2. Zpráva výboru ústavne-právneho o usnesení senátu (tisk 2391) o vládnom návrhu zákona (tisky sen. 1137 a 1143), ktorým sa predlžuje účinnosť niektorých zákonných ustanovení v obore trestného súdnictva a mení zákon zo dňa 23. mája 1922, č. 168 Sb. z. a n. (tisk 2420) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Koncom tohoto roku vyprší platnosť niektorých zákonov z oboru trestného súdnictva, ktoré svojho času Národné shromaždenie schválilo v predpoklade, že do konca tohoto roku odpadnú príčiny, ktoré viedly k vydániu týchto zákonov.

Ukázalo sa však, že tieto príčiny do konca tohoto roku neodpadnú. Zákony, o ktorých je tu reč, smerujú v jednej skupine hlavne k sjednodušeniu prác potažne k určitej perzonálnej a čiastočne i vecnej ekonomii pri vykonávaní trestného súdnictva v tom smere, že veci, ktoré podľa pred tým platného práva sa rozsudzovaly v senáte, po príp. v senáte složeného z väčšieho počtu sudcov, pridelil sa v týchto za dočasné myslených zákonoch samosudcom, poťažne senátom s menším počtom sudcov. Okrem toho v práve platnom v zemi Českej a Moravsko-sliezskej snížila sa trestná sadzba niektorých ťažkých deliktov a v dosledku toho tieto delikty prešly za určitých predpokladov do pôsobnosti krajských súdov na miesto porot, pred ktoré predtým patrily vzhľadom na vyššiu trestnú sadzbu.

Druhá skupina zákonnych opatrení, o ktorých je tu reč, týka sa menovite vykonávania trestného súdnictva poťažne pokračovania v tlačových veciach na Slovensku. Podľa obdoby práva platného v zemiach mimoslovenských bol zavedený v tlačových veciach aj na Slovensku postup, ktorý pred tým na Slovensku zavedený nebol. Ďalej tiež pokračovanie v prípade stanného práva bolo na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi upravené týmito zákonami obdobne, ako v historických zemiach.

Konečne ďalšíe opatrenie, o ktoré tu ide, týka sa zmocnenia vlády, aby odvolala nariadenia, ktoré boly vydané na základe zmocňovacieho zákonného článku LXIII z r. 1912 ešte bývalou uhorskou vládou, po prípade vládou československou, alebo ministrom s plnou mocou pre správu Slovenska; vládna osnova toto zmocnenie rozširuje v tom smeru, že zmocňuje vládu, aby odvolala nariadenia, ktorá boly vydané nie len na základe zákonného článku z r. 1912, ale aj na základe býv. rakúskeho zákona č. 307 z r. 1917, a potom nariadenia, vydané býv. ministrom s plnou mocou pre správu Slovenska, samozrejme v medziach, pokial už tieto nariadenia vývinom pomerov sa staly bezpredmetnými.

Opatrenia v obore trestného súdnictva majú byť preĺžené do konce r. 1936, čiastočne z toho dôvodu, že ešte neprestaly pričiny - menovite i vzhľadom na úsporne opatrenia - ktoré svojho času k vydániu týchto zákonov viedly, ale hlavne z toho dôvodu, že veľká časť týchto ustanovení sa v praxi osvedčila a je úmysel vteliť ich do pripravovaného, jednotného československého trestného poriadku. Iste by nebolo správne na kratšiu dobu obnovovať starý a nezachovať dnešný právny stav, kedže by potom novým jednotným trestným poriadkom bol zase zavedený právny stav, ktorý dnes už máme.

Ústavne-právny výbor uznal odôvodnenosť vládneho návrhu a preto sa usniesol vo shode so senátom navrhnúť posl. snemovni, aby schválila osnovu vo zneni, ako sa na ňom usniesol senát, ktorý pôvodný vládny návrh doplnil ešte v §e 3 ustanovením, že na základe býv. rakúskeho zákona čís. 307 z r. 1917 v budúcnosti už nie je možno vydávať neaké nové vládne opatrenie.

Navrhujem, aby slávna posl. snemovňa schválila osnovu v znení, ako je obsažená vo zpráve výborovej, ktoré j e shodné so znením usnesenia senátu. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Nebude-li námitek, odložíme hlasování na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání odstavce dalšího. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

3. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 2392) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1126 a 1150) o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů (tisk 2421) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem je pan posl. dr Daněk. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Vláda předložila senátu návrh zákona o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů. Senát tento návrh zákona s určitými změnami schválil a nyní přichází tato osnova jako usnesení senátu zákona před plenum posl. sněmovny. Ústavněprávní výbor projednal včera tuto osnovu zákona a usnesl se doporučiti ji posl. sněmovně ke schválení tak, jak se na ní usnesl senát.

Jde v podstatě v tomto návrhu zákona o to, aby od některých osob, které se zúčastňují na psaní, po příp. tisku nebo rozšiřování periodických tiskopisů, které byly zastaveny, byly důsledky toho od nich odvráceny. Jde totiž o periodické tiskopisy, jejichž vydávání bylo zastaveno pro opětované porušení trestního zákona, tedy jejichž obsahem byl spáchán opětovně trestní čin. Jde o to, aby byly tímto zastavením postiženy pouze osoby, které zavinily, že bylo zastaveno další vydávání takovéhoto tiskopisu.

Za tyto osoby zavinivší to považuje zákon jednak majetníka, jednak vydavatele, po příp. také v dalším redaktora, který svým psaním zavinil zastavení takového periodického tiskopisu. Nepovažuje však za viníky osoby v redakci, po příp. v administraci a expedici a personál tiskárny, který je zaměstnán při tisku takovýchto periodických tiskopisů, který neměl viny na tom, že k zastavení takového tiskopisu došlo, poněvadž neměl naprosto viny na tom, jakým způsobem se zpráva do takovéhoto tiskopisu dostala. A právě od těchto osob chce zákon odvrátiti nebezpečí, př. škodu, která by je mohla stihnouti tím, když takovýto periodický tiskopis je zastaven, neboť, což bývá pochopitelné, když je zastaven takovýto tiskopis, majitel po příp. vydavatel má v úmyslu propustiti nebo propustí takovéto lidi, kterých už dále nepotřebuje nebo po příp. by nepotřeboval, a ti by se ocitli zejména v dnešní těžké hospodářské situaci, kdy panuje značná nezaměstnanost, v postavení, že by těžce uhajovali své živobytí.

Tito zaměstnanci, o kterých se právě zde v zákoně mluví a kteří mají býti chráněni, mají dosud určitou ochranu, ovšem pouze podle platných zákonů, a to jednak podle §u 1155 všeobecného zákona občanského pro historické země a jednak podle §u 7 zák. č. 244 (Hluk. - Místopředseda Roudnický zvoní.) z r. 1922. Podle těchto zákonů jsou tito zaměstnanci chráněni a nemohou býti bez výpovědi propuštěni, a to jde-li o okolnosti, které jsou na straně zaměstnavatelově. Ovšem proti výpovědi nebrání ustanovení těchto dvou zákonů, jednak občanského zákona a jednak zákona z r. 1922. A právě tímto zákonem má býti dosaženo širší ochrany, nežli je podle dosavadních zákonů, že totiž má dojíti k určité náhradě škody ve prospěch takových zaměstnanců v případě, když dojde k zastavení časopisu na základě zásad, které jsou v tomto zákoně označeny.

Jak jsem již pravil, jde o ochranu osob v redakci, administraci, expedici a o personál technický. V čem spočívá tato ochrana? Zákon mluví všeobecně o náhradě škody. Náhrada škody se poskytuje buď odborové organisaci, která v případě nezaměstnanosti poskytuje příspěvek při podpoře v nezaměstnání, buď státu, který dává zase příspěvek, když někdo dostává podporu v nezaměstnanosti, ale dále poskytuje se tato náhrada i zaměstnanci jako náhrada škody, a tato náhrada škody je buď úplná, nebo částečná, což znamená pouze při diferenci mezi podporou, kterou by dostával, a mezi skutečnou mzdou, která v době výpovědi by mu jako zaměstnanci příslušela. V tomto případě ovšem náhrada škody není časově neomezená, nýbrž je omezená nejvýše na dobu 3 měsíců. Dostával-li by plat po dobu 3 měsíců, je tato náhrada buď celá nebo část diference, která by mu příslušela.

Již na počátku jsem pravil, že tato náhrada nepatří redaktorům a nejsou chráněni tímto zákonem redaktoři, kteří svým psaním zavinili přímé zastavení časopisu. Zde je proti vládnímu návrhu zákona změna usnesená senátem. Aby nebylo možno nějakým způsobem, snad převody předcházejícími poškoditi nebo znemožniti účel tohoto zákona, je pamatováno v § 5 na to takovým způsobem, že jsou zavázány i osoby, resp. majitelé a vydavatelé také v době 3 měsíců před zastavením časopisu. Kromě toho vztahuje se povinnost, resp. závazek také na osoby, příp. sdružení, na jichž existenci vydávání časopisu bylo závislé, po příp. které byly financiéry takového periodického tiskopisu. Jestliže osoby takové jsou zavázány, pak takový závazek je solidární a ručí všechny osoby rukou společnou a nerozdílnou. Tolik po materielní stránce tohoto zákona.

Po stránce procesní považují se spory o nároky z tohoto zákona plynoucí za věc feriální se všemi důsledky rychlého řízení a kromě toho, aby snad nebyl zaměstnanec nějakými finančními manipulacemi poškozen, může žádati za prozatímní opatření, kde nepotřebuje žádného osvědčení, že nárok jeho byl ohrožen.

Rovněž pojem zastavení periodického tiskopisu řeší zákon a mluví o zastavení na základě zákona na ochranu republiky, t. j. zákona z 29. března r. 1923, a potom o zákazu podle zákona ze dne 25. října 1933. Dále jest připomenouti také, že působnost tohoto zákona je zpětná, že totiž se týká pracovního poměru, který byl skončen i 4 měsíce před působností tohoto zákona. Rovněž důležito je, že má tento zákon povahu iuris cogentis, t. j., že ani smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nemohou býti účinky tohoto zákona zmařeny.

Zákon tento nabývá působnosti dnem vyhlášení a má konečnou lhůtu pro zákaz vydávání časopisů, když zákaz byl vydán do 31. prosince 1935. Po této době by tento zákon, pokud by zákazy vydávání byly dány, neplatil.

Celá forma i obsah zákona jsou schopny k projednávání ústavnímu a proto také ústavně-právní výbor navrhuje slavné sněmovně, aby schválila osnovu zákona tak, jak se na ní usnesl senát. Doporučuji jménem výboru ústavně-právního tento návrh zákona ke schválení tak, jak se na něm usnesl senát. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): K tomuto odstavci pořadu jest přihlášen řečník.

Zahajuji proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řeč

nickou lhůtu v trvání 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navrhovaná lhůta je schválena.

Přihlášen je jako řečník "proti" p. posl. Pecháček. Uděluji mu slovo.

Posl. Pecháček [německy]: Parlament má dnes před sebou zákon o opatřeních k zaopatření zaměstnanců zastavených periodických časopisů. Tímto zákonem mají býti chráněni zaměstnanci v redakcích, administracích a expedicích tiskopisů, jakož i techničtí zaměstnanci, postižení zastavením periodických časopisů. Upřímně řečeno, užasli jsme, že se ministr sociální péče jednou vzchopil vydati zákon, který chrání zaměstnance a dělníky před propuštěním. Jest to smutné, ujasníme-li si, že tento zákon neznamená sociální ochranu pro tyto zaměstnance a dělníky, nýbrž jeho účelem jest mocí zákona zničiti komunistický tisk. Kdyby ministerstvo sociální péče chtělo poskytnouti ochranu zaměstnancům a dělníkům, jimž hrozí propuštění, mělo by v tomto státě chrániti mnoho set tisíců, kteří jsou každodenně vyhazováni na dlažbu podnikatelskou svévolí. Poukazuji na četné dělnické deputace, které zakročovaly a intervenovaly u ministerstva sociální péče, aby bylo učiněno nějaké opatření, které znemožňuje podnikateli další propouštění. Avšak tento výkřik nouze mnoha tisíců zaměstnanců a dělníků nebyl slyšen. Poukazuj i k tomu, že nesčetné průmysly vystěhovaly se do ciziny. Jaká ochrana byla zde poskytnuta propuštěným zaměstnancům a dělníkům? Co podniklo ministerstvo sociální péče, když šlo o splynutí a spojování průmyslových podniků, která měla v zápětí propuštění mnoha dělníků a zaměstnanců? V tomto případě nestalo se vůbec nic.

Známe taktiku podnikatelů. Mají-li se snížiti mzdové sazby dělníků, svévolně propouštějí dělníky, aby mohli říci, že podnik nevynáší, že není objednávek, že je krise, že tedy podnik, aby mohl býti opět schopný soutěže, musí snížiti mzdy. Takto vyhodili podnikatelé statisíce dělníků na dlažbu, aby tímto způsobem vynutili snížení mezd. Máme nějakou ochranu proti takovéto podnikatelské svévoli? Jak pak jest chráněno mnoho desetitisíc železničních zaměstnanců, kteří byli vyhozeni na dlažbu racionalisačními opatřeními a národní politikou? Zde není žádné ochrany. Nyní najednou má se poskytnouti ochrana zaměstnancům a dělníkům propuštěným pro zastavení periodických časopisů.

Tento zákon je příliš průhledný a již změnou vládního návrhu v ústavně-právním výboru senátu jest jasně prokázáno, že nejde o nějakou náhradu podle § 1155 v. o. z., neboť dnes ani jediný podnikatel nestará se již o tento paragraf. Neznám v praksi ani jediný případ, že by byl dělník nebo zaměstnanec mohl také u příslušných soudů vymoci si náhradu mzdy podle tohoto § 1155. Každý byl se svým nárokem odmítnut. Zde se chcete dovolávat §u 1155. To je mámení. Oč vlastně jde při uplatnění tohoto zákona? Jde pouze o to, omeziti činnost komunistické strany, která chce vládě tlumočiti výkřik bídy hladovějících mas. Komunistické straně má také býti znemožněno burcovati tyto vyhladovělé a zbídačené masy k odporu proti kapitalistické soustavě. To jest účelem zákona. Těmito opatřeními má se zničiti hospodářský základ pro další existenci tohoto tisku. Sami přece nebudete věřiti, že vaši censoři pracovali příliš špatně, nemůžete přece chtíti tvrditi, že vaši soudcové jednali s redakcemi a redaktory příliš loyálně. Byly doby, kdy ve vězeních a věznicích sedělo více redaktorů než v redakčních pokojích.

Při každém projevu proti vyhladovovací politice vlády byl tisk zakázán a zastaven. Tímto zákonem snažíte se, poněvadž se poměry zhoršily, komunistický tisk umlčeti, abyste mohli u nás dělati pofašisťovací politiku. My se však nedáme usměrniti ani vyřaditi. Najdeme prostředky a cesty, abychom pověděli pracujícím a vydělávajícím lidem, co pokládáme za dobré a nutné, a pokusíme se také mobilisovati tyto pracující a vydělávající lidi proti tomuto zákonu a proti dalším vládním opatřením.

Stojíme na témž stanovisku jako sazeči, kteří prohlásili: "Nechceme náhradu od vás, nýbrž od vlády, která vydala tato opatření a tím nás připravila o práci a o chléb." Tím se také řídí naše oficiální stanovisko a prohlašujeme otevřeně: "My nebudeme hraditi náklady, neboť náš tisk jest založen na dělnických penězích, nedostává subvence od vlády a vládních institucí, nýbrž musí se sám vydržovati s pomocí dělnických peněz. Zastavíte-li dnes tisk, béřete mu ihned další možnost existence a nemůžete tedy ani od nás žádati, abychom nahradili škodu vzniklou zastavením, poněvadž nemáme na to peněz." A tak to padá opět na vládu; chce-li míti sociální ochranu těchto dělníků, musí také na to platiti. Prohlašujeme tedy, že jsme solidární s těmito poškozenými. Posílíme jejich postavení v boji proti této soustavě, která ohrožuje jejich existenci zastavováním tisku, umlčováním boje pracujících lidí a energicky budeme pracovati, zakážete-li nám zákonný tisk, abychom našli jiné prostředky a cesty, [ ].

Protestujeme tedy co nejostřeji proti tomuto zákonu, jímž se zamýšlí úplně hospodářsky zničiti legální proletářský tisk. Prohlašujeme, že jest samozřejmou státní povinností poskytnouti obětem svých persekučních opatřeních plnou náhradu za ušlý zisk. Žádáme sazeče, aby se nedali zmásti tímto demagogickým zákonem a aby projevili svůj společný třídní zájem s ostatním revolučním proletariátem. Vyzýváme dále dělnictvo, aby vedlo boj proti tomuto zákonu, jakož i proti všem persekucím zákonného komunistického tisku až do plného, svobodného projevu mínění, který jest ovšem tomuto tisku zaručen jen v proletářském státě. Tento zákon jest pokračováním persekučních opatření proti proletariátu. Jsme vyzbrojeni, víme, že to není poslední zákon, o němž se usnášíte proti revolučnímu dělnictvu. Neboť zákona o stranách použije se snad v nejbližší době i proti komunistické straně. My však budeme klidně bojovati i dále proti kapitalistické soustavě, proti dalšímu zotročování, dokud nesvrhneme kapitalistický společenský řád. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaného pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Pecháčka a soudr.:

Zákon znějž:

Pracovní (služební) poměr osob zaměstnaných při redakci, administraci a expedici tiskopisů a technického personálu, zaměstnaného při jeho tisku, nemůže býti zrušen bez výpovědi proto, že vydávání periodického tiskopisu bylo zastaveno.

Pozbyl-li některý z těchto zaměstnanců svého zaměstnání proto, že zaměstnavatel pro něho nemá práci, z příčiny, že vydávání periodického časopisu bylo zastaveno, bude mu celý plat vyplácen státem po celou dobu, po kterou tiskopis byl zastaven.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou ho ministři spravedlnosti a soc. péče v dohodě se zúčastněnými ministry."

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Vůči vývodům, které zde byly předneseny p. řečníkem, musím říci, že opatření tohoto zákona jsou opatřeními sociálními. Sociálními ovšem vůči těm, kteří by byli poškozeni, ale rozumí se samo sebou, že nejsou sociálními opatřeními vůči těm, kteří by byli vinníky, že časopis periodický byl zastaven. Je to zcela pochopitelno už z celé intence zákona. Vydávání periodického časopisu je zastaveno tenkráte, byly-li opětovně obsahem tiskopisu spáchány trestné činy. Poněvadž se skutečně takovéto případy staly, trestní činy byly spáchány a k takovému zastavení také došlo, bylo nutno učiniti sociální opatření pro ty, kteří nebyli vinníky, i když se neučiní opatření vůči těm, kteří byli vinníky zastavení periodického časopisu. Pravil jsem, že jen tenkráte se zastaví periodický časopis, byl-li obsahem spáchán trestní čin. V zákoně se to výslovně praví. Je zcela pochopitelné, že se stát musí chrániti vůči každému rozšiřování věcí ve státě, které by mohly býti nebezpečné klidu ve státě samém, vůči takovýmto zprávám, které by zakládaly trestný čin. Jsem přesvědčen, že by ve státě, s jehož ideologií sympatisuje právě pan předřečník, nedovolili ani v nejmenším tisk, který by se dopouštěl trestných činů, které by byly obsahem nepřátelské vůči státu, vůči tendenci státu, ve kterém vycházejí. Nejde o žádnou persekuci. Vždyť konečně je možno se vyvarovati takovéhoto zastavení tenkráte, nepíše-li časopis takovým způsobem, aby obsahem tiskopisu byl spáchán trestný čin. Vyvaruje-li se toho i strana pana předřečníka, pak jsem přesvědčen, že se vyvaruje i zastavení takovýchto časopisů. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Daněk (pokračuje): V důsledku toho nelze mluviti o nějaké persekuci komunistické strany, zejména tenkráte ne, když jde o sociální zařízení vůči osobám, které nebyly vinnými.

O pozměňovacím návrhu, který byl podán panem posl. Pecháčkem a soudr., bych řekl několik slov. Tento návrh zákona je velmi krátký. Má tři paragrafy, a myslím, že byl dělán zejména proto, aby byl vůbec nějaký pozměňovací návrh z té strany podán, ale hlavně k vůli §u 2, aby totiž ta tíha byla přenesena na stát. Tedy tím vlastně by celá ta intence zákona, který má býti dnes odhlasován, byla úplně mařena, poněvadž by měl stát platiti a vinník by potom odcházel bez viny. Tedy nemůže býti stát držen k povinnosti, aby platil za ty osoby, které by pozbyly při takovém zastavení periodického tiskopisu zaměstnání, nýbrž zcela správně, odůvodněně, naprosto logicky může a má býti také přistižen ten, kdo je vinníkem, a to je buď vydavatel nebo vlastník anebo také, jestliže byl vinný, redaktor toho časopisu, který je aspoň potud trestán, že se mu nemůže dostati ochrany, která z tohoto zákona vyplývá. Proto také se vyslovuji proti tomuto pozměňovacímu návrhu.

Se zřetelem k tomu, že nebyl jsem přesvědčen nijakým způsobem, že by návrh, který se předkládá, byl takového rázu, aby sněmovnou přijat byl, trvám na návrhu, který jsem už jménem ústavně-právního výboru při referátě svém podal. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 11 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh, který tvoří celou novou osnovu, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o celé osnově najednou, a to podle návrhu posl. Pecháčka a soudr. Nebude-li přijata, o celé osnově najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Pecháčka a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů (tisk 2421).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Daněk: Nejsou.

Místopředseda Roudnický: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme odložené hlasování o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 2419).

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

o celé osnově hlasovati nejprve podle úpravy tohoto návrhu; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu postupu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl. (Hluk. - Místopředseda Roudnický zvoní.)

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhu posl. Jiráčka a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto. (Výkřiky poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské. - Místopředseda Roudnický zvoní.)

Prosím o klid.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 2419).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Bergmann: Není jich.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

K této věci byl podán resoluční návrh posl. Slavíčka, Remeše, Kremsera, Sedláčka, Bečáka, Vetterové-Bečvářové a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Resoluce posl. Slavíčka, Remeše, Kremsera, Sedláčka, Bečáka, Vetterové-Bečvářové a druhů:

Vláda se vyzývá, aby uložila ministerstvu financí urychleně pracovati k paušalování daně obratové u prvovýroby, tak, aby nedošlo ke zvýšenému zatížení spotřebitelů, také živnostenských a průmyslových, ani ke zvýšenému zatížení vývozu. (Výkřiky poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské. - Místopředseda Roudnický zvoní.)

Žádám pana zpravodaje, aby se o tomto návrhu vyslovil.

Zpravodaj posl. Bergmann: Doporučuji, aby tento resoluční návrh posl. sněmovna schválila.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Slavíčka, Remeše, Kremsera, Sedláčka, Bečáka, Vetterové-Bečvářové a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat. (Výkřiky poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské. - Místopředseda Roudnický zvoní.)

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme odložené hlasování o odst. 2 pořadu: