Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

169 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Krčmář, dr Meissner, dr Šrámek, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 317. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati. (Poslanci povstávají.)

Prosím, abyste se mnou projevili naše hluboké sympatie spřátelené Belgii pro krutou ránu, která ji stihla. Její všemi milovaný panovník, král Albert, odňat byl svému lidu neočekávanou smrtí.

Dvacet pět let od roku 1909 stál v čele svému státu, pět let před světovou válkou a 15 let po ní. Ať za míru či za války, vždy byl mužem vnitřní práce a konsolidace: tím povznesl svou zemi a k vděčnosti zavázal si její obyvatelstvo.

Světová válka r. 1914 překvapila Belgii. Zaplavila ji nepřátelským vojskem, vzácné památky obráceny ve zříceniny, domácí obyvatelstvo vytlačeno a z krásné Belgie stalo se krvavé bojiště, v němž nepřítel na počátku hrnul se mílovými kroky do nepřipravené země, ale pak úporně musil zápasiti a každou píď půdy proti hrdinné obraně Belgičanů a jejich spojenců.

Mírumilovní Belgičané musili se změniti na udatné bojovníky, aby hájili svou svobodu, které si vydobyli před necelými tehdy 100 lety. Bylo potřebí bojového hrdinství v poli, bylo potřebí zmužilosti a rozvahy v zázemí okupovaném nepřítelem, jenž z něho vyvážel materiál i peníze.

V této hrdinné době osvědčili se Belgičané a na prvém místě osvědčila se příkladně i jejich hlava - král Albert. Cítil se vždy skromným spoluobčanem svých občanů a horlivým spoluplnitelem občanských povinností. Nebyl panovníkem starého slohu z dob před francouzskou revolucí. Mezi občany byl prostým občanem, mezi vojáky řadovým vojákem, vždy jako příklad oddanosti k osudům své země, jako druh Neznámého vojína a Neznámého občana.

Jeho mužnost však přinesla ovoce: Světová válka neskončila porážkou jeho země a porážkou těch idejí, za nimiž stál on a jeho země a pro které on a jeho země se obětovali. Naopak, Belgie a spojenci zvítězili. Dědictvím války zůstaly však zbořené stavby, zpustošená pole, rozvrácené poměry hospodářské, sociální i národnostní. Na všech stranách bylo potřebí rekonstrukce hmotné i duchové. Je málo zemí, kde tato rekonstrukce odehrála se bez otřesů vnitřních i vnějších.

Pod moudrou vládou občanského krále Alberta odehrála se však rekonstrukce Belgie bez otřesů, v klidu a v umírněnosti. Vyrovnaly se pohromy způsobené z vnějška a nedošlo k otřesům vnitřním. Válečné a poválečné rány, jež Belgie utrpěla, byly léčeny rozumně a zdravě a Belgie rozkvétala ke zdaru obou svých národů, valonského a vlámského, těšíc se přízni všech, kdož s bolestí sledovali její krutý a nezasloužený osud za války. Za vedení krále Alberta Belgie stala se vůdčí v mezinárodní politice i v mezinárodním hospodářství a my jí toho přejeme ze srdce.

Naše sympatie k ní tkví v dávných i blízkých dějinách: Belgie, právě tak jako země republiky Československé, byla pod vládou cizí, pod vládou, která krutě dovedla potlačovati snahy osvobozenské, a teprve před 100 lety Belgie domohla se samostatnosti, které země naše dosáhly až před 15 a půl lety. Sdružuje nás tento hrdinný zápas historický. Sdružuje nás však i to, že Belgie prvým válečným náporem trpěla za budoucí naše osvobození a že naši legionáři bojujíce za osvobození Československa, bojovali - po světě i na belgickém území - pro znovuvzkříšení Belgie. A právě za těchto bojů osvobozovacích byl to belgický král Albert, jenž ke snahám československým stavěl se příznivě již při jejich počátcích a jim věrně a stále stál ku pomoci a zdaru až do konečného stadia, až do vytvoření československého státu, a po jeho vzniku sympatisoval s ním až do trpké chvíle, kdy svoji vládu a svoje tradice zanechal svému nástupci - korunnímu princi Leopoldovi.

Truchlíme hluboce nad rakví mrtvého, šlechetného panovníka, krále Alberta. Sdílíme vřelým srdcem smutek jeho rodiny, smutek celého národa belgického.

Máme však pevnou víru, že Belgie, která přečkala tolik ran osudu, také i tuto ránu překoná svou životní energií a zmnoženými silami bude pokračovati ve svém rozkvětu k radosti všech, kdož na Belgii pohlížejí jako na stát, jenž v dějinách i v přítomnosti jest příkladem touhy po svobodě a zdravého vzrůstu.

Na důkaz našich hlubokých sympatií k zesnulému králi a přátelské jeho zemi belgické dám tento projev a vaši účast, kterou jste projevili povstáním, zaznamenati v zápisu dnešní sněmovní schůze. (Poslanci usedají.)

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 19. února 1934, č. 10.930-7/1934, že na místo posl. Pecháčka, který se vzdal mandátu poslaneckého, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Františka Bílka, kovodělníka v Palkovicích č. 174, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Bílek ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule, a pana posl. Bílka, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. Bílek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Ruppeldtovi, Richterovi; na dnešní a zítřejší den posl. dr Štefánkovi; na dny 20. a 22. tohoto měsíce posl. Köhlerovi; na tento týden posl. Chobotovi, Rázusovi, Horpynkovi a Sivákovi.

nemocí posl. dr Reisz, dr Macek, Slušný.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Polyák, posl. Polach.

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Brdlíka za posl. Zemana, do výboru ústavně-právního posl. Marka za posl. dr Černého, do výboru vyšetřovacího posl. Zajíce za posl. dr Černého.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru soc.-politického posl. Fr. Svobodu za posl. Brožíka a posl. Brodeckého za posl. Biňovce.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. Hackenberga za posl. Dietla.

Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru zemědělského posl. Šaláta za posl. dr Polyáka.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru ústavně-právního posl. Zierhuta za posl. Köhlera, do výboru živn.-obchodního posl. Jelinka za posl. dr Rosche.

Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru soc.-politického posl. Petrovického za posl. inž. dr Touška, do výboru živn.-obchodního posl. inž. Nováka za posl. inž. dr Touška.

Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru soc.-politického posl. Zajička za posl. Greifa.

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 16. února 1934, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům (č. m. r. 3038/34),

zákona o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným (č. m. r. 3039/34).

Předseda senátu NSRČ sdělil, že senát projednal a schválil:

ve 248. a 249. schůzi dne 24. ledna a 15. února 1934

obchodní a plavební smlouvu mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, podepsanou dne 29. srpna 1933 (k tisku 1192 sen. 1934),

protokol o interpretaci čl. XX obchodní úmluvy ze dne 23. dubna 1925 mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaný ve Varšavě dne 26. října 1933 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. listopadu 1933, č. 212 Sb. z. a n. (k tisku 1193 sen. 1934) (přípisy ze dne 15. února 1934);

ve 249. a 250. schůzi dne 15. a 16. února 1934 dodatkové ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 25. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. prosince 1933, č. 221 Sb. z. a n. (k tisku 1195 sen.) (přípis ze dne 16. února 1934);

ve 250. schůzi dne 16. února 1934 osnovu zákona, kterým se upravují některé služební poměry soudců (k tisku 1201 sen. 1934) (přípis ze dne 16. února 1934);

ve 251. schůzi dne 17. února 1934 ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou osnovu zákona, kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě čsl. měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové (k tisku 1208 sen. 1934) (přípis ze dne 17. února 1934).

posl. Neumeistera:

ministru financí:

ve věci trafiky v Bystřici pod Hostýnem (č. D 1247-III),

ve věci trafiky v Radošíně (č. D 1248-III),

ve věci trafiky v Kbelích u Čáslavi (č. D 1249-III),

ve věci prodejny tabáku v Dubu u Vodňan (č. D 1238-III),

ve věci velkoprodeje tabáku v Novém Městě nad Metují (č. D 1242-III),

ve věci trafiky v Čáslavi (č. D 1250-III),

ministru soc. péče:

ve věci státní stravovací akce (č. D 1240-III, D 1241-III, D 1243-III, D 1244-III),

ve věci státních stravovacích lístků (č. D 1239-III a D 1245-III),

ve věci stravovacích lístků (č. D 1246-III);

posl. dr Mičury a druhů ministru vnitra o zrovnoprávnění četnictva na Slovensku (č. D 1237-III);

posl. Šmejcové ministru financí ve věci tabákové prodejny paní Zdenky Blochové v Sázavě-Budě (č. D 1251-III);

posl. Jos. Tůmy a druhů ministru vnitra o hrubém a protizákonném jednání strážmistra Jurníka v Bučovicích (č. D 1252-III).

počátkem schůze:

Zpráva tisk 2492.

Odpovědi tisk 2484 (I až XI).

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 12. února 1934, č. Nt XIV 1/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečiny podle §u 14, č. 5 a §u 18, č. 1 až 3 zákona na ochranu republiky (č. J 595-III) ,

kraj. soudu v Rim. Sobotě ze dne 13. února 1934, č. Nt VI 163/34, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 15. února 1934, č. 1897/34, za souhlas s trest. stíháním

posl. Šaláta pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 596-III).

Předseda přikázal počátkem schůze rozdané tisky:

výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu vládní návrh tisk 2490,

výboru ústavně-právnímu usnesení senátu tisk 2491.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 316. schůzi sněmovny dne 16. února 1934 projevy hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Gottwalda.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru branného o vládním návrhu (tisk 2473) zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona (tisk 2492) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. David. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. David: Slavná sněmovno! Poslanecká sněmovna má dnes rozhodnouti o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona. Podle dosavadního ustanovení branného zákona podléhají důstojníci a rotmistři z povolání po přeložení do výslužby branné povinnosti až do konce toho roku, v němž dokončí 60. rok věku. Většina aktivních gážistů odchází do výslužby zpravidla mezi 55. a 60. rokem, takže branné povinnosti nepodléhají již vůbec nebo velmi krátkou dobu. Tím vojenská správa nejen nemůže využíti jich schopností a zkušeností v mobilisaci tak, jak by její zájem vyžadoval, nýbrž nemá v záloze takový kádr bývalých aktivních gážistů, jaký by potřebovala. Za mobilisace jest nutno uvolniti veškeré aktivní gážisty pro službu v poli a nahraditi je proto důstojníky a rotmistry ve výslužbě na takových místech, která tito mohou zastávati. Jde zde hlavně o službu v zápolí. Navržená změna branného zákona skýtá vojenské správě možnost využíti odborných znalostí aktivních gážistů i po jich přeložení do výslužby podle potřeby pro obranu státu.

Navrženou změnou dává se dále možnost nepovolati k odvodu všechny 3 odvodní třídy, jak ukládal dosavadní branný zákon. Tato změna je vynucena slabými počty ročníků narozených za války. Aby bylo možno dosáhnouti kontingentu branců stanoveného zákonem i v následujících letech, kdy se důsledky válečných let projeví, nebude pro některé odvodní třídy pro slabé předpokládané výsledky odvodní zájem a proto z úsporných důvodů bude lépe tyto odvodní třídy nepovolávati. Jde o opatření obdobná, jaká se provádějí i v jiných státech, na př. ve Francii, a jaká se provádějí také v posledních letech v Polsku.

Původní všeobecný nástupní termín 1. říjen vyhovoval všeobecně při 18měsíční presenční službě výcvikovým potřebám všech zbraní vyjímaje ženijní vojsko, jemuž bylo nutno umožniti výcvik na vodě a odložiti proto nástup na dobu jarní, t. j. na 15. březen. Při 14měsíční presenční službě bylo však nutno výcvikový program všech druhů zbraní pozměniti, a tu se ukázalo, že 1. říjen všeobecně nevyhovuje. Proto byl všeobecný nástup nováčků posunut na zkoušku na 1. listopad, aby podle získaných tak zkušeností mohla vojenská správa přejíti definitivně k tomuto nebo jinému lépe vyhovujícímu nástupnímu dni, jak toho budou výcvikové poměry vyžadovati.

Pro ženijní vojsko nebylo možno přikloniti se k listopadovému termínu, neboť tím by tato zbraň byla na podzim zbavena veškeré možnosti výcviku na vodě.

Další úchylkou od všeobecného nástupního termínu je nástup důstojnického dorostu, který se stanoví na 15. červenec každého roku. K tomuto termínu byla vojenská správa vedena četnými žádostmi vysokoškolských studentů a učitelů. Prvým se dává možnost nástupu ihned po ukončení přednášek a zkoušek na vysokých školách a opětného vstupu na vysoké školy, pokud budou ve studiích ještě pokračovati, druhým pak příležitost k využití dvojích školních prázdnin.

Vedlejší nástupní termín 15. leden byl určen pro lékaře a zvěrolékaře, kteří dokončili studia během podzimu.

Při zvláštních opatřeních v míru mohou býti kladeny na brannou moc takové požadavky, které si vyžádají zvýšení její pohotovosti. Podle ustanovení branného zákona může president republiky po slyšení vlády naříditi povolání nejmladších ročníků I. zálohy na dobu nezbytné potřeby. Ale vzhledem k tomu, že v důsledku malého kontingentu branců jednotlivé ročníky zálohy jsou málo početně silné, jakož i to, že povolání tří nejmladších ročníků I. zálohy neskýtá takové zabezpečení, které od podobného opatření v míru se očekává, navrhuje se rozšíření ustanovení §u 27 br. zák. na pět nejmladších ročníků I. zálohy.

Další změna týká se lhůty k podávání žádostí o zařadění do náhradní zálohy. Podle dosavadních ustanovení bylo vyhovováno jen těm žadatelům, kteří podali své žádosti ihned při odvodu. V krajích kulturně méně vyspělých neznali však mnozí branci tuto podmínku a byli tak pro formální závadu zbaveni tohoto dobrodiní zákona. Novelou k brannému zákonu bude umožněno, aby takoví branci při odvodu jen ústně oznámili, že písemnou žádost do 14 dnů předloží, a tím pak nárok na zařadění do náhradní zálohy z důvodů formálních neztratí.

Omezení nároků na zařadění do náhradní zálohy týče se branců, kteří si zřídili živnost nebo obchod, až když byli uznáni schopnými k vykonávání presenční povinnosti. Takoví žadatelé nemají míti napříště nároků na zařadění do náhradní zálohy, neboť podle získaných zkušeností jest obava, že by dobrodiní zákona některými branci bylo zneužíváno, aby se vyhnuli presenční povinnosti.

Novela obsahuje ještě jiné změny a doplňky, které se týkají skutkové podstaty trestných činů. Jde o to, aby se zločinné kvalifikace dostalo případům, kde čin byl spáchán za mobilisace nebo ve válce v úmyslu, aby tato osoba trvale nebo dočasně se vyhnula službě před nepřítelem.

Branný výbor posl. sněmovny pojednal na dnešní dopolední schůzi o výše jmenovaném vládním návrhu a přijal jej v plném znění. Jménem tohoto výboru doporučuji jej posl. sněmovně ke schválení.

Branný výbor přijal také při této příležitosti resoluční návrh týkající se započítávání presenční vojenské služby. Je to požadavek starý a plně oprávněný; zvláště v přítomně době, kdy státní úřady a různé organisace působí k posílení brannosti v širokých vrstvách lidových, je nutno, aby tento starý požadavek konečně byl u nás uskutečněn. Doporučuji slavné sněmovně také přijetí tohoto resolučního návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. Dvořák; na straně "pro" p. posl. Špaček.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", p. posl. Dvořákovi.

Posl. Dvořák: Vláda předkládá návrh na změnu branného zákona. Již podstata samého zákona dokazuje, co jsme zde již nesčíslněkrát tvrdili, veliké zostřené nebezpečí nové imperialistické války na straně jedné ].

Není bez důležitosti pro příslušníky pracující třídy a zejména pro příslušníky pracující třídy v tomto okamžiku dlící ve vojenských kabátech, že zpravodajem o této předloze, kterou také doporučuje, je nár. socialistický poslanec David a že s touto nanejvýš reakční a imperialistickou předlohou budou souhlasiti socialisté. Již před dvěma měsíci, když probíhala rozpočtová debata, při kap. 5 ministerstva nár. obrany ukázal jsem na veliké nebezpečí nových válek v celé Evropě. Jenom 2 měsíce uplynuly od tohoto okamžiku a mohu konstatovati, že dnes v Evropě na dvou místech se velmi přiostřila situace, která může zapáliti nový požár války v celé Evropě.

Je to především přiostřená situace na východě. Již před 3 roky, když Japonsko vystoupilo ze Společnosti Národů, zahájilo otevřenou intervenci proti Číně, obsadilo vojensky Mandžusko, vybudovalo tam obrovským nákladem velikou vojenskou základnu za souhlasu a podpory všech imperialistických států celého světa, aby zde byl dán základ k tažení proti prvnímu demokratickému státu, SSSR. O tom, jak intensivním způsobem buduje se tato operační vojenská základna, svědčí fakt, že v Mandžusku sousedícím se Sovětským svazem byla vybudována řada nových cest strategicky velmi důležitých, že byla postavena řada nových železničních tratí, že bylo vybudováno 50 nových letišť a že armáda japonského imperialismu, která je připravena a číhá jenom na vhodný okamžik, čítá 130.000 mužů v plné zbroji, to znamená celou 1/3 japonské armády. K těmto 130.000 mužů přistupuje nových 120.000 vojáků nového státu Mandžukuo, vedle toho je tam několik tisíc bělogvardějců, systematické nálety japonských válečných letadel na sovětské území, což ukazuje na velmi ostré nebezpečí nových válek, nového imperialistického tažení.

Dalším momentem, který svědčí o přiostření válečného nebezpečí, jsou poslední události v Rakousku. Když se Dollfussovi a Starhembergovi, [ ], podařilo udusiti v krvi hrdinný odboj vídeňských dělníků, v tom okamžiku dostal francouzský imperialismus trhlinu, a to proto, poněvadž už dnes je známo, že jako protiváhu proti versailleskému bloku utvořil Benito Mussolini dohodu s Maďarskem a Rakouskem. I čsl. buržoasie jako spojenec francouzského imperialismu se velmi intensivně připravuje na nové válečné tažení, o čemž svědčí dnešní zákonná předloha.

Bylo dnes dopoledne v branném výboru řečeno p. zpravodajem posl. Davidem, že prý se to dělá jenom proto, aby naše armáda byla připravena v každém okamžiku odraziti nápor nepřítele. Nikdo už těmto povídačkám nevěří. Svědčí o tom také starost české buržoasie, že už dnes kombinuje, jak to asi bude vypadati v případě vypuknutí války, který stát s kterým půjde. Jako doklad uvádím stať z časopisu "Hospodářská politika", kde píše - ovšem bezejmenný - pisatel toto: "Kdyby Němci napadli Rusy, Poláci Němcům pomáhali a Němci to vyhráli, pak sice Poláci získají velký díl Ukrajiny, ale německé vojsko se za to odškodní tím, že si vezme západní polské provincie, ať Poláci chtějí či nechtějí. Tím část Poláků se dostává do Německa zpět a Poláci dostávají do svého státu další díl Ukrajinců, což právě nemohou v této době dobře potřebovati. Ukrajinci totiž jednou budou se chtíti emancipovati jak od Rusů, tak od Poláků, a právě starost z toho, co budou dělati Ukrajinci, tíží dnes Poláky a Rusy. Proto Poláci nemohou jíti s Němci. Leč mysleme dále", říká se tam: "Kdyby německopolské vojsko bylo Rusy poraženo, Německu by se nic nestalo, resp. nebylo by menší, ale Polsko by se stalo asi součástí sovětského Ruska jako jeden z dílčích států jeho a dostalo by označení PSSR. I tuto eventualitu mají Poláci zajisté v kalkulaci. Předpokládejme, že Poláci půjdou s Rusy proti Němcům a budou poraženi." - To je charakteristická úvaha, která jasně usvědčuje českou buržoasii, že všechno, co se dnes mluví o event. obraně státu a čím se zdůvodňují všechny tyto věci, které jsou spojeny s armádou, není ničím jiným než při nejmenším vyloženým podvodem. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Co je hlavní podstatou této předlohy, která má změniti branný zákon republiky Československé? Především dává zde česká buržoasie po zkušenostech ze světové války do osnovy pasus, že všichni důstojníci, ať jsou pensionovaní anebo aktivní, podléhají v případě války branné povinnosti. Není totiž možné, aby si důstojník, nechce-li jíti do války, zažádal o pensionování, neboť, i kdyby si zažádal, musí jíti do války, vzpomenou-li si. Totéž týká se poddůstojníků. Zajímavé je, že až do dnešní doby, do změny branného zákona, byl voják zařazen do branné moci okamžikem vstupu do armády, narukováním. Touto předlohou mění se hlavní zásada, kdy je příslušník armády, který je odveden, zařazen do branné moci. Zákon praví, že tím okamžikem, jakmile na něho vojenská správa vztáhla ruku a řekla, jako se říkávalo za starého Rakouska, "tauglich", v tom okamžiku již spadá pod pravomoc vojenských zákonů, v tom okamžiku má na něho právo vojenská prokuratura.

A ještě jedna věc, která ukazuje na zostření a intensivní přípravu k válce a která současně také odhaluje nejistotu české buržoasie: Až do dnešní doby se tvrdívalo a zvláště to byl pan ministr nár. obrany, který říkal, že armáda je demokratickým celkem, že jest tam velmi přátelský poměr, že vojáci s radostí slouží vlasti atd., ale najednou se zavádí změna, která říká: Kdyby se někomu z vás zachtělo otočiti se a nejíti za naše zájmy prolévati krev, máme tu pasus, jak to budeme trestati. Budeme to kvalifikovati jako zločin a trestati 5letým žalářem.