Ústavně-právní výbor nepožádal sněmovnu o prodloužení čtrnáctidenní lhůty, kterou si původně vyžádal a která dnes už je překročena o 3 neděle, k projednání zákona o dozoru nad pojišťovnami. Ústavně-právní výbor, který i když ve svém plénu už před rokem schválil osnovu, jak dnes referent pan zpravodaj dr Markovič velmi správně řekl, s určitými změnami, osnovu, která mu byla přidělena jako usnesení senátu k projednávání, byl přece jenom ve svých složkách velmi dobře informován, že obě osnovy, jak osnova o pojistné smlouvě, tak i osnova o dozoru nad pojišťovnami jsou vnitřně jungovány. Musím při této příležitosti říci, že v lednu, když se jednalo o uvolnění osnovy o pojistné smlouvě, bylo o této věci velmi jasně řečeno stanovisko, jak stranou nár. demokratickou, tak také stranou republikánskou, ústy tehdejšího člena subkomitétu, nynějšího ministra vnitra dr Černého, který pak předložil vládní návrh o dozoru nad pojišťovnami. Nechápu naprosto, že toto junktim, které sjednaly tehdy obě dvě strany, z nichž dnes ještě jedna je dokonce vedoucí stranou koaliční, mohlo býti opuštěno a jak přichází dnes k projednání do sněmovny osnova o pojistné smlouvě nespojená s otázkou druhou, s dozorem nad pojišťovnami.

Slavná sněmovno, ta věc má stránku, které bych se nerad po druhé dotýkal. Mluvil jsem o ní posledně a budu o ní mluviti znovu, až se bude jednati o dozoru nad pojišťovnami.

Doufám, že se toho dočkám (Posl. Richter: Jaké junktim?) Pan kol. Richter kývá, že snad ne. Možná, že už dnes je rozhodnuto v koalici, že se tato věc vůbec nebude dělati. Aby bylo jasno, musím říci, že se zde ruší, co bylo dohodnuto, a z toho důvodu prohlašuji, že pro nás nár. demokraty je tato věc, jak má býti nyní udělána, něčím, co naprosto nechápeme. Bylo by to dokladem, že zde byl jiný, silnější ohled než to, co se v lednu dohodlo. V lednu se dohodlo úplně jasně, že obě tyto věci musí býti provedeny najednou. Ale jestliže se odložila jedna věc s poukazem na to, že snad bude možno v senátě dnes projednávanou osnovu pozdržeti, pak je to cesta, která vede - abych tak řekl - k pohřbení osnovy druhé. Myslím, že nemáme naprosto žádného důvodu riskovati, aby stav v našem pojišťovnictví, o kterém jsem se zde zmínil v minulém svém projevu k této věci, byl nějak prodlužován, a prosím, aby koaliční strany se vrátily k situaci, jaká byla v lednu, a uvážily ji znovu. Abychom jim to umožnili, navrhuji, aby hlasování o této osnově, kterou právě dnes projednáváme, bylo odloženo a provedeno až společně s hlasováním o osnově o dozoru nad pojišťovnami. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1. Návrh posl. inž. dr Touška:

Podle §u 47, odst. 1 jedn. řádu navrhuji, aby hlasování o osnově zákona o pojistné smlouvě tisk 2291 bylo odloženo až do projednání osnovy zákona o dozoru nad pojišťovnami.

2. Pozměňovací návrhy posl. Štětky a soudr.:

V §u 31 budiž odst. 1 nahrazen zněním:

"(1) Byla-li ujednána vyšší premie pro určité okolnosti nebezpečí zvyšující a pominuly-li nebo pozbyly-li tyto okolnosti významu v době od podání návrhu až do jeho přijetí anebo po ujednání smlouvy, může pojistník žádati, aby premie byla přiměřeně snížena, při čemž se mu případný rozdíl na premii za běžné pojistné období dle jeho přání buď vrátí anebo se vyúčtuje na premii následovnou."

V §u 40 budiž odst. 1 za slovy"těchto šetření" doplněn ještě zněním:

"Závazky pojistitelky k plnění v penězích jsou však splatny nejdéle za dva měsíce po oznámení pojistné příhody ne vyšší než 100.000 Kč."

Za § 47 budiž vsunut tento nový § 47 a):

"Odměna (provise) pojišťovacího jednatele, a to jak jednatele zprostředkujícího, jakož i jednatele plnomocného, smí býti snížena pojistitelem jen v poměru k zaplacené premii. Ustanovení tato platí až do ukončení pojistného poměru. Úmluvy, které se tomu příčí, jsou neplatné."

V §u 50 budiž odst. 1 nahrazen zněním:

"Převyšuje-li pojistná suma značně hodnotu pojistného zájmu (pojistnou hodnotu), může jak pojistitel, tak pojistník žádati, aby pojistná suma byla snížena za poměrného snížení premie ode dne, kdy žádost tato byla vyslovena."

V §u 64 budiž odst. 4 nahrazen zněním:

"(4) Zcizitel ručí za premii, která připadá na dobu před tím, než pojistitel zvěděl o zcizení; nabyvatel ručí za premii ode dne, kdy pojistitel zvěděl o zcizení."

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodajovi posl. dr Markovičovi.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Vo svojej zpráve som poukázal na to, že osnova, ktorú prejednávame, není osnovou reformnou, ktorá by v základe pozmeňovala alebo doplňovala to, čo bolo dosiaľ menovite právom na základe býv. rakúskeho zákona z r. 1917. Práve preto osnova ani nemohla vyriešiť tak podstatne niektoré dôležité snáď otázky, ktoré by mohly byť vyriešené vtedy, keby išlo o reformu základnú, o osnovu, obsahujúcu základnú reformu, a nielen o osnovu unifikačnú. Z týchto dôvodov ovšem nebolo možné v tejto osnove vyhoveť snáď niektorým oprávneným požiadavkám, ktoré právom sa domáhajú ďalšej ochrany poistníkovej a taktiež nebolo možné vyhoveť v tejto osnove požiadavkám, v ktorých sa domáhajú niektorej ochrany zamestnanci poisťovieň.

Inak ale nemožno prisvedčiť dôvodom pána kol. Štětku, že by táto osnova nijakým spôsobom nechránila poistníka, že by mu nezaručovala žiadnych práv, naopak osnova svojou podrobnosťou a detailným vypracovaním príslušných opatrení poskytuje poistníkovi podstatnú ochranu, a zmeny, ktoré boly prevedené na vládnej osnove senátom a potom ústavne právnym výborom posl. snemovne, ešte túto ochranu v mnohých bodoch zdokonalily, pokiaľ to bolo v celkovom rámci osnovy tejto povahy možné.

Práve preto, poneváč návrhy, ktoré podáva pán kol. Štětka, vybočujú z celkového ramca osnovy, ako bola projektovaná a ako bola pojednávaná a prijatá, nemôžem navrhnúť, aby posl. snemovňa prijala tieto návrhy za svoje.

V druhej časti svojej reči pán kol. Štětka sa zaoberal pomerom v poisťovniach. Posl. snemovňa bude mať príležitosť zaoberať sa týmito pomerami v osnove, ktorá sa zaoberá práve dozorom nad poisťovňami a ktorá sa pojednáva toho času v ústavne právnom výbore posl. snemovne, a preto súdim, že táto stránka veci do tejto debaty nepatrí, a pán n kol. Štětka mi odpustí, že touto stránkou veci v tejto debate sa nebudem zaoberať, poneváč ide o poistnú smluvu a neide o úpravu poisťovieň a dozoru nad nimi, rešp. o sprísnenie toho dozoru, ktorý dosiaľ nad poisťovňami bol vykonávaný.

Pán kol. inž. dr Toušek nezaoberal sa osnovou samotnou, ale pozastavoval sa nad tým, že sa osnova o poistnej smluve nepojednáva súčasne s osnovou o zabezpečení nárokov poistníkov v poisťovniach súkromných a o štátnom dozore nad súkromnými poisťovňami. Ale zisťujeme, že junktim, ktorého sa dovolával pán kol. Toušek, nemožno za vecné junktim považovať, že neide o nejaké junktim, ku ktorému by daly súhlas všetky koalované strany, ale šlo o to, že proste niektoré koalované strany bránily pojednávanie osnovy o poistnej smluve poukazujúc na to, že súčasne má byť vyriešená i otázka zabezpečenia nárokov poistníkov a zdokonalenia štátneho dozoru nad súkromnými poisťovnami, a ostatné politické strany, ktoré s týmto postupom nesúhlasily, snáď len neprejavovaly dostatečnú energiu, aby osnova o poistnej smluve bola pojednávaná podľa jednacieho poriadku bezodkladne a bez ohľadu, akým spôsobom bude vyriešená druhá otázka, ktorá vecne s osnovou o poistnej smluve nesúvisí.

Jestliže pán kol. Toušek hovoril o nejakých ohľadoch, ktoré vraj sú silnejšie než to, čo sa dohodlo, tak mám za to, že to boly ohľady proste zdravej rozvahy, že proti ničím neodôvodnenému zadržovaniu osnovy o poistnej smluve zvíťazila zdravá rozvaha, ktorá káže, že je politicky i vecne naprosto nemožné, aby sa junktimovaly veci, ktoré navzájom v podstate nesúvisia, pri čom stačí poukázať na to, že ani aksi so stanoviska politického vyrovnávania, alebo, ako sa hovorí, politického obchodu toto jungovanie nemá žiadnej praktickej ceny.

Inak ale treba zistiť, že osnova tlač 2572 o zabezpečení nárokov poistníkov a o štátnom dozore nad súkromnými poisťovňami vo svojom prvom a druhom diele je podrobnejšie rozvedenie toho, čo obsahoval odst. 4 §u 21. K tomuto treba zistiť, že 4. odstavec §u 21 bol vypustený po veľmi podrobnej debate na základe jednomyseľného usnesenia ústavne právneho výboru. Medzi prvými, ktorí sa postavili proti odst. 4 §u 21, bol zástupca strany p. kol. Touška v soc.-politickom výbore, ktorý nielen že veľmi rozhodne hovoril proti opatreniu obsaženému v §u 21, odst. 4, a následkom toho i v prvom a druhom diele osnovy tlač 2572, ale i proti tomuto hlasoval, vzdor tomu, že prítomný minister spravedlnosti žiadal ústavne-právny výbor, aby odst. 4, § 21 ponechal.

Tedy rozdiel je len v tom, že tí, ktorí iste po zralej úvahe v ústavne právnom výbore sa rozhodli za vypustenie odst. 4, §u 21, nie všetci zmenili svoje stanovisko v tejto veci tak rýchle, ak ho zmenila strana pána kol. Touška. A jestliže vládna osnova sa pojednáva v ústavne právnom výbore dlhšiu dobu, je len úkazom toho, že je treba veľmi podrobných úvah a veľmi podrobného vyloženia všetkých dôvodov, aby tieto boly spôsobilé spôsobiť zmeny tohoto názoru v tejto veci, ktorý pred rokom všetci členovia ústavne právneho výboru jednomyseľne zastávali.

Slávna snemovňa! Takto treba vec posudzovať. A že ide tu, ako som už uviedol vo svojej zpráve, o veľmi dôležité otázky národohospodárskeho dosahu, toho dôkazom je na pr. i článok, ktorý vyšiel v "Národních listoch" z pera univ. prof. dr Františka Roučka, ktorý veľmi varuje pred riešením, ako je obsažené vo vládnom návrhu tlač 2572, a poukazuje na to, že je veľmi často možno v právnom živote, že právna ochrana, ktorá sa poskytuje, ktorá sa po stránke čiste právnickej zdá veľmi dokonalou, po stránke hospodárskej pôsobí úplne inak, ako sa od právneho zaistenia vecí očakáva. Prof. Rouček píše (čte):

"Proto je možné, že právní jistota nezaručuje vždy jistotu hospodářskou; příklad toho vidíme v Německu, kde pojišťovnictví bylo uzavřeno v přísný policejní systém, který po stránce formálně-právní zdál se zaručovati práva pojištěnců co nejlépe (právní jistota), avšak v praksi se osvědčil velmi špatně, neboť tím, že bylo omezeno disposiční právo pojišťovny co nejpřísněji, stala se správa jmění úplně nehybnou, správa pojišťoven nemohla se přizpůsobiti vývoji hospodářských poměrů a následkem poklesu kursů a jiného znehodnocení byly hodnoty určené k uspokojení pojištěnců dvakráte podstatně otřeseny a téměř zničeny. Tento policejní systém měl v důsledku, že v Německu došlo častěji k úpadku pojišťoven než v jiných státech."

Na inom mieste píše prof. Rouček (čte): "Mají-li nyní býti ustanoveny určité povinnosti pojišťovatelovy, dlužno mu ponechati z důvodů psychologických a sociologických co nejvíce svobody a neomezovati ji. Těmto podmínkám také vyhovuje nynější stav legislativy u nás a je zbytečné, ba škodlivé zaváděti do našeho pojišťovnictví takové novoty, jež by znamenaly jen zvýšení režie pojišťoven a zároveň i zdražení prémií."

Svoje úvahy končí prof. Rouček (čte):"Konečně dlužno ještě poznamenati, že stav našeho zákonodárství je uspokojivý, že naše pojišťovnictví se ve všech složkách národního hospodářství osvědčilo, hospodářskou krisi překonalo a že nedošlo v našem pojišťovnictví k žádným vážným otřesům."

Slávna snemovňa! Nejde o to, že by sme s vývody prof. Roučka museli vo všetkom súhlasiť. Naopak, ja sám osobne som toho presvedčenia, že menovite dozor nad súkromnými poisťovňami vyžaduje celkom mimoriadneho zdokonalenia. Ovšem priznám, že po tom, čo sme videli, nie som si istý, či vyžadujú zdokonalenia zákonné predpisy a či nevyžaduje zdokonalenia činnosť príslušného oddelenia ministerstva vnútra. Ale v každom prípade mám za to, že je našou povinnosťou, aby ministerstvu vnútra boly dané všetky prostriedky, ktoré sú potrebné k tomu, aby mohlo prevádzať nad poisťovňami čo najdokonalejšej dozor, poneváč sme všetci v tom za jedno, že je našou povinnosťou, aby sme pri tak ohromnom rozvetvení poistenia, k akému sme dospeli, postavenie poistníka, jeho práva a jeho nároky čo najdokonalejšej zaistili.

Slávna snemovňa! Niet nikoho, myslím, v ústavnom-právnom výbore posl. snemovne ani v snemovni samej, kto by tieto samozrejmé povinnosti zdokonalenia dozoru nad poisťovňami a zaistenia pojistníkov neuznával a kto by o to neusiloval. Pri celej veci ide len o to - abych použil slovenského poriekadla - aby sa s kúpeľou nevylilo aj dieťa, aby toto zaistenie po stránke právnej bolo také, že by síce bolo zdokonalené, ale nespôsobilo hospodársku škodu, pred ktorou na pr. varuje článok prof. Roučka v "Národních listoch".

Z týchto dôvodov, vážené shromaždenie, bolo potrebné, aby ústavne právny výbor zaoberal sa touto osnovou čo najzákladnejšie a potom samozrejme nemohla vystačiť krátka doba, ktorá k tomu bola určená. Myslím, že je dôležitejšie urobiť vec správne, nežli urobiť ju rýchle, menovite tam, kte takýto mimoriadne rýchly postup neni odôvodnený do takej miery, že by sa mohol diať na úkor dokonalosti. Nemôžem preto súhlasiť s návrhom pána kol. dr Touška, aby bolo odročené hlasovanie o tejto osnove, až dojde k pojednávaniu druhej osnovy, a navrhujem, aby slávna posl. snemovňa už teraz schválila osnovu tak, ako sa na nej usniesol ústavne-právny výbor posl. snemovne, vo znení odlišnom v niektorých bodoch oproti usneseniu senátu. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 164 paragrafů, rozdělených na 5 dílů, z nichž prvý a druhý rozdělen jest na hlavy, dále má osnova nadpis zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů, pokud se týče také hlav a dílů, jakož i úvodní formuli.

Podány byly pozměňovací návrhy a dám hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o formálním návrhu poslance inž. dr Touška na odklad hlasování až do projednávání osnovy zákona o dozoru nad pojišťovnami.

Nebude-li přijat, budeme hlasovati meritorně, a to v tomto pořadí:

Nejprve o celé osnově zákona v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr.; bude-li o této úpravě rozhodnuto negativně, budeme hlasovati o celé osnově najednou ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati podle něho.

Kdo souhlasí s formálním návrhem posl. inž. dr Touška na odklad hlasování, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím celá osnova přijata jest ve znění zprávy výborové, které jest odchylné od předchozího usnesení senátu, a to ve čtení prvém.

Čtení druhé zařazeno bude na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest odst. 1 pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k projednávání odst. 3 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati odst. 3 pořadu, jímž jest: