Předseda (zvoní): Posl. Mašata, Zeminová, Tomášek, Vičánek, Taub, Zierhut a druzi podali návrh, aby o prohlášení pana ministra zahraničních věcí dr Beneše, provedena byla rozprava a zahájila se v příští schůzi zítra dne 3. července 1934.

Dále byl podán návrh posl. Zápotockého, Bílka, Hadka a soudr., aby o prohlášení pana ministra zahraničních věcí byla zahájena rozprava ihned.

Dám o těchto návrzích hlasovati.

Žádám paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Zápotockého, Bílka, Hadka a soudr., aby o prohlášení pana ministra zahraničních věcí byla zahájena rozprava ihned, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento je zamítnut.

Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Mašaty, Zeminové, Tomáška, Vičánka, Tauba, Zierhuta a druhů, aby o prohlášení pana ministra zahraničních věcí dr Beneše provedena byla rozprava a zahájila se v příští schůzi zítra dne 3. července 1934, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického, techn.-dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 2688) zákona o báňské inspekci (tisk 2693).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Lanc, za výbor techn.-dopravní p. posl. Chalupník, za výbor rozpočtový p. posl. dr Patejdl.

Dávám slovo zpravodaji za výbor soc.-politický, p. posl. Lancovi.

Zpravodaj posl. Lanc: Slavná sněmovno! V zájmu zvýšené bezpečnosti v dolech předložila vláda návrh zákona, tisk 2688, o báňské inspekci. Tento vládní návrh zákona byl projednán v soc.-politickém výboru 26. června letošního roku a byl po provedení menších stylistických změn výborem schválen. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Zřízení řádné báňské inspekce s dostatečným počtem inspekčních orgánů a zavedení dělnických inspektorů z řad zkušených horníků, nezávislých na správách dolů a státem placených, dožaduje se hornictvo již několik desítiletí.

Katastrofa na dole Nelson III v Oseku a množící se úrazy v čsl. uhelných dolech dokazují, jak nutným je v zájmu ochrany životů horníků řádné vybudování báňské inspekce a její rozšíření o dělnické inspektory z řad zkušených horníků. Úřední statistika smrtelných a těžkých úrazů dokazuje, že od 1. ledna 1919 do 31. prosince 1933 přihodilo se v čsl. uhelných dolech celkem 1894 úrazů, 14.592 těžkých úrazů povahou zranění a 69.048 těžkých úrazů dobou léčení. V době 15 let přihodilo se v čsl. uhelných dolech celkem 85.534 úrazů. Za 5 měsíců r. 1934 bylo v čsl. dolech usmrceno 176 osob.

Dosavadní báňská inspekce je následkem nedostatečného počtu inspekčních orgánů naprosto nevyhovující. K tomu nutno ještě dodati, že také položka, která byla v rozpočtu ministerstva veř. prací stanovena na báňskou inspekci na r. 1934, neodpovídá potřebám a zvýšeným úkolům báňské inspekční služby dnešní doby. Nedostatky a vady báňské inspekční služby jsou všeobecně známy, ale veškeré úsilí o zjednání nápravy bylo doposud bezvýsledné. Téměř po každé katastrofě, která se v uhelných dolech přihodila, bylo v průběhu vyšetřování zjištěno, že prováděné prohlídky dolů byly nedostatečné.

Hledáme-li příčiny důlních katastrof, které se v poslední době v čsl. uhelných dolech přihodily, zjistíme, že většina těchto katastrof byla zaviněna nedbáním bezpečnostních předpisů se strany správ závodů a trestuhodným úsporným systémem, který se překotně na dolech na účet bezpečnosti zaměstnanců provádí.

Při vyšetřování příčin katastrofy přihodivší se r. 1932 na dole "Kohinoor" v Lomu bylo úředně zjištěno, že v den katastrofy, která si vyžádala 8 lidských životů, nebyli v jámě z úsporných důvodů ani hlídači ohňů a jediná vtažná větrací jáma, kterou se mohli někteří nešťastníci z uzavřeného hořícího dolu zachrániti, neměla lezného zařízení. V době, kdy Lomská uhelná společnost vyhazovala miliony na různé patenty, šetřila na hlídačích ohňů a na zřízení železných žebříků. Tímto úsporným systémem ušetřila sice Lomská uhelná společnost několik tisícovek ročně, ale zavinila tím smrt 8 zaměstnanců.

Při vyšetřování příčin strašlivé katastrofy, přihodivší se v lednu letošního roku na dole Nelson III v Oseku, která si vyžádala 142 lidských životů, bylo úředně zjištěno, že v dole bylo mnoho nebezpečného uhelného prachu a že klec z větrací jámy VII ležela v době katastrofy na dvoře. Správa závodu nedbala varovného upozorňování členů závodních rad a neplnila příkazy ani úředních inspekčních orgánů. Uhelný prach, tento největší nepřítel hornictva, nebyl kropen ani odstraňován. Jenom v důsledku tohoto nedbání bezpečnostních opatření došlo na dole Nelson III ke katastrofě v takovém rozsahu a s takovým počtem obětí.

Další trestuhodná nedbalost projevila se tím, že v jámě VII, kterou se zachránili z hořícího dolu 4 horníci, nebyla v době katastrofy zavěšena klec jedině z důvodů úsporných. Kdyby tato klec byla v době katastrofy v jámě VII zavěšena, bývali by se ještě další 2 horníci, kteří byli pod větrací jamou čís. VII mrtví nalezeni, z hořícího dolu zcela určitě zachránili. Z těchto důvodů nelze označovati katastrofu na dole Nelson III za případ zaviněný vyšší mocí, poněvadž tato katastrofa byla zaviněna trestuhodnou nedbalostí a úsporným systémem Mostecké uhelné společnosti. Špatně posloužili vedoucí a odpovědní úředníci zájmům akcionářů Mostecké uhelné společnosti, když nedbáním bezpečnostních předpisů ušetřili několik desetitisíc a zavinili tím nenahraditelnou ztrátu 142 lidských životů a značné škody na důlním majetku.

Za takovýchto poměrů nelze se pak diviti, že hornictvo nemělo a nemá k dosavadnímu systému báňské inspekční služby žádnou důvěru, když vidí, že báňské úřady vycházejí všem přáním uhelných společností velmi ochotně vstříc i v takových případech, když risiko hornické práce se tím značně zvyšuje a bezpečnost zaměstnanců ohrožuje.

K velkému počtu smrtelných a těžkých úrazů v čsl. uhelných dolech dochází následkem předem stanoveného pracovního výkonu pro jednotlivá pracovní místa. Tím se stává, že horníci, kteří pracují v úkolu, snaží se mnohdy za velmi změněných poměrů pracovního místa, aby dosáhli správami dolů požadovaného pracovního výkonu. V důsledku tohoto nepřímého donucování pracují s největším vypjetím fysických sil a při tom zapomínají na vlastní bezpečnost. Bylo by proto v zájmu zvýšení bezpečnosti záhodno, aby vzhledem ke stoupajícímu počtu úrazů bylo komorové dobývání uhlí zastaveno a úkolová práce v uhelných dolech v dnešní době uhelné nadprodukce zakázána. (Tak jest!)

K dosavadnímu způsobu vypočítávání průměrného čísla úrazů, připadajícího na 10.000 zaměstnanců, musím poznamenati, že v Československu se vypočítává tento průměr pouze podle počtu zaměstnanců a nepřihlíží se k značně sníženému počtu propracovaných směn. Abych tyto nedostatky dosavadního způsobu vypočítávání průměrného čísla úrazů prokázal, uvedu některá statistická data za uplynulá léta.

R. 1922 připadl jeden smrtelný úraz na 1292 zaměstnanců uhelných dolů, r. 1931 na 987 zaměstnanců uhelných dolů a r. 1932 na 751 zaměstnance uhelných dolů. Podle stejného způsobu propočítávání zhoršila se r. 1931 bezpečnost horníků proti r. 1922 o 31% a mimo to byl počet propracovaných směn r. 1931 nižší o 27% proti r. 1922. R. 1932 zhoršila se bezpečnost horníků proti r. 1922 o 42% a mimo to byl počet propracovaných směn r. 1932 nižší o 39% proti r. 1932. Z tohoto přehledu je nejlépe viděti, že dosavadní způsob není přesným měřítkem pro vypočítávání průměrného čísla, když se nepřihlíží k značně sníženému počtu propracovaných směn.

Při projednávání tak významné osnovy pro naše hornictví, jako je vládní návrh zákona o báňské inspekci, jehož ustanovení mohou při svědomitém provádění se strany báňských inspekčních orgánů a náležitém pochopení na straně odpovědných závodních velmi mnoho pro zvýšení bezpečnosti v dolech vykonati, nelze bez povšimnutí přejíti stanovisko centrálního ředitele inž. Šebely k této osnově.

Representant ostravsko-karvínských dolů, centrální ředitel inž. Šebela, promluvil 18. června 1934 do čsl. rozhlasu o současné situaci a vyhlídkách čsl. uhelného průmyslu. V této své přednášce mimo jiné promluvil také o vládním návrhu zákona o báňské inspekci a uvedl, že podobné instituce se v jiných státech neosvědčily a byly opět zrušeny. Poukázal zejména na Prusko, kde prý přesto, že tam měli dělnické inspektory, je úrazovost v uhelném průmyslu značně vyšší nežli u nás. Zaručiti naprostou bezpečnost dolů nepodaří prý se nikomu na světě, nejméně pak jednostranným drakonickým opatřením. Dále uvedl, že v důsledku mimořádně nepříznivé situace bylo v hornictví nutno zastaviti v posledních dvou letech veškeru investiční činnost.

Toto stanovisko centrálního ředitele inž. Šebely všeobecně překvapilo a nasvědčuje, že báňská inspekce bude nadále narážeti na nepochopení uhelných společností, které, jak je viděti, nemají pražádného zájmu na snahách vlády o zvýšení bezpečnosti v uhelných dolech. Pokud centrální ředitel inž. Šebela uvedl, že se dělnické inspekce v jiných státech neosvědčily a poukázal na Prusko, musím konstatovati, že podle usnesení pruského sněmu ze dne 1. října 1925 byli členové závodních rad administrativní cestou přiděleni revírním báňským úřadům jako důlní kontroloři pro dozor nad doly. Tato významná sociální instituce nebyla však 12. června 1933 zrušena z těch důvodů, že by se byla neosvědčila, nýbrž proto, že její poslání odporovalo tendencím reakční diktatury v Německu.

Také další tvrzení centrálního ředitele inž. Šebely, že v důsledku mimořádně nepříznivé situace bylo nutno v hornictví zastaviti v posledních dvou letech veškerou investiční činnost, neodpovídá pravdě, poněvadž podle výroční bilance "Báňské a hutní společnosti" za r. 1932 investovala tato společnost v tomto roce pouze do strojního zařízení 40,808.341 Kč a 67,645.037 Kč odepsala z majetku.

Pozastavuji se nad tím, že čsl. rozhlas byl propůjčen centrálnímu řediteli inž. Šebelovi k agitaci proti vládnímu návrhu zákona o báňské inspekci k šíření nesprávných informací. Velice by mne zajímalo věděti, zdali by také zástupci horníků byl čsl. rozhlas k agitaci proti některému vládnímu návrhu propůjčen.

Podle dosavadních zákonných ustanovení jsou prováděním báňské inspekce pověřeny revírní báňské úřady, báňská hejtmanství a inspekční oddělení ministerstva veř. prací.

Podle §u 2 vlád. návrhu zřizují se k provádění úkolů báňské inspekce ústřední báňský inspektorát při ministerstvu veř. prací a báňské inspektoráty při revírních báňských úřadech. Obvody a sídla báňských inspektorátů budou stanoveny vládním nařízením.

Přednostou ústřed. báňského inspektorátu je ústřední báňský inspektor, jemuž se přidělí potřebný počet báňských inspekčních úředníků a potřebný počet kancelářských a jiných zaměstnanců.

Ústřední báňský inspektorát dozírá na správné provádění inspekční služby báňskými inspektoráty a pečuje o jejich řádné a účelné vybudování. Ústřední báňský inspektorát vykonává prohlídky dolů pouze v případech zvlášť důležitých a proto se mu dělničtí báňští asistenti nepřidělují.

Přednostou báňského inspektorátu je báňský inspektor, jemuž se přidělí potřebný počet báňských inspekčních úředníků, potřebný počet kancelářských a jiných zaměstnanců a příslušný počet dělnických báňských inspekčních asistentů.

Báňské inspektoráty dozírají přímo prohlídkami závodů na dodržování bezpečnostních opatření a provádění zákonných ustanovení o ochraně horníků po stránce sociální. Aby inspekční služba báňských inspektorátů požívala všeobecné důvěry a zejména důvěry horníků, kteří jsou nedodržováním bezpečnostních opatření nejvíce ohrožováni, přibírá se k této báňské inspekční službě na každých 5.000 zaměstnanců 1 dělnický inspektor z řad zkušených horníků. Přibíráním dělnických inspektorů k vykonávání báňské inspekce dává se horníkům možnost, aby svými zkušenostmi přispěli k poznání příčin katastrof a úrazů v hornictví a účinně působili k vyhledávání prostředků k zvýšení bezpečnosti v dolech.

Dělnickým báňským inspekčním asistentem může býti ustanoven horník nejméně 30 let starý, který byl aspoň 5 let zaměstnán v hornictví. Dělnické báňské inspekční asistenty ustanovuje ministr veř. prací na dobu 5 let. Předpisy o jich ustanovení, zejména o podmínkách, kterým musí vyhovovati, a o úpravě ostatních služebních a platových poměrů budou obsaženy ve služebním řádě, který bude vyhlášen vládním nařízením. K tomuto ustanovení doporučuji, aby jmenování dělnických báňských inspekčních asistentů bylo prováděno po slyšení odborových organisací hornických z příslušných revírních rad.

Podle §u 9 jsou dělničtí báňští inspekční asistenti veřejnými orgány a požívají stejné ochrany jako jiné orgány veřejné správy.

Umístění dělnických báňských inspekčních asistentů, jichž funkce nebude již obnovena, zařídí podle §u 10 ministr veř. prací. Pro odborné vzdělání dělnických báňských inspekčních asistentů zřídí ministerstvo veř. prací za součinnosti revírních rad kurs báňské inspekce. Velmi účelné jest ustanovení odst. 1, §u 12, že báňští inspekční úředníci a dělničtí báňští asistenti jsou oprávněni vstoupiti kdykoliv do závodu a prohlédnouti veškerá jeho zařízení a díla. Dělničtí báňští inspekční asistenti mohou při provádění svých úkolů vyžádati si k tomu podle §u 12, odst. 5 všechny potřebné informace od inspekčního báňského úředníka, závodního nebo jeho zástupce a také od každé jiné osoby v dotčeném závodě zaměstnané.

Shledá-li orgán báňské inspekce při provádění úkolů vytčených v §u 1 závady, uvědomí o nich neprodleně závodního zápisem do dolového deníku a hlásí je báňskému inspektorátu, jenž učiní potřebná opatření. Ohrožuje-li shledaná závada život nebo zdraví, učiní báňský inspekční úředník potřebná opatření na místě samém a zapíše je do dolového deníku. Dělnicky báňsky inspekční asistent v tomto případě hlásí závady báňskému inspektorátu a hrozí-li nebezpečí, upozorní na ně zápisem do dolového deníku. Báňský inspektorát sdělí učiněná opatření ve všech případech revírnímu báňskému úřadu. Ústřední báňský inspektorát sestaví každoročně zprávu o veškeré činnosti báňské inspekce a předloží ji Národnímu shromáždění.

Z uvedeného je viděti, že veškerá ustanovení této osnovy zákona směřují k zvýšení bezpečnosti v dolech a k zmírnění velikého risika hornické práce, a proto doporučuji slavné poslanecké sněmovně, aby osnovu zákona o báňské inspekci ve znění zprávy výborové jednomyslně schválila. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor techn.-dopravní, panu posl. Chalupníkovi.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Zákonem o úpravě a rozšíření báňské inspekce honoruje se pouze z části směnka, která v zájmu ochrany zdraví horníků byla již dávno splatná. Jest nesporné, že reforma báňské inspekce prováděná tímto zákonem nesplňuje na plných 100% požadavky horníků, týkající se ochrany zdraví a životů hornických, ohrožovaných soustavně zvyšujícím se tempem výrobním, při čemž bezpečnostní předpisy jsou značně obcházeny. Přes to však zákon tento znamená značný pokrok proti dosavadnímu stavu. Splňuje se zde zejména dlouholetý oprávněný požadavek horníků, aby k báňské inspekci přibrány byly osoby ze řad zaměstnanců. Zřízením báňských inspektorátů bude k inspekční službě podle ustanovení tohoto zákona přibráno asi 17 dělnických inspekčních asistentů. Tím i Československo řadí se vedle států, kde již dávno báňská inspekce za účasti dělnictva byla zavedena.

Jak důležitou a nutnou jest tato reforma báňské inspekce, dokazuje nejlépe statistika obětí na zdraví a životech horníků, jež si vyžádaly různé katastrofy a úrazy, zaviněné ponejvíce nedodržováním bezpečnostních opatření.

Prováděním báňské inspekce jsou dosud pověřeny revírní báňské úřady, které však vedle toho mají prováděti řadu jiných úkolů. Báňské inspekce provádějí také inspekční úředníci báňských hejtmanství a úředníci inspekčního oddělení ministerstva veř. prací. Aby bylo dosaženo účinnějšího dozoru na bezpečnost v dolech, jest třeba, aby inspekční služba byla soustředěna u zvláštních báňských inspektorátů, zřízených u revírních báňských úřadů. Předním úkolem báňských inspektorátů bude vykonávání inspekcí. Tím bude také, na rozdíl od nynější úpravy inspekční služby u revírních báňských úřadů, v zájmu účinnějšího dozoru přesně vymezen okruh osob, odpovědných za provádění této služby.

Přibírání dělnických inspektorů bude však i v jiném ohledu cennou kladnou složkou při provádění báňské inspekční služby, poněvadž horník, stýkaje se denně s nebezpečím hrozícím mu z jeho povolání, je s to, aby svými zkušenostmi přispěl účinně k poznávání jeho příčin a k vyhledávání prostředků k jeho odstranění. Úlohou ústředního báňského inspektorátu nebude jako dosud prováděti pravidelné inspekce na dolech, paralelně s inspekcemi inspekčního úřadu první stolice, nýbrž dozírati na inspekční službu báňských inspektorátů a ji říditi, sledovati zdroje nebezpečí vyvolávané hornickým provozem, jakož i vývojem racionalisace a vydávati o nich zprávy, podávati návrhy na revisi, kodifikaci a vydávání bezpečnostních předpisů, redigovati zprávy o inspekční činnosti báňských inspektorátů a zpracovávati statistiku souvisící s touto činností, zejména statistiku úrazovou.

Zvláště důležitým opatřením jest, že osnova k podepření inspekční služby stanoví též trestní sankce, čímž zabezpečuje jednak umožnění inspekce, jednak provádění oněch opatření, jež budou inspekcí nařízena.

Techn.-dopravní výbor ve schůzi konané dne 26. června t. r. projednal uvedený vládní návrh zákona a doporučuje osnovu posl. sněmovně k ústavnímu schválení. Zároveň doporučuje ke schválení resoluci, uvedenou ve zprávě, jíž se ministru veř. prací ukládá, aby veškerá nařízení, vztahující se k tomuto zákonu, vydalo po slyšení odborových hornických organisaci. (Souhlas.).

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. dr Patejdlovi.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona ve schůzi dne 27. června.

Měl k disposici jednak obšírné odůvodnění vládního návrhu, jednak zprávu výboru soc.-politického a techn.-dopravního. Důvody, které byly připojeny k vládnímu návrhu a vývody výborů soc. politického a techn.-dopravního byly pro rozpočtový výbor přesvědčující po stránce nutnosti, účelnosti a vhodnosti této osnovy zákona. Rozpočtový výbor mohl se tedy věnovati otázce zatížení financí státních z provádění osnovy zákona. Tu rozpočtový výbor vzal v úvahu zejména § 6 osnovy, podle kterého náklady spojené s báňským inspektorátem budou zahrnuty jako dosud v rozpočtu ministerstva veř. prací, ústředního úřadu, a náklady na revírní inspektoráty v kapitole rozpočtu pro bánské úřady. Zvláštní zatížení mohlo by vzniknouti jenom nově zavedenou institucí t. zv. dělnických báňských inspekčních asistentů. Tu rozpočtový výbor uvážil, že prospěch ze zavedení této instituce, zejména zvýšená ochrana života a bezpečnosti horníků, dále ochrana pracovního poměru a ochrana také cizího vlastnictví daleko vyvažuje poměrně malý náklad, který bude spojen s prováděním tohoto zákona.

Proto rozpočtový výbor připojil se k návrhu výborů soc. politického a výboru techn. dopravního a jménem rozpočtového výboru doporučuji, aby osnovu zákona přijala slavná sněmovna v tom znění, jak se na ní usnesl výbor soc.-politický. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. Procházka; na straně "pro" p. posl. Brožík.

Uděluji slovo prvému řečníku "proti", p. posl. Procházkovi.

Posl. Procházka: Již rychlíkové tempo projednávání této osnovy zákona ukazuje, jak po všech těch katastrofách, po všem tom zabíjení horníků dnes znovu nebere se vážně otázka vraždění horníků i nás v Československu. Jak je možno mluviti o tom, že chceme vážně pomoci horníkům u nás v Československu, když návrh, který je rozdán ve sněmovně po plenární schůzi, projednává se okamžitě ve výborech, aniž by jednotliví členové výborů měli možnost zákon si prohlédnouti, prostudovati a dáti k němu své opravné návrhy?

Že máme nedostatečnou a úplně skoro žádnou báňskou inspekci, je viděti i z toho, jak p. zpravodaj Lanc již odůvodňoval, jak velice je nutno, aby u nás na báňskou inspekci bylo dohlíženo, aby báňská inspekce byla náležitě vybavena. Tímto návrhem však a tímto zákonem horníkům nepomáháme vůbec, poněvadž dělničtí zástupci, zařadění do báňské inspekce, nejsou vybaveni těmi právy, která by potřebovali, která by mohli uplatňovati vůči jednotlivým správám závodů. A znovu tito zástupci mají býti vřaděni do toho byrokratického systému báňské inspekce u nás v Československu. Již to, že do zákona se dává, že funkční období je na plných 5 roků, ukazuje, že právě horníci nebudou míti žádný vliv, aby takový báňský dělnický zástupce, který při vykonávání své funkce nebude za tohoto byrokratického systému dávati tolik záruky, mohl uplatniti práva horníků, aby takový jednotlivý zástupce, který nevyhovuje, mohl býti zbaven své funkce.

V zákoně se praví, že na každých 5000 horníků má býti jeden dělnický zástupce. Ale my v některých revírech ani neseženeme dostatečný počet horníků a proto se, myslím, budou musiti jednotlivé malé revíry spojovati, slučovati, aby mohly z řad horníků postaviti zástupce do báňské inspekce. Dnes je báňská inspekce takového rázu že jednotliví báňští revírní úředníci by měli seděti [ ], ne na svých místech. Jednotliví zástupci báňských revírních úřadů jsou úplně neschopni státi na tak odpovědných místech. V poslední době jsem se o tom zase přesvědčil na jednom případě - bylo to na dole Krimmich - kde zástupce bánského revírního úřadu plzeňského místo aby se postavil proti správě závodu na obranu horníků, postavil se po bok závodu a proti horníkům, a místo aby uplatňoval svoji moc, běhal jako mopslík okolo inženýra, který nemá takřka žádných schopností. Tak vypadají jednotliví zástupci báňských revírních úřadů a když pak dojde ke katastrofě, divíte se, jak se to mohlo státi.

Pan zpravodaj Lanc zde mluvil o katastrofě na dole Kohinoor, kterou zaplatilo 8 horníků životy. V tomto dole byly ohně, báňský revírní úředník o té situaci věděl, ale nezakročil, ačkoliv mohl předvídati, že v dole může ke katastrofě dojíti. Co se stalo po katastrofě, kdo byl volán k odpovědnosti? Nikdo! 8 horníků mrtvých, a báňský revírní úředník shledá, že ke katastrofě došlo nešťastnou náhodou.

Na dole Nelson zůstalo 142 horníků. Dnes, když se důl znovu otevírá, jsou nacházeny mrtvoly právě pod jamou Nelson VII, kde podle hornopolicejních předpisů měla býti zavěšena klec, aby při možné katastrofě mohli horníci rychlým způsobem se dostati z dolu ven. Co tady bylo zjištěno? Zpravodaj Lanc také na to poukázal. Klec prostě ležela na dvoře. Na tomto dole bylo několik prohlídek báňského revírního úředníka, a ten nevěděl, že nouzový východ, kterého má býti použito z dolu, není opatřen a vybaven tak, aby horníci v případě katastrofy mohli se dostati rychlejším způsobem ven.

Co se stalo? Nic! Kdo byl volán k odpovědnosti? Nikdo! Hrála se komedie na utišení horníků, na utišení celé dělnické veřejnosti...

Dnes dochází v jednotlivých revírech k sloučení jednotlivých závodů. Měli jsme také důl Columbus s dolem Centrum. Na ministerstvu bylo poukazováno na to, jak je to možné, že v r. 1932 při velikém boji horníků severočeských bylo zjištěno zástupcem ministerstva veř. prací, že tento důl nemusí býti zavřen, že je tam dostatek uhlí, a že r. 1934 tentýž zástupce veřej. prací zjistil, že je nutno zavřít důl a že tam uhlí není. Dva roky před tím uhlí na 50 let, dva roky na to se uhlí ztratilo. Na ministerstvu veř. prací se poukazovalo, že se dělá druhý Nelson, že právě zase ta jáma, které má býti použito jako nouzového východu, bude v témže stavu jako všecky druhé nouzové východy, které dnes bychom mohli zjistiti; a kdybychom udělali prohlídky jednotlivých nouzových východů, zjistíme, že nejsou žebříky, že nouzovým východem se nikdo nedostane ať tam nebo ven. A po těchto katastrofách byly dělány prohlídky báňským revírním úředníkem, ale závody vypadají stejně jako vypadaly před těmi katastrofami. Kdo je volán k odpovědnosti? Nikdo! Horníci se budou dále zabíjet, a nikdo za to nebude odpovědný.

A dnes se přichází s touto osnovou, kterou se dělničtí zástupci nevybavují žádnými právy. Dává se jim jenom to, že mají možnost to napsat do prohlídkových knih, že mají jenom možnost na to upozornit, ale že ten byrokrat v báňském revírním úřadu, že ten byrokrat na báňském hejtmanství a ten byrokrat v ministerstvu veř. prací bude rozhodovati o tom, zdali má býti slyšen dělnický zástupce, tak jak jsme toho svědky při konaných prohlídkách členů závodních rad.

Mohl bych zde přinésti tisíce příkladů, kdy členové závodních rad poukázali báňskému revírnímu úředníkovi na báňském hejtmanství, i na ministerstvu veřejných prací na vraždu jednotlivých horníků, ale dodnes ty věci nejsou vyšetřeny a nikdo se nikde nedovolá práva. A stejně tak při této osnově, která je zde přijímána - zvláště socialisty - velmi sympaticky, zpravodaj Lanc radikálním vystoupením vypočítával všecky ty vraždy, ale při tom souhlasí s osnovou, kterou se prostě dělnickým zástupcům žádná pravomoc nedává.

Máme ještě jiné věci, kterých je nutno si všimnouti. Dnes v hornictví používá se t. zv. technických vymožeností a zvláště v severních Čechách t. zv. železných mužů, technické vymoženosti, která je na vraždění horníků a která podle hornopolicejních předpisů nepatří do dolu, která se může používati jenom na povrchu. V hornopolicejních předpisech, které jsou právoplatné, máme, že jednotlivá družstva smějí pracovati vedle sebe jen na určitou vzdálenost, aby nerušili jedni druhé, aby mohli bezpečně pozorovati, zdali horniny dávají znamení, a proti těmto hornopolicejním předpisům se používá technických vymožeností, železných mužů, kdy dělník neslyší dělníka, kdy kamarád neslyší kamaráda a prostě horník nemůže vůbec dávati pozor, jsou-li horniny v pohybu anebo nejsou.

A kdo dává svolení k tomuto vražednému systému? Z čí ohledů se to děje? Dělají se kolaudace, báňský revírní úředník přijde na kolaudaci, jednou za čas přijde také zástupce hejtmanství báňského a při tom také zástupce ministerstva veřejných prací, a nikdo si nevšimne toho, že proti hornopolicejním předpisům se používá technické vymoženosti ve zvůli, která v desítkách vraždí horníky. Báňští revírní úředníci, kteří mají dohlížeti na dodržování hornopolicejních předpisů, dělají něco jiného. Oni dohlížejí na to, aby jednotliví členové závodních rad nepoukazovali na šlendrián, který se děje v jednotlivých závodech. A tutéž praksi, kterou máme při členech závodních rad, budeme uplatňovati při tomto zákoně, dělnický zástupce, který nemá přímou pravomoc, není nic platný, nikde se nedovolá, poněvadž to závisí od byrokratického systému jednotlivých kožených báňských úředníků. Proto tímto zákonem nepřinášíme horníkům žádnou vymoženost, horníci také nemají žádného vlivu na to, kdo je bude zastupovati, kdo bude rozhodovati o tom, aby hornopolicejní předpisy byly dodržovány a báňská inspekce řádně prováděna.