Semkněte se pevně v socialistickém souručenství k boji za zlevnění životních potřeb, za práci a chléb! Pryč s kapitalismem, který je příčinou všech běd! Všechnu moc dělnické třídě! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Pik. Dávám mu slovo.

Posl. Pik: Slavná sněmovno! Souhlasím s osnovou zákona o úmluvě Československé republiky s Maďarskem o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích obou států.

Používám příležitosti, abych upozornil na vládní osnovu zákona o úpravě rybního hospodářství. Osnova tohoto zákona již po 2 leta je v senátním výboru a nebyla dosud přes svůj hospodářský význam vyřízena. Tato osnova je účelným a prospěšným podnětem sjednocení rybničního hospodářství, které je dnes rozdílné, jiné v zemích historických a jiné na Slovensku. Její meritorní část znamená pokrok a základ pro racionální rybní hospodářství a pro účelnější jeho organisaci. Malé toky se spojují ve větší revíry rybářské, což pro chov i sport rybářský bude velmi prospěšné.

Kromě toho se upravuje osnovou zákona právo rybolovu a rybářského sportu.

Je třeba, aby bylo urychleno vyřízení tohoto vládního návrhu v zájmu povznesení rybního hospodářství. Stěžuji si, že výměrem úředním neúměrně bylo provedeno prodloužení doby hájení ryb pro r. 1935, ač pro toto opatření nebylo zvláštního důvodu. V době hospodářské krise ze sportu rybářského vznikla i otázka obživy rybolovem značného počtu nezaměstnaných. Zkrácením lhůty rybolovu pro r. 1935 byl tento sociální motiv přehlédnut, stejně jako byl dotčen i oblíbený rekreační sport rybářský. Trpí tím i zájem výrobců a prodavačů rybářského náčiní, kteří ze 7 měsíců rybolovu ztrácejí letos plné 3 měsíce sezonního odbytu.

Žádáme, aby rybní hospodářství bylo co nejvíce podporováno, neboť běží o zásobování a výživu lidu zdravým a chutným pokrmem, stejně jako o značný výnos pro náš hospodářský život.

Bude velmi vhodno, když senátní výbor co nejrychleji vyřídí tuto osnovu zákona, aby posl. sněmovna mohla ještě letos schváliti zákon, aby tak tento zákon stal se základnou pro dokonalejší, racionálnější hospodaření rybní a aby také upraveno bylo právo rybolovu, jak moderní doba toho vyžaduje.

Bude žádoucno, aby co nejrychleji tato osnova byla předložena posl. sněmovně k projednání. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Vážená snemovňa! K osnove prehovorili dva rečníci. Ja by som si dovolil poznámku urobiť na reč paní posl. Hodinovej-Spurnej, ktorá vytýkala, že snemovňa sa teraz zaoberá osnovou, vlastne vládnym návrhom o schválení úmluvy medzi Maďarskom a republikou Československou o stanovení jednotnej všeobecnej doby hájenia rýb. Toto je, vážená snemovňa, tiež malá čiastka opatrení k tomu, aby bolo ulevené biede tam, kde ona je. Na Slovensku celé osady sú rybárske, ktoré trpely biedou práve preto, že neboly regulované Maďarskom predpisy, ktoré stanovia šetrenie rýb a stanovenie rybolovu, menovite nočného.

Ja som to vo svojom referáte práve vyzdvihol, že to bol záujem práve tých chudobných rybárskych rodín, aby konečne nastal v tomto smere poriadok. Tedy nemožno vytýkať snemovni, keď sa zaoberá takýmito vecmi, že nevidí dôležité veci, ktoré uznávame, ktoré tu predniesla pí posl. Hodinová-Spurná o biede, ktorá je. My ju vidíme, a v prvom rade záleží na vláde, ktorá má prísť s predlohami, ktoré majú pomôcť tejto biede, a ako som informovaný, vláda pracuje na tom. A kto počúval posledné dva prejavy jednak nášho ministra zahraničných vecí, jednak ministra zemedelstva, ktorí ohlašujú veľké zmeny v terajšom hospodárskom poriadku, nemôže viniť vládu, že nemá zreteľ na tieto veci. Má na ne zreteľ, ovšem v rozmeroch veľkorysých. Tak ako nemožno špekulovať a agitovať, vážená snemovňa, so sľubom nejakým v období predvolebnom, taktiež v tomto období neslobodno ani agitovať s ľudskou biedou, ktorá je a ktorú nikto nepopiera.

To som si dovolil poznamenať k reči paní posl. Hodinovej-Spurnej. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Vzdávám se slova.

Místopředseda Taub (zvoní): Pan zpravodaj výboru ústavně-právního se vzdává slova.

Přistoupíme tedy ke hlasování.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu.

Slovo k odpovědi na dotaz podle §u 70 jedn. řádu vyžádal si pan předseda výboru sociálně-politického, posl. dr Winter. Dávám mu je.

Posl. dr Winter: Pan posl. Zápotocký dotázal se předsedy sociálně-politického výboru, zda jest ochoten dáti na denní pořad jednání výborového návrh posl. Štětky tisk 1417 o zkrácení pracovní doby a návrh posl. Procházky tisk 2202 o sanaci hornického pojištění.

K tomuto dotazu sděluji, že návrh posl. Štětky jest již předmětem jednání spolu s ostatními iniciativními návrhy, které se týkají zkrácení pracovní doby. Jednání užšího výboru, jenž se touto otázkou zabývá, bylo zatím přerušeno, protože vláda oznámila, že zkrácení pracovní doby jest v jejím programu a že podá samostatný návrh.

Pokud jde o návrh posl. Procházky, spojím jednání o něm s vládním návrhem, který možno očekávati v brzké době.

Výboru rozpočtovému přikázán počátkem schůze rozdaný vládní návrh tisk 2835 a k návrhu místopředsedy Tauba byla jmenovanému výboru k podání zprávy stanovena lhůta do pondělka dne 11. března 1935;

výborům technicko-dopravnímu a ústavně-právnímu přikázáno počátkem schůze rozdané usnesení senátu tisk 2823 a k návrhu místopředsedy Tauba byla jmenovaným výborům k podání zprávy uložena lhůta 14denní;

výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu vládní návrh tisk 2829;

výborům ústavně-právnímu a brannému vládní návrh tisk 2830;

výborům zahraničnímu, ústavně-právnímu a rozpočtovému vládní návrh tisk 2834;

výborům rozpočtovému a zahraničnímu vládní návrh tisk 2836;

výboru rozpočtovému vládní návrh tisk 2833.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu na dnešní a zítřejší den obdržel posl. Kaňourek.

nemocí posl. Beran.

Posl. Bouška oznámil zároveň s klubem poslanců čsl. soc.-demokratické strany dělnické, že stal se členem tohoto klubu.

Posl. Motyčka oznámil zároveň s klubem poslanců čsl. strany nár.-socialistické, že stal se členem tohoto klubu.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru úst.-právního posl. Pika za posl. dr Wintra, do výboru zemědělského posl. Husnaje za posl. Koudelku.

posl. inž. Kalliny ministru financí o stížnosti Bedřicha Holzera, pekaře a obchodníka ve Falknově n. O. proti zamítavému rozhodnutí pražského zemského fin. ředitelství ze dne 28. ledna 1935, č. j. XXI B. 7622 ai 1934 (č. D 1456-III).

Místopředseda Taub sdělil, že předsednictvo posl. sněmovny se usneslo, aby posl. Gottwaldovi, Kopeckému a Štětkovi udělena byla veřejná důtka podle odst. 2 §u 3 jedn. řádu pro neomluvenou neúčast ve více než šesti plenárních schůzích za sebou jdoucích.

Místopředseda Taub sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 6. března 1935 o 10. hod. dopol.

Nevyřízené odstavce pořadu 360. schůze.

Schůze skončena v 5 hod. 17 min. odpol.