Při této naší bídě chci ukázati na nezákonitost, na novou daň, kterou zemský úřad zavádí v našich karpatoruských obcích, nemaje k tomu žádného zákonitého podkladu.

Jmenovitě proto, že obce zchudly, že nemají peněz na úhradu obecních výdajů, na př. na opravování obecních cest, zemský úřad, dovolávaje se zák. čl. I z r. 1890, přikazuje, aby se v obcích opět zavedla nucená práce ku provádění veřejných prací. Víme, že zákon č. 329 z r. 1921 přesně ustanovuje, pod jakými podmínkami a kdy možno uložiti občanům povinnost, aby prováděli veřejné práce. Zákon přesně a určitě označuje všechny případy veřejných prací a k jeho provedení se zároveň vyžaduje souhlasu vyššího úřadu. Bez ohledu na to zemský úřad v Užhorodě, odvolávaje se na dávný maďarský zákon z r. 1890, naplněný středověkým duchem, zavádí středověký duch a středověké mravy. Víme, že tento maďarský zákon z r. 1890 ukládal povinnost prováděti veřejné práce, povinnost nucené práce stejně každému bez ohledu na jeho hmotnou a hospodářskou situaci, a jak boháči, tak i poslednímu chuďasu ukládal stejné břemeno, zvláště takové veřejné práce, nucené práce. Proto také československé Národní shromáždění zákonem č. 329 z r. 1921 změnilo tento nedemokraticky, nespravedlivý zákon, zemský úřad však popírá, že by byl maďarský zákon změněn, tím, že v zákoně č. 329 z r. 1921 není řečeno, že bývalý maďarský zákon již není platný.

Tak jako ani na Slovensku a v historických zemích není dvojích veřejných prací...

Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta minula.

Posl. Bródy (pokračuje): ... já s tohoto místa rozhodně protestuji proti zavádění takového středověkého ducha a středověkých mravů na Podkarpatské Rusi a zároveň vybízím vládu, aby hleděla ihned učiniti přítrž takovým pokusům zemského úřadu.

Chtěl bych se jen několika slovy zmíniti ještě o okresním a zemském hospodářství. Víte, vážení pánové, že okresní přirážky ustanovil zákon č. 77 z r. 1927 na 110% a zemské přirážky na 160%. Bývalý maďarský zákon z r. 1883, §§ 9 až 13 určoval maximum župní přirážky na 5 % a zák. čl. I z r. 1890 ustanovoval nejvyšší silniční přirážku pouze na 10%, a dnes jest obyvatelstvo zatíženo obecními přirážkami ve výši 300%, okresní přirážkou ve výši 110 % nebo 150% a zemskou přirážkou ve výši 160%, při čemž nesmíme zapomínati, že jsou ještě rozličné poplatky, jimiž vláda chtěla zároveň zatížiti tu část obyvatelstva v obci, která neplatí přirážek obecních a jiných.

Tyto rozličné poplatky přesahují celou částku všech přirážek obecních, okresních a zemských. Na jaké účely se vybírají na př. okresní přirážky, prosím, pohleďte jen, jaký palác si postavila užhorodská zemědělská rada a jak přepychově zařídila tam úřednické byty.

Navrhuji slavné sněmovně...

Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji znovu na řečnickou lhůtu. Prosím o ukončení.

Posl. Bródy (pokračuje): ... aby napravila chyby tohoto hospodářství, a to takto:

1. Obecní hospodářství musí se osvoboditi od poručenství vyšších úřadů, při čemž by se jim udělilo rozšířené právo dohlédací;

2. zákon č. 75 z r. 1919 nutno změniti v tom smyslu, aby se správa obce dala do rukou těm, kdož hradí potřeby obecního hospodářství;

3. se zřetelem na to, že správa a hospodářství obcí a měst jest většinou v rukou úředníků, nutno vydati zákon, jímž se určuje, že obecní, okresní a zemské přirážky musí podle výše zaplacené daně důchodové platiti i úředníci, neboť tím budou donuceni k větší hmotné odpovědnosti při obecním hospodaření a hospodářství se hned uvede do nového zdravého chodu;

4. ukládání a vybírání obecních přirážek nutno přiděliti opět do příslušnosti obcí, neboť obecní hospodaření došlo k úpadku, poněvadž je vybíral berní úřad;

5. rozpočet obecního hospodářství musí se rozděliti na dvě části: jedna část obsahovala by povinné potřeby, předepsané zákony a nařízeními, druhá část by obsahovala přepychové potřeby obce. Tak i obecní přirážky byly by dvojí. A to na úhradu první části obecního rozpočtu, na úhradu povinných potřeb rozpočtu každé obce v celé zemi byly by stejné přirážky, určené jedním klíčem pro celou zemi, a pouze nedostatky této části obecního rozpočtu musily by se hraditi ze zemského fondu.

Na úhradu druhé části obecního rozpočtu, t. j. na úhradu přepychových potřeb obce, obecní přirážky by nebyly omezené. Každá obec mohla by se jimi zatížiti tak, jak by se jí hodilo.
Tak, jak se nyní v obcích hospodaří, každá obec sestavuje svůj rozpočet tak, aby končil co největším schodkem, aby obec dostala co nejvíce ze zemského fondu, následkem čehož potom větší obce, které mají protekci u vlivných politických stran, uhrazují své přepychové potřeby ze zemského fondu, a chudé obce nemohou platiti ani své úředníky, ačkoliv jejich obyvatelé platí 3 až 4krát více na přirážkách, jejichž výše se určuje podle klíče státních přímých daní, než obyvatelé bohatých obcí. Tento nedemokratický, nespravedlivý stav musí se změniti.

Chtěl bych ještě říci několik slov...

Místopředseda Taub (zvoní): Prosil bych p. řečníka, aby skončil.

Posl. Bródy: Prosím...

Místopředseda Taub: Řečnická lhůta je stanovena na 20 minut a již jste ji vyčerpal.

Posl. Bródy: Prosím, vzdávám se slova, již nic neříkám.

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pan posl. Kejmar.

Posl. Kejmar: Slavná sněmovno! Řeč pana posl. Slavíčka, kterou zde proslovil ve věci, o které zde jednáme, jest mi důvodem, abych se přihlásil ke slovu a kritisoval ji podle toho, jak zde bylo mluveno a jak ve skutečnosti strana, ke které on náleží, na venku vůči živnostnictvu a obchodnictvu jedná. Lze právem říci, že řeč pana posl. Slavíčka byla demagogická. Co je demagogie? Demagogie je, hlásá-li člověk něco v řeči a ve skutečnosti jedná docela opačně. Co zde přednesl pan posl. Slavíček, dá se právem aplikovati na poměry loňské, kdy jsme projednávali zákon o zvýšení daně z obratu.

Vážená sněmovno! Kdo byl tenkráte proti zákonu, pomocí kteréhož měla býti zvýšena daň z obratu ze 2% na 3%? Byla to jedině strana živnostenská a její parlamentní zástupci, poněvadž strana si byla vědoma, že si dala do programu pasus: hájiti živnostnictvo a obchodnictvo všude a za všech okolností.

Když po řadě břemen, která se uvalila na bedra živnostnictva a obchodnictva, přišel v úvahu vládní návrh na zvýšení daně z obratu, tu živnostenská strana, resp. její zástupci řekli si: Pro takovéto břemeno, které by mělo býti posledním hřebem do rakve soukromého podnikání v živnostech a obchodech, nemůže živnostenská strana hlasovati, nemůže hlasovati pro takovéto zvýšení, poněvadž si je vědoma, že daň z obratu je daní nepopulární, tíživou a nespravedlivou.

Slavná sněmovno! Daň z obratu dostali jsme do vínku našeho nového státu již záhy v popřevratových letech. Tenkráte jsme tomu říkali jednoprocentní daň z obratu. Přesto přese všechno, že naši zástupci počtem 6, tenkráte v oposici, nehlasovali pro zavedení této daně z obratu, přece jen obyvatelstvo a také živnostnictvo a obchodnictvo spřátelilo se se zavedením této jednoprocentní daně z obratu, poněvadž jí byl dán krásný titul, že výnosu jejího má se upotřebiti ke konsolidaci vnitřních poměrů našeho státu, který jsme zdědili chudý a vyrabovaný. Bylo tehdy slíbeno, že je to jen daň přechodná, a jakmile budou splněny podmínky, které očekávají se od jejího zavedení, že bude zrušena.

Slavná sněmovno! Nejen že jsme nezrušili tuto nespravedlivou daň, my jsme ji ještě stupňovali. Později byla zvýšena na 2%, a loňského roku byli jsme postaveni před tu skutečnost, že nepostačila tíživost této 2% daně z obratu, nýbrž že měla býti zvýšena na 3%. Řekl jsem, že daň z obratu je daní tíživou, nespravedlivou. Mám pro to své odůvodnění. Nespravedlivou je daň z obratu proto, poněvadž se vztahuje k veškerým obratům, které živnostník a obchodník udělá ve své živnosti, obchodě, byť by i efektivně na udělaném obchodu prodělal. (Posl. Jiráček: My dáváme státu 2 miliardy a páni říkají, že jsme defraudanti!) K tomu, pane kolego, přijdu. Já jsem ve své řeči ještě tak daleko nedošel. Chci jen poukázati právě na příslušníka strany nár.-socialistické, který u příležitosti této debaty loňského roku nazval živnostnictvo a obchodnictvo defraudanty. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kejmar (pokračuje): Slavná sněmovno! Je potřebí srovnat řeč p. kol. Slavíčka s jednáním pánů z řad nár.-socialistických, zejména s p. dr Patejdlem, je-li to v nějaké souvislosti. Pan posl. Slavíček hájil dnes živnostnictvo a obchodnictvo, dokazuje, že tato daň zatěžuje živnostnictvo a obchodnictvo, a zapomíná, že teprve před rokem příslušník jeho strany nazval živnostnictvo a obchodnictvo defraudanty daně z obratu. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kejmar (pokračuje): Slavná sněmovno! Uvažme všechno, co předcházelo, nežli byla loňského roku daň z obratu odhlasována. Byli jsme zde opuštěnými. Doprošovali jsme se součinnosti vaší, uvážili jsme prekérní situaci finanční státu a řekli jsme: Jako složka státotvorná, stojící na půdě státu, máme ke státu povinnost v takovéto těžké době, kdy ne naší vinou, nýbrž jinými byl ten stát po stránce finanční tak daleko zaveden. Máme ohledy a povinnosti vůči tomuto státu, nebudeme takto řešiti otázku příjmů, které očekává z titulu zvýšené daně z obratu, máme jinou formu pomoci, kterou může státní pokladna přijít na svůj účet, ale nikdy nedáme souhlasu k tomu, aby byla daň z obratu nadále zvyšována.

Slavná sněmovno! Co jsme řekli tenkráte? Vy všichni, kdož jste zde, buďte přísnými, ale spravedlivými soudci. Řekli jsme: Nechť se zavede paušalisace daně u prvovýroby, nechť je vybírána daň u dovozu zboží na hranicích a odpadne veškeré kritisování živnostnictva a obchodnictva pro neplacení daně z obratu a také nebude míti nikdo příčiny, aby řekl, že živnostnictvo a obchodnictvo jsou defraudanty této daně.

Šli jsme v našich návrzích dále a řekli jsme, že nechceme omezení státní pokladny, nechť si pan ministr financí propočítá, kolik potřebuje z titulu tohoto zvýšení daně z obratu pro státní pokladnu, kolik od toho očekává, a nebudeme klásti žádné překážky, kdyby pan ministr financí touto paušalisací daně z obratu pro státní pokladnu získal více. A, slavná sněmovno, kdo nás podporoval v tomto našem dobře míněném návrhu? Komu leží na srdci zájem státu? (Výkřiky posl. Jiráčka. - Místopředseda Taub zvoní.) Adresovali jsme tenkrát náš požadavek na jednotlivé politické strany. Vždyť my nemáme všecky hlasy živnostnictva a obchodnictva. I vy máte jejich hlasy. A tím okamžikem, kdy jste získali jejich hlasy, máte také mravní povinnost, abyste se v okamžiku, kdy se jedná o zájmy obchodnictva a živnostnictva, ukázali hodnými toho, že jste jejich hlasy získali. (Výborně! - Potlesk poslanců živn. obchod. strany středostavovské.) Ale na místo toho pánové ze všech politických stran se postavili proti návrhu živnostnictva a obchodnictva a tak se stalo, že, tuším, 28. dubna loňského roku všichni pp. poslanci, kteří říkají, že obchodnictvo a živnostnictvo není jenom v rámci živnostenské strany, ale také v jiných stranách, v rozhodujícím okamžiku ukázali tomu živnostnictvu a obchodnictvu svoje krásná anebo méně krásná záda.

Uvádíme-li, slavná sněmovno, že stát skutečně potřeboval této podpory a že jsme přicházeli s návrhem, kterým by se byla prázdnota státní pokladny zaplnila, muselo by vám býti jedno, zejména vám, pane kol. Slavíčku, který dnes takovým intensivním způsobem obhajujete zájmy obchodnictva a živnostnictva, dostane-li stát pomoc z levé nebo pravé kapsy, čili jinak řečeno, dostane-li ji pod titulem zvýšení daně z obratu anebo zavedení paušálu u prvovýroby a z dovezeného zboží na hranicích. Nás, slavná sněmovno, překvapuje dnes ta úzkostlivá starost se strany nár.-socialistické, z úst p. posl. Slavíčka. Podívejte se, jak bychom se byli krásně vyhnuli dnešní rozpravě, kdyby už tenkrát byl pochopil p. posl. Slavíček, že už tehdy bylo možno živnostnictvu a obchodnictvu pomoci, že schází zde jenom dobrá vůle ukázat také činy, postaviti se kladně k našemu dobře míněnému návrhu. Věc by bývala byla krásně likvidována nejenom ku prospěchu státní pokladny, nýbrž také ku prospěchu živnostnictva a obchodnictva a odpadly by důvody, kterými se dnes p. kol. Slavíček s opožděním ujímal zájmů obchodníků a živnostníků.

Pan kol. Slavíček si zde také stěžoval i na jiné daně. Řekl, ne snad zrovna těmito slovy, ale v tom smyslu, že živnostnictvo a obchodnictvo je zatíženo tlakem daní a daňových nedoplatků. Ale nemáme důkazu toho, že by byl právě on někdy jako příslušník nár. socialistické strany, z jejíž řad je sám p. ministr financí, se byl pokusil, aby u tohoto vysokého úředníka ministerstva financí strana svým vlivem působila, aby ty těžkosti sňal s beder živnostnictva a obchodnictva. Proto mi pan kol. Slavíček odpustí, řeknu-li docela podle pravdy, že řeč jeho byla demagogická, jenom aby si sbratřil živnostnictvo a obchodnictvo, aby jejich sjezdy živnostnictva a obchodnictva nezely prázdnotou 40 lidí (Veselost.), nýbrž aby se mu tímto způsobem podařilo rozmnožiti řady jeho voličstva. Mám za to, kdyby byla ona slova, která zde p. kol. Slavíček pronesl, upřímně míněna a kdyby byla proměněna v činy, kdyby jeho jinak dobrá myšlenka byla realisována ve skutek, že bychom pak skutečně měli možnost okamžitě pomoci živnostnictvu i obchodnictvu. A vmysleme se do toho, je-li zde ona možnost, aby se stala skutkem. Já bych prostě řekl, že ona strana, která má eminentní zájem na živnostnictvu a obchodnictvu, by měla prostě udělati to, co udělala živnostenská strana loňského roku, když se jí nepodařilo prosaditi, co uznávala k prospěchu živnostnictva a obchodnictva. Já na místě pana posl. Slavíčka dal bych klubu návrh, když se jedná o záležitosti živnostnictva a obchodnictva, když se jedná o jejich prospěch, aby se snažil prosaditi, co skutečně tomu živnostnictvu a obchodnictvu jde k duhu. (Posl. Slavíček: Na to jsem zapomněl!) Já věřím, pane kolego, je to všechno možné. Vždyť my jsme odvolali kol. Mlčocha z vlády a za jakou cenu? Jenom proto, abychom dokumentovali, že nám nezáleží na tom ministerstvu, ale na zájmech živnostnictva a obchodnictva.

A nejste to, pánové, jenom vy! Totéž bych adresoval do řad z pánů nár. demokracie, proč oni tenkráte nepřiložili ruky k dobrému dílu, které my jsme sledovali, proč nepodporovali onen námi dobře míněný návrh na paušalisaci daně z obratu. Já vím, proč ne, pánové. Poněvadž jste nesměli, poněvadž jste zástupci těžkého průmyslu kapitalistického, který vám nedovolil, abyste se přidružili k návrhu živnostenské strany! Vy byste byli špatně při tom pochodili a v důsledku toho se stalo, co se nikdy státi nemělo, že byla zvýšena daň z obratu. Pane kol. Slavíčku, byla-li míněna vaše slova, která jste pronesl s této tribuny, podle pravdy a upřímně, tu vám podáváme pomocnou ruku, pracujte s námi a uvidíte, že se dopracujeme toho, co živnostnictvu a obchodnictvu právem přináleží, poněvadž mají-li tyto výhody jiné stavy, průmyslníci a jiní, proč by je neměli míti zrovna živnostníci a obchodníci? Bylo by pomoženo nejen jim, ale byla by také zjednodušena administrativa našich berních správ a - jak jsem již řekl - odňali bychom komukoliv možnost, abyste říkali o živnostnictvu a obchodnictvu, že jsou defraudanty daňovými. V důsledku toho je přirozeno, slavná sněmovno, že my jako skuteční zástupci živnostnictva a obchodnictva, kteří nehlásají jenom tiskem a ve schůzích ochranu živnostnictva a obchodnictva, ale kteří to také svým hlasováním dokumentují, za dalších okolností budeme pokračovati na této cestě, kterou jsme si vytkli, kterou jsme si dali do programu naší strany, ať je to někomu vhod anebo ne. Taková slova, která zde padla, jsou zamlžováním zraku živnostnictva a obchodnictva. Je to zamlžování proto, poněvadž jsou si pánové vědomi, že stojí bez kontroly. My dáváme právo živnostnictvu a obchodnictvu, aby porovnávalo nejenom naše pronesené řeči, nýbrž aby se také v rozhodný okamžik přesvědčilo, že podle našich slov vypadají také naše skutky. Je samozřejmo, že při prodlužování tohoto zákona, týkajícího se nespravedlivé, nepopulární a tíživé daně, budeme hlasovati proti. (Potlesk poslanců živn. obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Jiráčka a druhů:

V §u 1 na řádce poslední učiněna budiž tato změna:

"za dobu od 1. ledna 1934 do 30. června 1934, kterýmžto dnem vstoupí v platnost všeobecné paušalování daně z obratu."

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Pokud debata o předložené osnově zákona dotýkala se stránky meritorní a věcné, neodchylovala se příliš od názoru, který jsem projevil jako zpravodaj ve své zprávě, když jsem sněmovně doporučoval schválení usnesení senátu, které právě projednáváme.

Není zde nejen rozporu mezi názory mými, jako referenta, názory řečníků ze stran vládních a názory řečníků ze strany živnostenské, která toho času je v oposici.

K věci samotné. Jediný rozdíl v názorech, který zde byl, vyvěrá (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) více z podnětů politických a vyvěrá také z postavení živnostenské strany jako strany t. č. oposiční. (Posl. Jiráček: Ale státní!) Vždyť já to nechci popírati a naprosto toho nemám v úmyslu. Ale způsob, jakým se vedla na tomto poli debata, myslím, že přece jenom není naprosto pro tuto sněmovnu způsobem této vážné věci hodným. Pánové ze živnostenské strany byli také po čas ve vládě a vědí, že patří již k odpovědnosti a úkolu vládního poslance, že event. musí hájiti věc, se kterou na plných 100% nesouhlasí. Myslím, že pánové ze živnostenské strany po čas své spoluúčasti na vládě byli mnohokráte v této situaci. Pamatuji si - nevím při které předloze to bylo - že referoval jednou pan kol. Pekárek a tu jako referent ocitl se v rozporu s valnou částí sněmovny. To je důkazem, že také musil mnohdy doporučovati i obhajovati věci, se kterými plně uvnitř nesouhlasil. To již je údělem vládních poslanců. Nemůže to tedy býti vyčítáno a nemá to býti nazváno komedií, zejména ne z úst býv. ministra, který přece seděl také řadu let ve vládě, byl v této vládě několikráte a ví, že se mu vždycky také nepodařilo v této vládě prosaditi na plných 100% svůj vlastní názor a že musil mnohdy se podrobiti kompromisu, s kterým také nesouhlasil, musil se loyálně podříditi, event. musil tento kompromis hájiti. Jestliže to dnes nazývá komedií, pak ovšem nemohu si pomoci a říci logický závěr toho, že hrál svého času také tuto komedii sám. (Výborně! - Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.)

Myslím, že zde byla r. 1927 velmi krásná příležitost, která se od té doby již nedostavila a nenavrátila, a nevím, jestli se v brzku navrátí - totiž příležitost sprovodit ze světa obratovou daň anebo zavésti na místo ní něco spravedlivějšího pro poplatníka a třeba také účelnějšího a prospěšnějšího pro státní pokladnu. To byla příležitost, když se projednávala v této sněmovně daňová reforma, příležitost, kdy dnes vidíme, jak nesprávně se tehdy dělala daňová reforma a jak nesprávně se dělala také finanční politika. (Posl. Mlčoch: Správně, ale ministr financí ji nesprávně provádí!)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Bergmann (pokračuje): Prosím, já, nevím, jestli ministr může provádět něco, co by odporovalo zákonům. Ale snad pánové, kteří hlasovali pro daňovou reformu, věděli, že v této reformě, z níž se udělal agitační prostředek, se právě těm nejzámožnějším v době nejskvělejší hospodářské konjunktury poskytly takové výhody daňové, o kterých přece musili, hlasujíce o této osnově, vědět. Snad věděli, co to znamená snížení zvláštní daně výdělkové, když tato daň, která postihuje přece akciové společnosti, banky, zámožně vrstvy, vynesla ještě asi r. 1926 385 mil. Kč a její výnos po daňové reformě o plných 300 mil. klesl. Prováděl snad ministr financí právě v tomto ustanovení zákon nesprávně? On prostě provedl snížení zvláštní daně výdělkové podle znění zákona, on vzal zřetel na všechny ty výhody, které se těmto akciovým společnostem poskytly odpočítatelností daní od daňového základu. Snad pánové, kteří hlasovali pro osnovu o východiskových bilancích, byli si přeci vědomi, jaké budou důsledky zákona o východiskových bilancích, a že právě tímto zákonem těm nejzámožnějším a kapitalistickým vrstvám byly poskytnuty výhody, na které dnes doplácí malý a střední živnostník a obchodník. A co to znamenalo zavedení systému holdingového, který svádí přímo k falšování bilancí a který také umožňuje falšování bilancí přenosem nostrovaných akcií. Komu se dostalo těchto výhod? Dostalo se jich malým živnostníkům, středním obchodníkům? Nedostalo. Prosím, vždyť pánové, když to odhlasovali, musili vědět, co v zákoně je.

Já to jen uvádím, ne abych vám to vyčítal. Vy zase jednou budete ve vládě. Nemá smysl, abychom si to vzájemně vyčítali. (Výkřiky poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské.) Nemá to smyslu, ale jen to uvádím, abych prokázal, že, co jsem řekl o postavení vládního poslance, prožili a prodělali páni ze živnostenské strany také, a že tedy nebylo správné říci, že je to komedie. (Posl. Jiráček: Pardon, pane zpravodaji, vy se mýlíte! Řeč pana posl. Slavíčka byla komedií! - Místopředseda Taub zvoní.)

Konečně budiž mi dovoleno upozorniti také na to, že z této daně obratové zůstávají státnímu fisku vlastně pouze 540 mil. Kč, že vše ostatní, co tato daň vynese, přichází k dobru samosprávě a že z tohoto výnosu hradí stát téměř 1 miliardu učitelských platů. Myslím, že páni jsou sami si vědomi, že v tomto okamžiku nemůže stát postrádati tohoto příjmu. Není mezi námi rozporu, že by bylo účelnější konstruovati daň jinak a event. také její vybírání podrobiti reformě.

Naznačil jsem dva způsoby vybírání, a to buď kolkem anebo paušalisovati. Také upozorňuji, že už po dvakráte v této sněmovně byla přijata resoluce, kterou byl vybídnut ministr financí a celá vláda, aby provedla co nejširší paušalisaci této daně. Tedy není mezi námi o tomto rozporu. Pánové se dali jen svésti k ovlivňování, že snad i zde jinak se mluví, nežli se dělá. Ale myslím, že páni jsou co den v této situaci. A byli také svého času jako vládní strana, snad tedy vědí, jak dlouho nutno v koalici bojovati o prosazení svého názoru nebo návrhu, když není o něm shody, když jsou zde názory odchylné, návrhy odchylné, mínění odchylná, že to trvá řadu let, než zvítězí nakonec tento návrh anebo názor, ale třeba přes dlouholetou práci a uplatňování nezvítězí na 100 %, nýbrž kompromisem, který není plným vítězstvím.

Pan kol. Pekárek řekl, že by se doporučovalo, aby se vrátily t. zv. sanační státní peníze, nebo t. zv. sanační zápůjčky, peněžním ústavům poskytnuté. Jistě zásadně bychom souhlasili, kdyby to nemělo při některých případech určité hospodářské důsledky. Pan kol. Pekárek také ví o těchto případech, poněvadž nebyla sanace poskytnuta tímto způsobem jen bankám, nýbrž také menším lidovým i svépomocným a družstevním podnikům. Tedy nelze jen paušálně říci, aby se to provedlo. Ale proti tomu jistě by nebylo ani s naší strany námitek.

Pokud tady bylo reagováno na výrok kol. dr Patejdla, poznamenávám, že jsem v rozpočtovém výboru slyšel, co kol. dr Patejdl mluvil. On neobvinil živnostníky a obchodníky, že defraudují obratovou daň, nýbrž řekl, že tuto daň lze nejsnáze defraudovati. Také nechce nikdo generalisovati. Ale páni připustí, že v jednotlivých případech se tak děje, a to je na úkor poctivých poplatníků. Také proti tomuto zlořádu musíme všichni pracovati, aby se nepřiživovali ti, kteří tuto daň defraudují na úkor druhých, kteří ji musejí pak za ně zaplatiti. I v tom jistě nebude mezi námi rozdílu a rozporu v názorech.

Jinak po stránce věcné nemohu doporučiti slavné sněmovně přijetí pozměňovacího návrhu p. kol. Jiráčka, a to proto.... (Výkřiky poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Bergmann (pokračuje): ... poněvadž není zapotřebí, abychom tuto věc řešili zákonem, ježto lze ji provésti bez zákona, (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) Jde zde jenom o to, abychom působili k tomu, aby se ti, kteří se dnes nemohou dohodnouti... (Výkřiky poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Bergmann (pokračuje): ... t. j. zájmové skupiny interesované na paušalisaci daně, co nejdříve dohodli, a pak je možno paušalisaci daně provésti bez jakéhokoliv zákona.

Doporučuji proto, aby poslanecká sněmovna schválila usnesení senátu ve znění nezměněném. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Nebude-li námitek, odložím hlasování o tomto odstavci na dobu pozdější a přistoupím k projednání odstavce dalšího. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: