Kol. dr Rosche pravil, že tento rozpočet je nazýván pomníkem demokratické kázně. Přiznávám docela otevřeně, že při sdělávání tohoto rozpočtu nepopiratelně působila do značné míry kázeň, kterou vyvolává pocit odpovědnosti za vývoj poměrů a za to, co může přijít. A jsem toho mínění, že to není hanbou demokracie, nýbrž její předností. (Tak jest!) I demokracie musí míti vědomí odpovědnosti a myslím, že ona je to v prvé řadě, která musí míti vědomí odpovědnosti nejen za to, co přijde a za vývoj poměrů a za hospodářství, které jest jí svěřeno, ale tato její snaha musí prýštiti z motivů zachování této demokracie. Chce-li se demokracie zachovat a my ji zachovat musíme, my ji také zachováme, pak ona musí dovésti administrovat, musí dovésti hospodařit a musí se dovésti vypořádat i s těmi nejnepříjemnějšími otázkami, které jest jí luštiti. Ona nesmí se zastaviti před žádnou překážkou, jinak by neobstála a musila by ustoupiti tomu, co se nejmenuje demokracie.

Někteří páni poslanci ze Slovenska obírali se prohlášením předsedy vlády a číslicemi, které o Slovensku s této tribuny přednesl. Správnost těchto čísel nebyla v debatě vyvrácena. Co řekl ministerský předseda, nebyla jistě žádná výčitka, nýbrž jen doklad o tom, že se Slovensku nekřivdí a že nemáme žádný interes, žádný zájem, abychom křivdili komukoliv. (Posl. Bródy: Ani Podkarpatské Rusi!) Ani Podkarpatské Rusi, pane kolego, nemá ani vláda, ani parlament a myslím, nikdo jiný za úmysl ubližovat a tím méně křivdit, zejména ne vědomě. Co stát je s to, to pro chudobné kraje ať slovenské, ať podkarpatoruské dělá.

Pan dr Tiso stěžoval si zde do toho, že prý úvěry, povolované v rozpočtu pro Slovensko, propadávají a že jich není pro rozpočtový účel užito. Chci poznamenat, že s tímto zjevem, pokud se s ním setkáváme v rozpočtu, nesetkáváme se toliko u položek slovenských, nýbrž bezpodmínečně ve všech resortech státní správy, ať dotýkají se kterékoliv země, a především týká se to Čech. Ministerstvo financí se zřetelem na postupující vývoj státních financí pochopitelně je povinno dbáti toho, aby výdaje, kterých není nutno, které nemusejí býti vynakládány, se nevydávaly a tím způsobem via facti působí snižování státních nákladů, i když byly parlamentem povoleny v předpokladu, že se budou také tou měrou scházet státní příjmy.

Myslím, že sporných otázek v tomto směru není mnoho. Také ani nijak zvláště tato okolnost nevynikala v debatě. Jsou-li nějaké sporné otázky, jsem toho mínění, že nejsou tak těžké, aby nemohly býti vyřizovány a vyrovnány vzájemně. Sám kol. dr Hodina doznal, že obor menšinového školství lehce lze vyřešiti podle zásady Dérerovy. Tedy pan kolega dr Hodina doznával, že i na tak choulostivém poli, jako je otázka menšinového školství, kde jsme tolik rozcitlivělí a tak často nedůtkliví, jest otázka, která se dá podle zásad naznačených vyřešiti. Já také doufám, že nebude žádných překážek k tomu, abychom se i na tomto poli nedovedli dohodnout. My Češi jsme si vědomi toho, že když jsme při tvoření státu žádali historické hranice a vzali jsme s nimi také 3 mil. Němců, že těm Němcům musíme dáti všechno to, co se poskytuje ústavou a všemi ostatními zákony obyvatelstvu českému, slovenskému a všem ostatním. Myslím, že v tomto směru napětí velmi citelně povolilo proto, poněvadž byli jsme poměry v sousedství poučeni o tom, že nemáme častokráte pravdu, když si stěžujeme do domnělého útisku. Musely přijíti poměry v Německu, aby se ukázalo, že Československá republika se svým demokratickým zřízením jest nejlepší záštitou práva, nejlepší záštitou demokracie a nejlepší záštitou menšin. Stát musí se po mém soudu chovat ke všem stejně, stát nedělá také pro žádnou menšinu nějakých zvláštních zákonů; pokud takové zákony jsou, jsou to zákony, které jsou budovány na skutečném stavu a které znamenají na výsost právo, proti kterému těžko dá se remonstrovat. To co znamená naše demokracie pro ochranu menšin, ukázalo se právě v poslední době, když mnozí z těch, kteří až do nedávna neměli dostatek důvěry, dnes prohlašují, že jsou ochotni poskytnouti k ochraně této demokracie, v jejímž rámci jest možný vývin všech menšin, všechnu možnou podporu k obraně. Tento fakt vynikl také během debaty rozpočtové jak v rozpočtovém výboru, tak v plenu posl. sněmovny.

K mým námětům, kterých jsem se dotkl ve svém doprovodu k rozpočtu stran eventuelní úpravy daně domovní a daně pozemkové pro budoucnost, hovořili v plenu 2 páni, p. kol. dr Černý a p. kol. dr Polyák. Nebylo by mi dobře rozuměno, kdyby p. kol. dr Černý nebo kdokoliv jiný měl míti za to, že má slova měla za účel vytýkati, že pozemková daň je nízká. Teď k tomu není po mém soudu žádného důvodu. V době, kdy vede se celému našemu hospodářskému životu a především našemu zemědělství také velmi zle, nebylo by ani moudré, ani odůvodněné, ani oportunní, kdyby někdo takovou věc pronesl, poněvadž náměty měly zejména za účel, aby sloužily za podklad pro diskusi k budoucí úpravě daní, o nichž jsem se vyslovil, že svou povahou náležejí naší samosprávě. A mluvil jsem o eventuálních možnostech náhrady pro státní pokladnu za případné ztráty.

Kol. dr Polyák mluvě o eventuální majetkové dani, prohlásil, že by tak bylo možno v budoucnosti činit a zdaňovat bez záslužnou rentu, majetek jen v souvislosti s daní důchodovou. Rozumí se samo sebou, že je to předpoklad, bez kterého by tato otázka nemohla býti luštěna. Určité minimum, ať již plyne z kteréhokoli pramene toho kterého státního občana, musí zde býti zachováno jako nutný pramen příjmů pro výživu a opatření nejnutnějších životních potřeb každého občana a poplatníka.

Vyslovil jsem se docela zřejmě a otevřeně pro paušalování daně z obratu u malých živnostníků a pravím, že jsem také stoupencem nejmožnějšího a nejširšího paušalování této daně vůbec, za tím účelem, abychom uvolnili síly, zaměstnané předpisováním těchto daní, pro jiné, důležitější úkoly, které, jsouce plněny, mohly by přinésti státu velmi značný užitek.

Z debaty se také ozývaly hlasy některých kolegů se strany živnostenské, a to jak na české, tak na německé straně proti domnělým výhodám konsumních a jiných družstevních organisací. Kolega posl. Najman zde uváděl tržbu družstev, soustředěných v čsl. družstevním svazu, za r. 1931 a označil ji částkou 980 mil. Kč a naproti tomu pravil, že na daních zaplatila tato družstva 3,059.900 Kč. Pan kol. Najman dovolí, abych tato čísla poněkud poopravil. Pan kol. Najman má pravdu, pokud mluví o tržbě; zde je číslo správné. Ale není správné číslo, vyjadřující zaplacené daně. Družstva v Ústředním svazu čsl. družstev soustředěná nezaplatila r. 1931 na daních 3,059.900 Kč, jak to tvrdil pan kol. Najman, nýbrž zaplatila na daních a poplatcích 8,083.032 Kč, tedy o něco více. Chci poznamenat, že kol. Najman loyálně doznal, že není proti zakládání konsumních družstev, je to právo dané již v Rakousku v letech 1873 hospodářsky slabším lidem, aby se mohli sdružovati a vzájemnou pomocí působiti k usnadnění svého života. Toto právo je poskytováno nejen konsumentům z řad dělnických, nýbrž všem společenským třídám. I stoupenci pana kol. Najmana mají družstva a reklamují pro ně od státu určitou podporu. Tedy pochopitelně nebylo by logické a důsledné, kdyby se kdokoliv z řad pana kol. Najmana postavil na stanovisko, že je a priori proti spotřebitelským organisacím. Pan kol. Najman však vyžaduje, aby družstva byla postavena na stejnou základnu jako soukromý obchod. Především chci říci, že těm, kdož se organisují jako spotřebitelé, nejde o to, aby měli nějaký družstevní obchod, nýbrž aby vytvořili spotřebitelské organisace. Jejich podnikání není vypočítáno na zisk, nýbrž jen k tomu cíli, aby poskytlo určité úlevy těm, kteří těžce vydělávají svou mzdu a musí s ní velmi rozumně a hospodárně nakládati.

I po té stránce, pokud to zde reklamoval p. kol. Najman, chci posloužiti dokladem, že družstva nepožívají zvláštních výhod proti soukromému obchodu. Podle Zpráv státního úřadu statistického z r. 1931, č. 216 a 217, str. 1758, bylo v republice r. 1928 160.765 obchodníků potravinami s výměrou osobní daně výdělkové od 1/8 do 1/2 %. Tito obchodníci tvoří 91˙34% všech poplatníků tohoto oboru a na jednoho z nich připadá průměr výdělkové daně 29 Kč, kdežto na konsumní prodejnu nebo družstevní filiálku připadá 36 Kč výdělkové daně všeobecné, čili o 24% více než na obchodníka, který pracuje sám nebo s učněm. Podle týchž výkazů Státního úřadu statistického vykázala potravinářská branže soukromých obchodníků tržbu 1.009 628.000 Kč čistého zisku a předepsaná výdělková daň činila 6,112.908 Kč, t. j. 0˙61%. Všechna konsumní družstva v republice dohromady vykázala v téže době zisk 13 mil. Kč a předepsaná čistá daň činila 255.863 Kč, t. j. 1˙87%. Tedy i zde je viděti, že se družstvům nedostává žádné zvláštní výhody. K tomu nutno dále poznamenati, že družstva platí po platnosti berní reformy t. zv. daň promillovou, kterou platí také družstva bytová a jiná, pro která to znamená velmi tíživé břemeno v režii a nákladech, jež jsou potom přesunovány na nájemníky, bydlící v těchto domech. Tato daň stále stoupá, poněvadž stoupá počet členstva, přistupujícího do bytových družstev.

Tolik jsem pokládal za účelné také v tomto směru říci, aby zde nebyla vzbuzována domněnka, že družstva jsou nějakým zvláštním způsobem favorisována a že se jim poskytují mimořádné výhody.

Kvituji vděčně slova p. kol. Chloupka, který zde mluvil pro produktivní péči. Je to nesporně jeden z nejlepších prostředků, jakým můžeme za současných poměrů čeliti nezaměstnanosti a péči rozložiti do těch obvodů, kde jest jí třeba. Lituji velice, že jsme nebyli s to pro tento účel preliminovati příslušnou položku v rozpočtu, a velmi bych se přimlouval - kdyby to bylo možné - aby se mimořádnou cestou nalezly a k tomu účelu povolily prostředky, poněvadž jsem přesvědčen, že by to znamenalo zcela jistě a nepopiratelně pokles nákladů na nezaměstnané, které jsou v jiné formě poskytovány.

V debatě byla mimořádně diskutována otázka úvěru, politika Národní banky, otázka stavebního úvěru, věci po mém soudu velice naléhavé, kterých si musí vláda všímati, jakož i rady námětu, které tu byly proneseny, a nenechati je zapadnouti ve sněmovních protokolech.

Pan kol. Eckert zabývaje se schodkem státních drah pravil, že státní podniky mají býti spravovány obchodně anebo pronajaty soukromníkům. Souhlasím s tím, že statní podniky mají býti spravovány obchodně. Myslím, že o tom není mezi námi sporu. Jde ovšem o to, zda by se za dnešních poměrů našel někdo, kdo by byl ochoten najmouti si státní dráhy. V cizině není jinak než u nás a tam, kde jsou dráhy v soukromých rukou, naléhají akcionáři na stát, aby si je převzal, protože nemohou tíhu schodků, které resultují z provozu, v nynějších poměrech unésti.

Otázka drah je dnes otázkou personální. Může si dnes někdo troufnouti propustiti 30 nebo 35.000 zaměstnanců drah? Myslím, že se k tomu dnes nikdo neodváží. Zlepšení můžeme čekati jen od zlepšení hospodářské situace. Začne-li hospodářský život projevovati opětně nějaké známky většího oběhu, bude to znamenati také větší upotřebení zařízení stát. drah a tudíž větší jejich příjem. Do té doby pochopitelně se musí správa stát. drah starati, aby byl podnik veden co nejhospodárněji. Pokud znám věci z blízka, mohu přiznati, že ministerstvo v tomto směru činí vše, seč jsou jeho síly, aby schodek resultující z hospodářství drážního byl pokud možno nejmenší.

Dříve než přistoupím k některým poznámkám kol. dr Brdlíka, chci poznamenati, že v rozpočtové debatě se vyžadovalo, aby vláda předložila seznam prací, pro něž byla upotřebena půjčka práce. Vyhovuji přáním, která z debaty vyšla, a konstatuji, že z půjčky práce bylo přiděleno stát. fondu silničnímu 412˙1 mil., stát. fondu vodohospodářskému při ministerstvu veř. prací 25 mil., stát. fondu pro hospodářské meliorace 63 mil., podniku čsl. pošta 48 mil., na investice stát. drahám 306,300.000 Kč, státním lázním 4 mil. Kč, státním lesům a statkům 16˙3 mil. Kč, samosprávným svazkům 265,800.000 Kč a na ostatní investiční stavby a práce celkem 150,600.000 Kč. Připomínám, že mimo to je ve finančním zákoně v čl. XV. počítáno s 239 1/2 mil. Kč na různé práce investiční, jež jsou tam obsaženy, které ministr financí má možnost opatřiti úvěrem, event. z půjčky práce.

Počítáme-li takto jednak zadané práce, jednak to, s čím počítáme pro r. 1934, shledáme, že nám to dá částku přes 1.500 mil. Kč. A k tomu nutno ještě uvážiti také okolnost, že půjčka práce, ačkoliv i to bude svému účelu odevzdáno, nebyla splacena v hotovosti, nýbrž 300 mil. Kč bylo zaplaceno v pokladničních poukázkách, tedy je státní pokladna hotově nedostala, má ještě něco na pohledávce, kterou bude inkasovati. Prosím, aby také toto sdělení bylo vzato na vědomí s tím, že po mém soudu i zde vláda vykonala svoji povinnost.

Pan kol. dr Brdlík zde konstatoval, že od převratu, od počátku našeho státu jsme měli celkem asi 15 miliard Kč schodku, které vyplynuly jako manco ze státního hospodářství. Pánové, pan kol. dr Brdlík má číselně pravdu. Valná část těchto schodků však byla kryta z běžného hospodaření. Stačí se podívati na výkaz státního dluhu z r. 1920 a vidíte, že se tam to rozpětí neprojevuje tou měrou, aby vykazovalo přírůstek státního dluhu.

Pan kol. dr Brdlík zde také přednesl několik dotazů, které se týkají fondu konsolidačního. K upokojení p. kol. dr Brdlík a chci poznamenati, že výkaz fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu najde podrobně v účetní závěrce na straně XXXVII-XXXIX, kde je podrobně uvedeno, jak vypadá stav tohoto fondu. Jsou tam aktiva a jsou tam také uvedeny jednotlivé položky, ze kterých se toto aktivum skládá. Chtěl bych k tomu jenom poznamenati, že pokud jde o upotřebení tohoto fondu - to snad měl také na mysli pan kol. dr Brdlík, a pan kol. dr Hodáč by mně to dosvědčil - spolu s kol. dr Hodáčem jsme před několika lety vedli s p. ministrem financí tak trochu rencontre, kdy jsme mu vytýkali způsob použití tohoto fondu. Jinak mám za to, že tato otázka patří spíše k projednávání státní závěrky účetní, nežli do debaty o rozpočtu. Při projednávání závěrky budeme míti možnost se k této věci ještě vrátiti.

Vážení pánové, vyčerpal jsem v hrubých rysech asi všecko, co tvořilo podstatu jednání sněmovního při projednávání státního rozpočtu v plénu sněmovny, a chci jen poznamenati, že včasné projednání a debata o rozpočtu prokázala, že není u nás úpadku parlamentu a parlamentarismu. Parlament prokázal právě při této příležitosti jako při řadě příležitostí jiných, kde šlo o zájmy státu, že je schopen dáti státu třeba ve lhůtě nejkratší všecko to, čeho stát ke své ochraně a ke svému životu potřebuje. (Výborně!)

Z těchto důvodů mám za to, že všecky nájezdy, vedené ať z jakýchkoliv motivů na parlament a parlamentarism, jsou neodůvodněny. Končím a chci říci: Dáváme státu rozpočet na budoucí rok, aby mohl celou tu velikou serii rozmanitých povinností, které jsou naň z titulu rozmanitých zákonů i jiných povinností vloženy, konati svědomitě tak, jak to za nynějších poměrů lze. Těm pak, kteří budou svěřenými úvěry hospodařiti, připomínám, aby si uvědomili, že ve státní pokladně scházejí se nejen peníze častokráte snad lehce vydělané, nýbrž také koruny, na kterých lpí pot těžké, odpovědné práce, a že s těmito takto opatřenými korunami, které budou dávány častokráte za cenu utrhnutí od úst dětem a rodině, musí hospodařiti tak, aby za to mohli odpovídati svému svědomí a těm, jimž jsou povinni zodpovídati.

Končím svůj doslov s přáním, aby slavná sněmovna rozpočet odhlasovala tak, jak jej výbor rozpočtový ke schválení předložil. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o zaujetí míst.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

O státním rozpočtu a finančním zákoně na rok 1934 míním dáti hlasovati podobně jako předešlá léta tímto pořadem:

Nejprve hlasovali bychom o dílčích rozpočtech vlastní státní správy, které jsou zařazeny do I. skupiny rozpočtu, a při hlasování postupovali bychom podle pořadí rozpočtových kapitol.

O jednotlivých státních podnicích, které tvoří skupinu II státního rozpočtu, budeme hlasovati vždy při kapitole onoho resortu, jenž nad tím kterým podnikem má zákonný dozor. Takto se postupně vykoná hlasování o II. skupině státního rozpočtu při kapitolách rozpočtové skupiny I. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.)

O skupině IV, to jest správa státního dluhu, budeme hlasovati při kap. 20. Ministerstvo financí, s kterou tato skupina souvisí. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Poté najednou s hlasováním o kap. 21 budeme hlasovati o rozpočtové skupině III, to jest: Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích s rozpočty státních fondů a při tom zároveň hlasovati se bude o nadpisu, celkových přehledech skupin a sumářích státního rozpočtu, které jsou přílohou finančního zákona. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Tímto postupem vyřídí se hlasování o rozpočtových skupinách I, II, III a IV.

O pozměňovacích návrzích k rozpočtu rozhodneme tím způsobem, že budeme hlasovati o úpravách kapitol, titulů, položek a podobně, které tyto návrhy mají způsobiti. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.)

Bude-li samostatným hlasováním zamítnut návrh na škrtnutí, neznamená to samozřejmě, že byla přijata položka, jejíž škrtnutí se navrhovalo.

Budou-li zamítnuty pozměňovací návrhy k té které kapitole skupiny I neb k příslušným paragrafům skupiny II, budeme hlasovati o celé kapitole skupiny I a k ní příslušných paragrafech skupiny II najednou podle zprávy výborové, a to zároveň o příjmech i vydáních. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Až bude odhlasován státní rozpočet i s nadpisem, s celkovými přehledy rozpočtových skupin i se sumáři státního rozpočtu, vykonáme hlasování o finančním zákoně na rok 1934. - (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Budeme při tom postupovati způsobem, který jest obvykly při hlasování o zákonech:

Pozměňovacích návrhů není, budeme tedy hlasovati o celém finančním zákoně, nadpisu a úvodní formuli najednou ve znění zprávy výborové.

O návrzích resolučních rozhodne se - jak obvyklo - při čtení druhém.

Na konec budeme hlasovati o prohlášení pana ministra financí, které učinil ve 297. schůzi posl. sněmovny dne 6. listopadu 1933 předkládaje rozpočet, o kterémžto prohlášení bylo v oné schůzi usneseno konati rozpravu společnou s rozpravou o rozpočtu a finančním zákoně.

Jsou nějaké námitky proti pořadu hlasování, který jsem ustanovil? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy podle něho hlasovati.

Kap. 1 ze skupiny I. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Kdo souhlasí s kap. 1 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 1 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky, jest schválena podle zprávy výborové. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Kap. 2 ze skupiny I. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Kdo souhlasí s kap. 2 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven, jest schválena podle zprávy výborové. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Kap. 3 ze skupiny I. Předsednictvo min. rady, a §§ 13 a), 14 a 15 ze skupiny II: Státní tiskárny v působnosti min. rady, Úřední noviny v Praze a Bratislavě, Československá tisková kancelář.

Kdo souhlasí s kap. 3 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 3 a s §§ 13 a), 14 a 15 ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 3. Předsednictvo min. rady, a §§ 13 a), 14 a 15 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kap. 4 ze skupiny I. Ministerstvo zahraničních věcí.

Kdo souhlasí s kap. 4 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava jest zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 4 podle zprávy výborově, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí, schválena jest ve znění zprávy výborové. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Kap. 5 ze skupiny I. Ministerstvo nár. obrany, a §§ 10, 11 a 13 b) ze skupiny II: Vojenská továrna na letadla, Vojenské lesní podniky a Státní tiskárny v působnosti ministerstva nár. obrany.

Kdo souhlasí se škrtnutím výdajů kap. 5 podle návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s kap. 5, jakož i s §§ 10, 11 a 13 b) ze skupiny II, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 5. Ministerstvo nár. obrany, a §§ 10, 11 a 13 b) ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Kap. 6 ze skupiny I. Ministerstvo vnitra.

Kdo souhlasí s kap. 6 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 6 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 6. Ministerstvo vnitra, jest schválena podle zprávy výborové.

Kap. 7 ze skupiny I. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Kdo souhlasí s kap. 7 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 7 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, jest schválena podle zprávy výborové.

Kap. 8 ze skupiny I. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Kdo souhlasí s kap. 8 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 8 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy, jest schválena ve znění zprávy výborové. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Kap. 9 ze skupiny I. Nejvyšší správní soud a volební soud.

Kdo souhlasí s kap. 9 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 9. Nejvyšší správní soud a volební soud, jest schválena podle zprávy výborové.

Kap. 10 ze skupiny I. Ministerstvo školství a nár. osvěty, a §§ 7, 8, 16 a 17 ze skupiny II: Uhřiněveský školní závod zemědělský, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, Žabčický školní závod zemědělský, Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně.

Kdo souhlasí s kap. 10 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 10, jakož i s §§ 7, 8, 16 a 17 ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 10 ze skupiny I. Ministerstvo školství a nár. osvěty, a §§ 7, 8, 16 a 17 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kap. 11 ze skupiny I. Ministerstvo zemědělství, a § 6 ze skupiny II: Státní lesy a statky. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Kdo souhlasí s kap. 11 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 11 ze skupiny I a s §em 6 ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 11. Ministerstvo zemědělství, a § 6 ze skupiny II. Státní lesy a statky, jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kap. 12 ze skupiny I. Státní pozemkový úřad.

Kdo souhlasí s kap. 12 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 12. Státní pozemkový úřad, schválena jest ve znění zprávy výborové.

Kap. 13 ze skupiny I. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Kdo souhlasí s kap. 13 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 13 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti, schválena jest podle zprávy výborové.

Kap. 14 ze skupiny I. Ministerstvo veř. prací, a § 9 ze skupiny II. Státní báňské a hutnické závody.

Kdo souhlasí s kap. 14 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 14 a s §em 9 ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 14. Ministerstvo veř. prací, a § 9 ze skupiny II. Státní báňské a hutnické závody, schváleny jsou ve znění zprávy výborové.

Kap. 15 ze skupiny I. Ministerstvo pošt a telegrafů, a §§ 4a) a 4b) ze skupiny II. Československá pošta a Poštovní spořitelna.

Kdo souhlasí s kap. 15 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 15 a s §§ 4a) a 4b) ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 15. Ministerstvo pošt a telegrafů a §§ 4 a) a 4 b) ze skupiny II schváleny jsou ve znění zprávy výborové.

Kap. 16 ze skupiny I. Ministerstvo železnic, a § 5 ze skupiny II. Československé státní dráhy.

Kdo souhlasí s kap. 16 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 16 a s §em 5 ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 16. Ministerstvo železnic, a § 5 ze skupiny II. Československé státní dráhy, schváleny jsou podle zprávy výborové.

Kap. 17 ze skupiny I. Ministerstvo soc. péče.

Kdo souhlasí s kap. 17 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 17 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky posl. Štětky.)

To je většina. Kap. 17. Ministerstvo soc. péče, schválena jest podle zprávy výborové. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Kap. 18 ze skupiny I. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, a § 12 ze skupiny II. Státní lázně.

Kdo souhlasí s kap. 18 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 18 a s §em 12 ze skupiny II podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 18. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, a § 12 ze skupiny II. Státní lázně, schváleny jsou ve znění zprávy výborové. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Kap. 19 ze skupiny I. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Kdo souhlasí s kap. 19 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 19. Odpočivné a zaopatřovací platy, schválena jest ve znění zprávy výborové.

Kap. 20 ze skupiny I. Ministerstvo financí, a §§ 1, 2 a 3 ze skupiny II. Tabáková režie, Státní loterie a Státní mincovna v Kremnici, a skupina IV. Správa státního dluhu.

Kdo souhlasí s kap. 20 v úpravě návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s kap. 20, s §§ 1, 2 a 3 ze skupiny II a se skupinou IV podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 20 ze skupiny I. Ministerstvo financí, §§ 1, 2 a 3 ze skupiny II.

Tabáková režie, Státní loterie a Státní mincovna v Kremnici, a skupina IV. Správa státního dluhu, schváleny jsou ve znění zprávy výborové.

Kap. 21 ze skupiny I. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích, jakož i rozpočty státních fondů, nadpis, celkové přehledy rozpočtových skupin a sumáře státního rozpočtu na rok 1934, tvořící přílohu finančního zákona.

Kdo souhlasí s kap. 21 ze skupiny I, se skupinou III, s nadpisem a celkovými přehledy státního rozpočtu podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 21 ze skupiny I. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, skupina III. Podíly na daních, dávkách a poplatcích, jakož i rozpočty státních fondů, nadpis a celkové přehledy rozpočtových skupin a sumáře státního rozpočtu, schváleny jsou podle zprávy výborové.

Nyní vykonáme hlasování o finančním zákonu na rok 1934, a to o celém najednou podle prve schváleného pořadu hlasování.

Kdo souhlasí s celým finančním zákonem, jeho nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Finanční zákon s nadpisem a úvodní formulí jest tedy přijat ve znění zprávy výborové.

Hlasováním právě skončeným přijala posl. sněmovna finanční zákon a státní rozpočet na rok 1934, jenž jest přílohou finančního zákona, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově státního rozpočtu a finančního zákona na rok 1934 bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přikročíme tedy ihned ke druhému čtení.