Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

163 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Beneš, Černý, dr Matoušek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 17 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Rýpar, Fr. Svoboda, Chalupa; na dnešní a zítřejší den posl. dr Polyák, Polach; do 6. t. m. posl. dr Fritz, Onderčo; na tento týden posl. dr Keibl.

nemocí posl. Nejezchleb-Marcha, Adámek, dr Dolanský.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. dr Fritze a Onderčo na dny 1. a 2. prosince t. r.

Dotaz posl. Mašaty, dr. Zadiny a druhů ministru financí v záležitosti revise mlýnů (č. D 1190-III).

počátkem schůze: Zápis o 300. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 2405.

Předsednictvo se usneslo podle § 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 304. schůzi sněmovny dne 2. prosince t. r. projevy ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Jos. Svobody.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2366) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1934 (tisk 2385) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 297. schůzi posl. sněmovny dne 6. listopadu 1933.

Zpravodajem jest p. posl. Remeš.

Budeme pokračovati v podrobné rozpravě o státním rozpočtu na rok 1934, a to o třetí části, to jest o části hospodářské, dopravní a finanční, započaté ve 304. schůzi dne 2. prosince t. r.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Scharnagl, Oehlinger, Babel, K. Procházka; na straně "pro" pp. posl. Al. Beneš, Petrovický, dr Goldstein, dr Novák, Schäfer, Slavíček, Navrátil, dr Ivanka, Kremser, Stunda, Benda, inž. Záhorský, Sedláček, Brodecký, Kaňourek, dr Brdlík.

Uděluji slovo prvému řečníku na straně "proti", p. posl. Scharnaglovi.

Posl. Scharnagl (německy): Slavná sněmovno! Při projednávání státního rozpočtu ukazuje se týž obraz jako v celém hospodářství. Příjmy silně poklesly a výdaje dají se přes všechnu úspornost jen velmi málo snížiti. Pan generální zpravodaj sice s pýchou ukázal, že se prý výdaje snížily o 1 miliardu Kč. Budou-li skutečně dosaženy i rozpočtové příjmy, jest za dnešního stavu hospodářství velmi pochybné. Nejsmutnější jest zajisté, že úspory, které jsou zde viditelné, musejí se provésti u úřednických platů a pensí. Jsme přesvědčeni, že zde budou musiti přinésti největší oběti zase naši němečtí úředníci, poněvadž při restrikci budou první, na něž dojde. Při této příležitosti musím ukázati na postup plzeňského ředitelství státních drah. Tam jest zaměstnán ještě zbytek německých úředníků; a tu jsme se vloni dožili, že jistý revident Felbinger v Plané, který se ničím ani služebně ani politicky neprovinil a který po léta byl v ředitelství pokladníkem, jednoho krásného dne byl náhle poslán do výslužby, třebaže byl mlád. Druhý případ týká se inspektora Bertena téhož ředitelství, který jednoho krásného dne byl přeložen prostě jako písařská síla k berní správě v Plané. V poslední době byl ovšem zase povolán. Třetí, nejkřiklavější případ se stal inspektoru Grohmannovi z Plané. Tento muž byl rovněž zaměstnán u plzeňského ředitelství a jelikož jeho žena onemocněla, musil si před několika lety postaviti v Plané domek, aby měla změnu vzduchu. Nedávno byl vyrozuměn, že byl přidělen do služby k berní správě. Ministerstvo financí ho odmítlo jako příliš drahou sílu a potom byl vyrozuměn, že se od 1. ledna překládá do výslužby. Tento muž zabředl do dluhů stavbou domku, ale dnes - jeho dcera studuje v Praze na vysoké škole - není již s to, aby splnil své závazky. Všechny tyto věci jsou pro nás nanejvýš závažné a musíme při každé příležitosti na ně poukazovati.

Zvláště však musíme ukazovati, že zemědělství, živnosti a průmysl dospěly ke konci své výkonnosti. Stát jako největší hospodář sám pociťuje, jak těžce jej postihuje krise. Nejsmutnější kapitolou v celém rozpočtu jest jistě pozemková reforma. Ujímati se slova ke kapitole pozemkové reformy jest jedním z nejnepříjemnějších úkolů každého člena Národního shromáždění. Naší povinností jest v kritice hledati cesty ke zlepšení a budování a považoval jsem vždy za nejpřednější úkol kritisovati poctivě a upřímně, ale konstruktivně a nikoliv destruktivně. Pozemkový úřad, pozemková reforma a všechny síly v těchto mezích působící mne nutí, abych se proti své vůli odchýlil od zásady kritického uvažování. Neboť zde není co stavěti, zde není možno tvořiti hodnoty, zde můžeme nalézti jen smutné dostiučinění, že všechno, co naše strana od svého vstupu do sněmovny přednesla jako výstrahu a kritiku pozemkové reformy, stalo se smutnou skutečností. Co vytvořila pozemková reforma, jsou trosky kdysi kvetoucího zemědělského a lesního hospodářství, jest zničení desetitisíců existencí a smutné dostiučinění pro československé národní horlivce, že byly české živly jako cizí tělesa usazeny v území obývaném Němci. Zdali pro ty, kdož byli obšťastněni koloniemi a zbytkovými statky, jest nově nabytý majetek štěstím, o tom pochybuji. I zde se znovu stalo pravdou staré přísloví "Zboží zle nabyté nedědí". Jest příznačné, že se president pozemkového úřadu dr Voženílek ve své řeči v rozpočtovém výboru mnohem méně pokoušel dovoliti nám nahlédnouti do hospodářsko-politických úspěchů pozemkové reformy, než usiloval dokázati oprávnění další existence pozemkového úřadu tím, že pozemkový úřad musí dále trvati, aby provedl knihovní akce. K pohromě druží se groteska. Úřad, který ještě dnes podle údajů rozpočtu zaměstnává 874 úředníky, z toho 1 mimo hodnostní třídu, 5 úředníků v I. hodnostní třídě a 18 ve druhé, nepokouší se činiti nic jiného než dokazovati, že jeho existence jest nutná a neuvádí pro to nic jiného než knihovní transakce a správu několika mystických fondů. Horší prohlášení, že celá pozemková reforma zkrachovala, nedá se asi vysloviti, než se zde stalo z úředního místa.

Můžeme pochopiti, že se dnes pokoušíte zastříti závojem zapomenutí, co jste za triumfálních fanfár vychvalovali jako velký čin tak zvané pozemkové reformy. Co se stalo? Z úhrnu 1,310.038 ha zemědělské půdy bylo novým nabyvatelům přiděleno 846.329 ha. Z toho připadlo asi 626.000 ha na 600.000 drobných přídělů. Průměr drobných přídělů dosahuje tedy sotva více než 1 1/4 ha. Dosáhlo se tím tedy toho, čeho jste se za všech okolností měli vyvarovati. Na venkově nebyly vytvořeny nové samostatné existence, nýbrž byl zvýšen počet neracionálních trpasličích hospodářství. Skoro 200.000 ha zemědělské půdy připadlo na zbytkové statky, jichž se utvořilo 2.185. Moje strana stále zdůrazňovala s tohoto místa, že tvoření zbytkových statků, zvláštnost československé pozemkové reformy, nemá nic společného s vlastním duchem pozemkové reformy. Ráz zemědělských velkopodniků zůstává nezměněn a pouze na místo dosavadního majetníka nastupuje jiný, který se skoro pravidelně vyznačuje nedostatkem kvalifikace a nedostatečným kapitálem. Tyto podniky, které i v normálních dobách sotva mohly existovati, nemohly se v době krise naprosto osvědčiti. Pozemkový úřad nám sice po delším naléhání oznámil" kdo dostal zbytkové statky při prvním přídělu. Z tohoto oznámení není však zřejmo, zdali a kolik zbytkových statků jest ještě v prvé ruce. Podle soukromých odhadů jest již sotva přes 50% zbytkových statků v rukou těch, kterým byly přiděleny, a se zbytkovými statky vyvinul se čilý obchod a čilá pozemková spekulace. Jelikož zbytkové statky spravují odborně nevzdělané a kapitálově slabé ruce, má to ještě jiné následky. Intensita práce na zbytkových statcích silně poklesla a místo aby v zemědělství zaměstnávaly nové síly, staly se zbytkové statky zvláštním pramenem nezaměstnanosti a tím problémem celého státu. Podle údajů Státního statistického úřadu poklesl počet osob z povolání zaměstnaných v polním a lesním hospodářství v historických zemích od r. 1921 až 1931 z asi 3,158.000 na 2,728.000, tedy asi o 134.000 osob, čili o 13 1/2 %. Příslušenství k zemědělství pokleslo v Čechách ve stejném období z 28˙43% na 23˙03%. Musíme tedy konstatovati, že v souvislosti s pozemkovou reformou poklesl počet zemědělců z povolání a že pozemková reforma není konec konců nic jiného než zničení pracovních míst zemědělství, než příčina stoupající nezaměstnanosti a hlavní důvod nebezpečného útěku z venkova. Zvláštním předmětem studií, zasluhujícím pozornosti, jsou zde skoro čistě zemědělské jihočeské okresy. V okresech česko-budějovickém, kamenickém, kaplickém, krumlovském, vltavo-týnském, jindřicho-hradeckém, píseckém, prachatickém, sušickém, strakonickém a třeboňském poklesl počet obyvatelstva v desetiletí 1921 až 1931 o 18.664 osob, to jest asi o 3% obyvatelstva, zatím co v celém státě vzrostl o 8˙2%. Typicky zemědělské okresy zaznamenávají tedy ve svůj neprospěch rozdíl skoro 12 % na přírůstku obyvatelstva v poměru k celostátnímu průměru. Beze všeho lze dokázati, že nejen všeobecné proudění do města, nýbrž především pozemková reforma působí na venkově pokles obyvatelstva. Nově utvořené zbytkové statky poskytují daleko méně práce než bývalé velkostatky. Pozemková reforma se tedy, jak konstatoval jednou docent dr Boháč, stala činitelem odlidňování a důvodem nejtěžších strukturních otřesů společenské výstavby republiky. Pozemkový úřad měl by se tedy spíše nazývati úřadem na podporu útěku z venkova. Jest pro nás nepatrnou útěchou konstatovati, že my, kteří jsme vždy útočili proti tomuto druhu pozemkové reformy, činili jsme v zájmu celého státu správnou věc, nemohouce ovšem učiniti přítrž ničivému dílu.

Bohužel musím zjistiti, že se výsledkům pozemkové reformy, týkající se zemědělské půdy, rovnají výsledky lesní reformy. Z úhrnu asi 2,460.000 ha zabavené lesní půdy bylo 636.000 ha přiděleno novým obyvatelům, z toho daleko přes polovici státu. Podle státního závěrečného účtu za rok 1931 byly státní statky, jejichž správy jsou připojeny k ministerstvu zemědělství, pasivní asi 70 mil. Kč. R. 1932 byly pasivní asi 60 mil. Kč, ačkoliv v obou letech státní rozpočet vykazoval aktivní státní hospodářství. Letos se poměry v lesním hospodářství, bohužel, nevyvinuly k dobrému a proto nemůžeme pochopiti, že právě předložený rozpočet může pro ředitelství státních statků vykazovati zisk 16 mil. Kč. Zřejmě se zamýšlí hospodářství státních lesů a statků vylíčiti jako úspěšné. Podle zkušeností z posledních let nelze mi míti za zlé, když aktivní rozpočet státních statků a lesů ani letos nepokládám za věrohodný a znovu očekávám schodek. Takový schodek bude pak pojat do celostátní účetní uzávěrky a úbytek se musí uhraditi buď z přímých dodatečných přídělů ministerstva financí, nebo z celostátních půjček, t. j. celé národní hospodářství bude musiti hraditi schodky, které ve svém rozpočtu vykazují státní statky. Soukromý podnikatel musil by sám nésti ztrátu, t. j. musil by se pokusiti uhraditi provozní ztrátu půjčkami nebo prodejem majetkových hodnot. U státních statků a lesů nedbá se této samozřejmé zásady každé podnikatelské činnosti a schodek musejí hraditi všichni poplatníci. Staleté zkušenosti prokázaly, že jest úkolem státu předpisovati cesty všeobecnému vedení hospodářství, ale nikoliv aby sám hospodařil. Odchylka od této zásady se trpce mstí.

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že není dovoleno čísti řeč.

Posl. Scharnagl (pokračuje): Pádnější důkaz neschopnosti státu k vedení hospodářství lze si sotva pomysliti. Mimo to stát dluží ještě pozemkovému úřadu asi 800 mil. Kč za přidělenou půdu a není peněz na zaplacení.

Již několikráte jsem ukázal, že nemůžeme prohlásiti, že bychom souhlasili s touto pozemkovou reformou, jak se zde provádí a proto si dovoluji ke konci svých vývodů říci, že nemůžeme schváliti ani tuto kapitolu státního rozpočtu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníkovi, p. posl. Al. Benešovi.

Posl. Al. Beneš: Slavná sněmovno! Sledujeme-li dnešní kritiku státního rozpočtu, vidíme velmi mnoho optimismu. Není příčiny, abychom se v této době oddávali optimismu, neboť kdo sleduje dnešní dobu, musí přiznat, že úsporná komise, která velmi pečlivě rozpočet sdělávala a také plně dostála svému úkolu, nemůže nikdy předpokládat, zdali všechno, nač bylo počítáno, bude splněno, že se uskuteční příjmy, o nichž se předpokládá, že poplynou do státní pokladny, a že bude úplně splněn preliminář. Pro nedostatek času omezím se jenom na některé úseky naší hospodářské politiky, a zvláště se chci zmíniti o našem ministerstvu průmyslu, obchodu a živností.

Toto ministerstvo, jak předpokládám, má míti hlavně na starosti podporovati rozvoj průmyslu, obchodu a živností. Zabývá-li se těmito starostmi, mám za to, že to nedělá tak, jak bychom si to představovali zvláště my, příslušníci malého a středního živnostensko-obchodnického stavu. Ministerstvo obchodu má hlavní starost o podporu rozvoje našeho průmyslu, ale již menší starost o podporu rozvoje živností a obchodu. Svádí se to všechno na zlou dobu. Živnostnictvo a obchodnictvo upíná své zraky k ministerstvu obchodu, poněvadž se domnívá, že tento resort je pro ochranu tohoto podnikání a že právě jakožto nejvyšší instance může mnoho učiniti pro podporu živnostenského podnikání zvláště v dnešní době, kdy se podniká tolik útoků a kdy se vyrojilo tolik poškozovatelů živností a obchodů. Mluví se o všech otázkách a stížnostech i o všech požadavcích, které se podávají ministerstvu obchodu, předpokládají se k projednávání poradnímu sboru, státní radě živnostenské, zemské radě živnostenské a jiným poradním sborům, avšak stále se jen teoretisuje, stále se jen řeší a oddaluje, všechno se jenom zkoumá, a musíme konstatovati, že dosud nebylo nic vyřízeno, nic dobře prozkoumáno a že ani návrhy, které mají prospěti obchodnímu a živnostenskému podnikání a také podpoře živnostenského družstevnictví, nebyly dosud realisovány ani předloženy sněmovně k projednání. Zdá se, jakoby ministerstvo obchodu již ani nemělo iniciativy, zdá se, že je již příliš unaveno tou prací, a snad, když už nevědělo kudy kam, zřídilo si t. zv. poradní sbor pro otázky hospodářské, který se má právě všemi těmi aktuálními otázkami zabývati.

Nám jde o jednu velmi důležitou otázku, o které, myslím, se příliš dlouho mluví, a ve které, myslím, ministerstvo obchodu, ministr sám i jeho předchůdce již příliš mnoho slibů dali těm, kteří totiž žádali, aby konečně byla daň obratová paušalována u prvovýroby, u textilu. Nevím, proč se neustále otálelo s touto samozřejmostí, proč se otálelo s řešením této tak důležité otázky, proč není splněn tento důležitý požadavek živnostnictva a obchodnictva, zvláště těchto odvětví interesovaných na paušalování daně obratové.

Ministr obchodu sám prohlásil, že je přesvědčen, že daň obratová nejvíce zatěžuje živnosti a obchod, že je to jedna z nejnespravedlivějších daní a že by snad mohlo býti splněno přání obchodnictva, t. j. že by mohlo býti vydáno nařízení o paušalisaci daně z obratu u prvovýroby. Stížnosti, které jsou v ministerstvu obchodu předkládány, jsou takového rázu, že nemůžeme o nich ani na tomto místě pomlčeti. Nepostupuje se, jak bychom si přáli. Mám za to, že ministerstvo obchodu má určité důvody, aby otálelo s různými věcmi, které mají býti řešeny okamžitě a rázně. Jen se podívejme na velký rozvoj, ba příval obchodů s jednotkovými cenami. Co bylo již podáno protestů, memorand, žádostí na ministerstvo obchodu, aby učinilo přítrž tomuto novému velkému škůdci, který ničí hlavně malé a střední naše podnikání! Ministerstvo obchodu přislíbilo, že učiní přítrž těmto škůdcům a vypracovalo prý již návrh zákona na omezení jednotkových obchodů. Pan ministr prohlásil, že se mu dělají překážky, ovšem nevím, z jakých důvodů by se mohly této samozřejmosti překážky dělati. Mám za to, že ministerstvo obchodu mohlo již dávno tomuto nebezpečí, které se valí na obchodní podnikání, zabrániti, kdyby prostě již při začátku nebylo obchody tohoto druhu povolovalo.

Rozpočet ministerstva obchodu nedovoluje, aby mohla býti patřičně rozvinuta akce pro podporu živnostenského podnikání. Uvážíme-li, že rozpočet ministerstva obchodu činí dnes 29,226.600 Kč a že je proti minulému rozpočtu zase o 3,709.900 Kč nižší, nedivme se, že je všechna akce pro podporu živnostenského podnikání ještě více omezována. Přirovnal bych rozpočet ministerstva obchodu k rozpočtu nějakého soukromého podniku. Je stydno konstatovati, že takový důležitý resort je tak oklešťován a že mu nemohou býti dány prostředky ke splnění jeho poslání.

Poukázal bych hlavně na jeden nad jiné důležitý úkol ministerstva průmyslu, obchodu a živností, totiž na úkol zvelebovací. Sledujeme-li však postup v této zvelebovací akci, musíme přiznati, že skutečnost je velmi žalostná a že bude-li se takto pokračovati, nemáme naprosto žádných nadějí, že bychom mohli od tohoto ministerstva v příštích dobách něco více očekávati. Tedy nejde nám o podporu nějakých kursů, přednášek nebo jiných akcí, jde nám hlavně o podporu živnostenského úvěrnictví a živnostenského družstevnictví po stránce hospodářské. Domníváme se, že je nutno, aby bylo toto družstevnictví podporováno, a že je také třeba, aby rozhodující činitelé měli zřetel na důležitost tohoto družstevnictví, zvláště když uvážíme, jaké prostředky se mu dávaly k jeho rozvoji dříve, a jaké se mu dávají pro rok 1934. Pro rok 1929 bylo ještě v rozpočtu na živnostenské družstevnictví 4,100.000 Kč, kdežto pro r. 1934 je na podporu živnostenského družstevnictví jenom 1,300.000 Kč. A z toho se mají podporovati všechna záloženská družstva, všechny společenstevní svazy atd. V tomto směru opět zasáhla úsporná akce velmi citelně do podpor živnostenského družstevnictví, což ovšem nemůže nikdy vyvážiti škody ve výstavbě našeho družstevnictví napáchané.

Byl nám dán také slib, že bude vybudováno tak zv. peněžní ústředí družstevní. Příslušná osnova byla vypracována ministerstvem obchodu již před 4 lety. Toto peněžní ústředí, které prozatím zastává zemský úvěrní fond živnostenský, musí míti zákonný podklad a je třeba, aby se konečně touto otázkou hnulo, abychom nebyli odbýváni jenom sliby. Když uvážíme situaci tohoto t. zv. peněžního ústředí, v němž je soustředěno 8 svazů živnostenských záložen a družstev, vidíme, že toto peněžní ústředí nemůže již plniti svoje poslání, protože nemá naprosto žádných prostředků. Fond, který byl jako základ tomuto peněžnímu ústředí dán státním vkladem as i 10 mil. Kč, je již dávno vyčerpán, a opravdu máme velmi vážné obavy, jak bude peněžní ústředí hospodařiti r. 1934, kdy mu ještě hrozí nebezpečí, že budou státem požadovány úroky ze státního vkladu 10 mil. Kč. Tedy je třeba, aby tento důležitý moment, který nastává v hospodářském životě právě v našich živnostech a obchodech, byl rozhodujícími činiteli velmi dobře uvážen, aby peněžní ústředí nepadlo a mohlo dále plniti svoji funkci.

Zmínil bych se ještě o jedné bolestivé věci, a to, co je nám neustále slibováno ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, že konečně musí býti zreformován živn. řád, který má ochraňovati živnostenské podnikání. Mluvilo se, že tato reforma bude v nejbližší době předložena k projednávání posledním rozhodujícím sborům, dále se již mluvilo, že nebude možno řešiti tento velký komplex otázek a že se proto bude jednati jenom o malé reformě živn. řádu; nyní se mluví již jenom o revisi živn. řádu. Vidíme, že stále stojíme na jednom místě a že se s touto otázkou také nehýbe. Onehdy, když měl býti řešen § 82 živn. řádu, bylo to podle zmocňovacího zákona ihned učiněno a pouhým škrtnutím péra byl tento paragraf živn. řádu změněn. Dnes máme tolik vadných paragrafů v živn. řádu, že je naprosto nemožné, abychom dnes tyto paragrafy živn. řádu neměnili, a je třeba, aby se konečně přikročilo aspoň k té malé reformě živn. řádu, k tomu, po čem již voláme tolik a tolik let.

Musím učiniti také výtku ministerstvu obchodu, že nepostupuje tak, jak by postupovati mělo, a musíme v tom také spatřovati určitý druh stranictví a stranického zájmu, když se podíváme, pro jaký účel byla zřízena t. zv. Ústřední rada obchodnictva. Ústřední rada obchodnictva je spolek založený podle spolčovacího zákona. Tento spolek byl založen býv. ministrem obchodu posl. inž. Novákem, zastupoval organisační složky odborové, jako jsou zemské jednoty společenstevní a svazy. Protože snad strana nár. demokratická ztratila svou posici v Zemské jednotě gremiální, bylo nutno zříditi novou takovou korporaci, která by se těšila přízni ministerstva obchodu. Byla zřízena Ústřední rada, která dostala - jak se o tom mluví - přes všechen nedostatek prostředků 350.000 Kč podpory, v pozdějších letech prý asi 200.000 Kč, a mluví se také, že tyto částky jsou touto Ústřední radou obchodnictva velmi dobře využívány. Ústřední rada obchodnictva vystupuje o zřízení obchodní sekce jako jediný mluvčí obchodnictva. Ministerstvo obchodu se postaralo, aby členové Ústřed. rady obchodnictva byli také delegováni do poradního sboru pro otázky hospodářské. Zástupci ve sboru pro otázky hospodářské nebyli vyhrazeni ani největší odborové korporaci jako je Zemská gremiální jednota, zástupce nedostal do sboru pro hospodářské otázky ani t. zv. Reichsverband v Teplicích. Zatím co se subvencuje spolek Obchodní jednota v Brně, která dostává ročně 15.000 Kč, zatím co se subvencuje zemský Svaz gremií moravských deseti tisíci Kč, konstatuji, že Jednota obchodních gremií v Praze nedostala od r. 1930 ani haléře, ačkoliv by jí především subvence na podporu její činnosti náležela.

A ještě malý doklad, jak se staví ministerstvo obchodu k požadavkům drobného obchodnictva. Dostala se mi do rukou stížnost, která jest opravdu pozoruhodná. Jednota obchodních gremií protestovala před nedávnem proti provedení t. zv. kontingentace velkoobchodu cukrem, kterou smluvil velkoobchod sdružený ve Svazu velkoobchodníků cukrem v Československé republice, resp. jeho zúčtovací oddělení, s cukerním kartelem a jíž cena cukru zvyšuje se pro detailisty o 8˙50 Kč na 1 q. Z této přirážky obdrží k misionářské banky 1˙25 Kč, t. j. 125 Kč na 1 vagonu cukru, zúčtovací oddělení 50 haléřů a ze zbytku vrací se velkoobchodníkům bonifikace podle výše odběru. Přirážka 8˙50 Kč neúčtuje se konsumním družstvům. V důsledku toho, jak Jednota obchodních gremií v Praze předložila ministerstvu obchodu doklady ve formě letáků Spotřebního družstva v Brandýse n. L., prodává toto konsumní družstvo na př. kostkový cukr v drobném prodeji za 6 Kč a poskytuje ještě 2 1/2% celoroční slevy, takže cukr je prodáván konsumentům ve skutečnosti za 5˙85 Kč, kdežto detailní obchodník nakupuje celé bedny kostkového cukru za 6˙02 Kč až za 6˙08 Kč. Přesto prohlašuje ministerstvo obchodu ve svém přípisu z 22. září 1933, že dohoda o kontingentaci velkoobchodu cukrem netýká se prý detailního obchodu ani přímo ani nepřímo, pokud jde o prodejní ceny, a že detailní obchod může najíti nápravu své stížnosti v analogické dohodě stran o dodržování slušných cen v drobném prodeji.

Dne 22. listopadu t. r. konala se v ministerstvu obchodu porada o distribučních nákladech v cukerním obchodě. Jednota obchodních gremií nebyla opětně do ankety pozvána a sestavením distribučních nákladů ve velkoobchodě byla pověřena kartelní organisace cukerního velkoobchodu a, pokud jde o obchod v drobném, Ústřední rada obchodnictva v ČSR. Tedy opět jeden doklad, který nasvědčuje, že ministerstvo obchodu straní takovému spolku, kde má své příslušníky, straníky a agitátory, kteří se těší neomezené přízni tohoto ministerstva. Táži se jenom p. ministra, zdali je mu o této věci něco známo a zdali chce učiniti nápravu podle práva a spravedlnosti, jak se sluší a patří? O těchto věcech by bylo možno snésti ještě řadu dokladů, ale máme za to, že není třeba, abychom zacházeli do těchto důsledků. Je doba velmi vážná a je potřebí veliké spolu práce všech složek a také aby podpory, které jim náležejí, byly rozděleny tak, aby nebylo těchto stížností a aby práce pro zvelebení a povznesení našeho obchodního podnikání šla lépe kupředu.

Poněvadž můj čas je omezen, nezbývá mně, než prohlásiti: Prozkoumávajíce rozpočet, seznali jsme, že není možno, abychom pro tento rozpočet hlasovali tak, jak nám byl předložen. Uznáváme, že při mnohých kapitolách je třeba, aby jejich rozpočet byl schválen. Tedy prohlašuji, že budeme hlasovat pouze pro jednotlivé kapitoly rozpočtu. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. Petrovický.

Posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Čtyři roky prožíváme těžkou dobu, velmi zlou po stránce hospodářské. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Porovnáme-li nynější dobu s dobou válečnou, kdy od roku vypuknutí války po 4 roky byl nedostatek surovin, nedostatek zboží a předmětů denní spotřeby, a porovnáme-li také dobu několik roků po válce, kdy byla větší poptávka než nabídka, s nynější dobou, tu vidíme, že dnešní doba je velmi těžká, a zdá se mi po stránce hospodářské daleko horší. Tenkráte byla veliká poptávka a zejména po válce nebyl dostatek zboží, ale rostla práce. Nyní je velká nabídka zboží, ale práce ubývá a je také nedostatek finančních prostředků. Srovnáme-li tyto poměry, vidíme, jak těžko odpomáhá se dnešní hospodářské krisi a zejména v našem mladém státu, který jsme převzali ze starého Rakouska úplně ochuzený, úplně po stránce hospodářské a finanční vybrakovaný.

Vzpomínáme-li dob poválečných, tu jistě přiznáme, že tenkráte jsme dostatečně nehospodařili, vydávali jsme více, než jsme přijímali, třebaže byly také hlasy, které varovaly před tímto hospodářstvím. Byl to první ministr financí dr Rašín, který velmi často psal a volal k občanstvu a k národu, že je potřebí šetřiti a pracovati, jako by předvídal, že přijdou hospodářsky velmi svízelné doby pro stát a všecky jeho stavy. Ale mimo dr Rašína byl to sám president naší republiky, který prohlásil v jednom svém poselství, že nemusíme míti všechno najednou. To bylo obdobné varování, abychom si nepředstavovali, že je možno uskutečniti všechno to, co snad jednotlivé složky národa neb jednotlivci tenkráte požadovali. Často jsme zřizovali a investovali do různých věcí, které dnes jsou a budou ještě dlouho velkým břemenem při sestavování rozpočtů, jak se nám to jevilo při rozpočtu na r. 1934.