Ďalší skvelý bod je v čl. III, kde je ustanovenie, že štát dôjde k zisku; ale tuná mám i nepríjemné pocity a iste pán dr Macek tiež bude súhlasiť so mnou, lebo ja hovorím toto: na čo máme upotrebiť tento zisk na splácanie štátovkového dlhu, veď už v tomto roku podľa rozpočtu neplatíme štátovkový dlh, my sme to odsunuli, a štátovkový dlh je ľahké bremeno z toho dôvodu, že z tohoto štátovkového dlhu neplatíme úroky. Ale máme dlh, z ktorého platíme ťaživé úroky, to sú pokladničné bony, tedy krátkodobá štátna dlžoba. Nebolo by bývalo múdrejšie tento zisk, ktorý plynie štátu, upotrebiť na inú platbu než k splácaniu štátovkového dlhu, čo nie je súrne treba, ale upotrebiť tento zisk buďto na vyplácanie krátkodobých pokladničných poukázok alebo na bežné štátne výdaje, na zaokrytie prípadného schodku bežného hospodárenia na rozpočet? Potom nesúhlasím s tým ustanovením, kde sa stanoví, že tento zisk bude ustálený dohodou medzi štátom a medzi Národnou bankou. A čo potom, keď sa tieto nedohodnú? A či existuje a priori dohoda, že sme sa dohodli, že sa dohodneme?

I ja by som za celkom racionálnejšie držal, že poneváč tuná klesla zlatá hodnota koruny o 1/6, poťažne o 16.60%, zisk štátu na tejto zlatej zásobe činí 1/6 čiže 16%, a tento zisk patrí štátu. Niekto snáď by mohol riecť, že zákonami nemôže človek dekretovať zmenu súkromných smlúv.

Prosím, ráčte si prehliadnuť ostatné odstavce čl. I: "Koruna československá stanovená podle odstavce 1 nahrazuje ve všech právních poměrech, které počítají s korunou československou, dosavadní měnovou jednotkou v poměru 1: 1." Tedy upravuje sa súkromoprávny pomer. Práve tak mohlo tam bývať: Nie s dohodou toto riešiť, ale poneváč ten zisk činí 1/6 zásoby zlata. 1/6 tejto zásoby patrí štátu. To by bolo bývalo dla môjho názoru jednoduchšie.

Vážená snemovňa! Ako opozičný poslanec som chcel byť objektívny a poukázal som i na skvelé stránky tohto zákona. Dovoľte, aby som poukázal i na stinné stránky. Dôvodová zpráva kladie dôraz na to, že oživí sa náš zahraničný obchod. Bude ten tovar lacnejší v colnej cudzine, následkom toho sa lacnejšie predá. Ja netajím, že cenová otázka je dôležitým faktorom. Drahý tovar sa nemôže predať, nepodceňujem to, ale hovorím: Nie je to jediným faktorom. Nemyslime si, že keď ten tovar v zahraničí bude lacnejší, keď sa bude môcť dostať za menej dolárov, libier, mariek, pengő, že urobili sme všetko, že sa nám tie dvere colnej cudziny už dokorán otvárajú. Práve zahraničná obchodná politika je jednou z najkomplikovanejších otázok. Tu hrajú rolu rozličné faktory.

Prosím, včera som intervenoval na rozličných miestach, aby domáci výrobci z Liptova mohli vyviezť drevené bedničky k baleniu sýra. Tu nehrá rolu otázka, či je ten tovar lacný, ten je vždy lacný, lebo domáci výrobca vždycky pracuje lacno. Ale sú iné prekážky, ako že Maďarsko nemá vhodný kompenzačný artikel. Maďarsko si vysoko cení pengő atď. Nehovorím, že cena tovaru nehrá žiadnu rolu v zahraničnom obchode, ale sú aj iné prekážky, ktoré odstrániť musíme, a jedine s týmto opatrením neotvoria sa nám dokorán dvere colnej cudziny. My musíme všetky tie chyby, ktoré sme urobili v zahraničnej obchodnej politike, odstrániť.

Čas je krátky, nemôžem sa tedy zaoberať s tou otázkou, aké chyby sme urobili pri našej zahraničnej obchodnej politike, ale musím len pribiť, že sú ešte iné prekážky a i tie musíme odstrániť, a táto vec má aj inú stinnú stránku. Prosím, keď budeme lacnejšie predávať, tiež suroviny, ktoré potrebujeme, budeme museť drahšie kupovať. To porovnanie v dôvodovej zpráve s Veľkou Britaniou a s Amerikou trochu pokuľháva, poneváč Veľká Britania, hoci teraz tiež dominiá sú ponekiaľ i samostatné, preca len tvoria jeden hospodársky celok. Veľká Britania má doma bavlnu, má doma ryžu, má doma korenie, indigo. Spojené štáty severoamerické rovnako majú doma petrolej, petrolejové deriváty, bavlnu atď., ale my to musíme kupovať, lebo nemáme doma kaučuk, bavlnu, ryžu, kávu, čaj, korenie atď., a to budeme museť draho kupovať. Hovorí sa síce, že následkom tohoto zákona sa oživí hospodársky život, že v tuzemsku bude väčší odbyt a následkom väčšieho odbytu položka vo výrobných nákladoch, ktorá sa menuje generálnou režiou, klesne, a to vyrovná stratu, ktorá nastane tým, že suroviny budú drahšie. My vidíme, že to neni číselne doložené, to je ešte otázka, či sa to skutočne vyrovná. Tedy tuná bude museť dbať vláda o to, aby nejakým opatrením vyrovnala tú nevýhodu, ktorá nastane tým, že suroviny, ktoré nezbytne potrebujeme, budú drahšie. Buďto bude museť poskytnúť tarifné úlevy, a nakoľko sú tieto suroviny silne clom obťažené, colné úlevy, lebo sa bude museť hľadeť na to, aby sme cudzozemské suroviny ponekiaľ nahradili domácimi surovinami.

Ako som už spomenul, vážená snemovňa, dôvodová zpráva tvrdí, že musíme odstrániť príčiny hospodárskej krízy, a celkom správne poznamenáva, že menová otázka, poťažne porucha meny netvorí jedinú príčinu hospodárskej krízy. Zrejme vládny návrh stojí na stanovisku, na ktorom stojí národohospodárska komisia Spoločnosti národov, ktorá skúmala príčiny svetovej hospodárskej krízy, a na základe týchto elaborátov študijné oddelenie Národnej banky československej tiež vydalo jeden sošit, kde sa zaoberá s príčinami svetovej hospodárskej krízy. Tam sa o tom správne uvádza, že nemôžeme všetko svrhnúť na menu, lebo sú aj iné príčiny, ako nepomer medzi výrobou a spotrebou, prekotná racionalizácia, vyradenie velkých hospodárských oblastí zo svetového hospodárstva, ako je Čína, sovietske Rusko atď. Tedy aj ja stojím na stanovisku, čo stojí vláda: nie jedine v menových poruchách, tedy v istých poruchách, ktoré nastaly vo valute, môžeme hľadať príčinu svetovej hospodárskej krízy. Ale čo z toho následuje? Keď menová porucha nie je jedinou príčinou hospodárskej krízy, sú aj iné príčiny, a jestli chceme ozaj liečiť tú hospodársku krízu, musíme aj iné príčiny odstrániť, to je samozrejmé. Keď sa my obmedzujeme len na menové opatrenia, menové zákonodarstvo, urobili sme torzo, vydrapili sme jeden sektor zo súboru otázok a ostatné sme nechali ladom.

Vraciam sa opäť k Amerike. Vážená snemovňa. Rooseveltove opatrenia menové tvoria len jeden článok z jeho plánov. Roosevelt má veľmi obsiahly plán, vedátori to menujú s veľkými písmenami N. R. A., to sú zkrátené anglické slová National Recovery Act. Jestli vláda chce ozaj riešiť tú hospodársku krízu, musí mať na zreteli, že musí aj iné príčiny odstrániť, že potrebné sú aj iné opatrenia ako menové. Poukázal som už na to, že obchodne-politické otázky nie sú ešte riešené. Tu je otázka - aby som len tie najvýznamnejšie otázky spomenul - hospodárskeho plánu v poľnom hospodárstve, aby sme neprodukovali zbytočné plodiny, ale tú plochu, na ktorej zbytočné plodiny produkujeme, aby sme obrátili na produkciu plodín, ktoré skutočne potrebujeme. A tu je otázka aj mravná. Ako člen strany, ktorá stojí na kresťanskom svetovom názore, opätovne prízvukujem: terajšia hospodárska kríza je aj mravnou krízou, teda aj mravné závady sa musia odstrániť, aby opäť nastala dôvera, aby bol poctivý úverový základ atď. A v tom vidím tú najstinnejšiu stránku vládnej hospodárskej politiky, že ona operuje len menovým opatrením. Vláda mala hneď prijsť s celým súborom otázok, lebo takto je to len torzo. Roosevelt tiež neprišiel len s menovým opatrením, ale s celou ohromnou kyticou. Preto vlastne my ani nemôžeme správny úsudok vyniesť o hospodárskom pláne vlády, či on skutočne rieši tú hospodársku krízu alebo nie, lebo aj vláda sama doznáva, že nie jedinou príčinou krízy je valutová porucha a nie jedine valutovým opatrením môžeme krízu odstrániť, ale je potrebné odstrániť aj iné závady, aj iná liečba je potrebná.

Som tiež toho názoru, ktorý odoznel včera v rozpočtovom výbore a ktorý hovoril, že vláda mala prijsť s inými opatreniami a že opatrenie valutové malo byť posledným kameňom, poslednou etapou.

Vláda nerieši všetky problémy, nevieme, ako smýšľa o ostatných otázkach. Pán min. predseda síce hovoril, že vláda zamýšľa aj iné otázky riešiť, ale nevieme, ako to hodlá urobiť, nemáme jasný prehlad, ako chce vláda túto krízu riešiť, a preto nemôžem tento návrh prijať. Ale nemôžem ho prijať ani z iného dôvodu, a to preto, že vláda z tohoto návrhu urobila politikum, totižto s týmto návrhom junktimovalo sa vládné prehlásenie, to znamená, kto hlasuje pre dôveru vláde, hlasuje za tento návrh, čiže opačne: kebys chcel hádam - hlasovať za tento návrh z dôvodov národohospodárskych, musíš odhlasovať aj dôveru vláde. (Posl. dr Markovič: Na dva razy sa hlasuje!) O tom som nevedel.

Tedy z tej príčiny, že my vidíme v tomto opatrení len torzo, že sme názoru, že vláda operuje len na jednom sektore, a tiež z príčin zásadných, že sme stranou opozičnou a že vláda robí z tejto otázky vlastne otázku dôvery, za túto predlohu nehlasujem. (Potlesk slovenských ľudových poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Slovo má dále p. posl. dr Hodina.

Posl. dr Hodina (německy): Slavná sněmovno! Projednávaný vládní návrh tisk 2483 a včerejší prohlášení pana předsedy vlády ve sněmovně vítáme my, němečtí zemědělci, s upřímnou radostí. Tento návrh, sám o sobě nepatrný, vzbudí u mnoha lidí pochybnosti, uslyší-li: československá koruna rovná se 37.15 miligramu ryzího zlata a zlatá úhrada byla snížena ze 44.58 na 37.15 mg. Dále čteme v návrhu, že z jednoho kg mincovního zlata bude se raziti 242 kusů a z jednoho kg čistého zlata 269 kusů zlatých stokorun s přesně stanovenými číslicemi váhy, jdoucími do statisícin gramů. V článku III se praví: "Národní banka jest povinna míti zlatou úhradu nejméně 25%, kterou tvoří jedině zlato ražené nebo neražené." Článek IV má přinésti úlevu v poskytování úvěru. Z odůvodnění zdůraznil bych jen dvě věty: "Tímto opatřením jest dána možnost uvolnění úvěru pro odůvodněné potřeby národního hospodářství, aniž se ovšem toto opatření dotklo stálosti měny. Účelem jeho jest oživení národního hospodářství, které toho naprosto nezbytně vyžaduje."

Návrh má se státi zákonem. K tomuto návrhu nemá a nesmí býti připuštěna demokracie u nás obvyklá, neboť na konec, když by si každý přihřál svoji polívčičku a pokud možno řádně demokraticky každý něco přidal nebo usmlouval, nezbude již nic, čeho by se dalo upotřebiti. Byl by opět vydán nový, nepotřebný zákon a naše národní hospodářství mohlo by jíti k čertu.

Upřímně vítáme tento pokus o čin. Veškerého našeho hospodářství bylo zneužíváno příliš dlouho. Národ jest vykořistěn, zchudlý, rozezlený, na české straně dokonce pobouřený, ať již pro falešnou hru, kterou provozovalo jednostranně poměrně málo protežovaných lidí na útraty zbídačení velké masy vrstev obyvatelstva, patřící dělnickému, drobnému a střednímu stavu.

My, němečtí zemědělci, jsme již tak uchváceni velkým porozuměním, které se nám ukazuje, a ochotou pomoci, která se nám stále slibuje, a tak přesvědčeni, že jsme již tomu blízko, že jsme opět ochotni dobrovolně si dáti okovy, které zlomil r. 1848 Hans Kudlich. Staré přísloví praví: "Rolník žije pro práci, všichni ostatní pracují, aby se uživili." A přece se podobáme ostatním lidem kteří rovněž mají právo a nárok, aby viděli, že jejich práce jest uznávána. Příliš dlouho se hospodařilo na naše útraty. Trpce se mstí, že jsme se řídili výrokem českého státníka, který v době konjunktury prohlásil: "Rolník se za války a v prvé době po válce tak nesmírně obohatil, že můžeme bez starosti hospodařiti několik let na jeho útraty."

K tomu se koruna zhodnotila do takové výše, jak jest to skutečně možno jen na ostrově blažených, nikoliv však v hospodářství střední Evropy, ba celého světa, jehož základy byly podemlety a rozvráceny. Na celém světě konaly a konají se pokusy dostati opět rozum do hospodářství a zhojiti velké škody strašlivého rozvratu v hospodářství. Nesprávné léčebné metody demokracií kolem nás, které se konec konců pokusily vždy jen o řešení na útraty milého bližního, zvolily jiné způsoby, které nemají s demokracií již nic společného, a přinesly řešení, jež bychom neradi viděli použito v našem státě. Kolem nás hoří a strašlivé boje v Rakousku ukazují, kam vede trpěné shromažďování stranických fondů na zbrojení. Živly, které žily z vykořisťování všech, a provádějíce své plány bez práce nahromadily bohatství z nouze jiných a pro tyto účely podřizují svým službám výdělečné skupiny všech stavů, zdá se, že si dávají dostaveníčko v našem státě. Jako hyeny plíží se od jednoho bojiště k druhému, lačně větříce novou kořist. V takových dobách, v tak těžké hospodářské tísni není již demokracie diskuse. V takových dobách jest diskuse, jakou konáme u nás již po léta, zločinem na národě a státu. V takových dobách třeba jednati a neztráceti čas. Dobře smýšlejících jest dosti. Voláme na pana předsedu vlády: "Jednejte! A nejde-li to s jedním, půjde to s druhým, jen jednejte, dokud jest čas!" (Posl. Najman. Jednací řád zakazuje čtení! - Různé výkřiky.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodina (pokračuje): První krok byl statečně učiněn, byly vybudovány základy a další touze po obohacení jednotlivců na útraty celku učiní se přítrž pouze tím, že se uvolněním na peněžním trhu učiní státní prostředky přístupnými nejširším vrstvám.... (Posl. Najman: Jednací řád neplatí pro vládního poslance?)

Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že čtení není dovoleno.

Posl. dr Hodina (pokračuje): ... což pak bude příznivě působiti na celé hospodářství. Bylo nesprávné hospodařiti na útraty pouze jedné výdělečné skupiny, zemědělství. Trpěný a častokráte podporovaný úpadek zemědělství strhl s sebou vše. Průmysl převzatý v hranicích státu nebyl od prvopočátku schopen života v témž rozsahu při jen nepatrném vnitřním trhu, který nebyl v žádném poměru k převzatému průmyslu. Místo omezení a likvidace příliš velké části průmyslu, byla zakládána v době krátké poválečné konjuktury nová průmyslová odvětví, byla prováděna racionalisace do nejzazší míry. Válečný zbohatlík sváděl svým prostopášným životem k podobným pokusům. Shánění peněz a peněžní opojení svádělo stále více vrstev k požadavkům na život, které výdělkem z poctivé práce nemohly již býti uhrazeny. Útěk do měst odňal zemědělství poslední pomocníky a byl příčinou nadměrných investic, aby se mohlo udržeti a plniti stále vzrůstající povinnosti. Nadměrně používání technických vymožeností mělo vyráběním stále větších mas zboží dále zvyšovati možnosti výdělku. Domácí výroba, chráněná libovolně zavedenými ochrannými cly, nenašla již doma dostatečného počtu odběratelů, hledala tedy svou záchranu ve vývozu samém, a to do zemí méně schopných platiti, které zatím provedly samy více méně industrialisaci a mohly platiti jen ve výrobcích, které jsme sami vyráběli v nadbytku. Tím zisk vázl a z toho požadavek po zlevnění potravin, tedy na straně nejmenšího odporu. Sociální péče nabyla forem, které zakrátko odňaly národnímu hospodářství miliardy nashromážděných reserv. Požadavky státu vzrostly do nesmírné výše, poněvadž nesprávné způsoby opatřování práce pohltily obrovské částky. Korupce rostla, výstrahy zanikaly naprázdno, dostavila se nezaměstnanost a místo aby se obrátilo, postupovalo se v tomto hospodářství jako v zaslepení dále. A výsledek? Koruna, úpěnlivě vzývaná modla, vyhnána do výše, která nám snížila někdejší vývoz o 12 miliard. Pensijní a sociální pojišťovna odnímají dodnes hospodářství asi 13 miliard korun. 18 až 20 lidí má vydržovati jednoho obchodníka. Poněvadž všichni zbrojí, musí se také u nás ukládati miliardy do zbrojení.

Střední stav chudne, nezaměstnanost vyžaduje již 900 milionů, schodek železnic přesahuje již miliardu, státní příjmy klesají téměř o polovici a v deflaci, záchraně nepřirozeně vysokého stavu koruny, musí se pokračovati, avšak jen v některých směrech. Potraviny jsou příliš drahé, zemědělec musí své ceny snížiti, při čemž výrobní náklady zůstávají téměř stejné. Dostavuje se všeobecné zadlužení, zemědělec nezaviněně nemůže platiti a pohroma byla zadržena jen zákonem o exekucích. Poněvadž častokráte jest nemožno spláceti zápůjčky a platiti úroky a na druhé straně mimořádně stoupá vybírání vkladů u lidových peněžních ústavů a malých a středních spořitelen, jest častokráte likvidita ohrožena, ba mnohdy úplně zastavena. Nezaměstnanost, poněvadž velké masy zemědělců nemohou platiti, přechází na část živností, které svým zadlužením jen ještě zvyšují nouzi lidových peněžních ústavů.

Obce a města pro úbytek příjmů, avšak častokráte také z vlastní viny, stojí před zhroucením a jako zemědělec, bez jakékoliv možnosti úvěru. Za tohoto neutěšeného stavu drobných a středních existencí vykazují velkobanky a bankovně pracující velké spořitelny vzrůst svých vkladů a mají likviditu, jíž se musí drobný a střední majetek co nejvíce obávati.

A sotvaže předseda vlády chce se dostati na kůži těmto nepřirozeným poměrům, sotvaže má býti učiněna přítrž těmto velkokapitalistickým, katovským službám a v zájmu pomoci ohroženým a v zájmu oživení hospodářství má býti učiněn prvý a, bohudík, vážný krok, ihned jest mobilisována celá velkokapitalistická falanga a zahajuje se protiútok. Že vůdci tohoto velkokapitalistického zbrojení rozumějí svému řemeslu a bezohledně využívají všeho, jest samozřejmé. Každý prostředek, i ten nejzoufalejší, jest právě dosti dobrý. A využívajíce nouze mas sejí zmatek, vnášejí do lidu neklid a opravdu demokraticky sahají ke štvanici. Tu se ihned prohlašuje: "Zamýšlené snížení zlaté úhrady a usnadnění úvěru jest zločinem na státě. Symbol státu, koruna, se znehodnocuje a pomáhá se inflaci. Uzákonění tohoto návrhu způsobí zvýšení cen a lidé s pevným platem budou tím ještě více vehnáni v bídu; a to tím spíše, že již vidíme stoupání obilních cen."

Používám nyní slov zástupce této velkokapitalisticky vedené bankovní skupiny za - vůdcovství Živnobanky, pana generálního tajemníka Svazu průmyslníků, dr Hodáče: "Situace není taková, aby obyvatelstvo sneslo vše, co se mu hází na krk." Zajisté nikoliv! Takovéto demagogie jest již dnes nejen německé obyvatelstvo, nýbrž i velká část českého syta. Tento velkokapitál může lehce také mobilisovati zahraniční pomoc. Co nejrychleji jsou aranžovány spekulativní nákupy v cizině s požadavkem 15 %ního snížení cen a jen touto velkou a hlučně provozovanou obrannou akcí dodavatelé surového materiálu přímo vyzváni, vybídnuti, aby zdražili své suroviny o 20%. A toto zdražení surovin musí nezbytně způsobiti přiměřené zdražení na domácím trhu.

Nestala se zde malá kalkulační chyba? Nelze snad místo přesunutí na spotřebitele provésti poněkud drsnější škrt při různých režiích, započítávaných zvláště velkobankami? Nebo jest snad dále nutno, aby při této bídě mas shrábly ještě další zisky, a to opět jen velkobanky? Dnes již nikdo nemá právo shrabovati velké zisky. Najdou se již prostředky, chceme-li to poctivě učiniti, abychom tyto velké zisky a častokráte milionové příjmy snížili na úroveň odpovídající dnešním poměrům. Dnes musí každý bohatý, a nejbohatší teprve, spokojiti se s nejmenšími zisky, poněvadž lidé, kteří při nejtěžší práci a strádání bez své viny spějí k chudobě a zničení své existence, nesnesou již velkých zisků, nemluvě již, že by mohli strpěti zvýšení cen, třebas jen k účelům spekulačním. Také deflace u uhlí, u železa a ostatních výrobků, vedených v kartelech, jichž se dosud pokles ceny nedotkl, musí býti provedena tak, aby spotřebitel pokles skutečně také pocítil. Deflace se dosud prováděla jen jednostranně, zvláště u zemědělských výrobků. Nesmí se také zapomínati na snížení daní a sociálních dávek. Přes to, že u posledních odborníci uvádějí, že jest možno zastaviti dávku pro nahromaděné peníze bez ohrožení bezpečnosti důchodců na jeden nebo dva roky, podle mínění některých pánů a skupin nemá na tom býti nic měněno. Pánové, ponechte lid, ať se o to jednou stará sám! Ten již najde cestu, tím spíše, budou-li nyní za prvním učiněným krokem důsledně následovati další.

K tomu patří zvláště také přesnější prozkoumání všech velkých majetků. Všichni tito velcí umělci ve zdělávání majetku použili velmi zvláštních způsobů při oceňování svého majetku. Nemravně nabytého majetku, který pokud možno ještě také z čisté věrnosti ke státu unikl zdanění, může se nejlépe použíti pro nouzové práce. Předseda vlády Malypetr najde jistě ve všech dobře smýšlejících jednotlivcích a organisacích ochotné pomocníky, zabrání-li svévolnému zdražení. Nemusíme se obávati zvýšení cen zemědělských výrobků, jak to ohlašoval velkokapitál. Naopak, také v tom budou pomáhati všichni lidé dobré vůle, aby napravili bezpráví spáchané na zemědělcích, a provedou vyrovnání cen, neboť zemědělec stává se spotřebitelem průmyslových výrobků teprve při cenách zemědělských výrobků, odpovídajících skutečným poměrům. Obyvatelstvo nemůže již skutečně dnes ani snésti, že zemědělec nedostává za své výrobky nic a spotřebitel musí platiti draho tyto výrobky.

Při cenách živých telat 2 Kč až 3 Kč placených zemědělci jsou nepochopitelné ceny telecího masa od 12 Kč nahoru. Rovněž tak ceny vepřů 4.20 Kč, v nejlepším případě 5 Kč, nejsou vinny, že se vepřové maso zvláště ve velkoměstě sotva může kupovati. Indexová čísla 2 až 4 u zemědělských výrobků musí býti přizpůsobena indexovým číslům jiných výrobků 8 až 17. A uhlídá-li dnes pěstitel lnu, že přádelníci, poněvadž to nechtějí činiti dobrovolně, budou nuceni kupovati domácí len, nabude konečně zemědělec opět důvěry a přispěje všemi silami, aby ve všech ostatních oborech čelil nouzi. Nedůvěra jest veliká a důvěra musí býti opět získána činem. Proto jest nezbytnou povinností vyřaditi nezákonné překupnictví. Ovšem my, zemědělci, nejsme sami s to zlomiti tuto strašlivou moc nezákonného překupnictví. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodina (pokračuje): Tu musí nám v našem úsilí o svépomoc přispěti na pomoc s druhé strany spotřebitel. Pak to dokážeme a osvobodíme naše hospodářství od této boží metly.

Ale také v jiném směru má český státník obnoviti důvěru zvláště u německých státních občanů. Zlý osud, který postihl loňského roku sudetské Němce, a pronásledování, k němuž potom došlo, těžce otřáslo důvěrou Němců ke státu. Skutečné poměry našeho lidu přešli jste často pouhými řečmi. Místo poctivé práce se jen mluvilo. Často a mnohokráte byly proneseny vášnivé a zlé řeči a práce pak přenechána jiným. Byli-li tu skutečně vinníci, pak mělo přece stačiti pronásledování vinníků. Vždyť svádění bylo skutečně trpěno. (Posl. Jiráček: Vládní poslanci mají výsadu číst! To je jednací řád?)

Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji pana řečníka po druhé, že čtení není dovoleno.

Posl. dr Hodina (pokračuje): Provinil-li se skutečně někdo, nechť jsou stíháni vinníci a nikoliv ti, kdo k tomu byli určitě svedeni. Lidé jsou zavíráni a uvalována na ně vyšetřovací vazba, jako kdyby šlo o těžké zločince. Vazba pětinedělní, devítinedělní, jedenáctinedělní a po více týdnů bez výslechu nebyla žádná zvláštnost. Pak se musí náš lid skutečně domnívati, že se denunciací Čechů, ale i Němců skutečně zneužilo, aby se české veřejnosti předvedly rejdy státu nepřátelské těchto zatčených, často ještě v dětském věku, aby se pozornost veřejnosti odvrátila od hospodářské nouze a aby se opět zhoršil ponenáhlu vzrůstající a lepšící se poměr mezi Němci a Čechy. Díváme-li se po tomto systému pronásledování, docházíme k závěru, že některé české strany k podpoře svých stranicko-agitačních snah potřebovaly tohoto více nebo méně odůvodněného pronásledování, ale že potřebovaly také denunciací pocházejících častokráte jen z čistě osobních, místních instinktů, že si jich přály nebo si je i objednávaly, aby mohly ukázati opět Němcům tvrdou pěst. A přece snad spáchanou vinu třeba hledati jen v tom, že splnění samozřejmých věcí dalo na sebe tak dlouho čekati. Raději jste dovolovali, aby si častokráte nekalé české živly opatřily českou kvalifikaci pro služební místa touto přímou štvanicí proti Němcům, místo aby odpovědný činitel včasným odstraněním těchto svévolných trýznění zjednal důvěru v německém obyvatelstvu a aby každý viděl, že vybojování jeho práva státního občana jest zajištěno. Uspokojení menšin znamená nejbezpečnější ochranu státu. Také v tomto oboru může pomoci jen čin, který pak jistě vzbudí důvěru.

Také zde jest volná cesta vyžádati si německou spolupráci od nejširších vrstev německého národa a tím provésti čin, který se stává skutečností v jiném oboru návrhem zákona, o němž se dnes máme usnésti. Předseda vlády Malypetr usnadňuje tímto zákonem úvěr, vyrovnává zahraniční a domácí hodnotu naší koruny a tím dává podnět, připravuje roztočení hospodářství. Mírné zvýšení peněžního oběhu podloženého 25 % ní zlatou úhradou není samo s to, aby uskutečnilo vše, co se od vlády očekává. Řada důležitých návrhů může býti teprve projednána a usnesena na podkladě tohoto zákona. Vedle opatření již dříve provedených... (Výkřiky poslanců čsl. živn. obchod. strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodina (pokračuje): ... pro vyrovnání cen nebo snížení výrobků, jichž se deflace dosud nedotkla, musí se hlavně také věnovati zajisté pozornost mimořádnému zadlužení ve všech oborech. Převzetí komunálních zápůjček na jiný titul, přeměna krátkodobých ve dlouhodobé, co nejlevněji zúročitelné zápůjčky, dosažení větší pohyblivosti a schopnosti úvěru pro cenné papíry... (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím pana řečníka ještě jednou, aby nečetl.

Posl. dr Hodina (pokračuje): ... usnadnění lombardu a směnečného eskontu, přizpůsobení ukládaných daní nynějším výdělečným poměrům, usnadnění úvěru pro všechna hospodářská odvětví, úprava odkladu exekucí končícího posledním únorem a dočasné zastavení příspěvků na sociální péči jsou jistě nejdůležitější a nejbližší opatření, jejichž vyřízení čeká novou vládu. Naskýtá se příležitost, aby všichni prokázali dobrou vůli a vůli ku práci. Poskytli jsme a chceme svou spolupráci poskytnouti vládě největší měrou. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo p. posl. Mlčoch.

Posl. Mlčoch: Slavná sněmovno! Včera se nám představila nová vláda p. min. předsedy Malypetra. Podle sestavení jejího shledáváme, že se nám představila opravdu nová vláda, a sice rudo-zeleno-černá koalice, v níž je 98 socialistů, 58 agrárníků, a 25 lidovců. Socialisté v této vládě mají velikou, nadpoloviční většinu poslanců za sebou. Z této vlády byli vyloučeni zástupci občanských stran, vyjma strany agrární, české a německé, o lidovcích nevím, kam patří. (Posl. Bezděk: My jsme sociálně reformní strana!), kdežto občanské strany, nár. demokracie a strana živnostenská byly z této vlády vyřazeny. Je tedy jasné, že u nás jde odklon v seskupení vlády nalevo, kdežto v celém světě jdou politické poměry napravo. Nepřekvapuje nás tento nový režim, který ještě před vystoupením nár. demokracie definoval nový p. min. předseda v radiu jako režim dělníků a sedláků, třebaže ještě nevěděl bezpečně, zůstane-li tam občanská strana nár. demokratická. Z této vlády jsou tedy vyloučeny vrstvy střední, o nichž p. min. předseda neztratil ani slova. Pro novou vládu tyto vrstvy patrně nic neznamenají. Stačí, když se tato vláda bude starati pouze o zájmy dvou složek našeho státu. Upozorňujeme pány z tábora republikánského, aby se podívali na poměry, jak vypadají jinde a jak se vyvinuly také svého času v Rusku, kde tenkrát pod heslem vlády nebo diktatury dělníků a sedláků nakonec z toho zůstali jenom ti dělníci a sedláci byli vystrčeni a zotročeni. Domnívali jsme se, že bude u nás tolik státní prozíravosti a politického porozumění, že v osudové chvíli tohoto státu, kdy se sahá na základ hospodářských pořádků a hospodářské existence, na měnu, příslušní činitelé se vynasnaží ze všech sil, aby povolali k odpovědnosti za tak velký státní čin všecky státotvorné živly dohromady. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.) Bohužel, úzce stranické zájmy zde rozhodovaly více než státní zájem, než zájem vrstev, o jejichž existenci zde jde. Se státního hlediska bylo potřebí nejširší vlády národní a demokratické, koncentrace všech státotvorných stran, poněvadž jde o majetky občanstva, poněvadž saháme na to nejcennější, co máme, na valutu Československé republiky. Litujeme, že věci takto dopadly při sestavování vlády. Snad se domnívají agrárníci a na druhé straně socialisté, že jeden druhému bude vzájemně zárukou úsluhy v jeho požadavcích třídních, stranických. Jenom aby se pánové z obou těchto táborů nezklamali. A zejména aby se také socialisté nezklamali, neboť ten strach, který máte, pánové, před volbami, před zúčtováním, jež vás očekává ve volbách, ten vás konec konců nemine, a ta velká vlna, která jde nyní všemi kulturními státy, vlna odpadu mas od socialismu, převalí se také i přes naše hranice. Zachraňujete své politické posice jenom tím, že za každou cenu snažíte se vydržeti v každé vládě. To jsou blížící se konce vašeho politického rozpětí, jak o tom svědčí všecky státy evropské i americké.