Značné potíže byly u §u 8, který jedná o hodnocení služby ztrávené v československých legiích. Rozhodnutím správního soudu z r. 1933 bylo vysloveno mínění, že zákon 103 ruší platnost zákona legionářského, kterým se právě provádí hodnocení služby ztrávené v čsl. legiích.

Branný výbor po dohodě s předsedou vlády prohlásil tento názor za neudržitelný a v §u 8 jasně a určitě prohlašuje, že zákon ze dne 24. července r. 1919, č. 462 Sb. z. a n., jakož i příslušné vládní nařízení k němu neztratilo nikdy platnosti, tedy ani zákonem č. 103, že trvá a bude trvat i v budoucnosti. Případné příslušné omyly, které na základě rozhodnutí správního soudu byly způsobeny v pořadní listině, budou napraveny v pořadní listině ke dni 31. prosince tohoto roku a samozřejmě i v létech příštích.

Slavná sněmovno! Jsem si dobře vědom, tak jako celý branný výbor, že touto osnovou zákona nevyhovujeme zdaleka plně volání všech vojáků v různých postaveních služebních po zhodnocení a započítání jejich presenční služby. Nebylo nás to tajno a není. Přes to však branný výbor usnesl se takto změněný vládní návrh doporučiti slavné sněmovně ku přijetí v přesvědčení, že hodnocení presenční služby všech ostatních kategorií, jak státních zaměstnanců nebo zaměstnanců státních a veřejných podniků, tak také zaměstnanců soukromých, bude provedeno v dohledné době novým opatřením, buď zákonem nebo příslušným vládním nařízením.

Jménem branného výboru doporučuji slavné sněmovně, aby přijala osnovu zákona ve znění zprávy výboru branného. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor v dnešní schůzi probral vládní návrh zákona tisk 2770 o započítání presenční služby pro státní zaměstnance.

Branný výbor přepracoval tento vládní návrh zákona a tento přepracovaný návrh byl podkladem projednávání výboru rozpočtového.

Osnova sama, jak se zmínil zpravodaj výboru branného, nevyhovuje všem kategoriím a požadavkům, které byly přednášeny a kladeny do započítání vojenské služby.

Mohl bych případně poukázati jenom na jednu kategorii presenčně sloužících lidí, kterým nemohlo býti vyhověno, i když se o tom uvažovalo. Příslušníci zemědělského stavu kladou požadavek, aby jim byla vojenská služba hodnocena, započítávána, a poněvadž není možno ji započítat do pense a do postupu, jako je to možno u státních zaměstnanců, bylo vysloveno mínění, přání a požadavek, aby u zemědělců vojenská služba byla zhodnocena v té formě, aby zemědělec po vykonané presenční službě, když do 5 roků přebírá usedlost od svých rodičů, prarodičů nebo sourozenců, měl určité výhody při placení poplatků z převodu nemovitostí, aby mu 50% těchto poplatků bylo sleveno, nejsou-li převodní poplatky vyšší než 10.000 Kč.

Rovněž příslušníci jiných společenských vrstev mají své určité požadavky na zhodnocení vykonané vojenské presenční služby, ale za nynějších hospodářských poměrů ve státě nebylo možno těmto požadavkům vyhověti, poněvadž na vyhovění není úhrady. Projednávaná osnova předpokládá, že zde musí býti určitá úhrada, poněvadž zhodnocení presenční vojenské služby bude vyžadovati určitého nákladu. Jakého, nebylo možno v krátké době ještě zjistiti a vypočítati. Poněvadž však započítání nebude provedeno ani letos, ani rokem příštím v té formě, aby na státní pokladnu nebo na ministerstvo financí a jiná ministerstva kladeny byly nějaké požadavky finanční, nebylo třeba, aby rozpočtový výbor hledal úhradu na finanční zhodnocení tohoto vládního návrhu zákona, a není tudíž potřebí hledati nějakou novou daň. Za nynějších poměrů nelze předpokládati, že by se ve státním hospodářství našlo tolik úspor, aby z nich mohlo býti honorováno toto zatížení, jež by bylo příštím rokem ještě větší. Proto ročníky od roku 1926 až do roku letošního budou míti započítánu vojenskou službu až v dobách hospodářsky lepších podle uvážení vlády, a není tedy třeba starati se o úhradu. Proto rozpočtový výbor doporučuje slavné sněmovně, aby návrh přepracovaný branným výborem byl přijat tak, jak je ve zprávě výborově, i s připojenými resolucemi. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Nyní přistoupíme ke společně rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti", pp. posl. Juran a Procházka.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. posl. Juranovi.

Posl. Juran: Vážená sněmovno! Předložené vojenské osnovy je dlužno posuzovati ze dvou hledisek, a to s hlediska těch, komu tyto předlohy slouží, a dále s hlediska těch, kteří budou těmito osnovami poškozeni. Kdo bude poškozen předlohou o příplatku? Budou to především dělníci, neboť dělníkům se ukládají nová břemena a snižuje se jejich životní úroveň. 10% přirážka k dani důchodové postihuje především dělníky a zaměstnance. Podnikatelé budou prováděti srážky podle zák. čís. 76, a to podle §u 13, odst. 2 a podle §u 30. Podle tohoto zákona se srážky provádějí týdně resp. 14denně, nebo v některých případech měsíčně. Podle §u 32, zák. čís. 76 se vrátí sražený obnos v případě, přesahuje-li srážka vyměřenou daň. Děje se tak i v těch případech, nebyl-li dělník zaměstnán celý rok a nedosáhl-li zdaněného příjmu. Není to ovšem lehké dostati tyto přeplatky zpět, ale po nekonečném tahání se tyto přeplatky přece vracejí. Avšak tento zákon nikterak to nepřipouští, poněvadž v tomto zákoně se nehovoří o tom, bude-li dělníkovi tato částka neprávem sražena, že se mu vrátí. Tento vládní návrh zákona o branném příspěvku znamená zmilitarisování celé dělnické třídy, znamená zmilitarisování žen. Předloha tato uskutečňuje to, co žádal maršál Hindenburg r. 1914, aby v době války byly zmilitarisovány i ženy. Děje se sice rozdíl mezi ženami-matkami a ženami, které nejsou výdělečně činné, avšak přesto nemůžeme tuto předlohu posuzovati jinak, než jako předlohu militaristickou. A právě v tomto okamžiku vyvstávají před námi hrůzy imperialistické války. [ ]. Válkou byla vyvolána hluboká nenávist proletariátu proti jeho utlačovatelům, válka pohlcuje sta a tisíce mladých životů, přivádí na mizinu rodiny po padlých a zmrzačených a připravuje je o jejich živitele, zastavuje průmyslový život a vhání celé armády dělníků do nezaměstnanosti. Války tkví v podstatě kapitalismu a budou znemožněny teprve tehdy, až bude odstraněn tento kapitalistický systém. Jediným nepřítelem války je dělnická třída, poněvadž války rušivě působí na cíle, jež dělnická třída sleduje. A z ní především se rekrutují vojíni, na něž nejtíže dopadají hrůzy a následky války. Solidaritu národů může uskutečniti pouze hospodářský systém zřízený na socialistických principech.

Tyto vojenské předlohy [ ] mají význam pro kapitalistickou společnost, pro tu společnost, která znamená hrůzu bez konce. Komunisté hájí zájmy těch, kteří budou těmito předlohami postiženi. Znovu opakuji, že je to především pracující třída, že jsou to malí živnostníci a drobní rolníci. My chráníme zájmy mezinárodního proletariátu [ ]. Jsme proti každému útisku, jsme za svobodu všech národů. Jsme jak proti imperialismu českému, tak proti imperialismu fašistickému. Jsme pro bratrskou spolupráci pracujících lidí všech národů.

A nyní chci přikročiti k vládnímu návrhu zákona o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech. V důvodové zprávě této předlohy se uvádí, že bylo již uvažováno o tom, aby výkon vojenské služby presenční byl co nejvíce usnadněn, a to i zhodnocením této služby v civilním povolání. Sami páni zpravodajové musili konstatovat, že tato předloha je nedostatečná, že se vztahuje pouze na určité kategorie státních zaměstnanců. Především není zde rozřešena otázka železničářů. V §u 9 se výslovně praví: Státními zaměstnanci podle tohoto zákona se rozumějí státní zaměstnanci, pro něž platí zákon č. 103. Tedy prosím, na železniční zaměstnance, na železničáře se vztahuje vládní nařízení č. 15.

Mluví se sice o železničních zaměstnancích v §u 210, avšak právě ve zmíněném §u 9 není tato otázka konkretisována. Zákon č. 103 v §u 210 mluví o tom jasně (čte): "Platové a služební poměry zaměstnanců ve státních úřadech, ústavech, fondech a podnicích státních nebo státem spravovaných, na které se nevztahují ustanovení části 1 až 7 tohoto zákona, se upraví podle zásad, na nichž je vybudován tento zákon, vládním nařízením, případně služebním řádem, který vyžaduje schválení, a to pokud jde o zaměstnance státní nebo státem spravovaných podniků, se zřetelem ke zvláštním poměrům a potřebám podniků."

To je jedna věc. A dále jde zde o příslušníky pracující třídy. V této osnově není vůbec přihlíženo na příslušníky pracující třídy, ač právě dělníci přinášejí tomuto režimu největší oběti. Dělník nemá záruku, že když se vrátí z vojny, bude zaměstnán, nikdo mu zaměstnání nezaručuje. A poněvadž na př. dělník, který je bez zaměstnání, nemá prostředků, aby si opatřil aspoň nejnutnější propriety, svádíme boj o to, aby se narukovancům dostalo aspoň nejnutnějších potřeb. Kapitalistická společnost nutí příslušníky pracující třídy, aby plnili branou povinnost, ale nezabezpečí jim ani to nejnutnější. Dělník po svém návratu z dvouleté vojenské služby ztrácí mimo to i nárok na nemocenské pojištění, poněvadž zákon ani v tomto případě nepamatuje na toho proletáře. Tedy pochopitelně, že tato předloha je nedostatečná a že sliby, které jsou obsaženy v resolucích, nemohou nikterak uspokojiti, poněvadž tyto resoluce prostě jen slibují, ale nic konkretního nedávají a vláda bude k nim přihlížeti až podle toho, jak se poměry zlepší. Je-li zde ovšem nějaká naděje, že se poměry zlepší, to nechť posoudí všichni postižení. Fakt je, že dnešní společnost je společností hazardérů, že připravuje katastrofu celé dělnické třídě a proto také tyto předlohy s tohoto hlediska posuzujeme. My také právě se zřetelem na dělníky podáváme návrh, aby v nejkratší době vláda předložila sněmovně návrh zákona, podle něhož všichni zaměstnavatelé budou povinni poskytnouti dělníkům a nižším soukromým zaměstnancům povolaným k vojenské presenční službě aspoň 2 týdenní platy, resp. polovinu měsíčního platu, podle kterého bude dělníkům a nižším soukromým zaměstnancům po dobu vojenské služby presenční zachováno pracovní místo, nastoupí-li opět práci do 15 dnů po skončení vojenské služby presenční, a podle něhož zaměstnavatelé budou povinni platiti za dělníky a nižší soukromé zaměstnance po dobu vojenské služby celé příspěvky nemocenského pojištění. Setkáváme se totiž se zjevy, že zaměstnavatelé nemají ochotu zaplatiti dělníkům narukovancům dokonce ani tu týdenní mzdu.

Dále navrhujeme, aby státním zaměstnancům, jichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč ročně, započítávala se celá vojenská služba pro zvýšení platu. Dále budiž § 1 doplněn odstavcem 2 a): U zaměstnanců, jejichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč, provede se započtení v nejvyšší platové stupnici. Ve služebním poměru úřednických aspirantů, § 7, odst. 2 plat. zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n., se hodnotí vojenská služba presenční v rozsahu uvedeném v §u 1, odst. 1 a) jako služba v tomto služebním poměru skutečně ztrávená. Dále u zaměstnanců, jejichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč, platí tento zákon i tehdy, když nastoupili službu před účinností tohoto zákona.

I kdyby tyto návrhy byly přijaty, neodstraní všechny křivdy a nedostatky, poněvadž od této společnosti nelze očekávati takové úpravy, která by vyhovovala všem těmto vrstvám.

A nyní, slavná sněmovno, budiž mi dovoleno, abych navázal na tyto zákony a poukázal na příznačný případ, který dokazuje postup politických stran a osob, které se dovedou říditi vždy jen vlastními zájmy a vlastním prospěchem.

Důvodová zpráva k osnově zákona o délce presenční služby uvádí, že se při krátkodobé presenční službě zvyšuje počet nezaměstnaných, jimž je nutno vypláceti podporu v nezaměstnanosti. V Brně však existuje tiskařský podnik, zvaný Globus, který je majetkem p. Bohumila Pištěláka a zaměstnává dokonce důstojníky na pensi. Bylo zde řečeno při zákoně o branné povinnosti, že se bere zřetel na nezaměstnanost, ale v tomto případě vidíme opak, že dokonce pensionovaní důstojníci berou chléb jiným zaměstnancům, kteří chodí bez práce po dlažbě. V tomto podniku je mezi jinými zaměstnán také redaktor "Morgenpostu" Ballabene s pensí podplukovníka, administrátor Kopečný s pensí kapitána, redaktor "Moravské orlice" Pavel Fink, taktéž s pensí kapitána. Myslím, že by zde měl pan ministr nár. obrany udělati pořádek, poněvadž práce těchto pánů nijak nepřispívá k obohacení literatury. Mimo to je v tomto podniku zaměstnána také dcera četnického generála pana Putny. Jistě toho nemá zapotřebí; snad je tam pro representaci, ale fakt je, že by tam mohla býti zaměstnána síla jiná. Dále je tam zaměstnán finanční komisař dr Jaroslav Gregor, pochopitelně ovšem jako rádce v otázkách daňových. Jistě tam není proto, aby nutil pana Pištěláka, aby svou daňovou povinnost plnil, nýbrž opak bude pravdou. V podniku Globus, jehož majitelem je p. Bohumil Pištělák, se tiskne nejen "Moravská orlice", nýbrž i "Morgenpost", tedy dva národy se prostě štvou v jednom podniku.

Ale zajímavé je, že se v tomto podniku pracuje denně do 9 hod. přes čas, ovšem bez povolení. Zaměstnanci se na mne obrátili s prosbou, aby tam byla provedena kontrola, ovšem nesměl by se jí zúčastniti komisař, který za živnostenské články dostává honorář. V tomto podniku se pracuje celé dny při umělém světle, v bývalém skladišti, za podmínek zdravotně nemožných, takže zaměstnanci tohoto podniku dokonce i trpí na zdraví.

Chtěl bych však ještě poukázati na tyto "neodvislé" časopisy. V čem se projevuje jejich "neodvislost"? V tom, že se prostě mutují články z "Wiener Journal", z "Die Stunde" a "Neue Freie Presse" a to zejména v sobotu. Ještě horší však je, že přes zákaz dovozu hakenkrajclerských tiskovin se dovážejí tiskopisy z Německa z Halle a buď se prostě přesazují nebo dokonce vycházejí v tomtéž slohu jako v Německu. Bylo by povinností povolaných činitelů, aby zakročili. Myslím, že to není v zájmu trhu tiskařského a literárního. Zjednati zde nápravu není možno. Proč? Protože za těmito podniky stojí jedna vlivná strana, která je vedoucí v tomto státě.

Mám zde kopii smlouvy (ukazuje kopii), která to potvrzuje a kterou si dovolím přečísti (čte): "Dohoda o vzájemné pomoci a neútočnosti politické a žurnalistické mezi zástupcem Noviny, tiskařských a vydavatelských podniků v Praze, z. s. s r. o., fil. v Brně a výkonného výboru Čs. republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, panem V. Stoupalem, a zástupcem Vydavatelských podniků Globus, Brno, Veveří ul. 8, p. Bohumilem Pištělákem.

Ustanovení tohoto ujednání vstupují v platnost dole uvedeným datem. Ujednání toto je neveřejné a nežalovatelné a pro případ sporu rozhodují signatáři tohoto ujednání.

Signatáři tohoto ujednání se zavazují čestným slovem, že o obsahu, jakož i existenci tohoto ujednání budou za každé podmínky mlčeti, a v případech nutných existenci tohoto ujednání popírati.

Toto ujednání existuje jen ve dvou originálech pro oba zástupce čestně smluvných stran, jakož i v jednom opisu pro svědka tohoto ujednání p. Božetěcha Peška, doktora práv, advokáta v Brně, k potřebám smírčím ve sporech, jež by z tohoto ujednání mohly plynouti.

Obě ujednávající strany se svými zástupci čestně zavazují: Závazky společné: 1. V denících svého podniku nepřipustiti politických útoků proti straně druhé - to je ta "neodvislost". 2. V případě potřeby poskytnouti si vzájemně ve svých listech v zájmu druhé strany ujednávací textové místo k tiskovým účelům ve prospěch strany druhé. 3. V případě potřeby poskytnouti si vzájemné pomoci finanční, a to měsíčně až do výše 4 denních nákladů všech periodik politického obsahu. 4. V případech útoku na jednu z ujednávajících stran se strany třetí se ujednávající strany zavazují k podobným případům zaujmouti stanovisko tiskové až po informaci u zástupce oné z ujednávajících stran, jež byla s třetí strany napadena.

Závazky Noviny, tiskařských a vydavatelských podniků v Praze, fil. v Brně, a p. Viktora Stoupala, zástupce výkonného výboru Čs. republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu: 1. Závazky společné vztahují se výlučně jen na deník "Svoboda", vycházející v Brně. 2. Toto ujednání nemá vlivu na žurnalistické stanovisko jiných v podnicích Noviny vycházejících periodik.

Závazky tiskařských podniků "Globus", Brno. Veveří 8, zastoupených p. Bohumilem Pištělákem: 1. Závazky společné vztahují se výlučně jen na deníky "Moravské Noviny", "Moravská Orlice" a "Morgenpost". 2. Toto ujednání nemá vlivu na žurnalistická stanoviska jiných v podnicích "Globus" vycházejících periodik.

Ujednání závěrečná: 1. Toto ujednání vstupuje v platnost s datem podpisu a končí 2 roky po jeho uplynutí. 2. K případnému dřívějšímu zrušení se signatáři zavazují k vzájemné dohodě. 3. I v případě zrušení tohoto ujednání po vzájemné dohodě anebo vypršením lhůty zde ujednané se signatáři zavazují o obsahu tohoto ujednání mlčeti, nebo v nutných případech jeho existenci popírati před nezúčastněnými. 4. Závazky společné se plní jen osobně zástupci ujednávajících stran, a není nikdo oprávněn jich jménem se dožadovati v zastoupení plnění tohoto ujednání.

K důkazu souhlasu podpisují svým jménem a zavazují se svou ctí. V Brně dne 28. května 1934. Viktor Stoupal v. r., v zastoupení Noviny, tiskařských a vydavatelských podniků v Praze, fil. v Brně a výkonného výboru Čs. republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu. Bohumil Pištělák v. r., zástupce vydavatelských podniků Globus v Brně. Božetěch Pešek, doktor práv a advokát v Brně, jako svědek a smírčí plnitel ujednání."

K tomu bych chtěl ještě dodati: Advokát nebo právní zástupce má vlastně podpisovati takové smlouvy, které neodporují dobrým mravům.

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím p. řečníka, aby mluvil k pořadu a aby končil, poněvadž jeho lhůta již vypršela.

Posl. Juran (pokračuje): Myslím, že toto ujednání nesvědčí o dobrých mravech.

Chtěl jsem zde nastíniti tuto věc jen proto, poněvadž se zde mluví o čistotě stran, že jednotliví páni podřizují prý své vlastní zájmy zájmům celku. Z tohoto není vidno, že by páni, resp. strany podřizovali své zájmy zájmům celku, nýbrž opak je pravdou a pochopitelně že je naší povinností, abychom proti této společnosti vedli nejdůslednější boj. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Procházka.

Posl. Procházka: Byl jsem pověřen, abych jménem komunistických poslanců učinil zde tento projev (čte):

Soustavné útoky kapitalistů na životní úroveň pracujícího lidu, rostoucí bída nezaměstnaných, desetitisíce hladovějících dětí, zdražování životních potřeb, stupňované vykořisťování dělnictva, neudržitelné poměry drobných rolníků, živnostníků i různých zaměstnanců, to vše znamená, že kapitalisté přesunuli všechny následky krise na pracující lid a že ještě nová břemena na ně připravují. Při tom jsou oklešťována a rušena všecka dělnická práva a dělnictvo stlačováno do třídního otroctví, pod patu fašismu.

Fašisté, jejichž troufalost roste pasivitou většiny dělnické třídy a její roztříštěností, připravují donucovací pracovny, koncentrační tábory, středověké otroctví. Současně pořádají válečné a nacionální štvanice, aby pozornost pracujícího lidu svedli na jiné pole a získali jej pro své cíle.

I v Československu narůstá fašismus a jsou otvírány dveře otevřené fašistické diktatuře. Avšak je nesprávný úsudek, že by tomu nebylo lze zabrániti. Naopak, růstu fašismu, ať již vychází z vládních či oposičních lavic, musí býti zatarasena cesta. Toho může dosáhnouti jedině dělnická třída, sjednocená na bojovné třídní základně. Myšlenka bojovného souručenství dělnictva, jako bojovná fronta socialistických dělníků a organisací s komunisty, počala se s velkým nadšením pracujících vrstev tvořit. Vyrůstá z nutnosti odrazit zotročovací útoky kapitalistů, z nutnosti boje o život a svobodu pracujících vrstev a z přesvědčení, že dělnictvo může spoléhati při hledání východiska z krise jediné samo na sebe, na své třídní poslání a na své spojence. Buržoasie pochopila, že bojovné sjednocení dělnictva by znamenalo takovou sílu, před níž by byla nucena ustoupiti. Prvý, kdo otevřeně a sprostě zaútočil na tvořící se bojovně souručenství v dělnických řadách, byl Josef Stivín, měšťák v soc. demokratické straně. Tohoto škůdce si musí dělnictvo dobře pamatovat! Hned po útoku Jos. Stivína byla uchystána provokace v plenu parlamentu. Náš soudruh Dvořák zaujal ve své řeči k branné předloze stanovisko k imperialistické válce a k armádě a v souvislosti s ní zdůraznil, že právě v tanci imperialistických zájmů jest samostatnost malých národů, tedy i národa českého nejvíce ohrožena.

Jen vláda proletariátu založená na sovětském zřízení může malým národnostem být zárukou národnostní samostatnosti a plného hospodářského a národního rozvití. Tak tomu je v Sovětském svazu a skutečnost, že tam žijí všechny národnosti v bratrské shodě, ve skutečném hospodářském a kulturním rozvoji, nemůže nikdo popřít. Jen tam, kde neni národnosti vládnoucí ani národností potlačených, jen tam lnou všechny národnosti k myšlence prosperity a obrany státu.

Komunisté bojují za sebeurčovací právo národů se všemi důsledky, bojují za to, aby národy o svém osudu rozhodovaly samy. Při tom pro žádný národ nečiní výjimek.

Zdůrazňujíce toto principiální stanovisko, jsme v dnešní situaci proti tomu, aby jakékoliv území bylo přivtěleno k Hitlerově říši, poněvadž tím by byl uvnitř krachující fašistický režim jen politicky posílen. Plnou vahou podporujeme mírové a protiválečné stanovisko Sovětského svazu. Potíráme válečné, nacionálně šovinistické štvanice v měřítku mezinárodním i u nás. Jen vláda proletariátu ve spolku s pracujícími rolníky může býti zárukou, že armády nebude nikdy použito k imperialistickým cílům a proti lidu.

Bojujeme rozhodně nesmiřitelně proti jakékoliv formě fašismu. Fašismus znamená vyvrcholení zotročení pracujícího lidu a válku. Štvavá scéna, uspořádaná proti komunistům v parlamentě pod vedením posl. Zeminové, agrárníka Dubického [ ] měla nejen za účel odvrátiti pozornost od skutečnosti, že strany vládní většiny hlasovaly proti návrhu komunistů na vrácení politických práv a zejména práva hlasovacího vojínům, jakož i od skutečnosti, že socialista posl. David přednášel prohlášení nejen ve jménu vládní většiny, nýbrž i stran národního sjednocení, ale hlavně měla sloužiti k ohrožení tvořící se jednotné fronty dělnictva. O tom nás hned přesvědčil štvavý způsob psaní tiskovin "Melantricha" i Stříbrného, jež hýřily štvaním proti jednotné frontě.

Josef Stivín a Fráňa Zeminová octli se těsně po boku fašistické fronty a v útoku proti tvořícímu se bojovnému souručenství socialistických dělníků s komunisty.

Je samozřejmé, že bojovný jednotný postup dělnictva narazí na odpor všech, jimž jsou zájmy kapitalistů přednější než hlad dělnických dětí, než bída nezaměstnaných, než zoufalství dělnických matek, než otroctví dělnické třídy. Jednotný bojovný svazek dělnictva narazí na odpor všech, kdož usilují v zájmu kapitalismu o další vyhladovování a politické zotročování pracujícího lidu. Narazí na odpor všech pánů a jejich spojenců. S tím musí dělnictvo počítati. Přes to myšlenka akčního sjednocení dělnictva nalezla ohromný ohlas a vyrůstá ve velikou politickou sílu, která nejen bude s to odrážeti útoky, nýbrž i přejíti do ofensivy.

Komunistická strana jako strana pracujícího lidu nepřestane upřímně usilovati o sjednocení dělnické třídy na třídní základně a nedá se v tomto úsilí ničím odstrašiti. (Potlesk poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích a doplňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Pozměňovací a doplňovací návrhy posl. Dvořáka a soudr. k osnově tisk 2784:

§ 1 budiž doplněn novými odstavci:

"(1 a) Státním zaměstnancům, jichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč ročně, započítává se vojenská služba pro zvýšení platu celá.

(2 a) U zaměstnanců, jichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč, provede se započtení v nejvyšší platové stupnici."

V §u 2 nechť odst. 1 zní:

"(1) Ve služebním poměru úřednického aspiranta (§ 7, odst. 2 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.) se hodnotí vojenská služba presenční v rozsahu uvedeném v §u 1, odst. (1 a) jako služba v tomto služebním poměru skutečně ztrávená."

§ 11 budiž za odst. 1 doplněn novým odstavcem (1 a):

"(1 a) U zaměstnanců, jichž pensijní základna nedosahuje 24.000 Kč, platí tento zákon i tehdy, když nastoupili službu před účinností zákona."

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k doslovům pánů zpravodajů, a to nejprve o osnově první, jimiž jsou: za výbor branný p. posl. Hummelhans, za výbor rozpočtový p. posl. Chalupa.

Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji, p. posl. Hummelhansovi.

Zpravodaj posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Nemám, co bych nově přičinil k tomu, co jsem již řekl. Odůvodnění zákona je ve zprávě výboru branného a v tom, co jsem řekl, zdůraznil jsem nutnost schválení tohoto zákona.

Chci odpověděti jenom na to, co zde bylo prosloveno se strany p. posl. Jurana, který se zmínil o tom, zdali případné přeplatky budou vráceny. To je něco samozřejmého v právním státě, že přeplatí-li někdo něco, je mu to vráceno. Není-li tomu p. kol. Juran zvyklý snad tam, odkud bere svůj rozum, za to my nemůžeme.

Dále naříkal p. posl. Juran na rozbíjení dělnické třídy. Chci jenom zdůrazniti, že kdyby komunisté nebyli rozbili dělnickou třídu v tomto státě (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Stivín zvoní.), že dělnická třída mohla míti docela jinou moc v tomto státě, a poměry dělnictva mohly býti také jinak upravovány, rychleji. Rovněž kdyby komunistická strana nebyla rozbila v Německu stranu soc. demokratickou a nedělala zrádce dělnictva, nemusilo býti Německo dnes hitlerovské a celá Evropa nemusila býti nucena zbrojiti. To je dílo komunistů. Nynější zlo, které nutí všechny státy, aby zbrojily, je ovocem komunistické práce v Německu a v Rakousku.

Kdybyste nebyli rozbíjeli dělnickou třídu, nemusili jste dnes volati po novém sjednocení. Vy tu dělnickou třídu nespasíte. A jestliže se ve své řeči zmiňujete o sovětském Rusku, radil bych vám, abyste to sovětské Rusko nechali, neboť mu děláte jenom ostudu.

Prosím, aby osnova tak, jak byla předložena, byla schválena.

Místopředseda Stivín (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Chalupovi.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! K osnově zákona o branném příspěvku nebyly podány pozměňovací návrhy. Přesto jest mou povinností, abych několika slovy reagoval na vývody, které zde byly předneseny. Především pan kol. Juran není spokojen s 10% ním branným příspěvkem, považuje ho za příspěvek konstantní, který nepostihuje úměrně poplatníka podle poplatnosti. K tomu bych si dovolil znovu opakovati, co jsem uvedl při doporučování této osnovy zákona, že totiž je 10% branného příspěvku vyměřováno z progresivní stoupající daně a že tudíž samozřejmě je také tento příspěvek progresivně vyměřován.

Ve věci vrácení přeplatků již do jisté míry upozornil p. kol. Hummelhans, spoluzpravodaj, že v právním státě, jsou-li skutečně přeplatky, jsou vráceny. Dovolil bych si upozorniti, že třebaže v osnově, kterou máme v ruce, není ustanovení o tom, analogicky spěje se ke vrácení přeplatků ustanoveními, která jsou v zákoně čís. 76 z r. 1927, a to v §u 31, odst. 5 v tom případě, když skutečně je tento přeplatek větší než 2 Kč.

Byl bych velmi nerad, kdyby se věc takovýmto způsobem zveličovala, že se při branném příspěvku mluví i o zmilitarisování žen. Byli bychom velmi rádi, kdyby v ostatních státech chovali se k ženám v tomto směru tak, jako se chová Československá republika. U nás nejsou militarisovány ženy, nýbrž u nás se ctí ženy jako matky, ale jinde se mateřství popírá a do rukou ženy dávají se vražedné zbraně.

Prosím slavnou sněmovnu, aby osnovu tak, jak byla doporučena, schválila. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Nyní přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů o druhém odstavci pořadu, jimiž jsou za výbor branný p. posl. Vičánek a za výbor rozpočtový p. posl. Adámek.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji - za výbor branný - p. posl. Vičánkovi.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno! Vývody komunistických řečníků vztahovaly se jenom v naprosto nepatrné části k projednávané osnově zákona a není potřebí nějakým způsobem na ně reagovati. (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné. - Místopředseda Stivín zvoní.) Já jenom znovu prohlašuji, že výbor branný jest si plně vědom, že co se dnes dává státním a veřejným zaměstnancům započítáním presenční vojenské služby, je pouze částí celého programu, který v dohledné době uskutečněn býti musí a který obsahuje ještě honorování presenční vojenské služby všem ostatním zaměstnancům stát. podniků a jiných veřejných podniků, zaměstnancům soukromým, smluvním, zaměstnancům se zvláštními individuálními smlouvami (Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) a konečně určité hodnocení presenční služby vojenské také pro osoby ve svobodných povoláních jakéhokoliv druhu. Toho jest si branný výbor plně vědom. Ale přesto žádá a prosí slavnou sněmovnu, aby přijala aspoň tento první krok, tu první splátku na povinnost, kterou stát vůči vojákům své armády musí splniti. Prosím, aby osnova byla přijata ve znění, jak se na něm usnesl výbor branný. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Připojuji se k vývodům referenta za výbor branný a doporučuji osnovu Národnímu shromáždění k přijetí. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov zvláště.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.