Poplatníci, myslím, že všichni, právem si stěžují také, že odvolání proti určení zdaňovací základny se naprosto nevyřizují tak urychleně, jak by bylo zapotřebí, aby se zde vůbec dospělo ke spravedlivějšímu vyměřování daní. Způsob zaknihování daňových nedoplatků poskytuje rovněž důvod k velkým stížnostem, poněvadž jsme stále svědky, že snad pro vyřazení starých, zkušených a vyškolených úředníků u berních úřadů nové síly asi naprosto nedorostly své práci a tak dochází k zaknihování daňových nedoplatků, i když tyto daně byly již zaplaceny, nebo při novém zaknihování daňových nedoplatků bývají zaknihovány i staré zaplacené nedoplatky. Výmaz daňových nedoplatků trvá tak dlouho, že zatím bývá podkopána úvěrová schopnost poplatníka. Rovněž docházejí stížnosti na nesprávné zaknihování vykonané platby daní. Ta se přes opětované stížnosti provádí tak, že se daňové platy, konané výslovně na účet na příklad dlužné daně z obratu, nezapočítávají na účet daně z obratu. Zde postupují berní úřady naprosto bezohledně a provádějí odpisy tam, kde to považují za účelné, což vede k zaknihování, která nejsou v zájmu ani finančních úřadů, ani obyvatelstva daně platícího.

Zvláštní kapitolou jest krutost s jakou se provádějí berní exekuce a jistě jest i zde velmi mnoho členů této sněmovny, kteří by z vlastní zkušenosti mohli o této kapitole promluviti. Musíme konečně žádati, aby se zde postupovalo s přiměřeným ohledem a především, aby i o žádostech o poshovění daní, jsou-li dodržena zákonitá ustanovení, nerozhodovaly berní úřady, nýbrž berní správy, neboť přece berní úřady nemohou naprosto nahlédnouti do majetkových a výdělečných poměrů poplatníka. Dalším důvodem ke stížnosti jsou ustanovení tak zvaného zákona o opravách domů, které mají účinek bohužel nikoliv ve prospěch majetníků lázeňských domů. Zde by byl nejvyšší čas pomoci tomu novelováním a sice měla by se ustanovení tohoto zákona rozšířiti na všechny budovy bez rozdílu a především měly by se lhůty přiměřeně prodloužiti, aby majetníci domů mohli činiti nárok i na blahodárné účinky tohoto zákona, ze kterých jsou dnes ještě vyloučeni.

Několikráte zaujali jsme stanovisko i ke katastrofální nezaměstnanosti v našich oblastech. Úmyslně jsem zde uvedl podrobnosti, abych dokázal, jak se lidem v našich krajinách ztěžuje, aby osobně zasáhli vůbec do rozmnožení prací, které se mají provésti. Kdyby se jednotlivému podnikateli umožnilo spravedlivým prováděním daňového zákona míti uvolněny přiměřené peníze nebo je uvolniti, aby je pak dosadil do vlastního podniku bez rozdílu, jde-li o podnik průmyslový, o majetek domovní, o obchod nebo živnost, jistě by se již takto mohla odstraniti aspoň část nezaměstnanosti. Ovšem při katastrofálním vývoji nezaměstnanosti a především v posledních měsících v naší domovině, kde jsou dnes okresy, ve kterých již 31% veškerého obyvatelstva okresu jest bez zaměstnání, mohou jen velká a rychle působící opatření vlády úspěšně přispěti k úlevě. S velkým uspokojením přijali jsme slib pana předsedy vlády v rozpočtovém výboru, stejně i stanovisko správce hospodářského oddělení presidia ministerské rady, jenž právem zdůraznil sociální bídu v německých pohraničních krajinách a se zřetelem na zradikalisovanou náladu v těchto hladových okresech právem žádal rychlého opatření práce, aby již z důvodu státnické rozvahy přizpůsobil životní úroveň v těchto oblastech úrovni sousedních oblastí po oné straně hranice. Nesmíme zapomínati, že jen od r. 1930 1800 továren uzavřelo své brány a že v těchto okresech jest velmi málo příležitosti k práci proto, že podnikatelé jsou většinou vyloučeni ze státních dodávek a prací. Prosím, abyste uvážili, že se nyní provádějí jisté přestavby pro zřízení nové telefonní ústředny v Karlových Varech a že stavební práce nebyly zadány jednomu z četných, od roku již nezaměstnaných karlovarských stavitelů, nýbrž staviteli pražskému.

To jsou ovšem poměry, které se nedají udržeti a takto nelze odstraniti nezaměstnanost v našich krajinách. Žádáme tedy o rychlá opatření, především pro okresy, které mají nejvíce nezaměstnaných. To jest požadavek, který jest jistě sociální a jehož provádění podle mého mínění musí býti co nejrychleji zahájeno, nemá-li dojíti přímo ke katastrofě. Hospodářství mohlo by býti v těchto oblastech rozhýbáno zřízením tak zvaných pomocných prací pro nezaměstnané, jak je po léta žádám, při čemž požaduji, aby vláda podle svého uvážení přiměřený počet okresů se zřetelem na jejich sociální poměry prohlásila za okresy nezaměstnaných a aby podle nějakého zákona dělníci z těchto okresů, pokud jde o ustanovení péče o nezaměstnané, byli vyňati z dosavadního zákonodárství a aby se při uznání a dbání jejich dosavadních nároků podnikl pokus s nezaměstnanými z těchto okresů začíti zcela určité produktivní práce. Provozní kapitál ku provedení těchto prací mělo by poskytnouti ministerstvo sociální péče z platných příspěvků na podpory v nezaměstnanosti, ze zvláštních částek, jimiž by přispěla vláda a ze spojení všech podpůrných akcí, které by měly býti zahájeny především v těchto okresech a věnovány společnému dílu; vycházím z úvahy, že i když se vrátí normální poměry, pro přeměnu celého světového hospodářství část nezaměstnaných nebude již vůbec nikdy zařazena do pracovního procesu, tak na př. dělníci, kteří byli zaměstnáni v určitém vývozním průmyslu, a že se pro tyto dělníky, které nazývám "dělníky na novině", musejí vytvořiti nové možnosti k živobytí, a to již nyní souběžně s příspěvky, které se dosud vydávají na podporu nezaměstnaných, aby se těchto peněz užilo zároveň k pracím rekultivačním, k osidlovacím akcím, k osidlování dělníků omezeně pracujících atd., aby se tak zároveň nezaměstnaným lidem, kteří nemají již naděje, že budou příště zařazeni do normálního pracovního procesu, vytvořily nové životní možnosti a nové životní základy, a to při spolupráci všech povolaných vrstev, jak vlády, tak i všech jiných sborů.

Pro oživení hospodářství všeobecně bude ovšem zapotřebí rozsáhlé podpory vývozu, zvýšení kupní síly spotřebitele, aby se kupní síla nejen udržela, nýbrž zase i obnovila, a se vší rozhodností musíme již s tohoto místa protestovati proti novému, aspoň ohlášenému - nemohu míti za to, že zamýšlenému - útoku na úředníky a zaměstnance s pevným platem, jenž má záležeti v tom, že mají býti přibráni, aby sanovali obce. Bylo by úplně pochybené přirážkami k důchodové dani vytvořiti nové prameny příjmů pro sanaci obcí. Obecní finance mohou býti sanovány jen spravedlivým vyrovnáním mezi státem a samosprávnými sbory. Není možno, aby v minulých 15 letech byly obcím přidělovány stále další nové obory působnosti, při čemž se jejich příjmy stále omezovaly a zkracovaly.

Bude nutno, jak jsem se již zmínil, přikročiti k rychlé sanaci oněch peněžních ústavů, které především přicházejí v úvahu pro nové oživení hospodářství v našich oblastech, ale také učiniti všechna opatření, která jsou ohlášená, ale ještě neměla praktických účinků, aby se udržely uvolněné peníze všech lidových peněžních ústavů. Jen při spolupráci všech rozhodujících činitelů bude možno vůbec v klidu prožíti nejtěžší zimu v krisi, která nám nastává a pomoci našim nezaměstnaným, pokud to za daných poměrů jest vůbec možné.

Při této příležitosti nutno pomýšleti i na stav obchodníků a živnostníků, který tímto vývojem rovněž těžce trpí, a bude nutno poskytováním levných úvěrů umožniti, aby se hospodářství v těchto vrstvách rozhýbalo. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)

Ke konci bych rád prohlásil, že se zřetelem na tyto vývoje nepovažujeme již nynější sněmovnu za povolanou, aby vyřešila všechny tyto naléhavé hospodářské otázky, poněvadž ve svém nynějším složení jednak nepředstavuje již pravé nálady lidu, jednak volební nervosa na české straně, jak to ukázaly úžasné události z posledních dnů, jako následek obou známých ministerských výnosů, sotva již umožňuje stranám i k práci ochotným a rozvážnými muži vedeným, aby nepodléhajíce vlivu lidové nálady vybičované důvody čistě volebně politickými, učinily svá vládní a správní opatření. Pro tak nezbytně nutné vybudování styků mezi oběma národy této země bylo by však naléhavě nutno, aby se ve společné práci pracovalo na zdolání hospodářské krise a na vytvoření základů tak nutných pro mírový vývoj v Evropě při uskutečnění hesla "rovní mezi rovnými". Domníváme se, že se zde jen rychle provedenými novými volbami jak s německé, tak i s české strany poskytne možnost mužům obou národů, požívajícím důvěry obyvatelstva, aby nepodléhajíce žádné volební nervose konečně našli cestu k dorozumění mezi oběma národy, a to jak ku blahu obou národů, tak i státu.

Při hlasování o rozpočtu budeme podle svého směru hlasovati v prvním čtení pro první kapitolu rozpočtu, ve druhém čtení odevzdáme své hlasy proti rozpočtu. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. inž. Nečas. Dávám mu slovo.

Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Letos na jaře vzbudila jistý rozruch ve veřejnosti poznámka pana předsedy vlády Malypetra o poslancích manekýnech. Ti všichni však, kdo nechtějí viděti v parlamentu jenom pouhý bezduchý nástroj a v poslancích kývaly, uvítali tento jeho projev, neboť fakticky znamená výzvu k činorodé kritice a k iniciativnosti. Budiž mi dovoleno, abych ve smyslu této výzvy jako člen klubu poslanců soc. demokratické strany dělnické pronesl několik poznámek a podnětů, které se týkají zejména hospodářského oživení a boje proti tomu nejhoršímu zlu v naší republice, kterým je nezaměstnanost.

Domníváme se především, že by bylo třeba zjednati pořádek proti nejhoršímu zlořádu v naší republice, kterým jsou v dnešní formě kartely. Kartely znamenají dnes u nás ohromný hospodářský kolos, neboť dnes je zaregistrováno již 678 kartelových úmluv. Dobře a účelně soustředěná výroba by mohla pomáhati celému našemu hospodářství, kartely v dnešní formě však velmi škodí, jak ukáži na několika příkladech. Právě minulý týden byla učiněna zmínka o této věci také několikrát v rozpočtovém výboru i ve výboru zemědělském, když šlo na př. o jeden z největších kartelů, totiž cukrovarnický. Jak vyhlížejí poměry v tomto kartelu, ukáže tato okolnost: Jedna z největších společností cukrovarnických je Česká cukrovarnická společnost. Od r. 1918 do r. 1929 pracovala tato cukrovarnická společnost s kapitálem z počátku 8 mil., později 44 mil., avšak za tuto dobu dostali akcionáři vyplaceno na dividendách přes 65 mil. a na tantiemách pres 7 1/2 mil. Díváme-li se na vzrůst kapitálu, vidíme, že se jím nejen zúročil 10% celý kapitál vložený, ale nad to že na dividendách a tantiemách dostali tolik, jako činil celý kapitál dohromady, a ještě jim zůstal v rukou celý ohromný majetek s novým moderním zařízením. Jiné cifry udal nám ředitel Lustig ve známé brožuře, kde ukazuje na to, že za posledních pět kampaní od r. 1927 do r. 1933 činí celkový větší zisk na tuzemské ceně cukru, který se ovšem rozděluje na různé složky hospodářské, i na karteláře, 3.600 mil. Kč. (Slyšte!)

Tyto údaje, o nichž hovořím, nebyly nikde popřeny a přáli bychom si, aby byly vysvětleny. Uznáváme, že s druhé strany jsou zde i seriosní hlasy, které mluví, že tolik a tolik činí náklady na daně, tolik že činí nálady za cenu řepy, že se hradí ztrátový export a různé jiné složky celého výrobního procesu. Avšak to přece jen nestačí a my bychom chtěli zde znáti údaje kartelové komise, a nač dnes čeká celá poctivá veřejnost československá, je to, že chceme, aby z kartelové komise byly výsledky šetření publikovány. My dobře rozeznáváme mezi tím, co je obchodní tajemství a co je lichva, a zde si přejeme, aby byl činěn také rozdíl a přejeme si, aby v kartelové komisi přestal požadovaný systém jednomyslnosti. Systém jednomyslnosti, to je systém polského "nie pozwalam", to znamená pohřbení jakékoliv aktivity kartelové komise.

Přejeme si tedy, aby byly výsledky kartelové komise, zejména v otázce cukerní, zveřejněny, neboť jakákoliv pravda nemůže býti strašnější dnešního stavu anarchie a dnešního stavu nejistoty a obav.

Jiná věc, která tak ilustruje dnešní poměry - a tu vybírám sice nezkartelované předměty, ale na které se může aplikovati zákon o kartelech - je pivo, a sice Smíchovský pivovar. 11. t. m. rozdělovaly se dividendy a superdividendy tohoto Smíchovského pivovaru. Před 10 lety, vlastně r. 1922, stála akcie 400 Kč a dne 11. t. m. vyplácelo se na každou tuto akcii 200 Kč dividendy a 1.100 Kč superdividendy. (Slyšte!) Cena akcie se za 10 let zdesateronásobila a na burse je dnes ani za tu desateronásobnou cenu nemůžete dostat.

Na základě §u 17 kartelového zákona, i když nespadá pivo a pivovary pod kartely, bylo by možno zasáhnouti, neboť tímto paragrafem se dává vládě možnost upravovati nepřiměřeně vysoké ceny všude tam, kde se nedá uplatniti volná soutěž.

Tak bychom mohli probírati uhlí, železo, papír, stavební hmoty a všechny jiné zkartelované předměty a zjistili bychom, že dnes bylo by možno, aby dělníci i zemědělci dostávali více za svou práci, že dále předměty zkartelované mohly by být lacinější, aby se tím zdvihl konsum, aby stát dostal více na daních a měl z věci prospěch. Je ovšem potřebí jednoho: je potřebí, aby v kartelové komisi byl zrušen mnou již kritisovaný systém jednomyslnosti, poněvadž ten zabíjí jakoukoliv činnost kartelové komise. Dále je třeba, aby usnesení kartelové komise byla publikována, aby byla vystavena kontrole veřejnosti a aby výsledky kartelové komise byly s majoritním a, je-li třeba, i s minoritním votem předkládány vládě, která by potom z nich vyvodila další důsledky.

Druhá veliká otázka, na kterou si dnes dovolujeme upozorniti zejména pana ministra financí, se týká nepořádků v daních a daňových nedoplatků. To je věc, za kterou již téměř 10 let bojuje generální zpravodaj rozpočtu posl. Remeš, který s neobyčejnou houževnatostí přednášel vždy cifry o této věci v rozpočtovém výboru i v plenu sněmovny. Konečně po mnoha letech podařilo se přece zjednati jistou nápravu - a bylo zde o tom dnes ráno hovořeno - v tom směru, že bude vytvořen nový štáb úředníků, bude jich něco přes 1.000, a my bychom si zejména přáli, aby se věnoval především vyřizování rekursů a druhá věc, která je neobyčejně důležitá aby šel na velké poplatníky, aby šel tam, kde se dá opravdu něco vzíti. Veřejnost dnes již ani nechce slyšet o 6miliardové pyramidě nedoplatků daňových, přála by si slyšet o prostředcích, jimiž bychom mohli nedoplatky velkých daňových defraudantů dostat pod střechu, aspoň z valné části.

K podnětům, jež zde byly dnes ráno vysloveny panem generálním zpravodajem posl. Remešem, připojil bych ještě některé. Jde o podněty, které jsou obsaženy v programu hospodářského oživení, jejž vydala národohospodářská sekce při straně sociálně demokratické koncem minulého roku. Jsou to konkretní věci a upozorňujeme na ně pana ministra financí, neboť při jejich aplikaci získala by státní pokladna a zejména také poctivé poplatnictvo.

Další problém, na nějž si dnes dovolujeme s tohoto místa upozorniti, je problém nového, moderního zadávacího řádu. To je otázka neobyčejné důležitosti. Velké důležitosti proto, poněvadž se nám v poslední době množí bez ustání různé korupční a jiné neblahé aféry. Nový, moderní zadávací řád by působil preventivně, ne jako to vidíme nyní, že se vinníci stíhají dodatečně. To je nutné, bezpodmínečně nutné, stojíme za tím, podporujeme a chválíme to. Nový zadávací řád by však ve velkém působil k očistě hospodářského života preventivně. V tomto moderním, novém zadávacím řádě, jejž jsme vypracovali a předložili parlamentu prvního dne po prázdninách na stůl, žádáme zveřejnění jednání při zadávání staveb i při jejich dokončení, resp. při kolaudaci. Žádáme v něm ochranu dělnictva, žádáme ochranu všeho poctivého podnikání, neboť si přejeme - a to je dnes snad nejdůležitější - aby byl učiněn konec nešvaru s nejlacinější nabídkou. Nejlacinější bývá často nejdražší, neboť když jsou ceny podbízeny, nemůže se řádně platit dělníkům, dělníci se drou, dává se špatný materiál a různými jinými machinacemi hledí podnikatel dostati to, co ztratil podbízením. My naléhavě prosíme pana předsedu vlády, aby návrh Klubu poslanců soc.-demokratických o moderním zadávacím řádě, který je pečlivě propracován, nadstranicky, nehledí k žádným egoistickým zájmům, který je vypracován s hlediska všeobecného zájmu, byl dán ihned na program jednání, neboť to je předpokladem i jakýchkoliv budoucích větších prací, ať státních nebo samosprávných. Přejeme si, aby tento nový moderní zadávací řád se vztahoval jak na práce státní, tak i na práce samosprávné.

Budiž dále dovoleno, abych s tohoto místa upozornil na to, že Klub poslanců soc.-demokratické strany dělnické představuje si, že i oživení hospodářského života a přemožení krise mohlo by vzejíti z nápravy ve věcech finančních a měnových. Budiž dovoleno, aby zde tlumočil jednomyslné včerejší usnesení Klubu poslanců soc.-demokratické strany dělnické, které vyznělo v ten smysl, že si přejeme, aby se pracovalo k tomu, aby se změnil statut Národní banky tak, aby bylo možno prováděti operace na volném trhu.

Operace na volném trhu podle našeho názoru jsou tím opatřením, které usnadní rozmnožení zdravých peněz, a dosti peněz, bez jakýchkoliv postranních a nekontrolovaných cest. To je opatření, které přispěje ke snížení úrokové míry a vrátí důvěru veřejnosti ve státní papíry. A to jsou vlastní předpoklady hospodářského oživení a překonání krise. Tam se musí začínat.

Pan ministr financí zaujal v sobotu v rozpočtovém výboru k operacím na volném trhu stanovisko zamítavé. Pronesl tu výroky, které v posledních měsících byly v našem tisku mnohokráte pronášeny a mnohokráte zase přívrženci operací na volném trhu vyvráceny. Stojí tu názor proti názoru.

Pan ministr financí se dotkl při tom příkladu Anglie. Přívrženci operací na volném trhu mohli by ovšem zde uvésti řadu protidůvodů. Pan ministr financí se nedotkl druhých anglosaských zemí, Ameriky, Australie, kde se s velkým úspěchem tyto věci provádějí, nedotkl se severských států, Dánska, Švédska, kde operace na volném trhu znamenala takové oživení hospodářského života, že Švédsko, které mělo vrcholnou krisi v lednu 1933, po zavedení těchto operací se úplně zotavilo a počet nezaměstnaných tam klesl téměř na minimum.

Je zajímavo procítat oficielní publikaci dánské banky. Tato cedulová dánská banka podle oficielní publikace - budu to říkat doslova - provedla v minulých letech těžké nákupy státních obligací na volném trhu. Tím podporovala snížení úrokové míry, což způsobilo nadbytek peněz v bankách a spořitelnách.

A bude zajímat naše odpůrce operací na volném trhu, že nedošlo tam k žádné inflaci, naopak k upevnění peněžního trhu, k rozhojnění prostředků a k velkému oživení hospodářského života přes to, že tyto severské státy prožívaly v minulých dvou letech často doby neobyčejně zlé.

Budiž dále dovoleno, abych se dotkl ještě jedné velké otázky, to je otázky veřejných investic a soukromého stavebního ruchu. Představujeme si, že oživení hospodářského života vedle věcí měnových a finančních, o nichž jsem právě hovořil, může vzejít z oživení exportu a některých velkých otázek soc. politických, o nichž budou hovořiti druzí kolegové mého klubu. Proto je přecházím. Vedle toho by bylo radno použíti, stejně jako toho používaly druhé státy, také vydatných prostředků k lámání krise, jimiž jsou veřejné práce.

Považuji za svou povinnost vyvrátiti při tom námitky, které i s míst velmi vážných, oficielních, byly často pronášeny proti veřejným pracím, které se koncentrovaly, řekl bych, v poslední době ve dvou bodech. První bod byl ten, že veřejných prací bylo málo používáno v druhých státech, a kde jich bylo používáno, že zklamaly nebo nesplnily naděje. A druhá velká námitka proti veřejným pracím, že na ně není v dnešních poměrech peněz.

Podívejme se na první námitku, zda veřejné investice zklamaly v těch státech, kde se jich používalo. Pravý opak je pravda. Lituji, že čas mně dnes nedovolí, abych slavné sněmovně předvedl obraz veřejných prací r. 1934 v různých státech. Opatřil jsem si autentická data celkem z 19 států a to právě z těch, na kterých nám nejvíce záleží. Mohu zde říci, že především používají ve velkém měřítku veřejných prací státy diktatur. Ať je to Sovětský svaz se svými pětiletkami, ať je to hitlerovské Německo, nebo ať je to fašistická Italie. To, že toho používají právě tyto státy diktatur, nemusí býti žádnou námitkou proti veřejným pracím, neboť jsou to právě snad jediné světlé body těchto režimů. Ale i státy demokratické užívají letos a připravují pro budoucí léta veliký program investičních prací, zejména Spojené státy severoamerické, kde vedle opatření měnových byly veřejné práce právě nejvíce kritisovány, kde Roosevelt s věcí měl úspěch a kde přes všechny útoky a přes různé nesprávné informace našich listů se nyní přikročuje znovu ve velkém, zrovna gigantickém měřítku k provádění veřejných prací. Od jednoho oceánu k druhému jsou všude vylepeny plakáty s nápisy "Hledají se dělníci do práce". A počítá se, že 4 1/2 mil. lidí bude zaměstnáno. Lid americký také listopadovým hlasováním ocenil věc Rooseveltovu. Možná, že se Roosevelt v lecčems dopustil chyby, ale lid ocenil jeho iniciativnost a zejména to, jakým způsobem si počíná při opatřování pracovní příležitosti, kdy on své moci, pravda, do jisté míry diktátorské, používá především k tomuto účelu.

Zajímavé je, že naši oficielní finančníci a myslím, že se v tom velká většina sněmovny shoduje, že jsou to krajní konservativci při probírání otázky veřejných investic se velmi často odvolávali na Anglii a Francii a říkali, že to tyto státy neprováděly a zejména Anglie ne. A když jsem včera vyšetřoval tuto věc, zjistil jsem, že sice r. 1931 opravdu Runciman, tehdejší anglický ministr obchodu, skutečně se postavil proti veřejným pracem a vyslovil se o nich negativně. Avšak později se mínění s pokračující krisí měnilo a dnes je taková situace, že Anglie provádí, vedle nejrůznějších prací obnovovacích a vojenských, doků, letišť atd., ve velkém měřítku i práce veřejné a že zejména přikročila k provádění velkolepé 15miliardové bytové pětiletky.

A také Francie nám může býti zde vzorem. Ve Francii byla taková situace, že až do nedávna bylo nejisté, zda se rozhodne pro provádění velkých veřejných prací čili nic. Byl tam směr - je tam u vesla, jak víte, pravicová vláda - který propagoval oživení hospodářského života tím, že by se provedly velké úlevy daňové, že by se dávaly exportní prémie atd. Na druhé straně byl názor prováděti velké veřejné práce. Tento názor zvítězil, takže v září letošního roku se rozhodla Francie prováděti velké veřejné práce v nákladu našich asi 16 miliard Kč, vedle velkých prací druhých, které provádí v měřítku na naše rozměry ovšem gigantickém, na př. Maginotovu linii, velké silnice transsaharské atd. Je zajímavé, když se o tom hovoří s lidmi, jak týmiž argumenty, kterými se naši odpůrci železnic bránili, operovali a celá léta se jim věřilo, až v poslední době Francie, která pro neutěšené poměry zavřela kolem 200 textilních továren, se rozhodla použíti veřejných prací ve velkém měřítku k překonání krise.

Lituji, že pro nedostatek času se nemohu zmíniti o velké řadě menších států, kde se také provádějí velké veřejné investice, neboť oficielní finančníci vždycky tvrdí, že ve Franci a Anglii se může prováděti taková věc, i ve státech diktatur, tam že je hojnost peněz, ale co může dělati takový malý stát, jako je náš?

A když se podíváme, co dělají státy severské, vidíme, že tam ve velkém měřítku užívají veřejných prací v rozměrech opravdu nikdy nebývalých, že Holandsko užívá velkých veřejných prací k přemáhání krise na př. vysušováním jezera Zuiderského a vedle toho, že tam byl vytvořen v poslední době fond práce, "Werkfond", jako je vytvořen v Polsku, Španělsku a jak to i v jiných státech podobným způsobem činí. Je zajímavo, že jsou před námi některé státy balkánské - ba říkám to s pocitem lítosti a bolesti - že i to Turecko může nám býti v tomto směru vzorem.

Při té příležitosti chtěl bych zdůrazniti, že naše republika je povolána jako žádný jiný stát k tomu, aby překonávala nezaměstnanost veřejnými pracemi, také z toho důvodu, že je v oboru veřejných prací hluboce zaostalá proti druhým státům a také proti druhým oborům své výroby a svého hospodářství. Je to proto, poněvadž za Rakouska se více protežovaly alpské země a země rakouské a vedle toho se také ze Slovenska a Podkarpatské Rusi odváděly prostředky spíše do Budapešti a do Maďarska nežli právě do horní uherské země, kterou bylo Slovensko a naše Podkarpatská Rus. Jak vypadají veřejné práce u nás v Československé republice, ve státě, který jest jinak v průmyslové i zemědělské výrobě jistě velmi vyspělý a kde obyvatelstvo v západních částech republiky je tak vyspělé jako v žádném jiném státě, o tom řeknu jenom několik dokladů, které jsou jasnou ilustrací a které ukazují, jak je svatou povinností našich státníků, aby této věci věnovali velkou pozornost nejen z důvodů lámání nezaměstnanosti, nýbrž i proto, aby byly opatřeny státní nezbytnosti, aby zde byl podklad pro řádné hospodářství průmyslové a zemědělské, neboť bez dobrých komunikací, silnic, železnic, bez telefonisace, elektrisace a druhých veřejných prací nemůžeme v budoucnosti hovořiti, že by naše republika mohla obstáti v hospodářské konkurenci s druhými státy, které jsou v tomto směru vyspělejší než naše republika.

U státních silnic na př. jenom desetina má těžkou vozovku, desetina má vozovku střední a třetina státních silnic má jinou lehkou úpravu, takže můžeme říci, že jen 57% našich stát. silnic jest upraveno. Jak vypadají nestátní silnice, ukázaly nám dobře poslední manévry, kdy byly silnice na Českomoravské vysočině kritisovány veškerým čsl. tiskem, a to ještě nejsou nejhorší silnice. Americké automobilové a jiné příručky přímo varují před tím, aby se jezdilo do Československé republiky. Jsme tam zaneseni v černé knize pro špatný stav našich silnic.

U našich železnic to vypadá zrovna tak. U železnic jsou svršky namnoze 40 až 60 let staré, ač by měly býti staré nejvýše 25 let. Vyhlíží to tak, že na př. těžkých svršků s kolejnicemi 45 kg má Německo 45%, Rakousko 8% a my jenom 2.3%. Můžete se potom diviti, že v Německu jezdí nákladní vlaky 60 km rychlostí, když jezdily naše rychlíky 60 km? Pak vidíte, jak jízda vypadá. Máme sice formálně vlaky, které jezdí 90 až 100 km za hodinu, ale při nynějším špatném stavu železničního parku a svršků, vidíte, jak je jízda těžká a jak je nebezpečná.

U vodovodů, kde při nepředimensovaných stavbách jde o podniky rentabilní i s hlediska čistě finančního, to vypadá tak, že máme z 20.528 obcí vodovody jenom ve 2.321 obcích a osadách, což jest jenom jedna desetina našich obcí a osad, které mají vodovody. U plynu, elektrisace atd. nebudu obtěžovati slavnou sněmovnu těmito čísly, i v jiných oborech veřejných prací - mohl bych je zde jmenovati celou hodinu - je situace stejně zlá, ne-li horší. A proto dnes tvrdíme, že je potřeba, aby se této otázce věnovala mimořádná pozornost a aby se za všech okolností hleděla tato otázka rozřešiti a aby se hleděly sehnati prostředky pro provádění těchto veřejných prací.

Dovoluji si upozorňovati, že jsme si toho vědomi, a bylo nám to zde dnes dopoledne velmi krásně vyloženo generálním zpravodajem o rozpočtu, jaký je stav naší státní pokladny, a jsme si také vědomi, jak to bude vypadati v budoucím roce, jsme si vědomi také toho smutného stavu samosprávných financí, ale říkáme, že musíme prováděti veřejné práce právě tak, jako je provádějí všechny druhé státy. A tvrdí-li se dnes u nás, že se to musí věnovati na obranu státu a na zbrojení, říkáme, ano, my to uznáváme, my dnes všichni stojíme v tomto směru za snahami pro opatření prostředků pro záchranu a obranu republiky za všech okolností. To považujeme za věc naprosto nezbytnou a nutnou. Ale my tvrdíme, že i ve všech druhých státech kolem nás se zbrojí a přece tyto státy - a můžeme to uznati a statisticky dokázati - provádějí také tyto veřejné práce.