Nejlépe by se mohli o těchto břemenech vyjádřiti členové úsporné a kontrolní komise, kteří mimo to, co po úporné, poctivé a osvědčené práci škrtli, měli také jiná předsevzetí, jež by rozpočet náš na r. 1934 přivedla do takové rovnováhy, o které by nemusilo býti pochyby nejen snad mezi stranami, nýbrž ani v celém národě. Jest litovati, že tato úsporná komise nebyla u nás stejným způsobem konstituována hned po volbách do parlamentu r. 1929, a že došlo k jejímu ustavení teprve ku konci r. 1932. Kdyby byla bývala úsporná komise zřízena již r. 1930, jsem přesvědčen, že by bývalo nedošlo k sanování 3 známých bank, které provedly fusi a z nichž jedna, jak vám známo, stála před úplným finančním zhroucením. Jsem přesvědčen, kdyby tehdy úsporná komise byla uvažovala i o 13. služném pro naše veřejné zaměstnance se všech stanovisek, že by naši veřejní zaměstnanci nedožili se za krátko takového zklamání, kdy r. 1930 zákonem finančním se jim dává 13. měsíční služné, ovšem jen v 70%, ale hned v příštím roce se jim polovina odnímá, aby tento finanční zákon ve prospěch veř. zaměstnanců r. 1930 přijatý byl r. 1932 úplně likvidován. Jsem také přesvědčen, že by nedošlo k některým novým daním, zejména k takovým, které se potom v praxi neosvědčily. Když se potom r. 1932 jednalo o zvýšení daně obratové ze 2 na 3%, jistě bylo by toto zvýšení aspoň o 1/2% nižší, kdyby úsporná komise byla pracovala již od r. 1930, a potom nebylo by potřebí zvyšovati ze 2 na 3%.

Dámy a pánové! V nynější hospodářské krisi přinášejí všechny vrstvy v našem národě velké oběti. Snad nejdříve bylo u nás těžkou hospodářskou krisí postiženo zemědělství; dále jsou to veřejní zaměstnanci, kterým byly dvakráte sníženy požitky, dvakrát jim byla zvýšena také daň důchodová a bylo jim vzato 13. služné, odhlasované jim r. 1930. Vedle toho jistě přinášejí oběti vrstvy dělnické, které zastavováním továren nebo podniků živnostenských a obchodnických přicházejí o práci, takže počet jejich nezaměstnaných se velmi zvýšil. Stejně velmi citelně trpí naši soukromí úředníci. Ale, vážení, vedle všech těchto stavů, o kterých jsem se dovolil zmíniti a o nich prohlásiti, že přinášejí velké oběti v dnešní těžké hospodářské krisi, je ještě jeden stav, který je velmi zasažen nynějšími těžkými hospodářskými poměry.

Je všeobecně známo, že opravdu celá koalice, všechny politické strany, které tvoří nynější vládu, snažily se a snaží co nejvíce pomoci zemědělství. Vidíme to v zemědělských osnovách z r. 1930. Jenom mimoděk vzpomínám některých zákonů. Byly to: zákon o pečení žitného chleba, zákon o povinnosti odběru zemských plodin domácí provenience naší veřejnou administrativou, bylo to zvýšení cel na obilí, zvýšení cel živočišných, byly zavedeny t. zv. dovozní listy, tedy několik osnov zemědělských, které již na počátku těžkých chvil, které se dostavily pro zemědělství, byly uskutečňovány ve prospěch a ku pomoci našemu trpícímu zemědělství. A letos pomocí zmocňovacího zákona bylo vydáno tuším asi 7 vládních nařízení, která rovněž sledovala týž účel, pomoci našemu zemědělství v jeho hospodářské krisi. Pokud se týče dělnictva, vážení, máme zde podporu v nezaměstnanosti - ovšem podporu, prohlašuji docela otevřeně, docela nedostatečnou - které by se jistě každý dělník, který ji pobírá, velmi rád zřekl, kdyby zase nalezl práci, kdyby byl sám prací zajištěn a mohl zajistit život své rodiny. Pokud se týče veřejných zaměstnanců, vážení přítomní, přes to, že velmi utrpěli na svých požitcích - zmínil jsem se o tom před chvilkou, - jsou jinak pevněji zajištěni než živnostník a obchodník. (Posl. Jiráček: Kterého jste utloukli!) Pane kolego, jmenuj konkretní případ, pokřik není důkazem! (Místopředseda Špatný zvoní. - Výkřik posl. Jiráčka.) Já se nebudu nikterak bavit tvými výkřiky. Neměli jste utíkat z vlády, měli jste v ní zůstat, pomáhat a opravdu dokázat, že nejenom máte zájmy živnostnictva ve vážnosti, nýbrž že se snažíte upřímně pomáhat. (Posl. Jiráček: Ty mu pomáháš!) Já mu pomáhám jistě docela otevřeně, ale takovými výkřiky v parlamentě a psaním věcí nedokázaných nepomáháš, kolego, živnostnictvu ani v nejmenším. (Posl. Jiráček: Ty ano!)

V tomto směru, dámy a pánové, je na tom opravdu živnostník a obchodník v nynější kritické chvíli po stránce hospodářské nejhůře, poněvadž nemá opory, jako ji mají jiné stavy, o čemž jsem se zde zmínil. Je také chyba, že není u nás dostatečné úměrnosti, rovnováhy mezi hospodářskými poměry zemědělskými, podnikatelskými a spotřebitelskými. Sledujeme-li právě tyto poměry, vidíme, že výroba i obchod zůstávají v tom vyrovnání o mnoho pozadu, a můžeme jen vítat, že se konečně jedná o vyrovnání hospodářských protiv mezi průmyslem, výrobou, obchodem a zemědělstvím. Doufejme, že toto jednání dojde k cíli a přinese nápravu. Je-li živnostnictvo, jak jsem naznačil, v tomto směru úplně odkázáno na sebe, pak je třeba, vážení, aby mu bylo alespoň pomáháno a aby bylo ochraňováno podle platných živnostenských předpisů, které mohou odčiniti mnohé, čím je dnes živnostník a obchodník hospodářsky poškozován. Potom je také potřebí, aby byla u nás zjednána rovnoprávnost ve zdaňování jednotlivých podnikatelů se zdaňováním podnikatelů kolektivních, konsumů, družstev, společností s ručením omezeným a ostatních hospodářských složek.

Nejvíce trpí u nás živnostnictvo fušerstvím. Fušerství je dvojího druhu: fušerství vlastní mezi živnostnictvem, kde jeden živnostenský odbor zasahuje neoprávněně do druhého živnostenského odboru. V tomto směru jsou velmi často pronášeny výtky jednotlivých odborů a proto je třeba zjednati nápravu, která je možná jen tím způsobem, když se vyhraní živnostenské právo mezi jednotlivými odbory. To se má státi revisí živnostenského řádu. (Výkřiky posl. Jiráčka.) Revise živn. řádu provádí se již několik roků. Často čtete a snad i slyšíte stížnosti, že revise živn. řádu pomalu postupu je. Ale, vážení přítomní, tyto stížnosti nemohou se týkati příslušného oddělení ministerstva obchodu. Ta zdlouhavost ve vyřizování jednotlivých partií a kapitol živn. řádu při revisi tkví v těžkém dohodování se jednotlivého odboru živnostenského s odbory druhými. Neoprávněné zasahování jednotlivého odboru do druhého živnostenského odboru má býti, oznamuje-li se nadřízeným úřadům, trestáno a pokutováno. Děje se tak, ale jistě to není, řekl bych, zvláštní radost, zejména pro odborné organisace, má-li si jedna organisace stěžovati a oznamovati druhou, že jednotlivci neoprávněně zasahují do oprávnění, která tomuto odboru nepatří.

Další fušerství je prováděno těmi, kteří bez jakéhokoli oprávnění provozují živnosti. Jsou to především obchody podomní. Za druhé děje se tak velmi často v řemeslných živnostech lidmi, kteří se nedoučili tomu nebo onomu řemeslu. Tím je rovněž živnost a obchod velmi citelně poškozován. Živnostnictvu by bylo v tomto směru pomoženo, kdyby nadřízené úřady u nás zanechaly staré prakse, z bývalého Rakouska převzaté, a kdyby dohlédací orgány, které se často ve své funkci dostavují na tu nebo onu revisi u toho nebo onoho odboru živnostenského a obchodnického, také iniciativně svým příslušným úřadům oznamovaly, na co přišly a čím ta nebo ona živnost nebo obchod je poškozován. Tím by se jaksi pomáhalo stíhati neoprávněné zasahování a fušerství, které je v jednotlivých odborech do tisíců případů rozšířeno.

V poslední době je u nás obchod hodně postižen, a to nejen podomním obchodem, nýbrž i novými obchodními domy, které nazýváme domy s jednotkovými cenami. Je známo, že obchod je volný. Jsem přesvědčen, kdyby tyto obchodní domy bývaly vznikly v době konjunktury, že by jejich návštěva nebyla ani poloviční, a to proto, že v době konjunktury, v době práce a finančních prostředků konsument vždycky na prvém místě hleděl na jakost a teprve potom na láci, která je velmi pochybná zejména v jednotkových cenách, které jsou požadovány v těchto obchodních domech. Vidíme-li dnes, že obchody s jednotkovými cenami mají tak velkou návštěvu, je to z hospodářské bídy, jsou to ponejvíce ti návštěvníci, kteří nemají dostatečných finančních prostředků a kteří se právě návštěvou těchto domů spíše poškozují nežli sobě prospívají. Je-li dneska toto zboží masově předkládáno, je dokázáno, že je podřadné jakosti a opravdu snižuje vkus kupujícího a že je právě kupující, i ten potřebný kupující často sváděn ke koupi věcí, které by nekoupil, kdyby neměl před očima masově to zboží pochybné ceny, kdyby jí nebyl lákán. Bude-li se dnes jednati o zastavení rozšiřování obchodů s jednotnými cenami, je to jistě nutnou potřebou, neboť počítáme-li daně, které tyto domy budou odváděti a platiti berním úřadům, a srovnáme-li je s daněmi těch tisíců a tisíců obchodníků, tu poznáme, že je opravdu potřeba zastati se obchodnického stavu, poněvadž výnos těch milionů a milionů, které odvádí živnostnictvo a které se mu dodnes předpisují, daleko převyšuje ne 50krát, ale 100krát a ještě vícekrát to, co je těmto domům na daních předpisováno.

Dalším postižením našeho obchodnictva je překotné zakládání bufetů a automatů. Jaké je poslání bufetů? Poslání bufetů je obsloužiti ve dne lidi, kteří spěchají za prací, aby se v nejkratší době mohli občerstviti a jíti zase dále za svým povoláním. Ale podívejme se, jaký je způsob obchodování v těchto bufetech a automatech. Nejenom že obchodují po kupecku ve dne, ale jejich prodejní hodina je daleko přes policejní hodinu v hostincích a rovná se i zavírací hodině, která je v nočních místnostech hostinských, to je až do 3. hodiny ráno. To jistě nebylo účelem právě bufetů a tedy bufety by měly býti zavírány v zimě a v létě aspoň v tu dobu, kdy se zavírají domy a kdy převážná většina občanstva již dlí doma u svých rodin.

Rovněž je dneska těžkou krisí pro náš obchod nadpočetné rozmnožování počtu nových a nových obchodníků. Tito rekrutují se v přítomné době namnoze i z těch, kteří ztratili zaměstnání v tom nebo onom oboru. Ale obchodníci si daleko trpčeji stěžují, že jsou u nás noví příslušníci tohoto stavu také ze stavu emigrantů, který tím vlastně ubírá obživu domácím obchodníkům, ač tito v přítomné hospodářské krisi velmi těžko se udržují, velmi těžko pracují, neboť jejich nadpočtem jsou samozřejmě jejich obchod a jejich výdělky malé a jsou rozřeďovány ještě tím velkým množstvím nových příslušníků, kteří se přihlašují do volného obchodu.

Stejně dnes obchodnictvo, dámy a pánové, naříká na předpisy daňové, které, bohužel, jsou předpisovány ne podle skutečného výdělku, ne podle skutečného obratu, nýbrž pravidelně podle základu výroby a obchodu z r. 1928 a z r. 1929, ač jistě tehdejší rozsah obchodu i výroby nedá se ani zdaleka srovnati s rozsahem a obchodem nynější doby. Některé odbory poklesly o 70 a i o daleko více procent v letošním a loňském roce, nežli bylo r. 1929 nebo dokonce r. 1928. Důkaz toho je podáván velkými a četnými konkursy, vyrovnáváními, o kterých každodenně můžeme se přesvědčiti v denním tisku a v odborných listech živnostenských a obchodnických.

Bylo by potřeba také změny v celé administrativě, pokud se týče předpisování daní přímých a také i daní nepřímých. Živnostnictvo dávno volá po tom, aby předpisy daňové, které dostává zvláště na daň výdělkovou, na daň z důchodu, na daň činžovní, rentovou a pod., obsahovaly všecky daně najednou, aby každý takovýto poplatník věděl, na čem je, a podle toho mohl sobě placení anebo splácení daní zaříditi. Rovněž domáhá se obchodnictvo, aby byly znovu zavedeny t. zv. daňové knížky. Pamětníci těchto daňových knížek přiznají, že dříve poplatník aspoň věděl, kolik má platiti, hlavně kolik zaplatil, a mohl často při intervenci nebo při novém upomínání o daně, které již dávno měl zaplaceny, vykázati se jednoduše svou daňovou knížkou a přesvědčiti berní úřad nebo berní správu, že koná své povinnosti daňové skutečně podle předpisu včas a také dochvilně.

Na jedno při této příležitosti musím ukázati, a to na zjev, který se nesmí u nás opakovati. Stalo se to v poslední době při revisi, která byla provedena náhle ve všech mlýnech v celé republice. Před tím byli prý příslušní revisoři, úředníci a zřízenci okresních finančních ředitelstev zvláště cvičeni v Praze. Pak byli vy měněni, takže případně ze ředitelství pražského přišli do oblasti ředitelství plzeňského a také v jiných ředitelstvech se to dělo, a 27. listopadu letošního roku v 8 hod. přihlásili se ve všech mlýnech k revisi, kterou prováděli způsobem jistě nedůstojným našich finančních orgánů. Vážení, jistě by se nemohla živnost mlynářská a jejich organisace pozastavovati, jestliže by byla provedena revise v tom neb onom podniku mlynářském, kdyby zde bylo opravdu vysloveno podezření, kdyby byl opravdu podnět k této prohlídce; ale revise všeobecná je pokládána a musí býti pokládána opravdu za šikanu tohoto důležitého živnostenského stavu. Jenom konkretní případ uvedu, že jedna revise byla také vykonána u firmy Procházka a Funda v Klavarech u Kolína. Tam majitel této živnosti ještě odpočíval, poněvadž byl nemocen. Musil vstáti ze svého lůžka, předložiti všechny knihy a když po dlouhém jednání a revisi konečně zpovídání bylo skončeno, musil se vzdáliti ze své kanceláře a byl zavolán personál. Za chvilku, když se vrátil a vešel do své kanceláře, viděl, že na stole byly rozsvíceny 2 svíčky, uprostřed stál krucifix a jeho zaměstnanci musili před tím, nežli vypovídali a nežli byli zpovídáni úředníky revisní kontroly, přísahati, že budou mluviti pravdu.

Vážení, vidíte, že takováto opatření jsou opravdu nedůstojná naší finanční správy, která má jistě možnosti konati revise jinak, slušněji a taktněji. Souhlasím s p. kol. dr Zadinou, který podal interpelaci v této záležitosti, poněvadž je opravdu nesmyslné, aby po 15letém trvání našeho mladého státu takovým inkvisičním způsobem byl napadán stav, jako je stav mlynářský.

Rovněž je nadpočet jiných živností a to nejenom řemeslných, které se rozmnožují klidným způsobem na základě průkazu způsobilosti. Ale pociťujeme stejně tento nadbytek, dámy a pánové, u některých koncesovaných živností. Mezi těmito živnostmi je živnost hostinská a výčepní "Právo Lidu" ve svém článečku v sobotu poukázalo na opravdu těžkou hospodářskou situaci v živnosti hostinské a na to, že řada hostinců a restaurací je na prodej, že jsou velmi četné inseráty a usuzuje také, ze svého vlastního poznání, že tato živnost je po stránce hospodářské ve velké tísni. Máme dnes v republice přes 70 tisíc hostinských koncesí. Odpočteme-li od celého počtu obyvatel naší republiky starce, ženy a děti, tu připadá jedna živnost hostinská na 35 obyvatelů. To tedy ještě nejsou návštěvníci, nýbrž ti, kteří jsou dospělí a kteří by mohli tyto hostince navštěvovati.

Je to příznak doby. Přiznáte jistě, že hospodářskou situací byla hodně postižena živnost hostinská, jak jsem se již dříve zmínil, a také bufety, automaty, dále různými mensami, které jsou ve státních budovách, v poštovní nákupně, v šekovém úřadě, v různých bankách; zvlášť v poslední době zřizuje se mnoho podobných podniků. Jistě také mnoho živnosti hostinské ublížilo radio, sport a jiné zábavy, které decimují právě živnost hostinskou ne snad co do počtu, nýbrž po stránce hospodářské.

Živnost hostinská má podle §u 16 několik oprávnění, a to oprávnění, která jsou vyslovena pod písmenami a) až g), ale ani jedno z těchto 7 oprávnění nepřísluší jenom živnosti hostinské a výčepní. § 16 živn. řádu, odst. "a" jaksi postihuje a dovoluje hostincům, že mohou přechovávati cizince, ale my vidíme, že právě hotelnictví, které má v poslání tuto živnost, je dnes hodně poškozováno t. zv. pensiony. Nemluvím ovšem o pensionech, které máme v lázeňských místech, ale o pensionech, které poslední dobou jako volné živnosti jsou rozšiřovány ve větších městech. Máme jenom v Praze přes 102 pensionů. A jaké má poslání a oprávnění pension? Může přechovávati cizince delší dobu, nejméně 14 dní. Ale vidíme, že ty pensiony, které máme rozsety po celé Velké Praze, v Brně, v Bratislavě, v Plzni a jinde, přechovávají cizince třeba jen na 24 hodin a také dokonce i na kratší dobu nežli celodenní. A proto je třeba při revisi živn. řádu zjednati nápravu i pokud se týče pensionů.

Podpora hotelnictví, které se dožaduje Svaz hotelierů a restauratérů s pracovním sborem ústředních hostinských organisací, je jistě nutná a je potřeba, aby co nejdříve byla uskutečněna.

A tak bych, vážení přítomní, mohl mluviti o řadě živností a kdybych probíral kteroukoliv živnost, poznali bychom, že všem odborům živnostenským je zle. Důkazem toho je především pokles ve výrobě a odbytu a počet nezaměstnaných, počet nově vzrůstajících živností a obchodů a potom počet vyrovnání a úpadků. Tyto zjevy nemohou býti přezírány a musí vzbuditi pozornost všech hlavních činitelů. Nikdo již nebude pochybovati o hospodářském významu našeho obchodu a živností. Tento stav je největším nositelem všech finančních břemen. Je však také nejspolehlivějším elementem a podporou našeho mladého státu, jeho celého zařízení a institucí. Proto musí mu býti podána pomocná ruka. Ta nechť uskuteční: Zastavení domů s jednotkovými cenami, zmírnění nesnesitelné a nezdůvodněné daňové prakse, odstranění fušerství, zastavení rozmnožování počtu obchodů cizími elementy, podporu a propagaci cizineckého ruchu, podporu hotelnictví a živnosti hostinské mnou dříve naznačeným směrem, paušalování obratové daně u textilií a konečně zrychlené provedení revise v jednotlivých otázkách živnostenských před celkovou revisí živnostenského řádu a to takových, jež nesnesou dalšího odkladu.

Potom živnostnictvo nabude jak důvěry samo v sebe, tak přesvědčení, že jeho poslání ve státě je státu prospěšné a ustálené. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo p. posl. dr Goldsteinovi.

Posl. dr Goldstein: Slavná sněmovno! Vyžádal jsem si slovo ke kap. ministerstva obchodu a chci promluviti o věci, která sice formálně patří do resortu ministerstva obchodu, ale ve skutečnosti dotýká se sféry jiné, a to kulturně politické. Chci promluviti o poměrech, které jsou na trhu filmů, ve filmařské výrobě a ve filmových divadlech.

Slavná sněmovno! Chci hned předem upozorniti na okolnost, která sama o sobě bude dostatečným odůvodněním, proč této věci chci zde věnovati pozornost. V poslední periodě bylo ze 130 cizozemských filmů, které sem byly dovezeny, 67 vyrobeno v Německé říši. Je to okolnost, která se jeví nesnesitelnou nejenom pro stranu, kterou zastupuji, nýbrž pro všecky pokrokové české lidi, a proto chci jí věnovati několik slov. Slavná sněmovno, je skutečností, že v jednotlivých krajích naší republiky, nejenom se hrají většinou filmy, které byly vyrobeny v Německé říši, nýbrž některé kraje, osídlené Němci, staly se pro tuto filmovou výrobu monopolem, poněvadž jiných představení v tomto území není, a, jak později vyvodím, ani býti nemůže. Z toho důvodu pokrokovým lidem není ani možno navštíviti tyto filmy a konec konců naše filmová výroba a celý náš filmový obchod jednoho krásného dne bude v úzkých proto, že publikum, které je pánem situace na tomto trhu a má se na tyto filmy dívat, nebude takové divadlo navštěvovat: Je přece známo, že jsou zde veliké kruhy a nejen židovské, které nemají zájmu, aby navštěvovaly a platily za produkty, které byly vyrobeny v Německé říši. Z tohoto stanoviska poukazuji také na tuto okolnost, že i když náš poměr k Německu je korektní, nejsou přece nikterak tyto poměry, obzvláště hospodářské, růžového rázu. Poukazuji na seriosy, na okolnost, která dala velikou ránu čsl. exportu. Tento boj, který latentně při jinak naprosto korektním vztahu se odbývá, neodůvodňuje žádným způsobem takové privilegované, nebo možno říci monopolní postavení německých filmů.

Chci poukázati také s hlediska vnitropolitického na tu okolnost, že teprve tomu dva nebo tři roky, kdy jsme měli v Praze tak zv. filmové demonstrace. Co byly tyto filmové demonstrace? Že pražské obyvatelstvo nechtělo si dát líbiti, aby téměř ve všech filmových divadlech výlučně se hrálo v německé řeči. Tehdy tyto filmové demonstrace se na konec zvrhly a měly, bohužel, protižidovský ráz. Dnes ujímám se slova proto, abych v naprostém klidu poukázal na toto vnitropolitické nebezpečí. Nechci nikterak demonstrace rozdmychávat, ale předem včas upozorniti, že zde jest nebezpečí, že jednou pražské a čsl. publikum bude toho míti dosti a nebude chtíti trpět, aby se hrálo pouze v německém jazyku a v německém duchu. Na tom nejsou vinni židé, i když, bohužel, to musím doznat, jsou jednotlivé německo-židovské firmy, které to sem importují. Zde musí státní správa zjednati nápravu. Upozorňuji na veřejný zájem, který jediné musí vládu vésti k tomu, by zaujala k tomu určité stanovisko.

Film není jenom otázka obchodu, i když to patří do resortu ministerstva obchodu. Nejde o zboží ani o prasata, ani o jiný dobytek, nýbrž jde o něco, co má daleko vyšší význam než jakožto importovaná věc a importovaný předmět obchodní. Zde se způsobem velice intensivním zasahuje do výchovy nejširších mas lidových, nesprávným způsobem se zde zasahuje do utváření politických názorů celé veřejnosti. V tomto směru poukazuji, že film vyrobený v německé říši nese razítko této říše. (Tak jest!) Censor nemůže zabrániti tomu, aby duch, který v tomto filmu má se zračiti, z něho vymizel. Je pravda, že censura naše bdí a bude bdíti nad tím, aby filmy jasně hakenkrajclerského rázu sem nepřišly, ale není možno, aby censura do všech důsledků byla s to vyhubiti a vymýtiti tuto tendenci. (Posl. Špaček: Duch hakenkrajclerský tam vždy zůstane!) Ano zůstane a já právě chci poukázati na několik filmů naprosto formálně a zdánlivě nezávadných, jak ve skutečnosti působí. Chci se zmíniti o filmu, který se jmenuje "generál York". Je to film historický, má námět z napoleonských válek, (Posl. Špaček: Osvobozovací boj proti Francouzům!) osvobozovací boj, něco pokrokového, volnost, rovnost. Ale tu dovoluji si upozorniti, že film, který je nezávadný a jeden z nejlepších, má následující obrazy: Pruský generál donutí v tomto filmu pruského krále, aby porušil smlouvu s Francií a aby přistoupil k protifrancouzské frontě a - hned uslyšíte, oč tam jde - praví tam: "Takové smlouvy nás nemohou vázati." Tomu přece rozumí i babička z venkova, natož zralé publikum. Ale nejen to, hraje se teď film, který se jmenuje: "Občánku, co teď?" Jest podle Falladova románu, který je naprosto nezávadný, ale ve filmu je konec předělán, končí smírně a tím byla celá tendence románu zvrácena a jest uvedena na onu míru, jak to vyhovuje zemi, kde tento film byl vyroben. Jiný film, o kterém jsem slyšel, hraje se v Cařihradě. Tam je na př. viděti, že němečtí důstojníci odjíždějící z Cařihradu volají: My se sem zase vrátíme. (Posl. Hatina: Kde je censura těch filmů?) To není censura vinna, jen si račte představiti, pane kolego Hatino, co všechno by musel censor ve filmu škrtati, není možné, aby to úplně vymýtil.

Ale přicházím k hlavní věci, a to jest týdenní přehled, tam je samá vojna, samé panáčkování, to vychovává lidi v tomto duchu a tato výchova bude stále horší a horší. Kdyby mně někdo odpovídal, jako to činí p. kol. Hatina, že skutečně censor by mohl plně zabrániti této věci, řekl bych: To nestačí! Budou to filmy bez jakékoli tendence, ale my zde v našem území musíme si přáti, aby sem přišly filmy ne bez tendence, nýbrž s tendencí demokratickou, výchovnou. (Potlesk.) Musí býti dána možnost, aby nás lid, ať je kterékoli národnosti, když navštěvuje filmové divadlo, byl vychován k demokracii. (Tak jest!) Demokracie, jak bylo zde mnohokráte řečeno, není jen ústavně-právní formou, demokracie je veliký úkol výchovný. Nikdo se nenarodí v demokracii, nýbrž musí býti k demokracii veden. Poněvadž naše demokracie je mladá, poněvadž se všech stran je ohrožena, proto je velice důležité, abychom se nespokojili v nejlepším případě pouze s bezbarvými filmy, nýbrž musíme dbáti, aby filmy, které jsou zde produkovány a předváděny, měly tendenci demokratickou, tendenci státní a výchovnou.

Ale chci zde upozorniti ještě na jednu okolnost. Je zde předpis zdánlivě nevinný, že film smí býti předváděn jen ve versi té země, kde byl vyroben, to znamená, že z Německa ve versi německé, z Francie ve francouzské a z Anglie v anglické. Rozumím předpisu, který byl dobře míněn, ale jaké jsou důsledky, které předpis přináší? Dovedu si představiti, že je to velmi rozumné, aby film vyrobený ve Francii, který běží v Praze, hrál se ve francouzské řeči a ne v německé. Ale jak to vypadá v Chebu, Teplicích, v Liberci? (Výkřiky posl. Špačka.) Račte si představiti, pane kol. Špačku, co se stane v německém území, kdyby majitel kina, pokrokový člověk, chtěl předvésti francouzskou věc v Chebu francouzsky! To by mu velmi uškodilo při konkurenci všech ostatních kin, která mají takový počet německých filmů a hrají německy! (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Takovým způsobem nastal stav, že v celém území, které je obydleno Němci, předvádějí se pouze filmy z Německé říše, které mají vysloveně stoprocentní monopol. Jiné filmy, francouzské nebo anglické, tam vůbec není možno hráti. Co to znamená pro výchovu lidu právě v oněch částech republiky, kde o politickou výchovu lidu se musí velmi dbáti, račte si všichni představiti, obzvláště když to spojím zároveň s vlivem radia, které přichází z Německa, když to jsou - jak mne právě dnes v poledne upozornil kol. inž. Nečas - štvavé řeči, které se tam právě dnes v poledne přednášely! (Výkřiky.) Kam ta výchova potom může jíti, kam může směřovati? Ptám se, proč se toto všechno děje. I k této otázce, proč se tak děje, chci podati vysvětlení.

Děje se to pro mamon, pro trochu čočky se prodávají všechny zásady výchovné a proto tvrdím, že tato otázka není jenom otázkou obchodního rázu, nýbrž že jde také o otázku ideologickou. (Posl. V. Beneš: Analysujte tu čočku!) Prosím, jsem ochoten. Ta věc vypadá takto: Za každý film z Německa přivezený platí Němci - tak zvaně platí, k tomu se ještě vrátím - poplatek 20.000 Kč, aby po 5 filmech bylo zde 100.000 Kč, jimiž se podporuje, resp. má podporovat výroba českého filmu, a zase k tomu říkám: tak zvaně českého filmu. Jak to vypadá ve skutečnosti, mohu vám říci. Tyto sebrané peníze přijdou skutečně ve prospěch tuzemské výroby, ale na té tuzemské výrobě jsou zase finančně a, potom dokáži, také ideologicky zúčastněni Němci, a to ne zdejší, nýbrž říšští. A z tohoto důvodu dali také určité příkazy, a pokud jsem mohl, zjistil jsem, že ve smlouvě, která byla uzavřena - nyní dávejme pozor - všechny zásady Třetí říše byly prolomeny. Je dovoleno, aby v těchto filmech, u nás vyrobených, hráli také lidé, kteří nejsou gleichgeschaltet, je tam jenom výminka, že to nesmějí býti uprchlíci z Německa, že to smějí býti také Židé a pokrokoví lidé jiné národnosti, a že ty filmy - a to je nejdůležitější věc, na kterou chci upozorniti - musejí býti vyráběny tím způsobem, aby se potom zase mohly hráti v Německu, a proto ta výroba je gleichgeschaltet. Že musejí býti vyrobeny tak, aby se mohly hráti v Německu, má ten význam, že zde u nás v Praze se vyrábějí v německé řeči filmy, které jsou pod tendencí Gleichschaltungu! A to se jmenuje podpora českého filmu!

Myslím, že mluv ím jménem všech lidí, kteří mají trochu smyslu pro čistotu a pro pokrok, a apeluji nejenom na ministerstvo obchodu, nýbrž na celou vládu... (Posl. V. Beneš: Kteří naši vlastenci jsou v tom dnes?) Prosím, o tom nechci mluviti. Ale žádám, aby celá vláda věnovala této otázce pozornost. Rozhodně jsem pro to, aby výroba českého filmu byla podporována, ale nesmí se to díti touto cestou, která může vésti k naprosté zkáze. A proto žádám, aby byla svol a o této otázce anketa, aby o této otázce nebylo rozhodováno pod aspektem obchodním, nebo pod aspektem pouze obchodním. (Posl. Srba: Film není obchod, film je výchova!) Ale u nás jest obchodem, u nás to patří do resortu ministerstva obchodu. (Posl. Špaček: V té komisi je také ministerstvo školství, vnitra a ostatní!) Chci, aby zde byl vytvořen sbor, který by se na věc díval nejen pod aspektem obchodním, nýbrž pod aspektem věci svrchovaně důležité pro výchovu občanstva a ve smyslu státním a z toho důvodu žádám, aby vláda věnovala této věci pozornost a našla cesty, aby český film byl sice podporován, ovšem ne touto cestou. (Výborně! - Potlesk.)