Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Sněmovna je způsobilá jednati a se usnášeti.

Budeme pokračovati v jednání o prvém odstavci pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2646) zákona, kterým se mění a doplňují zákon na ochranu republiky a zákony tiskové (tisk 2686).

Zpravodajem jest p. posl. Richter.

Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 13 článků ve 2 částech, nadpis zákona, nadpisy částí a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán návrh na přechod k pořadu, míním dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve budeme hlasovati o návrhu posl. Kopeckého, Hadka, Steinera, Töröka, Hodinové-Spurné, Śliwky a soudruhů na přechod k pořadu. (Výkřiky posl. Štětky. - Předseda zvoní.)

Nebude-li přijat, budeme hlasovati o osnově samé, a to v úpravě návrhu pp. posl. Richtra, dr Suchého, dr Markoviče, dr Daňka, Hackenberga, Zierhuta a druhů.

Kdyby tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom o osnově zákona podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. Kopeckého, Hadka, Steinera, Töröka, Hodinové-Spurné, Śliwky a soudruhů na přechod k pořadu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh na přechod k pořadu jest zamítnuta budeme tedy hlasovati o osnově samé. (Výkřiky posl. Štětky.)

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Richtra, dr Suchého, dr Markoviče, dr Daňka, Hackenberga, Zierhuta a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové v úpravě návrhu posl. Richtra, dr Suchého, dr Markoviče, dr Daňka, Hackenberga, Zierhuta a druhů ve čtení prvém.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují zákon na ochranu republiky a zákony tiskové (tisk 2686).

Zpravodajem jest p. posl. Richter.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno, navrhuji opravu tiskové chyby, aby totiž ve čl. II, čís. 1 za slovy "§ 34 a)" byla dána čárka.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s navrženou opravou, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme dnes ještě odst. 9 až 21 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 9 pořadu, jímž jest:

9. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvalují noty, jimiž se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, vyměněné v Praze dne 30. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933, č. 216 Sb. z. a n. (tisk 2468).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Slavíček, za výbor zahraniční pan posl. Prokeš.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Slavíček: Není návrhů.

Zpravodaj posl. Prokeš: Nejsou.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové nemají návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n. (tisk 2527).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Prokeš, za výbor živn.-obchodní pan posl. Slavíček.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nejsou.

Zpravodaj posl. Slavíček: Není návrhů.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové nemají návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje ujednání, jímž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednané v Praze dne 13. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. prosince 1933, č. 228 Sb. z. a n. (tisk 2534).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Prokeš, za výbor živn.-obchodní pan posl. Slavíček.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nejsou.

Zpravodaj posl. Slavíček: Není návrhů.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové nemají návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 11. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

12. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje ujednání, jímž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednané v Praze dne 13. ledna 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1934, č. 5 Sb. z. a n. (tisk 2535).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Prokeš, za výbor živn.-obchodní pan posl. Slavíček.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nejsou.

Zpravodaj posl. Slavíček: Není návrhů.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové nemají návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 12. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

13. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje ujednání, jímž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednané v Praze dne 27. ledna 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. ledna 1934, č. 14 Sb. z. a n. (tisk 2536).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Prokeš, za výbor živn.-obchodní pan posl. Slavíček.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nejsou.

Zpravodaj posl. Slavíček: Není návrhů.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové nemají návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 13. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

14. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje ujednání, jímž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednané v Praze dne 10. února 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. února 1934, č. 20 Sb. z. a n. (tisk 2537).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Prokeš, za výbor živn.-obchodní pan posl. Slavíček.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nejsou.

Zpravodaj posl. Slavíček: Není návrhů.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové nemají návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 14. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

15. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje ujednání, jímž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednané v Praze dne 26. února 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 35 Sb. z. a n. (tisk 2538).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Prokeš, za výbor živn.-obchodní pan posl. Slavíček.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nejsou.

Zpravodaj posl. Slavíček: Není návrhů.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové nemají návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 15. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

16. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest. věci posl. Stivína (tisk 2615).

Zpravodajem je p. posl. Richter. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno!

Jde o trestní stíhání posl. Stivína soukromou žalobou pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný článkem v "Právu lidu", čís. 278 z 29. listopadu 1931.

Imunitní výbor v daném případě neshledal dostatečných důvodů pro vydání a navrhuje proto, aby posl. sněmovna k stíhání posl. Stivína nesvolila.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Stivína.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Stivína.

Tím vyřízen jest 16. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

17. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně v trest. věci posl. dr Schollicha (tisk 2628).

Zpravodajem je p. posl. dr Daněk. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!

Krajský soud v N. Jičíně žádá za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor ve výrocích učiněných posl. dr Schollichem na veřejné schůzi před 1000 lidí dne 7. září 1933 v N. Jičíně shledal, že jimi byly překročeny hranice poslanecké imunity, a navrhuje tudíž posl. sněmovně, aby posl. dr Schollich pro uvedený trestný čin byl vydán k trest. stíhání.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. dr Schollicha.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. dr Schollicha.

Tím vyřízen jest 17. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

18. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Petrovického (tisk 2648).

Zpravodajem je p. posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno!

Josef Žemlička, hostinský v Přelouči, byl obžalován posl. Petrovickým pro urážku na cti a proto podal protižalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti na posl. Petrovického.

Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a vzhledem k tomu, že jde o soukromou záležitost a vzájemnou protižalobu, navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Petrovický pro uvedený přestupek vydán byl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Petrovického.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Petrovického.

Tím vyřízen jest 18. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

19. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu v trest. věci posl. inž. Kalliny (tisk 2652).

Zpravodajem místo omluveného posl. dr Moudrého je p. posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno!

Kraj. soud v Chebu žádá za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Kalliny pro přečin podle §u 283 tr. z.

Posl. inž. Kallinovi klade se za vinu, že při shluknutí po rozpuštěné důvěrné schůzi ve Žluticích neuposlechl vyzvání stráže, když tato lidu kázala, aby se rozešel.

Imunitní výbor došel k názoru, že podle úřední relace nebyla účast poslance inž. Kalliny na shluknutí dostatečně prokázána, a navrhuje proto, aby posl. inž. Kallina vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. inž. Kalliny.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. inž. Kalliny.

Tím vyřízen jest 19. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

20. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Bečko (tisk 2653).

Zpravodajem místo omluveného posl. dr Moudrého je p. posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno!

Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Bečko pro přečin urážky na cti podle §u 2 a §u 3, čís. 1 zák. čl. XLI/1914.

Zmíněný poslanec jest žalován komunistickými poslanci Procházkou a Hrubým pro obsah letáku vydaného v Handlové, na němž mimo jiné osoby byl také podepsán.

Imunitní výbor posoudiv inkriminovanou část zmíněného letáku došel k názoru, že kritika komunistické činnosti nevybočuje z rámce obvyklé politické polemiky, a rozhodl z těchto důvodů, aby posl. Bečko vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Bečko.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Bečko.

Tím vyřízen jest 20. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

21. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Gottwalda, Krosnáře, Štětky a Kopeckého (tisk 2691).

Zpravodajem za omluveného p. posl. dr Moudrého je pan posl. Jan Tůma.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno!

Kraj. trest. soud v Praze žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Gottwalda, Krosnáře, Štětky a Kopeckého pro zločin podle §u 2 zákona na ochranu republiky.

Státní zastupitelství v Praze učinilo dne 22. června t. r. návrh, aby posl. sněmovna byla požádána o souhlas za vydání zmíněných poslanců, a žádost tuto odůvodňuje určitými fakty, z nichž vyplývá důvodné podezření, že zmínění vůdcové komunistické strany dopustili se činů, zakládajících zločin podle §u 2 zákona na ochranu republiky. (Posl. Štětka: Tam je uvedena lež!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Jan Tůma (pokračuje): Při domovní prohlídce v místnostech klubu poslanců K. S. Č. nalezen byl písemný materiál, jenž vznesené podezření odůvodňuje. Obzvláště leták, nadepsaný "Ne Masaryk, ale Lenin" přímo vyzývá k ozbrojenému povstání. (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Předseda zvoní.)

Imunitní výbor došel přesvědčení, že nelze imunitou chrániti činy, které přímo vyzývají k ozbrojenému postupu proti demokraticko-republikánské formě našeho státu, a navrhuje, aby zmínění poslanci byli vydáni.

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" pp. posl. Kopecký a Štětka.

Dávám slovo prvnímu řečníku, p. posl. Kopeckému.

Posl. Kopecký: Vládní koalice, která za dnešního dne utrpěla několik politických a morálních blamáží v souvislosti s projednáváním a odhlasováním tiskové novely, se chce politicky zachraňovat tím, že sněmovně předkládá [ ] žádost za vydání 4 komunistických poslanců.

Již včerejšího dne jsem v posl. sněmovně poukázal na politické motivy, které vadly k tomuto případu žádosti o vydání 4 komunistických poslanců.

Vládnoucí režim již dávno hledal záminku, aby mohl býti proti KSČ, jejímu vedení a jejím organisacím rozpoután persekuční útok.

My komunisté jsme vládnoucímu režimu nanejvýš nepohodlní. [ ], tato vláda má všecky příčiny báti se komunistického hnutí, které organisuje proti ní boj dělnických mas a strhuje do jednotné fronty proti hladu, fašismu a proti imperialistické válce i soc.-demokratické a nár.-socialistické dělníky.

Persekuce, kriminály, velezrádné procesy - to jsou poslední rozumy panujícího režimu, který nedovede opatřiti chléb, který nedovede opatřiti práci a který proto ukazuje, že dovede pronásledovati, kriminalisovati, potlačovati. Jsou to stejné zásady vlády, jaké uplatňuje buržoasie v Německu a Rakousku. Vláda odhaluje jenom svůj fašistický, reakční charakter, nebo reakce a fašism se v plné své podobě projevují právě v tom, že buržoasie nastupuje k vyhlazování komunismu, tohoto nejdůležitějšího odpůrce kapitalismu, tohoto nejdůslednějšího bojovníka za pokrok.

Po tom, aby se proti komunistům zakročilo, volají u nás již dlouhé neděle fašisté, nár. demokraté, gajdovci, ligisté. Nejhorší reakcionáři v Československu si přejí, aby komunistická strana byla zakázána, aby byla rozpuštěna. Vláda vyhovuje těmto fašistickým zpátečníkům. Páni demokraté a socialisté poslouchají výzvu zfašisované buržoasie a tak zdvihají persekuční tažení proti komunistické straně. Chceme vsak poukázati, jak zbaběle si při tom počínají pronásledovatelé komunistů. Stejně zbaběle a podle jako Hitler a Goering. Vládnoucí režim nepostaví se čestně a otevřeně proti programu revolučního hnutí, (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) proti jeho ideám [ ]. Avšak naprosto nepochodili. Pracující masy nejsou u nás tak patrioticky zfanatisovány, aby se nechali poštvat k pogromistickým útokům proti komunistickému hnutí. Zahraničně politické vztahy se zároveň na tolik změnily, že dělati provokace s komunistickou špionáží ve prospěch Sovětského svazu se již dnes nehodí, kdy Československo změnilo svůj poměr k Sovětskému svazu. Proto hledali páni jiné provokační záminky a jako vhodné, spasné příležitosti se chopila vládnoucí klika volby presidenta republiky. Soc. demokraté a nár. socialisté viděli zde příležitost, aby ukázali, jak jsou až do morku kostí prostoupeni policejním a servilním duchem. Za to, že jsme se postavili proti Masarykovi, za to, že jsme se proti T. G. Masarykovi postavili jako proti představiteli odpůrčího třídního tábora (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.), jako proti ideologickému a politickému vůdci čsl. buržoasie a že jsme proti jeho ideám a politickému programu postavili program Leninův, program bolševismu, za to, že jsme v duchu svého hlubokého přesvědčení demonstrovali při volbě presidenta republiky proti celému režimu, proti kapitalistickému státu, a za to, že jsme demonstrovali za své konečné revoluční cíle, za to proti komunistické straně zahájili měšťáci a zvláště soc. demokraté a nár. socialisté pogromovou štvanici a počítají, že víra mas v T. G. Masaryka, ona víra, která byla pečlivě po léta pěstěna, jim dává příležitost, aby komunistické vůdce ve jménu obrany T. G. Masaryka mohli hnáti na šibenice a aby proti komunistické straně mohli spustiti vyhlazovací persekuční fanál. Jakými šarlatány a jakými pokrytci jsou tito naši pronásledovatelé z řad soc. demokratů a nár. socialistů! Při volbě presidenta republiky se říkalo, že T. G. Masaryk je zárukou demokracie, že je zárukou svobody a práv. A prosím, nyní ve jménu T. G. Masaryka ženou tito sociálfašističtí uchvatitelé moci útokem na stranu, která zastupuje miliony dělníků, proletářů, pracujících lidí. Každého poctivého člověka musí jímati odpor nad tím, jak soc. demokraté a nár. socialisté chtějí v protikomunistickém štvaní těžiti z autority T. G. Masaryka. Poněvadž sami se svou stranickou agitací a politikou krachují, chápou se jména a autority T. G. Masaryka, aby se o ni opřeli při své protidělnické, protidemokratické, kontrarevoluční činnosti. Jest až odporné viděti, jací lidé se ve jménu obrany T. G. Masaryka na nás, na komunisty sápají. Lidé, jichž svědomí je zatíženo tisícem korupčních hříchů, lidé, o kterých můžeme bezpečně říci, že ze spisů T. G. Masaryka neznají ani čárky, že neznají ani tolik, kolik znají lidé z odpůrčího a našeho tábora. Stejně jako je přímo směšné, když také nár. demokraté štvali na nás státního zástupce za naše hesla při volbě presidenta republiky, ti nár. demokraté, kteří jinak mnoho souhlasu a uctivosti k T. G. Masarykovi neprojevují.