K osnově, která je předmětem jednání a o které zde referoval kol. Klein, mohu říci, že jsme ji uvítali jako výsledek dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Ta dohoda byla základem pro novelu. Jejím třetím partnerem byl pensijní ústav a nedotčený matematicko-pojistný základ celého pojištění. Dohoda obsahuje podstatné zlepšení a výhody a ukáže ve svých výsledcích i pro mladší generace zaměstnanců velmi značné výhody. Je třeba s povděkem kvitovati, že se podařilo i v otázce legionářské dosáhnouti alespoň slibu úpravy v nejbližší době, a doufám, že i ty věci, které vyjadřujeme v resoluci, stanou se poměrně brzy skutkem, poněvadž jsou vesměs dosažitelné.

Dovolil bych si jen k jedné z resolucí říci několik slov. Nevím, bude-li podána, poněvadž je to již tak u nás, že i resoluce musejí býti předmětem dohody mezi koaličními stranami. Mám zde resoluci, která vyšla z kruhů největší koaliční strany, strany agrární, jejíž representant v soc. politickém výboru zdůvodnil velmi dostatečně a správně resoluci, kterou předložila a v níž žádal, aby zemské úřadovny pensijního ústavu, které jsou dnes se stránky správní něčím naprosto nemožným a pře konaným, byly spojeny a aby tak bylo dosaženo úspor ve správě a také jednotnějšího, hladšího a hospodárnějšího úřadování. Z věci byla udělána otázka nacionální. Jak to nacionálně vypadá, toho nejlepším dokladem je, že obě úřadovny jsou vlastně nikoliv česká a německá, jak se o tom mluví, nýbrž obě jsou smíšenými; o tom svědčí k vaší informaci tyto číslice: na př. v Brně úřadovna "B", t. zv. německá, není německá, poněvadž má skoro pětinu českých pojištěnců z 19.000 asi 4000 je českých pojištěnců. (Posl. Špaček: Já sám tam platím!) Dokonce pan kol. Špaček platí do t. zv. úřadovny německé, poněvadž jsou rozděleny teritoriálně a on jako zaměstnavatel patří svým statkem do této úřadovny. Naopak úřadovna "A", t. zv. česká, s 54.000 pojištěnci má 12.000 Němců, tedy 1/4. Tedy jde o dvě smíšené úřadovny, které by měly býti sloučeny v jednu, rovněž smíšenou. Tato věc narazila na takový odpor, že jsem se divil trpělivosti, s níž české koaliční strany dovedly hledati nekonečné množství různých formulek zprostředkujících a kompromisních, které by umožnily, aby i německá sociální demokracie přistoupila k resoluci, která žádala postupné vyřízení této věci a likvidaci tohoto správního monstra. Nevím, jedná se snad v této chvíli o tom ve vládě, ale doufám, že české strany koaliční dovedou při této příležitosti říci svým partnerům z německé soc. demokracie, že je nevyloučí z koalice, když nebudou pro tuto resoluci hlasovati, stejně jako nebyli vyloučeni kdysi, když nehlasovali pro vydání hakenkrajclerů. (Posl. Špaček: Lasciate ogni speranza!) Kolego Špačku, nevzdávám se naděje, že ve věci ne nacionální, nýbrž vysloveně ekonomické, když jde o úspory na všech stranách, dovedou české strany koaliční takovou věc provésti a že neustoupí zdánlivým přáním nacionálním, kterých by opravdu nemusilo býti. (Výkřiky.) Věc záleží ovšem také v tom, že ministerstvo soc. péče nedohlíží dostatečně na administrativu těchto ústavů, a jsou zprávy a informace, že se nedodržují jazyková ustanovení. A když již jsme se k tomu dostali, tedy vám řeknu, že i tu resoluci, která má za účel upozorniti ministerstvo soc. péče, že musejí býti dodržovány jazykové předpisy v zemských úřadovnách i t. zv. německých, odpírají němečtí soc. demokraté podepsati.

My jako strana oposiční bychom mohli míti největší radost z tohoto rozporu v táboře koalice, mohli bychom z toho těžiti agitačně, mohli bychom této věci, která sama o sobě není věcí tak závažnou, aby se musila koalice k vůli tomu rozcházeti, využíti způsobem, který by byl koalici velmi nepříjemným. Ale nám o to nejde, jde nám o věc samu a apelujeme na vás v této chvíli, abyste vynutili souhlas těch, kteří nemají opravdu jiného důvodu než udržovati krok s těmi, kteří už tady dnes ve sněmovně nejsou byvše z ní vyloučeni, poněvadž byli nebezpečni státu. (Tak jest!)

Slavná sněmovno, mohu k těmto věcem říci snad ještě několik slov, která nesouvisí přímo s tematem dnes projednávaným, ale která pokládám za nutno zde říci, abych upozornil vládní strany na situaci, kterou vyvolává váhavý postup vlády při některých opatřeních. Jde hlavně o dvě věci. Minulý týden nebo před 14 dny bylo předloženo posl. sněmovně něco, co mělo býti podporou stavebního ruchu, byla předložena osnova o podporách v případě oprav domů. Osnova tato by nebyla přinesla podstatné zlepšení, byla by přinesla poměrně málo, na nějakých 100 Kč je propočítána podpora nejvýše asi 7.20 Kč, když se to všechno propočítá. Ale tím, že osnova tato byla zadržena a že se neprojednává, nastane ve velkých městech - račte si to, pánové, zkontrolovati - naprostá stagnace již v připravených, propočítaných, ba skoro započatých opravách domů a tím, že každý čeká, jakým způsobem a kdy mu bude na to přispěno, že je v naprosté nejistotě, jakou podporu a v jaké formě může očekávati, byl stavební ruch, pokud ještě někde byl, pokud se opravovalo, úplně zastaven. Myslím, že vláda nemůže v dnešní chvíli, kdy jde o každého nezaměstnaného, riskovati takovýto odklad, třebas uznávám plně, že to, co se má poskytnouti, je minimální podporou, aby se stavební ruch opravdu vyvinul. Ten negativní účinek vyvolaný tím, že se očekávala bůh ví jaká podpora, je tak špatný, že se vláda opravdu nemůže domnívati, že přinese v budoucnosti něco, až s málo lepší osnovou a výhodami bude v červenci nebo srpnu chtít stavební ruch forsírovati zmocňovacím zákonem. Pak už bude pozdě. (Tak jest!)

A podobnou věc máme ještě v jiném oboru. Doporučuji pánům, kteří by tuto věc nepokládali za úplně správnou, aby se informovali. Mají jistě možnost se informovati na kompetentních místech, že mluvím plnou pravdu.

V posledních dnech se rozšířily zprávy o tom, že československá vláda chce podporovati automobilismus tím, že vedle slibované malé novely automobilového zákona přinese také ještě výhody při koupi nových vozů. Zpráva nebyla dosti dobře vyvrácena a výsledek toho je, že všecky objednávky automobilů se zdržují a lidé, kteří by si v této chvíli opatřili vozy, zdržují nákupy pro eventuální výhody, kterých by mohli v budoucnosti dosáhnouti a kterých pravděpodobně nedosáhnou, poněvadž vláda nemůže přinésti nic podstatného a velikého při způsobu šetření, které jest stále nutné a nutnější, jak říká pan ministr Trapl, a to má ten výsledek, že automobilky přestávají prodávat, že se stornují objednávky, resp. odsunuje převzetí vozů, a že i zde, kde bychom měli spíše zaměstnanost podporovati, se zaměstnanost snižuje a brzdí.

Tímto způsobem není možno postupovati při oživování hospodářského ruchu a zaměstnanosti a myslím, že toto upozornění postačí, aby v nejbližších dnech bylo z autoritativní strany prohlášeno, zdali vláda chce zákon o podpoře oprav starých domů uskutečniti, či zdali ta věc zůstane ležeti přes prázdniny, jak se proslýchá v t. zv. informovaných kruzích, nebo nejvýše se bude někdy řešiti zmocňovacím zákonem. Stejně pokud jde o podporu automobilismu, poněvadž jinak by si vláda vzala na sebe odpovědnost za to, že nedementujíc a nekorigujíc včas a správně tyto zprávy, vlastně je spoluvinna na brzdění zaměstnanosti, které následkem těchto pověstí nastalo.

Dovolte, abych řekl ku konci jenom to, že očekáváme, že v nejbližší době přijde vláda s plánem, který nám zůstala dlužna, že v nejbližší době konečně řekne, jak chce postupovati ve všech hospodářských otázkách, v nichž nám zůstala odpověď dlužna a z nichž je vyřešena jedna jediná, kterou pokládala vláda za základ, t. j. devalvace měny a reeskontní ústav. Kromě těchto dvou základních věcí se nic nestalo a věřte mně, že to člověka bolí, když vidí, jak se stále s menším respektem posuzuje venku práce parlamentu. Ne proto, že by to snad oposice nebo někdo rozeštval; naopak, my stojíme na půdě parlamentní práce a chceme ji oživovati, chceme ji zintensivniti a náš postup při projednávání jednotlivých osnov nebyl postupem oposice, která by za každou cenu hlasovala proti. My chceme iniciativně spolupracovati a náš postup je dokladem toho, že chceme zvednouti tento par lament a ne snad jej nějak na venkově mezi voliči zdiskreditovati a haniti. Ale okolnost, že se zde neprojednávají naléhavé věci, které jsou očekávány, diskredituje venku parlamentarismus a vláda má nejvýš na čase, aby přišla s opravdovým, velkorysým plánem, je-li to vůbec možno a dovede-li jej předložiti, aby zachránila to, co chce chrániti nejskvělejšími projevy svých řečníků, aby chránila demokracii ukázkou práce parlamentu.

My národní demokraté se k této práci hlásíme. Sami budeme parlamentarismus podporovati, budeme spolupracovati ve všech výborech a při všech osnovách, ale musíme žádati, aby se už v této poslední chvíli konečně přišlo s programem, který by byl parlamentu důstojný a státu prospěšný. Můžeme-li přicházeti na naše schůze venku jenom s tím, že se odložila jedna osnova, druhá, třetí, čtvrtá a pátá, že se tyto věci neuskutečňují, pak je to věc i pro oposiční stranu, která chce udržeti demokracii parlamentní, jistě velmi obtížná.

Prohlašuji jménem klubu nár. demokratického, že budeme v duchu naší politiky podporovati všechno a hlasovati pro vše, co státu a jeho hospodářství má prospěti, a tedy i pro osnovu novely o pensijním pojištění. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. strany nár. demokratické.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Šalát.

Posl. Šalát: Slávna snemovňa! Keď sa prítomný vládny návrh zákona tlač 2580 v soc. politickom výbore prejednával, ktorýmžto zákonom menia a doplňujú sa niektoré ustanovenia zákona o penzijnom poistení súkromných zamestnancov vo vyšších službách, dovolil som si v mene Hlinkovej slov. ľudovej strany a na základe memoranda Sväzu súkromných zamestnancov na Slovensku a Podkar. Rusi predostrieť doplňovací návrh k tomuto zákonu. Návrh tento týkal sa druhého odstavca §u 20 a znel nasledovne:

Druhý odstavec §u 20 nech je doplnený takto: "Poistencom na Slovensku a na Podkarpatskej Rusi v prvých piatich rokoch pôsobnosti tohto zákona prislúcha v tomto odstavci uvedený dôchodok za horeuvedených podmienok, keď získali najmenej 60 príspevkových mesiacov v penzijnom poistení."

Návrh tento bol som odôvodnil na základe námetov zmieneného memoranda Sväzu súkromných zamestnancov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi tým, že na Slovensku a Podkarpatskej Rusi len o 12 rokov neskoršie bolo zákonom do života uvedené všeobecné poisťovanie súkromných zamestnancov. Aby tedy aj starší súkromní zamestnanci mohli požívať dobrodenia poistného zákona, žiaducne je, aby tá čakacia doba, ktorou sa získava nárok na penzijné dôchodky na Slovensku a Podkarpatskej Rusi v prvých päť rokoch účinnosti tohto zákona, bola určená na 60 príspevkových mesiacov a nie tak, ako je vo všeobecnosti povedané, že vyžaduje sa 10 rokov, čo je 120 mesiacov penzijných.

Návrh tento nebol honorovaný, bol odmietnutý, slovenská požiadavka nebola vyslyšaná, tak to prosím konštatovaly aj vládne časopisy. Však sme to čítali v "Slovenskom deníku". Bolo to aj v iných časopisoch, že slovenská požiadavka nebola vyslyšaná. Tento doplňovací návrh i teraz si dovoľujem v mene našej strany a v mene Sväzu súkromných zamestnancov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi s celou dôraznosťou predostrieť slávnej snemovni.

A pri tejto príležitosti dovolím si v mene našej strany a nášho klubu politického prečítať nasledujúcu rezolúciu:

"V mene demokracie - toľko u nás hlásanej žiadame, aby voľby do všetkých sociálnych ustanovizní boly čím prv vypísané a aj prevedené. Nech zákonite zvolení zástupci zamestnancov a zamestnávateľov majú možnosti spravovať viacmiliardové imanie sociálnych ustanovizní. Nech títo rozhodujú nad záležitosťami poistencov a užívateľov sociálnych dôchodkov. Nech majú možnosti previesť úsporné opatrenia, týkajúce sa hlavne reštrikcie platov vedúcich činiteľov tých sociálnych inštitúcií, a tiež nech prevedú revíziu celej ich administrácie.

Žiadame, aby tak v správnych výboroch, ako aj v úradníckych a zamestnaneckých sboroch týchto ustanovizní boli Slováci pomerne zastúpení, lebo v tomto ohľade sú Slováci veľmi ukrivďovaní." (Posl. Hlinka: A voľby nech sa prevedú do fondov!) Bolo to žiadané i v zmienenom memorande Sväzu súkromných zamestnancov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

"Žiadame, aby z finančných prebytkov sociálnych ustanovizní boly Slovensku poskytované percentuálne pomerné pôžičky na verejne prospešné práce. Konštatujeme, že československá vzájomnosť, toľko prizvukovaná, sa nedá riešiť len prázdnymi rečmi a oslavami bez skutkov. Žiadame skutky, ktoré by svedčily o priazni a pozornosti vládnych kruhov voči Slovákom a Slovensku vôbec.

Kým žiadosti, sťažnosti, mienky a návrhy Slovákov budú tak bagatelizované vládnymi kruhami, ako sa to stalo i v prejednávaní terajšieho vládneho návrhu zákona tlač 2580, dotedy Slováci nemôžu mať dôvery k vláde a k jej rôznym návrhom." (Potlesk poslanců slovenské strany ľudové.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Štětka.

Posl. Štětka: Paní a pánové! Pokládám za svou povinnost především co nejrozhodněji protestovati proti prohlídce v klubu komunistických poslanců a odmítnouti pokus vykonstruovati, že klub komunistických poslanců se stal rejdištěm. V tom směru učinil již klub prohlášení, které přednesl posl. soudr. Procházka. Já jen zdůrazňuji, že toto prohlášení není určeno pro tento dům, nýbrž k tomu, aby byla proletářská veřejnost informována o způsobu fašistických opatření proti komunistické straně, zejména proti komunistickým poslancům.

K vládní předloze, která je předmětem dnešního jednání, zdůrazňuji především, že veřejnost, zejména veřejnost soukromých zaměstnanců, je klamána tvrzením, že vládní návrh zákona znamená zlepšení pro pojištěnce. Abych tento fakt prokázal, upozorňuji na důvodovou zprávu, kde na straně 21 k článku IV, t. j. k pojistně matematické zprávě, se doslovně praví (čte): "V důsledku hospodářské krise vyvíjely se všechny příjmové i výdajové položky pro r. 1929 směrem pro finanční rovnováhu nepříznivým; obzvláště převyšoval přírůstek invalidních a starobních důchodů daleko čísla pro to předpokládaná." A dále jako doklad pro to se uvádí, proč dochází ke změně zákona pensijního (čte): Všecky tyto okolnosti vedou s hlediska finanční rovnováhy nutně k požadavku, aby jakékoliv další změny zákona nepřinášely hlavnímu nositeli pojištění nového zatížení anebo, způsobují-li takové zatížení, aby bylo při nejmenším vyrovnáno snížením závazků z jiných změn zákona."

Tedy zde je úplně potvrzeno, že ke změně nedochází v zájmu pojištěnců, jak je veřejnost klamána, a není pravdou tvrzení pana zpravodaje posl. Kleina, který se docela rozpálil na tolik, že nazval osnovu velkým pokrokem, velkým dobrodiním. Uvedl ovšem, že podmínečný důchod ztratil svůj význam. Chci tedy prokázati, v čem spočívá vlastně pokrok.

1. Pokrok spočívá v tom, že malé části pojištěnců pensijního pojištění soukromých zaměstnanců se něco dává, aby se všem pojištěncům na právech odbouralo; to tedy znamená, aby se především omezily nároky všech pojištěnců. 2. Ztráta nároků nabytých v pojištění. 3. Snížení nákladů na pojištěnce v zájmu pojišťovny, poněvadž se zde staví zájmy pojišťovny nad zájmy pojištěnců. Aby bylo tedy rozuměno, navrhované zlepšení rovná se plus 1, minus 2, pochopitelně výslednicí jest zhoršení. To jest fakt, který nelze ničím oddisputovati a který se projeví také prakticky. Pojištěnci to budou cítiti na svých hřbetech, kdyby se ji, stokráte v této době, kdy se připravuje vládní návrh, mazal med okolo úst a tvrdilo něco jiného.

V čem se mění v podstatě zákon, jsem již uvedl, ale v čem spočívá změna v jednotlivých částech? Především jde o zrušení nepodmínečnosti starobního důchodu. Až dosud měl právní nárok na starobní důchod každý, nemusel nic prokazovati, bylo to jeho platné, nabyté právo. Nyní se tato podmínka ruší. Starobní důchod je dnes vázán na vystoupení ze zaměstnání. Proč však není vázán na příjmovou hranici, aby se dosáhlo alespoň toho, aby někdo neměl ohromné příjmy, zatím co jiný bude míti příjem malinký nebo malý důchod a ztratí jedno nebo druhé, takže nakonec bude hladověti.

Kdo bude tou změnou poškozen? Především zřízenci, drobní úředníci a všichni, kteří jsou v nejnižších třídách a kteří mají pochopitelně také nejnižší invalidní nebo starobní důchody.

Co bude míti za následek zrušení nepodmíněnosti? Na př. zřízenec, který by měl 480 pojišťovacích měsíců, dostane při svém nízkém zařazení 350 Kč měsíčního starobního důchodu. Stačí mu tento důchod k obživě vlastní a celé rodiny? Jistě že ne. Kdyby tento zřízenec nebo drobný úředník šel za těchto okolností do pense, nemůže býti živ. Kdyby si vydělal někde 2 Kč denně, bude mu důchod v důsledku tohoto opatření zastaven. Ovšem že nebudou dotčeny statisícové příjmy z výdělečné činnosti, takže zde budou dále tučné dvojí i trojí příjmy, ať již z jakéhokoli titulu výdělečné činnosti hospodářské nebo z účasti na finančních spekulacích atd. Je tu zřejmá tendence pod rouškou, jakoby šlo o opatření práce mladým, vytlačiti staré, kteří pobírali ke svému starobnímu důchodu ještě také jiný plat, s výmluvou, že zaměstnavatelé na to hřeší a takovému zaměstnanci event. řeknou: pobíráš už starobní, pensijní důchod, musíš proto pracovati levněji. Ale to jsou ojedinělé případy, zde jde o poškození nejnižších kategorií, poněvadž těm se důchod vůbec znemožňuje. Kdyby šlo o nějakou trestní sankci proti zneužívání, mělo se dáti do zákona, že má býti potrestán, ať už jakkoli, kdo má přes 15.000 ročního příjmu a bral by ještě z tohoto titulu, t. j. měl by více než ke svému živobytí potřebuje a z těchto prostředků pojištěnců by chtěl shromažďovati jmění. Proti takovým lidem nechť se postupuje.

Vládní návrh zhoršuje a také v tom směru ruší tak zvané zakoupení let. Důvodová zpráva na str. 11 klade na to velkou váhu a praví doslova (čte): "S rostoucí znalostí výhod pensijního zákona množily se případy, že byly k pojištění přihlašovány osoby, zejména starší, dodatečně, a to namnoze na základě fingovaného služebního poměru." Je prý to nemravný způsob zakupování let. Dobrá, my se postavíme proti každé takové nemravnosti, proti zneužívání pojištění! Ale pánové, jak budete s to zabrániti tomu, co má vládní osnova na zřeteli, to je zakupování let? Dosud bylo možno 6 roků. Tedy může platiti 6 let, to vládní návrh nerušil, ale bude mu počítáno jen 12 měsíců. To je mravné? Oč zde jde? O zájem pojišťovny proti zájmu pojištěnce. Ale kdyby zde opravdu šlo o to nemravné - dnes již to není aktuální, jsou to věci vyřízené - když si páni ředitelé zakoupili v pojišťovnách z příspěvků pojištěnců také 40 let, to nebylo nemravné, to bylo mravné? Vždyť máme případ Johanisův uvádím jen tak namátkou - a mnoho jiných. Měli jsme Gajdu, kterému bylo 36 let a měl 40 služebních let. Bude zákon brániti, aby i v takových případech nerostla služební léta, nebo se jiným způsobem opravdu podvodným léta nezakupovala? Nikoli, to nemá osnova na mysli, má na mysli právě t. zv. risiko, kterého se pensijní ústav v tomto případě chce pochopitelně zbaviti. Má rád pojištěnce, dokud platí pojišťovací příspěvky. Jak tato okolnost přestane, jak se pojištěnci dostanou z rámce pojišťovacího ústavu, jak přestanou tam jako včeličky nositi med, jsou nepohodlní pensijnímu ústavu a v tom ohledu zákon pomáhá, jak je dostati co nejrychleji mimo rámec pojištění.

A tu také přichází v této souvislosti třetí změna, kterou činí osnova, a to tím, že se snižuje věková hranice pro starobní důchod o 5 let, u mužů na 60 let, u žen dokonce ještě níže. Ale dnes toto akademické snížení let je vlastně překonáno holou skutečností, díváme-li se na průměr dosaženého věku vůbec. Tak tu přicházejí v úvahu jednotlivci, ale ta masa se bude podle statistiky dožívati jen 40 až 45 roků a pochopitelně bude rychle ubývati 65letých osob, které by přicházely v úvahu. Je nesporné, že zde pod touto rouškou, kde se snižuje hranice věková, hned se prodlužuje čekací doba, a to z 5 na 10 let pro případ tak zvaného sociálního důchodu. Prosím, důvodová zpráva zase úplně jasně na stránce 11 říká, proč dochází k té okolnosti (čte): "Tato okolnost vede nutně k tomu, aby při zavádění tohoto sociálního důchodu a při stylisaci příslušného zákonného ustanovení bylo šetřeno té největší opatrnosti. Proto se v návrhu tohoto odstavce požaduje k nabytí nároku na tento starobní důchod odbytí delší doby pojistné nežli obnáší normální čekací doba." A tu bych se zase musil vrátiti k prvému ustanovení, které se nehodí a kde je náhodou kámen úrazu v tom, že pojištěnci pensijního ústavu až příliš dobře znali zákon a budou trestáni proto, že ho znali, a tu se honem udělá kaučukové ustanovení tak, aby se to dalo v každém případě zkroutiti proti znalosti a možnému dosáhnutí tohoto důchodu. Tady budou trestáni pro znalost a jinde neznalost zákona neomlouvá a lidé jsou trestáni, že ho neznají. Tento fakt důvodová zpráva sama o sobě potvrzuje. Ale co to znamená ve své podstatě? Je to prolomení zásady, je to náběh k prodloužení čekací doby vůbec. Čekací doba bude prodloužena při snaze odbourati dnes všecky sociální vymoženosti, poněvadž až ty okolnosti pominou, a ani toto není míněno upřímně - tu už důvodová zpráva o tom mluví s opatrností - ukáže se, že je doba čekací příliš kratičká, a je všeobecný názor, že by čekací dobu k ochraně pojišťovacích ústavů bylo potřeba prodloužiti. Zde je počátek a tu nikdo nemůže říci, kde toho bude konec, kdy se přijde, aby se čekací doba s 5 let prodloužila na 10 let. Zde je počátek, pak bude jen analogie, bude se postupovati dále a budeme míti čekací dobu 10 let.

Tak zvaný sociální důchod se zavádí s určitým tvrzením, že půjde vlastně o nový způsob podpory nezaměstnaných k jejich zabezpečení. Ovšem podmínky jsou: nejenom 10 let čekací doby pro tento nový tak zvaný sociální starobní důchod, nýbrž také vydržeti 12 měsíců v absolutní nezaměstnanosti, tedy v takové nezaměstnanosti, která je prokázána tím, že ztratil zaměstnání z titulu námezdního poměru a tím také ztratil své členství, aspoň že nemůže pokračovati. Musí tedy 12 měsíců počkati a hladověti.

Věková hranice jest stanovena na 55 roků. Zde budou dva druhy pojištěnců: jeden druh, který musí vydržeti při žádné podpoře a, nemaje žádných úspor, musí rok hladověti. Když to vydrží rok a neumře, bude míti nárok na podporu.

Druhý druh nápadníků budou ti, kteří před ztrátou zaměstnání si dají vyplatiti velmi vysoké statisícové odstupné a půjdou se váleti do lázní, užívati a odtučňovati se, aby se připravili na předčasný starobní a sociální důchod, který při jejich finančním založení, buď že mají velkostatek anebo jsou účastni na nějakém podniku, bude pro ně "Taschengeld", ale hlavní zdroj hospodářský bude v něčem úplně jiném. Prosím, když výhodu, proč ne v tom směru, aby tento sociální důchod dostali právě ti, kdož ho potřebují, ale včas, ještě než umrou hlady, to jest, když ztratili zaměstnání proto, že jsou příliš staří, poněvadž dnes máme 44leté dědečky. Tam by byl důchod na místě. Ale lhůta se krátí.

Je zde pátý důvod, proč dochází také ke změně zákona pensijního. Pátý důvod je, že se krátí důchod a podmínky pro něj se zhoršují, jak § 24 stanoví. V čem a jak se bude krátiti důchod? Až dosud stačila podmínka "požitky započítatelné" a s těmi srovnávala se fakticky výše starobního nebo invalidního důchodu. Dnes se však vsunuje ustanovení o požitcích přihlášených. Co to znamená? Dnes nerozhoduje, kolik fakticky měl, nýbrž na kolik byl přihlášen, a při tom zaměstnavatel ho buď nepřihlásí vůbec nebo přihlásí pokud možno do nejnižší třídy. To bude míti za následek, že - zaměstnanec proti své vůli musí mlčeti, poněvadž by ho jinak zaměstnavatel vyhodil - zaměstnavatel přihlásí ho do 3. třídy, ačkoli by měl býti v sedmé neb osmé. Až bude dostávati důchod, bude pochopitelně také v těch posledních 90 měsících posuzována výše důchodu, která byla přihlášena, ale nikoli, co fakticky měl. To znamená, že krácení nastane dříve, zejména u všech kategorií nižších zřízenců a úředníků, kde je skoro pravidlem, že zaměstnavatel přihlašuje do nižších tříd. A je charakteristické podívati se, koho se týká krácení důchodů! Ať p. zpravodaj zde vystoupí a uvede, zná-li to z prakse, nebo ať zde zástupci ministerstva na základě výkazů předloží důkazy, zda nastane krácení v 8., 9., 10. nebo 11. třídě. Tam krácení nenastává a nenastane, poněvadž krácení, vezmeme-li průměr, je určeno pouze pro třídu první až šestou, ale u vyšších krácení nenastává.

Vyzývám p. zpravodaje a také zástupce příslušných ministerstev, kteří jsou zde proto, aby hájili zájmy pojišťoven, aby řekli, zda nastává krácení ve vyšších třídách. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)

Šestá změna týká se t. zv. zrušení ochranných lhůt. Zrušení týká se především uznávacího poplatku pro udržení nabytých práv. Je zde pozoruhodná jedna věc, že totiž ze zákona mizí a vyškrtává se ustanovení, kterým byla pojišťovna povinna pojištěnce, který byl vyřaděn v důsledku propuštění z práce, upozorniti včas, aby si udržel své nároky. Nyní se to prostě ze zákona škrtlo a pojišťovna již nebude povinna upozorňovati pojištěnce, ale je povinna starati se, aby pojištěnec rychlým způsobem nabytá práva ztratil. Tu se ukazuje, že pojišťovna již nemá zájmu na pojištěncích, kteří přestali platiti. Pan zpravodaj prohlásil, že zde vlastně jde o ochranu, o prodloužení, že zde jde o opatření sociálního rázu. Tu se však zavádí ochranná lhůta pro dědečky, kteří jí nepotřebují, neboť ten, který půjde do starobní pense, nepotřebuje, aby se mu ochranná lhůta prodlužovala o 1/4 pojistných let, to potřebuje ten mladší, který je stále na indexu. Ale pro toho mladšího se ochranná lhůta fakticky krátí z 30 na 24 měsíců, tedy o 6 měsíců. Ale nejen to, tato lhůta se krátí vůbec. Proč? Říká se tu sice, že nezaměstnaní mají zde prodlouženou lhůtu, avšak za jedné podmínky: musí totiž pojišťovně včas, každého půl roku předložiti řádné potvrzení zprostředkovatelny práce. Nyní jest otázka, jaké řádné potvrzení? To znamená potvrzení odpovídající všem pravidlům, která jsou pro podporu v nezaměstnání, to znamená dvakráte nebo třikráte týdně se hlásiti, aby mu pak úřad práce vystavil potvrzení, které má předložiti. Kdyby však neměl hlášení z jednoho týdne v pořádku, kdyby je zanedbal, jest otázka, zda vyhověl všem těmto podmínkám a zda by tím automaticky neztratil své nároky. (Výkřiky posl. Čuříka.)

Znamená to tedy, pánové, podstatné zhoršení získaných nároků a jejich ochrany vůbec. Už se tedy nechrání pojištěnci, kteří se dostali přes rámec, nýbrž dělá se vše, aby se jich pensijní ústav krátkou cestou zbavil. Vládní návrh je prostě k tomu určen a také k tomu pomáhá, jak říká docela otevřeně důvodová zpráva na str. 14 (čte):

"V pojistně matematické části této důvodové zprávy je mimo to poukázáno na to, že při zvolené úhradové methodě pensijního zákona nestačí v největší části případů premiová reserva vystupujícího pojištěnce a nadobro již ne jeho úhradový podíl ku krytí nároků získaných v době výstupu. Vede tudíž instituce uznávacího poplatku k poškozování nositele pojištění, a to ve prospěch pojištěnců..."

Myslím, že jest až příliš jasně řečeno, o jakou ochranu při t. zv. krácení ochranné lhůty zde jde, že se tu dělá vše, aby se pojišťovna chránila risika proti nabytým právům se strany pojištěnce. Myslím, že to je také úplně dostatečné potvrzení, proč tato osnova přichází na svět a proč je jí dáván ten sociální kabát, že je to něco nového, nebývalého ještě v celé Evropě, jsme prý první, kteří přicházíme s touto reformou.