Mám-li mluviti o předloze samé, uvažujte, proč byl dělán zákon z r. 1920? Nechci o tom mluviti, ale dělá to na mne dojem, že se to dělalo proto, že náhodou tenkráte ministrem zdravotnictví byl zubní lékař. Nic jiného k tomu nevedlo. Jak dnes situace vypadá, děláme novelisaci zákona, ale necháváme živnost zubotechnickou úplně vymříti. Uvažme, že je to důležitá věc v otázce zdravotnické i sociální. Zubní technici jsou na vymření, nesmějí se nadále přijímati učňové ani u lékaře ani u zubního technika. Co to bude znamenati? Že jednou člověk, který bude potřebovati po letech, až vymrou zubní technici, zuby, bude museti za ně platiti veliké peníze zubním lékařům a bude museti podnikati dlouhé cesty do vzdálených míst, neboť není myslitelno, že by se zubní lékař usazoval na malých místech, jako se usazovali dnes zubní technici. To je důležitá věc.

Pokud se týče zákazu přijímání učňů, je pravda, že vysoké školy mají velký příliv žactva, ale neuvažuje se, že každý nemá možnost, a zvláště ne chudý člověk na venkově, dáti své dítě na studie do měst, kde jsou vysoké školy. Dříve takový chudý člověk, ať dělník, živnostník nebo zemědělec, měl přece možnost dáti schopné dítě na učení na zubotechniku.

Na zubní techniky se musíme dívati jinak, než to činí pánové z druhého tábora. Práce zubotechniků je v mnohém případě prací uměleckou. (Výborně!) Nemůže se přece jednoduše říci: Zubních techniků nepotřebujeme. Dobře zde řekl kol. Netolický, že potom se budou musiti zubní lékaři učiti zubní technice, protože budou museti vyráběti, co dnes dělá zubní technik, a když to dnes zubní lékaři nemohli vyráběti, zaměstnávali zubního technika, kterému musili platiti o několik korun více. Uvažme, že podle tohoto zákona nebude se moci dotčený vyučiti, lékaři budou míti k práci t. zv. laboratorní pomocníky jako i služebníky a budou jim platiti, co budou chtíti. - To je důležitá sociální otázka a právě proto měl býti přijat náš návrh, aby nedošlo k degradování umělců na poslední stupeň lidské společnosti. A to děláme zákonem.

Bylo zde poukazováno na § 9, že i zubní technici, kteří vstoupili do učení po 6. květnu 1920, mohou se státi samostatnými, ale pouze v mimořádných případech, kdy může dotčený zubní technik státi se samostatným zubním - technikem.

Předhazuje se stále, že zubní technik nemá vysokoškolského vzdělání, ale vždyť než se stal samostatným - a zvláště nyní - musil prodělati dvouletou školu. Než dostal koncesi, musel složiti zkoušku před komisí, kde měli zastoupení lékaři, zubní lékaři a medikové, takže to nebyla tak lehká věc, a není proto správné se domýšleti, že se dala zubotechnická koncese každému, kdo si o ni zažádal.

Tuto věc by měli dobře míti na mysli zástupci socialistických stran a našich sociálních ústavů. V zubních laboratořích byli pouze zubní technikové, kteří ty práce dělali. Po novelisaci tohoto zákona budou se musiti tato místa obsazovati zubními lékaři. Počítejme, jaký náklad byl na zubního technika a jaký bude nyní na zubního lékaře. (Posl. Bergmann: Stejný!) Ne, teď je konkurence a potom nebude. (Posl. Slavíček: V ordinaci máš stejně zubního lékaře!) Ale zubní techniky také. Ale tímto zákonem znemožňujeme výchovu živnostenského dorostu. To je také otázka velice důležitá. R. 1922 jsme podali návrh na novelisaci zákona o zubní technice. Podaly ho i jiné politické strany, ale ustoupily nátlaku a odpusťte, že řeknu jednu velkou věc, co se státi nemělo, že odklad a některé změny v návrhu zákona byly dělány proto, že medikové vyšli na ulici a ulicí si vymohli změny v tomto zákoně.

Vážená sněmovno, uvažujte, nemohli to také udělati zubní technici? Jak by to vypadalo, aby ulicí se domáhala inteligence a vysokoškoláci svých spravedlivých požadavků? Medikové luštili to však jednostranně, pouze se svého stanoviska bez ohledu na celou veřejnost, která stojí a bude státi za zubními techniky, protože oni jako zubní technici byli umělci, ale, nezapomínejme, byli a jsou velkými poplatníky tohoto státu. A dnes novelisací zákona o zubní technice děláme zákon na úplné vymření zubní techniky v našem státě.

Slavná sněmovno, víme, kdybychom podali sebelepší návrh na záchranu živností a obchodu, že nenajdeme ohlasu u naší vládní majority, ačkoliv všichni kolegové přede mnou z vládních stran říkají, že se stala chyba, že se to dělat nemá, že ten zákon má býti jiný, ale přece jen tuto novelisaci odhlasují. (Posl. Slavíček: Ale budeš hlasovati s námi!) Samo sebou, protože přece jen po tom boji, který jsme vedli plných 9 let, zachraňujeme aspoň tři ročníky, protože jste šli s námi, že ten nešťastný zákon z r. 1920 musí býti novelisován, a dočkáme se, že přijde doba, kdy my budeme míti pravdu, že budeme novelisovati znova. Ale zákon se nemá dělati na rok, zákon se nemá dělati na dva roky, nýbrž na delší dobu. Přece novelisacemi a stálými zákonnými opravami nebudeme v tomto státě živi. To je ta chyba. Tenkráte jsme chtěli a chceme dodnes, aby zákon byl jasný, aby byla živnost zubotechnická zachována jako samostatná živnost.

Řekl jsem, že naše návrhy na ochranu živností a obchodu nenacházejí sluchu u našich vládních stran. Ale budiž mi dovoleno, mluvili jsem o tom, co se stalo v živnostenském výboru se strany úředníka ministerstva, vážené dámy a pánové, poznamenati, že to je věc velmi vážná, jak daleko si pouštíme naši byrokracii. Poslanci, slova ministrů neznamenají nic. Ale to se neděje jen v živnostenském výboru, to se děje v našem státě ve velké řadě případů. To, co se dnes děje proti živnostem a obchodu, i proti malému zemědělci se strany úřadů, to je strašlivá věc. Jakým způsobem se pronásleduje živnostnictvo a obchodnictvo, o tom podali jsme interpelaci zejména o případu duchcovském. Chci se však zmíniti o případu, který jsem měl s p. dr Jánským, berním správcem z Písku, pro který případ jsem byl imunitním výborem vydán. Tohoto pána, jak mluví o poslancích, o vládě, a jak se chová, zná agrární poslanec z Tábora a soc.-demokratický senátor Johanis, který s ním měl také boje. Je to na pováženou!

Jiný případ stal se v Příbrami. Když tam přišla deputace živnostníků a obchodníků si stěžovati na nesnesitelné a veliké daně, tu pan berní správce Kocka řekl deputaci: "Když jste chtěli míti republiku, tak si na ni plaťte." Odpusťte, to je strašná věc. A když poslanec vede s dotyčným byrokratem boj, místo co by měl býti tento úředník pokárán za věci, které dělá, a místo co by měl býti dán do ústraní, aby nepřišel do styku s občanstvem, není trestán on, nýbrž dotčený poslanec tím, že se vydává k trest. stíhání pro tiskovou urážku. Řeknu otevřeně: Jestliže jsem nazval toho pána hochštaplerem a protekčním dítětem, bylo to málo. Co on dělá, to si ani nedovolil kaprál za Rakouska proti vojákovi. Dnes si to však dovolí úředník a šéf berní správy proti poplatníkům v tomto státě. (Výkřiky.) To se může také vymstíti vám. To není pouze otázka nás, kteří jsme v oposici. (Posl. Zeminová: To nejde jen na vás, tak jednají i s námi!) To je to nejsmutnější. Když se dovoláváme nápravy, místo co se má státi náprava, pronásleduje se oposiční poslanec. Nemá se bráti ohled na to, je-li to oposiční poslanec nebo vládní, ale má se zjistiti, kdo je v právu. (Výkřiky posl. dr Slávika.) To už jste mně pane ministře vykládal. Já si z toho nic nedělám a upozorňuji jen na věci, které se na venkově v dnešní době dějí. Kol. Ostrý mluvil o jednom případu na Moravě. Přijďte se podívati na jih, když exekutor sebere poslední kousek dobytka malému zemědělci, který pak nemá čím obdělávati svá pole. To je smutná věc. Je velmi zle na venkově, když člověk musí slyšeti stížnosti živnostníků a obchodníků, že nemají krejcaru na živobytí a že nemají mnozí z nich také, co měli dříve, totiž na paklík tabáku. To už je vskutku zle!

Slavná sněmovno, jelikož je vymezena řečnická lhůta, dovolte, abych se zmínil o jedné věci, přesto že jsem chtěl říci ještě mnohé. Co ministerstvo obchodu a vládní koalice naslibovaly v poslední době stavu živnostensko-obchodnickému! Slibovali zrušení správkáren, novelisaci zákonů o automobilismu, novelisaci živnostenského řádu, ale ve skutečnosti neudělalo se nic. Jediná věc z těchto slibů, která nám zbyla, to byly jenom sliby pana ministra, ale nic jiného. Pan ministr Dostálek nasliboval, co všecko se udělá, ale včera, když se sešel t. zv. živnostenský podvýbor, který měl na programu otázku obuvnickou, odložila se tato věc a řeklo se, že přijde na program až po prázdninách. A tak se to odkládá vždycky na 1/2 roku a na rok a neudělá se zase nic.

Přes to, slavná sněmovno, pánové u zeleného stolu měli by si uvědomiti v této vážné době důležitou a vážnou věc. Živnostensko-obchodnický stav je věren tomuto státu. Na středním stavu může každá vláda budovati ty nejkrásnější základy své finanční a hospodářské politiky. Sebemenší oslabení středního stavu znamená také oslabení státu ve směru finančním a hospodářském. My varujeme, my přímo prosíme: Zabrzděte, nedělejte zákony proti nám, zmírněte daňovou praksi, my chceme, aby u nás byla pravá demokracie, aby každý občan v tomto státě měl stejná práva, ale také stejné povinnosti. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Skopala Procházky, Kleina, Tučného, Sedláčka, Kirpalové, Zierhuta a druhů:

Ve čl. I, §u 3 nahrazuje se odst. 3 zněním:

"(3) Dentisté (§ 5, odst. 1), zkoušení zubní technikové (§ 5, odst. 2) a zubní technikové, vykonávající samostatně svoji živnost, jsou oprávněni míti jen pomocné síly laboratorní a dosavadní učně a napříště již nemohou přijímati učně; tyto pomocné síly nesmějí prováděti výkony uvedené v § 4."

Ve čl. I, §u 5 nahrazuje se odst. 1 zněním:

"(1) Označení "dentista" smějí užívati jen zubní technikové, kteří s úspěchem vykonali zvláštní praktickou zkoušku podle § 3, odst. 1 a 4, nebo podle nařízení č. 112.026/1911 B. M. (uh. m. vnitra), nebo od této zkoušky byli osvobozeni (§ 3, odst. 5), a kteří kromě toho dne 6. května 1920 měli koncesi (oprávnění) k samostatnému provozování živnosti zubotechnické. Označení "dentista" smí býti užíváno vždy jen v plném znění a zakázáno je označení to jakkoliv zkracovati. K označení "dentista" lze připojiti jen označení pracovních hodin.

(2) Zubní technikové jmenovaní v odst. 1, kteří však dne 6. května 1920 neměli koncesi (oprávnění) k samostatnému provozování živnosti zubotechnické, smějí užívati toliko označení "zkoušený zubní technik" s připojením pouhého označení pracovních hodin."

Dosavadní odst. (2) stává se odstavcem třetím (3) a dosavadní odst. (3) stává se odstavcem čtvrtým (4).

Dosavadní odst. (4) stává se odstavcem pátým (5) a bude zníti:

"(5) Osoby v odstavcích 1 až 3 nejmenované, zejména pomocné síly laboratorní odborných zubních lékařů, dentistů, zkoušených zubních techniků a zubních techniků, nesmějí užívati označení shora uvedených."

Ve čl. II nahrazuje se nový § 9 novými §§ 9 a 10, které znějí:

(1) Pomocné síly laboratorní náležejí k zdravotnickému pomocnému personálu a nevztahují se na ně předpisy živnostenského řádu (živnostenského zákona).

(2) Pomocnými silami laboratorními jsou dosavadní pomocné síly lékařů, vykonávajících zubní lékařství, a stávají se jimi všichni zubotechničtí pomocníci, na které se nevztahuje ustanovení § 2, odst. 2, jakož i osoby, které jsou prokázaně již v učení zubní technice, jakmile se vyučí.

(3) Kromě osob uvedených v odstavci 2 mohou se státi pomocnými silami laboratorními jen osoby, které s úspěchem vykonají zvláštní odborný a praktický výcvik; podrobné předpisy o tom vydají se vládním nařízením.

(4) Vládním nařízením mohou býti stanoveny zvláštní podmínky, za kterých v pozoruhodných případech bylo by lze uděliti oprávnění k samostatnému vykonávání zubní techniky osobám vstoupivším do učení živnosti zubotechnické po 6. květnu 1920.

Pracovní a platové podmínky pomocných sil laboratorních upraví zvláštní hromadná smlouva pracovní po zákonu závazná pro všechny členy sdružení účastných při sjednání této smlouvy."

Ve čl. II počátek odstavce druhého se mění takto:

"Dosavadní § 9 zákona č. 303/1920 Sb. z. a n. stává se paragrafem jedenáctým, mění se a zní:".

Článek III budiž změněn takto:

"Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede jej ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr průmyslu, obchodu a živností, ministr školství a národní osvěty a ministr sociální péče.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr průmyslu, obchodu a živností, ministr školství a národní osvěty a ministr sociální péče se zmocňují, aby sestavili a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásili s číslováním odstavců u jednotlivých paragrafů úplné znění zákona č. 303/1920 Sb. z. a n. v úpravě provedené tímto zákonem."

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního, p. posl. Skopalu Procházkovi.

Zpravodaj posl. Skopal Procházka: Vzdávám se slova.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zdravotnického, p. posl. Hatinovi.

Zpravodaj posl. Hatina: Vzdávám se slova.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Tučnému.

Zpravodaj posl. Tučný: Slavná sněmovno! Bylo všeobecně známo, že novelisace byla zrnem, které se dostalo mezi mlýnské kameny stavovských zájmů, a proto jako dílo kompromisní pochopitelně neuspokojuje ani jeden ani druhý stav, který je na novelisaci zákona č. 303 interesován. Proto není potřebí, aby byla novelisace podceňována a zejména aby byla odsuzována, protože, kdyby v ní nebylo nic více než to, že opravňuje k samostatnému provozování živnosti zubotechnické další tři ročníky, stojí již za to, abychom pro tuto osnovu hlasovali. Ale osnova jde dále, poněvadž umožňuje přes tyto tři ročníky sice ve skrovné míře, ale přece jen také ostatním zubním technikům samostatnost, a proto je to zvýšená hodnota této osnovy.

Chci ještě poukázati na jednu poznámku, která padla v debatě, jakoby osnova umožňovala získání titulu lidem takovým, kterým nepřísluší, a bylo učiněno srovnání s lidmi, kteří bez vysokoškolského vzdělání obdrželi titul inženýra. Toto přirovnání v tomto případě doslova kulhá, protože žádný zubní technik nemůže dostati titul zubního lékaře a také to slovo nikomu je neumožňuje. Ani titulem i dentista se nikdo nevyrovnává titulu zubního lékaře, poněvadž titul dentista se s titulem zubního lékaře nekryje.

Ale bylo-li tu mluveno o amerikanismu a byl-li tu proti němu vznesen odpor, chci konstatovati, že amerikanismus v četných případech se osvědčil, zejména když jsme prostého zámečníka měli ministrem železnic, který byl všeobecně považován za nejlepšího dopravníka a znalce technických otázek našich železničních podniků. A vím z vlastní zkušenosti o jiném případě amerikanismu, kdy prostý zámečník z Ml. Boleslavi chodil přednášeti vysokoškolským profesorům na techniku o svých praktických zkušenostech.

Doporučuji znovu slavné sněmovně, aby osnovu zákona schválila ve znění zprávy výborové. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis zákona a úvodní formuli.

Ježto jsou pozměňovací návrhy, dám o ní hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o celé osnově v úpravě návrhů posl. Skopala Procházky, Kleina, Tučného, Sedláčka, Kirpalové, Zierhuta a druhů; nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)

Nejsou. Budeme tedy podle něho hlasovati.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhů posl. Skopala Procházky a druhů, jejíž přijetí doporučují páni zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova tato přijata jest v prvém čtení, a to podle zprávy výborové v úpravě podle návrhu posl. Skopala Procházky a druhů.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému: