A teraz k rozpočtu. Bolo tuná tiež hovorené mnoho o t. zv. slovanskej Prahe, ktorá sa v posledných dňoch ukázala na ulici. Sme dedinskí politikovia, ktorí snáď nemáme tej možnosti, aby sme do politickej kuchyne nazreli. Musíme priznať, že príčinou tých nepokojov a toho, čo sa v Prahe odohrálo, boly prečasté výlety do cudziny pánov nového tvoriaceho sa národného sjednotenia. Vieme, že p. dr Preiss veľmi často cestuje do Nemecka, veľmi často zbožňuje nemecké pomery, a náš páter Hlinka robí totiež.

V demokratickom štáte musí byť umožnené každému, aby konal svoje povinnosti a aby aj prípadne išiel za hranice. Len musíme sa pozerať, čo tí ľudia za hranicami robia.

Pred veľmi krátkym časom bola deputácia činovníkov našej strany z Bratislavy vo Viedni. Ačkoľvek sú to ľudia známi, politicky čistého charakteru, boli policiou zatknutí, poneváč sú sociálni demokrati. Ale pánu páteru Hlinkovi sa vo Viedni nestalo nič. O mrtvých len to najlepšie. Je to ľudská a kresťanská povinnosť, keď sa niekto ide pokloniť pamiatke, rešp. mrtvole veľkého štátnika, proti tomu sa nemôže nič namietať, ale myslím, že je trocha len opovážlivé, keď pán páter Hlinka hovoril, že nebohý kanclér Dollfuss zostáva mu vzorom. Toto si pokrokové a organisované robotníctvo Slovenska nenechá ľúbiť. Pán páter Hlinka môže byť do dr Dollfussa zamilovaný, Dollfussove smery a činy nemôžu byť, a úfam, že tiež nebudú na Slovensko prenesené.

Ale my sa musíme na Dollfussa a Rakúsko pozerať i so stanoviska druhého. Keď sa hovorí o zatknutí alebo prípadne vypočutí našej delegácie, môže sa to naraziť na pomer, že sú to sociálni demokrati, ktorí v autoritatívnom štáte nemajú čo robiť. Ale my máme ako príslušníci Československej republiky právo pripomenúť tým ľuďom, ktorí proti Československej republike osnovali výpady a nechali do Hirtenbergu voziť zbrane, že s takými ľuďmi nemôžeme sa kamarádiť a že pred nimi musíme byť veľmi ostražití. Keď sa robia do cudziny výlety, musia byť robené tak, aby autorita štátu netrpela alebo prípadne aby sme sa nedostali do takých vecí snáď v širšom rozmere, ako sa to událo v Prahe.

Ale tá slovanská Praha zasahuje tiež na Slovensko a myslím, že bývalý posl. Gajda, ktorý sa hlásil tiež k národnej garde a k národnému sjednoteniu, je veľkým Čechom a robí veľkého národovca. Mám tu leták (ukazuje leták), ktorý bol rozdávaný minulý týždeň po Bratislave. Je písaný maďarsky, a aby ste vedeli, že je skutočne písaný maďarsky, vám ho tiež maďarsky prečítam. Je vydaný ako 10 prikázaní fašistov, ja ten prvý až deviaty bod nebudem čítať, prečítam len ten desiaty. Tam sa píše (čte): "A csehszlovák fasizmus vezére orosz legionárius generális Gajda, akit azért, mert ellenszegült ezen áldemokratikus állapotoknak, úgy a rangjától, mint a nemzetgyűlési mandátum jogától megfosztották, annak dacára, hogy vele így elbántak, mi őt ép ezért tiszteljük és vezérünknek fogadjuk el." Tu je vypísané, že ačkoľvek Československá republika Gajdu tak ošialila a mu znemožnila vykonávať mandát, a proti ktorej má on ešte iné veci, preca fašistická organizácia si z neho urobí vodcu. Pravda, do týchto vecí bude musieť tiež hovoriť i štátne zastupiteľstvo, poneváč nie je možné, keď je niekto bývalým generálom, aby na verejnosť ako generál vystupoval. Z toho vidíte, že tá národná, tá slovanská Praha pracuje tak, aby sa dostala medzi Maďarov a práve v tom pohraničí aby znepokojovala. Každý si môže ctiť koho chce, ale nám soc. demokratom nie je vzorom dr Dollfuss, naším vzorom sú tí hrdinovia, ktorí tam na mieste padli. Ja ich nemenujem, ale myslím, že nikto si nemôže osvojovať niečo, k čomu nemá práva, a nikto nemôže hovoriť, že na Slovensku resp. v Československej republike budú panovať také pomery, ako si ich dajaké národné sjednotenie predstavuje.

Hovorilo sa tuná mnoho o katolicizme. Nepatrí to síce k rozpočtovej debate, ale aby ste videli, za koho sa títo veľkí katolíci skrývajú, musím vám poukázať na niektoré prípady. V Bratislave zasedalo zemské zastupiteľstvo, kde ľudovú stranu zastupuje dr Kožár. Ten tam hovoril nemravné veci, ktoré ste možná čítali. Nechcem tuná tie slová citovať, ale musím priznať, že členovia ľudovej strany v zemskom zastupiteľstve slovenskom tieto slová odsúdili, ale bol to práve pán páter Hlinka, ktorý sa za Kožára postavil, ačkoľvek biskup Vojtaššák iste p. dr Kožára požene k odpovednosti. Bude-li katolicizmus takto reprezentovaný, myslím, že mu to mnoho nepomôže, naopak, že si mnohý katolík rozváži, aby podporoval politiku takých katolíkov, ktorí náboženstvo sosmešňujú. Keď katolicizmus, tedy katolicizmus úprimný a nefalšovaný, ale títo páni, ktorí o ňom hovoria, nemajú k tomu legitimáciu.

Pomery sú dnes ťažké, komplikované a preto myslím, že to není dosť katolícke, keď dve strany, ktoré stoja na jednom základe, ktoré majú ten istý svetový názor, sa nesnášajú, keď pán páter Hlinka resp. ľudáci hovorí o čsl. lidovcoch, že sú konkubiny. Myslím, že je to pre katolícku stranu hanba a urážka tým väčšia, že to hovoril pán páter Hlinka. Nechcem byť advokátom čsl. lidovcov, oni si to obstarajú sami, ale myslím, že je opovážlivosťou takto vo verejnom živote hovoriť, takto sa exponovať a používať takých slov, len aby sa istý politický protivník, nech už v akýchkoľvek veciach, sosmešnil, prípadne aby upadol do opovrženia. To sú veci, ktoré nemajú s katolicizmom nič spoločného, preto budú museť byť čo skoro zo sveta odstránené.

Máme tiež veľký záujem, aby záležitosti slovenského priemyslu a obchodu, pokiaľ ide o naše robotníctvo, boly dobre chápané úradmi rešp. peňažnými ústavmi. Je nemysliteľné, aby verejný ústav, ako je Zemská banka, ktorá má poskytovať peniaze jednotlivým sklárskym podnikom, ktoré majú objednávky a môžu pracovať pri štátnej garancii, tieto obnosy neposkytoval. Ide o sklárne v Nemšovej a vo Sv. Sidonii. Zemská banka má garanciu štátnej správy na 1 1/2 mil., továrňa má objednávky, 600 robotníkov je 3 roky bez zamestnania a berú podporu, mohlo by sa začať pracovať, ale pánom v Zemskej banke sa urobilo niečo pred očima a myslia, že by tie peniaze mohli poskytnúť až po roku. Kto sa bude uchádzať o objednávky vo sklárskom priemysle a obchode až po roku, myslím, že prišiel prineskoro, a to by sa stalo i s osudom skvrskeho robotníctva. Tu musí byť pri tejto veci viac pochopenia, najmä keď je to garantované štátom, a taký peňažný ústav, ktorý k vlastnému štátu nemá toľko dôvery a neverí podnikom a nechce podnikať, ten to nesmýšľa s týmto štátom poctive, a tiež to nesmýšľa poctive s odbúravaním nezamestnanosti, ktorá je v Československu a najmä na Slovensku hodne ťaživá.

Hovorilo sa tuná mnoho o t. zv. slovenskej otázke. Tá sa nechá naraziť na akékoľvek kopyto, tá sa nechá naraziť na kopyto národné, na kopyto politické, stavovské a chlebové. Myslím, že snáď v istých veciach mohlo by sa Slovensku prijsť v ústrety, ale zase nemajú legitimácie, aby kritizovali tí páni, ktorí držia svojich vlastných privržencov, svojich straníkov starších než 70 rokov a najmladších do 64 rokov vo službách krajinského úradu, na ktoré miesta čakajú tí, o ktorých tuná mnoho z tých opozičných strán, najmä zo strany ľudovej, bolo hovorené. Prosím, pán, ktorý je starý 70 rokov - ja mu doprajem jeho zdravia - ktorý má zabezpečenú penziu, ten by to zamestnanie mohol nechať a tým viac to môže zanechať pán, ktorý je takmer milionárom, ktorý na krajinskom úrade nemá čo robiť. Poneváč v rezorte, ktorý spravoval, sa nedokázal, dali mu tam inšpekčný rezort, ktorý predtým nejestvoval a ktorý teraz nič nekoná. Aby tento pán vládny radca o 11. hodine chodil do úradu a o 1/2 12 z úradu, k tomu nemusíme platiť tak drahého úradníka, možná že by sme tie peniaze mohli upotrebiť na inom mieste. Tedy keď kritizovať, tak kritizovať vecne, nevideť len tú chybu na vláde, na tých vládnych poslancoch, ale i na opozícii a vždy a všade. Myslím, že rozpory medzi slovenskými stranami na Slovensku nebudú také, ako sú tu prednášané.

A bolo tiež hovorené tuná o Nitre. Ja by som o tej Nitre nebol hovoril, ale bol som včera trochu apostrofovaný, pomimo toho mám tiež ako poslanec tohoto okresu povinnosť priviesť isté veci do pravého svetla. Nie je pravdou, že pán inspektor Branický je bez akejkoľvek viny. Pán inspektor Branický, to vyhlasujem s tohoto miesta, je ďalej vyšetrovaný. Od sedrie z Nitry nedostal takého prípisu. Myslím, že v posl. snemovni republiky Československej má sa hovoriť pravda. Nie som žiadnym sudcom, ale k poriadku by patrilo, že tá vec sa ešte vyšetruje, možná že nebude trestaný, ale v tom samom okamihu, keď sa proti Branickému vedie disciplinárne vyšetrovanie, hovoriť, že sa ničím neprevinil, to nie je správne.

Pán dr Tiso sa tuná exponoval za Bánovce a hovoril, že tam sú dvaja riaditelia na štátnych školách, sociální demokrati, jedon na ľudovej, druhý na meštianskej škole. Prosím, dostali sa tam riadnou cestou, akiste museli mať k tomu tiež schopnosti. Ja by som ani psa pána dr Tisa do tejto meštianky nevpustil. Pri hlavnom vchode stoja silné stĺpy, ktoré vchod do štátnej meštianskej školy podpierajú, aby brána nespadla deťom na hlavu. Táto slávna obec, nedaj bože, aby nejaký obnos, hoci len na prípravné práce povolila, a síce len preto, poneváč riaditeľom je tam soc. demokrat. Ale na rímsko-katolícky učit. ústav, prosím, povolilo sa 10.000 a 30.000 Kč. Myslím, že tento učiteľský ústav neni tak dôležitý ako tá meštianka, poneváč táto meštianka je jediná meštianska škola v celom okrese, ktorý má 72 obcí. Teraz sú tie pomery celkom iné a myslím, že bude to tiež vysvetlené.

A teraz štátna ľudová škola. P. posl. dr Tiso sa nadrapoval a útočil na chudáka správcu, sociálneho demokrata. Veci stoja tak, že v pondelok mi bolo sdelené školským referátom v Bratislave, že obec Bánovce bude žalovaná, poneváč nedodala potrebné drevo a uhlie, ktorým budú v zime kúriť, aby tam deti nepomrzly. Teda vidíte, že tu veci stoja celkom inakšie, a myslím, že i pán dr Tiso bude si svoje stanovisko v týchto veciach trochu korigovať, poneváč od katolíckeho kňaza by sa žiadalo, aby na tomto mieste, ktoré je nám miestom dôstojným, hovoril pravdu.

A teraz k tomu meštianskemu školstvu Slovenska. Tu by som mal žiadosť, aby ministerstvo financií nám nerobilo ťažkosti. Prosím, na Slovensku je prichystané 25 t. zv. expositúr štátnych meštianskych škôl, v niektorých odľahlých obciach, čo pre ministerstvo financií, resp. pre štátnu pokladnicu neznamenalo by žiadne väčšie výdavky, poneváč keďže tie deti odídu z ľudových škôl na meštianky, presunú sa aj učit. sily, a poneváč v niektorých prípadoch máme pre meštianky nedostatok kvalifikovaných učiteľov, berú sa lepšie sily z ľudových škôl. To znamená, že nie sú väčšie výdavky, ako ktoré by boly potrebné pri vydržovaní kvalifikovaných síl pre meštianky. Nie sú to žiadne ťažkosti a školy sú dôležité práve pre také okresy, kde tých meštianskych škôl máme málo.

Tiež slovenský dorast, o ktorom tu bolo toľko hovorené, musí sa niekde vzdelávať a na to by boly v prvom rade tie meštianky. Ministerstvo financií stojí na stanovisku, že si to majú vydržiavať obce, prípadne že to má niekto iný vydržiavať. Toto je stanovisko nemožné. Obce, ktoré majú snáď len 5 až 7 tisíc Kč ročného príjmu, nemôžu si dovoliť, nechcem hovoriť luxus, ale potrebu vydržiavania meštianskej školy. Obciam musí byť pomožené, poneváč i keď také meštianky shromažďujú deti z určitých okruhov, sú to vždycky len chudobné obce a práve štátna správa má dokázať, že má pre slovenský dorast trochu viac pochopenia, a myslím, že nastane isté uspokojenie. Tých 70 meštianok, ktoré sa utvorily pod režimom min. dr Dérera, s tými, ktoré sa po prevrate utvorily, nám dáva počet okolo 150 meštianskych škôl a toto, uznajte pánovia, je pre Slovensko veľmi málo. Keďže je tu dostatok pochopenia a tie obce sa postarajú o budovu a o vecný náklad, nemalo by ministerstvo financií byť tak úzkoprsé a stavať sa vždycky proti tomu.

Jednou tiež veľmi dôležitou vecou je, aby na ľudových, snáď i meštianskych školách vyučovalo sa riadne ručným prácam. Požadoval by som to snáď viacej pre dievčatá, poneváč učitelia sa ručným prácam pre chlapcov venujú, ale pri ženskom doraste vidíme, že mnohé učiteľky nie sú natoľko odborne vzdelané, že by to ovládaly a veľmi často sa stáva, že na meštianskych školách dievčaťom nemôže sa dať potrebné poučenie a príprava k tomu, aby sa vyučily v ručných prácach. Na druhej strane zamestnalo by sa niekoľko tých dievčeniec, ktoré na toto zamestnanie čakajú 3-4 roky. Takých je na Slovensku prez 300 a myslím, že by štátna správa mala umožniť, aby túto krivdu napravila a síce postupom. Vieme, že neni možné, aby všetkých týchto 300 učiteliek bolo naraz prijaté do zamestnania, ale pozvoľna by sa to dalo upraviť. Mimo toho hovorilo sa o zadávacom poriadku. Zadávací poriadok najmä pre verejné a štátne práce je veľmi dôležitý. Terajší zadávací poriadok je neudržiteľný a síce zo stanoviska, že obyčajne sa hovorí: Musí to dostať ten najlacnejší. My najmä na Slovensku máme v tomto ohľade veľmi špatné skúsenosti. Stáva sa veľmi často, že pri regulačných prácach dostávajú tam robotníci 1˙10 Kč za hodinu a že to koľkokráť stojí veľký boj a mnoho námahy, aby sa z tej 1˙10 Kč urobilo aspoň 1˙40 Kč. A myslím, že ani toto nie sú veľké platy. A to sa stáva preto, poneváč štátna správa vždy hľadí k tomu, aby práce dostal ten najlacnejší.

A na druhej strane nesmú sa práce hromadiť u jedincov zamestnávateľov. Jednotliví rečníci hovorili o Baťovi. My, ako strana, máme ohľadom Baťu isté stanovisko, pre nás nie je Baťa a Nehera alfou a omegou, ale tiež na druhej strane nemôže byť mysliteľné, aby firma Nekvasil bola na Slovensku Baťom, na ktorého nadávate na Morave.

Tedy štátna správa musí vychádzať i druhým podnikateľom a zamestnávateľom v ústrety a nesmie dávať peniaze len tam, kde sú už i tak nahromadené. Máme na Slovensku dostatok života a konkurencie schopných podnikateľov. Toto robí zlú krv a preto mnohý živnostník nadáva a zneužíva sa to k boji proti Čechom, proti republike. Myslím, že pri trochu dobrej vôle a pochopení by tieto veci tu nemusely byť.

Bolo by tých i iných vecí ešte viacej, ale vidím, že čakajú za mnou ešte i druhí rečníci, ktorí chcú svoju povinnosť vykonať. Po týchto niekoľko slovách by som končil s tým uistením, že čsl. soc. demokratická strana robotnícka prijímajúc tento rozpočet dokazuje, že jej na tomto štáte, republike, záleží a že sa pričiní, aby tomu štátu dala všetko to, čo k jeho vývinu je zapotreba. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má dále pan posl. Stanislav.

Posl. Stanislav: Slavná posl. sněmovno! Při projednávání státního rozpočtu na r. 1935 dovolil bych si poukázati na určité nedostatky tohoto rozpočtu jako člen strany, která uznává potřeby tohoto státu již od jeho vzniku. Ale též žádá určitá práva pro své občanstvo a poplatnictvo.

Shledáváme, že dnešní projednávaný rozpočet místo co by měl býti snížen, byl téměř o 1/2 miliardy zvýšen. Zvýšení toto můžeme označiti v dnešní těžké hospodářské době za nezdravé. Jsem pevně přesvědčen, že preliminované státní příjmy daňové na r. 1935 se nesejdou a nebudou moci býti vybrány při dnešním poklesu platební schopnosti od poplatníků. Poplatníci dnes klesají přímo pod tíhou různých dávek daňových a nemohou jich unésti.

Při této příležitosti nemohu opomenouti zmíniti se o dnešní velmi strohé při vybírání a vymáhání daňových nedoplatků a daní běžných. A hlavně mluvím tak za kraje u nás na Moravě katastrofou sucha postižené a specielně na našem Slovácku na jižní Moravě. Zde již plná 4 léta jsou zemědělci postiženi katastrofálním suchem. Když jsem se již r. 1932 domáhal zde na tomto místě pro postižené rychlé pomoci od státu a od země alespoň ve věci náhrady daně těmto postiženým, zapadl můj hlas jako hlas volajícího na poušti a do dnešního dne nejsou ještě vyřízeny žádosti postižených zemědělců z těchto let za náhradu daně pozemkové. Na tyto nedoplatky zabavovány jsou berními úřady a berními správami příslušné obnosy, které se mají dávati našim zemědělcům za řepu odvedenou přímo u cukrovarů. Toto jednání berních správ a berních úřadů způsobilo v této těžké době mezi zemědělci pravé pobouření a všeobecnou nespokojenost. Bylo vydáno vládní nařízení č. 211/1934 o zastavení vymáhání dlužných daňových pohledávek na zemědělcích, ale úřady namnoze tohoto vládního nařízení nedbají.

Vedle této tíživé praxe našich berních úřadů je ještě jedna bolest, která doléhá na náš zemědělský stav. Jsou to vysoké převodní poplatky a dávky při převodech majetku s rodičů na děti a mezi sourozenci. Poplatky tyto jsou za dnešních poměrů velmi tíživé a my se domáháme jejich pronikavého snížení.

Dále se domáháme snížení nejen daní, dávek a poplatků, nýbrž též aby vláda předložila posl. sněmovně návrh zákona o úpravě a snížení tarifů lékařských, advokátních a notářských, které jsou ještě dnes na výši z předválečné doby a za dnešních poměrů jsou pro venkovský zemědělský lid naprosto neúnosné.

Musím si též stěžovati s tohoto místa na další strohý postup berních správ a úřadů při provádění exekucí. Našim zemědělcům jsou venku zabavovány a odváženy předměty potřebné pro výživu jejich rodin, jsou odváženy na jiná místa a pak za přímo směšné ceny prodávány spekulantům těžícím z lidské bídy. Strohé a násilné exekuční výkony vedou pak k drastickým scénám a násilnostem. Žádám a prosím p. ministra financí, aby dal svým úřadům pokyn, aby od těchto strohých exekucí u zemědělců upustily.

U nás na venkově je zle, velmi zle, není peněz ani na nejnutnější životní potřeby, jako je sůl. Už dnes se místo bílé soli užívá soli dobytčí a na mnohých místech se potraviny vůbec nesolí, hlavně v hornatých krajích. V tisíci rodinách se dnes nesladí cukrem, protože na něj není, nepije se káva, poněvadž ji není čím sladit. Ba ani toho nejobyčejnějšího bramboru se nám nedostává, poněvadž už po 4 léta se žádné následkem sucha neurodily. Koupiti nebo objednati je není možno, poněvadž není zač, není na ně potřebných peněz.

O oděvu a o šacení dětí našich malých zemědělců ani nemluvím. Koupiti dvěma až šesti dětem šaty, je dneska luxus, poněvadž na to není peněz. A nyní si představte, že za těchto těžkých poměrů přijde do takové obce, do takové rodiny, jak jsem zde vylíčil, exekutor s četnickou asistencí a odvede ze stáje poslední kravku, která poskytovala celé rodině mléko na výživu hladových dětí. Tato kravka mající cenu 1.500 Kč až 2.000 Kč prodá se pak na jiném místě řezníku-spekulantovi za 400 až 600 Kč. Táži se, slavná sněmovno, vyváží-li těch 400 až 600 Kč krvavě oplakaných státní pokladně ty ztracené mravní hodnoty nešťastných rodin a celého jejich okolí? Zajisté, že nikoliv. Postup takový přinese jen větší nespokojenost a rozvrat. Je proto nutnou okamžitá náprava, aby takovýmto postupem nebyla podkopávána u občanstva důvěra ve stát a jeho úřady.

Při přednášení těchto bolestí našeho zemědělského stavu namítne mi snad někdo, že se také staráme o jejich odstranění a o zmírnění této hospodářské krise a že se zvláště o zemědělce staráme různými opatřeními, jako je obilní monopol, plánování zemědělské výroby jak rostlinné, tak živočišné, o kterém je v rozpočtové zprávě již zmínka. Avšak máme jednu velikou obavu, aby z tohoto velikého plánování nevyvinula se nakonec socialisace celého našeho zemědělství, při kteréžto socialisaci byla by nám snad milostivě naše půda ponechána, ale v praxi a skutečnosti byli bychom nevolníky a robotníky, jako před rokem 1848. Naše selská zemědělská svoboda by byla ta tam a mohli bychom si zase zpívati slova té naší písničky: "Ešťe sa ten kámen ve vodě obrátí, sloboděnka selská moja ve svobodném demokratickém státě nikdy viac sa nenavrátí."

Obilní monopol neuspokojil nás plně, tak jak my zemědělci jsme očekávali, a zvláště žalovat musíme na to, že nám a našim lidovým družstvům a zádruhám upíráno bylo právo výkupu obilí od našich zemědělců. Domáháme se odstranění tohoto opatření a žádáme od společnosti uznání všech našich družstev a připuštění jich k výkupu obilí. Ve zprávě rozpočtového výboru je dále zmínka o plánování zemědělské výroby. Mám oprávněné obavy, aby plánování toto nedělo se na úkor malých, středních a drobných zemědělců a jen ve prospěch velkých zemědělců, velkostatkářů a zbytkařů. Tito poslední v posledních 4 až 5 letech přispěli ke zhoršení zemědělské krise tím, že svým egoistickým postupem úplně hospodářsky ubili malého našeho zemědělce. V uvedených letech ze zbytkových statků staly se továrny na výrobu mléka a továrny na odchov a výkrm vepřového dobytka, které zaplavily naše trhy těmito výrobky, způsobily derutu cen a tím zničily úplně malé a střední zemědělce. Malý zemědělec byl vždy odkázán ve svém malém hospodářství jedině na mlékaření a odchov a výkrm vepřového dobytka. Sobeckostí všech zbytkařů úplně byl připraven o jediný zaručený pramen svých, třeba i skromných příjmů. Takové plánování zemědělské výroby, aby ubit byl úplně střední a konservativní zemědělský stav, si nepřejeme a museli bychom se co nejrozhodněji proti němu postaviti.

Další zmínka ve zprávě rozpočtového výboru je o nutnosti úpravy dobytčích trhů. Ano, plně souhlasíme, aby trhy na dobytek byly zákonem upraveny a aby zde hlavně bylo vymezeno odstranění spekulace obchodníků s dobytkem, kteří nemají žádný svůj vlastní nemovitý majetek a na těchto trzích páchají jen podvody na malých drobných zemědělcích. Tito obchodníci vyvolávají zbytečně soudní spory, jejich výlohy jdou do tisíců a zpravidla vždy tyto výlohy musí odnésti ten prodávající malý drobný zemědělec. Je potřeba, aby vydán byl zákaz, aby takové živnostenské oprávnění nebylo vydáváno osobám, které buď nesloží záruky v penězích, nebo které nemají vlastního svého nemovitého majetku.

Dále se dovídám, že pan ministr zemědělství chystá snad při úpravě dobytčích trhů zrušení některých trhů v menších místech, hlavně u nás na Moravě a na jižní Moravě. Je to Veselí, Bzenec, Strážnice atd. Jako samosprávný činitel stavím se zásadně proti tomuto opatření, neboť zásahem tímto byly by těžce dotčeny příjmy našich obcí, plynoucí z těchto trhů. Tyto příjmy u některých obcí dosahují výše padesáti- až stotisícové a s těmito příjmy každá obec v každém roce určitě počítá. Naše předlužená obecní samospráva velmi těžce zápasí s obstaráváním svých příjmů, a kdyby i zde zákonným zásahem jí měly býti příjmy odňaty, znamenalo by to úplné její zhroucení.

Naše samospráva v důsledku povinností, které jí byly zákonem určeny a které by měl vlastně převzíti sám stát, jako je školství, chudinství, zdravotnictví, udržování veřejných budov atd., octla se v tíživé finanční situaci zvláště tam, kde na příkazy nadřízených úřadů stavěny byly školy, tyto stavby zaručeny byly funkcionáři obecními a nyní za tu dobrotu, kterou prokázali, aby se škola mohla postaviti, jsou tito funkcionáři žalováni, jejich majetek je zabavován a v exekučních dražbách prodáván. Zde bude nutno, aby vláda i ministerstvo školství poskytlo urychleně finanční pomoc na záchranu těchto postižených. Na Moravě máme těchto škol asi na 30 a staly se již případy, kdy krajské soudy daly souhlas, aby nejen obecní majetky byly prodávány, nýbrž i, jak už jsem podotkl, aby byly prodávány majetky obecních funkcionářů, kteří se za tyto stavby zaručili. Byla to Velká, Dubňany, Francova Lhota a další obce. (Posl. Bečák: Dubňany prodávají všecky obecní pozemky!) Ano, Dubňany prodávaly obecní pozemky, na kterých jsou postaveny chalupy jednotlivců a které nejsou ještě zaknihované. (Posl. Navrátil: Zabavují se obecní přirážky!) Konstatuji zde, že poplatníci obecní přirážky platiti nemohou a, jak správně kol. Navrátil říká, i ty přirážky, které se odvedou, nejsou obcím odváděny a jsou zabavovány na jejich dluhy, neboť poplatníci dluží daně několik let, věřitelé anuity na obcích soudně vymáhají a máme některé obce, které neobdržely za r. 1934 žádných obecních přirážek jen v důsledku toho, že občané nemohli platiti, anebo když platili, zase jim byly zabaveny.

Z uvedeného vidíme, že naše vláda a parlament musí se zabývati v nejkratší době otázkou pomoci zadlužené samosprávě, nemá-li dojíti k úplnému jejímu zhroucení. Při této debatě chci ještě poukázati na další důležité otázky svého kraje, jako je otázka kulturně technicko-zemědělská a vodní hospodářské stavby, jako regulace a meliorace.

Pokud se týká naší zemědělské kulturní techniky, zdá se mně, že je málo vybavená jak po stránce technické, tak snad příslušnými prostředky finančními, nebo snad je zde určitá zdlouhavost našich zemědělskotechnických orgánů, když na př. za celá 4 léta nemůžeme se my zemědělci dověděti, proč máme na jižní Moravě již několik let neúrodu brambor. Řeklo se nám, že neúrodu zaviňuje sucho a nějaká houba, která je v půdě, ale do dnešního dne čekáme od našich výzkumných ústavů poučení, jak ji odstraniti, a budeme snad čekati další 4 leta než se houba prozkoumá a vyzkoumá. Je zde proto potřebí, aby naše výzkumné ústavy urychleně pracovaly a své poznatky sdělovaly zemědělcům, aby byly odstraněny tyto národohospodářské škody.

Ve věci vodního hospodářství a provádění regulací na řece Moravě a chystaných s tím lučních závlah žádám p. ministra zemědělství, aby práce tyto prováděny byly urychleně a zavlažování luk v povodí řeky Moravy na ploše cca 6.000 ha luk uskutečněno bylo v době co nejkratší. Zde je potřebí, aby jednak urychleně bylo čeleno nezaměstnanosti v kraji tak přelidněném a jednak pomoženo tím tomuto kraji hospodářsky, když ze svých nyní saharově suchých luk budou míti zemědělci zajištěnou rentabilitu.

Dále pak dovoluji si učiniti dotaz na pana ministra zemědělství, proč práce na regulacích a závlahovém a splavném kanále na Moravě zadávány jsou zemským úřadem v Brně a ministerstvem zemědělství jednotlivým podnikatelským firmám a neprovádějí se v režii, jak tomu bylo doposud. Tyto firmy oferují lacino, podbízejí, aby práce dostaly, ačkoliv již předem ví, že za oferované ceny nebudou moci pracovati, a jakmile práci dostanou, odnese tuto láci především nezaměstnané dělnictvo. Je přímo neslýchané, jak tito zaměstnavatelé při těchto pracích dělnictvo využívají a jak stlačují dělnické mzdy. Při akordní práci, takové dřině, vydělá dělník nejméně 15 až 16 Kč za 8 hodin, za těch 8 hodin musí vykopati a naložiti 6 metrů krychlových hlíny do hloubky 1˙40 m za 2˙30 až 2˙70 Kč 1 m³, t. j. 13˙80 Kč až 16˙40 Kč při tak namáhavé práci, při této dřině. Z toho se mu srazí na nemocenské, a tak si račte vypočítati, kolik mu z toho při té dřině zůstane. Proto žádám p. ministra zemědělství, aby nařídil zemskému úřadu jako stavebníku kanálu v zemi Moravsko-slezské, aby dojednal slušné minimální mzdy s podnikateli pro dělnictvo. Zároveň upozorňuji p. ministra soc. péče, aby této záležitosti jeho resort věnoval svoji pozornost, neboť ministerstvo soc. péče na práce tyto dává svůj příspěvek.

Dále žádám p. ministra zemědělství, aby těm majitelům pozemků, kteří postupují své pozemky na plavební kanál, stanovena byla stavebním zemským úřadem řádná náhrada a odškodnění za tyto pozemky, neboť mnozí z těchto ztrácejí a dávají veškerou svoji výměru luk a zahrad na tyto účely. Je nutno, aby ztráty byly jim plnou hodnotou nahrazeny.

Ke konci nemohu opomenouti zmíniti se o našem ovocnářství, sadařství a vinařství, na kterém jest v tomto projednávaném státním rozpočtu velmi malými položkami pamatováno. Toto odvětví zasluhovalo by více podpory se strany státu. Když však nemůže býti tato položka zvýšena, žádáme alespoň pana ministra financí, aby předložil urychleně vládě a sněmovně k projednání vládní návrh zákona o úpravě daně z ovocného hroznového vína a ovocných šťáv, jako je slivovice. Zákonem tímto dostalo by se pěstitelům vinic daňových úlev, aby za svou těžkou dřinu a práci na vinicích a sadech nemusili z tohoto svého vlastního občerstvení platiti vysoké daně.