Mluvení a vykládání, že to nemá jíti na úkor ostatních nezaměstnaných dělníků, zřízenců, úředníků atd., je úplně planou frází. Vždyť to ani sami nemůžete popříti. "České slovo" z 21. dubna píše, že pracovní pospolitosti, tedy nucené robotárny, pod tím slovem schované, mají býti zavedeny tam, kde je nejmenší nezaměstnanost, aby práce těchto táborů nepřipravovala místní nezaměstnané o příležitost ku práci. Již předem zde přiznáváte, že to půjde na jejich účet a že to ještě zhorší postavení nezaměstnaných. A dále se říká, že prostředky se mají vzíti z fondů, rozpočtů nebo dávek, které jsou přidělovány na podpory v nezaměstnání. Tedy všechno vaše mluvení a dokazování, že tím nemá býti dotčeno právo pracující mládeže a že tím nemá nastati její další poškození, je pustým podvodem a lží.

Zrovna tak samozřejmé je to i s těmi aspiranty, které zvete a voláte, kterým slibujete zaměstnání ve státní službě. Nejde ve skutečnosti o nic jiného - říkáte to také otevřeně ve všech svých časopisech - než že starší, podle pragmatiky placení zaměstnanci, mají býti propouštěni a na jejich místa má býti přijato 10.000 aspirantů, ovšem bez pragmatiky, bez jakýchkoli služebních pravidel a závazků. Ovšem, říká se v "Českém slově" a všude, že jim bude zaručeno existenční minimum. Tak jste mluvili v neděli na sjezdu železničářů - a pořád tisíce a desetitisíce státních zaměstnanců dnes nemá ani existenčního minima! A přes to takovýmto demagogickým, úplně nepravdivým, podvodným způsobem vytváříte mínění, jako kdyby zde u vás byla starost o pracující inteligenci, ačkoliv se ve skutečnosti ta starost projevuje stejným způsobem jako starost o pracující dělnickou mládež. Potvrzují to také "Lidové noviny", které dvakráte za sebou nedávno napsaly, že se musí přihlížeti, aby tato činnost nekonkurovala obyvatelstvu v možnostech jeho pracovního umístění, a hned za tím se říká, že akce bude financována přídělem z konta pro podpory nezaměstnaných. A dále dokazuje, co se tím sleduje, výnos a prohlášení ministra nár. obrany, který říká, že je vypracován plán, podle kterého je připravena práce pro 50.000 mladých nezaměstnaných. Ovšem, jaká práce?

Pevnosti, vojenské silnice! Zadarmo tvoříte tento národní blahobyt! A konečně jak to má a bude vypadati v praksi, ukazují příklady, které máme z Mor. Ostravy. Tam je již delší dobu zřízen útulek pro nezaměstnanou mládež, který je řízen soc. demokratickým sekretariátem mládeže. (Posl. Chalupník: To není pravda! Je to okr. péče o mládež!) Ale vy tam děláte, co chcete, váš sekretariát mládeže o všem rozhoduje.

V těchto útulcích byl zaveden domácí řád, ve kterém je také uvedeno, že prý chovanci, nebo ti, kteří měli dovolení tam přebývati, budou také školeni v řemesle. Jak toto školení vypadá, jak a čemu se mají učiti, ukázali právě vůdcové soc. demokratičtí. Soc. demokratický sekretář mládeže Čudovský vyzval nezaměstnanou mládež, aby s ním šla do vítkovických železáren, že se bude učiti, a tam nařídili mladým dělníkům, aby vyváželi šlam. (Posl. Chalupník: To zase není pravda!) Když dělníci to odmítli a řekli, že nebudou dělati takovou nádenickou práci a také ne zadarmo, byli z tohoto útulku vámi, na váš rozkaz vypovězeni. (Posl. Chalupník: Ti se učili v průmyslové škole!) Ano, vyváželi tam hnůj.

V druhém případě byli posláni do dusíkárny v Mariánských Horách, kde měli nakládati kyslíkové bomby také úplně zdarma. Když to mladí dělníci odmítli, byli z útulku vyhozeni a vy sami jste v "Duchu času" přinesli o tom zprávy a dokonce jste psali, že my komunisté jsme zavinili, že tito mladí dělníci, dělnická mládež, protože nechtěla zadarmo pracovati, byla z útulku vyhozena.

To všechno jsou důkazy, které mluví, že opravdu nejde o nějakou sociální instituci, o sociální zaopatření, nýbrž že jde o robotárny, o nucené zotročování a zmilitarisování dělnické mládeže. Vám ovšem nejde o to, abyste dali mládeži, po čem volá, vám jde hlavně o to, abyste kruh, ve kterém dělnická mládež žije, uzavřeli, abyste udělali další krok k fašisaci a militarisaci mládeže. Pracující mládež ovšem má zkušenosti z Německa a z Rakouska, má zkušenosti z vašeho pětiletého kapitalistického řešení krise, má zkušenosti z pětiletého neustálého snižování mezd za plné pomoci reformistických organisací, z propouštění za plné vaší pomoci, kdy jste všude první stavěli pracující mládež na index a navrhovali její propouštění, kdy po pět let hladověla při plných skladištích a ohromných zásobách. Mládež má zkušenosti z pětiletého budování, ze socialistické výstavby Sovětského svazu, kde mládež má zajištěnu svoji budoucnost, kde pod vedením ruských bolševiků bylo všechno bohatství země, továrny, šachty, velkostatky, všechny výrobní prostředky vyrvány z rukou buržoasie a dány do majetku proletariátu a všech pracujících. Tam není nezaměstnanosti, mládež jest údernou brigádou socialismu; v závodech, na socialistických polích, jako inženýři, stavitelé, traktoristi, budují novou, beztřídní společnost. To je cesta do života, to je cesta k šťastné budoucnosti mládeže. A na základě těchto zkušeností a také těch zkušeností, že včera do země sovětů odjížděli rakouští soudruzi Schutzbündleři, hrdinní barikádoví revolucionáři, dělnická mládež nepůjde vaší cestou, nýbrž půjde cestou, kterou ukazuje komunistický svaz, kterou ukazuje a kterou před ni staví komunistická Internacionála jako jediné východisko z bídy, hladu, fašismu a z pekla vaší kriminální demokracie, cestou, kterou před ni staví komunistická strana Československa. Dělnická pracující mládež nepůjde cestou vašeho kriminálního otroctví, maskovaného silnou demokracií, nýbrž půjde pod vedením revolučních organisací, pod vedením komunistické strany Československa, Komsomolu, revolučních odborů a organisací po té cestě, kterou ukazuje po velikých zkušenostech jasně Sovětský svaz. Je to cesta, na které hřmí a burácí hněv pracujícího lidu, volajícího: Chceme chléb, práci a svobodu! Pryč s fašistickými robotárnami!

Proto obracíme se s tohoto místa k pracující mládeži a vyzýváme ji: Sejděte se na schůzích, v každém místě, v každém závodě! Demonstrujte, protestujte! Zastavte práci! Volte svá bojovná vedení! Připojte se k frontě mládeže proti válce a fašismu! Volte delegáty na protifašistický a protiválečný sjezd mládeže!

Všichni mladí, úpící pod knutou kapitálu, pojďte s námi do boje, abychom i u nás si připravili šťastnější zítřek! Demonstrujte 1. máje pod vedením komunistické strany a Komsomolu, revolučních odborových organisací! Vstupte již dnes do boje pod hesly, která vybojujeme v jednotné bojovné frontě utlačované mládeže. Pryč s fašistickými tábory nucené práce! Pryč s předvojenskou výchovou mládeže! Nechceme být otroky - chceme pracovat za řádnou mzdu! Dejte všem nezaměstnaným podpory - zrušte gentský systém! Zkraťte pracovní dobu pro mládež na 6 hodin při nezkrácených mzdách! Pro okamžitou konfiskaci nashromážděných zásob a jich rozdělení všem potřebným a hladovějící mládeži.

Za sovětskou moc, která dá všem pracujícím a pracující mládeži chléb, práci a svobodu! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. Chobot.

Posl. Chobot (polsky): Slavná sněmovno! Vážení pánové! Jako zástupce polského pracujícího lidu dovoluji si se zřetelem na polsko-české napětí, které povstalo v poslední době, učiniti za polskou socialistickou stranu dělnickou v Československu toto prohlášení:

Polský pracující lid, bydlící v československé části Těšínska a na Ostravsku od doby, kdy podle rozhodnutí konference velvyslanců a česko-polské smlouvy byl náš kraj připojen k Československé republice, stál a stojí vždy loyálně na půdě tohoto státu, plnil vždy svědomitě své povinnosti ke státu a zařídil své počínání k dohodě a spolupráci česko-polské.

Všechny dosavadní mé řeči a řeči mého kolegy p. dr Buzka v této sněmovně dokazují, že naše stanovisko ke státu bylo vždy upřímné a souhlasilo se zákonitými ustanoveními. Při tom jsme vždy ukazovali, že podle pravoplatných mezinárodních smluv stejně jako podle ústavy a zákonů československých polská menšina v Československu má míti táž práva, jaká přísluší všem jiným národnostem bydlícím v tomto státě. Kritisovali jsme vždy jen skutečné nedostatky a ve svých řečích, návrzích, interpelacích a memorandech ukazovali jsme, že se československého liberálního zákonodárství plně nepoužívá vůči naší polské menšině, uváděli jsme konkretní fakta a žádali jsme odstranění bezpráví tam, kde skutečně byla.

Při tom jsme vždy hlásili ochotu ke spolupráci polského lidu s českým lidem a k utvoření přátelských poměrů česko-polských; tam, kde státní úřady splnily některé naše požadavky, uznávali jsme to upřímně a loyálně očekávajíce, až budou odstraněny křivdy vylíčené v našich stížnostech a žádostech, že budeme moci zakrátko dospěti ke skutečné spolupráci česko-polské, a při tom byli jsme si vždy vědomi, že oběma slovanským národům hrozí tíž nepřátelé, takže spolupráci a opravdovou dohodu česko-polskou považovali jsme vždy za dějinnou nutnost.

Ačkoliv v poslední době bylo možno zjistiti u určité části československého obyvatelstva stejně jako u některých ústředních úřadů touhu po zlikvidování dřívějších sporných otázek a po dohodě česko-polské, přece, bohužel, musíme s bolestí v srdci konstatovati a každý nestranný pozorovatel, znající poměry, musí uznati - že jistá část - početně sice menší, ale zato velice útočná - českého obyvatelstva a zvláště část místních a zemských úřadů, která jest pod vlivem české "Matice osvěty lidové" na Těšínsku, jest nepříznivě nakloněna polskému lidu a podporovala touhu této hlavní a pro mnoho úřadů směrodatné české organisace po "revindikaci popolštěných Moravců" a tvrdila, že polský lid na Těšínsku jsou popolštění Moravci, kteří musí býti co nejdříve vráceni české národnosti. Tito směrodatní čeští činitelé dovedli, bohužel, využíti svého vlivu v neprospěch polského lidu tak, že država polského lidu v poslední době stále se zmenšovala a stále více byla omezována.

Tato okolnost způsobila, že v polském obyvatelstvu počala vzrůstati nespokojenost, zvláště když přes ujišťování ústředních úřadů, usilujících o zlikvidování sporných otázek a majících dobrou vůli k dohodě česko-polské, dovedla "Matice osvěty lidové" ochromiti každý krok, který ústřední úřady učinily, aby napravily některé naše křivdy. Jako důkaz toho dovolím si ukázati jen na tyto zarážející skutečnosti: Když po delším rokování ministerstvo školství na podnět bývalého ministra školství dr Dérera přikročilo k zestátnění jediné polské střední školy v Československé republice, polského reálného gymnasia v Orlové, "Matice osvěty lidové" z Těšínska vznesla ostrý protest proti zestátnění tohoto gymnasia. Tam, kde v obecním výboru, jako na př. v Třinci, byl polský starosta, a většinu městské rady tvořili Poláci a Češi svorně spolupracující, bylo městské zastupitelstvo rozpuštěno a jmenován vládní komisař přes protest zástupců polského lidu.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana řečníka k věci.

Posl. Chobot (pokračuje): Tisíce polských dělníků zde narozených nebo bydlících zde přes 25 let uznávají úřady dále za cizince a jejich žádosti o přiznání státního občanství se zamítají bez uvedení důvodu. Vždy rozhodují o tom sice neviditelné, ale existující vlivy některých pánů z českého tábora.

Nechci zde opakovati všechny stížnosti, které jsem již několikráte s této tribuny vznesl, ale musím litovati, že vždy, když jsme již došli sluchu u ústředních úřadů, dovedli někteří čeští zástupci z Těšínska dosíci svým vlivem, že naše požadavky zůstaly hlasem volajícího na poušti. Když čeští soc. demokrati jako zástupci pracujícího lidu na Těšínsku v některých věcech podporovali naše požadavky, pánové čeští národovci, především národní demokrati, jim to trpce vyčítali. Když, opíraje se o usnesení představenstva Českopolského klubu v Mor. Ostravě, předseda klubu pan dr Král v některých věcech zakročil ve prospěch Poláků, někteří čeští činitelé volali ho za to k odpovědnosti a usilovali mu všelijak uškoditi.

Ve své přednášce pronesené v "Československém ústavu zahraničním" pod předsednictvím pana ministra dr Krofty předložil jsem podrobně požadavky polských stran a Českopolského klubu, aby byla svolána společná konference zástupců československé Národní rady se zástupci polských stran, aby se na ní promluvilo o našich požadavcích. Vyjednával jsem osobně s některými zástupci Národní rady, kteří ukazovali ochotu ke svolání takové společné porady, a dokonce bývalý předseda "Matice osvěty lidové" pan dr Pelc projevil souhlas se svoláním takové konference. Pan dr Pelc zatím zemřel a nynější předseda pan Holeš z Orlové jest jeden z největších odpůrců "bratříčkování" s Poláky, při čemž mu pomáhají někteří pánové z Těšínska, zvláště pan Klac z Českého Těšína, Smyczek z Jablunkova a především nár. demokratický orgán "Moravsko-slezský deník". Tito pánové dovedli svým vlivem zmařiti svolání této konference, což považuji za velkou chybu a škodu pro úpravu poměrů česko-polských. Kdyby tato konference byla se konala a československé úřady byly mohly splniti některé nejdůležitější naše požadavky, poměry česko-polské (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.) ve Slezsku nebyly by se mohly tak přiostřiti, jak se to, bohužel, ke škodě pracujícího lidu obou národností v poslední době stalo.

Vytýká se zástupcům polské menšiny, že naše kulturní a osvětová zařízení dostávají podpory z Polska. Výtka ta jest nespravedlivá a neodůvodněná. Kdyby československé úřady byly zestátnily všechny polské školy, u kterých jsou splněny všechny zákonité předpisy tak, aby mohly býti zestátněny nebo převzaty do státní správy, a tím splnily svou zákonitou povinnost, nebylo by potřebí, aby polské obyvatelstvo v Polsku svou obětavostí a sbírkami vydržovalo naše polské školy a v důsledku toho se tak velice zajímalo o naše věci.

Ti, kdož sobě toho nepřejí, měli se již dávno postarati, aby naše požadavky o zestátnění škol byly splněny, a nemusili by nám vytýkati, že, ačkoliv náš lid platí daně na školství stejně jako lid český, musí přes to vydržovati své vlastní školství sbírkami.

Poměry česko-polské z důvodů, které jsou známé, a proto nechci o nich šíře mluviti, v poslední době se silně přiostřily, zvláště od doby, kdy se s polské strany začala zdůrazňovati více než dříve podmínka, kterou postavily polské úřady, aby polskému lidu byla přiznána rovnoprávnost skutečná a podle československých zákonů mu patřící. Když byla tato akce zahájena, konaly se nejdříve v Orlové a potom v Polském Těšíně jubilejní slavnosti na památku 15letého výročí bojů o Těšínsko. V souvislosti s touto jubilejní slavností konalo se dne 25. února t. r. v Polském Těšíně shromáždění a část t. zv. arcivládního polského tisku ostře zaútočila na československou vládu.

Český tisk odpověděl na to tím, že napadl především zástupce polských stran v Československu. Polská socialistická strana dělnická ve svém orgánu "Robotnik śląski" již dne 3. března t. r. protestovala proti neodpovědným výstřelkům šovinistickým po obou stranách Olzy, odsoudila šovinistické akce a postavila se na stanovisko, že polský pracující lid na Těšínsku přeje si klidu, práce a chleba a nikoliv šovinistického štvaní.

Tenkráte znovu nás napadl nár. demokratický orgán "Moravsko-slezský deník", vyslovil pochybnost o upřímnosti tohoto našeho stanoviska a vybízel český lid k odplatě proti Polákům. Za tím účelem zvalo se na velké protestní shromáždění, svolané "Maticí osvěty lidové" na den 11. března t. r. v Českém Těšíně. Teprve po zakročení rozumnějších vrstev a úřadů českých upustilo se od úmyslu svolati shromáždění a "Matice osvěty lidové" za účasti českých organisací, které jsou zastoupeny v Národní radě, svolala schůzi delegátů, na které mezi jiným se žádalo od československých úřadů, aby učinily mimořádná opatření na obranu klidu na Těšínsku, ačkoliv nikdo tohoto klidu nerušil.

Polské strany uspořádaly schůzi svých členů dne 18. března t. r., na které zástupci všech tří stran věcně a klidně přednesli stanovisko polského lidu k vytvořené situaci. Na této schůzi, na které byl přítomen vládní komisař, takže nikdo nemůže toho popírati, vyložil jsem sám stanovisko polské socialistické strany dělnické a podal jsem resoluci konstatující, že shromáždění v Polském Těšíně dne 25. února t. r. bylo uspořádáno bez dohody a účasti polského lidu v Československu a že výtky českého tisku směřující proti zástupcům polského lidu v Československu jsou úplně neodůvodněné.

Poněvadž český tisk žádal dostiučinění, prohlásil jsem ve své resoluci, že dostiučinění od nás nelze požadovati, poněvadž jsme nikomu neublížili, a jestli opravdu na shromáždění v Polském Těšíně byla řečena nějaká ostřejší slova proti československé vládě, zástupci československé vlády mají právo žádati dostiučinění v Polsku. V resoluci, na které se tato schůze jednohlasně usnesla, odmítli jsme, aby se nám přičítaly nějaké nespravedlivé a neodůvodněné výtky vůči panu presidentu Masarykovi, jehož si polský lid v Československu váží a ctí, čehož nejlepším důkazem bylo jeho uvítání polským lidem, když navštívil Těšínsko. (Posl. Sladký: To dělá Unger v Polském Těšíně!) Unger to dělal, a my to odmítáme a nechceme s tím míti nic společného. (Posl. Sladký: Může kritisovat, ale ne urážet tak sprostě!) Byli jsme proti urážkám a řekli jsme v časopisu "Robotnik Šlaski", že je odsuzujeme, ale "Moravskoslezský deník" napsal, že to není pravda, že nejsme upřímní, poněvadž jsme proti tomu dost ostře neprotestovali. Více jsme po té stránce nemohli udělati.

Dále jsme prohlásili v resoluci, že si polský lid přeje klidu a spravedlnosti a žádá jen, aby mu byla přiznána práva, která mu podle státních zákonů přísluší. Stejně se žádalo, aby bylo upuštěno od taktiky odnárodňování lidu pod heslem popolštěných Moravců, a konečně bylo prohlášeno se zřetelem na usnesení české schůze ze dne 11. března t. r., že polský lid v Československu nespáchal trestných ani protistátních činů a že proto není důvodu, aby byla zavedena nějaká mimořádná opatření. Po obou těchto schůzích, jejichž průběh byl velice vážný a klidný a které přispěly k vyjasnění stanoviska jak polského, tak i českého lidu na Těšínsku, považovali jsme tuto událost za odbytou.

Zatím však rozeštvaní šovinističtí činitelé a především šovinistický tisk pokračují v boji, při čemž se s obou stran vytýkají druhé straně lži. Výbor tiskové dohody polsko-československé v Polsku a výbor československo-polský v Praze uveřejnil v tisku několik prohlášení, v nichž byly uvedeny některé číslice, týkající se poměru české menšiny na Volyňsku v Polsku a polské menšiny v Československu. Pražský výbor použil při tom zřejmě číslic, které mu dodali činitelé blízcí "Matici osvěty lidové" a které v mnohém směru nesouhlasí se skutečným stavem věcí.

Na to některé deníky v Polsku, které jsou pod vlivem činitelů vedoucích akce proti Čechům, odpověděly tak, že uveřejnily také některé nesprávnosti týkající se poměrů v Československu. A znovu se se všech stran útočilo na zástupce polské menšiny v Československu, ačkoliv náš lid neměl žádného vlivu na tento papírový boj a socialistický tisk jak v Polsku, tak i v Československu tento boj odsoudil. Proto se zástupci polských stran rozhodli předložiti směrodatným československým úřadům memorandum, zjišťující skutečný stav věcí, které také bylo tiskem uveřejněno.

Ačkoliv toto memorandum klidnou a věcnou formou opravovalo jen některé nesprávnosti obsažené v brožurce, vydané pražským výborem tiskové dohody, využilo se ho znovu k útokům na polskou menšinu v Československu a především na polskou socialistickou stranu dělnickou, jejímž jménem jsem toto memorandum podepsal. V tomto memorandu censura polic. komisařství v Karvinné a stát. zastupitelství v Mor. Ostravě zabavila některé věty v časopise "Robotnik Šląski", ačkoliv v orgánu strany lidové "Prawo Ludu" jejž censuruje okresní úřad v Českém Těšíně, toto memorandum nebylo zabaveno a teprve druhý den po konfiskaci v Karvinné bylo na rozkaz z Mor. Ostravy nařízeno dodatečně zabavení tohoto memoranda v tomto časopise.

Již z dvojího postupu censury je nejlépe zřejmo, že zabavení bylo úplně neodůvodněné a provedlo se jen proto, že některé deníky v Polsku uveřejnily obsah memoranda již o dva dny dříve, neboť v Československu žádný polský deník nevychází. Na důkaz, že zabavení toto bylo neodůvodněné, uvádím obsah zabavených vět:

"Hmotně patří polští vystěhovalci na Ostravsku dnes k nejchudší vrstvě, neboť jsou soustavně odstraňováni z pracovních míst, takže jejich postavení se nyní katastrofálně zhoršilo, a polské školství jest dnes zříceninou toho, co polští vystěhovalci měli v tomto oboru před válkou... důvodem hospodářského utlačování polského lidu jest skutečnost, že..."

"Hospodářskou krisi v podnicích hornických a průmyslových nejvíce pociťuje polský dělník, který jest při každém snižování osazenstva z práce propouštěn. Při udělování koncesí a oprávnění hospodářských jest polský živel všude odstrkován. Parcelace se tu zneužilo k účelům politickým a ke kolonisaci polských obcí v československém Slezsku. Zbytkový statek nebyl přidělen ani jedinému Poláku, přidělovaly se naopak lidem z celé republiky a při tom místní lid byl pomíjen."

Toto memorandum bylo znovu předmětem ostré tiskové kampaně některých českých deníků s "Moravsko-slezským deníkem" v čele. Poněvadž jsem toto memorandum podepsal, "Moravsko-slezský deník" útočil na polskou socialistickou stranu dělnickou a na mne osobně a tvrdil, že jsem podepsal toto memorandum pod vlivem hrozby, že ztratím poslanecký mandát. Takovými lžemi pracuje šovinistický tisk nár. demokratický, aby uškodil nenáviděným Polákům.

Považuji dnes za nutno vylíčiti faktický stav věcí s této tribuny, abych ukázal, jak nesprávný jest postup některých rozeštvaných šovinistů s obou stran, kteří si nemají co vyčítati. Šovinisté jsou všude stejní a následky šovinistického štvaní vždy pocítí jen pracující lid na svých bedrech. Proto si polský pracující lid na Těšínsku přeje, aby obě vlády, československá a polská, co nejdříve zahájily mezi sebou vyjednávání a dospěly ke smírnému vyřízení sporné otázky tak, aby co nejdříve nastala dohoda a skutečné sblížení česko-polské.

Stejně žádá polský pracující lid v Československu, aby přímým a neodkladným vyjednáváním zástupců vlády a československého obyvatelstva a zástupců polské menšiny v Československu byla odstraněna dosavadní nedorozumění, čeho by se nejlépe mohlo dosíci vyřízením zákonitě odůvodněných požadavků polského lidu. Nežádáme žádných výsad, nýbrž jen spravedlnosti a rovnoprávnosti s jinými národnostmi, které v tomto státě bydlí. Zástupci československého národa měli by konečně pochopiti, že jen upřímnou dohodou se zástupci polského lidu lze dospěti k žádoucímu klidu a normálnímu vývoji poměrů na Těšínsku. Měli by se konečně postarati, aby se zastavilo obracení popolštěných Moravců a aby se přestalo věřiti šovinistickým činitelům z "Matice osvěty lidové" na Těšínsku. Měli by se přímým stykem se zástupci polského lidu přesvědčiti, že tento lid upřímně usiluje o dohodu československo-polskou.

Tváří v tvář nebezpečenství, které hrozí oběma bratrským slovanským národům od odvěkých společných nepřátel, mělo by konečně na obou stranách přestati veškeré jitření a nastati rozumná a upřímná dohoda mezi oběma národy, které teprve nedávno dosáhly své nezávislosti a měly by ji brániti společnými silami. Pozoruji, že přes to, že na polské straně někteří činitelé od té doby, co byla uzavřena dohoda polsko-německá, mají snad jiný názor na poměr polsko-československý, přece tohoto názoru nesdílí převážná část polského obyvatelstva a především pracující lid městský a vesnický v Polsku. Jsem přesvědčen, že převážná většina polského národa si přeje dohody a spolupráce obou bratrských národů a že tato moje slova dojdou sluchu a pochopení v Polsku.

Polský pracující lid na Těšínsku odsuzuje šovinistické třenice po obou stranách Olzy, odsuzuje zvláště propouštění klidných lidí z práce na jedné nebo druhé straně a přeje si svorné, upřímné spolupráce obou bratrských národů a zvláště také svorné spolupráce s českým lidem na Těšínsku.

Náš lid považuje demokratickou formu Československé republiky za nejlepší základnu pro obranu lidových práv a stejně pro obranu práv polské menšiny v Československu. Proto odmítá polský lid v Československu úsilí těch činitelů, kteří by chtěli nynějšího polsko-československého napětí zneužíti, aby jej svedli na scestí přívrženců diktatury fašistické nebo komunistické. Tak, jako jsme dosud pracovali společně s těmi stranami, které hájí demokratickou formu tohoto státu, tak i budoucně chceme s nimi spolupracovati ve prospěch všeho pracujícího lidu v tomto státě. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Nebuška (čte):

Pozměňovací návrhy posl. Stenzla a druhů:

V §u 1 budiž jako nový odst. 6 připojeno ustanovení:

"Chmel v poštovních balících nemusí ale může na přání podatelovo býti ověřen."

V §u 6 budiž jako nový odst. 5 připojeno ustanovení:

"Zákazy v tomto paragrafu ustanovené, platí jen pro chmel běžného ročníku a dvou ročníků bezprostředně předcházejících. Ročníky starší než tyto mohou býti míseny bez omezení a bez dozoru značkovací stanice ať pocházejí z kteréhokoliv výrobního obvodu nebo státu."

V §u 18 budiž škrtnut odst. 7.

K §u 19:

V odst. 3 ve větě prvé budiž za slova "zásilek chmele podrobených celnímu řízení" vloženo "pokud se týče chmelů uložených ve skladištích."

Druhá věta odst. 3 budiž celá vyškrtnuta.

Odst. 5 budiž škrtnut.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! V debatě právě provedené ujala se řada řečníků slova, aby posoudila projednávanou osnovu zákona. Byl to zejména vážený kol. Biňovec, který jako znatel těchto poměrů jistě pozoruhodným způsobem vyzvedl význam našeho chmelařství v našem státě a ocenil také důležitost nového zákona pro další rozvoj našeho chmelařství.

Naproti tomu kol. Bacher zde činil některé námitky s toho hlediska, jakoby snad nebyly bývaly slyšeny kruhy obchodní anebo dokonce naše obchodní komory. Proti těmto výtkám konstatuji výslovně, že tato osnova chmelařského zákona byla projednávána několik měsíců v Poradním sboru hospodářském ve společné schůzi dvou výborů, výboru zemědělského a výboru pro obchod a dopravu, byla projednávána v subkomisi za účasti zástupců všech vrstev zemědělců, vrstev obchodních, zástupců pivovarů, kruhů dělnických a podrobena pečlivému prozkoumání. Dokonce konstatuji, že jedním ze dvou referentů byl tajemník obchodní komory pražské pan dr Hoppe, který byl referentem o této osnově, druhým referentem byl zástupce zemědělské rady, tajemník zemědělské rady pan dr Prach. Oba tito referenti, jak zástupce zemědělské rady, tak obchodní komory, propracovali celý elaborát této osnovy. Osnova byla pečlivě posouzena s hlediska všech zúčastněných zájmů, a jsou to především zájmy zemědělců, pivovarů, obchodníků a na konec i zájmy konsumentů. Mohu také dále konstatovati, že v Poradním sboru hospodářském bylo dosaženo naprosté dohody všech skupin interesovaných na této osnově zákona. Tím vyvracím námitky, jakoby kruhy obchodní a obchodní komora nebyly bývaly slyšeny.

Konstatuji dále, že zájmy obchodní v této osnově nejsou nijak dotčeny anebo dokonce snad poškozeny.

Kol. Bacher šel do podrobností, kde vytýká osnově některé nedostatky. Nemohu ho v tom směru následovati, ale konstatuji jenom, že dnes dopoledne jsem přijal deputaci obchodní rady, která mi přednesla vedle nějakých drobností, na kterých jim nezáleží, jenom jediné přání týkající se §u 19, pokud jde o provádění kontroly. V osnově zákona totiž stojí, že kontrolní orgány, a to je ten chmelařský inspektor jako úředník ministerstva zemědělství, mohou dělati kontrolu v obchodních skladištích kdykoliv, jak to uznají za potřebné. A to se některým kruhům obchodním nelíbí. Ty by chtěly kontrolu, když by se jim to hodilo. Na takovou dikci my ovšem přistoupiti nemůžeme. Kontroly se nemusí báti žádný poctivý obchodník - a také se jí nebojí - a na činitele snad méně solidní trochu více kontroly neškodí. My si přejeme, aby celý chmelařský obchod byl ozdraven, aby byl usměrňován na zdravé basi v zájmu zemědělců, pivovarů i v zájmu všeho solidního obchodnictva.

Kol. Bacher vytýkal, že snad nebylo rozumné zakazovati předprodeje chmele, poněvadž jich chmelaři někdy používají a také dostávají zálohy v těžkých dobách. My jsme v příslušném paragrafu osnovy zákona nezakázali předprodeje všeobecně, nýbrž zakazujeme jenom předprodeje za pevné ceny, aby snad neznalost trhu a neznalost situace do příštích měsíců nepoškozovala zemědělce, kteří mají malý rozhled proti většímu rozhledu kruhů obchodních, které jsou informovány o trhu domácím i o trzích cizích. Ale je možné dělati předprodeje na podkladě volnější formulky cenové i snad se zvykem tam dost ustáleným, aby se mohly poskytovati určité zálohy.

V závěru konstatuji, slavná sněmovno, že nový zákon chmelařský přináší našemu chmelařství skutečně novou etapu dalšího rozvoje. Podle nového návrhu je vedle dosavadní ochrany provenience, původu a kvality zavedena ještě další právní úprava pro rozumné usměrňování a regulování vlastní produkce chmele. Regulování bude účelné proto, aby se udržovala rovnováha výroby s možností odbytu, a taková rovnováha zase umožní stabilisaci cenovou. (Výborně!) Chmelařství naše nesmí býti obětí spekulace, aby to bylo odvětví tak silně konjunkturní, že by jednou vystoupily ceny silně vzhůru a hned na to se zhroutily. Je to nejhlavnější odvětví celého zemědělství v našem státě. Tato jeho labilita musí býti potírána; chmelařství se musí propracovati k určité výrobní a cenové stabilitě v zájmu širokých výrobních oblastí. K tomu je ovšem potřebí propracovati a připraviti na základě zmocňovacího zákona obchodní syndikát za účelem regulování obchodu domácího i exportu.

Končím konstatováním - jistě za souhlasu celé sněmovny - že náš parlament oceňuje naše chmelařství a jeho význam pro celé naše hospodářství a dává mu dobrou základnu pro další rozvoj.

Opakuji tudíž návrh, aby osnova zákona byla přijata beze změny ve znění otištěném ve zprávě výborové a nedoporučuji přijetí pozměňovacích a doplňovacích návrhů posl. Stenzla a druhů. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 25 paragrafů ve třech částech, nadpis zákona, nadpisy částí a paragrafů, jakož i úvodní formuli.

Došly pozměňovací návrhy a dám tedy hlasovati o osnově v tomto pořadí:

Nejprve budeme hlasovati o osnově v úpravě, kterou navrhují posl. Stenzla druzi; nebude-li přijata, budeme hlasovati o celé osnově podle znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati podle něho.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě navržené posl. Stenzlem a druhy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Celá osnova přijata jest podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Tím zároveň byly vyřízeny iniciativní návrhy tisky 750 a 757.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému: