A je tu zase jedna věc, která ukazuje na velké nebezpečí bezprostřední války. Zajímavé je, že touto změnou zákona podléhají branné povinnosti také trestanci. Vojenská správa, kdykoliv toho bude vzhledem k situaci potřebovati, může učiniti patřičné kroky a ministerstvo vnitra, resp. ministerstvo spravedlnosti musí okamžitě uvolniti trestance byť by byl podle nynějších zákonů odsouzen až na 2 roky žaláře - pro vojenské úkony, bude-li si toho vojenská správa přáti.

Toto zákonné ustanovení ukazuje na rafinovanost a brutální krvelačnost české buržoasie. Jasně se ukazuje, jakým způsobem se budou v případě nového válečného tažení odpravovati političtí nepřátelé. Vražditi je v zázemí, to by budilo rozruch, znamenalo by to eventuálně nebezpečí neklidu a proto se to udělá takto: Z těchto politických provinilců, kteří v případě vypuknutí války budou dáni na nějaký čas do koncentračních táborů, udělají se t. zv. trestní roty, které se pošlou na určitý úsek, kde se v zájmu vlasti podle zákona dají zabíti. Tak se to má v podstatě s tímto zákonem.

Důležité je stanovisko, které k tomuto zákonu zaujímali socialisté. (Výkřiky posl. Jurana.) Již jsem řekl, že zpravodajem této nanejvýš reakční předlohy je nár. socialistický poslanec David. A bylo zajímavé dívati se dnes v branném výboru na soc. demokratické poslance Pika a Srbu. Všemi čtyřmi hlasovali pro přijetí této militaristické předlohy. Chtěl bych smějícímu se p. posl. Pikovi ukázat jednu věc, bude-li se na ni pamatovat. To je (ukazuje časopis) "Tělocvičný ruch", časopis Dělnických tělocvičných jednot. Jaký jste měli názor vy r. 1920 na branný zákon? Dovolím si tuto resoluci přečíst, aby byl viděti kontrast mezi vaší nynější lokajskou politikou, kterou provádíte... (Posl. Srba: A co p. vyslanec Potěmkin, který sedí u Mussoliniho a dělá s ním smlouvu?) Poslechněte si, pane Srbo, vy československý letecký generále, přečtu vám resoluci, kterou jste vy sami zpracovali. (Výkřiky posl. Srby a komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) Pane předsedo Hummelhansi, vy jste přece náčelníkem Dělnických tělocvičných jednot, vy si to budete jistě pamatovat, podívejte se, jakou jste přijali resoluci r. 1920 (Výkřiky posl. Srby.):"Předsednictvo Svazu D. T. J. zabývalo se soustavně myšlenkou miliční, dalo v tě věci cenné náměty, odborníci o své újmě pracovali na návrzích", na miliční soustavě. "Před časem podal posl. soudr. Pik návrh na miliční soustavu podle vzoru švýcarského a zásad Jaurésových. Soc. demokraté splnili tedy svou povinnost. Jaký však byl náš úžas, když po těchto akcích byl předložen Národnímu shromáždění vládní návrh na branný zákon, setrvávající v celém dosahu na soustavě militaristické: má se zavésti 2letá presenční služba..." A říkají dále - vy, pánové z lavic socialistických, poslouchejte, co jste r. 1920 říkali, tady to máte napsáno: "Tato resoluce je naším oficielním protestem." "Když byli naši hoši antimilitaristy dříve, budou jimi i nyní. Dožadujeme se vybudování milice a militarismu vypovídáme boj na život a na smrt!" (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Prosím, to je dokument historické zrady, kterou jste od té doby spáchali na svých vlastních dělnících! (Výkřiky posl. Srby a komunistických poslanců.)

Stanovisko komunistů a stanovisko komunistických poslanců k této reakční militaristické předloze je jasné. Se vší ostrostí odmítáme tuto fašisaci a říkáme vám: Jakmile se buržoasie v Československu bude prakticky snažiti podle tohoto nařízení hnát příslušníky dělnické třídy znovu na válečná jatka, vynasnažíme se, abychom vám, pánové, po čertech zkřížili plán. (Smích soc.-demokratických a čsl. nár. socialistických poslanců. - Hlasy: V Německu jste to ukázali! Jste zbabělci!) Vy jste zbabělci!

Minulá schůze branného výboru se zabývala též faktem, který jest dnes denním zjevem v armádě, a to velmi mizernou a špatnou stravou vojáků. Já s tohoto místa konstatuji, že jsou dnes v československé armádě zjevy, že vojáci, aby si vybojovali sousto chleba, musí stávkovati. To se stalo v lednu u pluku č. 18 v Plzni. Pánové si stěžovali také, ovšem formálně, že prý je stravování špatné. Zapomněli však při tom říci, že to byli oni, kteří soustavně od r. 1929 v každém rozpočtu snižují položky na stravné a chleba vojákům. Ale je zajímavá věc, co se mi podařilo zjistiti v poslední době. Tázal jsem se dnes pana ministra nár. obrany, má-li vojenská správa nějaké kontrolní orgány, které přebírají, ať již jsou to produkty ty neb ony, od dodavatelů, kteří mají armádní dodávky. A on mi řekl, že ano. Chci s tohoto místa říci: Velmi podivná kontrolní komise! Buďto tomu nerozumí, a jestliže tomu rozumí, jest tu nebezpečí, že někdo tu nerozumnost zaplatil. Divisní zásobárna č. 2 objednává mlýnské výrobky od fy Frant. Hlaváček, mlýn v Bánovech u Klatov. Podle zákona, který jste zde svého času odhlasovali, má se vymílat žito na 75%. Ale tento pán, který jest dodavatelem divisní zásobárny a který ve svém občanském životě jest komunistožrout, poručil svým dělníkům, aby vymílali mouku na 78˙5%; jednomletou chlebovou mouku, která má býti vymílána na 65%, poručil vymílati na 67˙5% a černou chlebovou mouku, která má býti vymílána na 10%, poručil vymílati na 11%. Víte, co to znamená? To znamená, že z každého vagonu semletého obilí vyzíská 3˙5% vymleté mouky a že vojáci do kasáren dostanou o 3˙5% více otrub. (Posl. Chalupník: V Rusku se vymílalo na 100%!) Vy to schvalujete? (Posl. Chalupník: Neschvaluji, ale konstatuji, jaké blboviny zde říkáš!) To jsou blboviny? (Posl. Chalupník: Myslím, že ano!) Pravděpodobně jsou to blboviny proto, že se jedná o korupci a že vy se snažíte tuto korupci přikrýt. Takto bude asi v podstatě s tím, co říkáte.

Žádal jsem dnes v branném výboru - a je to zajímavé: předsedal oposiční poslanec živnostenský, p. Pekárek - o slovo k návrhu, o kterém budu mluviti. Pan poslanec dal slovo pánům generálům, panu ministrovi, pánům vládním poslancům, mně slovo nedal, poněvadž jsem chtěl mluviti o požadavcích prostých vojáků, a proto používám této příležitosti, abych zdůraznil a přibil na pranýř toto jednání. Ta věc spočívá v tom, že branci, kteří byli odvedeni r. 1932, šli na vojnu v předpokladu, že za 14 měsíců půjdou domů. Podle posledního nařízení ministerstva nár. obrany musejí však sloužiti 18 měsíců. Slouží-li branec 18 měsíců, má podle vojenských předpisů nárok na 3krát 7 dní dovoleně. Těmto vojákům, kteří nyní slouží aktivně, bylo jednou 7 dní dovolené vzato, poněvadž se jim říkalo, že budou sloužiti jen 14 měsíců. Ale poněvadž podle posledního nařízení mají sloužiti 18 měsíců, reklamuji zde právo pro všecky tyto vojáky v celé armádě, aby jim těchto 7 dní bylo dáno. Ať jim je buďto zkrácen o těchto 7 dní demobilisační termín anebo, nebude-li demobilisační termín stanoven tak, jak již stanoveno bylo, ať dostanou 7 dní dovolené.

Dále bylo těmto brancům odmítnuto vydati prádlo. Žádám, aby jim byla jedna garnitura prádla dána. Důvod pro to je ten, že na př. při periodické prohlídce v kasárnách 35. pluku v Plzni se zjistilo u 30 vojáků, že mají vši.

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Dvořák (pokračuje): Okamžik. Takový je stav. Proto se jeví nutnost, aby tito vojáci prádlo dostali.

Dále, aby si mužstvo volilo stravné komise v kasárnách. Jak vypadají stravné komise, dnes v kasárnách zřizované? Členy stravné komise jmenuje velitel roty anebo účetní rotmistr zpravidla lidi, kteří se bojí promluviti. A situace je taková, že i kdyby se vyskytl některý, jenž by mluviti chtěl proti špatné stravě, nesmí, až se ho zeptá důstojník.

Reklamuji pro vojáky právo, aby tyto stravné komise si volili sami a vysílali takové lidi, o kterých jsou přesvědčeni, že budou hájiti jejich zájmy.

Dále žádám, aby byly polední přestávky pro vojsko dodržovány. Až dosud je případ takový: Podle předpisů má míti voják 2 1/2 hodiny polední přestávky. Ale způsob, jak se to dělá, je, že ho nechají půl hodiny odpočinouti a pak ho ženou mýti chodby a čistiti pušku. (Posl. Prokeš:A jak to dělá sovětské Rusko?) Když jste si dali do předpisu 2 1/2 hodiny polední přestávky, tak ji těm vojákům také dejte! (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

A konečně poslední požadavek, aby voják, když přijde ze služby, měl volno až do rozchodu. Teď to praktikujete hůře nežli staré Rakousko. Když jsem přišel z "postu", mohl jsem dvě hodiny ležeti na kavalci, ale teď ženete vojáka, který má míti dvě hodiny volno, do práce. To právo, které reklamuji, jsou spravedlivé požadavky dělnických hochů ve vojenských kabátech a zdůrazňuji, že na nich trváme a žádáme, aby ministerstvo národní obrany tyto spravedlivé požadavky realisovalo. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Špaček.

Posl. Špaček: Slavný sněme! Není ani celé naší straně ani mně osobně jistě žádným potěšením, vystupuji-li dnes na tuto tribunu jako příslušník oposice, resp. jako příslušník menšiny, která není zastoupena ve vládě a ve vládní koalici, poněvadž se při rozhodování o programu vlády pro nejbližší dobu ocitla se svým názorem v úplném protikladu k názorům převládajícím v býv. vládní koalici. Skutečnost, že jsem se dal zapsati na řečnickou listinu na stranu "pro", svědčí ovšem, že nemíníme své oposice užívati, abychom za každou cenu dělali vládě nebo vládní koalici obtíže, ale rozhodně ne k tomu, abychom nechali stranou hlavní smysl své politické činnosti před tím, než jsme do oposice přešli, nyní i potom, to je starost, aby v našem státě a v našem národě bylo čím dále lépe a aby ten veliký instrument, po němž toužili po staletí naši předkové, svobodné rozhodování o osudech našeho národa, samostatnost politická, svoboda státní, užit byl skutečně k tomu, k čemu v každém národě užit býti má, to je k rozmnožení kulturního a sociálního blahobytu státu a zdárného vývoje národa. V tomto smyslu budeme také konati svoji povinnost k národu a ke státu i jako příslušníci menšiny této sněmovny, jako strana, která dnes ve vládě zastoupena není.

Je proto samozřejmo, že i k projednávanému vládnímu návrhu máme stanovisko positivní. Musím ovšem říci předem, že je nám opravdu naše positivní stanovisko, v tomto smyslu určené, ztěžováno zbytečnými, nevhodnými a pošetilými opatřeními určité kategorie státní správy. Mám právě tak na mysli censuru jako kol. Hodáč ve své první řeči t. zv. oposiční. Dokázal to sám citáty věcí, které byly konfiskovány dokonce v článku našeho vůdce dr Kramáře, jenž jistě stojí nade všecky pochyby přátel i nepřátel, pokud běží o dobré úmysly pro tento stát. Kol. Hodáč citáty dokázal, jak nesmyslně, nepotřebně, zbytečně a pro vlastní účely zrovna jitřivě užívá censura svého práva, censurujíc dobré úmysly projevené na př. takovým dr Kramářem. V Praze už snad po tom upozornění dr Hodáče opatřila si censura jiný základ svého rozhodování a upustila od těch nesmyslných opatření. Nejsme snad tak velkým státem, aby censurní praxe v Moravské Ostravě byla jiná než v Praze. V Mor. Ostravě na př. konfiskují se věci, které nezávadně v Praze prošly. Zkonfiskován byl v poledním "Moravsko-ostravském deníku" druhý článek dr Kramáře, který nezávadně prošel v nedělním vydání "Národních listů". Zkonfiskována byla na př. tato věc: "Cítíme, jak nás chtějí naši nepřátelé podlomiti hospodářsky.... A všechny ty snahy nepřátel podporujeme jednostrannou politikou zemědělskou. Žili jsme vzájemnou závistí. Agrárníci záviděli průmyslu, socialisté žalovali na agrárníky a konec je znehodnocení koruny, vnucené koalici známými vlivy."

Místopředseda Špatný (zvoní): Žádám pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Špaček (pokračuje): To patří k věci, pane předsedo, podle mého mínění, poněvadž zde poukazuji, jak se nám znemožňuje, abychom zaujímali positivní stanovisko k těmto věcem.

Místopředseda Špatný (zvoní): Žádám znovu pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Špaček (pokračuje): Takovéto věci se konfiskují přesto, že byly propuštěny v Praze. Tím se nám opravdu, jak viděti, znemožňuje naše positivní spolupráce při vykonávání naší povinnosti v této sněmovně, práce velmi svízelná získáváním našich voličů pro to, aby pro taková nezbytná opatření státní správy měli pochopení, i když jsou v oposici. Než přesto, nechtěje se vydávati v nebezpečí, že bych mohl býti zbaven dokonce možnosti projeviti tento positivní názor státotvorné oposice, v nebezpečí ztráty slova, nechtěje tedy býti s tohoto místa odehnán, protože jsem nemluvil k věci, jdu k věci a pravím:

Jsme hluboce přesvědčeni, že žádná Locarna, žádné pakty Kelloggovy, žádné pakty o neútočení, sjednané mezi jednotlivými státy nemohou v dohledné budoucnosti, neřku-li v nedohledné, zameziti nebezpečí válek vůbec a zameziti také válečné nebezpečí, jemuž bychom mohli býti vydáni my. Jsme hluboce přesvědčeni, že pořád nyní a na dlouhá ještě léta, desetiletí a staletí, zůstane každému národu, hodnému své samostatnosti, nejbezpečnější pavézou trvání jeho svobody dobrá příprava k obraně pro případ napadení jeho nepřítelem. V tomto smyslu chceme a budeme i dále žádati, aby náš národ nezapomínal na dobré opatření této své obranné pavézy, své armády, a v tomto smyslu jsme také spokojeni s částečnou reformou branného zákona, jak se jeví ve vládním návrhu právě projednávaném.

Každá armáda, má-li býti dobrá, musí býti dostatečně početná, dostatečně, vhodně a podle pokroku technicky vyzbrojena a řádně, účelně vycvičena. Všechny tyto předpoklady musí býti splněny, má-li býti armáda v případě potřeby opravdu k disposici s nadějí na úspěch. Rozumí se, že právě proto, že splnění všech těchto předpokladů znamená také splnění jednoho z hlavních předpokladů dobrého rozvinutí a dobrého opatření armády, t. j. splnění předpokladu finančního, varovala většina příslušníků naší strany před nastoupením těch cest, na které jsme nastoupili jako stát na začátku tohoto týdne. Báli jsme se, že jmenovitě v případě nebezpečí válečných konfliktů nebude k disposici dostatečných peněz pro opatření nezbytných velkých výdajů na první dny války a že eventuálně národní hospodářství naše nebude s to mohutným vzepětím svých sil dáti armádě k disposici to, co již podle slov Napoleonových je prvním předpokladem řádného uplatnění armády vůbec. Tedy i tyto zřetele k armádě rozhodovaly při určení toho stanoviska, které naše strana v těchto věcech zaujímala.

Poněvadž však opatření, která má na mysli právě projednávaná osnova tisk 2492 zlepšují podstatně některá dosud nedokonalá aneb nesprávně formulovaná opatření státní správy pro případ dobrého připravení armády, souhlasíme s nimi a budeme pro ně hlasovati.

Jmenovitě je nám sympatické v této vládní osnově, že správně rozvrstvuje, jinak než tomu bylo dosud, nástupní termíny branců různých kategorií zbraní a různé kvalifikace předchozí, že tímto rozlišením nástupních termínů dává možnost správného a včasného výcviku těmto různým oborům různých zbraní a různým kategoriím branců, že je upravuje tak, že na př. branci, připravení širším povšechným vzděláním k převzetí vůdčí úlohy aspoň částečné v případě mobilisace budou míti možnost daleko lepší než nyní, zúčastniti se na výcviku ostatních branců a čerpati z tohoto výcviku nezbytnou základnu pro možnost správného hodnocení těch, kteří budou kdysi jim podřízeni, že budou míti možnost vycvičiti se v zacházení s těmi, kteří budou kdysi tvořiti jejich spolupracovníky, třeba podřízené, na úspěšném díle státní obrany.

Hlavně jsou nám sympatická ona ustanovení vládního návrhu, podle kterých změnou §u 27 dosavadního branného zákona dává se státu možnost, aby vyplnil opravdu citelnou mezeru, která dosud zde byla, to jest, aby v případě akutního nebezpečí, zjevného z příprav nepřítele na našich hranicích, mohl povolati k činné službě čili k t. zv. presenční službě nejen 3, nýbrž 5 ročníků zálohy a náhradní zálohy a zesíliti tak ihned ony formace, které jsou položeny blízko hranic a které mohou utvořit jakýsi záchranný řetěz proti úmyslu nepřítele proniknout přes naše hranice.

Ostatní ustanovení tohoto zákona, kterými se jmenovitě formuluje bezpečný základ pro to, aby nebyl možný útěk před povinností vojenskou u zdravých lidí určitými trestnými činy, a kterými se zkracuje nebo odstraňuje promlčecí doba pro stíhání takovýchto trestných činů, přivádějí mne k ocenění určitého mravního základu naší branné soustavy a mravních předpokladů pro její řádné uplatnění. Mezi tyto patří také, vážení pánové, spravedlnost k těm, kteří svoji povinnost v řadách armády řádně splnili výkonem presenční služby vojenské.

Pan zpravodaj branného výboru se zmínil, že opětně se navrhuje koaličními stranami resoluce, kterou se vláda vyzývá, aby konečně připravila zvláštní zákon, kterým bude presenční služba vojenská, činná služba vojenská, započtena státním zaměstnancům a zaměstnancům veřejných korporací vůbec do postupu a do nároku na pensi.

Vážení pánové! Takovýchto resolucí jsme přijali v této sněmovně, myslím, už několik desítek a přesto, že od doby platnosti našeho branného zákona uplynulo 13 nebo 14 roků, nehýbe se tato záležitost dále, ačkoliv její odkládání znamená povážlivé znehodnocení mravních předpokladů pro rozvinutí myšlenky brannosti a pochopení pro brannost, hlavně mezi naší školsky vzdělanou mládeží. Je prostě absurdem, jestliže stát, zaměstnávající trvale ve svých službách určité, školskou přípravou zvláště kvalifikované lidi jako své úředníky nebo jiné jako své zřízence, dává při oceňování služby a výkonu služebního těchto lidí přednost těm, kteří nejtěžší obět, ke které je povolán každý příslušník státní, nepřinesli, to je těm, kteří nepodléhají službě vojenské vůbec anebo nekonali její jistě dosti tíživou část, t. j. přípravu po dobu výcviku v presenční službě vojenské. Skutečnost jest taková, že ze dvou lidí, ve stejném roku narozených, stejně absolvovavších jakoukoliv školu střední, vysokou nebo odbornou, je v celém dalším svém postupu ve státní a veřejné službě handicapován těžce ten, který svoji kvalifikaci pro zdárné konání svých povinností ve státě i ve službě veřejného úředníka nebo zřízence doplnil ještě vykonáním nejtěžší povinnosti občanské, t. j. výkonem presenční služby vojenské, neboť je v postupu a také v nároku na pensi zkracován o ty měsíce nebo o ta léta, po která svoji presenční službu vojenskou konal, proti tomu, který pro svoji tělesnou nezpůsobilost neb z jiných důvodů k této presenční službě vojenské povolán nebyl. A tak potom ten, kdo se vrací z vojny, nachází své místo ve státní službě, které musil opustiti právě proto, že byl k té presenční službě vojenské povolán, obsazené tím, kdo byl méně kvalifikovaný tělesně a následkem toho nebyl odveden. Že se tento člověk nemůže spřáteliti s myšlenkou, že mu to má býti trvalým břemenem a trvalou překážkou na cestě jeho služebního postupu a dokonce v nároku na včasné přeložení na trvalý odpočinek ve starých letech, to je, myslím, samozřejmé a není třeba o tom příliš mluvit. Bohužel, naše demokracie trpí tím, že se kolikrát věci samozřejmé nestávají samozřejmou skutečností, a proto pociťujeme jako mravní povinnost podati v tomto smyslu pozměňovací návrh, a myslím, že by bylo velmi krásným činem vládní většiny, kdyby tento náš pozměňovací návrh k §u 17 branného zákona přijala a kvitovala tím jaksi opravdu přátelskou dobrou vůli, kterou v této věci armádní správě, našemu státu i možnosti úspěšné obrany přinášíme. Je to splnění samozřejmého mravního předpokladu, který, myslím, každý z vás, kdo to myslí dobře se státem, bude s díky kvitovati. Chceme-li svou armádu míti v pořádku, chceme-li na ni býti hrdi, má-li býti pro nás tím, čím je pro nejzazší levici armáda cizího státu, má-li býti pro nás obranou existence samostatnosti národa v dobách nejhorších, jsme povinni plniti vůči ní nejen všechny povinnosti hmotné, nýbrž také všechny povinnosti mravní. A jednou z těchto mravních povinností je splnění tohoto mravního nároku těch, kteří v mladých letech věnovali jeden a půl roku, 2 roky, po případě, když šlo o povolání k prodloužené činné službě následkem ustanovení §u 27 zákona, třeba několik roků svých mladých let. Proto první povinností, naší mravní povinností v tomto směru je, když jsou to státní nebo veřejní zaměstnanci, počítati jim tuto dobu za dobu, ztrávenou ve službách státu a nezhoršovati jim postavení proto, že právě tímto mimořádně těžkým, nebo dosti těžkým způsobem, tomu státu v době potřeby, třeba mimořádné, jak to § 27 zákona ustanovuje, byli k disposici.

Proto podáváme pozměňovací návrh tohoto znění (čte):

§ 17 branného zákona doplňuje se větou:

"Doba, ztrávená brancem ve výkonu presenční služby, započítává se mu, patří-li svým civilním povoláním k zaměstnancům státu a jiných veřejných korporací, do jeho služební doby, a to jak pro určení nároku na výslužné, tak nároku na postup do vyšších platových stupnic služného v době aktivity."

Vážené dámy a pánové! Myslím, že nám nebude zazlíváno, že tento návrh přednášíme, i když nejsme dnes součástí vládní většiny. Činíme tak právě proto, poněvadž pokládáme za svoji povinnost i jako členové oposice tohoto našeho drahého státu - užívám jakési analogie podle známé terminologie anglické oposice "Jeho Veličenstva" - do jisté míry popoháněti vládní většinu k plnění těchto dobrých, účelných a vhodných opatření, která podle našeho názoru mají býti splněna co nejdříve a která z jakýchkoliv důvodů nebyla dosud splněna. Bude naší radostí, přijmete-li tento návrh; ne-li, bude jistě sloužiti k tomu, aby se tak stalo skutkem co nejdříve. Tímto způsobem pokládáme za svoji povinnost přičiniti se, aby našemu národnímu a státnímu zájmu poslouženo bylo podle našich sil i v této době, kdy k té vládní většině nepatříme. A poněvadž vládní návrh, který je předmětem jednání, pokládáme, jmenovitě kdyby byl doplněn touto navrhovanou změnou, za účelný, neboť máme za to, že se naskytá reformou branného zákona možnost, aby v této věci byla učiněna náprava, budeme přirozeně hlasovati nejen pro ten pozměňovací návrh, nýbrž i pro celou vládní osnovu. Prosím, abyste toto naše rozhodnutí přijali jako rozhodnutí, které určuje i trvalý náš postup v této sněmovně, a abyste loyálním přijetím této naší dobré vůle umožnili splnění těch předpokladů úspěšného rozvinutí národních sil prostředkem naší činnosti v této sněmovně, kterého si jistě všichni přejeme. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Návrh posl. Štětky, Dvořáka a soudr.:

Podepsaní navrhují, aby se přes odst. 1 pořadu 317. schůze sněmovny (branný zákon) přešlo k pořadu.

2. Doplňovací návrh posl. Špačka, Najmana a druhů:

§ 17 branného zákona doplňuje se větou:

"Doba, ztrávená brancem ve výkonu presenční služby, započítává se mu, patří-li svým civilním povoláním k zaměstnancům státu a jiných veřejných korporací, do jeho služební doby, a to jak pro určení nároku na výslužné, tak nároku na postup do vyšších platových stupnic služného v době aktivity."

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Davidovi.

Zpravodaj posl. David: Slavná sněmovno! Pan posl. Dvořák líčil ve své řeči dnešní mezinárodní politickou situaci, možnost vypuknutí války mezi Ruskem a Japonskem, mluvil o posledních událostech v Rakousku a prohlásil, že i Československá republika se připravuje k válce, o čemž prý svědčí právě projednávaná předloha. Je opravdu už přímo směšné zdůrazňovati znovu, že naše republika nemá vůbec výbojných snah (Výborně!) a že její vedoucí činitelé pevně trvají na mírové politice. (Výkřiky posl. Dvořáka. - Místopředseda Špatný zvoní.) Politika našeho státu byla od 28. října 1918, pane kol. Dvořáku, politikou míru. Nechceme ani píď cizí půdy, ale - a to prohlašujeme a zdůrazňujeme dnes při projednávání této předlohy slavně před celým světem (Výkřiky posl. Dvořáka. - Místopředseda Špatný zvoní.) - jsme odhodláni hájiti existenci státu v jeho dnešních hranicích proti každému a za jakýchkoli okolností. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky posl. Hodinové-Spurné.) Odmítáme při té příležitosti také všechny revisní snahy těch, kteří se domnívají, že nadešla chvíle, kdy je možno oslabiti o nějaké území jednotný československý stát, jednotnou Československou republiku. (Výborně!) Armádu máme na obranu republiky a nikoli, jak jsem již řekl, na výboj. Zrovna tak jako sovětské Rusko má svou armádu na obranu svého státu a stará se o její odbornost a pohotovost, tak i my jsme odhodláni učiniti vše, aby naše republikánská armáda byla po každé stránce odborně zdatná. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) Pane kolego, právě v přítomné době sovětské Rusko zbrojí nejvíce a vám jistě bude známo ze sovětských časopisů, že soustřeďuje svou armádu na východě a snaží se, aby byla po každé stránce odborně zdatná. Pochopitelně nebudeme trpěti - a tím odpovídám p. kol. Dvořákovi aby v případě nebezpečí pro stát některé skupiny v republice zeslabovaly bojeschopnost armády (Výborně! - Potlesk.) a rozvracely týl. Proti takovýmto lidem bude u nás zakročeno nejostřejším způsobem. (Výborně! - Posl. Kopecký: To je bývalý antimilitarista David!) Ano, byl jsem, pane kolego, za starého Rakouska antimilitaristou, ale v československém státě, stoje na půdě tohoto státu, hlásím se hrdě k tomu a uznávám, že musíme míti v přítomné době armádu silnou a odborně zdatnou. (Výborně! - Potlesk.)

Pan posl. Dvořák vytýkal, že pro tuto předlohu hlasují socialisté a že tím zradili svou minulost. Nejen my socialisté, nýbrž všichni lidsky cítící lidé by si přáli, aby byly války, jak zde již zdůraznil p. posl. Špaček, znemožněny, aby byl položen základ k opravdové mírové politice mezi národy, aby došlo ke všeobecnému odzbrojení, ale dokud v ostatních státek budou míti armády, dokud se bude mluviti o nutnosti revise mírových smluv, do té doby budeme musiti míti armádu, a znovu zdůrazňuji: armádu odborně zdatnou a pohotovou. (Výborně!)

Pp. posl. Špaček a druzi podali doplňovací návrh, který zní (čte):

§ 17 branného zákona doplňuje se větou:"Doba, ztrávená brancem ve výkonu presenční služby, započítává se mu, patří-li svým civilním povoláním k zaměstnancům státu a jiných veřejných korporací, do jeho služební doby, a to jak pro určení nároku na výslužné, tak nároku na postup do vyšších platových stupnic služného v době aktivity."

Já jsem již ve své zprávě zdůraznil plnou oprávněnost požadavku, týkajícího se započítání vojenské presenční služby. Přesto však nedoporučuji přijetí tohoto návrhu, ale doporučuji resoluční návrh, přijatý branným výborem, v němž se praví (čte):

"Vláda se žádá, aby předložila osnovu zákona, kterou se upravuje započtení činné služby do služební doby ve službě státní a veřejné a kterou se za stejných podmínek při přijímání do služby státní a veřejné dává přednost žadatelům, kteří si odbyli činnou službu vojenskou."

Doporučuji, aby sněmovna přijala návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona tak, jak byl schválen branným výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 4 články, nadpis a úvodní formuli.

Dám hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o návrhu na přechod k pořadu, jejž podávají posl. Štětka, Dvořák a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově podle zprávy výborové najednou.

Poté dám rozhodnouti o doplňovacím návrhu posl. Špačka, Najmana a druhů k §u 17 branného zákona.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tedy hlasovati podle něho.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky, Dvořáka a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí nyní s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Osnova jest přijata ve znění zprávy výborové.

Kdo nyní ještě souhlasí s doplňovacím návrhem posl. Špačka, Najmana a druhů k §u 17 branného zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 2492.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.