Konečně bych uvedl ještě pro informaci data o odpisech a výsledcích likvidace daňových nedoplatků půjčkou práce.

Odpisy na přímých daních, dani z obratu a přirážkách r. 1933 činily:

Podle §u 7 zákona o půjčce práce bylo vyrovnáno na daňovou povinnost do konce r. 1930 úhrnem:

To je částka, která byla zaplacena na daních podle §u 7 zákona o půjčce práce.

Odpisy ukazují již poněkud jiný obraz nežli předpisy a platba. Z odpisů připadá na Čechy daleko větší kvota, na Moravu a Slezsko poměrně menší kvota. Svědčí to o tom, že r. 1933 bylo v Čechách depurováno poměrně více nedoplatků odpisem než platbou.

Depurace nedoplatků podle §u 7 zákona o půjčce práce při srovnání s počátečními nedoplatky ukazuje, že v historických zemích bylo využito této příležitosti poměrně více nežli na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Je třeba si povšimnouti ještě jednoho zjevu v našem státním hospodářství. Mám na mysli přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi státními příjmy a výdaji.

Čl. II, odst. 7 finančního zákona na r. 1935 dává zmocnění k neobmezenému použití těchto úvěrů, ovšem v dohodě s ministerstvem financí. Prostá formulace tohoto zmocnění sváděla by k mínění, že jde o nepatrné částky.

Ale pravý opak je pravda: jde o stamilionové sumy.

Státní příjmy nes házejí se pravidelně, v měsíčních dvanáctinách, nýbrž vykazují pravidelné vlnění, které je závislé na výši kvartálních plateb přímých daní a daně z obratu. Disparita mezi příjmy a výdaji nutí finanční správu, aby si opatřovala přechodné úvěry buď u poštovní spořitelny nebo od konsorcia bank, peněžních ústavů atd. Že nejde o nepatrné částky, je vidno z těchto čísel:

R. 1934 dosáhly přechodné úvěry této výše:

Výše těchto úvěrů je v příčinné souvislosti s nesouladem mezi výší státních příjmů a státních výdajů. O tom nás přesvědčí nejlépe tento přehled:

Hledáme-li příčinu příjmových výkyvů, zjistíme ji především v kvartálních splátkách přímých daní a daně z obratu. Zejména kvartály daně z obratu mají pronikavý vliv na zvýšení příjmů. Pozorujeme-li měsíční vlnění státních výdajů, tu dojdeme k závěru, že příčinou nejsou výdaje osobní, nýbrž výdaje věcné.

Jsem přesvědčen, že časovou neshodu mezi příjmy a výdaji lze vhodnými opatřeními podstatně zmírniti, ne-li vůbec odstraniti.

Nejsnažší cestou po mém soudu by bylo přizpůsobení věcných výdajů příjmovým výkyvům. Věcné výdaje nesměly by býti likvidovány v rámci rozpočtových dvanáctin, jak je to stanoveno finančním zákonem, nýbrž musely by býti likvidovány postupně podle pokynů ministerstva financí, které by měsíčně uvolňovalo určitou kvotu věcných výdajů. Kvota řídila by se výší příjmů. Jen nezbytně nutné věcné výdaje, spočívající na zákonných titulech, kryly by se přechodnými úvěry.

Druhou cestou je zmírnění příjmových výkyvů tím, že by finanční správa zavedla u přímých daní a daně z obratu obligatorní měsíční splátky.

Považuji problém přechodných úvěrů za velmi důležitý již z toho důvodu, že úroky z přechodných úvěrů zatěžují značnou částkou státní závěrečný účet. Přednesu několik čísel, ze kterých ihned vyplyne důvodnost toho, co říkám.

Přechodné úvěry vyžadovaly r. 1933 těchto nákladů:

To jsou tedy jednak úroky aktivní a jednak pasivní. V účetní závěře se tato dvě čísla neobjevují v této výši, nýbrž toliko rozdílem, saldem mezi těmito aktivními a pasivními úroky v částce 52,968.842.35 Kč. Připomínám, že žádné z těchto čísel neobjevuje se v rozpočtu a že se pravidelně počítá, že se vzájemně tyto dvě protilehlé položky vyrovnají. Z výsledku je vidět, že tomu tak není a že by právem do rozpočtu na r. 1935 byla náležela částka téměř 53 mil. Kč.

Nechci, aby moje zpráva zabrala více času, než je třeba, a proto spěji ke konci. Snažil jsem se, abych slavné sněmovně podal aspoň v hrubých obrysech obraz o jednání výboru a převedl nejnutnější čísla rozpočtu se zřetelem k současným poměrům. Poznovu pak ujišťuji, že rozpočtový výbor přes to, že měl poměrně krátký čas ke zdolání státního rozpočtu, konal svou práci svědomitě a může s ní směle předstoupiti před plenum poslanecké sněmovny. (Výborně!)

Vzpomínám s tohoto místa rád a vděčně všech členů výboru, práce úředníků sněmovních, úředníků rozpočtového oddělení ministerstva financí, stenografů i zřízenců, zejména pak našich žurnalistů, kteří s námi nesli tíhu jednání rozpočtového ve snaze, jak novinářsky zpracovati a zařaditi aspoň výtahy z obsáhlého jednání.

Doporučuji slavné sněmovně, aby rozpočet, tak jak vyšel z prací výborových, s příslušnými změnami v rozpočtu ministerstva železnic, jakož i se změnami zákona finančního, schválila.

Panu ministru financí přeji, aby v r. 1935 splněna byla všechna jeho očekávání, která číselně do rozpočtu vložil, abychom se s čísly rozpočtovými sešli také v účetní závěrce. (Výborně!)

Stane-li se to, bude to opravdovým svědectvím, že se republice a jejímu obyvatelstvu vede lépe. Učiňme proto vše, co je v našich silách, abychom se v r. 1935 dostali k očekávaným lepším poměrům. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Podle usnesení předsednictva vykoná se o rozpočtu na rok 1935 jednotná rozprava o celé osnově, bez rozdělení na povšechnou a podrobnou a na skupiny.

Látka probíraná jindy v rozpravě rozpočtové byla totiž projednávána již v předchozí samostatné rozpravě o prohlášení pana ministra financí k tomuto rozpočtu a o prohlášeních pana předsedy vlády a ministra zahraničí. Podobnou příležitost poskytnou ještě také osnovy branné a zaměstnanecké, o kterých bude sněmovna jednati v nejbližší době.

Co do lhůty řečnické navrhuji podle usnesení předsednictva, aby činila pro řečníky téhož klubu poslaneckého a pro všechny poslance mimo kluby tolikráte osm minut, kolik členů má ta která skupina, nejméně však 60 minut.

Na nynějších 8 poslanců mimo kluby připadá tedy úhrnem 64 minut.

Jsou nějaké námitky proti navržené lhůtě? (Nebyly.)

Nejsou.

Jest tedy řečnická lhůta stanovena podle návrhu.

Zahájíme tedy rozpravu o celém státním rozpočtu republiky Československé a o finančním zákoně pro rok 1935.

Ke slovu jsou přihlášeni řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Luschka, inž. Kallina, Rázus, Dvořák, Stenzl, dr Tiso, Najman, Špaček, Hodinová-Spurná, Oehlinger, Ostrý, Hokky, Eisenhamr, Juran, Sivák, Zajiček, dr Törköly, dr Hajn, Vallo, Krumpe, dr Jabloniczky, Vetterová-Bečvářová, dr Gažík, Chmelík, Török, Bobek, dr Holota, Procházka, Dobránsky, Babel, Nitsch, Russ a Zápotocký; na straně "pro" pp. posl. Udržal, inž. Nečas, Köhler, Katz, Polívka, Ruppeldt, Kučera, Wagner, dr Ravasz, Hynek, Blatná, Pozdílek, Jaša, Viereckl, Fiala, Kirpalová, inž. dr Brdlík, Benda, dr Peters, Netolický, Vančo, dr Rosche, Lanc, dr Reisz, dr Štefánek, Tučný, Pik, Vaněk, Brodecký, Jurnečková-Vorlová, Prokeš, dr Suchý, Nový, Škvor, Hummelhans, Bečák, Vácha, inž. dr Tumlířová, Dorič, Kočandrle, Pelíšek, Petrovič, Zajíc a Zářecký.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku na straně "proti", p. posl. dr Luschkovi.

Posl. dr Luschka (německy): Slavná sněmovno! Rozprava o státním rozpočtu na rok 1935 vedla se ve výboru podstatně v tom směru, že se mluvilo o finančních a hospodářských zájmech, které jsou ve velmi důležitém spojení se státním rozpočtem. Toto věcné a hospodářské posuzování státního rozpočtu mělo by tedy s největší pravděpodobností býti i předmětem rozpravy o státním rozpočtu v plenu této sněmovny, politické otázky nebyly by zde měly hlavního úkolu; bohužel se situace v posledním týdnu úplně změnila. Výnos ministerstva školství s příkazem, aby universitní insignia německé university byla připravena k odevzdání české universitě, vpadl jako puma do klidné vnitřní politické situace. Lze pochopiti, že se tím musí obírati i rokování o rozpočtu, že tato věc bude s politického hlediska postavena do středu politických úvah.

Výnos ministerstva školství není totiž jen provedením zákona po stránce formální, není jen přímou věcnou záležitostí university samé, nýbrž je to věc velmi vysokého kulturně-politického významu pro celý sudetskoněmecký lid v tomto státě. (Souhlas.) To se musilo očekávati, to se mělo věděti ze zkušenosti, že každá universitní věc působí daleko za obvod university, vláda státu měla předvídati, že to nebude nic jiného, než nový podnět k odhalení těžkých vnitropolitických národnostních poměrů, nový podnět, schopný ohroziti národnostní mír, podnět, který na tuto událost obrátí pozornost celé veřejnosti, nikoliv jen německé veřejnosti ve státě, nýbrž právě tak všech jiných národů tohoto státu. To jest velká odpovědnost, která se přejímá tímto výnosem. A smutné výtržnosti, které se s tím konec konců spojily a které bez výjimky odsuzujeme, jsou nejsmutnějším důkazem a nejnedůstojnějším projevem těchto politických účinků zmíněného výnosu.

Konstatuji: Pokud jde o věcné provedení výnosu, jest to ovšem věc akademických úřadů a jsem si jist, že učinily vše, aby plně vykonaly svou akademickou povinnost a závazek v těchto důležitých věcech, aby skoncovaly tuto věc čestně a bez rozechvění německé veřejnosti. Jsem přesvědčen, že zde splnily úplně svou povinnost a ctím samosprávu university její historické právo na ni a nechci se zabývati touto věcí s tohoto hlediska. Ale o politické stránce nemohu ovšem pomlčeti. Jde o německou universitu, na které lpí sudetskoněmecký lid, jde o nejvyšší ústav pro vzdělání našeho lidu v tomto státě, o sudetskoněmecké semeniště vědy. Nemůže a nesmí býti sudetskoněmeckému lidu lhostejné, co se s tímto ústavem děje. Jeho úspěch a jeho blaho musí všem Němcům býti hlavní věcí. (Souhlas.) Jest to historické dědictví, nic nově vybojovaného, nic uchváceného, historické dědictví, které máme v tomto státě a jež bychom rádi udrželi nezkrácené a se vší ctí. V tomto smyslu protestujeme slavnostně proti postupu ministerstva školství, pokud jde o výnos o insigniích, jejž vydalo. (Souhlas.)

Pokud jde o právní stránku, jde o provedení zákona, jak se tvrdí. O tom není vůbec pochybnosti. To se nedá popírati. Ale konstatuji: O provedení zákona revolučního Národního shromáždění, které se jím zabývalo tehdy ještě krátce před ukončením své činnosti, aby, ještě než přijde všeobecně zvolená sněmovna, provedlo takřka anulování někdejšího universitního zákona z r. 1882. (Posl. dr Stránský: Prosím, platnost těchto zákonů uznali také křesťanští sociálové, když vstoupili do vlády! Snad nechce kol. Luschka popírat, že zákony prvního Národního shromáždění mají stejnou platnost jako nynější zákony!) Pane kolego, jste sám universitní profesor, chápu velmi dobře, že hájíte zájmy české university; ale nemůžete nám brániti, abychom nehájili zájmy německé university. Jest faktem - to nikdo nepopře - že tento universitní zákon byl proto usnesen tak včas, aby se jím nedělaly žádné nesnáze zvolenému Národnímu shromáždění. Rozhodně také nelze pochybovati, a to jsme vždy hlásali, že otázka universitního zákona, který byl usnesen bez účasti Němců v tehdejším revolučním parentě, má našeho souhlasu a že chceme, aby tehdy provedená úprava právních a majetkových poměrů historické Karlo-Ferdinandovy university byla změněna, poněvadž to pociťujeme jako těžké kulturně politické odstrčení německé menšiny ve státě. (Posl. dr Suchý: To je podivná argumentace, pane doktore!) To bylo otevřeně řečeno. Mohu jen opakovati, co jest konečně všeobecně známo. Po této stránce musíme projeviti mínění, že právě nynější chvíle se zdá velmi málo vhodnou, aby se tak choulostivá otázka, jako otázka universitních insignií, snad právě proto, že jde o symboly, vyřizovala ve formě, která konec konců znamená jednostranné vyvlastnění ve prospěch české university.

Domníváme se, že právě nynější chvíle byla tak špatně zvolena, poněvadž se právě nyní bezvadně ukazuje, že všechny německé strany ve státě loyálně uznávajíce historický fakt stojí za státem a proto jsme právem mohli očekávati, že se nám zvlášť po kulturní stránce vyjde vstříc i v tom směru, že se právě v otázce vyřízení universitních sporů v souvislosti s universitními zákony najde modus vivendi, který poskytne Němcům dostiučinění, že je chcete uznati a s nimi ve státě kulturně čestně zacházeti. Bohužel se to nestalo. Bylo by to bývalo možné; ovšem nesměl by pak býti vydán ministerský výnos jako věc jednoho odboru, nýbrž jako státně politický akt, jako důkaz toho, že si celá vláda přeje rovnoprávnosti v kulturním postavení Němců ve státě a že tato rovnoprávnost jest na cestě. Výnos je velkým zklamáním, popírati to bylo by chybné a to tím spíše, že tento výnos nevydal jen jeden ústřední úřad, že nepochází jen od jednoho ústředního úřadu, nýbrž že byl vydán v dohodě se všemi ústředními úřady; všechna ministerstva měla příležitost učiniti k tomu prohlášení a přes to dopadl tento výnos tak a odevzdání insignií žádalo se v takové formě, která podle našeho pojmu musila pro nás býti nejurážlivější. Tu začíná všeobecné přesvědčení, že s výnosem jest spojena těžká politická porážka Němců, jejíž velikost vysvítá teprve zřetelně z triumfu vítězů na české universitě minulého pondělka. Ministerstvo školství prohlásilo, že tímto výnosem byl zákon úplně splněn, že jím jsou splněny a vyřešeny universitní otázky, otázky, které podle zákona ještě zbývají. Nemůžeme uznati toto stanovisko. Musíme se proti němu rozhodně postaviti. Neboť v universitním zákoně z r. 1920 jsou obsažena pravidla a ustanovení nejen pro nás tíživá, nýbrž bylo v něm ustanoveno také mnoho věcí, které se měly vykládati a provésti ve prospěch německé university. Nedostali jsme dosud žádného vzájemného plnění z něho: Nebyl ohlášen žádný návrh zákona o jménu německé university, nebylo vydáno nařízení o archivu, ačkoliv již dávno byl odevzdán a podle úpravy má býti ještě dále k disposici i německé universitě. Nebyla učiněna opatření, aby se našly náhradní místnosti, přiměřené místnosti pro německou universitu, není ani stopy po nějakém úmyslu postaviti vhodnou budovu pro německou universitu; není ani náznaku, že to, co můžeme nalézti v universitním zákoně jako ustanovení nám příznivá, bude také skutečně v dohledné době provedeno.

Musím při tom stále zdůrazňovati, že universitní zákon z r. 1920 nemohl býti vůbec proveden ostřejší formou, než bylo ustanoveno tímto výnosem. Není to tedy žádný pokrok, nýbrž jen krok nazpět pro naši universitu. Při těchto úvahách nelze vůbec zazlívati, že se nejširší vrstvy našeho národa domnívají, že při tom ještě více rozhodovalo politické pozadí, a především když se domnívají, že celá tato nynější úprava se provedla v nejnepříznivější chvíli, ve chvíli, kdy nastal vnitropolitický mír v rozporu ke kritické zahraničně politické situaci, poněvadž se tím pomýšlelo na šachový tah proti český oposičním stranám, aby se jim vyrazilo z ruky volební heslo pro volební boj. Je známo, že česká národní oposice po měsíce pracuje o to, aby získala universitní insignie a že vůbec zahájila tažení proti pražské německé universitě. Tak jest tedy na bíle dni, že se ve výnosu spatřuje jen úsilí čeliti tomuto volebnímu heslu. Bohužel na naše útraty. (Souhlas.) Jménem kulturní svobody všech národů ohrazujeme se rozhodně proti tomu, abychom ve volebním boji českých stran byli snad s naší universitou předmětem hry nebo čachru. (Souhlas a potlesk.) Jsme zde zcela jedné mysli s protestem, který je dnes uveřejněn v časopisech a ve kterém neméně než 66 význačných českých spisovatelů také protestuje proti tomu, aby se touto formou zahajoval nový kulturní boj ve státě. Jest nápadné, že tento výnos - pravím to, abych odůvodnil domněnky - byl vydán uprostřed školního roku a nikoliv v době - prázdniny byly by se k tomu mnohem spíše hodily - kdy universitní provoz je zastaven a proto změny se zdají mnohem přirozenější. (Výkřiky.)

Dále jest nápadné, že se výnos ani slůvkem nedotýká toho, že pro akademický provoz jest nutno okamžitě vydati insignie české universitě. Jest také nápadné - a to je snad nejpříznačnější - že výnos ministerstva školství dostaly akademické úřady ve středu v 8 hodin ráno a již o hodinu později, v 9 hodin, byla zde již přesně žádost české university, aby delegaci, kterou jmenovala, byly minulého pondělka vydány insignie. To jsou souvislosti, které zřetelně dokazují, že to nebyla jen úřední věc přísně věcného rázu, nýbrž že to od samého počátku byla věc politická a stala se jí ještě více tím, že potom při posuzování výnosu nastala neodpovědná tisková kampaň, při které, jak se zdá, jest náš lid zase trpitelem. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Všechno, co jsem uvedl o průvodních zjevech výnosu, ospravedlňuje domněnku, že zde jde o politický čin, který měl více nebo méně vyčistiti poměry v českém táboře stran. Proto musíme žádati vládu, aby k uklidnění přednesla úřední souvislé vylíčení celé této věci a zaujala oficielní stanovisko k událostem. V zájmu toho, aby zase nastal tak nutný klid a důvěra v nestrannost úřadů, klademe tento požadavek. Spojujeme s tím očekávání, že také nám příště bude poskytnuta jistota úřední ochrany pro německou universitu. (Posl. Babel [německy]: To nesmíte, jinak byste nesměli příštího 28. října již spolupochodovati!) Pane kolego, nezabývám se nyní hádkou s komunistickou stranou a proto dovolte, abych se vašim výkřikem dále nezabýval. (Posl. Babel [německy]: Protože nemůžete!) Mohl bych to nejbližším důvodem: Zametejte nejprve před vlastními dveřmi v Rusku a až tam bude pořádek, jak si ho přejeme, potom přijďte se svou kritikou. (Výkřiky.)