Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Rýpar, de Witte.

189 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Černý, dr Dérer, dr Krčmář, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 334. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 18. června 1934, č. 43.432/1934-7, že na místo uprázdněné resignací posl. Hýbnera povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Josefa Olivu, stavitele v Čáslavi, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle § 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Oliva ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem"slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule, a pana poslance Olivu žádám, aby přistoupil ke mně vykonati slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Oliva (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Böhmovi, inž. Novákovi, dr Dolanskému, Polachovi, inž. Nečasovi; na dnešní případně zítřejší schůzi posl. Stundovi, Hokkymu; na tento týden posl. Pekárkovi, Doričovi, Al. Benešovi, Kočandrlemu.

nemocí posl. dr Reisz.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Kunz, Petrovič, Windirsch, Jaša.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Tylla a Petroviče na dny 14. a 15. června t. r.

Posl. Oliva oznámil zároveň s klubem poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské, že stal se členem tohoto klubu.

Do výboru branného vyslal klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Pekárka za posl. Al. Beneše.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Ostrého za posl. Pekárka.

do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Vičánka za posl. Myslivce.

Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o jízdě motorovými vozidly (přípis ze dne 14. června 1934, č. j. 10.674/34 m. r.),

zákona o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy

o jízdě motorovými vozidly (přípis ze dne 16. června 1934, č. j. 10.672/34 m. r.),

zákona o plynárenských podnicích požívajících výhod (přípis ze dne 16. června 1934, č. j. 10.733/34 m. r.).

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 14. června 1934, že senát projednal a schválil ve 265. a 266. schůzi dne 12. a 13. června 1934:

dodatkový protokol k obchodní úmluvě ze dne 2. července 1928 mezi Československem a Francií, podepsaný v Praze dne 28. února 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. března 1934, č. 41 Sb. z. a n. (tisk 1283 sen.),

dodatkové ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 27. června 1930, sjednané v Praze dne 8. března 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. března 1934, č. 53 Sb. z. a n. (tisk 1294 sen.).

Dotazy:

posl. Hokkyho predsedovi vlády o rýchlej a radikálnej výpomoci zadlženému obyvateľstvu v zemi Podkarpatoruskej (č. D 1305-III);

posl. Kleina:

ministru spravedlnosti o urychlení řízení před pojišťovacími soudy (č. D 1306-III),

ministru soc. péče o průtazích při řízení o pensijní pojistné povinnosti (č. D 1307-III);

posl. Polívku ministrovi vnútra vo veci vyhostenia Mórica Gondu Goldsteina (č. D 1308-III).

Odpověď min. zemědělství na dotaz posl. Wagnera, aby bylo vydáno nařízení o úpravě nájemného za pronajaté honitby (č. D 1281-III).

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2647 až 2654.

Interpelace tisk 2645 (I až VI).

Odpovědi tisk 2643 (I až VI).

Těsnopisecká zpráva o schůzi Národního shromáždění republiky Československé (společné schůzi poslanecké sněmovny a senátu) v Praze ve čtvrtek dne 24. května 1934 ve Vladislavském sále na hradě pražském.

zahraničnímu a živn.-obchodnímu počátkem schůze rozdaný vládní návrh tisk 2668.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výboru ústavne-právneho o usnesení senátu (tisk snem. 2247) k vládnemu návrhu zákona (tisky sen. 881 a 1022) o poistnej smluve (tisk 2291).

Zpravodajem ústavně-právního výboru je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Vláda predložila pred 2 rokmi senátu Národného shromaždenia návrh zákona o poistnej smluve, ktorú senát schválil vo svojej schôdzi dňa 5. mája 1933 a ústavne-právny výbor poslaneckej snemovne vo svojej s chôdzi dňa 2. júna 1933.

Pojednávanie tohoto vládneho návrhu poťažne zprávy ústavne právneho výboru poslaneckej snemovne o ňom zadržalo sa z dôvodov, o ktorých možno povedať, že sú mimo rámca zákona samotného a súvisí viacej s materiou, ktorá sa súčasne pojednáva v ústavne právnom výbore a ktorá je obsažená vo vládnom návrhu o zabezpečení nároku poistníkov v poistení súkromnom a o štátnom dozore na súkromné poistenie tisk 2572.

Dnes pristupujeme k prejednávaniu zákona o poistnej smluve a tu k tomu, čo je už uvedené vo zpráve ústavne právneho výboru posl. snemovne, chcel by som uviesť stručne len toto: Vládna osnova v podstate je osnovou unifikačnou a unifikácia tohoto odvetvia práva sa prevádza v podstate tým spôsobom, že zákon z bývalého Rakúska č. 501 z r. 1917 stáva sa platným na celom území republiky, ovšem s určitými zmenami, ktoré už boly obsažené vo vládnom návrhu a ku ktorým ešte prišly zmeny usnesené senátom a potom zmeny usnesené ústavne právnym výborom posl. snemovne.

Vláda stála pred otázkou, či poistné právo má upraviť tým spôsobom, aby sa v dobe pomerne krátkej došlo k jeho sjednoteniu na celom území republiky, alebo či ho má upraviť cestou základnej reformy, ako by to vyžadovaly rozvinuté dnešné hospodárske pomery a veľký rozvoj celého poistenia; tu však pri tejto snahe kládly sa vláde a kladú sa i nám v cestu prekážky pozostávajúce z toho, že právo o poistnej smluve je len jedným výsekom celého súkromného práva a že ovšem vyriešenie celého radu otázok v tomto odvetví súvisí s vyriešením otázok v odvetví v prvom rade obchodného zákona a okrem toho v oblasti celého súkromného práva vôbec. Tieto veľké osnovy unifikačno reformné sú už síce do značnej miery pripravené, avšak treba mať určité pochybnosti, či v krátkej dobe dospejú tieto prípravné práce d takého štadia, že by sa osnovy mohly dostať pred Národné shromaždenie a mohly by byť Národným shromaždením schválené.

Poneváč však právny stav na poli poisťovacieho práva súkromného je taký, že priamo vyžadoval, aby sa došlo k určitému sjednoteniu na celej oblasti republiky, rozhodla sa vláda - a toto jej rozhodnutie akceptoval senát i ústavne právny výbor posl. snemovne - za také rešenie, aby na prechodnú dobu k vôli sjednoteniu práva a k vôli jeho zdokonaleniu bola prijatá osnova, ktorú práve dnes prejednávame.

Stav veci dosiaľ bol ten, že v oblasti býv. práva rakúskeho platil zákon c. 501 z r. 1917, ktorý ovšem nebol celý uvedený v účinnosť tak, ako bol prijatý svojho času viedenským parlamentom. Tu bolo možné, pokiaľ ide o oblasť historických zemí, také riešenie, že by vládnym nariadením boly bývaly uvedené v účinnosť tie časti zákona, ktoré dosiaľ v účinnosť uvedené neboly, avšak tým by sa nebolo pomohlo stavu na Slovensku, kde by i naďalej boly platily príslušné ustanovenia obchodného zákona a zákonov, ktoré boly neskoršie o tejto materii vydané a ktoré sú podrobne uvedené v dôvodovej zpráve ústavne právneho výboru.

Tento stav pri súkromnom poistení bolo ťažko dlho držať práve preto, poneváč činnosť jednotlivých poisťovieň rozprestiera sa na celú oblasť štátu a pri dnešnom právnom stave je ponechané prostej náhode, kde sa smluva uzaviera, či v ohľade poistného práva platia predpisy historických zemí alebo zákonné predpisy na Slovensku, čo pochopiteľne znamenalo značnú právnu neistotu poťažne značné ťažkosti predovšetkým na poli práva materiálneho, ale i na poli práva formálneho.

Opakujem, práve preto, že boly závažné obavy, že cestou veľkej základnej reformy dospeli by sme ku sjednoteniu práva v dobe ešte pomerne dlhej, ale že na druhej strane javila sa nútnosť, aby sme to sjednotenie previedli v dobe čo najkratšej, z týchto dôvodov volila vláda cestu tohoto provizoria, ktoré nezavádza v širších rozmeroch novoty vyvolané vývojom vecí od r. 1917 až do dnes, ale ktoré má tú výhodu, že po prijatí tohoto zákona bude právo o poistnej smluve upravené jednotne na celom území republiky a bude tu tedy právna jednotnosť, bezpečnosť a istota, ktorá práve na tomto poli z uvedených dôvodov je veľmi žiaducná.

Ústavne právny výbor senátu a senát samotný, ako som už uviedol, previedol na vládnom návrhu niektoré zmeny a ústavne právny výbor posl. snemovne previedol eště niektoré zmeny ďalšie čiastočne povahy meritornej, čiastočne povahy viac menej len formálnej. Najpodstatnejšou zmenou, ktorá sa stala v senáte oproti vládnemu návrhu a ktorá otázka zase bola inak riešená ústavne právnym výborom posl. snemovne, je vsunutie známeho 4. odstavca §u 21 senátom a vypustenie tohoto odstavca posl. snemovňou. Pôvodný vládny návrh neobsahoval tohoto odstavca, ktorý upravuje práva poistníkov pri životnom poistení v prípade konkurzu výnimečným spôsobom; teprv senát vložil do osnovy tento 4. odstavec a pripojil k nemu rezolúciu čís. 1, v ktorej sa vláda žiada, aby zriadila registre potrebné práve v dôsledku vsunutia odstavca 4 do §u 21. Ústavne právny výbor posl. snemovne v tejto veci vrátil sa ku zneniu vládnneho návrhu, a to na základe jednohlasného usnesenia ústavne právneho výboru, prijatého zástupcami všetkých politických strán zastúpených v ústavne právnom výbore bez výnimky. Ústavne právny výbor pri tomto svojom rozhodovaní bol vedený čiastočne tým dôvodom, že zvláštné zaistenie poistníkov na život vo srovnaní s postavením ostatného poistenia, menovite škodového poistenia, nezdalo sa mu dosť spravodlivé a správné, ovšem treba už teraz podotknúť, že tieto pochybnosti pri pojednávaní druhého vládneho návrhu zákona o zabezpečení nárokov poistníkov v poistení súkromnom a o štátnom dozore na súkromné poisťovne ukázaly sa nie dosť opodstatnené, poneváč pri škodovom poistení ide o celkom inú oblasť a i v materiálnom práve sa pri škodovom poistení vyjadrujú tieto otázky inak než v poistení životnom.

Vedľa tohoto ovšem ústavne právny výbor uvažoval, že privilegované postavenie poistníkov na život v prípade konkurzu dotklo by sa už zaistených práv a nárokov iných dôležitých kategorií, ktoré pri konkurze prichádzajú do povahy, menovite zamestnancov, potom sociálne poisťovacích ústavov, niektorých iných penzijných zariadení pre zamestnancov a konečne samotného eráru pri dosiahnutí z konkurzu dlžných daní a dávok. Z tohoto dôvodu, ako už rečeno, ústavne právny výbor vypustil 4. odst. §u 21 a rozhodnul sotrvať pri znení, v akom navrhla tento § vláda vo svojom vládnom návrhu.

Inak treba podotknúť, že táto otázka pri pojednávaní tejto osnovy stáva sa predbežne bezpredmetnou, poneváč, ako som už uviedol, o tejto otázke predložila vláda zvláštnu osnovu, ktorá sa toho času pojednáva v ústavne-právnom výbore.

Bolo vytýkané pánom kol. Touškom, že ústavne právny výbor túto osnovu pojednáva príliš dlho. Chcel by som poukázať na to, že národohospodársky dosah posledne uvedenej osnovy je podľa všeobecných názorov odborníkov tak ďaleký, že je povinnosťou ústavne právneho výboru, aby uvážil všetky dôsledky riešenia navrhovaného touto osnovou a až po uvážení všetkých dôsledkov usniesol sa na takom znení, ktoré by na jednej strane skutočne dosiahlo účelu, o ktorý ide, to je zabezpečenie nárokov poistníkov a zdokonalenie štátneho dozoru nad súkromnými poisťovňami, bez toho, že by riešenie obsahovalo v sebe nebezpečie niektorých škodlivých národohospodárskych dôsledkov, na ktoré nebezpečie je so strany odborníkov poukazované. Ja pripomínam len článok profesora Roučka, ktorý bol uverejnený v januári tohoto roku v "Národných listoch".

Okrem tejto zmeny týkajúcej sa 4. odstavca §u 21 previedol ústavne právny výbor posl. snemovne v usnesení senátu ešte niektoré zmeny v tom smere, aby ochrana poistníkov bola ešte viac zdokonalená, ako sa to dialo vo vládnom návrhu, poťažne v usnesení senátu. Ide tu menovite o zmeny §u 2, odst. 2 a v súvislosti s tým v §e 8. V §e 2, odst. 2 doplňuje sa druhá veta, podľa ktorej sdelenie, ktoré má poslať poistiteľ poistníkovi podľa tohoto odstavca, nemá obsahovať iné ako upozornenie na jednotlivé odchylky a v tomto odstavci predpísané poučenie. Ide tu totiž o to, aby dopis, ktorý poisťovateľ posiela poistníkovi, nebol tým, že by obsahoval ešte aj všelijaké iné veci, spôsobilý k tomu, aby pred poistníkom zatlačil do pozadia navrhované zmeny a tým akosi primal poistníka, aby prejavil súhlas bez toho, že by vec náležite uvážil. S tým súvisí i doplnok k §u 8 novým odstavcom, vo ktorom ide o to, aby zmeny, ktoré boly prevedené proti pôvodnému návrhu, boly na poistnej smluve nápadným spôsobom označené.

Z ostatných zmien, ktoré boly prevedené na usnesení senátu, je ešte dôležitá zmena v §e 12, ktorá sa týka príslušnosti. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Podľa senátnej osnovy bol príslušný v páde sporu ktorýkoľvek súd, v ktorého obvode sa nachádza pobočný závod, kdežto podľa nového znenia v tomto smere na jednej strane sa to zužuje, poneváč je príslušný len súd, v ktorého obvode sa nachádza pobočný závod, ktorý smluvu uzavrel, naproti tomu však sa ustanovenie §u 12 podstatne rozširuje v prospech poistníka v tom, že príslušným je vedľa súdu závodu, ktorý smluvu uzavrel, i obecný súd poistníkov.

Ústavne právny výbor bol si vedomý toho, že pojatím tohoto ustanovenia závažne sa odchyľuje od všeobecne platných noriem o poistnej príslušnosti, avšak vzdor tomu rozhodol sa práve v záujme ochrany poistníka za toto riešenie, keď uvážil, že zpravidla poistná príhoda nastane v obvode obecného súdu poistníka a preto i po stránke procesuálnej eventuálne dokazovanie bude sa prevádzať nepomerne ľahšie v obvode tohoto súdu, ako keby to bolo v obvode súdu poistiteľa, poťažne pobočného závodu, ktorý smluvu uzavrel, poneváč vo väčšine prípadov tento závod bude už podľa povahy veci vzdialený od miesta, kde poistná príhoda nastala.

Ostatné zmeny prevedené ústavne právnym výborom sú podrobne uvedené a odôvodnené v jeho zpráve a nie sú takého dosahu, že by bolo potrebné ešte sa o nich zmieňovať zvlášte.

Navrhujem, -aby slávna posl. snemovňa schválila vládny návrh zákona v tom znení, ako sa na ňom usniesol ústavne právny výbor posl. snemovne. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. Štětka; na straně "pro" p. posl. inž. dr Toušek.

Uděluji slovo prvému řečníku, přihlášenému na straně "proti", p. posl. Štětkovi.

Posl. Štětka: Dámy a pánové! Projednávané usnesení senátu zachovává podstatu vykořisťovatelské kasty pojišťovacích ústavů, ba ještě tento režim vykořisťovatelský v těchto ústavech utužuje a uzavírá.

Veřejnost byla klamána o tomto vládním návrhu, tak zv. pojistné smlouvě, tvrzením, jako by tato osnova zákona jednala o nějaké ochraně pojistníků nebo zaměstnanců pojišťoven a jako by se zabývala nějakou ochranou t. zv. veřejných zájmů. Nic takového nepředstavuje. Osnova prostě zde reguluje zásady pojišťovacích kapitalistických společností, ovšem v zájmu zvýšeného zisku takovýchto společností a v zájmu svého kapitalistického státu.

Konkretně vyjádřeno je to asi v těchto směrech. Pokud jde podle osnovy o t. zv. zájmy státu, t. j. z důvodů fiskálních, tvoří takovéto pojišťovací ústavy sběrny pro státní pokladnu, a jako všude, tak i tyto prostředky v rozhodné chvíli jsou k disposici státu, ať již jakoukoliv formou. Tedy také v tomto směru dochází svého výrazu projednávaná osnova, která umožňuje i po této stránce tento zásah.

Ovšem zase na druhé straně se zde dělají koncese; za to se pojišťovacím ředitelům a akcionářům ponechává absolutně volné pole pojišťovacího vyděračství, ponechávají se jim všechny možnosti na poli celé pojišťovací politiky, které nejsou ničím omezeny.

Osnova nejenom neznemožňuje, nezakazuje, nýbrž ani se nijak nesnaží znemožňovati vydírání pojistníků a zaměstnanců pojišťoven. Tak na př. pojistník, který byl pojištěn na dožití nebo proti úrazu, ztratil zaměstnání nebo mu byla mzda či služné podstatně sníženo. Třeba tu již nebylo takového nebezpečenství, které je podmínkou pro zařazení do té nebezpečné třídy, přece pojišťovna třeba exekučně vymáhá premie, ač neplacením jich u takového pojistníka nastala ztráta všech práv.

Pojistník v takovém případě, v té nebezpečné pojistné třídě, když toto nebezpečí pominulo, jest úplně vydán na pospas a libovůli takové pojišťovně.

Zaměstnancům pojišťoven byly sníženy platy. Zvyšují se však na druhé straně zisky takových pojišťoven a zde t. zv. pojistná smlouva nijak nebrání pojistníka, to znamená, že u stanovení §u 21, které bylo předmětem sporu celý rok, jak je viděti, zůstalo na konec venku.

Z předlohy je také nesporně viděti, že nikterak také nezasahuje do podvodných manipulací takových pojišťoven v Československu, ať domácích či zahraničních anebo na konec kombinovaných.

Tak na př. chalupník si pojistil domek na 20.000 Kč, platil řádně premie podle předepsané smlouvy plných 20 let; pak vyhořel, ale poněvadž pojišťovna má podle svého regulativu právo sraziti z pojištěné částky 25 % na komín, 25 % na štít, na konec z toho celého pojištěného kapitálu dostane takto postižený pojištěnec pouze 1/4, tedy místo 20.000 Kč pouze 5.000 Kč. Tomu se v žádném směru zákon o pojistné smlouvě nesnaží zabrániti, to prostě přehlíží.

Konečně se osnova vyhýbá jako čert kříži ohromným ziskům pojišťoven. Ze státní statistiky vidíme, že je to jedno z polí, které je pro tak zv. pojišťovací kapitál dnes velmi výhodné a takřka krisí nedotčené, a že v době všeobecné krise, kdy upadají všecky zisky průmyslového, zemědělského, obchodního a i finančního kapitálu, zisky tak zv. pojišťovacího kapitálu i v době krise stoupají. To vidíme na př. ze státní statistiky o tak zv. pojištění škodném. Díváme-li se na příjmy pojišťování škodného, které r. 1929 činily 1,182.000 Kč, stouply tyto r. 1931, tedy již v době hluboké hospodářské krise na 1,205.000 Kč, čili příjmy se zvýšily o 23 mil. Kč. Naproti tomu výdaje tak zv. pojištění škodného r. 1929, tedy v době největšího vypětí konjunktury, činily 758,144.000 Kč, r. 1931, tedy už v době prudké hospodářské krise, klesly na 664,204.000 Kč, čili projevuje se zde snížení výdání o 93 mil. Kč. Příjmy zvýšeny o 23 mil. Kč, vydání sníženo o 93 mil. Kč, je tedy pro tyto škodné pojišťovny plus 117 mil. Kč. To však nikdo nevidí, to ovšem jde vše do kapes akcionářů těchto pojišťoven.

Není tomu jinak u tak zv. pojištění životního. Zase ze statistiky vidíme, že r. 1931 zemřelo méně o 4700 lidí, než očekával propočet, se kterým se pro r. 1931 počítalo. V důsledku toho životní pojišťovny ušetřily na svých výdajích 38 mil. Kč. Avšak v rozsahu všeho pojištění v Československu u všech pojišťoven, ať škodných, životních nebo jiných, vidíme jeden zjev, a to, jak v době prudké hospodářské krise stoupá počet pojistníků a jak stoupají také pojistné hodnoty. R. 1929, v posledním roce konjunktury, bylo pojistníků 1,290.000, ale jejich počet stoupl r. 1931 na 1,359.000, stoupl tedy o 69.000 pojistných případů, což mělo za následek, že stoupla také hodnota pojišťovací a stoupla hned o 2214 mil. Kč. Výsledek hospodářského roku 1931 je tedy jasný: stouply zisky nad 58 mil. Kč. Přes to že se pojistná smlouva zabývá vším možným, běží okolo tohoto fakta, aniž se ho dotkla. Pojišťovny mají v pravdě v době krise ohromně zvýšené zisky. Z několika desítek případů mohu vzíti takovou akciovou společnost Moldavia-Generali v Praze, která patří do koncernu Živnobanky. Tato společnost za 10 let získala sama 54 mil. čistého zisku a při tom měla akciový kapitál 7 mil. Kč. Sedmkrát tolik, prosím, činil tedy její zisk! Tato společnost, resp. společníci prostě zvýšili akciový kapitál dnes na 25 mil. Kč, ale nikdo nedal ani koruny na tento zvýšený akciový kapitál; akcie dostali gratis. Takovýchto zjevů netýká se pojistná smlouva a také se jich netýká ani vládní návrh o zajištění pojistníků a o státním dozoru nad pojišťovnami, který zamrzl v ústavně-právním výboru. Tam nabývá zase převahy politické kormidlo, které musí rozhodnouti, kdo má býti generálním ředitelem nad pojišťovnami v Československu a kdo má ovšem bráti podíly na ohromných ziscích.

Zejména se nedotýká pojistná smlouva ožehavých otázek pojistníků, zejména t. zv. ochrany pojistníků. Tam zase pod dekorací ochrany pojistníků rozumí se rozdělení kořistí mezi t. zv. pojišťovatele. My k této osnově úplně jasně a otevřeně říkáme, že ji pokládáme za prostředek, kterým má býti veřejnost uklidňována a kterým má býti veřejnosti namlouváno, že státní správa má zájem o ochranu zájmů pojistníků a také zaměstnanců. Na konec však osnova v pojistné smlouvě, jak se na ní usnesl senát a jak byla projednána v ústavně-právním výboru ve své změněné formě, nezaručuje ani nejprimitivnější práva pojistníkům, tím méně také samým zaměstnancům.

K tomuto usnesení senátu a ke zprávě výboru ústavně-právního podáváme pozměňovací návrhy, v nichž žádáme, aby vyšší premie pro určité okolnosti nebezpečí zvyšující, když tyto okolnosti pominuly, na žádost pojistníků byly sníženy. Dále žádáme, aby závazky pojišťovny po oznámení pojistné příhody, ne vyšší než 100.000 Kč, byly splatny nejdéle do dvou měsíců, aby tímto způsobem, když pojistný případ nastal, protahováním a zjišťováním komisemi do nekonečna, jak to pojišťovny dělají, bylo zabráněno na konec poškození pojistníka.

Navrhujeme, aby odměny pojišťovacích jednatelů nebyly snižovány podle dosud stávající prakse tak, že, když pojišťovací jednatel nashromáždí pojistníky do toho kterého ústavu, prostě jej ústav zbavuje místa nebo mu snižuje premie. Proti tomuto způsobu činíme opatření v zájmu pojišťovacích jednatelů, aby oni dostali svou smlouvou zaručenou mzdu. Konečně navrhujeme, aby zcizovatelé pojistné nemovitosti ručili za premii, která připadá na dobu před tím, než pojistitel zvěděl o zcizení, a aby nabyvatel ručil za premii od dne, kdy pojišťovatel zvěděl o zcizení, aby zde tedy nepřebíral nebo aby uměle nebyly vykonstruovány závazky a povinnosti ke škodě samotného pojistníka.

To jsou naše pozměňovací návrhy, které se snaží alespoň zmírniti osten ustanovením v osnově, která jsou přímo namířena proti drobným pojistníkům, poněvadž jinak v celku se ochrániti nedají, aby byli aspoň v této formě chráněni. Vyjadřujeme toto stanovisko jménem desetitisíců drobných pojistníků, zejména domkářů, drobných živnostníků a drobných rolníků. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. inž. dr Toušek.

Posl. inž. dr Toušek: Slavná sněmovno! Měl jsem příležitost před 14 dny při projednávání zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců učiniti dotaz, proč a jakým způsobem je zdržována osnova o dozoru nad pojišťovnami. Nešlo mně o to, a řekl jsem to již v polemice ve svém projevu minule, aby snad ústavně-právní výbor byl hnán příliš rychlým tempem a udělal pak práci nedokonalou, nebo práci, která by snad v budoucnosti ukázala nějaké slabiny, nýbrž šlo mně o to, aby nebyl činěn pokus, aby věc, která byla svého času v lednu velmi jasně jungována, byla snad tímto způsobem a různými formálními cestami odsunována tak, aby snad pomaloučku upadala v zapomenutí.