Slavná sněmovno, nemohu ani zde líčiti některé případy pokud jde o naše vojsko. Učinil jsem opatření a pošlu podrobné vylíčení těchto případů panu ministru nár. obrany. Ale o jedno ho prosím, poněvadž je v této sněmovně přítomen: aby učinil všechna opatření, aby v této politicky vážné době manželky našich důstojníků ze smíšeného manželství nedělaly výlety za hranice a aby politické úřady učinily opatření, chce-li celník tomu zabrániti a učiní úřední oznámení, aby to nebylo považováno důstojníkem čsl. armády za velikou opovážlivost, když celník upozorní, že ta neb ona dáma jezdí 4krát týdně za hranice a neví se proč.

Slavná sněmovno! Mám za to, že je povinností našich centrálních úřadů, aby po této stránce sjednaly naprostý pořádek. Vznáším apel na pány ministry, poněvadž mi končí za chvíli řečnická lhůta, pokud jde o obyvatelstvo tomuto státu věrné. Není žádné pochybnosti o tom, na koho se může tento stát a tato republika ve smíšeném území spolehnouti. Jsou to čeští horníci, čeští dělníci a drobní státní zaměstnanci. (Výborně! - Potlesk. - Hlasy: Také čeští živnostníci a obchodníci!) Ano, také čeští živnostníci a obchodníci. Ale, slavná sněmovno, náš řežim nevyciťuje dosti dobře, jaký by měl míti poměr k tomuto obyvatelstvu věrnému a oddanému státu. Téměř celá vládní většina nás ujišťovala, když loňského roku byla veliká hornická stávka, že bude provedena na severu rekultivace pozemků dolováním devastovaných. Všechny vládní strany to chtějí už kolik roků a slibují to všechny vlády. Co by to znamenalo na severu dnes, v době této strašlivé hospodářské krise a bídy? Znamenalo by to, že by se mohlo v několika letech vrátiti k obdělávání 11.000 až 12.000 ha pozemků dobré půdy, znamenalo by to, že tisíce a tisíce horníků čsl. národnosti, tisíce a tisíce jiných drobných lidí by tam bylo hospodářsky zabezpečeno. Znamenalo by to také až 25 mil. Kč výnosů, i když jsou zemědělské produkty tak znehodnoceny. Sledují to všecky vlády již 8 roků a do dnes zůstalo jenom při slibu a situace se tam stává vážnou. Ať se o tom nikdo neklame. Jestliže občanské strany loňského roku vytýkaly panu ministru Bechyněmu, když prohlásil, že nezaměstnanost v našem státě bude katastrofou, že toto tvrzení je přehnáno, já upozorňuji slavnou sněmovnu, že to není přehnáno, pokud jde o toto území Československé republiky, kde máme jedině státotvorný a oddaný živel horníky, skláře, dělníky, státní zaměstnance a drobné živnostníky. Tam je situace skutečně zoufalá. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Slavná sněmovno, my nemůžeme donutiti státní správu, aby alespoň zasáhla, pokud jde o soukromé hospodářství uhlobaronů, pokud jde o soukromé hospodářství podniků, které jsou odkázány na státní dodávky, aby nám nepropouštěly v této době hladu a bídy na českém severu české horníky. Nemůžeme toho dokázati, a uvážíme-li, že dnes i tam, kde máme většinu našeho čsl. kapitálu, na př. v chemické továrně v Ústí n. L., kde, prosím, nejenom že se vyrábějí látky chemické na obranu našeho státu, ale máme tam dnes většinu čsl. kapitálu, že v této továrně jsou zaměstnáni cizinci z německé říše v takovém překvapujícím počtu i proti úřednictvu německé národnosti, kteří jsou příslušní do naší republiky, anebo když vezmu naše české úředniky na vedoucích místech, divím se, že po této stránce nemohl býti ještě proveden pořádek. A ti cizí státní příslušníci, to nejsou loyální občané vůči tomuto státu. Ti jsou ideově orientování podle ducha III. říše, ti se zúčastňují aktivně na této politice našich hakenkrajclerů, a my nemůžeme přinutiti státní správu, aby zde zasáhla, ač tento podnik dostal nostrifikační vložku, že musí do deseti let ode dne protokolování své nostrifikace zaměstnati 50% českých dělníků a českých úředníků. Dnes po 10 letech to vypadá tak, že tento podnik, slavná sněmovno, zaměstnává 760 dělníků Němců a 63 dělníků českých, kteří však nejsou všichni ani čsl. národnosti, neboť správa podniku vyrábí si národní příslušnost dělníků tak, že personální referent tohoto závodu - je jím bývalý rakouský hejtman, který také nemohl býti převzat do naší armády - vyplní prostě k nemocenské pojišťovně přihlášku vyloženého německého nacionála a hakenkrajclera v české řeči a touto česky napsanou přihláškou pak přesvědčuje správu podniku, že bylo přání vyhověno, a že byl přijat dělník české národnosti. Mezi českým úřednictvem je národnostní poměr ještě strašlivější, když si uvážíme, že z 357 úředníků je 13 cizinců, říšskoněmeckých státních příslušníků, a jenom 10 Čechů. Teprve v poslední době stala se náprava, reorganisováno ředitelství, v čele tohoto ředitelství zůstává pan gener. ředitel Mayer, a nyní byl přijat pan dr Basch z Národní banky a z ministerstva nár. obrany pan inž. dr Ettel. My čekáme od reorganisovaného ředitelství nápravu, ale, slavná sněmovno, ať tato snaha po nápravě netrvá zase 10 let a abychom za 10 let nebyli jsme tam, kde jsme nyní.

Co tedy žádáme? Československá strana nár. socialistická žádá, aby v tomto poněmčeném území byl vyměněn celý režim. Odtamtud musí přijíti pryč ředitelé německé národnosti četnických stanic, odtamtud musí přijíti pryč všecky nespolehlivé živly, odtamtud musí býti odvoláno také vyšší berní úřednictvo, které odpisovalo stamilionové daně jenom proto, aby sabotovalo státní finance. Odtamtud musí také přijíti všichni ti úředníci státní, kteří prostě podkopávali autoritu státní, anebo i ti nerozhodní a ti, kteří nedovedou po této stránce prostě zjednati pořádek. Žádáme, aby čelná místa severních Čech, pokud nemají v čele starostu, který se ukázal loyálním nejenom slovy a nejenom účastí na slavnostech 28. října, nýbrž také činy - a tu upozorňuji slavnou sněmovnu, že s nepatrnými výjimkami všichni starostové poněmčených měst jsou v odboji proti tomuto státu a všichni by měli býti suspendováni, dostala vládní komise. Toto rozumné opatření bylo provedeno v Mostě a v čele města postaven byl vládní komisař. Byl tam zjednán pořádek a podotýkám, že tento pořádek se zamlouvá i obyvatelstvu německé národnosti. Žádáme - na to se musí peníze opatřiti stůj co stůj - aby ve všech městech, která jsou v odboji proti republice od starosty až po posledního radního jsou neloyální s výjimkou nepatrného počtu zástupců, které tam máme my a čeští a němečtí soc. demokraté, byla zastupitelstva rozpuštěna a aby v těchto městech byla zřízena státní policie alespoň do okruhu 15 km každého odbojného města. Tvrdí-li se, že na zřízení policie nemáme peněz, nevím, zda přes ty zákony, které jsme na obranu státu odhlasovali a které ukládají úřadům, aby zákony na obranu státu prováděly, nevím, zda po této stránce úřady neselžou, neuděláme-li si včas ve státní administrativě náležitý pořádek. Školy našich Němců byly rejdištěm hakenkrajclerů. Již obecné, měšťanské a pokračovací školy, a zejména školy střední byly hlavním pařeništěm hakenkrajclerských ideí a my jsme se včas nemohli dovolati u úřadů nápravy. Dožadujeme se, aby také po přechodnou dobu, pokud všichni ti páni nepřijdou k rozumu, všecky německé školy byly postaveny pod dozor českých školních inspektorů. Nestojí to žádný náklad, žádné peníze, ti inspektoři české národnosti tam jsou.

Žádáme také, aby se co nejdříve vládní strany dohodly na zákonu, který už odhlasoval senát, pokud se týče sekvestrace dolů, jichž majitelé neodůvodněně by propouštěli horníky. Tento zákon, o němž se shodly všechny strany v senátě, není dosud v posl. sněmovně projednán, ač by velmi uklidnil poměry.

Chceme a žádáme, aby stát všemi prostředky potíral dnes propagandu německého hakenkrajclerismu, neboť to, co se stalo rozpuštěním stran, není ještě to, co žádáme, poněvadž nová strana, která se tvoří, Heimatsfront, kterou organisuje p. Henlein, není nic jiného a nebude jiného ducha, nežli byly strany rozpuštěné, strana hakenkrajclerská a německá nacionální.

Žádáme také, aby se stala náprava v ministerstvu vnitra a na zemském úřadě. Co říci tomu, že v ministerstvu vnitra personální referent pro všecky vysokoškolské úředníky, také tudíž pro okr. hejtmany, je německé národnosti? Co říci tomu, že u zemského úřadu personálním referentem pro všecky ostatní úředníky a zejména pro úředníky konceptní je také úředník německé národnosti? A tito personální referenti zavinili v poněmčeném území Čech tento stav, ti tam posílali tyto neschopné a neloyální hejtmany a konceptní úředníky.

Nemáme žádnou nacionální zášť a nejsme žádnými nacionálními šovinisty. Ale to chceme říci našim Němcům: Přes to, že německý národ vidí denně jako na plátně v biografu probíhati kulturní, politický a národní život našeho národa, béřou s námi také účast na vládě, vidí do našeho politického života, nemáme před nimi žádných neskrývaných tajností, přece jenom, slavná sněmovno, tito všichni Němci nás neznají, oni se domnívají, že čsl. národ, československý lid je s to opustiti toto dílo, které nás stálo takové oběti a pro které jsme krváceli na všech frontách světa. Oni se domnívají, že jsme s to opustiti dílo, které stálo život tolika generací - tuto Československou republiku.

Páni Němci se mýlí, i ti, kteří dnes se organisují pod pláštíkem Heimatsfronty. Velmi se mýlí a to, co dnes německý tisk tvrdí také po této stránce, že prý německý národ nečiní vlastně nic jiného proti naší republice než to, co my jsme dělali proti Rakousku, slavná sněmovno, to je veliký rozdíl. Náš národ byl vlastně v těžkém žaláři, byl zakován do želez, do okovů, on prostě prolamoval jenom mříže z tohoto svého těžkého žaláře, kdy stát, v němž rozhodovala německá hegemonie, dynastie habsburská, která nám rvala náš jazyk, olupovala nás o naše školství, chtěli nás zgermanisovati, poněmčiti. Ve starém Rakousku nebyli jsme ničím jiným než politickými raby a otroky. A musili jsme tudíž získati v našem zápase proti Rakousku sympatie celého světa, jestliže jsme se proti tomuto režimu a této politické tyranii opřeli. My jsme však Němcům dali všechno podle naší ústavy, nejsou tu žádným inferiorním národem, dali jsme jim demokratický volební řád, každý Němec z celé republiky může uplatniti svoje volební právo a ani o jeden hlas nemůže býti německá menšina připravena. Ale přece jenom se proti našemu státu organisovaly podkopy. Ale my můžeme ujistiti, že československý lid, který žije v tomto zněmčeném území a na našich hranicích, zná z historie dobře, že čsl. národ překonal již dvě německé říše. Překonal říši Friedricha Barbarossy, která trvala 700 let, a překonal říši Viléma II. a náš lid pevně věří, že překoná i tu třetí říši, ducha Hitlerova. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo posl. Liška.

Posl. Liška: Slávna snemovňa! Náhoda tak priala, že práve na dnes, keď prejednávame rozpočet ministerstva zahraničných vecí, pripadá 15. výročie sjednotenia nášho bratského národa Srbov, Chorvatov a Slovincov. Toto sjednotenie našich bratov iste s radosťou spomíname a pred poradami Malej dohody si všetci prajeme, aby tieto priniesly užšie vzťahy a pevnejšie základy spolupráce a spolunažívania oboch štátov, tak Československa ako aj Juhoslávie.

Slávna snemovňa! My prejednávame rozpočet, ale neobyčajne rychle. Není to zdravé. Práve v dnešnej dobe, keď treba podrobiť štátne hospodárstvo obšírnejšej kritike, je spád tak rychlého pojednávania nezdravý. Pritom ale môžeme s uznaním konštatovať prácu vykonanú rozpočtovou sedmou, ktorá brala v úvahu ťažkú dobu, uvážila tiež živelný protest najvážnejšej složky národa, živnostensko-obchodnického stavu a že nenavrhla dalších zvýšení daní, ale načrtla cestu úspornú a predložila rozpočet, snížený o miliardu, v ktorom sa má zrkadliť dnešný stav národného hospodárstva.

Rozpočet je snížený, čo však neznamená, že musí sa udržať na tejto výške, a ja mám obavu, že sa neudrží. Jednak boli v záujme tohoto deflačného rozpočtu obetovaní štátni zamestnanci, ktorým boly snížené požitky a iste že sa toto sníženie ozrkadlí v našom národnom hospodárstve v menšej kúpechtivosti štátneho zamestnanectva a nie v menšej miere i v daňových príjmoch na budúci rok.

Predvčerom hovoril pán posl. dr Winter, ktorý načrtol veľmi správne, že naša republika potrebuje pevnej hospodárskej politiky. Úplne súhlasím s týmto názorom. Včera zaoberal sa otázkou hospodárskeho plánu velmi podrobne pán posl. dr Černý. Keď však uvážime, čo sa všetko v tejto snemovni pohovorí, ale neuskutoční, vtedy máme veľkú obavu, že z tej veľkej hospodárskej politiky a hospodárskeho plánu zase nebude nič a hospodárstvo bude ďalej vystavené najväčšiemu nebezpečiu a neistote. Pán dr Černý správne naznačil, že treba hladať priaznivý pomer medzi zemedelstvom a priemyslom, iste že bez tejto otázky nevyriešíme náš najväčsí úsek národneho hospodárstva, obchodnú politiku. Menovite v dnešnej dobe je potrebné, aby sme si uvedomili dôležitosť našej obchodnej politiky a pracovali všetci bez rozdielu k tomu, aby sa práca, ktorá je spojená s riešením hospodárskych otázok Malej dohody, skončila so zdarom, aby na tomto mieste povstal pevný hospodársky útvar, ktorý by sa navzájom mohol doplňovať, priniesť užitky všetkým státom Malej dohody. Prajeme si i to, aby i voči Poľsku nastalo priaznivejšie ovzdušie a priateľskejšie styky.

A keď hovoríme o hospodárskom pláne, nemôžem zamlčať aj váznu okolnosť, že je nemožné, aby sa jednalo o hospodárskom pláne len medzi zemedelstvom a priemyslom, ale že pri tejto príležitosti je potrebné zdôrazniť i vážnu složku národohospodársku, a síce živnostensko-obchodnícky stav, ktorý reprezentuje niekoľko tisíc samostatne výdelečných existencií. V dobách tak ťažkých, aké prežívame dnes, je si dobre pripomenúť vážnosť tejto složky, ktorá má svoje tradicie, svoju historiu.

Ona bola tá, ktorá tvorila mestá a vytvorila spoločenskú triedu. A iste, že jestli bude vláda dbať týchto okolností, bude sa naša hospodárska politika iste v prospech štátu a celého národného hospodárstva vyvíjať.

Bohužial za celých 15 rokov boli sme svedkami toho zjavu, že tejto složke výrobnej sa nevenovalo dostatočnej pozornosti. My sme videli, že naša hospodárska politika je ovlivňovaná socialistickými ideami, a to mi už musí každý odpustiť, že práve tieto vlivy sú z veľkej časti na príčine dnešnej ťažkej hospodárskej kríze. Vážená snemovňa, treba iste dbať týchto vecí a jestli bude náš hospodársky život v súvislosti s budovaním hospodárskeho plánu ovlivňovaný socialistickými požiadavkami, nebudeme môcť so zdarom riešiť tie bolestné otázky, ktoré sa nám vyskytujú so dňa na deň.

Nezbýva mi mnoho času, aby som rozberal všetky otázky dopodrobna, poukážem len na určité momenty, ktoré bude treba v budúcnosti riešiť. Pán zpravodaj celkom správne hovoril o škodlivých vlivoch nášho finančného hospodárstva a že ich treba odstrániť v najbližšej budúcnosti. Prejednáváme snížený rozpočet, ale súčasne si musíme uvedomiť i to, že nemôžeme pripusiť, aby len na jednej strane bola prevádzaná deflačná politika. Je nutné, aby štát, ktorý vlastní veľké objekty, ktorý je súčasne podnikateľom a výberčím daní, začal so snižovaním daní a verejných dávok.

Súkromné podnikanie a súkromné hospodárstvo musí dostať voľného dechu, aby mohlo pracovať, aby mohlo vždy splniť svoju povinnosť voči štátu a ja myslím, že tento stav hospodárskej politiky bude jedine správny.

Mnoho sa hovorí v poslednej dobe o slovenských veciach, mnohorázy až do omrzenia, a nechcem povedať, že všetky názory o slovenských veciach sú správne, naopak bych mohol vyvrátiť mnohé tendenčné veci, ktoré podlamujú dôveru ľudu a rozsievajú v ňom nenávisť.

Ale musíme si otvorene priznať, že Slovensku nebolo dané to, čo mu prichodilo, že sa slovenským otázkam nevenovala taká pozornosť, akú by si bolo zasluhovalo.

Veď je každému jasné, že slovenský hospodársky život, ktorý sme zdedili z bývalého Uhorska, dostal sa do nevýhody proti hospodárskemu životu v zemiach českých a bolo iste povinnosťou všetkých minulých vlád, i dnešnej vlády, venovať vyrovnaniu disparity medzi slovenským hospodárstvom a hospodárstvom českých zemí dostatočnú pozornosť.

Dnes vyvrcholily pomery na Slovensku do ostra, až tak ďaleko, že bolo nutné siahnuť k opatreniu najradikálnejšiemu, k umlčaniu politickej strany, ktorá považovala sa za najväčšiu stranu slovenskú. Je to strana Hlinkova. Od jej politiky sme my ďaleko vzdialení. Ja nepovažujem toto opatrenie vlády za šťastné. Chodím medzi slovenský ľud veľmi často, shováram sa s pospolitým naším ľudom, informujem sa podrobne o jeho smýšľaní a môžem povedať, že opatrenie vlády síce umlčalo naších slovenských občanov, ale to neznamená, že je na Slovensku pokoj. (Hlasy: Naopak!) Týmto opatrením vláda umožnila, aby sa o týchto veciach viac hovorilo v domácnosti a iste toto opatrenie je živými novinami pre tých, ktorí nikdy predtým noviny nečítali. Preto by som odporúčal, aby vláda týmto otázkam venovala dostatočnú pozornosť. Ubezpečujem, že na Slovensku niet Slováka, ktorý by si prial žíť v jednom sväzku s Maďarskom, naopak, som presvedčený, že každý poctivý Slovák je a bude za utuženie československej jednoty. My sa musíme raz vyporiadať s týmito vecmi, musíme si zasadnúť k jednému stolu a všetky tieto veci, ktoré sa stavajú v cestu usporiadaniu naších slovenských hospodárskych otázok, uprimne riešiť.

Po Pribinových oslavách nastalo napnutie a ťaživejšie ovzdušie na Slovensku, a keď mal človek príležitosť sledovať vtedy českú tlač, tak si nevdojak myslel, že slovenské obyvateľstvo prepadlo úplnému iredentizmu, nevynímajúc ani tých, ktorí poctive smyšľali o československej jednote. Bolo to až komické, keď sme čítali v "Českom slove" článok, ako by slovenské obyvateľstvo prepadlo úplnej iredente. Taktiež "Lidové noviny" písaly hrôzostrašné články, ako by sa Slovensko chcelo odtrhnúť od českých zemí.

Ovšem to nijak veci neposlúžilo, otázkou tou budeme sa museť podrobnejšie zaoberať. Myslím, že ako sú stúpenci Šrámkovi dobrými Čechmi, tak i stúpencov Hlinkových môžeme považovať za dobrých Slovákov.

Ako som hovoril, niet jediného Slováka, ktorý by republiku rezal na dva diele. To len česká tlač a menovite - ako som spomenul - "Lidové noviny" prinášaly také ilustrácie.

Že je Československá republika nedeliteľný politický celok, je jasné a hlboko zakorenené poznanie každého Slováka.

Názory, ako má byť politický a hospodárský život v rámci tohoto štátu usporiadaný, sú rozdielné, avšak taká rozdielnosť názorov nemôže byť považovaná za velezradu, iredentu, štátnu nespoľahlivosť.

"Právo lidu" svojho času venovalo tiež tejto veci pozornosť a v článku "Slovensko Slovákům" upozorňovalo, že sa slovenské požiadavky - myslím, že to tak bolo - aksi nadsadzujú, že to není tak zlé, že máme všetky profesorské miesta zaplnené Slovákmi. Nehovorím, že by to nebolo tak, ale to nie je ešte celý slovenský problém. Slovenský problém nespočíva ani tak v týchto otázkach ako vo riešení hospodárskych otázok.

Neustále sme prizvukovali hneď po prevrate, že treba hospodársky život Slovenska sblížiť, stmeliť s hospodárskym centrom našej republiky, že bude treba tarifovú úpravu prispôsobiť polohe našej republiky a iste, keď toto spomínam, bude treba, aby v najbližšej budúcnosti táto otázka bola riešená, ačpráve ju považujem za oneskorenú, lebo to, čo sa v minulosti chybilo, bude v budúcnosti veľmi ťažko napravovať.

Ministerský predseda Malypetr, snáď pod tlakom pribinovských osláv a slovenskej nespokojnosti, podal tu v snemovni výklad o slovenských otázkach. Isteže s vďakou kvitujem prehlásenie pána min. predsedu, ale i keď hovorím, že cifry, ktoré uviedol, sú správné, poneváč my sme ich sledovali, nakoľko sme ich zachytiť mohli, nemôžem pominút tej poznámky, že treba, aby sme tento rozbor, ktorý nadhodil sám min. predseda, podrobili určitej kritike.

Kol. Rázus hovoril o niektorých veciach, ktoré zapríčinily menší daňový výnos Slovenska a sám minister Hodža na shromaždení v Lipt. Sv. Mikuláši podrobil kritike výklad min. predsedu. Bude vítané, keď nám p. min. predseda predloží rozbor štátnych príjmov a výdavkov na Slovensku. Isteže to bude slúžiť k uspokojeniu a k likvidácii všetkých pochybností, ktoré sa v tomto smere pretriasaly v slovenskej verejnosti.

Na Slovensku je obvyklé heslo "Slovensko Slovákom". Ja toto heslo nepovažujem za nebezpečné a štátu škodlivé. Odmietam síce ako hospodársky politik tento politický princip "Slovensko Slovákom" práve tak, ako odmietam a staviam sa na odpor hospodárskej a zákonnej praksi, ktorou sa Slovensko mnohorázy oddeľuje od zemí historických. A slávna snemovňa mi odpustí, keď poukážem na to, že vláda nedbala základnej otázky, nedbala unifikácie zákonodarstva od prevratu a že i v 15. roku našej samostatnosti vynáša také zákony, ktoré vzbudzujú v našom obyvateľstve podozrenie, že Slovensko sa považuje ešte za zvláštnu zem.

Spomeniem zákon rešp. nariadenie, vydané zmocňovacím zákonom o otváracích a zatváracích hodinách na Slovensku. Zmocňovací zákon, ktorý výslovne hovorí vo svojom prvom paragrafe, že ho treba použiť na povznesenie hospodárskych záujmov, bol zneužitý k vydaniu nariadenia, ktorým sa priťažuje hospodárskemu životu slovenského obchodníctva. A isteže vláda si všimla protestov zo Slovenska, ktoré proti tomuto nariadeniu vyznely.

My, ktorí sme volali po unifikácii živnostenského zákona, odmietame čo najdôraznejšie túto disunifikáciu, ktorá sa prevádza vydávaním zvláštnych zákonov a nariadení pre Slovensko.

Ako som spomenul, považujem Československú republiku za jednotný štátny celok, ktorý je definitivnou vlasťou Čechov a Slovákov. Preto, myslím, najsprávnejšie by bolo, aby pre vyrovnanie rozdielov medzi Slovenskom a historickými zemiami platil správny princip hospodársky, politický, Slovensku ako slabšiemu plný nárok. Československo Slovensku. Je právom a povinnosťou slovenských zástupcov, domáhať sa všetkými silami národnej vôle, aby hospodárske pramene Čiech a Moravy prispely k oživeniu hospodárskeho života Slovenska, k takému pozdvihnutiu, v akom sa nachádzajú zeme české.

Uznávam, že dnešná doba je veľmi ťažká, že tiaživé pomery doliehajú práve tak katastrofálne na severočeský priemysel, ako i na priemysel v celej republike, a že rešenie týchto otázok je veľmi nesnadné v dnešnej dobe, ale pri tom všetkom treba so zvláštnou pozornosťou sledovať vyrovnanie všetkých hospodárskych protív, ktoré dnes jestvujú medzi Slovenskom a historickými zemiami. Stav slovenského priemyslu je katastrofálny a iste tu prítomný posl. kol. Bečko mi potvrdí, že pomery na Slovensku v tomto ohľade sú nesnesiteľné. I tie továrne, ktoré majú predpoklady vývojové, sú ohrožené nemožnou tarifnou politikou a je preto nutno tak, ako som už hovoril, aby tarifná politika bola konečne upravená tak, ako to záujem Slovenska a záujem stmelenie Slovenska s historickými zemiami vyžaduje. Slovensko nemá takého priemyslu, ktorý pracuje pre armády. Slovensko nemá Škodoviek, nemá Zbrojoviek a iste, že by bolo bývalo správne, keby sme si boli po prevrate utvorili pevný hospodársky plán, podľa ktorého by sme boli regulovali výrobu, a to, čo sa považovalo na Slovensku za nezdravé, ako to už tuná s tohoto miesta bolo hovorené, za skleníkové, neschopné života, to sme mohli nahradiť takými priemyslovými odvetviami, ktoré pracujú z väčšej čiastky pre štát.

Slovensko a jeho politický život je organizovaný z väčšej čiastky v celoštátnych politických stranách, ale keď toto spomínam, nemôžem pominúť jednej veci, že práve tejto roztrieštenosti politických strán, ktoré zapríčiňuje mnohé poruchy v hospodárskom živote Slovenska, budeme museť nejakým spôsobom čeliť a v záujme ozdravenia hospodárskych pomerov umožniť takú spoluprácu, ktorá by nebrzdila riešenie naliehavých hospodárskych otázok slovenských.

Slovensko je v mnohých veciach postavené na vedľajšiu koľaj. Nepripadá mu taký diel z celkového hospodárenia, ktorý by mu po práve a spravedlivosti patril. Svojho času ako mi je známo, bol ustanovený program pre hospodárske obrodenie v dohode s pražskými kruhy. Len program železničný mal 20 bodov. Najmä program tarifový pre veľké vzdialenosti, najdôležitejší to most, ktorým sa môže priblížiť Slovensko a Podkarpatská Rus k hospodárskym centrom republiky, odďaľuje sa z roku na rok a nenachádza vyriešenia. Musím tu s uznaním konštatovať, je to síce stranická vec, že to boli ministri mojej strany, ktorí viedli rezort železničný a postarali sa, aby táto naliehavá otázka bola aspoň čiastočne vyriešená.

Na Slovensku, ako som spomenul, vládne nateraz čiastočný pokoj. To však neznamená, že by Slovensko bolo úplne spokojné. Najmä stredný stav slovenský je ako podomielané brehy dravej rieky. Pomery na Slovensku priamo volajú po sjednotení národných síl. Uznáva sa nezbytnosť toho vo všech krajoch Slovenska. Prizvukujú sa s uprimným porozumením slová ministra Hodžu, ktoré volajú po sústredení politickom, aktivnej spolupráci Slovákov a iste že sa nenajde Slovák, ktorý by nechcel pozitivne a konštruktivne pracovať. Ale treba si zároveň uvedomiť, že pre takúto dohodu je prvým predpokladom, aby jednotlivé složky pri tom uplatnily sa ako rovny s rovným, aby nemohla byť vytvorená nadvláda tej alebo inej politickej strany. Ako sa cítí, že chybí u vedení celostátnych hospodárskych vecí ústredie, tak je potrebné, aby i v slovenských veciach hospodárskych bolo nejaké ústredie. U nás na Slovensku sa mnoho plýtva energiou. Každá strana na Slovensku sleduje blahobyt a povznesenie Slovenska. A nieto možností, aby sa tento cieľ sledoval z jedného miesta. My sme síce vytvorili národohospodárský ústav, ktorý zdarne zasahuje do hospodárskych vecí, ale iste že i tento ústav má svoje slabiny v tom, že politické strany mnohorázy nerešpektujú a neprevádzajú, na čom sa usnesú, takže hospodárske pozdvihnutie Slovenska znamená zlepšenie hospodárskych pomerov celého štátu, sú koncentračné snahy slovenskej politiky len zdravým zámerom, ktorý by osožil celej republike. Jej záujem máme všetci vrele na srdci. Jej lepšia budúcnosť je našou jedinou myšlienkou, ktorú predniesť otvorene, keď aj znamená nepriaznivú kritiku určitých zjavov, je našou svätou povinnosťou na zabránenie ešte väčších chýb. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Srba.

Posl. Srba: Slavná sněmovno! Především chtěl bych říci několik slov k letošnímu způsobu projednávání rozpočtu. Z důvodů ležících mimo předsednictvo rozpočtového výboru zkrátila se letos zcela mimořádně doba, po kterou rozpočet ve výboru byl projednáván. Tato věc nemůže býti spojena s dobrými důsledky. Jako přiznám, že příprava rozpočtu jak se strany vlády, tak se strany jejích pomocníků ve výboru úsporném a v rozpočtové sedmě dála se způsobem co nejdokonalejším, tak zase musím říci, že kontrola rozpočtu, která je vyhrazena výboru rozpočtovému a plenu Národního shromáždění, neodpovídá požadavkům, které právem možno na toto projednávání klásti.

Ke každé věci je především potřebí doby a možnosti, aby specialisté se zabývali zvláště každou otázkou. Státní hospodářství je věc tak rozsáhlá, dalekosáhlá a složitá, že není možno, aby i skvěle zapracovaní členové rozpočtového výboru ve všech složkách a položkách mohli provozovat tu kritickou činnost, která vyplývá z toho, když jednotliví poslanci vezmou si jednotlivé úseky státní správy, celý rok je sledují, způsob použití položek, způsob hospodaření státními penězi, odraz skutečných poměrů na hospodá řství státu a z toho potom vyvozují určité důsledky a kritiku. Tato kritika má potom tu hodnotu a ten význam a cenu, která právem se může žádati na kritice Národního shromáždění.

14 dní, po které se zabýval rozpočtový výbor rozpočtem, nemohlo stačit. Pánové se pamatují z rakouského parlamentu na jednání mnohonásobně delší, ale u nás nyní můžeme říci rovněž, že by bylo potřebí jednání aspoň dvouměsíčního, ovšem za předpokladu, že bude dána těm, kteří jsou v rozpočtovém výboru, fysická možnost, aby také jednání se súčastnili, neboť jestliže z důvodů krátké doby se zasedá od rána až do 12 hodin v noci nebo ještě déle, přestává míti člověk fysickou možnost, aby sledoval rozpočtové jednání s napiatou pozorností, jaké materiál vyžaduje. Na druhé straně pak je zde situace, že z důvodů prosté techniky se slučují jednotlivé skupiny, které je třeba projednávati každou pro sebe. Jestliže u příležitosti, kde jsem byl já sám osobně, jednalo se najednou o pozemkovém úřadu, o ministerstvu obchodu, ministerstvu zemědělství, ministerstvu veř. prací, což jsou stavby, elektrárny, letectví, hutnictví, hornictví, vodní cesty, vodní práce, tedy lze si představiti, že toto kumulativní projednávání stává se pouze poznámkami, a to ještě velmi zběžnými k jednotlivým odstavcům, jednotlivým ministerstvům a nemůže vyčerpati to, co by se vyčerpati mělo. Řekněme si rovnou, že je to jistý druh vzájemné výchovy úřednictva a poslanců. Rozpočtový výbor je dosud orgánem, kde ministři i odpovědní úředníci byli přítomni a odpovídali na podněty poslanců ihned. Také tato věc chybí potom jak na straně úřednictva, tak také na straně poslanců. A když při takovém projednávání někdy o půlnoci bylo přítomno ze 4 ministerstev 30 úředníků a tři poslanci, stává se celé toto jednání více méně předmětem oprávněné kritiky. Nám jde o to, aby tyto věci mohly býti projednávány tak, jak mají býti, a musí nám záležeti také na tom, aby se dostalo rozpočtovému výboru k jeho pracem a potom také plénu dosti času. (Posl. Jiráček: Řečnická lhůta nemá býti omezena!) Může býti omezena, ale takovým způsobem, aby byla dána každému možnost mluviti tolik, kolik je potřeba. V této situaci bylo by možno předpokládati, že by bylo záhodno změniti dosavadní praksi při projednávání v plénu. U nás vyvinula se situace, že ministři ani úředníci v plénu neodpovídají na podněty, čímž celá spousta podnětů zapadne bez jakékoli další reakce. To, myslím, není výhodou ani pro parlamentarismus, ani pro projednávání rozpočtu. Budeme museti přihlízeti k tomu, že ne-li pro tentokráte, tedy pro budoucnost budeme si museti najííti pro toto zkrácení - připouštím, že byly tu vážné důvody - jistý korektiv v tom, když bude dána možnost jednotlivým specielním výborům, aby mohly o různých důležitých otázkách s rozpočtem souvisících ještě samostatně jednati. Tato věc se vytvárila u nás jako jistého druhu zvykové právo, ale podle jedn. řádu výbory jsou povolány, aby projednávaly věci, které jim předloží předsednictvo nebo plénum sněmovny. My si budeme museti zvyknouti, jak je tomu v jiných parlamentech, zejména anglickém a francouzském, že ve výborech budou z iniciativy členu výborů-poslanců, projednávány jednotlivé otázky právě tím způsobem, který se tak skvěle osvědčil v rozpočtovém výboru za přítomnosti jak ministrů, tak referentů, aby byla na každou otázku nebo kritiku dána ihned příslušná odpověď. (Výborně!)