Také nehospodárnost samosprávy způsobuje tíži hospodářských poměrů a důkaz o 12 miliardách dluhů a fakt, že mnohým samosprávám nestačí ani výnos z přirážek na zúročení nynějších dluhů, je jistě důkazem, že nebylo správně hospodařeno. Také sociální břemena na dnešní dobu krise jsou naprosto neúměrná a neúnosná. My, živnosti, průmysl, zemědělství a obchod, neuneseme pět miliard Kč sociálních břemen, aniž by to ohrozilo prosperitu podnikatelskou.

Daňový režim vyznamenává se tím, že se prostě námitky a rekursy poplatníků nevyřizují a že daně vymáhají se v každém případě bezohledně, ať poplatník je schopen je zaplatiti nebo ne. To je stav do budoucnosti neudržitelný. Je potřebí, aby poplatník, který je povinen zákon dodržovati, měl také jistotu, že se podle zákonů budou říditi také ti, kteří zákon provádějí, byrokracie. Toho dosud bohužel není, velmi často při vyměřování daní a velmi často při vymáhání těchto daní způsobují namnoze podřízené úřady berní strašné škody poplatnictvu v té jistotě, že nebudou hnány k osobní odpovědnosti. Máme-li míti důvěru, máme-li míti právní jistotu, pak potřebujeme to, co zde bylo prohlášeno z úst pana min. předsedy, aby zákony se řídil nejenom občan, nýbrž také úřad, poněvadž jen tak může býti zjednána vzájemná důvěra a důvěra v právní stav.

Měl jsem příležitost ukázati p. ministru financí na několika velmi křiklavých případech, jaká je u nás berní prakse. Včera jsem mu předložil případ živnostníka z Hulína, který zaplatil na daních za posledních 12 let přes 200.000 Kč. Tento poplatník, který v celku dosti řádně platí své daňové povinnosti, byl přepaden, když opouštěl budovu berního úřadu dvěma výkonnými orgány, prohlédnut a odňaty mu: celkem nepatrná hotovost 5 Kč a několik haléřů, niklové hodinky, snubní prsten a památní prsten po jeho matce. Tak se nakládá s poplatníkem, který zaplatil státu přes 200.000 Kč a neodpírá dále plniti své berní povinnosti.

Druhý případ: V Prostějově dostanete na berním úřadě, kde se provádí exekuční prodej v trhový den, dámský plášť v ceně 400 až 450 Kč za 40 až 45 Kč. (Hlasy: Oni už s tím chodí na jarmarky!) Dokonce na jarmarky se chodí se zbožím zabaveným berními úřady.

Zjistil jsem dále případ, že autodopravci, který koupil na dluh autobus za 70.000 Kč a je na něj ještě 50.000 Kč dlužen, byl autobus prodán v exekuční dražbě za 15.0000 Kč pro daňový nedoplatek 12.000 Kč a jemu zůstal dále dluh 50.000 Kč u firmy, která mu jej dodala. To se stalo v Kojetíně. V Prostějově podobný případ přivedl autobusového dopravce do zoufalství, že zabil sebe i rodinu, poněvadž si ji netroufal dále uživiti. Takové strašné případy jsou téměř na denním pořádku, týdně se odehrávají podobné strašné tragedie u poplatnictva.

Pánové, tento daňový režim je nemožný, poněvadž je schopen z občanstva, které je státu věrno a je jeho nejvěrnější a nejbezpečnější oporou, vypěstovati živel, který ovšem nemůže míti lásku k režimu, a to se potom bohužel přenáší zase dále. Varuji před touto praksí a před vháněním poplatníků do zoufalství hospodářského a po př. i politického.

Hospodářská situace se podle mínění pana min. předsedy zlepšuje a krise polevuje. Vývoz o něco stoupl, to je pravda, a devalvace prý značně pomohla zejména v zahraničním trhu a vykonala úkol, který od ní byl očekáván. Pánové, já se pamatuji, co se očekávalo od této devalvace. Neočekávalo se od ní jenom vyrovnání cen na zahraničním tržišti a možnost konkurence našich výrobků v zahraničí. Očekávalo se, že tato devalvace způsobí také roztočení kol v zastavených podnicích a že nám odbourá kus nezaměstnanosti, že z části vyřešíme nejtěžší problém, který je nejhorším hospodářským problémem. Skoro 3/4 mil. lidí máme již téměř trvale nezaměstnaných a musíme je živit pomocí státních příspěvků. V tomto ohledu nám devalvace zlepšení nepřinesla. Snad v některých výjimečných případech ve velkoprůmyslu je pozorovat malé, nepatrné zvýšení zaměstnanosti, ale musím konstatovat, že ve středním průmyslu, v živnostech a v obchodě naopak je daleko horší hospodářská situace než byla před rokem. Neklamte se, přátelé, že to, co nám podávají statistické výkazy o nezaměstnanosti, je nejspolehlivější. Nikoliv. Statistika nezaměstnaných se dělá jiným způsobem než se dělala před rokem a proto je příznivější stav číslic. Fakticky stav nezaměstnaných není menší než byl v nejhorší disjunktuře loni touto dobou. Nyní se přece aspoň z části provádí jakási revise uchazečů o nezaměstnaneckou podporu, také se podpora o něco snížila. Proto jsou menší výdaje na nezaměstnané z tohoto titulu. Ale střední živnosti, malé živnosti a obchod nezaznamenávají naprosto žádného vzrůstu zaměstnanosti a prosperity. S tím se musí vážně počítat, poněvadž jde o velmi vážného hospodářského činitele ve státě.

Musíme si uvědomit, vážení, že v Československu je nejsilnější střední stav na celém světě. Relativně není v celém světě tolik středních a malých podniků výrobních a obchodních jako v Československu. V Československu máme podle úředních statistik 3494 živnostenských a obchodnických společenstev a 984.605 živností. Je to nejvyšší stav v tomto oboru, vyjma Německo, v celém světě. V Německu je přes 6000 společenstev a přes 1,441.000 živnostníků, ve Francii už jenom 1490 společenstev a 186.000 organisovaných živností, v Italii 2121 společenstev a 120 tisíc a několik set organisovaných živnostníků v závazných společenstvech. Tedy živnostnictvo v Československé republice tvoří velmi významného hospodářského činitele a je velkou chybou vládního režimu, že nerespektuje samozřejmý příkaz, aby se vláda postarala a starala také, aby tento stav nehynul, nebyl proletarisován, ničen a poškozován, poněvadž bude-li podlomena prosperita a existence středního stavu v Československu, bude podlomen nejpevnější kádr a základ hospodářské existence celého našeho státu. Zatím se staráte velmi účinně, to musíme přiznat, aby se v krisi pomohlo pokud možno zemědělskému stavu. Učinili jste řadu opatření, která mají tomuto stavu přinésti hospodářskou prosperitu a vytrhnouti jej z těžké hospodářské situace. Rádi vidíme tyto počiny, rádi vidíme, když potkávají se s úspěchem a když skutečně venkovu se přináší jakási obroda hospodářského života, poněvadž chápeme, že to má reflex na celkový hospodářský život a také na hospodářskou existenci naší, dodavatelů to rolnického stavu. Ale věci po této stránce nesmí jíti jednostranně, nemůže se v demokracii pracovati jen pro jednoho a někdy snad i na úkor druhého. Když demokracie, tedy rovnoprávnost, spravedlnost na všechny strany a pro každého.

Staráte se částečně o dělnictvo a jejich rodiny, aby neměli hlad, podporami v nezaměstnanosti a sociálními opatřeními. Ale což je možno toto považovati za definitivní vyřešení celého problému hospodářské krise a nezaměstnanosti? Podívejte se, pánové, na příčiny, proč máme dnes tolik nezaměstnaných dělníků, proč máme tolik nezaměstnaných menších a středních podnikatelů, živnostníků a obchodníků? A podívejme se na skutečný život, jak se nám projevuje, učme se z něj a dělejme zákroky, abychom se vyvarovali nebezpečí systematických velkých hospodářských škod. Prohlašuji podle svých zkušeností a výpočtů, že nejméně 300.000 dělníků a malých živnostníků je trvale vyřazeno ze zaměstnání zásluhou nezdravé, nekontrolované racionalisace, která vyhnala, namnoze trvale, tento počet ze zaměstnání. A vy se tímto problémem nehodláte vůbec ani zabývati? Není potřebí hledati cesty, jakým způsobem zařadíme znovu ony ze zaměstnání vytlačené dělníky a živnostníky? Slavná vláda nám vlastně ohlásila, že bude pokračovati v racionalisaci, že bude zavírati další podniky, aby prý ušetřila na všeobecné režii. Bude zavírati dál cukrovary, pivovary, uhelné doly a jiné podniky, bude koncentrovati výrobu, vyháněti další dělníky a živnostníky z práce. A bude prý je zařazovati do jiných zaměstnání. Pro boha vás prosím, do jakých zaměstnání je přeřadíte? Kam jste dnes zařadili těch 3/4 milionu nezaměstnaných? Na ulice jste je postavili a chcete je vydržovati nějakými žebráckými almužnami, které mají platiti poplatníci, kteří již další daně platiti nemohou. To je katastrofální politika, tak se nedostaneme z tohoto těžkého problému.

Bude se museti přikročiti k tomu, aby racionalisační výroba a racionalisační odbytová politika byla regulována. Nebude možno říditi se heslem: Ať každý dělá, co chce, nýbrž heslem, že hospodářsky slabší - nejenom zaměstnanec, nýbrž také zaměstnavatel - bude musit býti chráněn. (Zcela správně!) Nejenom minimální mzda zajištěná zákonem nebo nějakým jiným opatřením, ale také existence malého soukromého a středního podnikatele musí býti zajištěna, poněvadž také stejně po ní volá a jest oprávněn, aby jeho existence byla zajištěna a zabezpečena.

Nemáte odvahu sáhnouti na kořen příčiny hospodářské krise opatřením protiracionalisačním. Proč nezdaňujete podniky, aby se vyrovnaly daňově neracionalisačním podnikům? Proč jim poskytujete ohromné daňové výhody kromě technických vymožeností, kterých používají? Proč neregulujete jejich výkony, proč je nevřadíte do solidní konkurence podnikatele, který nemá možnost využíti všech racionalisačních zařízení? Ten nemá snad právo a nárok na slušnou existenci, na slušnou konkurenci s podnikem racionalisačním? Jakým právem vyhání racionalisační podnik sta a tisíce dělníků z práce? My je máme živit podporami v nezaměstnanosti? Co je to za hospodářskou politiku? Budeme se musiti vrátit k tomu, že budeme muset zaměstnávat také lidi, a ne jenom stroje, poněvadž je v tom veliký problém sociální.

Racionalisace a výrobní technika jest veliký problém sociální a bude muset býti také respektován a řešen. (Výkřiky posl. Mikuláše.) Dnes na př. export neznamená daleko to, co znamenal dříve. Dnes vyvážíme za nějakých 6 miliard zboží a doma spotřebujeme za 50 miliard zboží. Tedy tento export nám nemůže překážeti, abychom se doma zařídili na slušné hospodářství, aby výroba zabezpečila možnost existence pracujících lidí. (Posl. Slavíček: Bez zvýšení exportu budeme zavírati továrny a to by byla chyba!) Ano. Exportu musíme poskytnouti různých zvláštních výhod, aby mohl exportovati, konáme to ve velké míře, ale nesmíme exportem zabíjeti možnost výroby a prosperity malých a středních podnikatelů. To je jasné. Je to skoro zabití exportu následkem autarkické politiky všech států, uzavření hranic, a kdybychom někam vyváželi zadarmo, tak nám to tam nepustí podle svých ustanovení nejen celních, nýbrž také uzávěry. To ukazuje, jak je dnes vázán na export také střední a malý živnostník. Dříve naši lidé neměli zájmu, zda některý fabrikant vyvážel nebo ne, když jsme tam vyvážet nemohli, bylo nám to jedno. Ale nyní vidíme následky. Když průmysl nemůže za hranice a nechce zastaviti svou výrobu, tedy vrhne se na domácí trh, který dříve obstarával náš domácí menší výrobce, živnostník nebo menší průmyslník, a co vidíme? Protože výrobky průmyslové nejdou za hranice, otvírají se u nás prodejny továren, t. zv. filiálky, které zaplavují domácí trh, zbavují menší živnostníky odbytu a vůbec existence a jsme v té situaci, že dnes již několik desítek tisíců, a počítáme-li do toho i obuvníky, tedy více než 100.000 živnostníků je zásluhou tohoto odbytového filiálkového systému připraveno trvale o existenci. To se, pánové, nemůže tak beze všeho jenom brát jako samozřejmost. Co pak nemáme také právo na existenci a na ochranu této existence? Zemědělcům ji dáváte, z části dělníkům a zde volají tisíce živnostníků: chraňte nás proti bezohlednosti velkokapitalistického podnikání, udělejte zákon, který zakáže velkopodnikateli, aby zřizoval v každém místě své prodejny a správkárny, své filiálky, znemožněte kapitálové hromadění a velkokapitalistický provoz a distribuci, chraňte nás od jednotkových obchodů, které požírají desítky samostatných obchodníků a živnostníků, nedělejte zákony, které vyhánějí podnikatele i dělníky z práce, jako na př. zákon automobilový. Pánové, automobilovým zákonem jest způsobeno na 2 miliardy Kč národohospodářské škody, na 100.000 lidí jste vyhnali trvale z práce tímto zákonem a nemáte odvahy, abyste ho novelisovali, abyste ho odstranili, ačkoli nepřinesl, co jste od něho očekávali. Železnicím jste tímto zákonem nepomohli, naopak převzetím automobilové dopravy částečně železnicemi jste ještě zvýšili schodek železničního podnikání a znemožnili jste živnostníkům a dělníkům v počtu, který jsem naznačil, práci.

Dále chcete řešiti problém podnikatelský a hospodářský zřizováním syndikátů a monopolů. Pánové, regulujete sice do jisté míry, to je pravda, tímto způsobem obchod a výrobu, ale opětně vyháníte stovky a tisíce obchodníků a živnostníků trvale ze zaměstnání. (Výkřiky posl. Teplanského.) Zeptejte se mlynářů, co vám řeknou na př. o obilním monopolu. Proč jste nedali možnost všem mlynářům, aby kupovali obilí, jak to činili dříve? Proč jste znemožnili obchodníkům, aby kupovali obilí, jak to činili dříve? Proč jste tímto problémem, který je do jisté míry odůvodněn, aby byla regulována cena a odbyt, nepověřili kvalifikované lidi? Svěřili jste to však vašim politickým organisacím ze dvou nebo tří politických táborů vládních stran. Pánové, to chcete bourati nezaměstnanost, když soustavně nezaměstnanost způsobujete? Spočítejte jenom, co jsem naznačil, kolik tisíc samostatných existencí zde znemožňujete! Jediná firma zlínská zbavila nejméně 40.000 samostatných obuvníků a nejméně stejný počet dělníků a učňů trvale zaměstnání. Považujete to za zdravé, za správné, za sociální? A nemáte odvahy, ani vám nevěřím, že uděláte zákon, kterým zastavíte a rozpustíte tyto správkárny. Nezdá se vám, že se zde páše křivda a že tomu hospodářsky slabšímu, třeba že je hospodářsky samostatný, vyžaduje-li ochrany, jste povinni tuto ochranu poskytnouti?

Vy si tak namnoze myslíte, že se těm obchodníkům a živnostníkům daří ještě moc dobře; to aspoň velmi často slyším od různých i velmi významných lidí. Vylíčím vám, jak se daří živnostníkům. Obuvníci? Ti mají správkárny a filiálky, je jich přes 100.000, v každé obci jsou, není potřebí ševce, neboť to obstarává určitá firma. Krejčí jsou dnes již ve stejné situaci, zákazkový krejčí už dnes pomalu bude raritou, poněvadž každý se bude oblékati u konfekčních filiálek. Oděvy, které se dříve vyvážely na Balkán, do Egypta, do Polska, Ruska atd., dneska se prodávají pohodlně v Praze a v každé Zlámané Lhotě. Ale že to stojí existenci tisíce samostatných živnostníků, jejich dělníků a učňů, na to se nikdo neohlíží, to se považuje za samozřejmé. Cukráři jsou v téže situaci. Podívejte se po ulicích v městech. Každý lepší obchod je filiálka nebo prodejna nějakého továrního podniku cukrářského nebo textilního a pod. Hostinští trpí jednotkovými obchody, neboť tyto prodávají potraviny, poskytují nápoje, prodávají chlebíčky, zkrátka konkurují hostinským. Stejně tak buffety. Zdražováním surovin hnáni přicházejí pivovarníci přímo s diktátem, že zdraží pivo. Zdražování piva znamená však další vyhánění konsumentů z hostinců a další hospodářskou újmu tomuto důležitému stavu. O mlékaře staráte se tím způsobem, že děláte zákon, kterým se jim prostě zakáže, aby vůbec mohli existovati. Jde zde o několik desetitisíc lidí, kteří se po staletí živili tímto způsobem. Lékárníkům - to je, skoro bych řekl, taková elitní živnost, o niž se vždycky myslelo, že je zlatý důl - zřizují nemocenské pojišťovny fabriky na léky a budou samy vydávati léky bez lékárníků. Mlynářům jste nasolili monopol, po případě jste pomocí družstevních podniků převzali mletí mouky sami. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Pekařům rovněž se vede tak a řezníky pomocí dovozních syndikátů dobytčích úplně jste hospodářsky zotročili a zatížili břemeny. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Stavební ruch a stavební živnosti! Pánové, podívejte se, jak to u nich vypadá? Vždyť se nic nepodniká a nestaví, nemáme stavebního úvěru, nemáme dlouhodobého úvěru, aby se mohlo stavěti, což znamená, že nezaměstnáváme živnostníky, a pokud je zaměstnávají veřejné svazky, které stavby provádějí, co dělají? Zůstávají klidně několik měsíců, ba několik roků dlužni těmto malým živnostníkům, takže tito ztrácejí na úrocích výdělek, který jim z práce měl plynouti. Při konferenci u ministra soc. péče minulého týdne bylo konstatováno, že stát dluží jenom těmto stavebním živnostníkům přes 600 mil. Kč, a když k tomu připočítáte, co dluží samosprávné svazky a pod., činí to přes miliardu, kterou nezaplatily veřejné svazky stavebním živnostníkům, takže jim schází peníze k dalšímu podnikání a k další existenci.

O autodopravcích jsem již mluvil a uvedl jsem, jak to u nich vypadá. A obchodníci? Kolik tisíc obchodníků je vyřazeno z existence a kolika obchodním příručím je znemožněno státi se samostatnými zásluhou továrních filiálek, konsumů, družstev, jednotkových obchodů, syndikátů a monopolů? Neuvažujete, pánové, že také tito mají právo na existenci a že tvoří důležitou složku hospodářského řetězu, který udržuje tento stát?

V zemědělské politice hospodářské měli jste chvályhodnou odvahu jíti důsledně za vybudováním a zesílením středního stavu zemědělského. Dokonce jste se odvážili revolučních zákonů, pomocí pozemkové reformy utvořili jste silný zemědělský stav. To je chvályhodné, ale stejně tak by bylo chvályhodné, kdybyste se postarali o to, jak zjednati nápravu v tom směru, aby také živnostníku, obchodníku a menším podnikatelům bylo umožněno, aby mohli také tvořiti hospodářsky silnou složku středního stavu, která by politicky, myslím, velmi mnoho znamenala pro konsolidaci našich vnitřních poměrů domácích.

Pan předseda vlády nakonec prohlásil, že prý je velmi lehké kritisovati, ale těžko tvořiti, jednati a přijíti s určitými návrhy, které by mohly zjednati opravdu nápravu. Kol. Macek skončil svou řeč tím, že v době kritické, jako je dnešní, občanstvo spíše promine, když se něco podnikne a po případě se i dosti nezdaří, než když se nepodniká vůbec nic. To je také náš názor. Přešlapovat v krisi na místě, jako to po většině děláme u nás, to neznamená opravdu nic. Je potřebí jednati, a já si vám dovolím nyní říci, jak my bychom si představovali toto jednání, jímž bychom postavili stát a také střední stav i dělnictvo na zdravé hospodářské základy.

Především je nutno snížiti veřejná a sociální břemena, která jsou nejtíživější položkou v každé produkci.

Je nutno omeziti a zdaniti racionalisaci a dáti tuto ve služby hospodářského i sociálního pokroku, aby nebyla sociálním nebezpečím a ničitelem člověka, samostatného výrobce i dělníka.

Je potřebí odstraniti jakékoliv daňové výhody komukoliv a jakýmkoliv útvarům. Když potřebujeme peníze pro udržení tohoto státu, nemohou se nikomu poskytovati presenty.

Je potřebí zdaniti a omeziti filiálky, zrušiti správkárny obuvi, novelisovati nebo zrušiti autozákon, abychom znovu do existence zapřáhli tisíce menších zaměstnavatelů a dělníků.

Je potřebí při otázce oddlužení samosprávy pamatovati, že se to nemůže státi na úkor odstranění přirážkového limitu anebo jeho zvýšení. Vrstvy produktivní, platící přímé daně, tyto přirážky a dávky, dalších břemen nesnesou, a je nutno počítati s tím, že výnos, i kdyby se zákonem zvýšil, nebude větší přes všechno úsilí berních orgánů, poněvadž poplatnictvo už nemůže více zaplatiti.

Je potřebí starati se soustavně o zvýšení exportu jednak řádnými a rychlými smlouvami a jednak zejména obchodními podnikateli. (Posl. Dubický: A zárukou, že nám to také zaplatí!) Ano, děláme to nyní a slibujeme si mnoho od Exportního ústavu, který zřídila vláda před několika dny. Pánové, bude-li prakse Exportního ústavu taková, jako je jeho tvoření, pak se bojím, že porodíme mrtvé děcko, poněvadž to bude byrokratický aparát zatížený spory politickými a tak těžkopádný, že se vůbec k žádné práci a činnosti nedostane, jako na př. blahé paměti toužebně očekávaný t. zv. Poradní sbor pro otázky hospodářské. Tak vypadá skutečnost: Máme Poradní sbor pro otázky hospodářské, máme v něm zastoupeny všechny politické strany a všechny hospodářské kapacity - a výsledky činnosti tohoto ústavu se rovnají velké nule. Varuji před používáním podobných metod při Exportním ústavu, poněvadž by to bylo opravdu velkým zklamáním a velké náklady, jichž si vyžádal, by byly naprosto zbytečné.

Je potřebí provésti a prováděti důsledně ochranu živnostenské výroby, jako dnes děláte ochranu zemědělské výroby, potírati fušerství, které je dnes těžkým balvanem na cestě existence těchto vrstev, a zvláště chceme-li pozvednouti a umožniti produkci, podnikavost, musíme se za každou cenu postarati o levný úvěr podnikatelský, a to nejenom pro exportní průmysl nebo průmysl vůbec, jak je p. ministr financí podle finančního zákona zmocněn převzíti garancii za průmyslové úvěry do 50 mil. Kč. Nejméně tolik práva na podporu státní správy mají také živnosti a obchod, aby také jim se umožnilo existovati, aby jim byl poskytnut levný úvěr a zajisté v míře přiměřené, daleko větší, poněvadž prospěšnější než dávati stamiliony na vyživovací podporu nezaměstnaneckou je dávati je do produkce.

Pánové, nemůžeme hleděti na nynější řešení problému nezaměstnaných jako na definitivní. Máme obavy, že je to břemeno příliš těžké a že také může škodlivě působiti na smýšlení, povahu a mravní stav dělnictva nezaměstnaného, zvláště dorostu. Budete-li chtíti tímto způsobem udržovati dorost hospodářsky, nezapřáhnete-li jej do práce, nýbrž budete-li mu poskytovati podpory, bude to velká mravní úhona pro celou naši budoucnost vůbec. Mladý člověk musí býti především zaměstnán a opět zaměstnán, musíte nalézti cesty, aby se skutečné zaměstnání nalézti mohlo, ale ty nenajdete v tom, že by stát musil všechno podnikati, všechno investovati a všechny zaměstnávati. Nikoli! Stát musí konati tuto službu jenom v druhé řadě. Především ji musí vykonati soukromé podnikání. To budete museti podepříti, to musíte podporovati, v tom musíte viděti definitivní vyřešení hospodářského problému a odstranění krise a podle toho se také zaříditi. Dále je potřebí zrušiti zbytečné úřady a ne ještě další zřizovat. Pronajmouti státní podniky, pokud jsou nehospodárně vedeny a pokud nejsou schopny, aby dosáhly hospodářské rovnováhy. Usměrniti velkovýrobu a velkoobchod, aby neničil soustavně menší a střední živnostníky a podnikatele. Provésti reformu veřejné správy. Jak slibujete, také učiňte!

To jsou asi prostředky, jimiž bychom se dostali soustavně a zcela určitě z těžké hospodářské krise dnešní, jimiž bychom zabezpečili jak zemědělcům, tak dělníkům i živnostenskému a obchodnickému stavu a průmyslu slušnou existenci a trvalou možnost podnikání a výdělku. Poněvadž o tyto věci se bohužel tento vládní režim nestará a neslyší hlasu zástupců živnostenských v těchto síních, poněvadž tento režim je hluchý, když zde mluvíme, poněvadž slavná nebo vysoká vláda neuzná za nutné ani za potřebné, aby aspoň jeden člen zde byl a slyšel řečníky z tohoto tábora (Výkřiky posl. Teplanského.), živnostnictvo a obchodnictvo je odhodláno vzbuditi pozornost celé československé veřejnosti, aby věnovala zájem existenci tohoto stavu, který representuje se svými zaměstnanci a rodinami nejméně 4 miliony občanstva v tomto státě. Tento stav je odhodlán jíti na velké manifestace, vyvolat myšlenku sjednocení tohoto stavu a provésti ji, poněvadž vidíme, že nikdo pro něj nemá porozumění. Postavíme se na vlastní nohy, postavíme tyto lidi do posice, jako to dělali drobní sedláci a rolníci, aby si pomohli sami, když jim druzí nepomohou. Ta sjednocená armáda se ukáže na manifestacích a doufáme, že po volbách přijde i do sněmovny s takovou silou, že bude musit být respektována a že pak budete musit řešit i problémy středostavovské politiky, středostavovské demokracie, která má býti zdravým základem našeho státu.

Pánové, domníváte se, že máte tolik síly a možnosti, že můžete hospodářsky i politicky hospodařit, jak je vám libo. Budiž! Ale rozhlédněte se po skutečných poměrech v občanstvu, po oprávněných stížnostech, velkém rozčilení a přímo hospodářském zoufalství v těchto vrstvách. Podívejte se, že namnoze nesouhlasí s vaší politikou, jak o tom svědčí i politické projevy, jimž se vyhýbáte, jež nenavštěvujete a jimž ani nedáte možnosti, aby se ukázaly volbami v samosprávě. My vám vytýkáme - a myslíme, že právem - že se bojíte jíti před občanstvo a voličstvo, abyste si dali schváliti svou politiku, když vidíte, že všecko občanstvo je v podstatě jiné, než bylo před pěti lety. Je povinností demokracie dáti občanstvu možnost, aby hlasovacím lístkem dalo svou sankci, projevilo, jak pohlíží na vaši politiku. Vy jste se naopak rozhodli odkládat samosprávné volby. Rozhodli jste se, že přijdete se zákonem o odložení voleb v zemích a v okresech. Pánové, nic tím nezískáte a nenapravíte. (Výkřiky posl. Nejezchleba-Marchy.) Když se nebojíte voleb a když takové Pečky nebo takový Písek není pro vás obrazem politického smýšlení občanstva, když máte takovou jistotu, vypište volby! Kdo má největší strach z voleb? My ne. My je chceme. (Posl. Nejezchleb-Marcha: Dočkáte se jich!)

Nemějte strachu, že by volby rozvrátily vnitřní poměry tak, že potom nedostanete k práci zvolené poslance nebo delegáty. Zase je dostanete k práci, ale bude asi v této sněmovně po příštích volbách poněkud jiný obraz. Myslím, zejména, že tyto lavice socialistického středu prořídnou. (Posl. Mikuláš: Jen abyste se vy sem dostali!) Tu starost nechte již nám. (Posl. Mikuláš: Kdyby nebylo socialistů, nebylo by živnostníků!) Jak to? (Posl. Mikuláš: Vždyť jsou to vaši spotřebitelé, konsumenti!) Já na konsumenty neútočím. (Výkřiky posl. Mikuláše.) Vy přece nezastupujete konsumenty, nýbrž určitou politickou třídu lidu. My jsme stejně konsumenty jako vy, my representujeme jako živnostníci a obchodníci se svými rodinami 4 miliony konsumentů. S tímto nás nebavte, že jste sami zástupci konsumentů. Postaráme se již o to, abychom po způsobu, jak jste to dělávali vy, vybudovali velikou středostavovskou frontu, která si dobude tolik vlivu a politické moci, aby bez ní a bez středního stavu nemohlo se v tomto státě vládnouti. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pan posl. dr Nosek.

Posl. dr Nosek: Slavná sněmovno! Řečníci oposice i řečníci vládních stran hovořili zde včera i dnes o otázce rovnováhy rozpočtu. Ukazovalo se na to, že prý pan ministerský předseda i pan ministr financí mají jaksi optimistické názory, domnívají-li se, že rozpočet příštího roku již bude takový a podmínky hospodářské pro něj do té míry příznivé, že by skutečně hospodářské dění pohybovalo se cele v rámci rozpočtu a že by skutečně ani v budoucnosti nemuselo docházeti k nějakým schodkům státního hospodářství. Všichni dohromady víme, že rozpočet je plán hospodářský, a aby ten plán hospodářský se uskutečnil, aby také skutečné rovnováhy opravdu příštím rokem bylo dosaženo, k tomu je nutno pracovati v ten způsob, aby bylo splněno, nač zde bylo také upozorněno, aby totiž soukromému podnikání byla zase vrácena jeho rentabilita, aby zase bylo s to ze svých přebytků odvádět státu a veřejnoprávním korporacím ony úděly ze svého soukromého podnikání, které stát a veřejnoprávní korporace územní samosprávy potřebují pro splnění svých úkolů. Jest pochopitelno, že je věcí neobyčejně bolestnou, když stát nebo územní samospráva nevystačí s důchody, které dostávají od svých poplatníků, a musí v takovém případě se obraceti na peněžní trh o výpůjčky buď dlouhodobé, nebo krátkodobé, a záleží tedy nesmírně na tom, aby rovnováhy bylo také dosaženo právě osvěžením soukromého podnikání. Ovšem daleko těžší je splniti nebo dáti tomuto přání nějakou konkretní náplň, poraditi, jak se to má státi, než tu devisu vysloviti. Vidíme, že je tu dobrá vůle všech kompetentních činitelů v tomto státě, aby tak, jak poměry dovolí, bylo skutečně k tomu cíli pomalu postupováno.

Je nesporné, že poslední dobou se ukázala řada dalekosáhlých vládních opatření, a ne poslední z nich je to dalekosáhlé zasažení do hospodářského dění, pokud se týče výroby v zemědělství. Dnes jsou již pryč doby, kdy by se mohl někdo domnívati, že lze odděliti výrobu zemědělskou od výroby průmyslové, od zájmů obchodních, od zájmů živností a pod. Dnes každý jasně vidí, jak to všechno neobyčejně úzce spolu souvisí, a je tedy nutno zkoumati každé takové opatření v souvislosti se všemi ostatními odbory, s odbory podnikání obchodního, živnostenského, průmyslového a pod.