Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

207 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády ministr Bradáč.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 22 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Prokešovi, Steinerovi, Polívkovi, Srbovi; na tento týden posl. Sivákovi, Chobotovi, dr Pružinskému, Bobkovi.

nemocí posl. Bečko na tento týden.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Hodina, Baumgartl, Seidl.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Mareše za posl. Chalupníka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Ježka za posl. inž. Nováka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga za posl. Heegera; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 6. prosince 1934 posl. Wagnera za posl. Windirsche, dne 7. prosince 1934 posl. Windirsche za posl. Wagnera.

Dotazy:

posl. Polívku ministru vnútra vo veci škandálu v Dobšinej dňa 29. novembra 1934 (č. D 1424-III),

posl. Hokkyho predsedovi vlády o snášaní patronátnych bremien erárnej školy v Jasine a o vymahaní daní k tomu účelu vyrúbených (č. D 1420-III),

posl. Neumeistera ministru financí ve věci vysokého zdanění válečného invalidy Jana Vašíčka (č. D 1425-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Neumeistera č. D 1325, 1376, 1378 až. 1381, 1390-III,

posl. Malého č. D 1383-III;

min. veř. prací na dotaz posl. Mlčocha č. D 1318-III;

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr Rosche č. D 1357-III.

počátkem schůze:

Zprávy tisk 2781 a k tisku 2781, tisky 2783 až 2785, 2787, 2788.

Zápisy o 348. a 350. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, jehož prvým odstavcem jest:

1. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2769) zákona o branném příspěvku (tisk 2781 a k tisku 2781) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec 2, to jest:

2. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2770) zákona o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk 2784) [podle §u 35 jedn. řádu].

Důvodem pro navrhované sloučení jest příbuznost projednávaných osnov.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při odst. 1 jsou: za výbor branný p. posl. Hummelhans, za výbor rozpočtový p. posl. Chalupa.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor branný - p. posl. Hummelhansovi.

Zpravodaj posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Minulého týdne sněmovna schválila zákon o dvouleté presenční službě. Tím uložena byla povinnost všem vojenské služby schopným sloužiti ve vojsku o 10 měsíců déle. Pro nezaměstnané bude tento zákon ulehčením, avšak pro ty (Výkřiky posl. Vallo.), kteří by měli... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Hummelhans (pokračuje): ... zaměstnání, bude znamenati určité oběti ve prospěch obrany státu. (Výkřiky posl. Vallo.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Hummelhans (pokračuje): Značná část občanstva bude však ušetřena této oběti. Již zákon z r. 1920 uvádí pro ně zásadu placení vojenské daně (Výkřiky posl. Dvořáka.), dosud však nebylo k zavedení daně přikročeno, děje se tak teprve dnes, aby oběti ve prospěch obrany naší republiky byly rozděleny na všechno občanstvo. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) Osnova zákona tisk 2781, který je zde předložen sněmovně, postihuje všechno občanstvo, muže i ženy, 10%ní přirážkou k dani důchodové od 24. resp. 25. roku do 50 let. Osvobozeny od placení daně jsou ženy - matky nezletilých dítek, jejichž zdanitelný důchod nepřesahuje ročně 12.000 Kč. Dále u žen-matek, jsou-li tyto příjemci požitků a jimž se sráží branný příspěvek podle §u 2, neprovede se srážka, nepřesahují-li požitky měsíčně 1265 Kč anebo týdně 293 Kč. Dále podle §u 3 předlohy jsou od branného příspěvku osvobozeny osoby, které se narodily r. 1899 nebo v letech předchozích, osoby, které byly propuštěny z vojenské činné služby, nevykonavše vojenskou službu po dobu nejméně 12 týdnů pro vadu nebo chorobu, která vznikla nebo se zhoršila vinou vojenské služby, hlavy rodiny, jejíž alespoň jeden člen [totiž manžel a děti i zletilé, pokud jsou v zaopatření hlavy rodiny] vykonal vojenskou službu v rozsahu uvedeném v §u 1, odst. 1, a dále osoby, mající cizí státní příslušnost.

Z uvedeného je vidno, že brán byl zřetel na ulehčení ve vhodných případech a že nikdo z těch, již jsou zde uvedeny, nebude touto daní postižen. A právě v této době přichází se s další osnovou o započítání vojenské presenční služby, což jistě pro občanstvo bude ulehčením a bude přijato s povděkem. Je vidět, že stát neukládá jenom povinnosti, nýbrž že se snaží na druhé straně, kde je to možno, ulehčiti a zlepšiti postavení těch, kteří skutečně na to mají opravdový nárok. Zákon sám bude jistě přijat sympaticky ve všech vrstvách občanstva, jelikož náklady s obranou státu rozvrhují se na všechny občany.

Branný výbor projednal tento návrh zákona, učinil v něm určité změny, které byly pak schváleny i rozpočtovým výborem, a doporučuje slavné sněmovně tuto osnovu ku schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - jímž jest p. posl. Chalupa.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Projednávání osnovy zákona o branném příspěvku jest v příčinné souvislosti s dvěma jinými zákony, s prodloužením vojenské služby na 2 léta a započítáváním vojenské služby v některých poměrech služebních. Nemůžeme-li uložiti vojenskou službu všem, je toto zatížení zajisté velmi obtížné, jednostranné a právní cit touží zde skutečně po vyrovnání. Proto branný příspěvek nesmí býti jenom opatřením fiskálním. Uložení branného příspěvku má základ v úsilí vyrovnati břemena, jež jsou ukládána brancům, daňovým zatížením těch, kteří vojenské povinnosti jsou zproštěny. Toto vyrovnání, jež nepostrádá mravního základu, bude ovšem vždy více pokusem než skutečnou spravedlností, poněvadž nikdy nemůže zasáhnouti tam, kde nejde jen o prosté vyrovnání hmotných ztrát, nýbrž kde nutno také počítati s určitými útrapami duševními nebo také fysickými, ani nemluvě třebas o trvalé ztrátě zdraví. Úkolem naším musí býti posouzení, jak dalece ono vyrovnávací břemeno, "branný příspěvek", plní své poslání a jakým způsobem dotýká se poplatníků.

Možnost naprostého vyrovnání, sledující stejné cíle hospodářské jako mravní, je jistě velmi značně omezena. Přes to nutno vyzvednouti, že branný příspěvek postihuje i ženy, a tak přes to, že ženy-matky plní těžké a základní funkce sociální, platí zde svoje politické zrovnoprávnění a zrušení výsad pohlaví, podle naší ústavní listiny. Nutno tedy se omeziti, jak branný příspěvek jest konstruován správně hospodářsky s náležitým přihlédnutím k daňové únosnosti a jak dále zatížena bude administrativa, aby snad právě administrativní náklady nepohltily zamýšlený výnos branného příspěvku. Samozřejmě jdeme zde do neznáma. Výnosu branného příspěvku nemůžeme odhadnouti. Jistě že teprve zkušenost může nás poučiti, zda rozpočtená částka na r. 1934 30 mil. Kč nebo skromněji rozpočtená částka na r. 1935 10 mil. Kč opravdu dostane se do státní pokladny.

Je nutno upozorniti na některé další věci. Dávka je těsně spjata s důchodem poplatníka a základem pro vyměření je daň důchodová. To má své značné výhody při jediném šetření, pro daň důchodovou je vyšetřen tak základ pro vyměření branného příspěvku. Další, jistě ne malé ulehčení bude v soudobém předpisu a, pokud možno, u daně důchodové vyměřované přímo, na jednom platebním příkaze se stejnou splatností a ve stejných platebních termínech. Tyto výhody při dani důchodové budou více ještě stupňovány tam, kde bude vyměřen branný příspěvek při dani důchodové srážkou zejména při §u 31, kde důchod podléhající dani důchodové srážkou počítá ještě také s příjmy jinými. Rovněž splatnost, která je předepsána dani důchodově, vyjde zde velmi dobře při splatnosti branného příspěvku.

Jiná cenná věc je, že branný příspěvek vyměřuje se podle daňové únosnosti, sice stejnou kvotou 10%, ale z progresivně stoupající daně důchodové, tedy také progresivně bude vyměřen tento příspěvek.

Administrativně je značné ulehčení v tom, že z povinnosti vyloučeni jsou všichni narození r. 1899 a v letech předchozích. Tím se vylučuje 15 ročníků ze zdanění, ale z doby, která pro ukládání branného příspěvku by byla značně nepříznivá. Jsou to vesměs ročníky válečné a v té době, nepodléhal-li skoro každý povinnosti vojenské, podléhal válečným úkonům a na tyto okolnosti musil býti vzat zřetel, neboť z těchto 15 ročníků by podléhalo velmi málo osob brannému příspěvku.

Zákon o branném příspěvku dbá však také hospodářsky slabých a stanoví snesitelnou hranici, od které povinnost má býti měřena. Vylučuje všechny, kteří nepodléhají dani důchodové podle §u 18 zákona čís. 76 z r. 1927, t. j. důchodce do zdanitelného základu 7000 Kč. Branný příspěvek při tomto důchodě bude činiti při tom prvním stupni ročně asi 8 Kč a při počítání 25leté povinnosti bude činiti 200 Kč.

Dále vylučuje poplatníky daně důchodové srážkou, nebyla-li jejich daňová povinnost při výplatách týdenních aspoň 1 Kč, při měsíčních aspoň 4 Kč. To v praxi znamená, že důchody asi mezi 11.388 Kč až 12.012 Kč, podléhající dani důchodové srážkou, byly by od branného příspěvku osvobozeny a počáteční důchod vyšší by podléhal dani důchodové srážkou a zatížil by poplatníka branným ročním příspěvkem asi 5 Kč, tedy za 25 let při neměnícím se důchodu 125 Kč. Jistě je to příspěvek velmi nepatrný a jistě jedno vojenské cvičení má daleko větší ztráty než zde vyměřený branný příspěvek.

Konečně zákon poskytuje možnost opravných prostředků v §u 6, odst. 2 a 3. Pro první rok poskytuje delší lhůtu pro podání potvrzení, nutné k osvobození od branného příspěvku, poněvadž jistě zákon nebude ve všeobecné známosti, a to do konce června 1935. Při tom nutno podtrhnouti, že potvrzení, která se vztahují na osvobození, musí býti příslušnými úřady, patrně úřady politickými nebo vojenskými, dodávána bezplatně.

Než zákon dbá i důležitých rozdílů sociálních. Vedle osvobození hospodářsky slabých poskytuje osvobození osobám, které nemohly dokončiti předepsanou službu vojenskou, minimálně 12týdenní proto, že si službou vojenskou utržily neduh, nebo těm, kteří nemohli dokončiti 12týdenní službu, poněvadž s neduhem na vojnu přišli a službou vojenskou neduh si zhoršili. Velmi cenným jest osvobození podle §u 3, odst. 3 a nově branným výborem zařazené osvobození v odst. 4, jimiž se osvobozují hlavy rodiny, a to ať žena nebo muž, od branného příspěvku, když alespoň jeden člen rodiny, pokud jest v zaopatření hlavy rodiny, vykonal službu vojenskou v rozsahu uvedeném, a dále ženy-matky, které mají na starosti výchovu nedospělých dětí i v tom případě, nedosahuje-li jejich roční důchod 12.000 Kč při dani důchodové vybírané srážkou do důchodu 15.000 Kč.

Stinným ustanovením tohoto zákona jest zpětná platnost. Není to případ prvý. Za rok 1934 bude teprve tato daň vyměřována a odporuje to do jisté míry tomu, že daň důchodová má býti rovněž v tomto roce již placena. Dovolil bych si uvésti, že to není prvý případ, že podobný případ zpětné platnosti měli jsme také při přechodné přirážce k dani důchodové. Zároveň, co omlouvá tuto zpětnou platnost, je fakt, že daň důchodová bude ukládána za rok 1934 teprve r. 1935. Jinak ovšem je třeba posouditi, že dalekosáhlé osvobození, které se dává patnácti ročníkům rozeným r. 1899 a zpět, jistě toto zpětné zatížení důkladným způsobem vyvažuje.

Slavná sněmovno, z uvedených důvodů dovoluje si rozpočtový výbor osnovu zákona o branném příspěvku doporučovati ve znění schváleném výborem branným Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání a schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji při druhém odstavci jsou: za výbor branný p. posl. Vičánek, za výbor rozpočtový p. posl. Adámek.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor branný - p. posl. Vičánkovi.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno! Kladu si za čest referovati o osnově zákona tisk 2784, kterou se započítává vojenská služba presenční v některých služebních poměrech. Otázka započítání vojenské presenční služby je svým stářím skutečně už zralá k řešení. Je to historie přímo podivuhodná. Státní a veřejní zaměstnanci a zároveň s nimi ovšem i soukromí zaměstnanci a jejich organisace využili všech ústavních prostředků, aby prokázali ústavním činitelům oprávněnost tohoto svého požadavku. Tento zápas trval několik let. Na druhé straně, přiznejme si, nebylo téměř nikoho, kdo by neuznával plnou nutnost dáti spravedlnosti průchod a započítání presenční služby vojenské zhodnotiti a provésti. V tom směru se velmi určitě vyjádřil k deputaci Svazu čsl. důstojníků pan president republiky. Vláda neřekla nikdy ne, ministerstvo nár. obrany dokonce vzalo tuto otázku za svou, sledovalo její vývoj velmi pozorně a podporovalo nesčetné zákroky a pokusy o realisování. Obě sněmovny za uplynulou řadu let přijaly velkou řadu resolučních návrhů, jimiž se vláda vyzývá a jimiž se jí ukládá, aby započtení presenční služby vojenské urychleně vyřešila.

Branný výbor posl. sněmovny se zabýval touto otázkou v četných schůzích, vyslechl a schválil o tomto tematu tolik referátů, jako o ničem jiném. Vykonal svými usneseními a zákroky presidia vše, co bylo v jeho moci - to je nutno konstatovati - a přece nebylo možno dosáhnouti vyřešení této důležité otázky po řadu let, a to ani v době příznivější hospodářské konjunktury. Branný výbor je si plně vědom, že dnes je po stránce hospodářsko-finanční nejméně vhodná doba k úplnému a spravedlivému vyřešení tohoto problému. Na druhé straně je zde vsak psychologicky vhodná doba: nejistá zahraničně-politická situace zvyšuje zájem obyvatelstva o celý komplex otázek případně nutné obrany státu, armáda se těší zasloužené přízni a pozornosti a její zájmy a potřeby stávají se společným zájmem veškerého státu oddaného obyvatelstva; zájem státu pak vyžaduje prodloužení presenční služby vojenské.

Minulý týden byli jsme svědky téměř manifestačního odhlasování zákona o prodloužení služby vojenské na 2 roky. Všechny strany, které se přiznávají k tomuto státu, koaliční i oposiční, bez rozpravy slavnostně odhlasovaly, čeho stát ke své obraně nezbytně potřebuje. Je to další oběť, kterou přináší veškeré obyvatelstvo svému státu. Je to oběť, o které se nediskutuje, jež se přináší ochotně, ale je to především zvýšená oběť těch mladých mužů, kteří slouží jako vojáci republiky. Bylo řečeno, že služba vlasti se neplatí. Ale naproti tomu nelze klidně přihlížeti, aby tato služba vlasti měla do značné míry příchuť trestu pro velkou kategorii vojáků - státních, veřejných i soukromých zaměstnanců, kteří vykonáním vojenské služby byli existenčně i hmotně zkráceni v poměru k těm zaměstnancům, kteří nebyli a nejsou vojáky. Oprávněný pocit křivdy státních a veřejných zaměstnanců-vojáků je nutno právě v této těžké době v zájmu morálního upevnění myšlenky zvýšené obrany státu odstraniti, a to zhodnocením, započítáním presenční služby vojenské v nejširším rozsahu, jaký dnes finanční situace státu dovoluje.

Na otázku, jak by bylo lze odčiniti nebo zabrániti újmám, vznikajícím právě výkonem vojenské služby presenční, nelze odpověděti jednotně, neboť je zde řada různých povolání, různých druhů zaměstnání, kde se projevuje ztráta času věnovaného službě v armádě docela rozdílným způsobem.

V úvahu přicházejí zejména tyto stránky uvedeného problému:

1. započtení vojenské služby presenční pro zvýšení platu zaměstnancům všech kategorií ve státních a jiných veřejných službách, u nichž lze mluviti o automatickém zvyšování platu podle trvání služební doby;

2. započtení vojenské služby presenční těmže zaměstnancům do služebního pořadí, resp. do služebního stáří u zaměstnanců podle zákona č. 104 Sb. z. a n.

3. započtení vojenské služby presenční státním a jiným veřejným zaměstnancům do služební doby rozhodné pro odpočivné a zaopatřovací platy, a to jak pro nárok, tak i pro výměru;

4. zachování pracovních nebo služebních poměrů během vojenské služby presenční, ať jde o poměr jakýkoliv. To byla právě podle dosavadních platných zákonných ustanovení nejbolestnější stránka, že nastoupením presenční služby vojenské pozbýval nejen soukromý zaměstnanec, nýbrž i státní nedefinitivní zaměstnanec svého služebního postavení a po návratu z vojny musil znovu žádati o přijetí do státní služby nebo hledati si místo ve službě soukromé.

5. hodnocení vojenské služby presenční jako jiné služební doby do nároků, vyplývajících pro zaměstnance soukromé (v nižších i vyšších službách) i pro osoby samostatně hospodařící, z příslušných zákonů o pensijním, invalidním a starobním pojištění.

To je rovněž kapitola, která pochopitelně musí v budoucí době také dojíti uplatnění, aby padly námitky, že státní a veřejní zaměstnanci, kterým se určitým způsobem vojenská presenční služba hodnotí, jsou v určité výhodě, mají určitá privilegia za tutéž službu vlasti, proti těm vojákům, kteří pocházejí ze svobodných povolání nebo náležejí dělnické kategorii a pod. V tomto případě bude možno uvažovati o určitém zhodnocení vojenské presenční služby, zejména u dělnictva, podléhajícího starobnímu a invalidnímu pojištění, započítáním presenční služby do doby pojištěné; u osob samostatně vydělávajících podle zákona o starobním zajištění této kategorie rovněž lze vojenskou službu presenční hodnotiti započítáním do pojištěné doby atd.

Ve vládním návrhu č. 2770 je obsažen pouze pokus o řešení celkového problému. Proto také nadpis návrhu zákona zní: "Vládní návrh zákona o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech." Nebylo ovšem možno celou rozsáhlou materii, jak jsem ji zde shrnul, obsáhnouti v jednom krátkém zákoně, který se vztahuje výhradně na státní a jim na roveň postavené zaměstnance.

Branný výbor i tuto otázku dokonale uvážil a zejména v subkomisi, která byla k projednání tohoto vládního návrhu zvolena a která se zabývala touto otázkou v řadě dlouhých schůzí, přišel k přesvědčení, že bude nutno u všech kategorií dosáhnouti řádného a spravedlivého hodnocení presenční služby vojenské, a také učinil v tom směru příslušné usnesení.

Vládní návrh zákona obsahoval značnou mezeru. Hodnotí vojenskou presenční službu jednak po stránce finanční, to je započítává polovinu vykonané presenční služby vojenské do platu podle ustanovení §u 1, dále započítává v celém rozsahu vojenskou službu presenční do pense, a to pro nárok i výměr, a konečně započítává celou presenční službu vojenskou také do pořadí, po případě u zaměstnanců, kde pořadí není, zejména u učitelů, podle platového zákona čís. 104 z r. 1926 plně do služebního pořadí, a to v nejnižší platové stupnici.

Tyto výhody přiznával vládní návrh zákona pouze státním a veřejným zaměstnancům, jejichž rozsah je vyměřen v §§ 9 a 10, pouze pro budoucnost. Přiznával je pouze těm, kteří presenční službu právě konají, nebo ji v budoucnosti konati budou, anebo kteří jsou právě ve státní službě v poměru aspirantském nebo tomuto poměru podobném.

Vládní návrh zákona úplně zapomněl na kategorii státních a veřejných zaměstnanců, kteří požitkovými zákony čís. 103 a 104 z r. 1926 a snad již některým předcházejícím zákonným ustanovením z r. 1924 a 1925 ztratili možnost zhodnocení a započítání své vojenské presenční služby. Tak jsme zde měli takový stav, že státním a veřejným zaměstnancům, kteří sloužili za Rakouska a byli vojáky, byla vojenská služba válečná započítávána v rozsahu dvojnásobném.

Legionářům samozřejmě přiznává zákon legionářský z r. 1920 trojnásobné zhodnocení vojenské služby ztrávené v čsl. legiích. Státní zaměstnanci v letech popřevratových až do platnosti zákona čís. 103 a 104, tedy do 1. ledna 1926, mají presenční službu vojenskou započítánu v celém rozsahu, a to do pense i do platových nároků a do pořadí služebního. Ročníky však, které sloužily presenčně anebo nastoupily službu státní od platnosti požitkového zákona z r. 1926 až do platnosti vládou předloženého návrhu zákona, měly býti z jakéhokoliv započítání vyloučeni s výjimkou započítání presenční služby vojenské do pense podle dosavadních platných předpisů u těch kategorií stát. zaměstnanců, na něž se toto ustanovení nevztahuje. A právě tato kategorie stát. zaměstnanců vedla houževnatý boj o své právo, které je nesporné, vedla boj o uznání, že i jejich presenční služba vojenská musí býti stejně hodnocena jako těch, kteří byli před nimi, a konečně podle tohoto vládního návrhu zákona jako těch, kteří měli přijíti a kteří opravdu doposud žádnou zásluhu o zlepšení svého budoucího postavení nemohou míti.

Řešení, jaké nám přinášel vládní návrh zákona, bylo nepřijatelné, bylo nespravedlivé, poněvadž nechávalo ležeti na bojištích všechny ty, kteří boj o započítání presenční služby vojenské vedli. Proto zvolil si branný výbor subkomisi k důkladnému uvážení a projednání celé osnovy zákona a po dlouhém jednání jak s předsedou vlády, tak i s různými resortními ministry podařilo se dosáhnouti velmi cenných ústupků, které v dnešní situaci finanční znamenají velmi mnoho. Zejména se nám podařilo dosáhnouti toho, aby započítání presenční služby vojenské těchto vynechaných ročníků bylo rovněž provedeno pro budoucnost v celém rozsahu, pokud jsou v nejnižší platové stupnici, čímž se umožní všem těmto zaměstnancům dosáhnouti značného zlepšení jejich pořadí a tím dosáhnouti urychleného povýšení, na něž mají nárok, hned po ukončení služby. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Určitou podmíněnou formou podařilo se subkomitétu branného výboru dosáhnouti také souhlasu k pozdějšímu finančnímu hodnocení presenční služby vojenské v rozsahu, jak jej stanoví § 1, tedy jednou polovinou pro tyto vynechané ročníky, a to ovšem nemohlo býti stylisováno jinak než jako zmocnění vlády, aby v příhodné době, kdy to finanční poměry státu připustí, vládním nařízením toto připočítání vojenské presenční služby i u této kategorie veřejných zaměstnanců provedla.

Slavná sněmovno! Tento vládní návrh řeší také jednu velmi významnou věc - již jsem se o ní do jisté míry zmínil - to jest zachování služebního poměru. Podle dosavadních předpisů, nastoupil-li zaměstnanec presenční službu vojenskou, jeho zaměstnanecký poměr tím byl zrušen, byl vyvázán ze služby a po návratu z vojny musil se znovu ucházeti o přijetí. To je nyní napraveno §em 4, kde se nejenom zachovává služební poměr, nýbrž ještě se dokonce upravuje jeho příjmová stránka tak, že narukuje-li zaměstnanec do polovice měsíce, vyplatí se mu polovina služného, a vrátí-li se z presenční služby, za každý den do konce měsíce v civilním služebním poměru ztrávený se mu vyplatí 1/30 měsíčního služného.

K tomuto projednávanému zákonu byla přednesena řada různých pozměňovacích návrhů z řad zaměstnanectva, jednak od Svazu čsl. důstojnictva, který vedl celou rozsáhlou akci o hodnocení presenční vojenské služby těm, kterým se toho dosud nedostalo, jednak od různých organisací a korporací zaměstnanectva soukromého. Nebylo ovšem možno všecky požadavky, které byly vzneseny, splnit, ale branný výbor je přesvědčen, že zejména pokud jde o soukromé zaměstnance, kterým nebylo možno vyhověti v tomto zákoně, který se vztahuje výhradně na zaměstnance státní a samosprávné, bude nutno vyhověti co možná nejdříve jejich oprávněnému volání po hodnocení presenční služby vojenské započítáním pojištěných let. Proto byla také přijata resoluce v tom smyslu, že se ukládá vládě, aby i tato otázka zjednání práva a spravedlnosti pro soukromé zaměstnance byla co možná nejdříve vyřešena.

Byla také nadhozena otázka, zda by nebylo možno započítati t. zv. další presenční službu poručíkům a podporučíkům v záloze, kteří právě letos byli ve značném rozsahu přijati do svazku armády, pokud neměli jiného zaměstnání. Této žádosti nebylo možno vyhověti, poněvadž služba poručíků a podporučíků v záloze konaná podle §u 19 branných předpisů je službou dobrovolnou, a nelze ji tudíž započítávat tak, jako povinnou službu presenční.