Dovolil jsem si jen krátce a stručně přednésti stesky a bolesti našeho zemědělského stavu a svého slováckého kraje a jsem přesvědčen, že vláda ujme se těchto oprávněných a spravedlivých požadavků našich. Víme, že stát náš má velké povinnosti, ale při dobré vůli může též býti mnoho se strany státu pro náš zemědělský stav vykonáno. Z důvodů těchto, aby stát splniti mohl oprávněné naše požadavky, hlasovati bude naše čsl. strana lidová pro státní rozpočet na r. 1935, jsouc si plně vědoma plné odpovědnosti vůči svému občanstvu a poplatnictvu. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Lanc.

Posl. Lanc: Slavná sněmovno! Již několikrát jsem poukazoval s tohoto místa na překotně prováděnou racionalisaci v uhelném průmyslu a dožadoval jsem se, aby byly kladeny určité meze tomuto nepředloženému počínání majitelů dolů. Důsledky překotně prováděné racionalisace v uhelném průmyslu projevují se v omezování počtu pracovních směn, propouštěním nebo vysazováním horníků na střídavou dovolenou. Dnešní poměry v uhelném průmyslu ukazují, že technické vymoženosti, které mají sloužiti zájmům celé veřejnosti a namáhavou práci dělníka ulehčovati, vyřazují manuelní pracovníky z výrobního procesu a jsou jednou z hlavních příčin nezaměstnanosti v našem státě. Toto tvrzení potvrdil také p. ministr veř. prací dr Czech, který ve své obsáhlé zprávě v rozpočtovém výboru mimo jiné uvedl, že dnešní neutěšené poměry hornictva nejsou zaviněny pouze těžkou hospodářskou krisí, nýbrž z velké části racionalisací. Statistický přehled o počtu zaměstnanců a výrobě uhlí ve 2 největších uhelných revírech v Československu dokazuje, že právě překotně prováděná racionalisace je příčinou hospodářské krise nejen u nás, nýbrž i v druhých průmyslových státech.

V kamenouhelných dolech ostravsko-karvínských bylo r. 1920 zaměstnáno celkem 45.375 dělníků, vytěžilo se 7,587.711 tun kamenného uhlí a průměrný pracovní výkon činil 6˙26 q uhlí na osobu a den.

R. 1933 bylo v tomto uhelném revíru zaměstnáno o 14.946 dělníků méně a při tom se vytěžilo ještě o 83.269 tun kamenného uhlí více. Průměrný pracovní výkon se r. 1933 zvýšil o 8.47 q na osobu a den, t. j. o 135% proti r. 1920. (Slyšte!)

V hnědouhelném revíru severočeském bylo r. 1920 zaměstnáno 36.466 dělníků, těžba činila 14,768.801 tunu hnědého uhlí a průměrný pracovní výkon 14˙07 q na osobu a den.

R. 1933 bylo zaměstnáno v severočeských uhelných dolech o 13.479 dělníků méně, ale pracovní výkon stoupl o 10˙17 q na osobu a den a na mzdách dělníků bylo v tomto revíru vyplaceno o 205,406.269 Kč méně než r. 1920. (Výkřiky.) V tom neuvádím počet a mzdy skrývkových dělníků.

V těchto dvou největších uhelných revírech v republice bylo r. 1933 zaměstnáno o 28.425 zaměstnanců méně než r. 1920. Tento stručný přehled dokazuje, že v Československé republice jsou horníci za zvýšení pracovního výkonu ještě trestáni omezováním počtu pracovních směn a propouštěním.

Další trvání neutěšených poměrů hornictva a finanční tísně samosprávných svazků v hornických krajích je zaviněno částečně také zákonem o stabilisačních bilancích (Výkřiky.), který umožňuje majitelům dolů, aby nadměrnými odpisy zakrývali dosažené zisky a horníky poškozovali. Dokladem tohoto tvrzení je přehled bilancí několika význačnějších uhelných společností v republice.

Česká obchodní společnost, jejímž předsedou je pan dr Preiss, měla r. 1926 20 mil. Kč akciového kapitálu. Bilanční hodnotu majetku vykázala k 31. prosinci 1926 částkou 16 mil. Kč. R. 1927 nadhodnotila si tato společnost svůj majetek o 48 mil. Kč. R. 1926 vykázala 19,900.000 Kč hrubého zisku, odepsala z majetku 1 mil. Kč, na daních zaplatila 10,500.000 Kč a vykázala při tom ještě 5,300.000 Kč čistého zisku. R. 1931 vykázala tato společnost hrubý zisk o 6,800.000 Kč vyšší než r. 1926, odepsala z majetku o 3,700.000 Kč více, na daních zaplatila o 6 mil. Kč méně - to jsou důsledky zákona stabilisačního (Výkřiky.) - ale čistý zisk vykázala částkou 5,300.000 Kč jako r. 1926. Česká obchodní společnost, tato vlastenecká společnost, jak se mnohdy říká, odepsala v 7 letech celkem 26,200.000 Kč z majetku, to je o 11 mil. Kč více, než činil její akciový kapitál r. 1926. (Slyšte!)

Severočeská uhelná společnost, která měla r. 1926 akciového kapitálu 20 mil. Kč, vykazovala v tomto roce bilanční hodnotu majetku částkou 108 mil. Kč. R. 1927 nadhodnotila si majetek stabilisační bilancí o 212 mil. Kč. Tato Severočeská uhelná společnost, která měla r. 1926 akciového kapitálu pouhých 20 mil. Kč, odepsala z majetku v posledních 6 letech 94,800.000 Kč, t. j. o 74,800.000 Kč více, než činil její akciový kapitál r. 1926.

Mostecká uhelná společnost, která měla akciového kapitálu pouhých 16 milionů Kč, zvýšila r. 1920 akciový kapitál o 8 mil. Kč vydáním nových 20.000 akcií a mimo to bezplatným nakolkováním starých akcií ze 200 na 400 Kč zvýšila akciový kapitál o dalších 16 mil. Kč. R. 1926 činila bilanční hodnota majetku této společnosti 122,039.000 Kč, r. 1927 nadhodnotila si tato společnost majetek o 203,161.000 Kč. (Slyšte!) Během 6 let odepsala tato Mostecká uhelná společnost celkem ze svého majetku 122,800.000 Kč, t. j. o 98,800.000 Kč více, než činil splacený akciový kapitál r. 1926.

Západočeský báňský akciový spolek, jehož předsedou správní rady je p. posl. inž. Novák, měl r. 1926 akciového kapitálu 50 mil. Kč a 31. prosince 1926 vykazoval bilanční hodnotu majetku částkou 26 mil. Kč. R. 1927 nadhodnotil si svůj majetek o 236,400.000 Kč. Tento západočeský báňský akciový spolek odepsal ze svého majetku během 6 let 75,200.000 Kč, t. j. o 25,000.000 Kč více než činil jeho akciový kapitál r. 1926. Na daních zaplatila tato společnost r. 1928 4,700.000 Kč a r. 1933 pouze 1,800.000 Kč.

Pražská železářská společnost, jejímž místopředsedou správní rady je zase p. posl. inž. Novák, měla r. 1926 akciového kapitálu 72,000.000 Kč. Bilanční hodnotu majetku vykazovala r. 1930 částkou 180,500.000 Kč, kterou 1. ledna 1931 stabilisační bilancí nadhodnotila o 250,000.000 Kč. Tato společnost odepsala z majetku za 6 let 120,200.000 Kč, t. j. o 48,200.000 Kč více, než činil její akciový kapitál r. 1926.

Duchcovsko-podmokelská dráha, která měla akciového kapitálu 20,000.000 Kč, vykázala r. 1926 bilanční hodnotu svého majetku částkou 29,400.000 Kč. R. 1927 nadhodnotila si svůj majetek o 53,000.000 Kč. Za posledních 5 let odepsala ze svého majetku částku 38,700.000 Kč, to je o 18,700.000 Kč více, nežli činil její akciový kapitál v r. 1929.

Báňská a hutní společnost, která měla akciového kapitálu 100 mil. Kč, vykazovala v r. 1926 bilanční hodnotu svého majetku celkovou částkou 310 mil. Kč. V r. 1927 nadhodnotila tato společnost svůj majetek stabilisační bilancí o 691,521.126 Kč. Za 8 roků odepsala tato Báňská a hutní společnost ze svého majetku částku 794,700.000 Kč, to je o 694,700.000 Kč více, nežli činil její akciový kapitál v r. 1926.

Těchto sedm uhelných společností mělo dohromady akciového kapitálu 306 mil. Kč, bilanční hodnotu majetku vykazovaly před stabilisačními bilancemi částkou 794 mil. Kč. Stabilisačními bilancemi nadhodnotily svůj majetek o 1.693 mil. Kč a z majetku odepsaly 1.274,600.000 Kč. (Výkřiky.)

Tento úsekový, pouze bilanční přehled několika uhelných společností dokazuje, jak velké chyby dopustila se vláda občanských stran v r. 1927 tím, že nedbala varovného hlasu zástupců socialistických stran a poskytla daňovou reformou novou úpravu finančního hospodářství samosprávných svazků a stabilisačními bilancemi akciovým společnostem dalekosáhlé výhody na účet sociálně nejslabších vrstev, na účet státu a samosprávných svazků. (Výborně! - Potlesk.)

To byly také důvody, proč socialisté v r. 1926 z vlády vystoupili, poněvadž s poskytováním výhod pouze hospodářsky silným korporacím na účet celku nemohli souhlasiti. Nemohu však pochopiti, proč a z jakých důvodů nechce se dnes přiznati v době mimořádně těžkých poměrů, že tyto 3 zákony ze dne 15. června 1927 byly sociálně nespravedlivé a že v zájmu veřejném a národohospodářském je novelisace těchto zákonů nezbytnou nutností (Tak jest!), nemají-li sociálně nejslabší vrstvy, samosprávné svazky a státní pokladna býti nadále poškozovány. (Výborně! - Potlesk.)

Jménem čsl. nár. socialistické strany žádám důrazně, aby novelisace zákona o stabilisačních bilancích byla s největším urychlením v zájmu státu a národa provedena. (Výborně! - Výkřiky.)

Rovněž tak přehled o výrobní a prodejní kalkulaci uhelného průmyslu dokazuje, že zkrácení pracovní doby v uhelných dolech na 6 hodin denně je proveditelné. Také pan předseda vlády Malypetr ve svém exposé uvedl, že jedním z prostředků, zmenšujících nezaměstnanost, jest lepší rozdělení práce zkrácením pracovní doby ve vhodných oborech podnikání. Tímto vhodným oborem je jistě uhelný průmysl. (Výkřiky posl. Mikuláše.) S povděkem jsem uvítal prohlášení p. předsedy vlády, že je nutno přikročiti od slov k činům, a proto apeluji na vládu, aby zkrácení pracovní doby v uhelných dolech na 6 hodin denně bylo zmocňovacím zákonem provedeno a uhelné doly postupně zestátněny. (Výkřiky posl. Hatiny.) Naše přírodní bohatství musí sloužit k prospěchu celého národa a nikoliv pouze ku prospěchu několika hospodářsky silných jedinců. (Potlesk.) Zkrácení pracovní doby v uhelných dolech na 6 hodin denně a ve všech ostatních průmyslových odvětvích na 7 hodin denně, jak návrhem zákona tisk 1359 poslanecký klub čsl. strany nár. socialistické doporučuje, jest nejúčelnější opatření proti katastrofálním následkům racionalisace a nezaměstnanosti v našem státu. Jsem pevně přesvědčen, že jediné zkrácením pracovní doby a pensionováním všech přestárlých ve státní a soukromě službě bude dána možnost mladé lidi zaměstnati.

Pro charakteristiku doby je velmi příznačné, že zástupce Svazu průmyslníků p. posl. Hodáč, který se vždy a při každém jednání o zlepšení existence dělníků stavěl proti (Slyšte!), mluvil minulý týden na veřejném projevu v Lucerně, kde podle novinářských zpráv volal po sociální spravedlnosti a aby byla vrácena lidu práce. (Výkřiky posl. Jos. Tůmy.) Ti, kteří vyhodili na dlažbu tisíce dělníků, dneska volají, aby lidu byla vrácena práce! (Potlesk.) Domnívám se, že zástupce průmyslníků, p. posl. dr Hodáč bude mít v dnešní mimořádné těžké době dostatek možnosti, aby nejen na veřejné schůzi v Lucerně, nýbrž také ve Svazu průmyslníků smysl pro sociální spravedlnost hlavně u p. dr Preisse propagoval a zkrácení pracovní doby prosazoval. (Výborně!)

K otázce obilního monopolu. Zřízením obilního monopolu se zajistila rentabilita zemědělské výroby a proto také my, zástupci dělníků, plným právem žádáme, aby také byla zajištěna rentabilita veškeré ostatní výroby a při tom provedena stabilita dělnických mezd zavedením minimálních týdenních platů. (Potlesk.)

K problému rekultivace devastované půdy v hnědouhelném revíru severočeském. V našem hnědouhelném revíru severočeském, který se táhne od Ústí nad Labem až k Chomutovu, máme dnes 42.000 nezaměstnaných a nejméně stejně takový počet omezeně pracujících. A při tom v tomto kraji máme 13.000 ha devastované půdy.

Na tento národohospodářský problém jsem již také několikráte poukazoval a také druzí kolegové našeho klubu a provádění rekultivace pro zmírnění nezaměstnanosti jsme doporučovali.

Vážené dámy a pánové! Žijeme v době mimořádně těžké, která vyžaduje také určitého mimořádného opatření. Pro mimořádné opatření má vláda zmocňovací zákon. Apeluji proto na vládu, aby zmocňovacím zákonem provedla zkrácení pracovní doby v uhelných dolech na 6 hodin denně a také zmocňovacím zákonem povinnost rekultivace devastované půdy majitelům dolů prostě uložila. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi: na dnešní a zítřejší den posl. Krehan, Kliment; do konce tohoto týdne posl. Fedor.

nemocí posl. dr Bacher.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Fedora na dny 27. a 28. listopadu 1934, posl. dr Bachera a Prokopa na včerejší den.

mezi schůzí vládní návrh 2768.

Místopředseda Stivín sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pátek dne 30. listopadu 1934 o půl deváté hodině ranní s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2750) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1935 (tisk 2760).

2. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 ústavní listiny k projednání usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189 II).

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dohoda mezi republikou Československou a Spolkovým státem Rakouským o odbavování lázeňských a turistických propagačních tiskovin, sjednaná výměnou not v Praze dne 29. května 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. června 1934, č. 103 Sb. z. a n. (tisk 2673).

4. Doplňovací volba náhradníka výboru inkompatibilitního.

5. Doplňovací volba náhradníků volebního soudu.