Vážené shromáždění, podaří-li se těmito zásahy vyrovnati disparitu a tak přispěti k obnovení výroby, zbude ještě otázka zadluženosti. Zadluženost průmyslu je řešena přes sanaci bank. Je to individuální oddlužování. Ale my musíme žádati také, aby se něco udělalo pro zemědělství, pro zadluženost, která vznikla z důvodů, jak jsem je uvedl. Selský stav se nedá vybudovati přes noc. V životě obchodním nebo v průmyslu podnik přijde do dražby, koupí ho druhý, vyčistí se přemíra dluhů, ztratí, kdo neměl v pořadí již půjčovati, a výroba jde dále. V zemědělství tak postupovati nelze, poněvadž nemáme náhradu za selský stav, který nese rodové vlastnosti, aby byl konservativním činitelem, vyrovnávajícím sociální proudy doby, činitelem, který je vázán k půdě a tvoří sociální podstavbu národa. Vždyť všichni věříte v dnešní době na tuto základnu, mluvíte o urbanismu, o návratu k půdě. Poznáváme, jakým omylem jest hledati jen v průmyslu spásu. Zpět nutno a proto třeba zachovati si odolnost tohoto stavu (Potlesk.), který je tradicí a krví nositelem tak potřebných vlastností.

Vážené shromáždění! Usilujeme tedy o dvojí pro ulehčení zadluženosti zemědělství. Je to jednak lineární, které nastane, když se ulehčí peněžnímu trhu a tak klesne úrok, ale vedle lineárního musí tu býti i individuální ulehčení přes lidové peněžní ústavy. A to bude teprve ukončením krise. Zadluženost není příčinou krise, ta je důsledkem krise; zadluženost státu a jednotlivců vznikla ještě v době, kdy hospodářský život byl plný zpěvu, ale krise tuto zadluženost a přeexponování odkryla. Proto musíme vyřešiti i tento důsledek krise způsobem, jakým ho řešil návrh zákona před několika lety vypracovaný, to jest určitým fondem, aby mimořádným ulehčením, ne škrtnutím dluhů, to by bylo nemorální, to nechceme, ale mimořádným ještě dalším snížením úroků zadluženým a prodloužením umořovací doby dluhu tito lidé bez ztráty vlastní existence mohli si dluh odpracovati. Nechceme, aby se jim dluh prostě škrtl, poněvadž to by bylo nemorální, ale chceme, aby se jim dala možnost, po případě i jejich dětem nebo vnukům, aby si dluh odpracovali a zachránili si tak existenci rodin.

A tak vážené shromáždění, chtěl bych dokončiti prohlášením - mluvím zde zejména za sebe - že pevná měna léčí krisi; to je první základní thése, poněvadž nutí stát, zemi, okres a obec, každého jednotlivce, aby hospodářsky myslil a hospodářsky jednal.

Druhá these jest, že stát všecky svoje zásahy má přizpůsobovati přirozenému vývoji. Tedy musí směřovati tam, kam by směřovala pružnost, kam by směřovala automatika hospodářských sil. To znamená, že musí vyrovnávati disparitu mezi zemědělstvím a průmyslem, že musí vyrovnávati disparitu, která je mezi cenami v drobném a u velkoobchodu. To znamená také, že musí obnovovati určitou volnost na trhu práce; to znamená, že musí tedy zasahovati tak, aby nebrzdil přirozený vývoj. Neračte zapomenouti, že všechen intervencionismus vede na druhé straně také ke korupci. A jsou tací, kteří tvrdí, že právě korupce je jediným ventilem, aby kola hospodářská nebyla upřílišněným intervencionismem zastavena vůbec. Proto pracujeme proti korupci i tím, že budeme podle možnosti uvolňovati hospodářské síly.

A co nám zbude na konec, když tyto vnitřní disparity odstraníme? To už může býti jenom disparita mezi světovými, zahraničními cenami a cenami u nás. Ale tato disparita bude z velké části zkonsumována odstraněním disparity cen vnitřních, poněvadž to znamená, že klesne výrobní náklad průmyslových výrobků pro naši soutěživost v zahraničí. A pokud by snad odstraněna úplně nebyla, pak nikdo nebude stavěti se proti tomu, aby se vyrovnal valutový dumping proti těm státům, které provedly určitý měnový zásah a pokud si zase výhody valutového dumpingu samy nezkonsumovaly zase tím, že už zase draze vyrábějí, tak jak vývoj ukazuje. Ale to snížení zlatě hodnoty koruny nebude snad jenom naším isolovaným činem, neboť na to by ostatní státy odpověděly opět represáliemi, nýbrž pravděpodobně by to bylo činem celého zlatého bloku. A když opatření to současně provedeme, nejenom nenarazíme na represálie ostatních států, nýbrž nevyvoláme i nebezpečí ohrožení myšlenky spořivosti. Nejde totiž o spořitele, jde o potřebnou tvorbu kapitálu, jde nám o myšlenku spořivosti, která je také realisována sociálně-pojišťovacími institucemi.

Proto za předpokladu, že bude vyrovnána uvedená cenová disparita a opatřeno všecko, co pro ulehčení potřebujeme, abychom nezaměstnaně vsunuli do pochodu výrobního na jedné straně a zemědělce do konsumu na straně druhé, a v naději, že příští rozpočet bude nésti již známky takových opatření a bude nejen účetně, nýbrž skutečně aktivním, budeme hlasovati pro rozpočet. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Ke slovu již nikdo není přihlášen, rozprava o státním rozpočtu a finančním zákoně na rok 1934, jakož i o prohlášení ministra financí, učiněném k rozpočtu ve 297. schůzi sněmovny dne 6. listopadu 1933, jest tedy skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů pozměňovacích.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrhy posl. Štětky a soudr.:

Ke kap. 1:

1. Položka "Osobní výdaje presidenta republiky" se snižují z 2,500.000 Kč na 100.000 Kč. Úspory 2,400.000 Kč budiž použito ve prospěch přestárlých.

2. Položka "Výdaje 407.600 Kč na vojenské oddělení presidenta republiky" se škrtají. Úspory buď použito ve prospěch nezaměstnaných.

Ke kap. 2:

3. Název "Poslanci, osobní výdaje" se mění v název: "Náhrada ušlého výdělku poslancům, odkázaným na výdělek ze své osobní práce". Měsíční diety takových poslanců se snižují na 2.500 Kč měsíčně a úspor bude použito ve prospěch chudých přestárlých osob.

4. Název "Senátoři, osobní výdaje" mění se v název "Senátoři, náhrada ušlého výdělku senátorům, odkázaným na výdělek ze své osobní práce". Měsíční diety takových senátorů se snižují na 2.500 Kč měsíčně a úspor takto docílených bude použito k podpoře osob chudých a přestárlých.

Ke kap. 3:

5. Osobní výdaje na předsedu vlády 170.800 Kč se snižují na 70.800 Kč a úspor se užije ve prospěch osob chudých a přestárlých.

6. Výdaje "Na fond pro nepředvídané výlohy vlády 10,000.000 Kč" se škrtají. Úspor buď použito ve prospěch chudých přestárlých osob.

Ke kap. 4:

7. Vydání na ministra zahraničních věcí (osobní) 159.400 Kč se snižuje na 59.400 Kč. Úspor takto docílených bude použito k podpoře chudých přestárlých osob.

8. Výdaje na fond "pro službu zpravodajskou a propagační" 10 milionů Kč se škrtají. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch dělníků vystěhovalců, československých státních příslušníků, žijících v bídě.

9. Podpory pro ruské a ukrajinské uprchlíky v obnosu 2,950.000 Kč se škrtají. Úspor takto docílených bude použito k podpoře československých dělníků-vystěhovalců, žijících v bídě.

Ke kap. 5:

10. Výdaje 1.226,961.500 Kč na ministerstvo nár. obrany se škrtají. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch nezaměstnaných.

Ke kap. 6:

11. Osobní výdaje na ministra vnitra se snižují na 50.000 Kč ročně a úspor tímto docílených bude použito na podporu chudých, přestárlých osob.

12. Osobní výdaje guvernéra Podkarpatské Rusi se snižují na 50.000 Kč ročně, úspor takto docílených bude použito ve prospěch a k podpoře přestárlých, chudých osob.

13. Výdaje na policejní úřady a orgány 160,595.500 Kč se snižují na 40,061.600 Kč (t. j. na nutné výdaje proti prostému zločinství). Úspor takto docílených bude použito ve prospěch a k podpoře chudých válečných poškozenců.

14. Výdaje na četnictvo 269,499.600 Kč snižují se na 50,666.400 Kč. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch a k podpoře chudých válečných poškozenců.

Ke kap. 7:

15. Osobní výdaje na ministra spravedlnosti 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch proletářské mládeže, žijící v bídě.

Ke kap. 8:

16. Osobní výdaje na ministra 113.400 Kč snižují se 50.000 Kč. Úspor takto docílených bude použito k podpoře proletářské mládeže, žijící v bídě.

Ke kap. 10:

17. Osobní výdaje na ministra školství v obnose 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč ročně. Úspor takto docílených bude použito k podpoře chudých, proletářských žáků.

18. Výdaje na kultus 97,793.500 Kč se škrtají a úspor takto docílených bude použito k podpoře chudých žáků a studentů.

Ke kap. 11:

19. Osobní výdaje na ministra zemědělství 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč. Takto docílených úspor bude použito ve prospěch drobných zemědělců, žijících v bídě.

20. Výdaje na likvidaci ruské pomocné akce 500.000 Kč se škrtají. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch zemědělců, drobných a trpících bídou.

Ke kap. 13:

21. Osobní výdaje na ministra obchodu, průmyslu a živností v obnose 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch a k podpoře drobných živnostníků, žijících v bídě.

Ke kap. 14:

22. Osobní výdaje na ministra veř. prací se snižují na 50.000 Kč. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch přestárlých horníků, žijících v bídě.

Ke kap. 15: I

23. Osobní výdaje na ministra pošt a telegrafů 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč ročně. Úspor takto docílených bude použito k podpoře a ve prospěch přestárlých chudých osob.

Ke kap. 16:

24. Osobní výdaje na ministra železnic 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč ročně. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch a k podpoře přestárlých chudých osob.

Ke kap. 17:

25. Osobní výdaje na ministra soc. péče 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč ročně. Úspor takto docílených bude použito k podpoře a na prospěch osob chudých a přestárlých.

Ke kap. 18:

26. Osobní výdaje na ministra veř. zdravotnictví a tělesné výchovy 113.400 Kč se snižují

na 50.000 Kč ročně. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch tuberkulosních nezaměstnaných dělníků.

Ke kap. 20:

27. Osobní výdaje na ministra financí 113.400 Kč se snižují na 50.000 Kč ročně. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch osob chudých a přestárlých.

28. Název "Daň z obratu a daň přepychová" u příjmu 610,400.000 Kč se škrtá a nahradí se daní majetkovou, uvalenou na všechny osoby, jejichž majetek přesahuje 100.000 Kč.

29. Názvy "Cla, spotřební daně a poplatky" se škrtají a nahrazují se zvláštními vysokými a vzestupnými daněmi a poplatky uvalenými na osoby fysické i právnické, jejichž roční příjem přesahuje 100.000 Kč.

30. Závazky z převzatých záruk 10 milionů Kč se škrtají. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch nemocných a nezaměstnaných dělníků.

31. Příspěvek státu ke zvláštním fondům bank v obnosu 70 milionů Kč se škrtá. Úspor takto docílených bude použito ve prospěch nemocných a nezaměstnaných dělníků, jakož i drobných zaměstnanců.

32. Příspěvek na fond pro věcné potřeby národní obrany 315 milionů Kč se škrtá. Úspor takto docílených bude použito k podpoře a ve prospěch nezaměstnaných.

Místopředseda Taub (převzav předsednictví - zvoní): Slovo k doslovu dávám p. zpravodaji posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Přistupujeme k poslednímu aktu projednávání stát. rozpočtu, k hlasování o rozpočtu. Mně připadá úloha, abych v závěrečném slovu zhodnotil obsah debaty jak po stránce formální, tak v ohledu věcném. Sledoval jsem jednání sněmovny jak v debatě generální, tak také speciální velmi pilně a smím po mém soudu prohlásiti v plném vědomí odpovědnosti, že debata pohybovala se tentokráte na neobyčejně vysoké úrovni (Tak jest!) a že všichni páni poslanci vyjma několika sporadických případů, jimiž byly zaneseny do debaty trochu disharmonické tóny, mluvili o rozpočtu a k němu se vztahující situaci velmi věcně, posuzovali události neobyčejně vážně, takže jsou po mém soudu chloubou sněmovny. Jednání odpovídalo svojí důstojností nepopiratelně velikosti projednávaného úkolu.

Státní rozpočet, jeho projednávání a povolení patří k jednomu z nejvýsostnějších práv parlamentu. Rozpočtem dává sněmovna státu hospodářský plán, podle něhož má stát hospodařit a opatřiti celou serii těch rozmanitých potřeb, jež jsou obsaženy ve spoustě cifer skrytých v 21 rozpočtových kapitolách. Naproti tomu odhlasováním rozpočtu, kterým se povolují státu rozpočtové úvěry, ukládá se obyvatelstvu tohoto státu míra břemene, která zejména v mimořádné době, jakou prožíváme právě nyní, musí býti neobyčejně bedlivě odvažována a jeho únosnost bedlivě měřena. Nejde o nepatrné částky. Rozpočet vyžaduje ve svých pravidelných kapitolách od občanstva 7.600 mil. Kč. Připočítáme-li k tomu ještě další 2.700 mil. Kč, obsažené ve III. skupině rozpočtové, dojdeme opětně k číslici 10.300 mil. Kč, kterážto číslice není jistě nepatrnou, uvážíme-li ji s hlediska povinností státního obyvatelstva a celého hospodářského života.

Soudím, že se parlament zhostil svého úkolu naprosto čestně. O některých řečech, které zde byly proneseny, lze říci, že stály nejenom na výši doby, nýbrž že byly dokonce jak svou formou, tak také svou hloubkou a věcností přímo skvělé. Tyto okolnosti svědčí, že parlament stojí na výši doby a že nelze o něm a o jeho rokování mluvit s despektem. Nejen řečníci většiny, nýbrž i mluvčí oposice byli si vědomi při pronášení svých mínění odpovědnosti za to, co mluví v mimořádně svízelné a těžké době pro stát a jeho obyvatelstvo. S tohoto hlediska také vycházely všechny podněty, všechna mínění, ať již vycházela od lidí různých světových názorů.

Jednací řád, myslím, přispěl po své změně značnou měrou k tomu, že pronášené řeči nebyly toliko pronesené traktáty, na něž by nikdo nebyl odpovídal, nýbrž lze tentokráte s poděkováním zaznamenati, že řeči byly nejenom sledovány, nýbrž také pozdějšími řečníky kvitovány, řečníci na sebe navzájem navazovali, a rozpočtové jednání bralo na sebe již do značné míry ráz debaty, která znamená vyměňování názorů a mínění na sebe narážejících, protivných nebo vzájemně se doplňujících. (Výborně!)

Byly zde vysloveny sice také hlasy, které si stěžovaly do krátkosti času vyměřeného projednání rozpočtu, a to jak ve výboru rozpočtovém, tak také v plénu sněmovny. Bylo zde reklamováno uplatnění odborníků, zejména ve výboru rozpočtovém, kterážto možnost byla do jisté míry zmenšena tím, že se tentokráte členové výboru tolik nevyměňovali jako jindy. Je to pravda, připouštím to a uznávám za naprosto správné, aby rozpočet - který jistě není maličkostí, když jde o tak závratná čísla, representující dohromady s finančním zákonem a s III. skupinou rozpočtovou přes 10 miliard korun - byl podroben náležité a dokonalé kritice se všech možných hledisek poslanci, kteří jsou pro jednotlivé úkoly, ať již veřejné správy nebo národního hospodářství, zvláště kvalifikováni pronésti k tomu onomu úseku rozpočtovému své zkušenosti, mínění a svá hlediska. Nejsem tedy v rozporu s pronesenými zde míněními, která reklamovala na projednání rozpočtu delší dobu. Chci však poukázati - a myslím, že také kolegové, kteří v tomto směru přednesli určité stesky, si to plně uvědomují - že žijeme v mimořádných poměrech a v mimořádné době, kdy jsme povinni s ohledem na situaci vyřizovati státní záležitosti i v parlamentě rychleji, než je tomu v dobách normálních, a jsem toho mínění, že demokratický parlament musí prokázati schopnost a způsobilost dáti státu i urychleným řízením, čeho potřebuje, je-li nebezpečí v prodlení. To se letos týká i rozpočtu, má-li býti včas projednán oběma komorami a máme-li se obejíti bez rozpočtového provisoria.

Těžkosti, které bylo prodělávati administrativě a vládě za tím účelem, aby docílily snížení rozpočtových čísel, nebyly malé. Měl jsem jako člen úsporné parlamentní komise možnost a dostatek příležitosti viděti tyto obtíže a chci říci, že stěží bylo možno dosíci předložení rozpočtu sněmovně dříve, než jak se bylo stalo. Paní a páni poslanci mají konec konců příležitost viděti i tuto situaci v článku XXV finančního zákona, který ukazuje, že jsme nebyli s to ani naléhavé otázky personálních úspor vyříditi včas, abychom se bez této krásné věci ve finančním zákoně obešli.

V debatě byla všeobecně uznávána, a to jak příslušníky vládní majority, tak mluvčími oposice, úspěšná činnost úsporné parlamentní komise. Je nesporné, že již práce loňské rozpočtové "sedmy" a také letošní práce úsporné parlamentní komise přispěly nemalou měrou ke snížení rozpočtu.

V debatě byly předneseny stížnosti do vyloučení oposice z prací výboru úsporné sedmy, dokonce jsme zde slyšeli hlasy, že se vyloučení děje proto, že jde o členy oposice. Myslím, že toto mínění není správné. Výbor úsporné komise není dosud definitivně vytvořen. Nejen oposice, nýbrž ani druhá komora, senát, nemá náležitého zastoupení v tomto výboru. Senát je tam zastoupen toliko jediným svým zástupcem. Jisto však je, že plenum komise, jak se nám presentuje, nebylo by s to klidně a plodně pracovati, kdyby bylo mnohočlenné. Máme-li se dostati k nějaké konkretní práci, která je nutna, může ji vykonati, jak to zde bylo dnes s této tribuny zdůrazněno, jen sbor menší, v němž se nedebatuje a zbytečně nemluví, ale zato účelně a rozumně pracuje.

Byly zde také přednášeny stesky, že rozpočet nebyl měněn. Nechť vezme slavná sněmovna na vědomí, že úsporná komise podrobila každou rozpočtovou položku potřebné zkoušce jak se stanoviska věcného, tak se stanoviska právního i se stanoviska veřejných zájmů, a to jak u výdajů, tak u příjmů, že tedy parlament nebyl bez vlivu na úpravu rozpočtových čísel.

V debatě byly také předneseny stížnosti, že nebyla svolána plenární schůze úsporné komise. Příčinu sdělil již s tohoto místa předseda této komise kol. dr Černý. Výbor byl tou měrou zaměstnán, že mu bez nadsázky nezbyl jediný volný den, na který by byla mohla býti plenární schůze komise svolána. Jistě se tak stane v nejbližší době.

Zástupci některých oposičních stran uznali, že i přes tyto výtky, které se svého stanoviska pokládali za správné a odůvodněné, budou hlasovati pro některé kapitoly rozpočtové, což znamená proti dřívějšímu stavu také značný pokrok. Nechci mluviti o motivech, které k tomu vedou. Na jedné straně jsou to snad opravdové pohnutky, které vedou k přiznání se ke státu, na druhé straně to může býti tlak politických poměrů, jak byly vytvořeny mezinárodní situací.

Co zvláště v této debatě vynikalo, bylo posuzování hospodářské situace. Sněmovna některou chvíli se zdála jakoby tesána skoro z jednoho kusu, byly snášeny z různých hledisek stejné argumenty a stejné motivy pro východisko ze začarovaného kruhu. Jsem povinen přiznati (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.), že dobrá vůle byla nejen na jedné straně, nýbrž myslím a vyciťoval jsem téměř ze všech úst, ať už mluvili s této tribuny zástupci zemědělství, zástupci průmyslu nebo zástupci stran socialistických, že všechny řeči se nesly směrem pomoci oživiti hospodářský život. (Posl. K. Procházka: Na účet dělníků!) Nikoli na účet dělníků.

Bylo zde mluveno zejména pro to, aby byla fundována Malá dohoda a bylo zde nesčíslněkráte prohlášeno, že nelze pokračovati v politice nemožné autarkie. To je hlavní podstata všech řečí, které zde byly proneseny, a tento fakt, podle mého mínění, je zárukou, že se dostaneme do lepších poměrů.

Byly zde proneseny také určité obavy. Kolega dr Hodina včera ve svém referátě pravil, že čsl. zemědělství nesmí býti obětováno myšlence Malé dohody. Soudím, že nikdo nesmí býti obětován nikomu. (Tak jest!) Jde nám o to, aby všem pracujícím vrstvám, všem, kdož tvoří součást našeho hospodářského života, bylo poskytnuto právo na život, právo na existenci. Nikdo nemá práva žíti na účet druhého, hospodářsky slabšího. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Téměř ze všech pronesených řečí byla zjevnou snaha po odpomoci, pomáhati a uschopňovati obyvatelstvo pro konsum. Je jisto, dokud nám bude scházeti 16 miliard Kč, které k nám plynuly z exportu, do té doby budeme stále zápasiti s těžkostmi, které se staví hospodářskému vývoji a konsumentské schopnosti do cesty.

V souvislosti s tím byla zde pronášena mínění o uznání sovětského Ruska, abychom se neuzavírali před nikým. Soudím, že tento požadavek je dnes již více méně otázkou formální, a že nejde o překonávání žádných velkých mimořádných překážek. Je jisto, že na vyřešení toho, do jaké míry jsme schopni pomoci odbytu naší výroby, do jaké míry jsme schopni podepříti zesílení našeho hospodářského života, na této okolnosti je také závislou druhá okolnost, t. j. je-li tento rozpočet posledním deflačním rozpočtem. Kdyby toho nebylo, nejsou po mém soudu dány předpoklady pro poslední deflační rozpočet a to proto, poněvadž - řekl jsem to už - právě nyní přijdou pro výměru daní v úvahu špatné bilance jak fysických, tak také právnických osob. Bude to znamenati menší výnosy daní přímých, bude to znamenati menší výnos daně důchodové a jenom za předpokladu, že se nám podaří oživiti poněkud výrobu a nalézti odbyt, rozumější obchodní a celní politikou, budeme s to přivoditi zesílení pramenů příjmových na clech, na dani obratové a na některých poplatcích.

To je tedy nevyhnutelný předpoklad pro zlepšení situace, ale také pro okolnost, je-li tento rozpočet posledním deflačním rozpočtem. S uspokojením bylo v debatě konstatováno - a bylo to konstatováno i poslanci oposičními - že se přijímá fakt, že rozpočet je budován na reálném vyrovnání mezi výdaji a příjmy. To byla nesporná nutnost, která musila býti splněna. Řekl jsem, že pro ni mluvily výsledky účetních závěrek předcházejících let a že pro ni mluvil vývoj hospodářství roku letošního. Mám zde po ruce výkaz příjmů za měsíc listopad a jsem povinen konstatovati, že proti loňskému roku téhož měsíce vykazují příjmy za listopad letošního roku opětně o 91 1/2 mil. Kč méně, s kteroužto okolností pochopitelně musí býti také v rozpočtu kalkulováno.

To byly tedy motivy, které vedly k tomu, aby rozpočtová čísla nejenom ve výdajích, nýbrž i v příjmech byla snížena okrouhle o 1 miliardu Kč proti předcházejícímu roku. Bylo zde hovořeno o tom, do jaké míry můžeme se odvažovati přenášeti těžké závazky na naši budoucí generaci. Byl to pan kol. dr Toušek, který se zmínil o této věci. Budoval na zásadě, že tak jako jednotlivec, také stát nemůže žíti trvale na dluh. Nemám, co bych proti tomuto mínění namítal, naopak jsem toho mínění, že projev p. kol. dr Touška je opřen o naprosté reality. Kol. dr Toušek jistě bude se mnou souhlasiti, řeknu-li, že není žádným hříchem, jestliže se vypůjčuje, jde ovšem o to, co za vypůjčené peníze pořizujeme, jakož i o to, pořídíme-li za ně stejnocenné hodnoty anebo jestli vypůjčené částky sníme; to jest ovšem už pak velký rozdíl. Tak jako jedinec, také stát nemůže spoléhati na to, že mu druzí budou věčně půjčovati, aby on opatřoval krytí nákladů na domácnost. I v tomto směru myslím, že mínění pronesené p. kol. dr Touškem bylo na místě a že jsme povinni se u něho zastaviti.

V souvislosti s deflační politikou vyžadovány byly v debatě velmi energicky, a myslím, že oprávněně, zákroky za účelem snížení cen běžných denních potřeb, zejména tam, kde rozpětí mezi cenami velkoobchodními a cenami maloobchodními nerovná se všeobecnému poklesu a cenovému indexu. V tomto směru již sdělil předseda výboru rozpočtového ve své řeči, že výbor rozpočtový usnesl se na resoluci, kterou v tomto směru doporučuje k přijetí a jíž se vláda žádá, aby energicky čelila udržování vysokých neoprávněných cen tam, kde prý není žádného hospodářského důvodu. V tomto směru jistě máme právo čekati velmi pilnou práci od kartelové komise, neboť není žádného sporu o tom, že jsou to právě kartely, jejichž existencí držíme v některých oborech ceny dnešním předpokladům a výrobním nákladům naprosto neodpovídající.

Bylo zde specielně mluveno o cukru. Řada mluvčích dotýkala se tohoto bolavého místa. Jsem toho mínění, že je pro budoucnost naprosto nemožné a neudržitelné, aby náš domácí konsum platil okrouhle o 690 mil. až 700 mil. Kč doma za cukr více nežli činí jeho světová cena. K tomu není dnes žádných důvodů, ani těch, které rozhodovaly jako argument u těch, kteří cukr exportují, uvážíme-li, že z dřívější výroby 31% dělala domácí spotřeba a 69% bylo určeno pro export, na který při té naší politice exportní domácí konsument doplácí těch 700 mil. Kč okrouhle ročně. Dnes je ten poměr vyjádřen daleko restrikční číslicí proti dřívějšímu stavu. Domácí spotřeba dělá 48% a export 62%. Když tedy přistoupíme na argumentaci těch exportérů, nemohu přiznat oprávněnost a odůvodněnost toho, aby domácí konsum doplácel na export, který se neděje, který není, a aby výtěžky z domnělého exportu pohlcovali příslušníci cukerního kartelu, kteří naproti tomu zemědělcům za řepu neplatí ani zdaleka takové ceny, jaké by byly odůvodněny cenou cukru.

Bylo zde hovořeno také o nutném snížení cen elektrického proudu. Přiznávám, že i tento požadavek je naprosto odůvodněn a chci jenom říci, že výbor úsporné komise zabýval se několikráte touto otázkou a rozhodl se, že se podívá zblízka na kalkulace i těch t. zv. veřejně užitečných elektráren a přezkouší, zda ceny za elektrický proud jsou úměrné dnešním poměrům.

V debatě byla vyslovena pochybnost, byl to zejména pan kol. Najman a pan kol. dr Rosche, kteří pochybovali o tom, zda rozpočtová čísla budou dodržena. Řekl jsem již ve svém doprovodu k rozpočtu, že rozpočet spočívá na nejpravděpodobnějších předpokladech, ovšem i ty nejpravděpodobnější předpoklady mohou selhati, nedostaneme-li se k oživení hospodářského života, poněvadž dosavadní poměry by i pro budoucnost znamenaly sestup příjmů, vysýchání pramenů příjmových a nové nečekané výdaje, které bude ploditi vzrůstající nezaměstnanost.