Náklad na jednoho pojištěnce činil r. 1929 121 rublů a r. 1933 208 rublů. Zde je zase viděti vzestupnou tendenci průměrného nákladu, věnovaného na jednoho pojištěnce.

Kol. Hatina zde mluvil o otázce posílání do sanatorií a domů oddechu. R. 1929 bylo v sovětském Rusku posláno do sanatorií a domů oddechu na účet soc. pojištění 547.038 osob, r. 1933 1,366.800 osob, to znamená, že tam každý 15. pojištěnec byl r. 1933 poslán do sanatoria nebo domu oddechu na náklad soc. pojištění. Porovnejte to s tím, kolikátý pojištěnec jest u nás posílán na zotavenou do sanatoria nebo do lázní na účet soc. pojištění! (Posl. Hatina: To srovnání je pro nás příznivější!) Kolik tisíc je to z těch 2 mil. pojištěnců? Podle vaší statistiky nemocenských pokladen je to každý stopadesátý pojištěnec. Nepleť si to, Hatino! (Posl. Hatina: Nepletu si to, vím to velmi dobře!) Ne z počtu onemocnělých, nýbrž z počtu pojištěnců. A u vás z počtu pojištěnců je asi stopadesátý posílán na útraty nemocenské pokladny do sanatoria nebo do lázní. (Posl. Jos. Tůma: Co říkáš, to jsou dovolené, ale ne léčba!) Dobře, dovolená, ale je to na náklad nemocenské pojišťovny. Pošlete vy na náklad nemocenské pokladny třeba na 6 neděl ne do lázní, ale třeba na zotavenou tamhle na Sázavu a platíte mu celý měsíc všecky útraty a všecko? V tom je právě ta otázka.

Teď ještě uvádím jenom tato čísla. Kol. Hatina uváděl otázku ženské práce. Podívej se, Hatino, otázka, že jsou ženy zaměstnávany v průmyslu..... (Posl. Hatina: Ale na celém světě je to zakázáno!) To nikdo nebude popírat. Ale co je z tvé strany nesprávné, je to, když říkáš, že byl vydán výměr, že ženy a děti mají býti naháněny do dolů. Ty víš, že v tom výměru není o dětech ani slova, ale užiješ slov "ženy a děti". Vždyť to má Hatina v rukou, že dětská práce je v Rusku zakázána vůbec a že tam... (Posl. Hatina: Komisariát práce může svou pravomocí práci dovolit!) Ale pro ženy! (Posl. Hatina: Pro děti také!) To není pravda, ty jsi také již potom dále o dětech nemluvil. A že mohou býti ženy zaměstnány? Ano, když chce býti žena letcem, tak může býti letcem, je to risiko býti pilotem, ale je to na její risiko, nikdo ji tam nevhání; a chce-li býti zaměstnána v domácké práci, je zaměstnána v domácké práci; a když nechce býti vůbec zaměstnána a chce se jen vdát a má muže, který ji bude živit, nemusí býti vůbec zaměstnána. To je jen otázka, chce-li býti zaměstnána. (Posl. Hatina: To je sakramentská rovnoprávnost!) Řekl bych ti, Hatino, zase, že u nás je zaměstnáno při škodlivé práci zdraví lidskému řada žen a podívej se, jak jsou ty ženy placeny. Protože je to žena, třeba vykonává práci muže, nebezpečnou práci, dostane daleko méně než muž. Ale v Rusku, když vykonává žena práci muže, dostává tentýž plat jako dělník. V tom je ten rozdíl.

Nyní ještě několik slov k otázce nemocenského pojištění. Hatina vytýkal, že nechápeme anebo nebereme zřetel na svízelné postavení nemocenských pokladen a pojištění vůbec. Hatino, nikdo z nás nebude upírat, že nemocenské pokladny jsou ve svízelném stavu. Nikdo z nás nebude upírat, že nemocenské pokladny a pojišťovny trpí velkými nesnázemi a že jsou mnohé v krachu. Ale otázka nestojí, zdali přiznáváme.... (Posl. Hatina: Nechati je shroutiti, nebo pomoci!) Nejde o to nechat je shroutiti, ale sanovat je. Jde však o otázku, na čí účet je sanovat? A v tom jsme také v rozporu. My docela objektivně přiznáváme, že nemocenské pojištění je v těžké, svízelné finanční situaci a že potřebuje sanace. Nepřipojím se k výtkám, které padly na účet nemocenského pojištění, čím je tento svízelný zaviněn. Dejme tomu, že je zaviněn jen tou těžkou hospodářskou situací. Ale kladu otázku: Zavinili tu těžkou hospodářskou situaci a ten svízelný stav nemocenských pokladen, ve kterém dnes nemocenské pojištění je, dělníci? Jsou dělníci toho příčinou? Já tvrdím, že nejsou! (Posl. Hatina: Jsou zde náklady na léčení tuberkulosy atd.!) Ale to není vinou dělníků. Bude to moje vina, když zítra dostanu tuberkulosu, budu-li zaměstnán při nějaké takové práci, kde možnost onemocnění tuberkulosou je velmi značná? Proto říkám: dělníci to nezavinili, a jak k tomu tedy přijdou, aby na jejich bedrech byla prováděna sanace? A to je to, o čem mluvíme. To je ta základní otázka, že sanace je prováděna na účet pojištěnců, na účet dělníků, kdežto krach nemocenského pojišťování dělníky zaviněn nebyl.

A teď přecházím k otázce, kdo tedy má zásluhu o to, že sanace nemocenského pojištění se provádí na účet dělníků? Kdo to zaviňuje? Pochopitelně především buržoasní a kapitalistické strany, především strana agrární. (Výkřiky posl. Machníka.) Samozřejmě, vy jste už dávno o zhoršení usilovali. (Posl. Machník: Vždyť to nemáme z čeho platit!) Dobře, vy říkáte, že to nemáte z čeho platit. Ale to není žádná tajnost, že celá léta bojujete o zhoršení sociálního pojištění. (Posl. Machník: O vyrovnání a o zlepšení!) Jděte dokazovati dělníkům, že tohle je zlepšení! To bychom se zase pouštěli do staré diskuse. Je přece znám útok t. zv. panské koalice proti sociálnímu pojištění r. 1928 a dalekosáhlé plány, které jste tenkrát vy na zhoršení sociálního pojištění dělali. Tenkrát se nepodařilo tyto zhoršovací plány panské koalici prosadit. A proč se nepodařilo je prosadit? Pro spontánní, živelný odpor dělnictva, který se tenkrát proti návrhu zákona, který byl již vypracován, projevil, a od kterého potom panská koalice ustoupila. (Posl. Ostrý: To nebylo vůbec v úmyslu, zhoršovat!) Proč jste tedy tenkrát ten návrh zákona v panské koalici vypracovali, když jste neměli v úmyslu jej provést? To jen proto, abyste měli patrně co dělat... (Posl. Machník: Pod tlakem veřejnosti a dělnictva se tam nic nezhoršovalo!) O té věci se s vámi nebudu hádat.

Říkám, že to, co se panské koalici nepodařilo r. 1928, má se teď provésti nařízením č. 934 a za pomoci socialistických stran. (Posl. Jos. Tůma: Za pomoci krise!) A za pomoci vaší! Podívejte se, častokrát tu byla oddiskutována otázka účasti socialistů v buržoasní koaliční vládě, má-li z toho dělnická třída prospěch anebo škodu. My jsme o této věci nesčíslněkrát mluvili. Vy jste dokazovali a říkali, že jste ve vládě proto, abyste hájili dělníky a zabraňovali uskutečnění těch nejhorších zel. (Posl. Jos. Tůma: Řekli jsme to před chvílí Čuříkovi!) Ano. Tedy zhoršení sociálního pojištění je jistě hodně velkým zlem.

Uvedu teď výroky vašich členů, jak se o zhoršení sociálního pojištění vyjadřovali v debatě, která byla vedena v září r. 1928 tady v parlamentě. Pan posl. Johanis 22. září 1928, když se jednalo také o vyřazení sezonního dělnictva, říkal: "Toto ustanovení, aby vládním nařízením vyloučila vláda kategorii dělnictva nejhůře placeného, je pro nás naprosto nepřijatelné". - To řekl p. posl. Johanis s této tribuny v září r. 1928. (Posl. Jos. Tůma: A my je teď rozšiřujeme!) Ano, ale to vyloučení rozšiřujete, abyste si to nepletl! (Výkřiky posl. Jos. Tůmy.) A když se jednalo o zařazení do nižších služebních kategorií, řekl posl. Johanis (čte): "To je další dalekosáhlá koncese národně-demokratickým paničkám". To jsou jeho slova podle stenografického protokolu. Hatina to říká ještě dnes, ale vy tu koncesi národně demokratickým paničkám schvalujete a pro ni hlasujete. Johanis dále řekl: "Doufejme, že toto dílo, i když je katansky provedete, bude jen chvilkové". Prosím, dílo, které bylo roku 1928 provedeno, nazval Johanis katanským. Prosím, jak byste hodnotili to dnešní dílo, které budete odhlasovávat? (Výkřik: Dvojnásob!) Ano, dvojnásob katanským. Ale budete pro to hlasovati. Já jen cituji stenografický protokol. Pozoruhodné je, co prohlásil Johanis o karenční lhůtě: "Že se dostalo do osnovy ustanovení, že příště má býti jednotná karenční lhůta pro podporu v nemoci pouze dva dny, je zásluhou soc. demokracie a byla tím jen napravena chyba, která se stala zákonem z 9. října 1924", tak, prosím, r. 1928 byla u vlády jen panská koalice, sociální demokraté ve vládě nebyli, a ta karenční lhůta se zkracovala, ale bylo to zásluhou soc. demokracie, že se zkracuje a napravovala se tím chyba z r. 1924, která byla uzákoněna, když soc. demokraté ve vládě byli. (Různé výkřiky.) A dnes se ta chyba z roku 1924 opakuje. Karenční lhůta se znovu prodlužuje, a soc. demokraté ve vládě jsou a budou hlasovati pro tu chybu, kterou v r. 1924 udělali a kterou v r. 1928 panská koalice napravila a která se dnes v r. 1934 dělá znovu. To je potřebí vysvětliti. (Posl. Dubický: A také je potřebí říci, že kromě Polska ani jeden stát v Evropě nemá kratší karenční lhůtu v nemocenském pojištění!) Proč byste to neřekli, to můžete říci, proč to mám říkati já? (Veselost.)

Přicházím dále. Posl. Koudelka promluvil 12. září 1928 s této tribuny a prohlásil: "Se zemědělským proletariátem, ubohým, politicky bezvlivným, neorganisovaným, vydaným dnes v plen agrárního kapitalismu, naložilo se tímto zákonem nejhůře". Jak nakládáte dnes s tím zemědělským proletariátem, který je vydán v plen agrárních kapitalistů? Dále pravil Koudelka: "Voláme proto zemědělský proletariát do společného boje s ostatním dělnictvem za společnou věc proti tomuto zákonu i proti všem opatřením, která zhoršují jeho život a zvyšují bídu jeho rodin". Dnešní opatření zvyšuje také bídu dělnických rodin, ale Koudelka zemědělský proletariát do boje nevolá a nevolají ho ani druzí....

Posl. Langr za české socialisty prohlašoval: "Prohlašujeme, že se nevzdáváme práva při první příležitosti, která se nám naskytne, odstraniti ze zákona vše, co přes náš protest vládní většinou bude nyní do zákona pojato. Odpovědnost za toto nesolidní, protidělnické dílo padá na dnešní reakční, protilidovou vládu". To řekl 18. září 1928, teď jsou čeští socialisté řadu let ve vládě, měli použíti první příležitosti, aby co se stalo v r. 1928, odčinili a zrušili. Ale oni nejen že to nedělají, nýbrž dnes to, co se stalo r. 1928, ještě zhoršují. (Posl. Fiala: Toho práva se nevzdáváme!) Toho práva se nevzdáváte? Z toho budou mít dělníci velký užitek....

Posl. Tučný mluvě o událostech, které předcházely novelisaci sociálního pojištění, říká po 3. dubnu: "Když koaliční strany viděly, že s tím spravedlivým a živelným odporem milionových mas nelze si zahrávat, přešly k taktice, o které zde mluvil pan kol. Dubický, aby se se socialistickými stranami vyjednávalo. Bylo by bývalo lépe pro koalici" - to se mluvilo o panské koalici "kdyby byla nečekala na 3. duben, poněvadž pak se nemusilo alespoň mluviti o tom, že před rozhořčením pracujícího lidu musila kapitulovat."

Pánové, toto je pozoruhodné pro dělníky. Co se stalo 3. dubna a před tím? Vyrukovalo dělnictvo pražských továren a vyrukovalo dělnictvo celé republiky na ulice a demonstrovalo proti zhoršení nemocenského a sociálního pojištění. Posl. Tučný z toho vyvozuje důsledky a říká: "Když koaliční strany viděly, že s tím živelným odporem milionových mas nelze si zahrávat, tak ustoupily." A teď říká: Bylo by bývalo lépe, kdybyste to byli udělali před 3. dubnem, nemuseli jste kapitulovati. Nakonec z toho vyvozuje: Vidíte, pánové, jak je to dobré, když zavoláte znovu socialisty do vlády, poněvadž když nás zavoláte do vlády, tak nebudete musiti před dělnickými masami kapitulovat, my budeme dělníky držet na uzdě. (Posl. Fiala: On to neřekl!) Ale je to vidět z toho. Jaký účel mohla mít tato řeč? To přeci nepotřebujete nijak vykládat. (Posl. Fiala: To jest optický klam!) To není žádný optický klam a panská koalice za žádný optický klam to nepokládala. Panská koalice tomu rozuměla tak, že se cpete do vlády. To bylo řečeno po lopatě, jak se říká. (Posl. Fiala: To má ten význam, že věci, které lze udělati, není třeba vymáhati ulicí!) Ale to je ten význam, který já říkám, a vy to znovu potvrzujete. A proto také dnes, když jste ve vládě, také ty dělníky se snažíte udržet na uzdě. Držíte je na uzdě v zájmu toho, abyste chránili tady své zájmy. (Posl. Fiala: Dnes je jiná doba, dnes není r. 1928!) Dělníci jsou dneska rozhořčeni zrovna tak, jako byli roku 1928. Dělníci, i členové vašich organisací, byli by ochotni bojovat jednotně proti tomuto zhoršení a ten, kdo je od toho boje zdržuje, kdo dnes dělnický boj odvrací, kdo jej dnes znemožňuje a tříští, kdo dělnické zájmy zrazuje, to jste vy. (Posl. dr Patejdl: Ten, kdo dělníky do boje hnal....) Hnali jste dělníky r. 1928 do boje, anebo jste s nimi jen švindlovali? Je potřebí odpovědít! Hnali jste dělníky r. 1928 na ulici, myslili jste to upřímně, když jste vydávali provolání, aby dělníci zastavili práci a šli na ulice? (Posl. dr Patejdl: Já jenom říkám, jak vy je ženete, to jste způsobili ty poměry v Německu!) Když vy je ženete na ulici, tak je to něco jiného, než když my je ženeme, poněvadž vy jste vždy ochotni, když dělníky na ulice vyženete, nechat je na holičkách, zradit je a kompromisovat. (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.) V r. 1928 byl tedy útok na dělnické pojištění z větší části odražen, protože dělníci byli na ulicích a socialisté nebyli ve vládě. Dneska se ten útok na sociální pojištění ještě ve větší míře uzákoňuje, protože dělníci nejsou doposud na ulicích a socialisté jsou ve vládě. (Posl. dr Patejdl: Hospodářské krisi se šikovně vyhýbáte!) Nevyhýbám se hospodářské krisi a také k ní hned přicházím. Podívejte se, poměry mezi dělnictvem a pracující třídou jsou dnes takové, že přímo křičí a vyvolávají nespokojenost. Vždyť i přes to, že jste tu věc tak promrskávali a tak rychle sem strčili, byla již velká řada protestů a protestních stávek a jistě jste dostali ty resoluce a telegramy, které dnes přicházejí, v nichž dělníci protestují proti zhoršení soc. pojištění. Také jste dostali ten telegram z Turč. Sv. Martina, kde volají dělníci: "Neopovažte se hlasovati pro zhoršení sociálního a nemocenského pojištění - telegrafujeme vám i všem socialistickým klubům - robotníctvo martínských závodov". A zde jsou ty druhé a druhé resoluce, které jste také dostávali. Nemohu je zde citovati. To svědčí o tom, že dělníci jsou rozhořčeni, že situace je těžká. A jak by nebyli rozhořčeni. K nezaměstnanosti, k drahotě, která dnes stoupá, k podvýživě, kterou dnes dělníci trpí, má přistoupiti ještě zhoršení nemocenského pojištění. V době, kdy se tyto nemoci množí, kdy bída a podvýživa dostupuje mezi dělnickými vrstvami téměř toho stavu, jako byla ve válečných a poválečných letech, přichází se s takovýmto dalekosáhlým zhoršením. Podívejte se, v těchto dnech jste měli dělnickou olympiadu. Všimli jste si, jak vypadají dělnické děti? Prohlížel jsem si dělnické děti z venkova, prohlížel jsem si průvody a díval jsem se na ty děti, které přišly na dělnickou olympiadu. Vždyť podvýživa se jim dívá přímo z očí, vždyť jsou to zase takové dětské stíny, jako byly ve válečných letech. (Posl. Hatina: To není pravda! Jděte se podívati na nádraží, jak krásné děti přijdou!) Tak jsi se měl podívat, jak vypadají ty dělnické děti, které sem přišly, a jdi se také podívat do dělnických rodin, když chceš tvrditi, že dělnické děti, které sem přijdou, jsou dobře živeny.... (Posl. Hatina: Ani jedno nepadlo na ulici!) Hatino, já ti dokáži jinou věc. Je zápis do škol, lékaři prohlížejí děti a odmítají ty, které jsou slabé. Byl jsem v Michli v sobotu a slyšel jsem, jak ženy si vypravovaly: "Půjde váš kluk do školy?" "Nepůjde. Lékař ho neuznal." "A proč?" "Je mu sice 6 roků, ale on neváží ani 18 kg." (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.) Říkáte, není peněz na to, aby se pomohlo. A podívejte se, na výkupu intervenčního obilí jste vydělali 120 mil., a nedovedete dáti ani pár milionů na lepší výživu dělnických dětí v této strašlivé hospodářské situaci, v té krisi, o které mluvíte. Ty peníze, těch 120 mil. Kč se vydělává na dělnických konsumentech. Bylo by jistě úplně správné dáti z toho nějaký díl na péči o dělnické dítě, odstraňovati podvýživu a pod. Proč to nemůžete udělati? Protože to nechcete udělati. A spekuluje se s tím, když se vydělalo 120 milionů, že se mohou vydělati další sta miliony a proto se má zavésti obilní monopol na účet zdražování chleba, na účet lidské bídy, aby si mohli další miliony vydělati. Provádí se zbrojení, připravuje se prodloužení vojenské služby, připravuje se válka. A to si musí dělníci v této chvíli uvědomiti. Kde je příčina? Kapitalistický režim. Dělníci si musí uvědomiti... (Posl. Machník: Co pak Rusko nemá armádu?) Budeme o tom mluviti. Kapitalistický režim nedá klid dělníkům, nedá mír, nedá šťastnou a klidnou budoucnost. Kapitalistický, nacionálně šovinistický režim vede k těm věcem, kterých jsme byli právě v těchto dnech svědky v Německu. To jsou důsledky a konce kapitalistického režimu. A kdo dnes kapitalistický režim podporuje, kdo se s ním koaluje, kdo se jej snaží sanovat a na účet dělnických existencí zachovat, ten připravuje půdu fašismu. A to dělají u nás socialistické kruhy a naše vládní kruhy. Aby byly odstraněny křivdy a bezpráví páchané na dělnictvu, je zapotřebí odstraniti kapitalistický řád, je zapotřebí nastoliti panství socialismu a výstavbu socialismu. Ale výstavbu socialismu je možno provésti jen osvobozením pracujícího lidu, neboť osvobozený pracující lid může výstavbu socialismu provésti jen pomocí diktatury proletariátu. (Potlesk komunistických poslanců.) A k diktatuře proletariátu můžeme dospěti jen cestou sociální revoluce a vítěznou sociální revoluci možno připraviti jen cestou třídního boje, cestou denních bojů za dílčí požadavky a za dělnická práva.

Proto voláme k dělníkům: Demonstrujte, bojujte o okamžité zrušení zákona o zhoršení sociálního pojištění. Je nutno se sjednotiti na závodech, zastaviti práci, zaplaviti ulice měst zaměstnanými i nezaměstnanými dělníky a rozpoutati mocný proud dělnických protestů a demonstrací (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.), připraviti generální stávku, která by rázem udělala škrt přes váš kapitalistický výpočet a která by rázem změnila rozložení třídních sil v Československé republice, osvobodila pracující lid, odstranila kapitalismus, nastolila sověty.

V debatě o prohlášení pana ministra Beneše mnoho se mluvilo o sovětech a Sovětském svazu. Po 15 letech se přišlo na to, že sověty jsou dnes jedinou záštitou československé samostatnosti. Ano, Sovětský svaz, sovětský vládní režim a systém je ochráncem a bojovníkem za svobodu každého národa. Kapitalistický systém je nepřítelem národní svobody, imperialistickým vrahem národů a imperialistickým vrahem a zotročovatelem pracujícího lidu. Proto, že naše vládní kruhy podporují, udržují a snaží se sanovati kapitalistický řád, proto je svoboda českého národa a všech ostatních národů v Československé republice ohrožena, proto je tato svoboda ubíjena a oklešťována. Jen sověty jsou záštitou národní svobody nejen pro český národ, nýbrž i pro Slováky, Němce, Ukrajince, Maďary a Poláky a pro všecky národy v Československé republice stejně jako pro všecky národy v celém světě. Jen sověty dovedou dáti národní a sociální svobodu pracujícímu lidu všech národů, jen sověty dají také na konec i spravedlivé sociální pojištění všem pracujícím. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaného pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Zápotockého a soudr.:

§ 1 budiž nahrazen zněním:

"(1) Vládní nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., se zrušuje s okamžitou platností.

(2) Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila posl. sněmovně Národního shromáždění republiky Československé k projednání návrh zákona o všeobecném sociálním pojištění zaměstnanců pro případ neschopnosti k práci, vybudovaný na těchto zásadách:

1. Sociální pojištění zaměstnanců musí býti všeobecné a musí zahrnovati všechny námezdně pracující bez výjimky.

2. Sociální pojištění zaměstnanců musí poskytovat léčebnou péči zdarma a zajišťovat

podporu aneb důchod po celou dobu neschopnosti ku práci bez ohledu na její trvání a ve výši poslední mzdy nebo platu všem pracujícím bez výjimky a krácení.

3. Pojišťovací příspěvky pro zajištění sociálního pojištění zaměstnanců musí platit celé zaměstnavatelé a nesmí je v žádném případě převalit na zaměstnance.

4. Správu sociálního pojištění musejí bezpodmínečně prováděti a pojištění spravovati volené orgány ze řad pojištěnců, zaměstnanci samými volené, s vyloučením zaměstnavatelů z jakéhokoliv rozhodování."

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Škvorovi.

Zpravodaj posl. Škvor: Slavná sněmovno! Ke konci jednání o osnově zákona tisk 2723 považuji za povinnost, abych konstatoval, že všichni páni řečníci shodovali se ve svých vývodech v tom, že bylo nutno v zájmu finančního zabezpečení našeho zákonodárství sociálního, především zákona o nemocenském pojišťování, učiniti něco, co by tento nesnesitelný stav, kdy jsme ročně končili deficitem téměř 70 mil. Kč, odstranilo. Ač všichni byli jednotni v tomto názoru, nejsou ovšem jednotni v tom, jak bylo by možno sanovati toto nemocenské pojištění. Je přirozeno, že sanace nebyla možná zvýšením příspěvků dělníka, a není sporu, že nebyla možná ani zvýšením příspěvků zaměstnavatele. Musila se hledati tedy nová cesta, která znamenala snížení určitých dávek, o kterých jsem se nerozpakoval prohlásiti, že je to škrtnutí nabytých práv dělnictva, a očekával jsem ovšem, že pan řečník za stranu komunistickou bude reagovati na tato slova o odňatých právech dělníků, ač mohu prohlásiti, že kdo má nejméně práva, aby se odvolával na nějaká odňatá práva, jsou právě zástupci strany komunistické zde, poněvadž ti neuznávají naprosto žádných práv, kterých nabyl kdokoliv, kdo má nějaké vlastnictví v našem státě, ať je jakéhokoliv druhu. (Posl. Štourač: Kdopak zastával ta práva dělníků?) Kdybyste je nezastávali, nebylo dělnictvo na tom hůře, nežli ve skutečnosti je.

Pokud se týče druhých pánů řečníků, mohu konstatovati, že celkem nepřinesli v debatě nic, co by se týkalo tohoto zákona, že totiž nepřišli s určitými návrhy na úpravu zákona, a doporučuji proto, aby vládní nařízení, jak se na něm vláda usnesla, jak je vyhlásila, i zároveň také osnova zákona, jíž se propůjčuje tomuto vládnímu nařízení platnost zákona, byl touto slavnou sněmovnou odhlasován. (Souhlas.).

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Chloupkovi.

Zpravodaj posl. Chloupek: Slavná sněmovno, jménem rozpočtového výboru nemám, co bych připomínal k debatě, která nepřinesla žádných nových momentů, kterými by bylo třeba se zabývati. Proto doporučuji slavné sněmovně, aby tuto osnovu zákona schválila.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Hlasování odložím na pozdější dobu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: